Hlavní navigace

Debian odstraňuje řadu starých ovladačů, někteří uživatelé nejsou rádi

Sdílet

David Ježek 22. 4. 2020
Debian

Tým projektu Debian zvaný prostě X Strike Force, dospěl k seznamu několika ovladačů pro zastaralý hardware, které již nadále nebudou udržovány a z Debianu nyní mizí. Odůvodněním je, že buď tyto ovladače nejsou nadále udržovány, nebo nepředstavují pro Debian žádnou přidanou hodnotu.

Týká se to ovladačů pro grafické karty rodin ATI Mach 64, ATI Rage R128, S3 Savage, Silicon Motion, SiS, Trident a NeoMagic. Ponechán je nadále oproti původnímu předpokladu ovladač pro GPU v AMD Geode. Zahozeny jsou ovladače pro dotykové obrazovky Elo, MuTouch ad.

Výtky některých uživatelů hovořily o tom, že například Rage128 najdeme ve starých počítačích Apple. Avšak faktem je, že tyto ovladače mají nedostatečnou údržbu v rámci X.Org, často je jen někdo zalátá, aby fungovaly nadále s novými vydáními X.Org a některé chyby jsou v nich i celé roky. Fedora mnohé tyto ovladače už nepoužívá roky. Jediný způsob, jak teoreticky jejich podporu zachovat, je se této podpory aktivně chopit. Z Debianu každopádně mizí.

Našli jste v článku chybu?
  • Aktualita je stará, nové názory již nelze přidávat.
  • 22. 4. 2020 8:26

    Danny

    Mizi z bullseye (testing) a unstable. Stabilniho busteru a starsich doud udrzovanych vydani (stretch, jessie [lts], wheezy [elts]) se to netyka. Tyhle kroky jsou ale vzdy dvousecne, jeden problem se vyresi, jiny se tim velmi pravdepodobne do budoucna vytvori.

    Jde pochopit vyvojare a package-maintainery, ze udrzovat v chodu baliky asi uz neprilis udrzovaneho SW k muzejnimu HW je pro ne pomerne zasadni komplikace. V argumentech podporujici odstraneni zazniva mimo jine to, at uzivatele (a nejaci zjevne jsou - a pro nektere explicitne podotykam ze ja mezi ne nepatrim) proste poridi novejsi hardware. Ale opravdu si jej poridi? Nebo si nechaji svuj starsi, ale pro jejich potreby funkcni HW a budou svuj muzejni HW provozovat nove i s muzejnim a jiz neaktualizovanym SW?

    Ti linejsi nebo mene zkuseni asi zustanou u stare neaktualizovane distribuce, jejiz podpora za nejaky cas skonci. A razem tu mame novy problem - problem bezpecnostni. A ten nezpusobi primo nezodpovedny uzivatel, ktery nechce svuj SW aktualizovat, on v danych podminkach aktualizovat uz proste ani nemuze - uz nema jak svuj SW aktualizovat, pokud soucasne neinvestuje do HW. Proto nekteri uzivatele nejsou radi. Ne kazdy ma schopnosti na to si udrzovat "svou" distribuci, sve baliky. Pro priklad praktickeho chovani nemusime chodit nijak daleko, staci se podivat na cely Androidi svet, kolik muzejnich kousku lide stale pouzivaji. Navzdory tomu, ze opravdu za par korun muzou poridit novejsi - a casto i o nekolik radu lepsi HW nez ten puvodni. A komu tento priklad nestaci, muze probadat cely ekosystem kolem PHP, formalne jiz davno nepodporovanych verzi se v chodu najde hromada :-) Treba proto, ze jejich koncovi uzivatele nemaji prostredky na prepis tech svych obstaroznich aplikaci v dusledku nekompatibilnich zmen ze strany vyvojaru v upstreamu. A ty zmeny prichazi casto velmi rychle.

