Vlákno názorů k článku
Budou se mobilní telefony prodávat bez nabíječky? od Filip Jirsák - To je dobře. Je pro mne nepochopitelné, že...

To je dobře. Je pro mne nepochopitelné, že se nabíječky se zařízením stále dodávají – výrobci se snaží ušetřit na nákladech každý cent, přitom tady cpou spoustě lidí něco, co nepotřebují.

Další na řadě by mohly být kabely. Ještě nedávno měl u sebe skoro každý nový monitor VGA kabel, který pochopitelně každý zahodil a použil HDMI (protože VGA výstup už běžné počítače dávno nemají). A další už mimo obor IT je nářadí hlavně k nábytku. Když si člověk pořídí šest židlí, nepotřebuje přece ke každé zvlášť inbus.

Lidé chtějí přibalenou nabíječku, kabely či inbus z jednoduchého důvodou. Chtějí zakoupenou věc vybalit a zprovoznit, aniž by museli přemýšlet, co ještě potřebují.

S kabely a nabíječkami je a bude hlavním problém v jejich jakosti. Standardy mají spoustu verzí; není HDMI kabel jako HDMI kabel, a není USB-C nabíječka jako USB-C nabíječka. Ani v době koupě lidé nečtou a neumějí rozlišit, co ke svému výrobku potřebují. Přiložené adaptéry, kabely - ty jsou "tak akorát" aby splnily to, co výrobek potřebuje, takže jsou k nepotřebě v budoucnosti, stejně tak většina kabelů, co si lidé koupí v "ekonomické" variantě. Jakmile je příslušenství chvíli v provozu, nikdo už si nevzpomene, jaké parametry to vlastně splňuje - lidé se pak řídí maximálně tvarem konektoru, ze kterého se pozná kulový.

Myslím si taky, že je krok správným směrem nepřibalovat zbytečné krámy k výrobkům, ale chybí zde ještě kultura prodeje, abyste věděl jestli a co potřebujete dokoupit navíc. Aby prodejci uměli rozlišit, co je volitelné minimum a co je volitelné prémiové příslušenství. Spotřebitelé s tím taky budou chvíli bojovat. Bude to veselé, protože poslední dvě dekády výrobci pracovali na tom, aby spotřebitel vše "jedním klikem" zprovoznil a nic mu nechybělo; teď přijde obrat o stoosmdesát stupňů.

A vyhraje ten, který to neudělá.
- zákazník se tím nebude chtít zabývat.
- varianta telefon + nabíječka zvlášť bude výrazně zdražší (opravdu nečekám, že ten telefon bude koncově o 500-1000kč levnější, kolik se koncově prodává kvalitní nabíječka)
- většina lidí si tu nabíječku rovnou raději koupí, než aby následně řešili, že něco nefunguje. Z výrobce, který to bude mít v balení se stane výhodnější volba.
- mnohem více lidí si koupí nebezpečný shit z Ali, protože nemají šanci to rozlišit.

Teď pro to podle mne není dobrá doba - USB-C PD či jak se to jmenuje se teprve prosazuje a máme tu zmatek. Některá zařízení potřebují micro USB, některá používají USB-C, pak tu máme tisíc a jeden nabíjecí protokol výrobce... Až bude mít každý telefon/tablet na trhu USB-C a bude podporovat PD standard, pak můžeme říci nepotřebujete nabíječku, stejně ji už máte doma. Případně si ji dokupte zde (ve variantě základní za pár šušňů - cca 100 - 200Kč, lepší a univerzální pro veškerou spotřební elektroniku). Nerad bych se dostal do situace, že člověk bude mít sice telefon, ale správná nabíječka bude drahá na pořízení - třeba v ceně koupeného telefonu (~500+). Myslete na babičku, co si jde koupit nový telefon.

Takže napřed bych zavedl standard v podobě USB-C nabíječek, tak aby každé nové spotřební el. zařízení toto mělo - telefon, tablet, notebook, případně i monitory, (malá) PC typu NUC, set-top boxy, powerbanky, klidně i aku nářadí, nabíjecí hračky a cokoliv dalšího, kde to má smysl a obvykle se to stejně napájí externím adaptérem... Potom můžeme zavést to, že nebudeme přibalovat nabíječku.

V tomto směru ale stejně osobně nemám jasný názor - nabíječku považuji za základní součást zařízení. Každý výrobce by měl být schopen dodat svoji nabíječku k zakoupenému zboží. Ať už na vyžádání nebo za mírný poplatek, případně výměnou za starou... Aby totiž nevznikaly spory typu „telefon není rozbitý, máte špatnou nabíječku“ a „nabíječka je v pořádku, rozbitý je telefon“ nebo „reklamaci neuznáme, měl jste si koupit naši (předraženou) nabíječku“...

Mi 11 i Galaxy S21 mají USB-C. To, že jiné prodávané mobily mají stále Mini-USB přece není důvod, proč k těmto dávat nabíječku. Samostatně prodávané nabíječky by naopak měly být levnější nebo kvalitnější, protože tam bude větší konkurence.

Kompatibilitu řeší normy a standardy. Na druhém konci přece nabíječku také strkáte do běžné zásuvky a napájíte z běžné rozvodné sítě. Doporučit nabíječku, která dokáže mobil nabíjet plným výkonem, by měl umět prodejce. Aspoň se odliší skuteční prodejci od těch, kteří umí akorát zkopírovat text od distributora a nasadit nejnižší cenu.

Kompatibilitu řeší normy a standardy.

Hlavně Nintendo a to jejich rádoby USB-C které si standarty vycucalo z prstu. Aneb zkuste nabíjet Nintendo switch něčím jiným než Nintendo nabíječkou i když je to USB-C a může vám shořet.
Říkaji tomu USB-C , vypadá to tak ,ale jinak to USB-C není. Taky ta jejich nabíječka stojí 3x tolik.

28. 12. 2020, 16:32 editováno autorem komentáře

Takže napřed bych zavedl standard v podobě USB-C nabíječek, tak aby každé nové spotřební el. zařízení toto mělo

Standardy se nedají nevynutit. Standardy vznikají a musejí najít podporu, aby je výrobci respektovali. Dokonce ani důležité normy nejsou závazné - ačkoliv je většina výrobců respektuje, protože jejich dodržením jsou z obliga při řešení odpovědnosti. Každý výrobce, třeba elektrozařízení, může problém vyřešit vlastní cestou, pokud prokáže, že dodržel požadavky na bezpečnost. Takže "zavést standard" zní sice hezky, ale je to stejně nereálné, jako "zastavíme imigraci".

Aby totiž nevznikaly spory typu „telefon není rozbitý, máte špatnou nabíječku“ a „nabíječka je v pořádku, rozbitý je telefon“ nebo „reklamaci neuznáme, měl jste si koupit naši (předraženou) nabíječku“...

Přesně to je velký problém. Z pohledu výrobce je mnohem levnější (a tím pádem je i levnější výrobek), když posuzuje věc v přesně daných pracovních podmínkách. Spory o špatné užívání budou častější. Trochu to kompenzuje nová zákonná úprava, kdy důkazní břemeno leží celý první rok na dodavateli (ale o to hůř se bude reklamovat v druhém roce záruky). Ale i to má háček. Dodavatelé se naučili nezákonné "zkratky" - např. mechanické poškození = vina zákazníka. V tom případě už pak nezbude, než to řešit přes ČOI v první instanci, a soudy v dalíších. Není to moc hezká představa.