Vlákno názorů k článku
GNOME se brání patentovému trollovi, který zaútočil proti aplikaci Shotwell od Martin X - Patenty a autorske "prava" nasu civilizaciu raz "zabiju"....

Patenty nejsou zase až tak špatná věc. Problém je, že se patentuje kde co a zneužívá se to. Představ si, že nasypeš X miliard do vývoje nového motoru do aut který bude lepší, úspornější, efektivnější a já nevím co ještě. A sotva ho vyvineš a začneš prodávat, tak ho konkurence okopíruje a s prakticky nulovými náklady jej začne prodávat taky a levněji než ty (protože je vývoj nic nestál). V tomto případě je patent fajn věc a funguje tak jak má, ale pokud si někdo (ehm ... Apple ... ehmm) chce patentovat obdélník s kulatými rohy, případně tvar a barvu SW tlačítka jenom za účelem trollingu, tak potom už je to špatně.

Ano, to je naivní představa z ideálního světa. Ve skutečnosti si každá velká firma platí armádu patentových právníků, které vedou neustále bitvy s mnoha dalšími firmami, patentovými trolly a musí se nořit do šíleného a nepřehledného bahna patentů. Už to dávno nefunguje takhle jednoduše, že si vynaleznete nějakou věc a díky patentu vyhráváte. Ve skutečnosti to k vám přitáhne pozornost a začne útok. Velmi často je pak oběť bez patřičného zázemí velké firmy donucena licencovat patent zadarmo, protože v opačném případě to znamená velký problém.

Patenty jsou bohužel dávno nástrojem k vydírání a vydělávání peněz na nesmyslech. I velké firmy přiznávají, že se jim to celé nevyplácí a musí udržovat patenty a kanceláře plné lidí jen jako protizbraň. Stojí to šílené peníze a v praxi to nefunguje.

Patenty stále fungují, ale jejich prostor se stále zmenšuje. Jak píšete - stojí to stále více a více úsilí, času a peněz. Proto se to dnes vyplatí v oborech jako je materiálové inženýrství nebo farmacie. Tam vás sice správa patentů stojí miliony dolarů ročně, ale zase vám tam jeden patent chrání investice v řádu miliard dolarů.

Pro rychleji se hýbající obory, kde se navíc ve vývoji netočí miliardy, už ta zátěž začíná být příliš velká. Typický příklad je strojírenství, letecké motory apod. Tam je poměr objemu investic na počet patentů už příliš malý. Proto vám firmy typu Honeywell budou tvrdit, že pro ně je to na hranici udržitelnosti a nebýt zakázek pro armádu, tak by se nejraději na patenty vybodli. Malé podniky jsou pak už úplně mimo, těm patenty jen přidělávají starosti.

Cest ven moc není, bezbolestná nejspíš žádná. Hraje se víceméně o to, aby se s vaničkou nevylilo i dítě. Například farmacie na patentech stojí a padá, tam je vývoj každého léku šíleně drahý a zdlouhavý. Navíc jen malá část látek nakonec dopadne dobře, takže platíte třebas pět týmů, ale lék je pak jen jeden a vy z jeho prodeje potřebujete zaplatit i ten neúspěšný výzkum těch dalších čtyř. Samotná výroba pak obvykle bývá levná, což je vidět na ceně v okamžiku, kdy patent vyprší a na trh se dostanou generika. Bez vidiny, že bude mít 15 let na to, aby přestřelenou cenou pokryl náklady a ještě si vydělal dost navíc, by do toho žádný investor tolik peněz nelil.

Hlavně bych neoznačoval boj za práva jako trolling. Jsou zde dva odlišné právní názory a rozhodnout musí soud. Je správně, že se Nadace rozhodla bránit.

Myslím, že si všichni musí zvyknout na to, že kdokoliv může žalovat kohokoliv a z libovolného důvodu. Pravdu nalezne až soud.