    Ano, muze nekdo namitnout, ze to je problem (a volba) toho konkretniho uzivatele, ze si nekde ponecha v chodu zarizeni s neaktualizovanym software. Ano, sami si to vybrali. Jenze to neni jenom jeho problem. Provozni dusledky nakonec resime a budeme resit stejne i my vsichni okolo v podobe utoku z tech jejich deravych stroju :-) To jen tak k zamysleni k podobnym zasadnim zmenam... i kdyz je mi jasny, ze to nic nezmeni :-)

  • 22. 4. 2020 10:26

    Miroslav Šilhavý

    I ve svobodném software vládnou zákony ekonomiky. Svobodný software neznamená, že je to jen dar od někoho či z nebes.

    Maintaineři se nerodí z čistého altruismu, maintainerem se stává ten, kdo sám potřebuje řešit konkrétní problém a ujme se ho. Ostatním ho dává k dispozici buďto z přesvědčení, nebo i protože ostatní mohou pomoci projekt dokončit, otestovat atp. Ve chvíli, kdy potřeba maintainera skončí, tak končí i další podpora. Je na někom dalším, jestli se projektu ujme a bude pokračovat.

    Do všech těchto kroků, ať chceme nebo nechceme, vstupuje ekonomická úvaha. Vnos a výnos. Vnáším práci a získávám produkt. V určitou chvíli je už levnější vyměnit hardware, než udržovat balík, který je mi k ničemu. To, jestli by to ostatní také ocenili, je až podružné. Jsou projekty, na kterých nemůže pracovat víc než pár lidí a jim samotným se to musí ještě vyplatit.

    Provozni dusledky nakonec resime a budeme resit stejne i my vsichni okolo v podobe utoku z tech jejich deravych stroju :-)

    Toto nevyřešíte nikdy. Díky alkoholikům za volantem umírají lidé, přesto nelze zakázat ani alkohol, ani auta. Můžete vymyslet, že raději budete všem lidem platit ze státního rozpočtu cesty taxíkem a můžete vymyslet, že budete všem platit přepis jejich aplikací do nových verzí. Na to ovšem nikdo nemá, a jak k tomu přijdou ti, kteří se chovají zodpovědně i přes náklady, které jim vznikají?

  • 22. 4. 2020 11:49

    Danny

    Ano, s tim ja souhlasim - za vsim hledej penize a v socialismus ja rozhodne neverim. Ani osobne s obcasnou vymenou HW problem nemam. Ale muzeme do polemiky vnest i dlouhodobou plosnou udrzitelnost toho vsude pritomneho tlaku na porizovani noveho a noveho HW ve stale se zkracujicich cyklech, u nekterych komodit obzvlaste patrneho. Motivace vyrobcu HW je samozrejme jen prodavat nove a nove - kterym udrzba SW moc dalsich penez obvykle neprinasi a vsichni chteji rust. Coz samozrejme na druhe strane produkuje nezanedbatelne mnozstvi odpadu. Ta otazka je trosku i spolecenskeho a filozofickeho razu. Aneb pres prachy jde pomerovat ledacos - ale je otazkou, nakolik jde o spravny pristup :-)

  • 22. 4. 2020 12:26

    Miroslav Šilhavý

    Ta otazka je trosku i spolecenskeho a filozofickeho razu. Aneb pres prachy jde pomerovat ledacos - ale je otazkou, nakolik jde o spravny pristup :-)

    S tím souhlasím, leč najde se jen málo těch, kteří jsou ochotni zaplatit víc (někdy i mnohem víc) jen kvůli přesvědčení.

  • 22. 4. 2020 12:45

    Filip Jirsák

    Otázka je, zda ten starý hardware nemá takovou spotřebu, že je jeho provoz ve výsledku ekologicky horší, než když se vyhodí a nahradí novým.

  • 22. 4. 2020 12:55

    Miroslav Šilhavý

    Otázka je, zda ten starý hardware nemá takovou spotřebu, že je jeho provoz ve výsledku ekologicky horší, než když se vyhodí a nahradí novým.

