Fedora bude předinstalovaná na noteboocích Lenovo ThinkPad

Snad se tím zlepší podpora grafiky na více displejích - byl to pro mě hlavní důvod proč jsem odešel z P52 pryč.

Neví někdo, jestli to vezmou poctivě, a drivery budou fakt na všechno, nebo to zase ošulí jako dosavadní "ubuntu certified" modely a budou je nabízet jen bez senzoru otisků prstů, na který drivery nejsou?

24. 4. 2020, 22:08 editováno autorem komentáře

Mozno staci pockat, na starsom Thinkpade E450 mi funguje senzor odtlackov prstov "out of the box". (Ubuntu 19.10)

Nevím, jestli ta čtečka otisků prstů už funguje, ale rozhodně to je v plánu. Zhruba před měsícem, když jsem to zkoušel na předprodukčním Carbonu, který nám Lenovo poslalo, to ještě nefungovalo, ale intenzivně se to řešilo.
Lenovo má v plánu časem podporovat v Linuxu všechny technologie, které jejich notebooky nabízejí včetně třeba HDR nebo té funkce, která omezí pozorovací úhly displeje, aby z něj nikdo jiný nemohl číst.

Musím říct, že k tomu přistupují opravdu poctivě. My jsme jim řekli, že žádné custom ovladače, které to rychle vyřeší, ale rozbijí se s dalším upgradem, do Fedory nepřijímáme. Maximálně backporty toho, co už je v upstreamu. Takže opravdu tlačí všechny ovladače do upstreamu a mají i podmínku pro dodavatele komponent, že musí mít ovladače ke komponentám v upstreamu a firmware musí být v LVFS atd. Teď to bylo ještě takové hektičtější, protože Lenovo i jejich dodavatelé se na poslední chvíli učili, jak to funguje v projektech, do kterých musí přidávat podporu pro jejich hardware, ale myslím si, že si to sedne a ta podpora jejich hardwaru bude v Linuxu dlouhodobě výborná. Dell se to taky učil roky a přijde mi, že Lenovo v té podpoře Linuxu chce jít ještě dál

Těžit z toho budou uživatelé všech distribucí, protože Lenovo nechce zlepšovat podporu pouze ve Fedoře, ale v Linuxu obecně, aby jejich notebooky byly atraktivní pro linuxové uživatele bez ohledu na to, jakou distribuci si zvolí. U Fedory bude jen ta podpora o něco lepší v tom, že si budou hlídat, aby se ovladače dostaly včas do nadcházejících verzí, a mají také tým testerů, který už teď úzce spolupracuje s Fedora QA a který bude hlídat, aby se s aktualizacemi do distribuce nedostávaly regrese v podpoře jejich hardwaru.

Instaloval som fedoru 31 na T490 a sice fingerprint nesiel, ale je k dispozicii lenovo-copr s libfprint a bolo to viacmenej o pridani jedneho COPR :D

Nie je to out-of-box sice, ale stale to potesi viac ako si to kompilovat...

Díky za info, to zní opravdu dobře

Nevíte ještě, prosím, jestli existuje nějaký tlak na Lenovo, aby se snažili o přidání podpory čteček starších zařízení? Např. pro E490 jsem se dočetl na Lenovo fóru, že "rozumný technický důvod" proč to nejde je, že ty čtečky neověřují otisk samy, ale děje se to v počítači. ( https://forums.lenovo.com/t5/Ubuntu/Ubuntu-and-ThinkPad-E490-FingerPrint-Driver-Support-06cb-00a2/m-p/5002132 ).
Je to něco, co jste řešili? Nebo se řeší pouze podpora nastávajících modelů?

Lenovo (respective Synaptics, který jim ty čtečky dodává) řeší primárně čtečky pro nové modely. Lidi z Lenova ale říkali, že by se s tím měly svést i některé starší ctecky. Které, to neříkali. Každopádně kolem nich žádné záruky nedávají, byl by to jenom vedlejší efekt podpory těch nových modelů.

