AI je vždy možné prelomiť, pretože to nie je tvrdý algoritmus pokrývajúci 100% variácií problémov s 0% šumom, už z podstaty že je to strojové učenie. Učí sa to na nejakých dátach, a učiť môžete do nekonečna.... nič nové... skúste ale prelomiť tvrdý algoritmus pri teoreticky nekonečnom výpočtovom výkone....
> Dostanou jen vstupní pravidla a hrají miliony her samy proti sobě a samy objevují efektivní a neefektivní tahy v různých situacích.
Stále vnútorne majú nejaká data, a tie zbierajú práve sami pri hraní proti sebe... a hrať môžu donekonečna, takže kým neodohrajú nekonečno hier, tak nikdy nebudú 100% presné.
Myslím, že používání pojmu AI je hlavně o marketingu (snaha vyvolat dojem, že to je něco zbrusu nového a převratného, co předtím existovalo, a taky to coby pojem často používaný až v poslední době zní méně stroze než "strojové učení"). Stejně jako třeba "cloud", "průmysl X.0" a podobné marketingové výrazy.
Zadna AI zatim neexistuje. Jen se tak pod tlakem presstitutu a obchodniku pojmenovava strojove uceni.
Strojove uceni je o objemu vstupnich dat a spravnosti jejich ohodnoceni.
Pokud ale nakrmite strojove uceni jen partiemi velmistru, velmi pravdepodobne se tito nebudou dopoustet pri hre skolackych chyb. Tudiz ve vysledku takovy system na ne ani nebude umet reagovat.
Je to čisto materialistický pohľad. Inteligencia/vedomie/counsiousness
je všade vôkol nás, len nie v našich triviálnych algoritmoch (triviálne v porovnaní s vedomím). Inteligenia sa manifestuje v hmotnej podobe; ináč povedané, existuje aj mimo hmoty.
AI je len marketingový pojem. Oveľa výstižnejší je pojem strojové učenie. Ale to neznie tak cool, že.
Na Slovensku bol jeden maliar, ktorý dokázal vytvoriť tak dokonalé kópie majstrov, že trvalo veľmi dlho, kým sa na podvody prišlo. Avšak nik nepovažoval jeho kópie za umenie, hoci išlo o priam dokonalé napodobeniny.
Samozrejme ze je inteligentni. Uz pri narozeni oplyva inteligenci, jako vse zive...
Kazdy tvor ma dostatek inteligence minimalne na to, aby se vyspal, nasel si potravu, branil se pred neprateli a dokazal se rozmnozovat. I ten maly mravenec. Nerozumi treba matematice, ale inteligenci urcite ma.
Kdezto tupy kamen nic takoveho neumi. Podobne procesor je deterministicky stroj, umi jen to co se do nej naprogramuje. Je tupy. Ma svou instrukcni sadu a ta jede vzdy tak jak ma. At uz to je jednoduchy program, nebo slozita sit neuronu. Pocitac nema schopnost premyslet. Maximalne tak ma schopnost ocislovat nejaka data, ci priradit jim jakousi vahu, na zaklade bud naprogramovaneho nebo natrenovaneho algoritmu, a na zaklade toho jednat. Ale to znamena ze to je jenom tupa ovce. Premyslet pocitac nikdy umet nebude.
Vše cos vyjmenoval je živé a má inteligenci.
Kde ten život začíná, to je dobrá otázka... Ale věda na ni neumí odpovědět. Přestože se staví do role že odpovědět umí, tak neexistuje jediný důkaz. Např. na školách se učí, že před mnoha mnoha lety v moři byla chemická polévka příznivá pro vznik života.
Tehdy JEDNOU vznikl život a od té doby tu je. Jak vznikl? Neví. Proč jenom jednou? Náhoda, nebo taky neví. Dokázat? Neumí. Ověřil toto běkdo někdy experimentem? Snaha byla ale všechny pokusy selhaly.
