Vlákno názorů k článku
GNOME se brání patentovému trollovi, který zaútočil proti aplikaci Shotwell od Martin X - Patenty a autorske "prava" nasu civilizaciu raz "zabiju"....

  • Článek je starý, nové názory již nelze přidávat.
  • 23. 10. 2019 8:51

    Martin X (neregistrovaný)

    Patenty a autorske "prava" nasu civilizaciu raz "zabiju". Tak ako nas "zabija" kazdy monopol.
    Priroda funguje na masivnom kopirovani (DNA), po vacsinu historie nasej civilizacie sa myslienky "kradli" aby mohli byt dalej rozvijane a nasledne znovu "ukradnute", historici su zufali z toho, ze v staroveku neexistovali technologie na lacne a hromadne kopirovanie literarnych diel a preto nam z nich zostali len zlomky ...
    Kolko ludi a firiem typu Elisha Gray existuje v dnesnej dobe a po nezavislom vyskume do ktoreho investovali vela casu, usilia a penazi zrazu zistia, ze ich vynalez si patentoval nejaky Alexander Graham Bell ?
    https://en.wikipedia.org/wiki/Elisha_Gray_and_Alexander_Bell_telephone_controversy

  • 23. 10. 2019 9:22

    Trupik

    Patenty nejsou zase až tak špatná věc. Problém je, že se patentuje kde co a zneužívá se to. Představ si, že nasypeš X miliard do vývoje nového motoru do aut který bude lepší, úspornější, efektivnější a já nevím co ještě. A sotva ho vyvineš a začneš prodávat, tak ho konkurence okopíruje a s prakticky nulovými náklady jej začne prodávat taky a levněji než ty (protože je vývoj nic nestál). V tomto případě je patent fajn věc a funguje tak jak má, ale pokud si někdo (ehm ... Apple ... ehmm) chce patentovat obdélník s kulatými rohy, případně tvar a barvu SW tlačítka jenom za účelem trollingu, tak potom už je to špatně.

  • 23. 10. 2019 9:30

    Petr Krčmář

    Ano, to je naivní představa z ideálního světa. Ve skutečnosti si každá velká firma platí armádu patentových právníků, které vedou neustále bitvy s mnoha dalšími firmami, patentovými trolly a musí se nořit do šíleného a nepřehledného bahna patentů. Už to dávno nefunguje takhle jednoduše, že si vynaleznete nějakou věc a díky patentu vyhráváte. Ve skutečnosti to k vám přitáhne pozornost a začne útok. Velmi často je pak oběť bez patřičného zázemí velké firmy donucena licencovat patent zadarmo, protože v opačném případě to znamená velký problém.

    Patenty jsou bohužel dávno nástrojem k vydírání a vydělávání peněz na nesmyslech. I velké firmy přiznávají, že se jim to celé nevyplácí a musí udržovat patenty a kanceláře plné lidí jen jako protizbraň. Stojí to šílené peníze a v praxi to nefunguje.

  • 23. 10. 2019 10:38

    KarelE

    Patenty stále fungují, ale jejich prostor se stále zmenšuje. Jak píšete - stojí to stále více a více úsilí, času a peněz. Proto se to dnes vyplatí v oborech jako je materiálové inženýrství nebo farmacie. Tam vás sice správa patentů stojí miliony dolarů ročně, ale zase vám tam jeden patent chrání investice v řádu miliard dolarů.

    Pro rychleji se hýbající obory, kde se navíc ve vývoji netočí miliardy, už ta zátěž začíná být příliš velká. Typický příklad je strojírenství, letecké motory apod. Tam je poměr objemu investic na počet patentů už příliš malý. Proto vám firmy typu Honeywell budou tvrdit, že pro ně je to na hranici udržitelnosti a nebýt zakázek pro armádu, tak by se nejraději na patenty vybodli. Malé podniky jsou pak už úplně mimo, těm patenty jen přidělávají starosti.