Díky. To asi nemůžu Lenovu zazlívat. No, snad se ta v mém modelu sveze s těmi novějšími, jak jste říkal, nebo eventuelně nějaká dobrá duše ty ovladače přiohne a udělá driver na koleni. Každopádně super práce od vás všech.

26. 4. 2020, 23:52 editováno autorem komentáře

OMG UBUNTU zrovna píše, že Ubuntu se chystá pracovat na vylepšení podpory čtečky prstů:

https://www.omgubuntu.co.uk/2020/04/ubuntu-fingerprint-scanner-login-desktop

Není důvod, proč by se to nedostalo i do Fedory.

Je to taková novinářská zkratka. Většina těch věcí se udělala v libfprint, které dlouhodobě vyvíjí Bastien Nocera od nás. Co se stalo, je, že abychom udělali podporu pro nové čtečky, připojil se teď k němu další člověk od nás (Benjamin Berg) a Marco Trevisan z Canonicalu. Pracovali jsme na tom společně v upstreamu, jak to nakonec má být. Výsledky toho už jsou jak v Ubuntu 20.04, tak Fedoře 32 nebo nakonec v každé distribuci, která má nejnovější libfprint a GNOME.

Krasny priklad zmyslu "open source" a GPL. Konkurenti navzajom spolupracuju a vysledkom je nieco, co pomoze aj samotnym konkurentom aj ich uzivatelom.

V ideálním případě to funguje tak, že každý konkurent se sice vzdá výlučnosti na nějaké své technologii, zároveň ale profituje na vývoji ostatních. Poměr cena/užitek je tak mnohem příznivější, než kdyby totéž měli dělat celé na vlastní pěst.

Treba, už je na čase aby na trhu bolo možné kúpiť stroje s predinštalovaným Linuxom, ať si aj laik môže vybrať, a nie je nútený do nepodarku z Redmondu.

"Treba, už je na čase aby na trhu bolo možné kúpiť stroje s predinštalovaným Linuxom"

Treba uz je na case aby linux z desktopu zmizel uplne

Naopak, právě teď v době webové je pro Linux ideální doba. Většina lidí stejně používá dvě tři aplikace, zbytek jede na webu. Mám kolem sebe spoustu běžných uživatelů, kteří Ubuntu normálně používají a nemají s ním žádný problém. Jedou web, tisk, skenování, nějaký dokument napíšou, prohlídnou obrázek a jsou spokojení.

Myslím, že ideální doba pro Linux není ani tak kvůli webu, který z mého pohledu představuje v mnoha ohledech spíš regresi, jako především proto, že proprietární desktopové software ještě nikdy nebylo tak intruzivní, uživatelsky hostilní a obecně těžko použitelné, jako dnes. Když si člověk srovná např. právě vyšlé Ubuntu 20.04, nebo Fedoru 32 s "desktopovými" distry někdy před 5ti lety, je vidět, jak obrovský kus cesty k opravdickému desktopu Linux za tu dobu urazil. Dokonale plnohodnotná alternativa k Windows a Macu to ještě není, ale začíná to k ní mít setsakramentsky blízko.

MAC je takova parodie na uzivatelskou privetivost.

V souborovem manazeru ani po X letech nefunguje Ctrl+X/Ctrl+V jako zamysleny zpusob pro presun neceho nekam (cut & paste). Namisto toho je tam neintuitivni CMD+C / OPT+CMD+V jako copy / paste & remove.

A pak ta podivna sprava oken, kdy po prepnuti aplikace musim jeste volit "window > neco", typicky pri rozepsanych mailech. Nebo cmd+tab prepina i do minimalizovanych aplikaci a neobnovi je vizualne, takze mate na displeji neaktivni okno, ale menu prouzek z neceho uplne jineho. Je to fakt utrpeni a jedine smysluplne pouziti je otevrit prohlizec a sjizdet weby.