    Tohle asi není nikdo schopen rozklíčovat. Výroba nového hardware za sebou zanechává taky ekologickou stopu, jen je příliš vzdálená běžnému vidění. Z pohledu podniku je to jasné: faktura za energii vs. faktura za nový hardware. Trochu méně je viditelná lidská práce spojená s obměnou, ale pořád je měřitelná. Prakticky neměřitelné je, kolik lidí ve "třetím" světě si zničilo zdraví, aby vydolovali neobnovitelné suroviny a kolik továren vyflusalo chemikálií do tamního prostředí. I kdyby to bylo lehce změřitelné, stále podnik bude řešit jen fakturu vs. fakturu, TCO vs. TCO.

    Proto je to skutečně spíš filozofická otázka, než cokoliv jiného.

    22. 4. 2020, 12:57 editováno autorem komentáře

  • 22. 4. 2020 10:58

    Filip Jirsák

    Já bych to napsal trochu stručněji, ono to víc vynikne: Někdo nechce investovat do nákupu nového hardwaru – to raději ať někdo jiný místo něj investuje do údržby starých ovladačů.

    To je nevýhoda softwaru zadarmo. Pokud proti sobě stojí cena za nový hardware a cena za údržbu starého softwaru, porovnává se to snáz.

    Útoky děravých strojů bych do toho úplně nemíchal, to je jiný problém. Ten má jediné řešení – že to bude fungovat jako se vším ostatním, totiž že za to bude zodpovědný majitel. Stejně, jako je zodpovědný za psa, za auto, za továrnu nebo za to, že ze střechy domu nepadají na chodník tašky. Ale zase to přinese do rozhodování tu kýženou hodnotu na druhou stranu vah – vyplatí se investovat do nového hardwaru nebo zaplatit pokutu?

  • 22. 4. 2020 11:17

    Ondra

    Děláš z komára velblouda. Tady se bavíme o 20 let starém HW, jehož výkon už před lety překonaly i mobily. Pokud to někteří ještě provozují, tak to sotva budou "ti línější nebo méně zkušení", ale spíš nadšenci, kteří to mají na hraní, a ti už si nějak poradí. Pochybuji, že by si to někdo skutečně nechal pro seriózní využití, protože "pro jeho potřeby to stačí". Vždyť jen na spotřebě elektřiny na tom propálí majlant, a to za výkon nesrovnatelně nižší, než má Raspberry Pi z bazaru za pár stokorun. Já mám tenhle historický hardware z nostalgie strčený ve sklepě v krabici a občas se na něj kouknu, když jdu pro zavařeniny. A jestli se opravdu najde někdo, kdo to seriózně provozuje, kolik takových zařízení bude? Jakou hrozbu představuje neaktualizovaný SW na těchto zařízeních ve srovnání s jinými riziky, která ohrožují modern(ějš)í a všudypřítomný HW a SW? Nula celá prd. Koneckonců sám uvádíš příklady mnohem palčivějších problémů, než je provoz prastrojů s S3 Savage nebo Rage 128.

  • 22. 4. 2020 12:16

    SB

    Takhle jsem kdysi přemýšlel taky, než jsem se dozvěděl, že prý existují jakési průmyslové počítače (přestože mě tato oblast míjí), což nejsou žádné hobbyprojekty, které lze jednoduše vyměnit, takže se provozují do mrtva. Ale k tomu by se zde mohl vyjádřit někdo znalý.

  • 22. 4. 2020 12:36

    Miroslav Šilhavý

    Takhle jsem kdysi přemýšlel taky, než jsem se dozvěděl, že prý existují jakési průmyslové počítače (přestože mě tato oblast míjí), což nejsou žádné hobbyprojekty, které lze jednoduše vyměnit, takže se provozují do mrtva. Ale k tomu by se zde mohl vyjádřit někdo znalý.

    Hlavně toto je už o odběratelsko-dodavatelském vztahu. Odběratel musí po výrobci požadovat podporu a být s ní seznámen. Pokud si to dopředu nevyjasní, může opravdu dojít k tomu, že drahý stroj je za pět let na odpis jen kvůli software.

