Dlouholetý linuxový vývojář Thomas Gleixner (Linutronix / Intel) při práci na něčem zcela jiném opět narazil na chaos poslepovaný kobercovou páskou a zdrátovaný haldou drátů, kterému stručně říkáme x86 APIC. Místo toho, aby do celku kvůli svým potřebám přidal další kobercovku a doflikoval to dalšími dráty, rozhodl se APIC kód zanalyzovat a vyčistit. V důsledku toho vzniklo na šest desítek patchů, které míří do jádra spolu s hlasitým voláním po konci podpory 32bitového x86, kteréžto procesory Thomas nazývá muzejními kousky.
Dodává, že jeho současné řešení jistě není kompletní a ani plně ošetřené na případné chyby či problémy. Část jádra starající se o x86 APIC je zkrátka příliš velký chaos nepořádku, držící pohromadě složitými způsoby a je potřeba s tím něco konečně udělat.
My snad jen dodejme, že více než 20 let od uvedení prvních 64bitových x86 procesorů (AMD Opteron), kdy i ten nejbídnější desktopový procesor AMD či Intel je už dááávno 64bitový, by to celé snad i už mělo význam. Po dobu mnoha let, kdy bude ještě v provozu ne zcela zanedbatelné množství ryze 32bitových x86 strojů, si jistě vystačíme s nějakým tím posledním LTS Linuxem, schopným ještě na 32bitových x86 CPU fungovat. Vždyť už i Intel čistí x86 architekturu o nánosy sedimentů dekád minulých.
