Otázkou je, jak dlouho trvá zapsat na HDD tolik dat, že by to bylo pro SSD smrtelné.
SSD je rychlé a není problém ho oddělat za pár dní. HDD je pomalé a stejné množství dat na něj budeme zapisovat mnohonásobně déle. Pochopitelně pak HDD nechcípne ale i kdyby byla průměrná životnost SSD pouhých 5 let, kolik je průměrná životnost HDD? Než odejdou ložiska nebo se hlavy přilepí k plotnám? Nebo do osudného bouchnutí do stolu/pádu počítače...
Mám 120GB SSD v počítači s Windows a nejnovějšími hrami přes Steam již dva roky a vyčerpal jsem 2% přepisů...
Aha, ty nechapes co to je dostatecne velky vzorek. Je totiz uplne jedno kolik jich je, kdyz jich je dost, protoze jestli budes testovat 500 disku 5 000 nebo 50 000 dostanes na prvnich 3 mista totozny vysledky a dal to nikoho nezajima.
Ostatne, ja muzu prohlasit, ze zdaleka nehorsi je seagate, protoze z 22 jich uz 1/2 chcipla. Zato z +-150 WDcek 3.
Ale chlapci chlapci! Ved vy tu trepete blbosti. Velkost vzorky sice neovplyvni statistiku samotnu, ale jej presnost ano. Adebata je o vzorke aka bola pouzita na testovanie.
Ak pouzijem celu jednu chybovu radu a bude to 10K chybovych diskov, je jedno, ze vsetky ostatne rady v ktorych je 10 mld diskov su ok, pretoze statistika mi povedala, ze tento vyrobca ma pokazene disky. Rovnake je to ak pouzijem jednu jedinu dobru radu od vyrobcu, co nevie poriadne urobit ani piny, tak bude to ten najlepsi vyrobca.
Ako si napisal: "Je totiz uplne jedno kolik jich je, kdyz jich je dost," Kolko je to dost v tomto pripade? Nikdy nebudes mat presnu statistiku, kym nezoberies vsetky prvky mnoziny. Vzdy bude iba priblizna a v zavislosti na podmnozinach budes mat takto ovplyvnene vysledky.
Seagate ma par vetsich hromadnych pruseru na triku ktere tutla. Ani tak cloveka nestve chybovost jako ze se k tomu nepostavi celem a tutla to.
1. Coating problem - odlepovani supinek z prvni ochranne vrstvy na plotnach a postupne umirani disku na chyby. Asi nejbeznejsi problem poslednich let.
2. Firmware problem - zaplneni logu a prepsani servisni oblastni. Disk byl fyzicky v poradku, ale nedokoncil init,protoze si prepsal kus dulezitych dat. Obnova servisni oblasti v domacich podminkach mozna. - fakt bych chtel videt QA u seagatu. A zapomente na opravu zdarma. Seagate tohle tutlal.
3. Rotten contacts - mezi vnejsi deskou s elektronikou mela primo narezle kontakty. I pres to ze disk nebyl ani vyndan z prepravnich krabic. Narezly byl pouze tento konektor nezavisle u vice uzivatelu. Tem stastnejsim stacilo opatrne vycistit.
4. Preamp failure - cela rada greenu odchazela kvuli spatnemu predzesilovaci u hlav. Dost spatne se to bez cisteho boxu, distancnich nastroju a nahradnich hlav vymenuje. Je zajimave ze ten interval odchazeni byl 1-2 roky. Zarucni inzenyrstvi?
To jsou asi tak kauzy poslednich let, ktere mne vedou k tomu ze cely slavny seagate se stal nesolidnim vyrobcem jez ani neresi stranku kontroly kvality a nepostavi se k problemum celem. Drahe jsou podobne jako WD a nenabizi nic navic jako prodlouzenou zaruku ci jine vyhody.
Len skoda ze Toshiba ma teraz pekne financne problemy
http://podnikam.webnoviny.sk/uctovny-skandal-zrazil-toshibu-kolena-prepusti-10-tisic-ludi/
To iste. Seagate je najhoršia značka na trhu:
http://www.dsl.sk/article.php?article=16581
Zalezi na teplote.
http://www.pcworld.com/article/2921590/death-and-the-unplugged-ssd-how-much-you-really-need-to-worry-about-ssd-reliability.html
Kazdopadne SSD neni archivacni medium. (Na druhou stranu taky neni potreba propadat panice a resit otazku, zda budes jeste mit po navratu z delsi dovolene.)