    Hlavně ale: tito "zákazníci" jsou právě ti, kteří by se mohli / měli ujmout údržby takových ovladačů. Právě ti mají tu zdravou a životaschopnou motivaci.

  • 22. 4. 2020 14:36

    Ondra

    Osobně bych řekl, že na tomhle, pokud je to tak starý HW, sotva pojede pravidelně aktualizovaný Debian. Spíš tam bude těch 20 let jeden a ten samý SW, na který se pokud možno nesahá, aby se něco nepodělalo, a když už se na to sáhne, tak se o to za těžké prachy stará dodavatel zařízení. Pokud tedy vůbec někdo.

  • 22. 4. 2020 15:02

    Danny

    Ale jednim z dlouhodobych cilu by melo byt se dostat do stavu, kdy i podobna zarizeni budou pravidelne aktualizovana a bez obav aktualizovatelna. Ale chapu, ze to stale neni uplne na poradu dne... ;-)

  • 22. 4. 2020 19:14

    Ondra

    To není a nejspíš nikdy nebude, protože u těchhle zařízení může každá chybička způsobit velké škody. A ani sebelepší testy nemusí chybu odhalit. Tady zkrátka platí víc než jinde pravidlo "když to funguje, tak na to nesahej".

  • 22. 4. 2020 12:23

    Danny

    Ale my preci nevime, kde je ten hardware realne pouzivany. Co treba drahe pristroje v nemocnicich? Jo, ja vim ze tam vesmes behaj nejaky XPcka :-) A jeste v tom lepsim pripade.

    Obecne dvacet let neni az tak dlouha doba - byt se to tak v dnesni dobe mozna nekomu jevi. Realna zivotnost treba i takove lokomotivy je o dost delsi a i v nich se dnes nejaky ten pocitacovy hardware objevuje. Nebo treba ridici a zabezpecovaci systemy na zeleznici - dalkove ovladani celych trati dnes funguje nad PC, to same treba prehravace stanicnich hlaseni. Pritom nekde jsou stale v chodi zabezpecovaci zarizeni pamatujici prvni republiku. Desitky let stare a stale provozovane "releovky" nejsou na draze take vubec nic neobvykleho. Co bude s temi dnesnimi ridicimi PC za dvacet let? Myslite, ze se budou ucelove postavena ridici PC menit v intervalu co par let jen proto, ze SW nejake komponenty podpora skoncila? Ja si to popravde nemyslim... to jsou podle me dost naivni geekovske predstavy :-) A ze by snad sam vyrobce te zabezpecovacky se venoval treba udrzbe ovladace graficke karty? Nemyslim si, jeho core byznys je jinde. A takto muzem pokracovat... podobych zarizeni je stale vic a vic.

    Takze budeme jen tise doufat, ze to zodpovedni ajtaci dobre zabezpeci okolo - tim myslim treba sitovou komunikaci tech zarizeni atd? To vidime treba na spitalech, jak moc to v praxi (ne)funguje ;-) Pritom i samotne utoky jsou stale sofistikovanejsi a zaludnejsi. Jak uz jsem psal vyse - je to jen pokus o jiny pohled na svet kolem nas. Proste jen nahlas premyslim, zda-li neni cesta, jak odstranovat pricinu - a nikoliv jen lepit nasledky. Aneb zda by nebylo obcas lepsi v tech revolucich pribrzdit a namisto jen prekotneho vyvoje se soustredit i na dlouhodobejsi udrzitelnost. A ano, vim ze to nevyresime ;-)

  • 22. 4. 2020 13:24

    RRŠ

    Je tomu tak čtvrt roku, co jsem vyhrabal za krabice jednu starou ATI Rage128 - pro známého, kterému to odešlo v jakési "CNC" mašině z přelomu tisíciletí.
    Podpora: nula. Náhrada: nic nebo nová mašina za pár mega. Dodavatel, výrobce: neexistuje.
    Výměnou grafické karty získá možná dva roky času. (A dostal rovnou dvě - do foroty.)
    Má štěstí - ten systém v tom je neaktualisovatelný.