Na KDE3 jako power user nedam dopustit :-)

V tom máte naprosou pravdu. Až jsem byl překvapen, jak dobře mi jde v poslední době nahrazovaání windows na místech, kde jsem čekal největší problémy. Třeba u rodičů, 60+....
Paradoxně to dokonce můe být i jednodušší - pro W10 nejsou na spoustu věcí ovladače, kdežto v Linuxu jedou často zcela bez práce (tiskárny, starší grafiky....)

S těmi ovladači je to jasné. Windows se v tomto ohledu považuje za uživatelsky příjemné jedině proto, že si ho uživatelé kupují už instalované a málokdo pak má s Windows ovladači osobně tu čest. Vzpomínám na dokonale trefný (tak jako často) výrok Linuse Torvaldse, že uživatelsky přívětivý OS není ten, který má grafické klikátko na konfiguraci ovladačů, ale ten, kde to prostě funguje samo od sebe a uživatel se o nějaké ovladače vůbec nemusí starat.

hlavne, ak ide o reakciu na rast jediného Linux only OEM výrobcu System76

robili u ODM
ake v roku 2018 spustili 1. vlastnú továreň na desktopy

https://blog.system76.com/post/175995780368/system76-new-manufacturing-facility

A v roku 2020 druhú továreň na notebooku
https://www.forbes.com/sites/jasonevangelho/2019/11/20/system76-will-start-designing-and-building-its-own-linux-laptops-beginning-january-2020/#5917548e3e16

Takže v USA a Kanade prudko rastie dopyt po Linux based osobných počítačoch

Takové hodně hořké vítězství. Kdy se z krásně integrovaného svobodného OS stal jen spouštěč proprietárního SW v prohlížeči. Ale díky tomu je teď prakticky jedno, jaký OS běžná populace má.

Pokud vám z nějakého důvodu představa svobodného software na desktopu tolik vadí, tak vám přece nikdo nebrání teď hned používat Windows nebo Mac.

"představa svobodného software"

Svoboda je filozoficky terminy vymysleny pro lidi. Jeho pouzivani v kontextu SW, zvirat a pod. je zcela nesmyslne...

V kontextu sw to nesmyslné není.

Vůbec to není nesmyslné. "Svobodný software" je slovní zkratka, podstatou je software, který respektuje svobodu uživatele (tj. člověka).

Zajímavé souvislosti:

Lenovo koupí od IBM PC divizi (desktopy a notebooky).
IBM koupí Red Hat.
Lenovo začne instalovat na notebooky produkt Red Hat.

Náhoda? Nepřijde mi, až dosud se "velcí" vendoři jako Asus a Dell zaměřovali na Ubuntu a Chrome OS.

IBM dělající ThinkPady je tak dávná historie... náhoda.

Resp. Fedora je nejspíš lepší volba a nějaké dávné obchody v tom nehrály roli.

Můžu vás ubezpečit, že IBM v tom nehrálo žádnou roli. I když jsme 100% vlastnění IBM, jedeme v režimu samostatné firmy.
Důvody, proč si vybrali Fedoru, jsou primárně dva: 1) měli od jednoho svého velkého zákazníka požadavek specificky na Fedoru, 2) dlouhodobě s nimi spolupracujeme na podpoře a certifikaci RHELu na jejich noteboocích a mají s námi dobré zkušenosti, co se týče vývojářských kapacit, schopnosti implementovat v upstreamu, co jsme slíbili atd.

Můj osobní dojem je spíše, že si IBM doplní portfolio operačních systémů na servery. Samozřejmě jde IBM o velké zákazníky.

25. 4. 2020, 18:35 editováno autorem komentáře

Jiří, děkuji za vysvětlení a dodatečně přeji všechno dobré ke jmeninám.

Teoreticky tedy stačilo, aby ten velký zákazník chtěl Ubuntu a IBM by už vlastnilo Canonical :-)

Zákazník Lenova, ne Velké Modré, pokud to chápu.

Ta první věta je hodně nešťastně formulovaná. V takové pozici tam opravdu nejste.

Konečně! Třeba se toho chytnou další výrobci... Teď ještě kdyby to Dell trochu nakoplo k lepší dostupnosti a podpoře (viz čtečka otisků prstů apod) jeho "vývojařských edic" notebooků.

