Jedina vec jeste trapnejsi nez diskuse Windows vs X jsou internetove hadky o EU. Ale ze se nam to tu pekne seslo...
Tak dnes se razi pristup, ze duchodci jsou paraziti, co maji drzet hubu a krok a byt radi, ze je nekdo zivi a kteri maji do dopravnich prostredku, obchodu atd. lezt jen mimo spicku, aby neokradali o cas vydelecne cinne, kteri tak maji mene casu na odpocinek a jsou pak mene efektivni pri budovani rozvinute kapitalisticke spolecnosti a zarnych zitrku. Je to v podstate oficialni statni doktrina, i kdyz nahlas to nikdo nerekne.
Hele, bez se nekdy projet tramvaji a schvalne si delej carku za kazdeho duchodce, ktereho nikdo nepusti sednout, on slusne pozada a stale ho nikdo nepusti sednout. Troufnu si tvrdit, ze je to ted jeste ridci situace, nez co jsem vidaval pred lety.
Ono to ve svete neni tak zle, jak to vypada v tve hlave.
Nevim, ale muzu rici, ze jsem uz dost casto videl situaci, kdy na sedacce sedel nejaky pubertak s mp3 prehravacem a klidne nechal stat stare ci tehotne okolo. Pamatuji doby, kdy byla zcela automaticka zalezitost zvednout prdel a pustit stareho. O ridkosti popsane situace si dovoluji pochybovat, to se ti mozna jen zhorsil zrak na dalku (dalka=cokoliv dale, nez je monitor). Nevim, kde bydlis, ale pokud v Praze, tak carky bys sis mel delat asi ty.
BTW, take pamatuji, ze kdyz drive nekdo tu prdel nezvednul, i kdyz by se byvalo sluselo, tak ho k tomu treba take nekdo vyzval. To by si dnes kazdy nelajsnul, protoze by se mohl dockat pekneho verbalniho a mozna i fyzickeho utoku.
Jinak nazory, ktere jsem predhodil vyse, jsou dnes pomerne bezne na rade internetovych diskusi. Nerikam, ze to reprezentuje vetsinovy nazor spolecnosti, nicmene to reprezentuje nazor, ktery drive existoval leda tak v hlavach nekolika vysinutych jedincu. Takze budto se nazory posunuji nebo roste pocet vysinutych jedincu.
No jo, za mladých let byl ten svět prostě lepší. Mladí měli úctu ke stáří... :D
Jedna věc mě na těch důchodcích vždycky překvapuje. Když si chtějí sednout, proč to neřeknou? Je snad takový problém se usmát a říct "promiňte, pustil byste mě sednout?" Když jsem měl před lety problémy s delší chůzí a stáním (nejsem v důchodovém věku - zlobilo zdraví), klidně jsem se zeptal, a nikdy mě nikdo neodmítnul.
Srandu si delat muzes, nicmene to nemeni nic na skutecnosti, ze neprijemne prodavacky stale jeste nejsou problemem komunisticke minulosti nebo na tom, ze Cesi s cizimi stale jeste casto komunikuji pomoci stekani. Cechy nejsou Anglie, ostatne Cechy jsou snad jedina zeme, kde se patrne i etsina obyvatelstva navzajem oslovuje vole. Takze nevim, co ti pripada tak neuveritelneho na tom, co jsem napsal. Cesi jsou asi bezkonkurencne nejhorsi hulvati Evropy.
Mozna te ted sokuji, tak si prosimte dukladne sedni a necim se podepri, abys nespadl. Ale ja s lidmi zrovna moc problemy nemam. To, o cem mluvim, jsou situace, ktere jsem odpozoroval na ulici a jinde. Nerikam, ze je tomu tak vzdy, ale vyskyt je prilis casty na to, aby si toho clovek nevsiml a na to, aby to leckomu neotravilo den.
Nevim, kde bydlis, mozna, pokud jsi mimo Prahu, tak to nebude tak hrozne. Lidi z vetsich mest byvaji vice neprijemni, evropskym extremem jsou ak asi Parizane.
Samozrejme. Ale proc tyhle situace nejak nevidim v jinych zemich? Proc na me prodavacka v Irsku nedela kysely ksicht, jako casto ta v Cechach a jeste treba kouka, jestli si nahodou necpu neco do kapes? Od dob bolsevika se to dost zlepsilo, tam byly prodavacky neprijemne skoro vsechny, protoze co si to ti zakaznici dovoluji chodit do kramu nakupovat a obtezovat ji. A takovy pingl v hospode, to bylo neco! Jaksi mi stale pripada, ze jsme porad nad evropskym prumerem vyskytu neprijemnych lidi v populaci. Ostatne zlodeju take, horsi je snad jen Italie.