  • 24. 4. 2020 17:16

    Waldauf

    Chvíli jsem si říkal, že zde vidím problém slepice vs vejce. Ale o pár mžiků oka později jsem si uvědomil, že to je blbost. Já - jakožto konzument Open Sourcu - jeho použitím podepisuji virtuální smlouvu s komunitou/vývo­jářem, že budu používat jeho produkt a akceptovat podporu, kterou mají. A na komunitě/vývojáři je, aby zhodnotil kdy se jí/mu vyplatí pálit čas/úsilí údržbou daného HW. A pokud se rozhodne, že to utne, tak mám dvě možnosti - udělám změnu (SW / HW), nebo se údržby chopím sám. Nemůžu ale po někom požadovat, aby "zadarmo" udržoval něco co já potřebuji (a nic za to nedávám) a jemu přidává větší komplexitu vývoje/testů^. To je prostě volba Open Source - ber tak jak je, nebo si to udělej jak chceš.

    ^ Vnímám tak, že udržovat podporu pro starý HW a přidávat podporu pro nový, rozšiřovat testy... a ani nevím co vše ještě nakonec zdržuje podporu pro aktuální HW. Proto vnímám jako relevantní ukončit podporu pro starý HW, čímž si zjednoduším vývoj toho nového a jeho zařazení do upstreamu. Jak tu někdo zmínil - co je starý, funguje, na to se nešahá. A pokud to má někdo připojený do tak ... každý ví. :]

  • 22. 4. 2020 8:34

    ventYl

    Silicon Motion SM710 tu mam v jednom laptope z roku 1999 a tam je graficky driver rozbity uz snad vyse 10 rokov. Po jednej aktualizacii systemu grafika prestala fungovat (IIRC s tym, ze zomrel cely system) a vytrackoval som to k zmene v driveri kvoli podpore dvoch vystupov na vyssom modeli. Nepredpokladam, ze to kto kedy fixol.

  • 22. 4. 2020 14:46

    Danny

    Tak treba zrovna v pripade xserver-xorg-video-r128 nelze s urcitosti tvrdit, ze by slo o vec, ktera by se neudrzovala, co nove stabilni vydani - to nova verze :-) Z pohledu udrzby je to obdobne treba i xserver-xorg-video-geode, ktery mel byt puvodne odstrelen take, ale nakonec si to rozmysleli (realne je i potreba na spoustu relativne novych embedded zarizeni). Samozrejme, ze u starsiho hardware nebudou pribyvat commity po desitkach - kdyz uz jsou vesmes odladene a tezko tam budou pribyvat nove veci - takze v tomto ohledu i to zduvodneni tak trosku kulha. To k cemu doslo je odstreleni baliku z Debianu - bez ohledu na fakt, jestli se o ne upstream (ne)stara. Na otazku, zda-li jsou problemy se sestavenim explicitne padlo, ze to vykosili proto, ze ovladac nedostal zadne nove funkce. Fakt racionalni zduvodneni ;-)

  • 22. 4. 2020 15:07

    Adam Přibyl

    Cipy R128 nebo MGA (Matrox) se dlouhe roky pouzivali (a mozna jeste pouzivaji?) pro VGA grafiky do serveru, protoze to byl levny a dostacujici kus HW na to co tam dela (ceka az jednou za uherak nekdo potrebuje VGA konzoli). Stejne tak Geode, ktera je skutecne ve vsemoznych embedded zarizenich pro pripad ztroskotani. Pravdou ovsem je, ze tech Xorgu, ktere na tom bezi je asi minimum.

  • 22. 4. 2020 14:53

    Ondra

    Nevím, že by někdo nějak zvlášť vyzdvihoval jako výhodu otevřeného SW, že je v něm úplně všechno udržováno a podporováno donekonečna, nikdy se v něm nic nezmění a nic se z něj nezruší. Výhodou je, že pokud k tomu dojde, tak zdrojáky jsou pořád k dispozici a někdo jiný se podpory té zrušené featury může ujmout, aniž by musel začínat from scratch nebo žebrat kód po původním autorovi. Když se přestane vyvíjet a podporovat komerční closed-source produkt, tak tahle možnost prakticky neexistuje.

