GitHub uloží zdrojové kódy v opuštěném dole za polárním kruhem

Kdo rozhodne co je hodnotné? Je to rozumný krok. Případná nukleární válka spolehlivě zničí datová uložiště v zabydlených oblastech.

18. 11. 2019, 18:20 editováno autorem komentáře

Nesměli by zahazovat soubory nad 100 kB. Asi by to bylo o dost nákladnější. Současná wikipedie zdaleka není nadčasové dílo, odráží se v ní světonázor současných elit. S githubem bude zachvána mediawiki, lidé budoucnosti budou moci začít vlastní encyklopedii od nuly.

18. 11. 2019, 21:05 editováno autorem komentáře

Mnohem přínosnější by bylo zachovat archivy vědeckých článků (mnohé je na wikipedii zakázáno citovat) a uznávané monografie z vybraných vědeckých oborů.

18. 11. 2019, 21:22 editováno autorem komentáře

Pro historika je kazdy pramen dulezity, at uz jako zdroj informaci, nebo jako zdroj informaci o ruzne smyslejicich lidi. Historikova prace je prave v posuzovani duveryhodnosti pramenu.

"asi se shodneme"

neshodneme. Já si netroufám hodnotit užitečnost repozitářů. Nevíme, kde všude se ten kód používá. Subjektivní hodnocení kvality kódu také podléhá současné módě, v budoucnu se tomu budou smát.

Seed vault je imho jinde. Stejné město, jiný důl, viz https://www.bloomberg.com/news/features/2019-11-13/microsoft-apocalypse-proofs-open-source-code-in-an-arctic-cave

To kam to nacpou je doslova kontejner hozený hluboko v dole.

Hej, vela ludi zrejme stale nepozna firmu Piql, ktora danu technologiu vyvyja a propaguje (kde sa da).

Dalsi varovny prst.
Dejte si pozor co commit-ujete. Pamatujte ze to budou cist jeste vasi praprapravnuci.
Tak at jsou na vas hrdi.

Tento film by měl vydržet 500 let a testy ukazují, že vydrží asi dvakrát tak dlouho.

Docela by mě zajímalo, jak na tohle přišli? Vždyť fotografie je tu s námi jen cca 150 let a to ani není od začátku na film...

My mame na testovani pristroju starnouci pece. Za 24 hodin udelaji nekolik tydnu.
Stridaji teploty, delaji solnou mlhu a pod. Nevim jak to maji spocitane ale sedi to.

Extrapolace a porozumneni starnoucim procesum.

"Sedí to"
A jak porovnáváte, že váš výpočet sedí s něčím, co ještě nemohlo nastat? Mám-li technologii, která dokáže stárnutí urychlit z 500 let na 50 dní, těžko porovnám, že to, co jsem si vyrobil za 50 dní opravdu odpovídá tomu, co bude za 500 let. A pokud jen přepočítávám, že mi sedí výsledky pro 1 den tomu, co dostávám za 10 let, je tam tak velká potenciální chyba, že tomu lze těžko věřit.

Z pohledu laika, ano, tezko tomu verit. Ale zapomnel jsi na tuhle cast: "porozumneni starnoucim procesum."

Jako umele starnuti neni zadna akce typu "zkusil jsem, neco vyslo". Je to veda, se vsim co k tomu patri (slepe ulicky, omlyly, presne vysledky, pouzitelna data).

Tak jiste. Ale u pristroju co maji zivotnost radu let to lze lehce zpetne posoudit.
A ono to sedi. Pristroje jsou testovane na dobu zivotnosti, a pokazi se po jeji skonceni :o)
Tolik k bajnym kurvitkam.

