Vlákno názorů k článku
Fragmentace Linux nezabíjí
od šarik - Sice různost názorů je dobrá věc, to jo....
-
šarik (neregistrovaný)
Sice různost názorů je dobrá věc, to jo. Ale před započetím práce. Na projektu by už měli všichni šlapat jednu brázdu. Ale roztříštěnost Linuxu už je v takové míře, že už je mu na škodu a nikoliv ku prospěchu. Jak mi říkali doma: co je moc to je moc, celá kráva do polívky je taky moc.
-
co je to vlastne ta vecne resena roztristenost? je tady neco jako rozdilnost qt / gtk, jsou tady fakticky dva balickovaci systemy. Jsou tady fakticky 3 distra: debian(+ubuntu, mint apod), SUSE(fedora), RedHat(centos). Me se libi Unity, jsem s ubuntu LTS maximalne spokojeny. Jsou lidi kterym se vic libi omalovanka KDE. Chtel byste jednem nebo druhym brat to co jim vyhovuje a nutit neco jednotneho? To jsou windows. Tech aplikaci ktery by mely skutecne problemy s roztristenosti je neproste minimum.
A pokud je nekdo hracicka a vezme si gentoo nebo arch tak zase: je to jeho volba, vyhovuje mu. proc by mu to mel nekdo brat? -
Robert Smol (neregistrovaný)
SUSE nema s fedorou nic spolecneho.
Ty aplikace hlavne neexistuji. Zkuste si sehnat aplikaci, ktera bezi na vsech systemech. Jeste lepe, zkuste si predstavit, ze jste opravdu velka firma, ktera chce na vsechny distribuce dostat svuj software:
Balickovacich systemu je rozhodne vice nez 2 (rpm, pkg, deb, ebuildy, aur, tarbally...), distribuci je take mnoho.
Zkuste si napsat aplikaci, ktera startuje se systemem, poznate, ze kazda distribuce ma jiny zpusob startovani (ruzne funkce pro init skripty).
KDE a GNOME take drive moc dobre nespolupracovalo (aplety, notifikace, pojmenovani .desktop soboru,..).
Roztristenost na Linuxu rozhodne existuje a jsou tu snahy je eliminovat, napriklad LSB ci dnes celkem akceptovatelne standardy z freedesktop.org.
-
jo, jsem se jeb.nul v distrech no.
kdyz vidim terba takoveho tvurce linux aplikace - http://www.flexibee.eu/produkty/flexibee/stazeni/linux/ - tak tady vidim proste 3 soubory a hotovo. zbytek je nezajimavy, v podstate tech par exotu nelze povazovat za roztristenost. navic ti si dokazou pomoct sami. takovej relativne beznej obycejnej uzivatel ma proste neco z trojky redhat, debian a suse (v nejakych modifikacich).kde a gnome nemam problem nainstalovat a pouzivat treba digikam v gnome. takze kdyz budu chtit delat nejakou aplikaci tak zase tak velky problem to nebude.
-
Pan X. (neregistrovaný)
Tvoja rec mi nedava moc zmysel (a to som Cechoslovak). Asi si mi chcel naznacit, ze som jeden z pouzivatelov Gentoo a zaroven si chcel poukazat na to, ze v Gentoo su ti ludia, ktori tvoria pokrok (ked nieco nefunguje, tak si to rozbehame sami). Ak si to myslel takto tak mas pravdu! Mozno preto ostatne distra dost kopirovali od Gentoo (aky je stav teraz, neviem), asi ako prehliadace od Opery...
-
pavel (neregistrovaný)
Chacha, prý že neexistují aplikace, co běží na všech distrech. Tady jsme nikdy neslyšeli slovo opensource, že :-) Firmy, co chtěj vydávat na linux ať si zvykaj. Já třeba mám na ntb jedinej binární blob (matlab, jen kvůli škole:-/, stejně počítám v sage). Ostatní jsou app, který perfektně fungujou napříč distry:-)
Myslím, že problémy firem: jaký je linux špatný, že se na něj nedá vyvíjet, je je jejich chyba, nejsou ochotni vydávat zdrojáky. Komunita zase nesnáší binárky, takže o ně pak není zájem. Pak všichni říkají, že vývoj pro linux se nevyplatí kvůli málo uživatelům a roztříštěnosti. Nene, to není tím. Prostě stejnej model, co funguje na win+osx není na nic na linuxu.
Mimochodem, matlab funguje snad všude, a to proto, že se neintegruje do systému. Od něj nemám jedinej soubor mimo /opt (stálo to trochu nastavování). Takže s tím firma nemá vůbec práci, ať si každý ten zástupce na plochu udělá sám:-)
Nikdo, kdo nemá divný nápady, jako třeba vyvíjet closed-source instant-messager na linux, nemá problém.
-
Ivan (neregistrovaný)
Jo ted je to vice-mene v uz v pohode. Kdo chce binarne distribuovat aplikaci tak staci dodat .tgz, ktery se se rozbali do /opt.
Kdysi to bylo mnohem horsi:- ruzny nekompatibilni verze gcc(ABI)
- Nekompatibility v glibc(ver 2.1 - .2)
- Jedna knihovna kompilovana oproti linux threads vs. druha kompilovana s posix threads
- Ruzny drivery pro ruzny graf. karty, kdy kazdy driver implementoval jiny zpusob akcelarace
- Prechod oss -> alsa -> pa
- Nektere 32bit syscally nebyly implemntovane na 64bit kernelu (audio/video).
- Zpetne nekompatibilni gnu make
Proti temhle problemum, je balikovani uplna brnkacka. Jednu dobu dokonce VMWARE nemel zadnyho grafickyho klienta pro linux(mel jen web management) - protoze proste nedokazali provorozat rozumne rychlou grafiku na ruznych grafickych kartach. Dodneska si vmaware sebou bali vlastni verze gtk a gnome knihoven protoze na kompatibilitu vsichni kaslou.
Zkuste si treba odchytit vyjimku z knihovny(kompilovanou pomoci g++ 4.2) v aplikaci ktera pouziva vyssi verzi g++.
Anebo se podivejte na instalacni naroky Oracle (ver 8i, 9i, 10g, 11g) pro Linux a srovnejte je treba s AIXem. Verze 8i vyzadovala vlastni glibc, gcc, binutils, make - distribucni byly zabugovany a patche se nedostali do distribuci. Verze 11g se instaluje podstatne snaze.