  • 22. 4. 2020 15:50

    Danny

    V linuxovem kernelu stale naleznete podporu pro spoustu jeste obstaroznejsiho hardware. Jak uz padlo vyse, treba v pripade te r128 jde o ovladac, o ktery se upstream stale prokazatelne stara - tak aby byl funkcni. Jenom (logicky) nepribyvaji nove funkce a tim se i zduvodnilo jeho vyrazeni...

    Realne se tak posouvame k chovani obvykleho z toho closed-source sveta, kdy se od stolu prakticky bez diskuze rozhodne. Oznameni 3.dubna v 10 rano, v deset vecer se uz maze. A to mame i data o pouzivani. A je to petina intelu (samozrejme ne kazdy do popconu posila data a vysoce pravdepodobne jsou ta cisla tezce ovlivnena instalaci xserver-xorg-video-all balicku, neb ne kazdy je minimalistou - pak je samozrejme otazkou, nakolik ma popcon realnou vypovidajici schopnost k tomu, jake baliky v distribuci zachovavat a jakych se zbavit...). A navic ani nejde rict ze by nebyl zajem ty baliky udrzovat. Cele to odstranovani v tomto svetle pusobi jako tak trosku zbrkla akce.

  • 22. 4. 2020 18:48

    Ondra

    Myslím, že občas není špatné vzít si příklad z closed-source - nebo lépe řečeno komerčního - světa a zabývat se přednostně věcmi, které představují užitek pro lidi, kteří žijí v tomhle století. Pokud někdo má zájem ty drivery udržovat, tak ať to dělá, jen už nebudou mít v Debianu oficiální podporu. Přece to není tak, že by Debian jejich podporu zakázal, jen se zkrátka nechce zatěžovat něčím takto výběhovým a raději investuje čas a úsilí do něčeho jiného. To mi přijde jako naprosto korektní a rozumný přístup.

  • 22. 4. 2020 18:18

    Jiří Eischmann

    Přesně tak. Open source není nějaké svaté právo na to, že někdo jiný vám bude donekonečna udržovat software, který potřebujete. Výhoda open source spočívá v tom, že když to někoho jiného přestane bavit, pořád se toho můžete ujmout vy, když to nutně potřebujete.

  • 22. 4. 2020 12:41

    Mlocik97

    Myslím že to určite pár uživateľov "naštve", ale celkovo je to správny krok, pre 10 či 100 ľudí s prahistorickým HW vystavovať nebezpečiu všetkých ostatných uživateľov alebo vynakladať toľké prostriedky na udržanie a opravu tých driverov, no je to nevyhovujúce. Lepšie sa tých driverov zbaviť, tý čo chcú debian na starom HW, tak si môžu nechať staršiu verziu systému, či drivery poriešiť ručne. Ako áno výhodou debianu bola podpora starého aj prastarého HW, ale myslím že toto když zrovnáme všetky pro a proti, tak je lepšie sa tých driverov zbaviť.

  • 22. 4. 2020 16:41

    frr

    Pokrok je svině :-)

    Pro mě je trochu otázka, co přesně bude z Debianu a spol. odstraněno. Něco žije v X.org - konkrétně grafické drivery jsou hodně provázané mezi X.org userspace (Xserver) a protikusem, který žije v kernelu a vyvíjí se společně s ním (= jedná se o součást vanilky). Pokud se týče driverů pro touchscreeny, tak existuje pro každou značku (výrobce kontroléru) dvě a více historických implementací, proprietárních a open-source, z nichž jedna bývá ve vanilkovém kernelu (input layer), další možná v X.org a další třeba mimo hlavní strom... Pokud se týče ovladačů pro touchscreeny, tak každý výrobce má několik historických rodin s více či méně nekompatibilními protokoly, základní členění jde např. podle hranic RS232 / USB (matně si snad vybavuju i PS/2) - obvkle s oddělenými ovladači. Dovedu si představit, že z moderních dister vypadne nějaká nepříliš vanilková podpora pro nějaký starý model na RS232. Pokládám za silně nepravděpodobné, že skončí podpora pro aktuální TS kontroléry uvedených značek na USB apod., které se často tváří jako USB HID, takže ani specifický ovladač nepotřebují...

