Názory k článku
Ethan Zuckerman, tvůrce vyskakovacích oken se za svůj vynález omluvil

Společnost IBM se s výrobci klonů snažila prát, ale protože pro stavbu PC použila průmyslové standardy, neměla moc šanci. V IBM se rozhodli, že dají vývoji PC nový směr, a přijdou s proprietární technologií. Přišli s modelem PS/2 postaveném na MCA, VGA, RAM v 72-pinových SIM modulech atd. Architektura MCA byla licencovaná na kus zařízení, a navíc v IBM podmiňovali licenci "doplacením" sporných licencí za předchozí klony, což bylo pro výrobce likvidační.
Tehdy si spolu sedli výrobci z Gang of Nine a Microsoft, a rozhodli se, že vytvoří architekturu nezávislou na IBM. Výsledkem byly VESA, EISA a později PCI. Tady byla role MS klíčová, protože kdyby na nové architektuře nefungovaly Windows, byla by mrtvě narozená.
Vyjma toho byl MS jednou z prvních společností, která začala budovat ekosystém vývojářů okolo své platformy. Výrobci Unixů autory SW nijak nepodporovali, naopak jim spíš házeli klacky pod nohy. MS poskytoval dokumentaci API zdarma, SDK a vývojové nástroje za pár dolarů, a později uvedl směšně levnou MSDN, obsahující všechny své SW produkty, dokumentaci, SDK a vývojové nástroje.

O Windows NT toho zjevně moc nevíte :). MS uvedl OS s modifikovaným mikrokernelem, který je preemptivní a reentrantní, s pokročilým FS (žurnálování, komprese, kvóty, později šifrování), s GUI, se sdílením souborů a tiskáren, s API kompatibilním s desktopovými Windows, postavený na Unicodu, multiplatformní, a navíc s POSIX certifikací. NT byly technicky daleko před tehdejšími Unixy, umožňovaly běh aplikací psaných pro DOS, Windows i Unix, a běžely na levných PC serverech. Není náhoda, že verze NT 3.51 byla mimořádně úspěšná, a verze NT 4 převálcovala svět drahých unixových strojů tak, že se z toho už nevzpamatoval. Výsledkem je to, že v serverovnách firem dnes naprostá většina strojů běží Windows.

Pokud jde o klientské Windows, tam MS uvedl Windows 95 jako mezistupeň vedoucí k Windows NT. Západní firmy většinou rychle přešly na NT 4, domácí uživatelé ale bohužel zůstali u Win95, a přechod na řadu NT jim trval velmi dlouho (mimo jiné díky výrobcům HW, kteří často ještě léta psali jen drivery pro DOS). S příchodem WinXP ovšem přešli na řadu NT i domácí uživatelé.

Win8 jsou určené primárně pro zařízení s dotekovým displayem, a tam fungují velmi dobře. Na klasických desktopech není moc důvodů na ně přecházet (i když potěší třeba Hyper-V). Firmy si zřejmě počkají na Win9, stejně jako jich řada přeskočila Vistu.

Hm, hezká filipika, dobrá tak na nějaký slet M$ fans. Nicméně mě zaujalo toto:

"Win8 jsou určené primárně pro zařízení s dotekovým displayem, a tam fungují velmi dobře."

Zajímalo by mě, proč v tom případě M$ ve své nekonečné moudrosti zaříznul prodej win7 a toho kočkopsa cpe naprosto všude. Asi jsou pro něj desktopy s myší a klávesnicí již sekundární :-)

Je snad něco z toho co jsem psal nepravdivé? Sem s argumenty :)

K poslednímu odstavci: Win8 používám i na desktopu, a nevidím jediný problém. Ze Start Menu je Start Screen, ale já stejně vždy stisknu Start a napíšu prvních pár písmen ze jména aplikace, takže je mi to celkem jedno. A těch pár aplikací, které používám často, jsem si prostě přišpendlil na Start Screen. Nevím kde všichni vidí problém.
MS zjevně počítal s tím, že se convertibles jako MS Surface rozšíří rychleji. Důvod tlačení Win8 ale bude spíš jiný. Win8 mají spoustu nových API, a uživatelé Win7 nemůžou používat aplikace, které používají ta nová API.

Argumentů už byly předloženy hory a mě nebaví je pořád dokola opakovat.

S win8 vidím problém v tom, že mi start screen překryje obrazovku, v tom, že hnusná plochá pastelová okna bez rozumného stínu jsou nepřehledná a nastavit to nelze, v tom, že nastavení je rozstrkáno všude možně mezi metro a desktop, atd. atd. Ale to vše tady již taky bylo x-krát řečeno, takže se zase opakuji.

Jestli uživatelé chtějí, nebo nechtějí používat "nová API", bych nechal na nich. V případě M$ je ovšem celkem jasné, že oni ví nejlíp, co uživatel chce. Přesvědčují nás o tom již celá desetiletí.

Překrytí obrazovky přece není problém. Nebo musíte jméno spouštěné aplikace hláskovat z desktopu? :) A ten plochý vzhled m přepadá celkem přehledný. Nakonec ho okopíroval i Google, říká tomu Material Design.

Uživatelům je API ukradené. Ale MS do API cpe peníze, a vývojáři pro něj chtějí psát aplikace. Když uživatelům bude MS cpát staré verze SW, ta nová API se prostě nebudou používat, což jde proti zájmům MS, vývojářů, a nakonec i uživatelů.