Ten test na svethardware bol o nicom. Bol to v podstate len test vydrze NAND flash pameti a nie test SSD. Vydr testovali len kontinualnym prepisovanim, s ktorym radic nemal ziaden problem a ani trochu sa nezapotil.
Ak by testovali inou metodikou, tak ten disk tolko nevydrzi. Stacil by do urcitej miery zaplnit disk datami, ktore by sa neprepisovali a prepisovat len zvysok. Uz len takyto test by znamenal mensi zapisany objem dat. Ak by testovali zapis vo viacerych frontach alebo zapis malych suborov mensich ako jeden blok, tak az potom by bolo vidiet, co ten disk zvladne. Keby to vsetko skombinovali, tak ten disk zdaleka tlko nevydrzi.
A keby to dali na nejaku vytazenu databazu, tak im umrie za chvilu.
SSD má počet prepisov okolo 100 000. Keď si zoberieš, že rýchlosť SSD je napríklad 150MB/s a máš 256GB disk, vyjde ti, že by si musel zapisovať dáta plnou rýchlosťou nonstop 1975 dní čo máš skoro 5,5 roka. Z toho vyplýva, že životnosťou SSD sa nemusíš zaoberať. Pri bežnom používaní by ti mal vydržať desiatky rokov. Omnoho skôr sa pokazí niečo iné ako bunky alebo ho proste vymeníš časom za novší kvôli morálnemu zastaraniu.
Ono to není tak jednoduché. Pokud se mi podaří přepisovat dokolečka jen jeden jediný blok, tak ho zničím v řádu hodin. Disky se tomu brátní tím, že mi nedovolí přepisovat jeden blok a i když si to filesystém myslí, tak ve skutečnosti to "cestuje". Dá se to podvést tím, že zaplním disk na 99%, takže zbyde jediné procento, a to přepisuji. Jenže disky se tomu brání tím, že ve skutečnosti mají vyšší kapacitu (někdy i o 20%). Takže v době, kdy se disk tváří plný, ve skutečnosti ještě pořád rotuje přes hodně bloků. Navíc jsou disky poměrně vychcané a umí i uložená data přesouvat. Takže jakmile ty poslední volné bloky vykáží velký počet přepisů, tak na ně zkopírují data z jiných bloků, které se dosud nepřepisovaly, a pak zvesela začnou přepisovat ty dosud neměněné. Další věc je "mrtvý blok". Když je detekován, tak se označí za mrtvý a už se nepoužije. Pokud neumřel najednou (ať žijí samoopravné kódy), tak o data nepřijdete. A protože má disk bloků více, než deklaruje, tak se vám ani nesníží kapacita disku a nic nepoznáte.
Krátce tedy: pokud nějaký blok umře, neznamená to smrt disku, ten funguje dál a vy se o tom obvykle ani nedozvíte. Životnost jednotlivých bloků je tedy dost irrelevantní. Počítat zatížení podle kapacity disku a rychlosti zápisu vám nic neřekne.
PS: Většinou SSD umře na poruchu řadiče nebo na přehřívání. SSD zničené opotřebením se už jen tak nevidí.
S respektem ke specifikam magnetickeho rotacniho media stejna vec deje uz od konce 80tych let i u klasickych enterprise grade pevnych disku. Staci kdyz si clovek uvedomi ze logicky blok neodpovida bloku fyzickemu a ze pokud se hlasi chyba bloku tak disk uz ma tesne pred smrti a neni kam dealokovat. Hlavne je to zcela na libovuli tvurce firmware jestli chybu bloku bude vubec signalizovat.
U enterprise hardware mate mj velmi rozsahle moznosti jak zjistovat mapy chyb na pevnem disku. A to jak ty zapsane uz z tovarny tak ty co pribyly.
Naprosto mne dojima kdyz nekdo pusti badblocks a jaky je pan sveta.
To vse ovsem za predpokladu, ze disk korektne dela wear leveling. Na to mu musite nechat kus volneho prostoru, jinak to nerozdycha a zapisy se budou vsechny konat v ramci te trochy volneho mista, co zbyva. Take musite doufat, ze vyrobce neni prase, co se na neco vykaslalo a ten wear leveling ten disk opravdu dela a navic ho dela dobre.