    K jednotlivým značkám:

    Grafika Lynx SM712 se donedávna prodávala na průmyslových motherboardech Advantech PCA-6743 a příbuzných - pohromadě s procesorem Vortex86DX od DMP. Jedná se o méně známou ale zajímavou konkurenci CPU Geode, který je zde taky zmíněn. Tušímže tahle řada produktů od Advantechu už je EOL (asi rok) a mně se kdovíjak nestejská - grafika má max.rozlišení asi 1280x1024, mělo to dost "svůj" BIOS (základ starý Award - měl i pár konkrétních překvapivých výhod, jako je kompatibilita s EMM386 v DOSu 6.22). Ten hardware je bezpochyby velice okrajový.

    Grafika SiS XGI Z9s se dodnes prodává na starších modelech průmyslových boardíků VDX-63xx series od ICOPu, opět založených na Vortex86DX SoC. Přece jenom ICOP a DMP jsou bráškové. ICOP tyhle starší kousky s diskrétní grafikou dál prodává, protože asi má na ně odbyt. Dostupnost je plánována tuším do 2023 "minimálně". AMI BIOS to má *relativně* modernější, grafika má maximální rozlišení snad až 1600x1200. Na dnešní operační systémy je to už nepoužitelné (nemá to ACPI) ale 32bit Linux na tom chodí. (A taky Windowsy od 95 po XP.) Ten hardware je "fixní", tzn. pokud člověk kupuje tentýž model desky, tak s výjimkou bezpečnostního cirkusu není důvod upgradovat distro. Pokud se správně pamatuju, zrovna Z9s dostala podporu ve vanilce relativně pozdě - už si nepamatuju, jestli byl potřeba Squeeze nebo Jessie... (Novější desky od ICOPu jsou samozřejmě jiná písnička - jiná divná grafika, výkonnější CPU, modernější hardware, kompatibilita s paleolitickým dědictvím ISA PC postupně upadá.)

    Netuším, komu by v moderním plnotučném distru chyběla podpora grafiky ATI, S3 apod. z dob, kdy PCčka měly 16-64 MB RAM. Nebo, kdo by počítal s moderním desktopovým distrem na retro-PC platformě, do které nejde nacpat víc než 512 MB RAM.

    Obecně u Vortexových desek nevnímám konec podpory pro používanou grafiku jako problém. Tyhle PC-compatible desky prakticky nikdo nepoužívá do nových "průmyslových" projektů (sáhne spíš po nějaké ATOMové destičce od BayTrailu výš). Vortexové desky se momentálně používají spíš do headless věcí, na dobíhající/opa­kované starší projekty, na retrofity starých zařízení - především kvůli úplné kompatibilitě s ISA a dalším starým PC hardwarem. Pokud se týče spotřeby, existují dvoujádrové varianty moderních ATOMů (BayTrail a výš) taktované kolem 1.3 GHz, které se do těch 3-5 W spotřeby vejdou taky.

    V průmyslu téměř vůbec nejde o pravidelný update softwaru. Mnohem běžnější je obchodně-provozní model, kdy se nějaký složitější stroj nebo "investiční celek" dodá, proběhnou nějaké finální zkoušky a předávací řízení, a pak ta věc funguje a kromě nějaké údržby se na skladbu součástek *nesahá*, toto platí i pro software. Prvním přikázáním je zásada, že "když to funguje, tak do toho nedrbej". Cca v okamžiku předání se pořídí zálohy všeho softwaru / obrazy bootovacích disků, a tyto jsou "vytesány do kamene". Pozdější update, třeba jenom nový ovladač pod Windows kvůli výměně diskového řadiče za mladší model, znamená pravidelně velké skřípění zubů.