    Cest ven moc není, bezbolestná nejspíš žádná. Hraje se víceméně o to, aby se s vaničkou nevylilo i dítě. Například farmacie na patentech stojí a padá, tam je vývoj každého léku šíleně drahý a zdlouhavý. Navíc jen malá část látek nakonec dopadne dobře, takže platíte třebas pět týmů, ale lék je pak jen jeden a vy z jeho prodeje potřebujete zaplatit i ten neúspěšný výzkum těch dalších čtyř. Samotná výroba pak obvykle bývá levná, což je vidět na ceně v okamžiku, kdy patent vyprší a na trh se dostanou generika. Bez vidiny, že bude mít 15 let na to, aby přestřelenou cenou pokryl náklady a ještě si vydělal dost navíc, by do toho žádný investor tolik peněz nelil.

  • 23. 10. 2019 9:44

    Martin X (neregistrovaný)

    " A sotva ho vyvineš a začneš prodávat, tak ho konkurence okopíruje a s prakticky nulovými náklady jej začne prodávat taky a levněji než ty (protože je vývoj nic nestál)."

    Kopirovanie technickych navrhov vyzaduje castokrat ovela viac zdrojov ako "vyvoj od nuly". Bavil som sa s ludmi, ktori kopirovali PDP11 od DECu (ktore sa nasledne vyrabali ako SMEP) a ti hovorili, ze to bolo ovela narocnejsie ako keby vyvijali samostatny koncept. Kopirovat zapadnu technologiu bolo ale nutne, kvoli SW kompatibilite (lebo kopirovanie SW uz take narocne nebolo :-) )
    Okrem toho ma ten, kto vyrobi a vyvinie original, naskok na trhu - kym ho konkurencia skopiruje, ma (prirodzeny) monopol a on tak moze pracovat na vyvoji niecoho noveho. Patent mu ale umoznuje "zaspat na vavrinoch" a udrziavat si tak relativne dlho (umely) monopol, bez existencie tlaku na vyvoj niecoho noveho. To vyvoj techniky aj spolocnosti spomaluje.

  • 23. 10. 2019 10:04

    Miroslav Šilhavý

    Hlavně bych neoznačoval boj za práva jako trolling. Jsou zde dva odlišné právní názory a rozhodnout musí soud. Je správně, že se Nadace rozhodla bránit.

    Myslím, že si všichni musí zvyknout na to, že kdokoliv může žalovat kohokoliv a z libovolného důvodu. Pravdu nalezne až soud.

    To se vůbec netýká jen softwarových patentů. Zažalovat Vás může třeba i soused za to, že doma málo topíte a jemu vznikají ztráty. Zažalovat Vás může zaměstnavatel, že jste mu způsobili škodu. Jiná otázka je, jestli u soudu uspěje. Pokud neuspěje, bude ho to stát hodně peněz (v ČR jsou to 4 % z žalované částky + náklady právního zastoupení úspěšné strany).

    Tento princip je z dlouhodobého hlediska nastavený dobře. Sice čas od času musí člověk k soudu a stojí ho to nervy a čas. Jedině tímto postupem se právo vyvíjí, jinak by zůstalo jen jako prázdné texty zákonů, které by nikdo neuměl vyložit. Podobně občan musí strpět i to, že jde vypovídat v případě přestupků, trestních záležitostí, nebo i jako svědek - ani v jednom případě bohužel nedostane žádnou odměnu, ani když je úspěšný. Tato občanská povinnost je stanovena taky právě kvůli tomu, aby se společnost vyvíjela a vznikaly zvyklosti a samoozdravné procesy.

    Podle výsledku takového sporu se ostatní zařídí - buďto dojde ke změnám na půdě svobodného software, nebo naopak to odradí další od podobných pokusů.

  • 23. 10. 2019 10:10

    Petr Krčmář

    Nikdo nerozporuje možnost podat na někoho žalobu. To je samozřejmě základ právního státu a v principu je to v pořádku.

