Další bezpečnostní chyba nalezená v Javě

Rozdiel je v pristupe. Kym SUN s tym nieco naozaj robil (patche, updaty atd.) OracŁ€ kasle na to pokial v tom nie su prachy. Pekne to vystihuje jeden komentar z linku vyssie:

"As an ex Sun staffer - its unsurprising really!

Oracle have always treated customers as really just a pain in the backside - who needs them.....??

With all the money they have coming in from licence fees and extortionate contracts why bother with common sence and spending 1 cent more than has to be spent.....

Oracle ARE NOT SUN....Oracle cant be bothered unless theres a buck or two billion involved - they dont care, are not interested in anyone or anything unless its BOTH in their plans anyways AND makes lots and lots of the green stuff..."

S tym mozem na zaklade vlastnych skusenosti len suhlasit.

Rozdiel je v pristupe. Kym SUN s tym nieco naozaj robil (patche, updaty atd.) OracŁ€ kasle na to pokial v tom nie su prachy.

Staru piču s tým robil. Stejně jako ju robil s OO.org a dalšími. Je to děravej bugoidní krám, nenažranej a pomalej.

Pomaly? Pan je asi na drogach. Java nie je o nic pomalsia ako ine jazyky, problem je mozno so startom - najprv sa spusti JVM az potom samotna javovska aplikacia a to vysvetluje aj "nenazranost." Samotna aplikacia v jave nezere viac ako keby bola v C. Samozrejme zavisi aj do kvality programatora. :-p OOo od SUNu pouzivam este teraz a nemam s nim zatial ziaden problem

:-)))))))))))))))))

Srovnávat rychlost běhu a paměťovou náročnost Javy s jazyky začínající na C (nedejbože ANSI C) může buď:

1) troll
2) člověk v prváku na ZČU, který chyběl na první přednášce PPA :-D
3) zaměstnanec Oracle
4) Java fanatik

Ale jinak slyšel jsem i o jednom učiteli, který vyrobil na 1 problém 2 aplikace. A verze v C++ byla POMALEJŠÍ než v Javě. Za tento výkon dostal titul Ph.D (to jen dokazuje, jak moc se člověk musí snažit, aby Java měla navrch :-)

5) Niekto kto s tym dlhodobo pracuje a ma viac ako 12 rokov.

Priklad s ucitelom je faux pas kedze takych aplikacii je plno. To len Cckari maju taku tendenciu obhajovat 20 rokov stare dogmy a stagnovat na mieste. Java >>> C/C++/C# :-p Zmier sa s tym.

5) Niekto kto s tym dlhodobo pracuje a ma viac ako 12 rokov a za tu dobu jiný jazyk nepoznal

Pan Herout jednou na prednasce z PPA1 ukazoval jednu aplikaci, jednou napsanou v C a podruhy v jave a ku podivu mu ta javovska bezela rychlejc a delaly to samy

Hmmm, a mě jednou jeden pornoherec ukazoval, jak strčil ruku až po loket to <|> - tak proč mi to sakra nejde a proč všechno, na co v Javě narazím, je neuvěřitelně zabugovaná chcíplá sračka, která navíc funguje korektně jen pod jednou jedinou konkrétní a několik let zastaralou implementací, kterou si (v lepším případě) pro jistotu bundluje, a to ještě s tím, že GUI lze použít ještě jen v některých prohlížečích? Příkladmo entrprajs konzole k produktům Symantecu nebo takový Fujitsu ServerView Operations Manager? A kde je hergot ta multiplatformnost, když to pod Linuxem nefunguje vůbec?

No to totiž máte zkušenosti s těmi nejhoršími aplikacemi (z hlediska implementace) a podle nich si děláte názor, který pak šíříte do celého světa. Já v Javě programoval asi 12 let a při vývoji webových aplikací jsme vůbec neřešili, na jaké platformě aplikační server poběží - a nebyl problém. Místo toho jsme řešili, v jakém prohlížeči bude uživatel tu webovou aplikaci používat.

Také už jsem se setkal s tím, že nějaký aplet nebo nějaká aplikace vyžadovala jedinou konkrétní implementaci JVM - rád bych ale věděl, co autoři těchto aplikací používali při jejich vývoji za prasárny.

