Oboji ma sve vyhody. Ale je fakt, ze pro komercni firmu vyvijejici uzavreny software je nesmysl podporovat x dister. Byl bych pro svatou trojici :-)..Ubuntu, RHEL, SLES. Stejne to jsou jedina distra, ktera hybou linux svetem pro bezneho uzivatele. I kdyz ted se mozna prida i Moblin. At je tato ctverice to hlavni, pro zbytek at si binarku prelozi komunita kazde minorotni distribuce sama. Stejne to tak dopadne, ze vyhraje jen par vyvolenych a dobre tomu tak.
Pravda je, ze linux je o svobode, o tom zadna, ale prilisna rozmanitost a hlavne roztristenost linuxu jen uskodi.
Treba by bylo moc pekne, kdyby se vyvojari KDE a GNOME spojili a spolecne udelali nejlepsi desktop na svete, ktery by se dal nakonfigurovat tak, aby mohl vypadat jak GNOME, tak KDE a hned by se veci zjednodusili. Timto bychom mohli pokracovat.
Ted me tak napada. Napr GNOME si rozhodne moc nenakonfigurujete k obrazu svemu. Spousty lidem to nevadi, proste si na to zvykli a pouzivaji ho. Stejne tak by si zvykli na jednu distribuci.
Linux ma neuveritelny potencial. Komunita si stale stezuje, ze pro linux nejsou aplikace photoshop, cubase, premiere atd. Ale krom nadavani se pro zlepseni situace moc nedeje. Chtelo by to trosku ubrat z toho egoistickeho idealistickeho pohledu na sovbodny operacni system.
Linuxu zdar!
ono zrovna porovnavat KDE a Gnome (aj ked v tomto ohlade treba skor porovnat kde 3.x a lubovolne gnome) a chciet, aby existovalo nieco, co sa da nakonfigurovat, aby fungovalo ako jedno aj druhe je dost nezmysel, pretoze rozdiel medzi gnome a kde nie je dany len vzhladom (nie je vobec ziaden extremny problem nakonfigurovat KDE, aby vyzeralo ako Gnome. Ved RedHaty mali dlhu dobu KDE a Gnome skonfigurovane na rovnaky vzhlad – aj ked sa nejednalo o defaultny gnomovsky vzhlad). Rozdiel je prave v chovani a ovladani. Gnome ma vacsinou minimalne mnozstvo kadejakych nastavovatiek, takze nie je co nastavit = nie je co pokazit = clovek sa nestrati. Kdezto KDE (uvidime, jak na tom bude KDE 4 final) malo vzdy vsade XY nastavovaciek, v ktorych sa casto nevyzna ani clovek, co s nimi uz nejaku tu dobu robi.
A toto sa proste preklenut neda.
Jasny, me taky vyhovuje vice GNOME. Skoda, ze obe dve prostredi nepouzivaji Qt, Gnome 3 by mel byt prepsan pro Qt. Oba dve desktop prostredi by mela pouzivat treba Phonon atd. Timto smerem bych smeroval sjednocovani desktopu. Takhle Gnome a KDE pisou dvakrat tu stejnou (nebo velmi podobnou) vec.
Moc fandim Ubuntu, aby se z neho stal takovy nepsany standart a tim padem by podle me zvitezil Debian jakozto „standart“ linux platforma naprosto zaslouzene.
Moc by se mi libilo, kdyby se vyhlasovaly v ramci cele linuxove komunity v nejake casove pravidelnosti hlasovani jaka vec by se v dane oblasti – casti GNU Linuxu OS (kernel, KDE, GNOME, PulseAudio..) mela zmenit/implementovat. Moc pekne to ma resene Ubuntu se svojim Brain Storm. A ze tam vyhravaji napady, ktera i ja sam povazuji za zasadni pro slusnej desktop. Otazka je kolik z toho se opravdu implementuje :-).
*.deb – debian, ubuntu *.rpm – mandriva *.rpm – fedora, redhat *.rpm – opensuse, sles … Staci ist na stranku vlc a „stiahnut“ si vlc pre linux, kolko je tam redundantnych binariek, to je ta roztriestenost.
Nechapem ci je fakt take narocne mat hoc aj milion distier, ale jeden balickovaci system. Takze balicky pre ubuntu nainstalim bez spec. uprav, resp. rovnakym sposobom aj na mandrivu, suse…
a dalej, konfiguracie v /etc su tiez pekne rozbite podla distier, nad tym sa uz ktosi tiez kedysi rozculoval…
A preto som zavrhol Linux a pouzivam Mac.
to není Linux to jsou distribuce na Linuxu postavené, každá je svým způsobem vlastní operační systém pokud autor nějakého programu na své stránky sám z vlastní iniciativy vystaví binárky nachystané pro vícero těchto distribucí je to jenom jeho „přidaná hodnota“, nevidím jediný důvod proč by někoho mělo rozčilovat, že tam nejsou binárky jen pro to jeho Ubuntu ale jsou tam i pro Mandrivu, Debian atd…Vzhledem k tomu, že se bavíme o open source software je naprosto dostačující pokud autor programu vystaví tarball zdrojových kódů, nic víc dělat nemusí.
