Balíčkovací formát Snap byl původně navržený společností Canonical pro linuxovou distribuci Ubuntu. Rychle se však rozšířil do dalších projektů jako jsou Debian GNU/Linux, Arch Linux, Gentoo Linux, openSUSE, OpenWRT, OpenEmbedded, Yocto a nyní je také oficiálně podporován na systémech Fedora 24, 25 a 26.
Fedora oficiálně podporuje balíčkovací formát Snap
13. 4. 2017
20
nových názorů
Tato zprávička byla zaslána čtenářem serveru Root.cz pomocí formuláře Přidat zprávičku. Děkujeme!
-
Nejsem si jistý, jestli to jednoduše rozsoudit. Flatpak je lepší pro desktopové aplikace a v aktuálním stavu IMHO dost výrazně. Naopak zase nepokrývá jiné oblasti použití. Snapy se docela chytly v IoT, kde si je lidi pochvalují. Je možné, že se dlouhodobě chytnou oba formáty. Každý v jiné oblasti.
Nicméně snapy budou muset ujít ještě kus cesty, aby to byl skutečně distribučně nezávislý formát. Veškerý tooling pro vytváření snapů je velmi Ubuntu-centric, jediný fungující repozitář je od Canonicalu. Na ostatních distribucích je možné je jen instalovat a spouštět a to ještě s omezeními, např. na Fedoře s vypnutým sandboxingem. A asi to nebude tak jednoduchý oříšek k vyřešení: https://forum.snapcraft.io/t/selinux-interface-support/255/4
Zatím je podpora v oficiálních repozitářích pouze v Ubuntu, Debianu a Fedoře. U ostatních distribucí jsou to jen repozitáře třetích stran, často neudržované: https://kamikazow.wordpress.com/2017/02/09/adoption-of-flatpak-vs-snap/ -
Ne, popravdě nevím, kde se bere ta fáma, že Flatpak používá SELinux. Možná z toho, že úplně na začátku se uvažovalo, že by se SELinux používal. Flatpak pro sandbox používá Bubblewrap, který zase používá technologie namespaces a seccomp, které jsou dnes v prakticky každé aspoň trochu nové distribuci, takže sandboxing Flatpaku funguje ve všech distribucích stejně bez ohledu na to, jestli používají SELinux, Apparmor nebo ani jedno z jmenovaných.
-
Adam KaliszStříbrný podporovatelCo jsem pochopil, dak by FlatPak mohl dobře podporovat i čistě CLI aplikace či daemony pro servery, ale byl tam nějaký oříšek. V čem je zakopaný pes a je to spíše otázka architektury/ návrhu, či spíše otázka pilné práce v oblasti implementace?
-
To je sporné. Flatpak je navržen vyloženě pro desktop, zatímco snap má ambice být univerzální. Teoreticky by tedy desktopové aplikace ve Flatpaku měly mít jasně navrch. V praxi je to "jak kdy".
Snap má v současné době širší nabídku aplikací, než Flatpak, a to i desktopových. To se samozřejmě může kdykoli změnit, zvlášť v době nejistot ohledně budoucího směřování Canonicalu. Některé aplikace jsou disponibilní v obou formátech a je zajímavé je srovnat. Např. Blender má celkem perfektní release jako snap i jako flatpak, zatímco Libreoffice není plně uspokojivá ani v jedné formě. Snapová verze je kompletní, ale připadá mi znatelně pomalejší a hlavně dost padá. Naproti tomu flatpaková se na první pohled jeví jako lepší, ale neobsahuje podporu Javy, takže rozšíření, která potřebují Javu, v ní nefungují. Handbrake, Omega-T, QUCS, LXD atd. jsou ve Snap Storu a jsou připravené k použití, Picard a Skype jsou zase k mání jenom jako Flatpak a fungují perfektně (tj. bez žádných problému navíc k těm, které Skype má tak jako tak). Takže nemyslím, že by se dalo říct, že jeden formát vede. Naštěstí je to jedno, protože vývojáři si nemusí dělat starosti s podporou různých distribucí a uživatelé si můžou instalovat aplikace ve snapu i ve flatpaku a očekávat, že budou normálně fungovat, ať už používají ubuntu, fedoru nebo jiná distra.
-
Že LO pro Flatpak nepodporuje Javu, není chyba Flatpaku, ale čistě rozhodnutí na naší straně. Prostě jsme si řekli, že je to mnoho práce s minimem užitku. Uživatelů, kteří používají rozšíření napsaná v Javě, je naprosté minimum a udržovat přibundlovanou Javu není úplně triviální věc. Navíc to výrazně zvětšuje velikost výsledného Flatpaku a to pro všechny uživatele, i když to potřebuje je malé procento z nich.
Je možné, že v budoucnu Java přibude, ale v podobě rozšíření aplikace, které Flatpak umožňuje, pak by si ji mohl kdokoliv ze stejného repozitáře nainstalovat, pokud by ji potřeboval. Tím by odpadl ten druhý problém. -
Nikdo netvrdí, že je to chyba Flatpaku. Jenom poukazuji na objektivní skutečnost, že vydání LO ve Flatpaku má toto zásadní omezení. Navzdory tomu, co tvrdíte, je totiž rozšíření závislých na Javě celá řada a absolutně se nedá souhlasit s tím, že by to byla nějaká marginální nebo nedůležitá záležitost. Bohužel, dalo by se říct, nicméně je to tak.
-
Záleží na úhlu pohledu. Ano, taková rozšíření jsou a jsou uživatelé, kteří je používají a pro ty to marginální věc není, ale já se na to dívám čistě statisticky. Máme docela přehled o tom, co uživatelé Fedory nebo zákazníci RHELu používají, a realita je taková, že >90 % z nich nepoužívá vůbec žádné rozšíření. Takže těch, kteří potřebují Javu v LO, jsou maximálně jednotky procent. Navíc dlouhodobá snaha projektu je se Javy zbavit úplně a to i v ekosystému, který LO obklopuje.
Tím nechci říct, že se chceme na těch pár procent uživatelů vykašlat, ale když má člověk omezené zdroje, což má vždy, tak musí prioritizovat a jsou tam chybějící věci, které zasahují výrazně větší počet uživatelů. Ve Flatpaku (myslím, že i snapu) chybí třeba slovníky a kontrola pravopisu. To je věc, kterou na rozdíl od rozšíření v Javě, používá téměř každý a to je momentálně naše priorita. -
m. (neregistrovaný)
Presne, navic, cim vic distribuci bude podporovat oboje, bude min dulezity parametr "podpora distribuci" a poroste vaha ostatnich parametru. Takze to s tim nedopadne jako s php, kde vsichni soudni vedi, ze to je technologie na hovno, ale protoze funguje vicemene vsude, tak se to teda se skripenim zubu pouziva.
