V pátek 15. srpna 1997 založili Miguel de Icaza a Federico Mena Quintero projekt Gnome, protože chtěli vytvořit alternativu k desktopovému prostředí KDE postavenému na (tehdy) uzavřené knihovně Qt. Vydání první verze jim trvalo další dva roky, od té doby bylo vydáno celkem 33 stabilních verzí. Protože je to přesně 20 let, pořádají se na mnoha místech oslavy. Můžete se zúčastnit třeba té v Brně.
(Zdroj: Softpedia)
no ja som KDE pouzival a bol som s nim viac-menej spokojny, opustil som ho niekedy v 3ojkovej rade a to hlavne kvoli gnome vfs, ktory umoznoval automaticky z nautilusa pripojit sftp ako lokalny disk (cez fuse) a ten bol dostupny pre vsetky aplikacie (teda aj ne-GTK). KDE toto nevedelo - SW, ktory nebol pisany pre KDE sa subor najprv stiahol na lokal a az nasledne sa otvoril v aplikacii. Pri pocuvani hudby alebo pozerani filmov to nebolo zrovna prakticke.
Odvtedy som u GNOME zostal - zda sa mi vyladenejsie, sviznejsie a celkovo menej naboptnane ako KDE. Pri KDE mam pocit, ze PC nerobi nic ine, len procesy okolo KDE.
Jako uživatel preferuji tu jednoduchost a přehlednost oproti flexibilitě a možnosti si nastavit cokoliv. To je ale čistě subjektivní, někdo to může mít přesně naopak.
Jinak dost důležitým aspektem je taky vývojářská síla, která je za GNOME citelně větší. Nejde jen o samotné přispěvatele do GNOME, ale hlavně i vývojáře ve zbytku grafického stacku (ovladače, mesa, Xorg, Wayland, GStreamer, FreeDesktop projekty,...), pro které je GNOME primární cílové prostředí. Do značné míry je to dané tím, že GNOME je de facto jediné enterprise desktopové prostředí. Používá se v RHELu, Oracle Linuxu, SLEDu, teď i Ubuntu. O nějakém významném enterprise nasazení KDE nevím. My ho sice máme v RHELu a jsou zákazníci, kteří ho používají, ale je to spíš okrajová záležitost. Od toho se také odvíjí počet vývojářů, kteří jsou za práci placení, a těch má GNOME také výrazně více.
KDE jako enterprise desktop umřelo víceméně už v roce 2003, kdy Novell koupil vedle SUSE taky Ximian, což byla firma stojící za vývojem GNOME, a protlačil, že se v SLEDu bude primárně používat GNOME (a dnes tam mají jen GNOME). No a poslední hřebíček tomu zasadil konec Mandrivy, která sice v enterprise nikdy významná nebyla, ale byla asi poslední viditelnou firmou nabízející enterprise desktop postavený na KDE.
Jinak ač uživatel GNOME, jsem za existenci KDE rád. Je to super projekt, plný skvělých lidí, z kterého vzešla řada zajímavých nápadů a technologií.
A k čemu je platná ta vývojářská síla, která cílí nikam ? Z pohledu grafického rozhraní, kde cílová skupina se pohybuje stále pod hranicí statistické chyby ? A Enterprise desktop, kde na serveru ? Co tam má DE co pohledávat ! Linux a desktop je opravdu stále celkově okrajová záležitost...
Základní problém je v tom, že se Linux DE stále zaobírá svojí vlastní podstatou. OS/DE má být jen mezivrstva, app launcher a usnadňovat pracovní workflow, Ani Gnome ani KDE to neřeší, stále dokola jen překopávají svojí vlastní podstatu a v tom je problém...nekonečné s prominutím eyecandy domrdávky....
Maximální koncept ala CDE je naprosto dostačující. Dnes je alfou a omegou konzole a browser a za pár let už jen možná ten browser a in-browser aplikace, kde se bude odehrávat vše, takže jako vždy, vývojářská síla v linux DE směřuje do.... ale ono se není čemu, divit, že.
A co je ta definice enterprise destkop ? Jakože čím míň lidí to používá, čím míň aplikací to spustí nebo jak ?
Enterprise desktop je nesmysl, je jen enterprise app na enterprise OS, třeba Catia na AIXu, nebo Autocad na Windows, tam nikoho nezajímá desktop a jeho funkce, ale okno / relace / konzole s otevřenou aplikací...