Kdyby vytvořili z chemikálií v laboratoři např. semínko které když se vloží do země, vznikne z něj stéblo trávy. Nebo nemusejí nic vytvářet, kdyby třeba uměli oživit mrtvé tělo které má všechny potřebné chemikálie v sobě. Jestli je tělo jenom kombinace chemických prvků, jen biochemický stroj, tak proč jej nedokážou opravit? Nemusí to být ani tělo člověka, oni to nedokážou s žádným tělem. Ani třeba s uschlým stronem.
Každý porouchaný stroj se opravit dá, když se vymění vadná část, ale mrtvé tělo takto opravit nelze. To poukazuje na to, že vědomí nevzniká chemickou kombinací a je na těle nezávislé. Jeho přítomnodt způsobuje že tělo oplývá inteligencí, roste, hojí se, reguluje se, nehnije, komunikuje, přemýšlí, vnímá, dělá rozhodnutí, dává si cíle... a to vše najednou ustane když tělo zemře. Nevratně. Jakmile vědomí tělo opustí, tak se najednou tělo stává bezceným tupým kusem hmoty, který už nedělá nic z předešle vyjmenovaných věcí. To přítomnost vědomí dává tělu život, a ne naopak, že tělo produkuje vědomí.
Kde se toto vědomí bere pro vědce zůstane vždy záhadou, protože je subtilnější než hmota a je mimo jejich dosah. Ale jeho projevy můžeme pozorovat.
Tak kde začíná život je (dle biologie) jasné: s nejmenší jednotkou života, což je buňka. Z toho co jste popsal by život začínal bakterií, což je jedna buňka schopná samostatné funkce (virus je naproti tomu genetická informace).
V případě AI se informace přenášejí elektricky (namísto biochemicky) a onou základní buňkou je perceptron. Na druhou stranu, perceptronu se nejprve musejí data nějak upravit na čísla, zatímco bakterie je ve hmotě schopná fungovat samostatně - tudiž je otázka, zda je perceptron "živý", pakliže není v rámci své domény (informace) schopen samostatně fungovat, zatímco buňka ano.
Tady souhlasím s Vritem v tom, že vše živé je inteligentní, protože buňka (nejmenší jednotka života) je v podstatě strojem schopným samostatné funkce.
Problém současné AI je v tom, že se o skutečnou inteligenci ani nepokouší - vše je jenom o schopnosti kombinovat už existující data, přičemž navýšení počtu perceptronů (nebo jejich spojení) může vyústit jenom v pojmutí více dat a jejich rychlejšímu/lepšímu kombinování - skutečná inteligence by data dokázala vyhodnocovat, AI je dokáže maximálně tak filtrovat a extrapolovat, což z ní dělá lepší databázi, nikoliv inteligenci.
Dle biologie, která nemá jediný důkaz o tom jak život vzniká -> taková biologie nemůže nic říct autoritativně. Kdyby například jednou jedinkrát v historii stvořili umělý život z chemikálií, a pak prohlásili "už to dělat nebudeme, je to nákladné", tak potom by se jim dalo věřit, ale oni toto nedokázali ani jednou jedinkrát a přesto budou tvrdit "život začíná tady". Jak to ví? Neví. Je to jenom spekulace, nepodložená.
Neuronová síť funguje tak, že statisticky přiřazuje váhu jednotlivým objektům (a jejich spojům), aniž by chápala kauzalitu. Bez kauzality nedokáže tzv. "AI" logicky uvažovat a je tak odsouzená na nekonečné kombinace/variace ke známým (tj. už vyprodukovaným) datům - nebo-li jak správně píše jouda: AI chybý inteligence - čili správně bychom měli mluvit jenom o "A" nikoliv "AI".
Kdo hrál sci-fi RPG Mass Effect, tak si možná vzpomene, že tam měli termín AI pro skutečnou umělou osobnost a to čemu my dnes přezdíváme AI se v Mass Effectu nazývalo VI (Virtual Intelligence). Namísto toho jsme dnes v IT u AI vs. GI (Generic Intelligence - takhle jsem to např. viděl rozlišovat Ela Pižma).
v kterém module neuronové sítě se prosímtě přiřazuje váha neuronům (objektům jak jsi to pojmenoval ty) a ne jejich synapsím (spojům)? S modely, s kterými pracujeme je váha na synapsích.