Překrytí obrazovky JE problém. Plochý vzhled NENÍ přehledný, možná tak do 5 oken. Google mě v tomto kontextu nezajímá.

M$ by mohl dát uživatelům vybrat, ale neudělá to, to je to, co říkám. Nějaké API je jen vaše výmluva.

Já myslel, že se vývojáři vali s penou u huby v koute a vyji (a možná u toho buší hlavou o stěnu), když vidí API dostupná na Linuxu ;)

Ten POSIX je docela peknej blabol. Zkousel jste to? Mozna ze je to skutecne striktne podle specifikace, ale spis se mi zda, ze je ta implementace pekna s***ka.
Faktum o unicode a windows se muzeme taky pekne smat, no ne?
Dekuji za zabavu :) vic se na to neda rict.

Podporu POSIXu ve Windows jsem zkoušel. V základu tam nebyly utility, ty se doinstalovávaly zvlášť. Plus tam nebyly komponenty které POSIX nevyžadoval, například X11. Ale jinak v pohodě.

Windows NT podporovaly Unicode už v době, kdy jste na Linuxu zápasili s podporou 8859-2 a problémy typu jak měnit layout klávesnice :)

Já myslím, že GUI zadrátované přímo do jádra je pěkná fíčura. Ty hlášky o fontech během bootování...

Nicméně nabijme Laelovi, divím se, že s tím ještě nevypochodoval:
http://www.omgubuntu.co.uk/2014/08/munich-city-linux-switching-back-windows
http://www.omgubuntu.co.uk/2014/08/munich-council-say-talk-limux-demise-greatly-exaggerated

GUI běží v kernel mode je rychlé. Zkuste si srovnat rychlost GUI v NT4 a tehdejších Unixech s X11. Doporučuji testovat rychlost vykreslování textu (tip: japonské a čínské znaky) a grafických primitiv - ve vašich testech Windows NT vyhrají nejspíš o řád.

Nejde o to, jestli GUI běží v kernel mode, nýbrž o to, že GUI je SOUČÁSTÍ kernelu, tudíž bez GUI jste v perdeli a neuděláte nic.

To, že je X11 pomalejší není vůbec o tom, jestli GUI běží v kernel mode, ale o tom, jak X11 pracuje (pracovalo) s grafikou. Demagogie.

Tady asi bude nutné si ujasnit pojmy. Windows mají v kernelu část driverů grafické karty, rastering fontů (asi opět jen část) a část GDI. Nic z toho pokud vím není nedílnou součástí kernelu, což je vidět jak na Windows Embedded, tak na Server Core. Samotné GUI je v user mode.

X11 má víc problémů. Pokud jde o Windows, tak drivery grafických karet (minimálně před příchodem "3D" akcelerace) bylo výrazně výhodnější běžet v kernel mode. A pokud něco kreslíte z user mode, tak musí nutně dojít na nějaký syscall. Dokud modul GDI běžel v kernel mode, bylo těch syscallů i přes různé optimalizace prostě moc. Přesunutí větší části GDI do kernel mode pak byl logický krok, který výrazně vylepšil výkon. Bylo to dobře vidět na rozdílu mezi Windows NT 3.51 a 4. GDI bylo v době jeho přesunu do kernel mode slušně odladěné, takže to nezpůsobilo žádné větší problémy.
http://archive.today/vSjjl

Mno, takže závěr je, že widle bez GUI nenastartujou.

Závěr pěkný, ale chybný.

Pokud jde o LiMux, tak tam už na rootu vyšel článek, který tvrdí, že jeho kritika - velmi překvapivě :) - nemá pádné argumenty. Vždyť jaký argument proti Linuxu může být pro fanouška dost pádný? ;)

Tak určitě ne takové, které jsou "pádné" pro evangelizátora M$ technologií na linuxovém serveru, že "to byla chyba", že "si uživatelé (rozuměj úředníci) stěžují" a podobně.

Samozřejmě chápu, že uživatelé jsou ve světě Linuxu (a obecněji Unixu) vždy až na posledním místě, a není důvod se zabývat jejich potřebami :)

Uhýbáním to nezamluvíte.

To myslíte že se ve firmách vývojáři rodí? :) Většinou vývojáři už něco umí, a firmy je pak přijmou jako zaměstnance. A pochopitelně když chcete napsat OS, je dobré mít vývojáře, kteří mají zkušenost v dané oblasti.

V devadesátých letech vás například SCSI disk od výrobce unixových systémů vyšel mnohonásobě dráž, než ten samý od Seagatu. Přitom to byl ten samý HW s "přelepeným" označením. Nákup unixového HW byl jako byste si nechal stavět barák - zavolal jste DEC, HP, IBM nebo Sun, přišel obchodník, a po dlouhých jednáních (při kterých se často uplácelo) jste dostal HW s výkonem PC a řádově vyšší cenou. Naše workstations od Sunu měly mimo jiné monitory s konektorem DB13W3 (signálově kompatibilní s VGA, jak jsem zjistil později), a myši které jezdily jen po podložkách od Sunu :)

Extra výhrou byla ta desetinová cena, možnost kupovat HW na otevřeném trhu, slušná dokumentace, MSDN, levná školení na každém rohu, relativně široké API, GUI, NT domény, file a printer sharing v ceně, a spousta levného aplikačního SW.