Add tvá teorie o jednom balíčkovacím systému – není to možné, protože jak už jsem řekl, každá distribuce je svým způsobem vlastní operační systém s vlastnímy pravidly, a tak má každá svůj vlastní balíčkovací systém, který instaluje software do toho systému podle svých pravidel. Nechápu proč bys měl chtít tlačit balíček z Ubuntu na Mandrivu
podivejte a prave v tom je problem … roztristenost je fajn protoze urychluje vyvoj, jednotliva distra zkousi delat TOTEZ na milion zpusobu a konkuruji si … fajn … jenze uzivatel ma z toho hlavu v pejru a vyvojar ktery pro uzivatele builduje balicky pro X ruznych dister zrovna tak … proste to NENI dobre pro marketing ani nahodou. Diky bohu za ty distra ktera umi vykouknout z rady a prosadit se vic – jejich podpora se pak svetem internetu prozene jak tlakova vlna a chvili se s tim i da pracovat v duchu USER FRIENDLY.
Ahoj, osobně si myslím, že linuxu by pomohlo, kdyby i stabilní verze aplikací nebyly takové pořád betaverze. Dělal jsem v linuxu výhradně pár let ((K)Uuntu, Mandriva), ale přesto že se jedná o BFU distribuce, nevyhnul jsem se ustavičnému ladění a rozcházení. Nainstaluju Audacity, má chybu v konfiguráku a tudíž padá při použití equalizeru, zmenšuju partici pomocí Gparted, dostanu po hodině SIGSERV. Teď nové kubuntu. První věc kterou udělm v Dolphinovi (kurzor vlevo na Root, v menu vlastnosti), ten spadne :o). Po několika letech jsem byl nucen na počítači pracovat (tím nemyslím psát mail, text, nebo pouštět video ve flashi, to umí i můj telefon :o), ale udělat nějakou grafiku, sestříhat 3h sudio přednášku, nějaké to PHP a jelikož se mi po probuzení KDE ztratily uživatelské konfigurace ke všem programům (už podruhé u KDE na různých počítačích) přebootoval jsem do Vist. Po asi hodinovém hledání optimálních programů jsem si tyto freewary nainstaloval. Až na jeden který nedělal nic, všechny ostatní dělaly co maj, bez ladění, žádné pády apod. A rychlost? No nebudete tomu věřit, ale celková svižnost systému je srovnatelná s KDE4 či gnome. A jak to souvisí s roztříštěností distribucí? No představte si programátora, který má možnost odladit svůj program na systému, který vypadá a chová se (až na pár maličkostí s novou verzí OS) naprosto stejně. Nejen že má méně práce, ale i čas ladit skutečné svoje chyby, né výmysly jednotlivých dister (třeba jak řehrát zvuk, co když někdo nemá pulseaudio, alsu, použít Xine, Gstreamer, Phonon…), kde mu počet možných chyb roste geometrickou řadou (a to si představte že mu nekdo změní program který on externě volá). A co je horší, jedna distribuce se mění jako realita po LSD. Co půl roku. Původní představa opensource byla ta, že když má každý možnost nahlédnout do zdrojáku, chyby se opreví snáze. Upřímně, kdy jste naposledy hledali chybu v něčím zdrojáku? Linuxu fandím, mám ho rád, čemu už ne, jsou jednotlivé distribuce a nestandarizace. Přál bych si aby se standardem stalo Ubuntu, čili Debian. Má už na to našlápnuto. Je jedno kdo to bude, důležité je, že to bude :o)
Také se přikláním k názoru, že linux je jen jeden. Osobně používám Slackware. Předtím jsem vyzkoušel i jiná distra. Světe div se, tak / je všude a struktura adresářů velmi obdobná. Takže nevím, co řešíte.
Co se týče softwaru – můžou vše dělat třeba v .run. To se dá spustit na každé distribuci.
Defakto bychom to mohli přeformulovat, že problém linuxu jsou různé balíčkovací systémy. Ikdyž pro mě není problém na Slackware používat .deb, či .rpm. Takže vlastně jaký problém ??
Jednota ! Mám kousek od baráku malé Tesco. Mají tam skoro všechno. Ale od „všeho“ jen jeden druh. Jsem už prostě zhýčkaný a chci mít na výběr z 10 různých plechovek fazolí. Proč bych se měl i svého OS chovat jinak ? chci si také vybrat :o)