To se vůbec netýká jen softwarových patentů. Zažalovat Vás může třeba i soused za to, že doma málo topíte a jemu vznikají ztráty. Zažalovat Vás může zaměstnavatel, že jste mu způsobili škodu. Jiná otázka je, jestli u soudu uspěje. Pokud neuspěje, bude ho to stát hodně peněz (v ČR jsou to 4 % z žalované částky + náklady právního zastoupení úspěšné strany).

Tento princip je z dlouhodobého hlediska nastavený dobře. Sice čas od času musí člověk k soudu a stojí ho to nervy a čas. Jedině tímto postupem se právo vyvíjí, jinak by zůstalo jen jako prázdné texty zákonů, které by nikdo neuměl vyložit. Podobně občan musí strpět i to, že jde vypovídat v případě přestupků, trestních záležitostí, nebo i jako svědek - ani v jednom případě bohužel nedostane žádnou odměnu, ani když je úspěšný. Tato občanská povinnost je stanovena taky právě kvůli tomu, aby se společnost vyvíjela a vznikaly zvyklosti a samoozdravné procesy.

Podle výsledku takového sporu se ostatní zařídí - buďto dojde ke změnám na půdě svobodného software, nebo naopak to odradí další od podobných pokusů.

Nikdo nerozporuje možnost podat na někoho žalobu. To je samozřejmě základ právního státu a v principu je to v pořádku.

Pak je tu ale otázka nastavení pravidel v konkrétních zákonech a tam musí zákonodárce reagovat na aktuální situaci. Pokud to neudělá, tak se stane to, co se stalo u patentů. Totiž že se vyplatí zakládat skořápkové firmy, kupovat nebo registrovat nesmyslné patenty a pak podávat ve velkém žaloby a třískat z toho peníze.

Tohle je problém, který neukazuje na chybu soudního systému, ale na problém v principu současného patentového práva. To zjevně přestalo fungovat, protože už neslouží původnímu účelu. Proto by měl zákonodárce zasáhnout a změnit pravidla hry tak, aby byla výhodná pro legitimní tvůrce patentů a nevýhodná pro patentové trolly.

tak se stane to, co se stalo u patentů. Totiž že se vyplatí zakládat skořápkové firmy, kupovat nebo registrovat nesmyslné patenty a pak podávat ve velkém žaloby a třískat z toho peníze

Myslím si, že toto je velmi tenký led. Jedním z nejvýše chráněných práv je možnost mít a nakládat s majetkem. Do (nehmotného) majetku (jmění) patří i práva. Nejen autorská práva. Podústavní předpisy pak musí toto základní právo respektovat a upravovat jen velmi citlivě.

Podle mě zdrženlivost zákonodárce je na místě. Dnes prolomíme softwarové patenty, abychom se zbavili "trollů". Zítra ten samý předpis někdo zneužije k ukrácení "spravedlivých" práv. Ostatně - korunové dluhopisy jsou podobný příklad: zaokrouhlení daně dolů byl vstřícný krok, aby se občan nemusel buzerovat s daněním zanedbatelných částek. Později někomu došlo, že koruna se dá zaokrouhlit i miliardukrát za sebou. Zákon o střetu zájmů sleduje jasný cíl - přesto jsou tací, kteří se točí na tom, jestli je svěřenský fond osobou či není (jako by to na faktickém stavu něco měnilo).

Proto se mi zdá daleko vhodnější aplikovat současné zákony a umět je praktikovat, než tvořit předpisy, které jednu díru zalepí a dvě další vytvoří.

Proto by měl zákonodárce zasáhnout a změnit pravidla hry tak, aby byla výhodná pro legitimní tvůrce patentů a nevýhodná pro patentové trolly.

Jenže toto rozřazení mezi dobré a špatné zase bude muset někdo udělat. Firma, která patent koupí, nemůže být v o nic horším postavení, než firma, která ho vymyslí.