    Pak je tu ale otázka nastavení pravidel v konkrétních zákonech a tam musí zákonodárce reagovat na aktuální situaci. Pokud to neudělá, tak se stane to, co se stalo u patentů. Totiž že se vyplatí zakládat skořápkové firmy, kupovat nebo registrovat nesmyslné patenty a pak podávat ve velkém žaloby a třískat z toho peníze.

    Tohle je problém, který neukazuje na chybu soudního systému, ale na problém v principu současného patentového práva. To zjevně přestalo fungovat, protože už neslouží původnímu účelu. Proto by měl zákonodárce zasáhnout a změnit pravidla hry tak, aby byla výhodná pro legitimní tvůrce patentů a nevýhodná pro patentové trolly.

  • 23. 10. 2019 10:40

    Miroslav Šilhavý

    tak se stane to, co se stalo u patentů. Totiž že se vyplatí zakládat skořápkové firmy, kupovat nebo registrovat nesmyslné patenty a pak podávat ve velkém žaloby a třískat z toho peníze

    Myslím si, že toto je velmi tenký led. Jedním z nejvýše chráněných práv je možnost mít a nakládat s majetkem. Do (nehmotného) majetku (jmění) patří i práva. Nejen autorská práva. Podústavní předpisy pak musí toto základní právo respektovat a upravovat jen velmi citlivě.

    Podle mě zdrženlivost zákonodárce je na místě. Dnes prolomíme softwarové patenty, abychom se zbavili "trollů". Zítra ten samý předpis někdo zneužije k ukrácení "spravedlivých" práv. Ostatně - korunové dluhopisy jsou podobný příklad: zaokrouhlení daně dolů byl vstřícný krok, aby se občan nemusel buzerovat s daněním zanedbatelných částek. Později někomu došlo, že koruna se dá zaokrouhlit i miliardukrát za sebou. Zákon o střetu zájmů sleduje jasný cíl - přesto jsou tací, kteří se točí na tom, jestli je svěřenský fond osobou či není (jako by to na faktickém stavu něco měnilo).

    Proto se mi zdá daleko vhodnější aplikovat současné zákony a umět je praktikovat, než tvořit předpisy, které jednu díru zalepí a dvě další vytvoří.

    Proto by měl zákonodárce zasáhnout a změnit pravidla hry tak, aby byla výhodná pro legitimní tvůrce patentů a nevýhodná pro patentové trolly.

    Jenže toto rozřazení mezi dobré a špatné zase bude muset někdo udělat. Firma, která patent koupí, nemůže být v o nic horším postavení, než firma, která ho vymyslí.

    Ať to upravíte, jak to upravíte, vždy se to vyvine v situaci, která tu a tam skončí u soudu. Soud ani teď, ani později nebude zohledňovat veřejné blaho, ale jistě bude chránit vlastnictví, i to duševní. Takže pak se to stejně zredukuje na argumentaci o tom, jestli je předmětem sporu autorské dílo nebo jestli se jedná o pokus vydřít peníze z obecného postupu, který právně chránit nelze.

  • 23. 10. 2019 10:52

    Jiří Eischmann

    "Jedním z nejvýše chráněných práv je možnost mít a nakládat s majetkem. Do (nehmotného) majetku (jmění) patří i práva. Nejen autorská práva. Podústavní předpisy pak musí toto základní právo respektovat a upravovat jen velmi citlivě."

    Je dobré si připomenout, co to vlastně takový patent je. Ona je to totiž dohoda mezi státem a vynálezcem, kde vynálezce získá právo na monopol patentovaného vynálezu po určitou dobu a společnost, reprezentovaná státem, naopak získá detailní popis vynálezu, aby z něj po vypršení monopolu mohli těžit všichni. Je to dohoda, ne nějaké základní lidské právo, až uzavření té dohody z něj dělá nějaký majetek. Ta dohoda byla původně dobrovolná. Stát si vyhrazoval právo na to patentovat jen to, co je pro společnost zajímavé, a vynálezce mohl vždycky zvolit jinou formu ochrany, třeba obchodní tajemství. Bohužel to v některých jurisdikcích zmorfovalo do práva patentovat si cokoliv a potom požívat ochrany státu, dokud to někdo nákladně nenapadl u soudu.

