Vlákno názorů k článku
Dva způsoby jak sabotovat Linux
od Pepa - Domnívám se, že nejefektivnější způsob jak sabotovat OS...
-
Pepa (neregistrovaný)Domnívám se, že nejefektivnější způsob jak sabotovat OS je podporavat roztříštěnost Linuxu jako platformy a také roztříštěnost a nejednotnost jednotlivých subsystémů.
Jako záchrana pro sabotéry slouží neochota k dohodě uvnitř OS komunity na rozhraních, která musí fungovat vždy, za každých okolností.
Neexistuje způsob jak napsat jednu aplikaci, která by bez nějakého naohýbání fungovala na dvou verzích Linuxu stejné distribuce (nemluvě o různých distribucích). Přitom vůbec nemluvím o záležitostech jaderných. Tam je situace přímo katastrofální.
Neexistuje kousek Linuxu, který by se neustále neměnil. Věci nelze udělat jednoduše, každý musí být odborník.
Nemám nic proti různosti, mám mnoho proti nekompatibilitě.
Neochota k dohodě, hádky, řevnivost, nejasná budoucnost odradí každého, kdo musí nějak živit svojí rodinu a chce od života víc než jen příběh o kompilaci základních komponent systému. -
1. Je zajímavé, že třeba takový Acrobat Reader funguje ve všech distribucích? Co asi udělali soudruzi z Adobe špatně? Dokonce i dynamicky linkované binárky fungují často na různých verzích různých distribucí bez problémů - mám vyzkoušen třeba telnet-ssl. Neměli by se nakonec autoři podobných programů omluvit?
2. Neexistuje kousek Linuxu, který by se neustále neměnil? Hmm, jak velký by ten kousek měl být, aby sis ho všimnul? Nepotřebuješ nové brýle?
3. Jaderná katastrofa? To nám ještě scházelo. Už chybí jenom globální oteplování, zapomněl jsi zmínit, že uživatelů Linuxu je míň než homosexuálů. Tím bys tu apokalypsu podbarvil dokonale.
4. Kdo musí živit svojí (sic!) rodinu, tak by měl především umět vybírat taková řešení, která jsou v dané chvíli optimální. To znamená, že si bude všímat relevantních věcí a ne nějakých hádek, řevnivosti atd. Nejasná budoucnost naopak hrozí tomu, komu chybí myšlenkoá flexibilita.
TH FUD pokračuje? -
Pepa (neregistrovaný)ad 1) Acrobat Reader používá Linux jako prostředí pro vykreslování obrázků na základě předloženého PDF. AR nepoužívá funkce okenních manažerů. Nevidím zde žádnou hlubší návaznost na Linux jako operačního systému poskytujícího služby. PuTTy ve windows pracuje ve všech verzích za posledních 10let a ve všech distribucích bez výjimky. Krom toho, je zde další řada kvalitních aplikací pro které platí totéž. Trochu mne mrzí že to je pravda.
ad 2) Vezměmež například nějaké rozhraní. A abych vás malinko poškádlil, nechť toto rozhraní je binární. Aplikaci pro rozhraní X.Y.Z nerozběháte pod rozhraním X.Y+1.Z. Většinou to však nejde ani mezi X.Y.Z a X.Y.Z+1.
ad 3) ... přísloví ale neříká, že s ironií nejdál dojdeš ... Co z toho?
ad 4) Podívejte se. Nejasná budoucnost hrozí každému, kdo neuživí svojí rodinu. Jedno jak. S OS hnutím to jde z kopce a už to není žolík jako v době horečnatých investic do .com technologických akcií.
Smyslem mých příspěvků je poukázat na slabiny Linuxu. A tvrdím, že nekompatibilita je slabina. Je to problém, který zabraňuje úsporám a způsobuje neefektivitu. To nelze omluvit s poukazem na licenci. -
1. KTERÉ funkce WM by měl používat? Tušíš aspoň, jak funguje systém X-Window? No sláva, spousta kvalitních aplikací funguje pod Windows přes 10 let! Pomlouváme Linux, nebo Windows? Nějak jsem ztratil souvislost.