„SSD má počet prepisov okolo 100 000.“
Detektor lži ve zprávách se mi rozhoukal jako siréna!!! Lež takového formátu ještě nezažil, málem shořel!!!
100 000 přepisů měly SLC bloky vyrobené technologiemi řádově v mikrometrech či desítkách mikrometrů. Jakmile jsou čpi nanometrové, u SLC jsi rád za max. několik tisíc přepisů. U SLC, které si lidé obvykle nekupují. U MLC je to mnohem mnohem méně.
K otázce v titulku: dá se předpokládat, že se SSD časem cenově přiblíží HDD. HDD jsou mechanicky komplikovaná zařízení, kdežto čipy je možné vyrábět ve velikých objemech levně, a nejdražší je na té technologii její vývoj a vyladění.
HDD jsou výrazně pomalejší a náchylnější na mechanické poškození, takže pokud se cena SSD přiblíží k ceně HDD, tak poptávka po HDD nejspíš silně propadne.
Tak oboje má svoje oblasti použití, já to vidím jako další vrstvu pamětí:
registry, SRAM L1, SRAM L2, DRAM, SSD, HDD, pásky
Samozřejmě podle oblasti použití je možné poslední vrstvu či poslední dvě vrstvy vynechat (což třeba platí pro běžné desktopy), dokonce se dá u obláčkových mašin vynechat i to SSD :-)
Stejně je sranda, že mechanické zařízení s točivými a na poškození náchylnými mechanickými v pohodě konkuruje spolehlivostí elektronickému bez mechanických prvků. To by pro SSD měla být ostuda a mělo by se stydět.
Ještě větší sranda je, že zatímco HDD se postupně zdokonalovalo. SSD z hlediska spolehlivosti a počtu přepisů jde spíše do háje.
SSD?
Ten shit, který se běžně prodává, do mého počítače jen přes mou mrtvolu.
Po několika zkušenostech: ZLATÝ KLASICKÝ DISK!
Jediné SSD, které jsem ochoten akceptovat, jsou ty, osazené SLC čipy - těch je pochopitelně minimum, protože nejsou kchůl a lid si je nežádá...
Prostě si s SSD trhněte nohou.
Tak aplikace logicky na mechanickem disku budou startovat dele. Ale jak casto startujete aplikace, aby to pro vas bylo kriticke? Normalne clovek aplikaci pusti a pak ji pouziva a na to rychlost disku uz nema moc vliv, pokud nedozenete OS do stavu, kdy musi swapovat jak blazen nebo pokud se nejedna o aplikaci, ktera intenzivne pracuje se soubory nebo pracuje s velkymi soubory a nejak si sama resi swapovani do /tmp.
Nejake zrychleni SSD urcite prinese kazdemu, ale rekl bych, ze vetsine lidi to nestoji za budto vyssi cenu nebo nizsi kapacitu disku. I kdyz je mozne, ze widlakum to dost usetri nervy pri Windows update. Osobne jsem nahradil odesly 1.8" disk za SSD v jednom ThinkPadu x40, ktere se v mem okoli vyskytuji a od te doby se ten stroj i da pouzivat bez toho, ze by cloveku povyrostly fousy, nez to nabootuje. Ale stroje s disky 1.8" jsou dost extremni pripady katastrofalne pomaleho disku. Uz s normalnim 3.5" diskem ten rozdil rychlosti oproti SSD bude stravitelny. Pokud tedy nejste specialni pripad uzivatele, napriklad vyvojar, co furt kompiluje a linkuje.
Já jsem v tom případě výjimka. Mám HDD a jediný rozdíl při SSD byl rychlejší boot a trochu rychlejší nastartování těch 3 programů, které spouštím 2 × den. Takže jsem SSD daroval, a následně se vrátil plně k HDD. SSD mi nemá co nabídnout, co bych využil.
Chápu, že rychlejší start aplikace po kliku je efektní, ale je to jen nesmyslné pozlátko. Já ho nepotřebuji, mně stačí, když počítač hbitě pracuje.
Pokud budu chtít rychlejší počítač, namísto SSD budu investovat do zvýšení RAMky. Celkový výkon počítače stoupne za stejnou cenu mnohonásobně více. Nehledě na to, že s větší RAMkou v podstatě po krátké době provozu počítače už vše běží jhako z ramdisku, protože operační systém má vše v diskové cachi.