Jo, asi mám hroznou smůlu. Kdysi jsem zkoušel BT klienta v Javě (Azureus, nyní tuším Vuze). Opět totální zdechlina padající jako švestky na podzim. Jako sorry, ale když se proti tomu podívám na cca 20x menší uTorrent pro Windows, tak se fakt musím jen smát. Nevím, co používají autori za prasárny, opravdu marně hledám někoho s nějakou pozitivní zkušeností s něčím napsaným v Javě.

Po precitani vasich poslednych dvoch prispevkov je to pre mna jasne! Chyba je medzi stolickou a klavesnicou. Pouzivam Azureus (ked uz tu je priklad konkretnej aplikacie) ako pod win tak aj pod lin a nemal som s nim ziaden problem ani pod jednym.
Zhodujem sa aj s tym, co napisal Mips. Vybrat si najhorsie java implementacie a potom nadavat na samotnu javu to je dost lamerske. Okrem toho pod C/C++ je tych zprasenych pomalych neschopnych programov o dost viac. V jave aspon urobim jeden kod, ktory funguje vsade, kym C/C++ musim ako debil kompilovat pre kazdu platformu.
Mimochodom, ak mate problem s javovskou aplikaciou, tak nadavajte na programatora, co to posral, nie na jazyk. Ako uz bolo vyssie uvedene Java je rovnako rychla ako akekolvek C a ma zhruba rovnake pamatove naroky + JVM (co je jedina zozrana pamat naviac).

Vybrat si najhorsie java implementacie a potom nadavat na samotnu javu to je dost lamerske

Ježíšmarjá, tak mi tady prosím vás napište nějaký příklad té killer aplikace v Javě, abych si řekl - jooo, to je ale pecka, ta Java je fakt sakra dobrá, je to rychlý, stabilní (a ještě to pěkně vypadá.)

Kam šáhnu já, tam je to pomalý, nestabilní a vypadá to (s výjimkou některých webových aplikací) tak, jako by to právě vypadlo někomu z (_|_) aneb styl Motif/Athena z hloubi minulého století. :/

V jave aspon urobim jeden kod, ktory funguje vsade, kym C/C++ musim ako debil kompilovat pre kazdu platformu.

:-)))))) To nemá smysl komentovat. Již jsem uváděl ten příklad od Symantecu, bylo to rychlé a stabilní, používalo to MMC. Takže se to přepsalo do Javy, aby to mohlo chodit na "jiných platformách". Bylo z toho neuvěřitelné monstrum v Javě, které mělo běžet na Tomcatu - samozřejmě nefungovalo správně ani pod Windows, pod Linuxem už pak vůbec, fungovalo s jednou konkrétní verzí Sun Javy a bylo to ohromná paráda - tipuju, že škody šly do desítek milionů dolarů, protože lidi zdrhali, seč mohli, to byl produkt pro firmy, které chtěly centrálně nasazovat a spravovat antivir plus paketový a aplikační firewall na stovkách/tisících desktopů. Testovací implementace sestávající z cca deseti počítačů byla schopná plně vytížit quad-core Xeon a využít 8GB RAM, absolutně si neumím představit, jak by to asi vypadalo, až by se počet těch strojů zdesetinásobil.

Ježíšmarjá, tak mi tady prosím vás napište nějaký příklad té killer aplikace v Javě, abych si řekl - jooo, to je ale pecka, ta Java je fakt sakra dobrá, je to rychlý, stabilní (a ještě to pěkně vypadá.)

Znám jeden:
Sun (Oracle) Directory Server

pak co vím, tak Bitva o Wesnoth je psaná v Javě. Nepřijde mi nijak zvlášť krásná a přehnaně rychlá, ale fungovala dobře a stabilně.

