Vlákno názorů k článku
Deset největších momentů historie IT
od Jarda_P - Proboha, COBOL! Za co, soudruzi, za co!
-
To je mozne. Jenze COBOL byl vyvinut dle pozadavku armady tak, aby byl citelny, jako text, podobne, jako treba kucharka. Zdrojak obsahuje spoustu blbosti, ktere sice ne na vsech kompilatorech jsou povinne, ale i tak vysledkem je to, ze „Hello, World“ v COBOLU je uplne nejdelsi mozne „Hello, World“. Pocitam, ze kdyz se derovalo na stitky, zmizelo peknych par hektaru lesa jenom kvuli tomuhle a programy se vozily na nakladaku. Holt je videt, ze to delali pro armadu, aby to zelene mozky pochopily. A panove, kdyz je COBOL tak uzasny, chteli byste v nem programovat??? Jinak mi take vysvetlete, proc nikdo COBOL nenasazuje na nove systemy? Kde bezi, je to na prehistorickych databazich, na ktere se nikdo neodvazi sahnout, protoze by to bylo asi tak jednoduche, jako stehovani Snezky k Rozumberku. A i ten Aleph 500 od ExLibris ted jede na Oraclu. Pokud tedy nepouzivaji nejakou COBOLovou nadstavbu na Oraclem, aby to nemuseli predelavat do SQL. ;-)
-
Ondra NekolaZlatý podporovatelZkuste pomerovat Cobol meritky doby, ve ktere vznikl. Dnes jsme samozrejme trochu jinde a vedle Scaly nebo F# je Cobol pekny anachronismus, ale to neznamena, ze jeho vznik nebyl jeden z velkych okamziku IT (zda to staci na nejakych top 10 nebudu soudit, takovy vyber je dost subjektivni).
-
Rekl bych, ze problem COBOLu neni doba vzniku, ale zadavatel. Kdyby do toho ty prachy vrazil nekdo jiny, nez zelene mozky, mohl ten jazyk vypadat jinak. Byl by stale limitovan dobou sveho vzniku, tedy tim, co lide v te dobe znali o programovacich jazycich a hardwarem, na kterem by to bezelo. Ale jinak mohl byt podstatne rozumneji nadefinovan. Potiz je v tom, ze zelene mozky maji vzdy ponekud jine videni sveta a jeho problemu. A mnozina pripadne zesilevsich programatoru je vubec nevzrusuje.
-
Ondra NekolaZlatý podporovatel
Trebas Ada vznikala take pro armadni potreby a jazyk je to celkem povedeny (ale veskrze smolny, vyprecizovat proceduralni jazyk tesne pred masivnim nastupem OOP je proste pech).
Bud jak bud, jsem rad, ze Cobol pouzivat nemusim, ale slavny kus historie to je. (Uz jenom to, ze dodnes budi emoce neco napovida.)
-
Kdyz vznikla Ada, bylo uz asi i armade USA jasne, ze COBOL je neco, kudy cesta nevede a ze COBOLem se jaderne raketove systemy ridit nedaji. :-) Jinak by mne zajimalo, jestli objektove orientovany jazyk by nahodou nezvysil riziko nahodneho vypuknuti jaderne valky. Neni vetsi riziko nejake chyby zpusobene tim, ze je slozitejsi na pochopeni a program by mohl snaze skryvat botu, na kterou by se prislo, az by to bouchalo a letalo vsemi smery? Jen se ptam, ja objektove nikdy neprogramoval. Treba podle Wikipedie byla Ada vytvorena pro blbovzdorne, superspolehlive systemy. Dal by se na to bezpecne pouzit i objektovy jazyk?
P.S.: Pro Laela Ophira: Ne, .Net opravdu ne. Predstava, ze svetove mocnosti maji informacni systemy, slouzici k odpalovani raket v .Netu na Widlich me opravdu moc nerajcuje.
-
petr (neregistrovaný)
Nezlobte se na mne, ale podle vašich příspěvků soudím, že nevíte o čem je řeč.