    Pokud se prolomí softwarové patenty, tak se nikomu nevezmou jeho práva (to by možná platilo u plošného zrušení již existujících patentů, ale ty se můžou nechat dojet), jen se stát rozhodne u určitého typu vynálezů tu dohodu neuzavírat, protože to pro společnost není výhodné.

  • 23. 10. 2019 11:30

    Miroslav Šilhavý

    Stát si vyhrazoval právo na to patentovat jen to, co je pro společnost zajímavé, a vynálezce mohl vždycky zvolit jinou formu ochrany, třeba obchodní tajemství. Bohužel to v některých jurisdikcích zmorfovalo do práva patentovat si cokoliv a potom požívat ochrany státu, dokud to někdo nákladně nenapadl u soudu.

    To jsou právě ty situace, kterým nelze obecně předejít. Ty budou vznikat z mnoha důvodů. Namátkou: chyba patentového úřadu, nebo třeba rozdílná legislativa v různých zemích. Je potřeba si také uvědomit, že na žalobu nemusím držet ani patent.

    Takový spor se bude vždy vést v místě žalovaného - takže pokud něco vymyslím v ČR, můžu to žalovat v desítkách zemí a v každé mohu být jinak úspěšný. Doufat, že jednotlivé země zharmonizují svoje postoje je naivní. Vidíme, že ani na malém území EU není vůbec jednoduché zharmonizovat ani takovou prkotinu, jak naložit se střídáním času.

    Proto tvrdím, že legislativní zásahy do těchto práv přinesou jen větší nepořádek a právní jistoty neposílí.

    Pokud má nějaký proces smysl, tak vytvoření kvalitní oponentury na poli přiznávání patentové ochrany, aby si nikdo nemohl patentovat quick sort nebo sčítání dvou čísel. Je možné také uvažovat o zkrácení doby ochrany díla - ale v tom se bude hledat konsensus špatně. Každým nastavením někoho poškodíte. Zkrácením ochrany také dozajista dojde k tomu, že se s patenty bude o to víc obchodovat a síla se bude globalizovat. Odstrašujícím příkladem může být ochrana farmaceutik - sice se dřív objeví generika, ale jen relativně. Každá firma si svůj objev drží pod pokličkou a uvádí ho až v momentě, kdy končí ochrana předchozí generace preparátu. Analogicky, každý malý autor raději svůj objev prodá velkému, který ho dokáže v ochranné době rychle a agresivně zužitkovat.

  • 23. 10. 2019 11:20

    Martin X (neregistrovaný)

    "Do (nehmotného) majetku (jmění) patří i práva."

    Po vacsinu historie civilizacie nic take ako "nehmotny majetok" neexistovalo. Je to umelo vytvoreny koncept s umelo vytvorenymi pravidlami (autorske "prava" zanikaju 70 rokov po smrti autora, kym patentove "prava" zanikaju 20 rokov od registracie patentu), ktory je na hony vzdialeny prirodzenym pravam a dokonca niektore prirodzene prava (sloboda prejavu, sloboda kreativnej tvorby niecoho noveho na zaklade existujucich principov) limituje.
    Je na case, aby civilizacie tento umelo vytvoreny prezitok, ktory brani jej dalsiemu rozvoju, zrusila.

  • 23. 10. 2019 11:23

    Ondra Satai Nekola
    Zlatý podporovatel

    "Je to umelo vytvoreny koncept s umelo vytvorenymi pravidlami"

    To už se tak stává, že je civilizace plná umělých konceptů. Toe není argument ani pro ani proti.

    To, co označuješ za "přirozená" práva je také ve své podstatě umělé.

  • 23. 10. 2019 12:47

    Martin X (neregistrovaný)

    @Ondra Satai Nekola

    'To, co označuješ za "přirozená" práva je také ve své podstatě umělé.'

    Nie, prirodzene prava sa preto nazyvaju prirodzenymi, lebo vychadzaju zo samotnej prirody a boli tu skor ako existovala civilizacia a dokonca aj ako vznikol clovek.