Ať to upravíte, jak to upravíte, vždy se to vyvine v situaci, která tu a tam skončí u soudu. Soud ani teď, ani později nebude zohledňovat veřejné blaho, ale jistě bude chránit vlastnictví, i to duševní. Takže pak se to stejně zredukuje na argumentaci o tom, jestli je předmětem sporu autorské dílo nebo jestli se jedná o pokus vydřít peníze z obecného postupu, který právně chránit nelze.

Ďábel je jako vždy skrytý v detailu. Asi nikdo nikomu neupírá právo hájit svá práva. Pokud ale systém dovoluje žalovat za nesmysly a zároveň finanční laťka pro bránění se takové žalobě je nastavená hodně vysoko (v případě patentových sporů v USA je to minimálně těch 100 tisíc dolarů) a zároveň následně nemáte nárok na uhrazení soudních výloh žalující stranou, pokud se žaloba ukáže jako neopodstatněná (to je rozdíl oproti ČR), tak ten systém přestává fungovat a vytváří ideální prostor pro jeho zneužívání.
Podání žaloby je relativně nenákladné, ale reálná obrana proti ní naopak hodně nákladná. A tam vzniká ten prostor pro mimosoudní urovnání. Takový patentový troll typicky nabídne polovinu částky, kterou by žalovanou stranu stálo soudní řízení, a každý čistě ekonomicky smýšlející subjekt na to přistoupí, protože to je v daný moment výhodnější. A ten patent se používá dál a dál, aniž by kdy byl vůbec prověřený nezávislým soudem. Můj odhad je, že minimálně 90 % patentových sporů v USA končí mimosoudním vyrovnáním, a neví se o tom, protože ty firmy se tím nechlubí.
Když bych to napasoval na toho vašeho souseda, tak to vypadá asi tak, jako když ten soused žaluje úplně celý panelák, že málo topí, i byty, které jsou 5 pater daleko od něj a je zcela zjevné, že mu žádnou škodu nezpůsobují, ale to soud nezhodnotí, protože všichni mu raději zaplatí polovinu toho, co by je stály jenom soudní výlohy.

(...) prázdné texty zákonů, které by nikdo neuměl vyložit.

Tak určitě, ona ta slova totiž nic neznamenají a normativní slovník neexistuje.

Toto se nelíbí uživateli Vídeňský kroužek ;-)

> V tomto případě je patent fajn věc a funguje tak jak má, ale pokud si někdo (ehm ... Apple ... ehmm) chce patentovat obdélník s kulatými rohy

Design patent není patent na vynález. U nás se to totiž jmenuje průmyslový vzor. A jde o ochranu před zaměnitelností produktů.

Zrovna ten spor Samsungu a Applu byl dost jednoznačný. Samsung tehdy zkopíroval tvar i obaly, včetně rozmístění obrázků. To opravdu nebyla náhoda.

'Patenty a autorske "prava"' bych dohromady zas tak nemíchal.

Tak ideologicky to máš pochopitelně zmáknuté...

To je ale hloupost. Cenné myšlenky, výrobní postupy atd. si lidé vždy chránili, pokud to bylo možné, protože si tím udržovali konkurenční výhodu, ať šlo o postup rozdělání ohně, výrobu hedvábí, inovativní zbraně nebo třeba nějaký léčebný prostředek. Dříve to v mnoha případech šlo řešit systémem "security through obscurity", dnes to řeší zákony.
A co se týká "přirozeného práva", mně přijde přirozené, že každý má právo na vlastnictví výsledku své práce, pokud se ho sám nevzdá, a měl by být chráněn, aby ho o toto vlastnictví nikdo nepřipravil. A nemělo by záležet na tom, zda je to výsledek manuální, nebo duševní práce. Pokud někdo výsledky svého snažení dá k dispozici, je to jeho volba a můžeme mu za to poděkovat a ocenit ho. Ale nemůžeme na tom, že je někdo ochoten se o své dílo podělit, stavět povinnost jiných učinit totéž. Nežijeme v komunismu.