Na jednu stranu píšou, že je POSIX svazující, na druhou stranu chtějí na linuxové jádro naportovat userspace z plan9 -- čímž to efektivně popřou, protože názorně ukážou, že všechny ty inovativní myšlenky jdou realizovat i na POSIXovém systému...
Standard POSIXu jsem nečetl, ale předpokládám, že specifikuje, že OS má implementovat určitou sadu funkcí a ty se mají chovat určitým způsobem. Nic snad nebrání tomu, aby implemetoval i nějaké další API (ať už experimentální a inovativní, nebo z důvodu kompatibility) Limity jsou až na hodně základní úrovni, jako např. scheduling procesů -- i když i tady jsou možnosti -- scheduler může s různými typy procesů pracovat různě...
Ono se to i děje -- např. ALSA asi nemá s POSIXem nic společného. A nejen na úrovni API -- např. filesystém vfat neodpovídá POSIXu a přitom ho můžeme používat...
Oni budou portovat na Linux (API jadra) a ne na POSIX. GNU stavi na POSIXu, ne na Linuxu, protoze GNU je tvoreno pro maximalni kompatibilitu. Takze zadny protimluv.
Linuxové jádro si komunikuje vlastním způsobem, POSIX je aplikační rozhraní libc, která převádí POSIXové volání na volání jádra.
POSIX nedefinuje souborové systémy ani to, jak se mají chovat, definuje jen aplikační rozhraní pro práci s nimi. vfat je POSIXové rozhraní pro souborové systémy FAT. Pravda je, že ALSA nebo třeba FUSE jsou aplikační rozhraní, ale POSIXové nejsou.
A nevíte někdo, jestli POSIX říká jaké musí být jména adresářů?
Vím že ten co se v GNU/Linuxech používá je v unixech "standartem", přesto bych byl rád, kdyby se změnil. Ani mě nevadí názvy jako bin, var, home, mnt, vadí mě jen to, že není nikomu pořádně jasné, co je kde uložené. Ikdyž vím kde by mělo, často existují 2 a více adresářů stejného určení, někdy jsou symlinkovány na stejné místo. Navíc jedny programy se ukládají někam, jiné jinam (teď nemyslím spustitelné soubory, ale ty ostatní). Aby toho nebylo dost, nedávno přišel kdosi s /media, což je duplicita k /mnt. Když už jsem v tom, ještě mi vadí, že mám ~/ zapráskané konfiguračními soubory, což výrazně snižuje přehlednost. Musel jsem utéct do složky ~/Home, to ale problém řeší jen částečně. Často totiž musím složku Home hledat v tom nepořádku. Nešlo by to udělat lépe?? Plánují se nějaké změny?
Já myslím, že po pár letech používání systému Vám to bude jedno. O nějakém nejasném významu adresářů nemůže být řeč, a to v zásadě i mezi distribucemi (totéž platí pro /mnt a /media). Co se týče home, pak buď pracujete na úrovni admina, zobrazujete i "tečkové" soubory a pro procházení cd, nebo používáte utility na úrovni uživatele a pak si "tečkové" soubory vypněte a budeme mít klid na duši i v hlavě. Moderní distra Vám při high level uživatelském přístupu navíc vůbec pohled na filesystém nepředhazují. Prostě, buď jste admin a přizpůsobujete se vy systému, tak aby před Vámi nebylo nic skryto, aby se systém nesnažil tvářit jako něco jiného, nebo jste uživatel a systém se přizpůsobuje Vám. Něco mezi je windowsismus.
Nevím, do jaké míry POSIX, ale určitě se tím zabývá Linux Standard Base. Jinak si adresářovou strukturu víceméně řeší distribuce podle svého (pokud se k LSB nehlásí). Symlinky existují zejména proto, že některé programy hledají soubory v konkrétních adresářích, jenže ty jsou v některých distribucích jinde.
Také si myslím, že by se dala adresářová struktura zjednodušit, což je teoreticky cílem LSB. Na druhou stranu, LSB přináší další adresáře, které jsou podle mne nadbytečné: například /media, do něhož se dynamicky mountují výměnná média - proč je také nemountovat do /mnt? Ale budiž. Je dobré, když existuje aspoň nějaký standard, který distribuce dodržují.
Nakonec, pokud k linuxové adresářové struktuře přistupujeme jako k linuxovým "registrům", v porovnání s Windows registry jsou pořád dostatečně přehledné ;-)
ČLÁNKY DO MAILU