Škoda. Teď jsem dceři kupoval NB a vybral jsem TP. Windows jsem tam nechal, ale primární distribuce je Kubuntu. Kdyby byl ten NB dostupný s Fedorou, určitě bych nad ní vážně uvažoval.

A to je právě největší problém všech NB s Linuxem. Buď to jsou plečky, co ani nestojí za pozornost, nebo naopak na objednávku s mastnou přirážkou. Stroj s Linuxem a rozumným poměrem cena/výkon prostě na trhu není

Tak minimálně studenti (a možná i děti) v civilizovaných zemích obyčejně můžou objednávat laptopy bez systému. Je to o pár set eur levnější (podle typu) a předpokládá se, že zužitkují buď např. Linux distribuce z univerzitních zrcadel nebo Microsoft licence na Windows taky přes různé univerzitní nebo školní programy.
Pro firemní zákazníky určité velikosti je poměrně běžné dodávat nějaký golden image přímo OEM nebo dodavateli, který se postará o instalaci a IT oddělení po rozbalení v podstatě může notebooky apod. uživatelům rovnou rozdat. Nebo dodavatel nastaví boot přes PXE a zbytek se řeší automaticky přímo ve firmě. Jestli se to už zakládá na Windows nebo nějakém jiném systému je celkem jedno - licence Windows se v u takových zákazníků stejně obyčejně řeší zvlášť v rámci nějakých rámcových smluv apod. a chodí na to menší průběžné audity (když věci vypadají standardně/ jednoduše) nebo holt větší audity, když se podnik snaží např. ušetřit koupí OEM licencí místo volume. (Což je legální a může být levnější, je to ale o něco nebo o dost víc práce.)

Pro osobní použití různých možností, jak nemít Windows a při koupi za ně neplatit taky přibývá, ale máte pravdu, že standard to z pochopitelných důvodů úplně není.

Oblíbené zaklínadlo linuxářů. V prodejní ceně notebooku MS licence nehraje skoro žádnou roli. Výrobci nakupují OEM za zlomek toho, co jsou regálové ceny - v řádu nízkých stokorun. Z toho samého důvodu se výrobcům nevyplatí ani uvažovat o modelech bez Windows. Zalistování a distribuce další varianty modelu by byla dražší než úspora na licenci.

Kdo má rád Linux, tomu v jeho používání nezabrání to, že zaplatil pár (nižších) stokorun navíc za OEM licenci. Prostě ji zahodí. Žvaní o tom jen fanatici, kterým se stala volba operačního systému životní náplní.

Daleko větší problém než zahrnutá licence windows je zmiňovaná nedokonalá podpora hardware.

25. 4. 2020, 01:54 editováno autorem komentáře

Tím tučným příplatkem jsem myslel to, že to jsou většinou specializované NB pro firmy nebo vědecké účely. Tedy obsahují HW, které jako běžný uživatel nevyužiji a který cenu toho NB zbytečně navyšují. Navíc firmy většinou nakupují se slevou, kterou jako nefiremní uživatel nedostanu.

Osobně nemám problém vyhodit pár stovek za OEM Windows a klidně bych si i dalších pár stovek za Linux připlatil. Jen mě pak štve, že MS se na základě prodejů chlubí tím, na kolika počítačích Windows běží. Což ale vůbec nekoresponduje s realitou. Jde hlavně o princip.

A proč nechci windows? Hlavně proto, že mě nebaví je administrovat. Dělám support v rodině a někdy to je na palici. Na druhou stranu nikomu Linux necpu. Každý svého štěstí strůjcem.

Jen mě pak štve, že MS se na základě prodejů chlubí tím, na kolika počítačích Windows běží.

Myslím, že se to dávno nepočítává z prodejů. Nejlepší statistiky jsou z prohlížečů a i tak se má Microsoft čím chlubit. Tak či onak, pokud máte Linux rád, nenechával bych si otravovat hlavu přemýšlením o Microsoftu. Podíl trhu není závod, je to jen ukazatel, jak je který systém úspěšný. Linux na desktopu má hodně co zlepšovat.