Já pro SSD uplatnění nemám. Start 40 sekund včetně zadání hesla k loginu nepotřebuji zrychlovat. A to, že mi program namísto 100 ms startuje 500 ms mi žíly netrhá. Tedy při prvním spuštění, při druhém spuštění už je spuštění okamžité, protože program je v diskové cachi v ram.
Jednoduše SSD je vizuálně efektní a to je vše. Je to stjené, jako je víc chválen flákač pracovník, co ale dělá hezké PowerPointerové prezentace, o tom, jak maká. Často mu na to management skočí a vyhodí toho pracovitého, co ale neprezujetuje v PowerPointeru, ale něco dělá. Ze stejného důvodu se lidem líbí SSD. Je to prezentačně krásné, jinak k ničemu.
Realne je vymena HDD za SSD jedina vec, kterou poznas, at uz na tom stroji delas cokoli. Kdyz tam das 10x rychlejsi CPU, tak to nepoznas vubec, pokud nedelas vylozene neco, co ten CPU dlouhodobe 100% zatezuje. Pokud tam das 10x vic RAMky, tak si proste taky nijak nepomuzes, pokud tvuj stroj nedela neco, co ho nuti swapovat.
A pokud se budeme bavit o domacim desktopu, tak obe zminene (cpu, ram) je mimo realitu. Zato gamesy, specielne nektery z posledni doby, se pomalu bez ssd uz nedaji ani hrat. Pustis neco online a mas chut vyvojarum nakopat prdel, protoze nez se ti naloaduje nova zona, tak u toho vyrostes, spoluhraci pomrou, protoze byli bez heala ... a to presto, ze mas 30GB volny ram, protoze tu ti tardi pouzit neumi.
Rychlejší boot a start aplikací. Jiné výhody to pro mne nemá. Ale i tak je to neocenitelné. Člověk si rychle zvykne na to, že se aplikace spustí kliknutím na ikonku. Ano, tři sekundy na spustění office nebo prohlížeče nejsou žádná katastrofa, navíc se to dá řešit "pre-loadem" aplikací do paměti. Ale jak si jednou zvyknete, že ten start je v řádu stovek milisekund, tak vás ty tři sekundy na počítačích rodinných příslušníků začnou docela štvát.
Na data každopádně HDD. Na SSD jen OS a aplikace. Něco, co zvládnu za pár hodin nainstalovat znovu. Takže spotřeba spíše vzroste tím, že ty disky mám teď dva. Ale člověk alespoň zjistí, že OS HDD při nečinnosti opravdu uspává.
O 10 sekund rychlejší boot a o něco rychlejší PRVNÍ start aplikace (při dalších startech už je vše v diskových keších v RAM, takže rychlost disku nemá vliv). To byl jediný rozdíl u SSD u mě. Takže jsem SSD + HDD vyměnil za 2 HDD, a jsem velmi spokojený. SSD nechci, nic mi za několikanásobnou nepřináší navíc oproti mnohem levnějšímu HDD.
Když vidím progres SSD, tak jeho parametry se v podstatě zhoršují (s výjimkou kapacity). I/O rychlosti SSD jsou čím dál pomalejší s každou další generací a s nižšími nanometry čipů, spotřeba roste, protože čím šitovější bloky potřebují výkonnější procesory na wear leveling a další, a údržnost dat bez napájení klesá, stejně jako neustále klesá počet přepisů bloků.
Nedá se tedy, kromě kapacity, očekávat, že SSD se budou vylepšovat v jiných parametrech, než kapacita. Časem možná výrobce na ně napíše, že pokud se komp alespoň 1 × týden nezapne, neručí za to, že SSD udrží data. Ta doba nebude daleko.
Pokud budou k dispozici rozumná HDD, nechci SSD ani vidět. Nepotřebuji je.
"Když vidím progres SSD, tak jeho parametry se v podstatě zhoršují (s výjimkou kapacity). I/O rychlosti SSD jsou čím dál pomalejší s každou další generací "
Tak to jsem zvedavej, jaka vytahnes cisla na dukaz.
"Časem možná výrobce na ně napíše, že pokud se komp alespoň 1 × týden nezapne, neručí za to, že SSD udrží data. Ta doba nebude daleko."
A nebo taky ne.
Vsim sis, ze zatimco ses nedival a cekal na to, az se ti roztoci disk, tak se prigodilo trebas V-NAND?