Na tohle téma jsem četl knížku Book of why od J. Pearla, která se právě problémem kauzality a AI zabývá velice podrobně. Kauzalita a logika jsou dvě odlišné věci, znalost kauzality neimplikuje logiku.
Proč bychom správně měli mluvit pouze o "A"? To je přece jen přídavné jméno bez obsahu...
"v kterém module neuronové sítě se prosímtě přiřazuje váha neuronům"
Když jsem si před lety hrál se svojí malou neuronovou sítí v rámci svých programátorských hrátek, tak jsem měl perceptrony, které měly číslo, vůči kterému se porovnával součet vážených vstupů (tj. každý perceptron měl svoje unikátní číslo - řekněme práh aktivace) - to pak bylo fakticky vahou onoho perceptronu (menší číslo znamenalo statisticky častější aktivaci). Tak jsem postupoval proto, abych svoje perceptrony mohl kromě učení (změna vah spojení) i "mutovat" (měnit práh jejich aktivace). Celkově hrozně zajímavé programátorsky, ale samozřejmě prakticky k ničemu (na laptopu jste hodně omezeni výkonem a malá síť se snadno přetrénuje).
Od té doby jsem nic s AI nezkoušel. Co jsem se ale teď tak díval, tak to vypadá, že vývoj perceptronu šel cestou zesložitění aktivační funkce, takže předpokládám, že odpověď na vaší otázku je "žádném"(?).
"Kauzalita a logika jsou dvě odlišné věci"
Ano, kauzalita popisuje příčinu a následek, zatímco logika slouží (mimo jiné) k rozpoznání příčiny a následku. AI chybí schopnost logického myšlení, kteréžto se ve svém důsledku typicky pozná na... schopnosti rozpoznat kauzalitu a na tomto zákládě analyzovat minulost a předvídat budoucnost (nějaké akce - nemluvím tady o žádném věštění, samozřejmě). AI je oproti tomu schopná tak maximálně vyčíslit hodnotu korelace. Špatně jsem to napsal, měl jsem napsat, že bez schopnosti rozeznat kauzalitu není AI schopná vyhodnotit data (leda tak statisticky).
"Proč bychom správně měli mluvit pouze o "A"?"
To byla samozřejmě nadsázka - každý kdo má nějaké povědomí o neuronových sítích ví, že se o žádnou skutečnou inteligenci nejdená. Proto by se taky měl ten pojem upřesnit. No a mě se zrovna líbilo to, jak to měli ve hře Mass Effect (AI vs VI).
já právě raději používám termín strojové učení či statistické modely, nikoliv AI, ale pak samozřejmě víme, co z toho udělá marketing.Také se mi to příčí, ač to jazykově může být obhajitelné, hromadu lidí dává důraz na to slovo "inteligence" a mají z toho jiné očekávání, je to klam.
Problém kauzality a AI není nic nového, proto zatím všude potřebujeme zkušené analytiky, kteří vytřídí z korelací ty, které mají příčinné souvislosti a výsledky nějak interpretují. Tahle společnost třeba slibuje, že i to umí https://www.causalens.com/why-causal-ai/, ale nemám tu čest znát jejich produkty podrobněji.
Jedno české přísloví praví, že myslet znamená h***o vědět.
Dokázal to někdo? Sestavil někdo tak velkou neuronovou síť a ukázal vědomí stvořené umělým způsobem?
A pokud ne, dokáže někdo sestavit alespoň vědomí mravence, když člověk prý má "příliš" mnoho neuronů? Ani to nikdo nedokáže. Ale všichni budou tvrdit že je to jen o počtu neuronů. A kde je nějaký důkaz?
Podařilo se vůbec někomu definovat, co to vědomí vlastně vůbec je? Vím že tu je ITT, kde ale osobně preferuji protiargumenty Scotta Aaronsona, proč nemůže být dobře, a pak jediné, co dokážu říct (ale už ne dokázat komukoli dalšímu) je empirický fakt, že já vědomí mám a ostatní lidé se alespoň chovají, jako by ho měli, ale to je tak vše.