Názory k článku
Debian slaví 32. narozeniny, jde o jednu z nejstarších linuxových distribucí

100000₂. narozeniny :) Vše nejlepší! Ač Debian nepoužívám (dávám přednost Gentoo), rozhodně je stálicí.

16. 8. 2025, 16:54 editováno autorem komentáře

v 1996 sme mali nasadene vo firme..

kolem roku 1995 mi kamos venoval tunu cdcek s debianem, ze se mu to nepodarilo nainstalovat, bylo to maso a venoval jsem tomu vikend aby to fungovalo.

Ja som sa podobne v 1996 dostal k Redhatu. Ale postupne som prekonvergoval k Debianu.

RedHat se o cast uzivatelu v casech nasledujicich pripravil sam :-)

Ja to mam (mame ve firme) temer naopak, s Debianem byly nejake pokusy v minulosti, ale s RH nebo Fedorou nam to vzdy slo tak nejak lepe a ted jedeme prakticky vyhradne na RHEL/Alma/Fedora (servers/desktop­s/notebooks) a nemuzeme si na nic stezovat... pro nase use-cases idealni distra... kazdopadne je moc fajn, ze ma v tomto clovek moznost volby a kazdemu ceho jest... ;-)

Asi tak. Debian (s xfce) mám strašně rád pro starší HW, tuhle jsem ho instaloval se synovcem. Ale na pracovním HW (+ na svém ThinkPadu) nedám dopustit na klony RHELu + Fedoru, neb mají dobře konfigurovaný SELinux, dnf (plus .rpm formát) mi vyhovuje víc, než apt, víc mi vyhovuje délka podpory a release model a minimálně Alma teď zjednodušila podporu Nvidia ovladačů a CUDA, což se mi hodí na vizualizačním workstationu (obecně mám na většině věcí dneska Almu, neb z RHEL klonů mi vyhovuje suverénně nejvíc).

Nicméně pokud by Red Hat utáhnul přístup ke zdrojákům ze Streamu (odkud staví Alma), nejspíš bych s Debianem existovat dokázal. Ale RHEL ekosystém mi technicky vyhovuje víc.

Gratulacia, dufam ze tu s nami bude este minimalne tolko rokov.

Já a my v QCM jsme přešli na serverech na Debian z CentOS přibližně v roce 2012 a mám je dodnes společně s FreeBSD.

Já vám, že to je blbé zneužívat takto diskuzi, ale ono mi to nedá se nezeptat:
Opravdu se Debian aktualizuje na novou verzi tím, že se musí upravit apt sources a pak spouštět nějaké updaty a modlit se, aby se to proupdatovalo? Když se podívám na oficiální postupy upgradu Debianu na novější verzi, přijdou mi poměrně neintuitivní a ne moc user friendly. U Fedory mi to přijde takové přímočařejší (o Windows ani nemluvě).
Jaký je váš obvyklý postup upgradu Debianu? Mám pár dvanáctek a budu je chtít v dohledné době povýšit na čerstvou třináctku (a pak jednu starší jedenáctku, kde běží cosi, co upgradu nesnese, jednou to přijde nejspíš zmigrovat na nějaké jiné řešení).

Ano, měním sources list a to tak, že nejdříve kompletní update staré verze, vyřešení všech případných problém a apt autoremove --purge, potom změna, apt update, upgrade a po jednom rebootu do nového jádra vše jede.

Fedora je upstream distro s novou verzí co půl roku a podporou 1 verze po dobu 13 měsíců. Takže skok mezi verzemi balíků mezi jednotlivými verzemi není nikterak velký (zejména dost balíků ve Fedoře nečeká na číselné verze a vydává se hned po otestování).

Debian je LTS distro, kde se balíky po freezu drží na stejných verzích a patchují se jen security věci a vyloženě závažné bugy. Což má ale za následek větší skoky ve verzích balíků mezi jednotlivými verzemi Debianu. Proto se u LTS dister celkově pokud možno doporučuje přejet celý systém (snadné, pokud má člověk separátně /home a /), případně schéma updatu není tak přímočaré a musí se ručně editovat repa (nebo používat externí skripty jako ELevate u Alma Linux). I proto u LTS systémů vždycky cca 1 - 2 verze přeskakuju a updatuju jen když končí podpora, nebo když vyloženě potřebuju.

Ono je to ve finale fuk. Pokud upstream software neco brutalne prekope, pak s tim distro maloco zmuze... nelze ocekavat tvorbu nejakych magickych a vseobjimajicich konvertoru v distru, pokud je sam upstream neposkytne.

Tak samozřejmě, že rozesrat se může vždycky a všechno. Bordel v updatech pak dělají kupříkladu i věci mimo ofiko repozitáře.

Tohle bylo ode mě spíš teoretické žvanění, prakticky i tu Fedoru jednou za 2 roky přejedu načisto, aby mi tam nehnily staré věci. Kde potřebuju maximálně neměnné prostředí (třeba kvůli běhu projektu, nebo z vlastní lenosti), holt mi nezbyde, než držet stejnou verzi RHEL klonu.

inplace upgrade u RHELu to dělá stejně - nastaví repozitáře novější verze a upgraduje. Jen to lze provést jedním příkazem bez nějakého nastavování.

SLES taktéž, jen má menu s výběrem verze podle dostupných repozitářů.

Zalezi od toho co je v tych sources. Ak je tam napisany alias stable, tak po vydani noveho stable sa preklopi na nove balicky. Ale oficialny guide ma nejaky odporucany postup. Myslim ze graficke programy by to mohli mat nejak implementovane (napr. podla `/etc/issue` a `issue.net` sa da zistit z akej verzie je `base-files`), ale nikdy som ich nepouzival.