Vlákno názorů ke zprávičce Chyba v systemd umožňuje shodit nebo napadnout linuxový stroj od Lol Phirae - Na tom není nic nového, to si jen...
-
Lol Phirae (neregistrovaný)
Na tom není nic nového, to si jen zase Lennart vysvětlil DHCPv6 protokol po svém. Kdysi si zase vysvětlil po svém DNS a tak můžete kdykoliv zlikvidovat jeho systemd-resolved "resolver" tím, že prostě posíláte z DNS serveru sice naprosto korektní a správné odpovědi, ale bohužel takové, které náš brýlatý génius s červeným kloboukem neočekával. Víc než rok nevyřešeno.
Vivat systemd aneb Ferda Mravenec - práce všeho druhu...
-
MasoxCZ (neregistrovaný)
Kristovanoho, opět tyhle tupounský žvásty.
Třídičky a štítky pro nácky nevyráběla IBM, nýbrž její předválečná evropská pobočka DeHoMaG (Deutsches Hollerith Maschinen, Gmbh.). Obdobně náklaďáky pro nácky nevyráběla GM, nýbrž Opel, který na ně před válkou od GM nakoupil výrobní dokumentaci. Původní tvůrci těch strojů jaksi neměli žádný způsob, jakým výrobě zabránit; Hitler sám sobě aspoň škodil tím, že po celou válku trval na tom, že za licencované technologie se přes Švýcarsko budou držitelům práv v plný výši platit licenční poplatky, čímž Německu aspoň odčerpával prachy. Jak GM, tak IBM i ostatní, tyto peníze obratem přeposílali ministerstvu obrany na vyzbrojování do války právě proti Německu, a z peněz utržených za německou výrobu si nenechali vůbec nic.
To všechno bylo mnohokrát doloženo auditem archivů, takže by bylo fajn, kdybyste ty zvratky přestali pořád dokola přemílat. -
Společnost IBM spolupracovala se svou německou pobočkou Dehomag v průběhu holocaustu, vlastnila v ní 90%, a její ředitel Heidinger byl velký podporovatel Hitlera. V roce 1933 IBM do Dehomagu masivně investovala. To bylo poté co byl otevřen koncentrační tábor Dachau (1933), založeno Gestapo (1933), byla přijata legislativa zakazující židům sloužit ve státní správě (1933) atd. Sám Watson byl v roce 1937 dokonce vyznamenán Záslužným řádem Německého orla, který si osobně převzal(!). Tou dobou už židé nesměli pracovat ani jako právníci, lékaři, daňoví poradci, muzikanti a notáři. Byl také přijat zákon o nucené sterilizaci "méněcenných" (1933), byly založeny Lidové soudy operující neústavním způsobem a rozdávající tresty smrti (1933), židé byli zbaveni německého občanství a nesměli se vdávat/ženit s Němci (1935), a byl otevřen koncentrační tábor Buchenwald (1937). Po tom všem Watson přijel do Německa a přijal od nacistů vyznamenání! A dále v Německu pomocí tamní pobočky dělal velký business. V roce 1939 Německo vpadlo do Polska, a IBM tam následně založila pobočku Watson Business Machines, která během polského holocaustu mimo jiné vyráběla děrné štítky poblíž Varšavského ghetta. Po vyhlášení války společnost IBM dále dodávala pomocí svých evropských poboček nacistům děrné štítky (ty se tehdy lišily skoro pro každý stroj) a náhradní díly, a prováděla servis (sama i prostřednictvím partnerů). Také řídila evropské pobočky, včetně té německé, a odváděla zisk do USA, obojí většinou prostřednictvím švýcarské pobočky.
Máte pravdu, že společnost IBM měla vliv na financování války na americké straně. Watson nastavil pravidlo, že na dodávkách pro americké válečné úsilí bude mít IBM maximálně 1% zisk. O tom že by peníze utržené v Německu a okupované Evropě posílal ministerstvu obrany nevím.
Některé akce IBM po vyhlášení války mezi Německem a USA byly možná nelegální. Ale už ty akce od roku 1933 byly nesmírně nemorální. To si Watson mohl a měl uvědomovat.
ČLÁNKY DO MAILU