Ovšem jinak musím přiznat, že jiné java aplikace se mi většinou moc nelíbí.

ok, kecám wesnoth je C++

To je něco jako eDirectory od Novellu? Přiznám se, na náhradu AD řešením v Javě bych fakt neměl koule, ani omylem. Zejména pak vzhledem k výše zmíněným zkušenostem. :-)

Hmm, no nic. Slovy klasika - a není to málo, Antone Pavloviči? :-P

To si asi děláte srandu. Java je ve většině případů jasně pomalejší než C/C++ (zvlášť trigonometrické funkce a pole). Existují i výjimky, ale těch je pomálu. Paměťová náročnost Javy je vyšší jak z důvodu běhu JVM v paměti, tak díky vysokému overheadu (8 bytů na každý objekt, zaokrouhlení velikosti objektu na 8 bytů, tj. když alokujete byte, tak zabere 16 bytů). Garbage collection se pochopitelně také projeví na spotřebě paměti. Startup time aplikace je delší než u C/C++ díky nutnosti zavést runtime a spoustu tříd. Největším problémem na desktopu je ale GUI, které je většinou daleko pomalejší, než to nativní.
Samostatnou kapitolou je vzhled aplikací na různých platformách. Ten styl "one size fits all" prostě moc nefunguje, a aplikace psané v Javě typicky vypadají jako (pomalé) UFO na všech platformách.

Java je samozřejmě daleko pokročilejší jazyk než C++, méně náchylný na chyby programátora, lépe formálně verifikovatelný a podle mě elegantní. Osobně ale dávám přednost C#. Výkonově je na tom většinou o něco lépe, a daleko lépe využívá možnosti platformy (dokud mluvíme o Windows :)). Pro výkonově kritický kód chcete C/C++, nebo nově C++/CX.

Pracujem s javovymi apliaciami uz asi 13 rokov. V praci aj doma. Dokonca programujem v jave. U mna ziaden problem. Nebude problem niekde inde?

Ano, bude v prasácké aplikaci a v tom, že Java je od přírody fatálně pomalá. Tak a co mam těď jako uživatel dělat když k mojí aplikaci není žádná alternativa? :/

Odporucam skusit OVSM7 a OVSM9. Kto pozna, da mi za pravdu, ze horsia vec v Jave snad neexistuje. Ale skuste take OVSD pripadne nieco starsie, co bolo tiez v Jave a to je nebo a zem. Na druhu stranu, ak vyskusate nejake OVSM kazda Java apliacia vam bude pripadat ako to najrychlejsie, najlepsie a najkrajsie co v Jave niekto urobil.

Myslím, že jako všude jinde i zde platí pravidlo 80:20. 80 % lidí z vývoje nezná nic jiného než C a příbuzné. Je to taky důsledkem vzdělávacího systému. Jazyky a databáze jiných paradigmat jsou na VŠ probírány jen jako okrajové a experimentální záležitosti a u céčkařů se setkávají s odpovídajícím opovržením a nepochopením (často ani nejsou schopni to chápat).
Krásnou ukázkou hybridních vzorů může být kniha Návrhové vzory od Pecinovského, je tam vidět, jak složitě Java řeší problémy. Například mi nikdy nebylo jasné, na co je Smalltalku návrhový vzor Dekorátor, když Smalltalk má polymorfismus nesouvisející s dědičností. Asi by se toho našlo více.
Zkuste to příště s diakritikou, ať obsah nepředbíhá formu.

Ale jo, učí se i jiné věci. Jenže člověk je tvor imperativní a jazyky z rodiny C se nejvíce podobají tomu, na co jsou lidé zvyklí. Je to proto přirozená volba. Zkuste si najít libovolný návod na něco praktického - montáž skříně z IKEA, recept na svíčkovou s knedlíkem, návod na instalaci pračky, návod na výrobu stolu,... prostě toto je způsob jakým, většina populace uvažuje.

Hmmm...
Jenže člověk je tvor imperativní a jazyky z rodiny C se nejvíce podobají tomu, na co jsou lidé zvyklí.
Zaujimave. A kde je potom Pascal?

Tak to je docela sporné - jak vypadá takový návod? „...přiložte k sobě desky v pravém úhlu a stáhněte vruty...“ nebo "...přiloží se k sobě desky a stáhnou...“? První je objektově (uvádí původce děje a jeho činnost), druhé imperativně (neuvádí původce děje, jen činnost a její předměty). Přitom druhý způsob tiše předpokládá, že to někdo (=objekt) musí udělat, což je objektový přístup. Nenechte se mýlit mluvnickým imperativem.
Dle jisté teorie je objektové paradigma člověku blízké proto, že VŠE kolem něj jsou objekty a něco umějí, takže podobnost s realitou. Naopak natlučení imperativního přístupu je časově náročné (řádově roky, zažili jsme si všichni). Těžko to ale ověříme, když se dodnes začíná v IT imperativním uvažováním.