    Ak by si ludia navzajom "nekradli" myslienku ako pestovat kulturne plodiny ako psenica alebo ryza, tak by pravdepodobne ziadna civilizacia ani nevznikla. Napady "kradnu" dokonca uz aj zivocichy - napriklad vtaky napodobnuju "uspesne" (pre najdenie samicky a teda prezitie druhu) spevy svojich "kolegov". Dokonca aj bakterie si navzajom kopiruju casti svojho genomu, aby ziskali napriklad odolnost voci antibiotikam.

  • 23. 10. 2019 15:36

    Miroslav Šilhavý

    Ak by si ludia navzajom "nekradli" myslienku ako pestovat kulturne plodiny ako psenica alebo ryza, tak by pravdepodobne ziadna civilizacia ani nevznikla.

    Přesně to si lidé od věků chránili. I některá zvířata si chrání svoji znalost (např. kde je potrava) před ostatními.

  • 23. 10. 2019 16:19

    Martin X (neregistrovaný)

    Evolucia (v biologickom zmysle) je silne zavisla na kopirovani genomu a naslednom prirodzenom vybere, ktory by bez existencie mnozstva kopii s malymi odchylkami(mu­taciami) nefungoval. Sucastou mojej diplomovky bol evolucny algoritmus, teda viem, ze to naozaj funguje.
    Evolucia (v spolocnosti) prebieha velmi podobnym sposobom, myslienky a napady sa kopiruju, modifikuju a pri vzajomnej sutazi sa "vybera" ta, ktora funguje najlepsie.
    Utajovanie je samozrejme sucastou tejto "sutaze" ale skor nas to brzdi ako posuva dopredu (napriklad princip asymetrickej kryptografie bol 6 rokov utajovany, kym bol publikovany inym objavitelom).

  • 23. 10. 2019 11:33

    Miroslav Šilhavý

    Po vacsinu historie civilizacie nic take ako "nehmotny majetok" neexistovalo. (...) Je na case, aby civilizacie tento umelo vytvoreny prezitok, ktory brani jej dalsiemu rozvoju, zrusila.

    Já si naopak myslím, že v době, kdy se hmotné věci vynalézají pomaleji, než ty nehmotné, že je na místě je chránit.

  • 23. 10. 2019 12:54

    Martin X (neregistrovaný)

    @Miroslav Šilhavý

    "Já si naopak myslím, že v době, kdy se hmotné věci vynalézají pomaleji, než ty nehmotné, že je na místě je chránit."

    Ja si myslim presny opak, ze ta ochrana uz stratila povodny zmysel a dnes je skor na skodu (ako pise sprava o ktorej diskutujeme).

    V principe rozumiem povodnemu zmyslu ochrany intelektualnych "prav" ako ochrana "malych" (autorov, vynalezcov) pred "velkymi" (vydavatelstvami, korporaciami). Dnes to ale "funguje" presne naopak. Drzitelmi patentov su korporacie (miesto ich zamestnancov, ktori prisli s originalnou myslienkou) a vykonavatelmi autorskych prav su miesto autorov vydavatelstva. Ak pouzije nezavisly hudobnik par akordov z diela, ktore "vlastni" velke vydavatelstvo alebo nezavisly vyrobca myslienku z patentu vlastneneho korporaciou, hned maju na krku kopu pravnikov a je tak branene v ich tvorivej cinnosti.

  • 23. 10. 2019 15:38

    Miroslav Šilhavý

    V principe rozumiem povodnemu zmyslu ochrany intelektualnych "prav" ako ochrana "malych" (autorov, vynalezcov) pred "velkymi" (vydavatelstvami, korporaciami). Dnes to ale "funguje" presne naopak. Drzitelmi patentov su korporacie (miesto ich zamestnancov, ktori prisli s originalnou myslienkou) a vykonavatelmi autorskych prav su miesto autorov vydavatelstva.

    To je naopak důsledek příliš malé ochrany práv. Kdyby jedinec věděl, že svoje poznání dokáže účinně chránit, pak by to neprodával velkým.