    V méně náročných provozech je běžný scénář, že se nějaké zařízení (s PCčkem uvnitř) dodá, pak několik let funguje, pak motherboard neopravitelně umře, a buď k tomu nejsou zálohy, nebo původní software nechodí v novějších generacích Windows apod... zákazníka ani nenapadne, žádat pravidelné updaty softwaru, a výrobce ani nenapadne, údržbovat aktualizace pro dříve prodané systémy. Nikdo vlastně neřeší, že je uvnitř počítač, dokud se to nerozbije. Tady si myslím, že rozumně nakonfigurovaný starší Linux je ještě dobrá varianta. Pokud jsem slyšel historky o záhadných auto-reinfekcích podnikové LAN starým zařízením s "počítačem uvnitř", tak se obvykle jednalo o staré nezáplatované embedded windowsy, které chytly nějaký virus...

    Lahůdkové jsou náhrady starožitného hardwaru pod DOSem nebo Windows, kde nepřipadá v úvahu reinstalace, protože té se aplikační software brání, a nejllíp třeba ještě závislost na zakázkovém hardwaru na sběrnici ISA apod. (PC104), který není kompatibilní s modernějšími čipsety (cca od ICH5/6 přibývala známá omezení kompatibility s legacy ISA) nebo neběží správně ve virtuálu/emulá­toru...
    "Zahodit starý hardware a prostě koupit nový, aby se dal nainstalovat nový OS" často dost dobře nejde, protože dependency hell - starý software, staré periferie... představte si třeba zakázkové IO rozhraní na ISA do obráběcího centra / ohýbačky / lisu za několik milionů = do stroje, který je jinak zcela zdravý a provozuschopný. Nějaký retrofit nebo modernizace řídícího počítače (včetně softwaru) stojí od výrobce stroje cca totéž, co náhradní ledvina. I pokud se jedná o výměnu 1:1, tak hezky novou licenci na software apod. Přitom z hlediska PC hardwaru se málokdy jedná o raketovou technologii (hard real-time apod.)

    To už jsem dost off topic. Ještě k touchscreenům:

    MicroTouch je už pěkných pár let pod křídly firmy 3M a nezdá se, že by jako rodina umřel. To že microTouch v našich končinách moc nevídám ještě neznamená, že se neprodává v jiných segmentech trhu. Viz též úvodní odstavec - ten vyřazený ovladač se může týkat starších modelů řadičů, které skončily třeba před 10 lety.

    ELO je podle mého matka všech touchscreenů. Něco jako IBM v oboru x86 PC. Pravda je, že "naši" průmysloví dvorní výrobci nasazovali ELO AccuTouch/Inte­lliTouch šmahem všude tak před 15 lety. Tahle doba je dávno pryč, dneska vládnou jiné značky. ELO žije dál, legacy-compatible produktové řady AccuTouch/Inte­lliTouch (SAW/resistive) nadále nabízí, má také nové řady kontrolérů (PCAP), kromě toho se zřejmě pohnulo výrazně směrem ke svým koncovým zákazníkům (prodává pod svou vlastní značkou dotykové monitory). Pokládám za nepravděpodobné, že by z Linuxu šmahem zmizela podpora pro značku ELO, nebo i třeba jenom protokol starších řadičů AccuTouch/Inte­llitouch. A pokud se fakt přesně tohle chystá, tak si myslím, že bude k dispozici snadno dostupný ovladač "mimo vanilku".

    Při již zmíněných "retrofitech" občas narazím na problém z jiného soudku: aplikace se baví přímo s TS kontrolérem, nikoli skrz nějaký "ovladač myši" se standardním API. Tzn. aplikace má natvrdo zadrátovaný protokol konkrétní značky TS kontroléru. Zařídit v takovém případě kompatibilitu s jinou značkou, to už by byl dost akrobatický hack. V jednom případě se našemu zákazníkovi podařilo získat historické zdrojáky, a úprava pak proběhla relativně snadno...

    Už jsem zase off topic, měl bych končit.