Vlákno názorů k článku
Fyzikální ústav Akademie věd ČR je připojen do sítě CESNET rychlostí 400 Gb/s
od Libor - Mě by spíše zajímalo jaký typ provozu tam...
-
Velmi často to jsou data z různých experimentů, třeba z LHC. Tam se během jednoho experimentu naměří obrovská spousta dat, ta se dají přenést a uložit třeba na velkých síťových úložištích, která CESNET taky provozuje. Pak jsou v Ostravě superpočítače, na kterých se dají data zpracovávat. Přesně na takové aplikace se tahle infrastruktura používá.
-
V mem oboru (mikroskopie) jsou treba velke obrazky, ktere muzou byt nabirane docela rychle. Jako priklad muzu uvest treba studium mozku, kde jednim z cilu je detailni mapovani mysiho mozku. Mozek se naseka na mnoho tenkych platku - 2D rezy - ktere se pak zobrazuji a nasledne 3D rekonstruuji. Jeden platek ma treba 1 mm2, dela se s pixel size cca 5 nm, takze jeden rez ma pak treba terabajt. Rychlost nabirani obrazku se stale zvysuje (rychlejsi detektory, lepsi signal/noise takze mensi potreba integrovat), realne je neco jako 100ns na pixel (16-bit grayscale), takze mezi mikroskop a pocitac se dava 10Gbps linka. Pokud jde o spolecny experiment vetsiho poctu univerzit, kde se samotne obrazky sesivaji a 3D-rekonstruuji nekde na cloudu, tak tu rychlou linku potrebuji.
Konkretne mapovani mozku se nevenuji, takze to berte prosim s presnosti +/- rad :)
5. 2. 2025, 10:33 editováno autorem komentáře
-
Tak kdyz uz se tu predhanime, ja treba kdyz kalibruju vzorkovaci multimetr nebo digitizer, tak to je treba vzorkovaci rychlost 15 MHz, pri rozliseni 16 bitu. Jeden zaznam je 10 sekund, opakovani jsou treba pro 5 amplitud x 30 frekvenci. Optimum je navzorkovana data hned zpracovat a ulozit jen vysledky, ale zpracovani je pomalejsi nez samotne mereni takze to casto nejde.
Tedy jedna kalibrace je 45 GB za necelou hodinu. Ale pokud je treba sledovat stabilitu, tak tohle mereni jede opakovane cely den, tedy cca 1 TB za den.