Žádný výrobce notebooků si nepočítá statistiky z prohlížečů. Hledí na prodejní čísla. Když jsem si koupil XPS 13 s Windows a okamžitě na ně nainstaloval Fedorou, pořád jsem byl v prodejních číslech zákazník, který si koupil model s Windows. A ty týmy, které dělají na linuxových modelech, to štve, protože to sráží prodeje jejich produktů, a firma pak nemusí mít takovou potřebu do podpory Linuxu investovat.

Není to ale čistě jen o prodejích modelů s Linuxem. Dneska řada technologických firem umožňuje volbu operačního systému. Vývojáři s Linuxem můžou být klidně i v menšině, ale často to jsou kritické pozice a týmy a když není výrobce schopný nabídnout modely, které mají dobrou podporu v Linuxu, odejde firma k někomu jinému, ale ne jen u těch notebooků pro linuxové vývojáře, ale u všech, takže kvůli špatné podpoře Linuxu ve výsledku přichází o tržby i u notebooků s Windows.

…Zalistování a distribuce další varianty modelu by byla dražší než úspora na licenci.…

Na výběru NB mi vadí, že výrobce má v nabídce hromadu různých konfigurací, ze kterých mi z nějakého záhadného důvodu většinou žádná nepasuje. Buď je málo paměti, nebo je malý HDD, nebo něco jiného. Typicky to pak dopadne tak, že si k NB ještě musím něco dokoupit a namontovat.

BTW: nekoupí někdo 8GB DDR4 SO-DIMM z toho TP? Upgradoval jsem na 16GB, ale protože tam je jen jeden slot, tak mi ten modul zůstal.

Kdysi DELL umožňoval plnou konfiguraci HW si volit na internetu. Ale už je jiná doba, takže nevím jak v současnosti.

Jo. Kdysi. To byly časy.
Ale když jsem to zkoušel naposledy, tak už to bylo jen o tom, jestli chci přihodit MS Office a antivir. Z HW nešlo změnit skoro nic. Možná tak jen paměť za cca trojnásobek tržní ceny :-(

Teď už je myslím konfigurátor dostupný je firemním zákazníkům.

> Zalistování a distribuce další varianty modelu by byla dražší než úspora na licenci.

Zdroj?

> Kdo má rád Linux, tomu v jeho používání nezabrání to, že zaplatil pár (nižších) stokorun navíc za OEM licenci. Prostě ji zahodí.

Super, ale o tom řeč nebyla. Jde o to, že si člověk často ty Windows koupit musí, což prostě nechce v situaci, kdy jdou hned pryč.

Například Zenbook UM431DA se systémem a bez systému dělá 3 tisíce (Alza). Asi tolik k "pár stovkám". (Bohužel tahle varianta přišla s minimálně 3měsíčním zpožděním.)

Miroslav Šilhavý 25.4. 1:53

Oblíbené zaklínadlo linuxářů. V prodejní ceně notebooku MS licence nehraje skoro žádnou roli. Výrobci nakupují OEM za zlomek toho, co jsou regálové ceny - v řádu nízkých stokorun. Z toho samého důvodu se výrobcům nevyplatí ani uvažovat o modelech bez Windows. Zalistování a distribuce další varianty modelu by byla dražší než úspora na licenci.

Kdo má rád Linux, tomu v jeho používání nezabrání to, že zaplatil pár (nižších) stokorun navíc za OEM licenci. Prostě ji zahodí. Žvaní o tom jen fanatici, kterým se stala volba operačního systému životní náplní.

ze je to oblibene zaklinadlo, je oblibene zaklinadlo "(fakticky fanatickych) sasku z PR oddeleni Microsoftu", jde o logickej/racionalni postoj/ pristup/princip ze kupovat licenci na neco co nechci a nemit (realnou-neomezujici) moznost volby NENI v poradku.