  • 23. 10. 2019 15:53

    Martin X (neregistrovaný)

    "Kdyby jedinec věděl, že svoje poznání dokáže účinně chránit, pak by to neprodával velkým."

    To je relativne. Velka organizacia ma vzdy moznost zaplatit si lepsich pravnikov a nezanedbatelnym faktorom je aj lobbing a nasledne ovplyvnovanie zakonov (Disney).
    https://en.wikipedia.org/wiki/Copyright_Term_Extension_Act

    Spominam si, ked som podpisoval pracovnu zmluvu pre IT korporaciu, ktora pravidelne registruje najvyssi pocet patentov rocne, tak jej neoddelitelnou sucastou bolo aj prehlasenie, ze vsetko co pocas trvania mojej pracovnej zmluvy vymyslim, patri tej korporacii (a to som nepracoval na oddeleni vyskumu alebo vyvoja). Ano, mal som aj moznost nepodpisat ... :-)

  • 23. 10. 2019 15:58

    Miroslav Šilhavý

    sucastou bolo aj prehlasenie, ze vsetko co pocas trvania mojej pracovnej zmluvy vymyslim, patri tej korporacii (a to som nepracoval na oddeleni vyskumu alebo vyvoja)

    Ehm, ale takto to je nastavené i přímo v zákonech. Nepřijde mi na tom ani nic nepřirozeného, že zaměstnavateli patří plody práce, za kterou platí.

  • 23. 10. 2019 16:09

    Martin X (neregistrovaný)

    "Nepřijde mi na tom ani nic nepřirozeného, že zaměstnavateli patří plody práce, za kterou platí."

    On za tu pracu ale neplatil. Nebol som plateny ako vyvojovy/vyskumny pracovnik. V principe, ak by napadla patentovatelna myslienka trebars sekretarku na recepcii, nemohla by si to dat patentovat pod svojim menom, lebo v zmluve mala tu istu klauzulu.

  • 23. 10. 2019 17:16

    MarSik

    Pracovní dílo ano. Pokud je vytvořeno během pracovní doby a s využitím nástrojů od zaměstnavatele. Ale činnost mimo pracovní dobu už by do toho úplně spadat neměla.

  • 23. 10. 2019 10:35

    Jiří Eischmann

    Ďábel je jako vždy skrytý v detailu. Asi nikdo nikomu neupírá právo hájit svá práva. Pokud ale systém dovoluje žalovat za nesmysly a zároveň finanční laťka pro bránění se takové žalobě je nastavená hodně vysoko (v případě patentových sporů v USA je to minimálně těch 100 tisíc dolarů) a zároveň následně nemáte nárok na uhrazení soudních výloh žalující stranou, pokud se žaloba ukáže jako neopodstatněná (to je rozdíl oproti ČR), tak ten systém přestává fungovat a vytváří ideální prostor pro jeho zneužívání.
    Podání žaloby je relativně nenákladné, ale reálná obrana proti ní naopak hodně nákladná. A tam vzniká ten prostor pro mimosoudní urovnání. Takový patentový troll typicky nabídne polovinu částky, kterou by žalovanou stranu stálo soudní řízení, a každý čistě ekonomicky smýšlející subjekt na to přistoupí, protože to je v daný moment výhodnější. A ten patent se používá dál a dál, aniž by kdy byl vůbec prověřený nezávislým soudem. Můj odhad je, že minimálně 90 % patentových sporů v USA končí mimosoudním vyrovnáním, a neví se o tom, protože ty firmy se tím nechlubí.
    Když bych to napasoval na toho vašeho souseda, tak to vypadá asi tak, jako když ten soused žaluje úplně celý panelák, že málo topí, i byty, které jsou 5 pater daleko od něj a je zcela zjevné, že mu žádnou škodu nezpůsobují, ale to soud nezhodnotí, protože všichni mu raději zaplatí polovinu toho, co by je stály jenom soudní výlohy.