Já bych tady souhlasil s Ondrou. Moje zkušenosti jsou takové, že okolí se ke mně chová víceméně tak, jako já se chovám k němu. Když budu zapšklý mrzout, nemůžu očekávat, že na mě budou lidé milí. Kolikrát se mi stalo, že jsem narazil na nepříjemnou prodavačku, ale stačil úsměv a prohodit nějakou zdvořilůstku a z nepříjemné byla rázem příjemná. Fakt to funguje, zkus si to někdy. Až uvidíš hezkou slečnu (nebo paní, dle preferencí), usměj se na ni. V naprosté většině případů ti úsměv vrátí. Není problém pro mě vyjít s lidmi, se kterými se prý vyjít nedá.
A ne snad? Když porovnám, jak se mladí chovají třeba k učitelům dnes a za mého mládí, je to nebetyčný rozdíl. A to nejsem žádný stařec. A to v mnoha případech jsou v tomto chováni podporováni i ze strany rodičů: co si to ten idiot učitel zase vymyslel. Na druhou stranu je třeba podotknout, že hodně viny na tomto má i stát, když "zájem" chudáčka dítěte staví nade vše, ať už je tím zájmem cokoli. Viz třeba "popelkový zákon" v Kingdom of Condom.
K učitelům jsme se před 25 lety chovali víceméně stejně. Jediný zásadní rozdíl je v tom, že my se tenkrát báli, aby se to nedozvěděli rodiče. Protože bychom za to doma dostali na prdel nebo přes držku. Dneska je to dětem jedno, protože i když se to doma dozví, tak si rodiče spíše přijdou otvírat hubu na učitele, než aby si doma srovnali dítě.
Snažím se říci, že vztah "učitel - žák" se podle mne moc nezměnil. Ta zásadní změna je "rodič - škola". A tam to nesvádějme na dnešní děti, to je volba nás, dospělých.
Mozna, ze upadek zacal jiz pred 25 lety. Ja pamatuji, ze i nejvetsi sigri ucitele respektovali. To jim sice nezabranilo v delani lumparen, nicmene ani z doslechu jsem neslysel o tom, ze by zaci poslali ucitele do prdele nabo mu rekli, at drzi hubu a krok, protoze tatinek ma prachy a konexe a tak si to s nimi vyridi.
Spolužák poslal učitele do prdele (v roce 1990) a dostal po hubě takovou, že druhou chytil o tabuli. Lekli se zjevně oba, spolužák i učitel. A tím to skončilo.
Vyhrožování tatínkem s konexemi není až tak nové (na Zuzku V. si nedovolujte, její máma je v KSČ a táta nějaká vysoká šajba u milicí), ale je teď ukrutně prorostlé. A to je to, o čem jsem psal. Dokud děcko vyhrožuje, tak ho lze ignorovat nebo se mu i vysmát. Jenže když pak tatínek opravdu přijde, tak je problém. Ale to je chyba toho otce, co si neumí doma srovnat dítě, ne chyba dítěte.
Staré lidové moudro: není na světě krutějšího tvora, než je lidské mládě. Nebyli jsme jiní, ale vychovávali nás lépe. Vše co teď děti dělají jsme zkoušeli i my. Málokdy více než jednou. Nechci to svádět jen na rodiče, za nás bylo běžné, že jsme dostali nařezáno, to si teď rodiče dovolit nemůžou. Ale chodit do školy dělat ramena na učitele? To bych se raději hanbou propadl.
Tlacenky byly vzdycky, ale nejak si nevzpominam, ze by to byl masovy fenomen. A ze by na zakladni skole nebylo povoleno dat spratkovi spatnou znamku, treba i z chovani, tak k tomu mozna dochazelo, ale ja se s nicim takovym nesetkal. Dnes se s tim setkava asi kazdy ucitel v kazde tride aspon desetkrat.
To záleží kam se podíváte. Já za svých mladých let viděl mimo jiné učitele mlátící děcka po hlavě ukazovátkem, učitele házející klíče po dětech, děti házející po učiteli křídu a mokrou houbu, učitele fackující žáky i děti (v reakci na to) fackující učitele. Viděl jsem i rozřezané sedačky na chodbách, zničenou výzdobu a květiny atd. A také jsem viděl skvělé učitele, kteří dovedli děcka nadchnout pro výklad, a kteří měli v hodině klid a soustředěné žáky. Jenže o takových případech se mluví o dost méně, než o různých jednotlivých excesech.
Tak puvodni myslenkou take asi nebylo, ze Evropska komise se stane jakousi evropskou vladou, kterou nikdo nevoli a nikdo nekontroluje. I dnes, kdy mame Evropsky parlament, je kontrola nad EK znacne omezena a EK ma mechanismy, jak parlament obchazet.
V takove instituci se pak urednici mnozi pres kopirak geometrickou radou a jejich pocet je omezovan jen tim, jak rychle staci stavet nove budovy. Ti urednici pak potrebuji zduvodnit svoji existenci, aby to nevypadalo, ze se v praci flakaji (coz casto delaji). Tak jednou za par let vymysli novy predpis, papir nebo razitko. Pri tom kvantu uredniku (tusim nekde pres dvacet tisic jen v Bruselu), to dela docela slusny pocet predpisu, papiru a razitek.