- nejde o rozdil stokorun
- i kdyby slo o storkoruny, tak krat pocet zakazniku co tu licenci nechtej = miliony...
- jde o ilegalni (rozhodne moralne, a kdyby se neprekrucoval zakon tak i zakone) vazany prodej
- technicke reseni pro nakup BezOS muze byt pro vyrobce/prodejce HW zatez 0Kc
- kdyz bys kupoval auto, take bys nechtel platit jen 3-5% z ceny za plysoveho medveda na zadni sedacce ktereho bysi mohl vyhodit

25. 4. 2020, 18:19 editováno autorem komentáře

nejde o rozdil stokorun

Giganti (o kterých se bavíme) dostávají OEM licenci hluboko pod tisícikorunou.

i kdyby slo o storkoruny, tak krat pocet zakazniku co tu licenci nechtej = miliony
technicke reseni pro nakup BezOS muze byt pro vyrobce/prodejce HW zatez 0Kc

Asi nemáte moc realistickou představu o tom, kolik stojí zalistování dalšího artiklu v celém distribučním řetězci. To pro několik nízkých jednotek procent zákazníků nikdo dělat nebude. Nota bene, když uvážíte, že Linux se těší oblibě víc v chudších zemích. Ta rovnice prostě nevychází.

jde o ilegalni (rozhodne moralne, a kdyby se neprekrucoval zakon tak i zakone) vazany prodej

Televizor dostáváte se softwarem, který výrobce určí, že je součástí výrobku. Mobilu, tablet atd. taky. Cena software není určená, je součástí sestavy. Oprávněným zájmem spotřebitele je mít možnost reklamovat vady, oprávněným zájmem prodejce (výrobce) je určit podmínky, za kterých garantuje funkci výrobku. Vázaným prodejem je, když nutíte zákazníka koupit navíc něco odlišného, co přímo nesouvisí s výrobkem.

kdyz bys kupoval auto, take bys nechtel platit jen 3-5% z ceny za plysoveho medveda na zadni sedacce ktereho bysi mohl vyhodit

U počítače neplatíte za licenci žádné peníze navíc. Taková cena není určena. Obdobně, když kupujete auto, není nikde vyčíslena cena softwaru řídicích jednotek. Také je jisté, že i výrobce automobilů musel investovat spoustu peněz do vývoje a je jisté, že existují lidé, kteří by si klidně vytvořili vlastní řídicí software. Zkuste jít do autosalonu, ať Vám dodají automobil bez software levněji.

Miroslav Šilhavý Včera 22:11

bavime se o "(IBM)PC Compatible" HW kdy pribaleni OEM licence Microsoft OS je neco navic co prave diky te definici kompatibility neni potrebne pro provoz HW...

televize, mobil, tablet ani auto nema definovanou kompatibilitu HW takze je logicke (ocividne jak pro koho) ze to srovnavat nelze...

ze gigant-vyrobce PC HW ma OEM licenci na 200Kc/ks je irelevantni, kdyz zakaznik plati v cene vyrobku cenu vyssi...

Nota bene, když uvážíte, že Linux se těší oblibě víc v chudších zemích.

Na to jste přišel jak? Jestli lze nalézt korelaci mezi životní úrovní a tržním podílem Linuxu, tak je přesně opačná. Pokud se podíváte na statistiky StatCounteru, tak uvidíte, že třeba tržní podíl Linuxu v Evropě je téměř dvakrát větší než v Africe. Ono totiž lidi v rozvojových zemích sice mají méně peněz, ale zase tam je mnohem slabší ochrana duševního vlastnictví, takže nejedou na Linuxu, ale na upirátěných Windows.

No pamatuji si, že dřív pokud nějaký notebook byl ve stejné hardwarové konfiguraci k dispozici s Windows a bez, tak rozdíl v ceně byl 2-3 tisíce. To nevypadá jako pár stovek...