  • 23. 10. 2019 13:25

    Cikáda

    (...) prázdné texty zákonů, které by nikdo neuměl vyložit.

    Tak určitě, ona ta slova totiž nic neznamenají a normativní slovník neexistuje.

  • 23. 10. 2019 17:21

    MarSik

    > V tomto případě je patent fajn věc a funguje tak jak má, ale pokud si někdo (ehm ... Apple ... ehmm) chce patentovat obdélník s kulatými rohy

    Design patent není patent na vynález. U nás se to totiž jmenuje průmyslový vzor. A jde o ochranu před zaměnitelností produktů.

    Zrovna ten spor Samsungu a Applu byl dost jednoznačný. Samsung tehdy zkopíroval tvar i obaly, včetně rozmístění obrázků. To opravdu nebyla náhoda.

  • 23. 10. 2019 11:27

    Martin X (neregistrovaný)

    V obidvoch pripadoch ide o formu umeleho, statom vymahaneho monopolu, ktory je v rozpore s prirodzenym pravom a tiez s prirodzenym fungovanim civilizacie, ktora je postavena na kopirovani, napodobnovani a naslednom vylepsovani myslienok, napadov a autorskych diel.

  • 23. 10. 2019 15:59

    Ondra

    To je ale hloupost. Cenné myšlenky, výrobní postupy atd. si lidé vždy chránili, pokud to bylo možné, protože si tím udržovali konkurenční výhodu, ať šlo o postup rozdělání ohně, výrobu hedvábí, inovativní zbraně nebo třeba nějaký léčebný prostředek. Dříve to v mnoha případech šlo řešit systémem "security through obscurity", dnes to řeší zákony.
    A co se týká "přirozeného práva", mně přijde přirozené, že každý má právo na vlastnictví výsledku své práce, pokud se ho sám nevzdá, a měl by být chráněn, aby ho o toto vlastnictví nikdo nepřipravil. A nemělo by záležet na tom, zda je to výsledek manuální, nebo duševní práce. Pokud někdo výsledky svého snažení dá k dispozici, je to jeho volba a můžeme mu za to poděkovat a ocenit ho. Ale nemůžeme na tom, že je někdo ochoten se o své dílo podělit, stavět povinnost jiných učinit totéž. Nežijeme v komunismu.

  • 23. 10. 2019 18:19

    null null (neregistrovaný)

    Hlavně žádné přirozené právo neexistuje, planeta ani příroda nic jako právo nezná a nepoužívá. Cela funguje na principu konkurence a prosazení se - coz vede rozvoji selekcí, tedy neustalemu vyvoji. Z dnesniho lidskeho pohledu je to, resp. muze byt a byva, brutální - ale to je jenom lidsky podled - a proto se utvorilo slovo "pravo" - tu z takoveho, tu z makoveho duvodu. Kdysi i dnes ale toto "pravo" slouzi jenom v boji o zdroje, teritorium, prostředky.... (cokoliv na svete) a nebo k ochrane pred nasledky takoveho boje.

    A to je presne taky to co se tu deje. Urcita skupina se rozhodla ze si v boji o preziti, suroviny, prostor .... pomohou timto zpusobem. Jestli je to v prostredi lesa nebo prava je jedno, lisi se jenom prostredky a nasledky ... jedni si osobuji pravo nebyt vykoristeni dravci, druzi si osobuji pravo na lov. To se opakovalo, opakuje a bude vždy, jenom prostredek bude jiný. Dokonce vidíme že ani totální rezimy neodstraní tento problem boje o zdroje.

  • 23. 10. 2019 19:20

    Martin X (neregistrovaný)

    @Ondra
    "Ale nemůžeme na tom, že je někdo ochoten se o své dílo podělit, stavět povinnost jiných učinit totéž. Nežijeme v komunismu."

    Nikto nehovori o povinnosti delit sa o vysledky svojej prace. Ide hlavne o to, aby vysledky mojej prace neboli limitovane tym, ze niekto ma na rovnaky vysledok monopol vo forme patentu alebo autorskeho "prava".