2. Právě ten telnet-ssl byl dynamicky slinkován pod dvěma knihovnami, které v distribucích, u kterých jsem to zkoušel, mají verzi X.Y+1 a funguje. A kdyby byl linkovaný staticky, bylo by mu ukradené X i Y. To jsou věci!
3. Nic, jenom, že není třeba dělat z komára velblouda.
4. S OSS to jde z kopce a přitom OSS aplikace používá dnes přímo 10-20% uživatelů Internetu, další používají třeba OpenOffice.org atd. Státní správy v Evropě, Americe, Asii, Africe hledají způsob, jak přejít na OSS software. RedHat je v černých číslech, IBM na Linuxu profituje, Novell chystá velkou desktopovou akci. Linux ukrajuje z koláče komerčním *nixům, většina superpočítačů z top500.org jede pod Linuxem. Držme si klobouky, jízda z kopce je prima.
Nekompatibilita je skutečně slabina. Investice do OSS a dodržování otevřených standardů ale přináší dobrý způsob, jak zachovat kompatibilitu i do budoucna. -
aBI (neregistrovaný)2. To mluvíš o takové výjimce, že je třeba se nad tím podivovat? Jestli je to tak, není to dobrá vizitka. Ale faktem je, že aplikační software pro Windows 3.0 (a údajně i pro Windows 2.0,kde bohužel nemám na čem zkusit) lze ve velké většině případů bez problému provozovat na Windows XP/2003. Bez zdrojáku, bez překladu, jen binárky. Tomu říkám stabilita interface.
-
TH, to byl jenom příklad, který dokázal, že kecáš (jako obyčejně). A to příklad konkrétní, ne žádné plácání o velké většině (to vlastníš velkou většinu aplikací pro Windows 3.0? Kde jsi k nim asi přišel?) Programy pro Windows 3.0 jednak často z dnešního hlediska nic moc neuměly a jednak Windows API nic moc nenabízelo, takže musely programy dělat skoro všechno vlastními silami nebo musely použít knihovny třetích stran, což je v podstatě ekvivalent statického linkování komerčních aplikací pod Linuxem. A výsledkem "stability API" je co? "Skvělé" funkce typu DoSomethingEx, které dále hyzdí už tak ohyzdné Windows API. Děkuju, nechci.
-
Ondrej Zajicek (neregistrovaný)ad 2) Vezměmež například nějaké rozhraní. A abych vás malinko poškádlil, nechť toto rozhraní je binární. Aplikaci pro rozhraní X.Y.Z nerozběháte pod rozhraním X.Y+1.Z. Většinou to však nejde ani mezi X.Y.Z a X.Y.Z+1.
Pokud vim, tak snad vyvojari KDE garantuji nejake stable ABI. Jinak se o ABI nikdo nestara. ale API byva spolehlive stabilni. Meni se pouze vyjimecne (napr GTK 1.2 -> GTK 2.0) a v tech pripadech neni problem proste pozadovat prislusnou 'major' verzi dane knihovny (napr. chtit GTK 1.2.x), neni problem mit v systemu obe verze (starou pro stare aplikace, novou pro upravene). -
Ondrej Zajicek (neregistrovaný)Aha, pokud vas to zajima spis z administratorskeho hlediska (domena jednotlivych distribuci), nez z vyvojarskeho hlediska (domena jednotlivych sad API) - tam plati vicemene stejny argument - neni system Linux, ale je system Debian, system RedHat, system Mandrake ...
To, ze maji shodou okolnosti stejne jadro, je ve vetsine ohledu irelevantni.
Koneckoncu nikdo se taky nedivi, ze MacOSX a FreeBSD se v mnohem lisi, prestoze maji stejne jadro (jak moc maji stejne jadro nevim, ale to je take irelevantni). -
Ondrej Zajicek (neregistrovaný)Jak jsem zminoval v predchozim prispevku - Mandrake a RedHat jsou platformy co se tyce administrace (konfigurace systemu, balickovaci system, instalace ...). Platformy ve smyslu sad API jsou vyse zminene veci jako GNOME, KDE, SUS+GTK ... Pokud napises GNOME nebo KDE aplikaci v souladu s 'GNU Coding Standards', tak budes schopen behem jednoho odpoledne vygenerovat instalacni balicky pro vsechny mozne 'administrativni platformy'.