Ale mám jeden extrémnější případ a zrovna je to myslím pod touto zprávičkou i docela příhodné - na podzim jsem kupoval X1 Carbon 7. generace. V konfiguraci se 4K displejem, na Alze a většině jiných eshopů tak za 63-64 tisíc. S Windows samozřejmě. Já už roky používám převážně Debian, ale bez Windows jsem ho nikde nenašel. Teď aktuálně dokonce za 70 (že by ta koruna proti dolaru tak klesla?). No, ale pak se mi povedlo narazit na jednu firmu z Moravy, která ho měla v nabídce i bez OS a to za asi 52 tisíc včetně DPH... Prý snad že to bylo z nějaké custom dodávky pro nějakého odběratele, co to chtěl právě bez OS (či na Linux, kdo ví) a asi nakonec nevzal všechno. No každoápdně já měl z úspory více než 10 tisíc hodně velkou radost...

Ten rozdiel ceny tam bude sposobeny skor tym, ze pri velkych custom objednavkach sa daju ziskat od vyrobcu zaujimave zlavy, ako cenou licencie Windows.

Par stovek jo?

https://www.alza.cz/lenovo-legion-y540-15?dq=5736159
https://www.alza.cz/lenovo-legion-y540-15?dq=5736160

Rozdiely medzi tymito laptopmi:
Prvy notas je bez OS.
Druhy notas ma Windows 10 a jeden USB 3.1 Type-C port navyse oproti prvemu.

Prvy notas stoji 21 989 druhy 23 989.

Tak pár stovek může být i tisícovka a ten port navíc může dělat tu druhou, protože USB 3.1 je dneska děsně cool... :)

Jako taky mě štve, že jsem musel platit Microsoftu za OEM, ale takové jsou zákony trhu. Když statistické zastoupení Linuxu na desktopu nejsou ani 2 %, tak výrobci nemají motivaci to řešit.

Spíš než to, mě zajímá, jestli ty statistiky nejsou nějak zfixlované, nebo jak je prostě možné, že je to tak málo. Nebo jsem ve špatné Linux-sociální bublině??

Já výše zmiňoval jiný laptop, kde je vše stejné - rozdíl 3 tisíce. Samozřejmě se to nehodí do krámu, takže to bylo ignorováno.

Realita je taková, že výrobce jako Lenovo nebo Dell zajímá Linux hlavně kvůli segmentu vývojářů a tam se prodávají především dražší modely. Mají u nich také vyšší marži, takže se v jejich ceně jednodušeji rozpouštějí dodatečné náklady, které s podporou Linuxu mají (ne, že by je s Windows neměli, ale z objemů, které generují prodeje modelů s Windows, se pokrývají přece jenom jednodušeji).
Pokud chce člověk levnější notebook s Linuxem, tak je lepší sáhnout po něčem od malých vendorů, kteří se na Linux specializují: Slimbook, TUXEDO, System76... mají v nabídce i levnější modely s příkladnou podporou Linuxu a co ztrácí na velké vendory v servisu a pokrytí, to dohání nadšením a prozákaznickým přístupem.

Problém je, že tyhle modely - jak developerské, tak menších výrobců nejsou v běžném prodeji. Takže je pak vše na objednávku a tudíž se jednak prodlužuje proces nákupu a taky to stojí nějaké prachy navíc.

Koukal jsem na System76 - základní konfigurace 1000 USD. Tak jsem zvětšil paměť a ssd a bum. Skoro 1700 USD. Navíc bez poštovného, cla a DPH. To za NB nedám. Můj strop je cca 30 000 Kč. Dražší by neprošel u manželky.

Ještě mrkni na Tuxedo, to vycházelo levněji. Ale osobní zkušenost nemám.

Mrkám. Tam to vychází cca stejně, jen s tím rozdílem, že už je to v rámci EU, takže včetně cla a DPH. Ale pořád jsem na 40k+ :-(

No, na Alze je neseženete, ale většinou je dodají do dvou týdnů, což je srovnatelné s tím, když si u Dellu nebo Lenova provedete vlastní konfiguraci a neberete skladovku (já na svoje XPS 13 čekal měsíc a půl). Jinak z těch nabízených je System76 asi nejdražší, navíc jsou v USA, takže logistika nic moc, ale takový Slimbook nabízí notebooky už od 650 eur, sídlí ve Španělsku a notebooky posílá do dvou týdnů po celé Evropě.