1) Kdyby nebylo objednávek armády, tak by např. nevznikl Internet.
2) Snažíte se hodnotit minulost měřítky současnosti. Je to to samé, jako se divit, že lidé používali parní stroj, když spalovací motor je mnohem účinnější.
3) Kvalitu COBOLu je nutno měřit množstvím kódu. COBOL měl na svém kontě a ve své době více než 60 % komerčních aplikací. Až s velkým odstupem za ním byl Fortran.
-
To nic nemeni na faktu, ze treba pozadovat, aby zdrojovy kod programu byl citelny, jako je treba novinovy clanek, se spoustou zbytecnych okecavek, je pitomost, ktera se jinak moc nerozsirila.
To, ze na vznik Internetu byla zapotrebi armada, je smutna skutecnost, ktera jen dokazuje, ze jsme schopni s necim novym prijit a vrazit do toho penize prakticky jen tehdy, je-li to pro vojenske ucely, nikoliv o charitativni povaze armady. V nekterych pripadech se to pak dostane i do civilniho pouziti, zejmena tehdy, kdyz to dostatecne zastara a neposkytuje to jedne armade vyhodu nad temi druhymi armadami.
Mnozstvi kodu nesvedci o kvaliteCOBOLu, jako spis o tom, ze tehdy nic jineho, mene pitomeho, bohuzel nebylo. Nevidim ale duvodu, proc by tehdy neco jineho nemohlo vzniknout, i s tehdejsi urovni vedomosti a technickymi moznostmi doby. Nevzniklo to, protoze do toho nikdo nevrazil penize. Charakter COBOLu pak je dan tim, jak ho armada pozadovala. Kdyby zadani nevypracoval nejaky blb, nemusel dnes COBOL byt na seznamu ohrozenych druhu.
-
povinná (neregistrovaný)
„(ale veskrze smolny, vyprecizovat proceduralni jazyk tesne pred masivnim nastupem OOP je proste pech).“
Pominu-li fakt, že Ada omezené OOP (omezené úplně stejně, jako v Javě nebo C++) adoptovala také, a že se s ním IMO vypořádala značně dobře, co dělá z OOP jazyků jazyky neprocedurální?
BTW, možná, že se tam COBOL dostal také proto, že za ním stála Amazing Grace, autorka prvního komplikátoru na světě. ;-)
-
Ondra NekolaZlatý podporovatel
Mozna bych mel pouzivat pojem „vlastni proceduralni“ (ve smyslu vlastni nadmnozina) ;)
-
povinná (neregistrovaný)
Mno, buďme upřímní, dnešní Lispy mají s Lispem 1.5 společné opravdu asi jen ty závorky. ;-) Naproti tomu, COBOL je poměrně konkrétní jazyk. Bohužel zrovna u COBOLu neznám „distribuční funkci používaných verzí“, ale pokud jde třeba o Fortran, tak i dnes je většina často používaného kódu kvůli kompatibilitě AFAIK psána v dialektu Fortran 77, zatímco dnešní většina dnešního lispového kódu je psaná buď v Elispu, AutoLispu nebo Common Lispu, a to je všechno z konce osmdesátých let. (Common Lisp byl finalizován až v roce 1994, jako první objektový jazyk vůbec.)
-
SB (neregistrovaný)
Na DISPLAY „Hello, world!“. (http://cs.wikipedia.org/…/Hello_world) mi nic dlouhýho nepřijde, zbytek je omáčka běžná u většiny ostatních jazyků. Takovýhle demagogie miluju!
-
Klokáně (neregistrovaný)
Nedivím se, že v něm Tvá matka programovala, když jsi tady na fóru :) Obecně, programovací jazyk ČOBOL (v ASCII psané a zaužívané též jako COBOL) bývá dodnes používán zejména programátory mezi Žilinou a Košicemi a po kompilaci kódu v něm vytvořeného vznikají Čoboláci a Čobolandy (a zvláště ty druhé bývají často docela fajn).