19. 11. 2019, 12:26 editováno autorem komentáře

Mate absolutnu pravdu. Tar, QR kod a filmovy pas na 500 rokov by tak zhruba sedelo na marketingovy text od firmy Piql. Som zvedavy ako sa im podarilo uhnat GitHub.
Prakticky sa dlhodoba digitalna archivacia riesi presne naopak, t.j. data sa ukladaju na media s kratkou zivotnostou cca do 30 rokov, pravidelne sa refreshuju a transformuju do novych formatov. Pretoze ak sme sa nieco naucili z programu Apollo, bolo to prave to, ze nestaci data ulozit, ale dolezitejsie je byt schopny ich aj precitat a dekodovat/rein­terpretovat v sucasnych podmienkach.

Součástí Piql záznamu je i návod na dekódování. Na čtení není potřeba žádný extra složitý přístroj stačí jen prosvítit políčko filmu vyfotit zobrazený QR a dekódovat jej do digitálního tvaru dle návodu.

"Pretoze ak sme sa nieco naucili z programu Apollo, bolo to prave to, ze nestaci data ulozit, ale dolezitejsie je byt schopny ich aj precitat a dekodovat/rein­terpretovat v sucasnych podmienkach."

nebo ta data byla ztracena záměrně

https://www.idnes.cz/technet/vesmir/nasa-iss-boeing-starliner-crew-dragon-spacex.A191118_150912_tec_vesmir_vse

úroveň technologie po padesáti letech od údajného přistání na měsíci.

Neblábol.

Tohle je velmi přínosné, kolikrát jsem uvažoval, co by se stalo, kdyby nastala velmi velká sluneční erupce jako tuším začátkem 18 nebo 19 století (kdo ví, jestli se to nebude opakovat). Tehdy to shodilo síť pro morseovku, dneska by nás takováto erupce uvedla do pravěku.

"Tehdy to shodilo síť pro morseovku, dneska by nás takováto erupce uvedla do pravěku."
...a žádný repozitář na Špicberkách by to nezachránil... Aniž bych chtěl nějak snižovat hodnotu projektů na GitHubu, k čemu jim ty jedničky a nuly za 500 let budou, když současné stroje nevydrží dýl než 2 roky a při rychlosti vývoje a změnách, je většina software po 10 letech tak zoufale zastaralá, že je to jako schovávat pěstní klín pro případ, že bychom přišli o skalpel. Stejně nebudou mít na čem to pustit už za pár let natož po případném technologickém kolapsu. V takovém případě se ani nepodaří potřebné stroje vyrobit, protože k tomu jsou potřeba jiné funkční stroje. Procesor bez funkčních počítačů nevyrobíte.

Jak tu psali jiní, dávalo by smysl uložit takhle třeba Wikipedii nebo český server digitalniknihov­na.cz. Ale u minoritních FOSS projektů bez ukládání potřebného hardware vážně pochybuji, že to kdy někdo k něčemu použije.

Historici budou nadšení.

"Velké" události typu války nebo přistání na Měsíci jsou vždy celkem obstojně zmapovatelné. Ale podívej se na to, jak dnes těžce rekonstruují drobné detaly dřívějších životů - kolik lidí vojáků za první světové, to je snadné, kolik mužů tehdy bilo svou ženu už ne.

Ale s tím "V takovém případě se ani nepodaří potřebné stroje vyrobit, protože k tomu jsou potřeba jiné funkční stroje." máš výborný postřeh. Ty kódy jsou genetická informace, ale bez existujícího buněčného aparátu jsou nepraktické. Ale pořád extrémně zajímavé.

Ale ved to nieje urcene pre ludi hned po apokalypse. Je jasne ze najprv budu potrebovat navod ake vyrabat jednoduche zelezne nastroje ale neskor dojdu do stadia ze bude vediet vyuzit aj zazalohovany GitHub. Predstavte si, ze je rok +-1950, John von Neumann zacina vymyslat nejake prvy model pocitacieho stroja a niekto by otvoril tuto krabicku so zalohovanym GitHubom...
A ak by sme chceli byt fakt uzitocny aby nasi nasledovnici neopakovali rovnake chyby ako my, tak by sme mohli z tej zalohy zmazat vsetky Java programy.

Len by ma zaujimalo, co povazuju za aktivny repozitar.