Možná se pletu, ale na webu Dellu nějak nevidím možnost udělat si vlastní konfiguraci. A řešit to přes telefon se mi fakt nechce. Nejsem zrovna komunikativní typ. Můj první Dell jsme si před lety přes konfigurátor objednával. Když jsem chtěl později koupit další Dell, nabízel konfigurátor mnohem méně možností. No a teď už není žádný.

Slimbook se mi moc nezamlouvá - chybí numerický blok.

Jinak díky za rady, dceři jsem už NB koupil a moje Toshiba Satellite snad ještě chvíli vydrží.

Když jsme u toho, nedávno jsem se snažil najít, zda někde neexistuje databáze optimalizovaných .config ke kernelu na daný počítač....
Samozřejmě nečekám, že by to bylo ke všemu, ale takové typické stroje jako Tckové Thinkpady....
Nevíte o něčem?

Super zprava! Nam starsi notebook Lenovo a casem uvazuju o update. Pouzivam teda CentOS, ale kdyz tam bude funkcni Fedora tak to znaci ze by potencialne ani s CentOS nemusel byt problem (vim, je konzervativnejsi a trochu pozadu). Pouzivam taky KDE a vim ze Fedora stavi hlavne na GNOME. Bude moznost zvolit i jine rozhrani nez GNOME?

Možnost výběru prostředí tam nebude, bude tam předinstalovaná Fedora Workstation, která staví na GNOME. Nicméně doinstalování KDE je otázka nainstalování jedné skupiny balíčků. Případně si to člověk může přeinstalovat jakoukoliv jinou verzi Fedory. Podpora všech obvyklých věcí by měla být stejná u všech variant Fedory, jen u těch pokročilejších do budoucna může být jenom v GNOME, pokud tam je potřeba podpora ze strany prostředí či toolkitu (HDR apod.) a ostatní to mít nebudou.
Modely budou certifikované i pro RHEL, takže by měly dobře běžet i s CentOS, jen se tam ta podpora může dostat se zpožděním.

podle me je hlavni HW s prvotridni podporou linuxu, co si tam doinstalujete je detail

Hmm, kdysi jsem pouzival RedHat Linux, ale ted jsem zvykly na Ubuntu. Jak moc je Fedora odlisna? Uz se mi nejak nechce ucit nic noveho.

Záleží na tom, co děláš. Odpověď se liší pokud spouštíš browser a přehrávač hudby a pokud jsi třebas admin...

Rekl bych, ze jsem power user. Nejsem admin, ale rad si linux prizpusobim svym dlouholetym navykum a potrebam. V ubuntu vim kam sahnout, aby to delalo co chci. Hodne pracuju v terminalu a obecne jsem rad, kdyz se da pocitac ovladat jen z klavesnice (a nevim zda ty kbd. zkratky co mám naucene jsou ýbuntu specific nebo unáverzalni). Pouzivam vice ploch a chci aby se na nich programy spoustely nezavisle, misto toho aby se prepinaly plochy podle toho na ktere je zrovna ktera aplikace spustena. V ubuntu je pomerne porod nainstalovat hp tiskarnu, ale uz vim jak na to a co jo a co ne. V horni liste chci net monitor. Taskbar chci vertikalni vlevo. Atd atd, je toho pomerne hodne, co od toho chci. Asi bude pro me casove mene narocne si nainstalovat ubuntu.

Pokud jsi zvyklý na Ubuntu, viz: https://www.omgubuntu.co.uk/2019/06/lenovo-thinkpad-p-series-ubuntu-preinstalled

To moc nepomůže. Bylo to jen pro USA a už to stejně není v nabídce.

Thinkpad x1 carbon 7 ctecka otisku prstu funkcni na Ubuntu 20.04

To je fajn. Konečně dostali rozum a dali nějakou funkční distribuci. Předtím třeba na A... a jiných našich e-shopech psali s Linuxem, ale Linux v notebooku nikde.