To jen v Redhatu, jakožto současném dvorním a budoucím only-linux-systemd-wayland vendorem to nepochopili, tam je stále středobodem ten desktop :)
..taky sem na ten desktop čekal, už od Valhally...ale ono sakra nic :) a to si myslím, že sem tomu dal celkem šanci bez předsudků..za těch 17 let...
Mě se naopak na GNOME líbí ta možnost nastavit cokoli. V KDE (3.x, 4.x, plasmu jsem ještě nepoužíval) si nastavím věci na které někoho napadlo udělat checkbox, v GNOME si můžu pomocí extensions změnit úplně všechno. Přístup udělat věci maximálně jednoduché a rozšiřitelné mi přijde lepší než mít stovky možností nastavení.
Taky rozhodnutí použít javascript pro spojování low level věcí psaných v C a Vala mi přijde chytré. Výkon je parádní a přitom se dobře píší rozšíření. A když něco není náhodou přístupné přes API, může se člověk uchýlit k monkey patchingu :)
Ja pouzivam LXDE od te doby, co se ctyrkovou radou zacali do dister cpat jakousi pre-alfu, kde furt neco padalo a update to pak uplne podelal. Navic se mi nelibi desktop, kde uz ani neni kam zaparkovat mys, aby odtamtud neco na cloveka nevyskocilo.
BTW, pouceni z krizoveho vyvoje okolo 4.x se nekonalo zadne. Kdyz prislo 5.x, zase to byla pre-alfa s hafem problemu. Az zvysi cislo verze, bude se kolotoc opakovat. KDE po 3.x je spatnym vtipem.
Začínal jsem s linuxem s prostředím Gnome, takže jsem si na něj tak nějak zvykl. Chvíli jsem utekl ke KDE, ale v té době bylo na mém stroji o hodně pomalejší než Gnome. Dále se mě líbí, že to funguje vše jak má bez složitého nastavování, ale je pravda, že s tím jsem u KDE taky neměl problém.
Mně KDE vyhovuje svojí koncepcí na 100%.
Ani změny z verze 3 na 4 a pak na 5 mně nepřišly příliš radikální, základ zůstává. Jakoby to bylo navržené přímo pro mě.
Bohužel s přechodem mezi verzemi 3 a 4 se v projektu objevily podivné zvyky: prudký pokles kvality(spousta někdy elementárních chyb), vydávání hrubých nedodělků za stabilní verze a podivné experimenty s nesmysly jako Nepomuk a Akonadi. KDE-PIM se stalo nepoužitelným, totéž kmail apod... Naštěstí mám Seamonkey, Lightning a SoGo connector.
Takže kvalita mizerná a neustále spousta nesmyslných experimentů....
S OpenSuse Leap moje trpělivost narazila na horní limit a momentálně jsem na desktopech ve fázi přechodu k Linux Mint s Cinnamonem. Jsem spokojen. Ono tam zase všechno funguje ! Škoda času stráveného nad Open Suse Leap :-(
Za tu dobu od verzí 0.9 až po současné GNOME3 a KDE5 jsem střídavě zkoušel obě prostředí na nejrůznějsích desktopech, pracovních stanicích, noteboocích i netboocích a mé důvody, proč preferuji GNOME a ne KDE, jsou asi tyto:
- GNOME je svižnější, stabilnější a hlavně celé prostředí vypadá uhlazeně, jednotně
- inverzně KDE vždy bylo pomalejší, víc padalo a vzhled byl takový "každý pes jiná ves"
Tím netvrdím, že je GNOME dokonalé, např. jejich aplikaci GNOME music jsem nepochopil, neexistuje k tomu dokumentace, jak by to mělo fungovat a nepodařilo se mi tím přehrát jedinou písničku - však ji taky na svých počítačích neinstaluji.
Zajímavý, já zas úplně od začátku používám KDE (začínal jsem na verzi 1). GNOME jsem párkrát zkusil, ale vždy mi tam někde něco chybělo - nastavení tady, šikovná aplikace támhle. V LXDE jsem pouštěl aplikace z KDE... myslím, že to je možná jako s IDE, taky docela záleží, jaký člověk začne používat jako první. Někdy budu muset to GNOME 3 zkusit ;)
100%. i když mezi Gnome 3 a 2 je výrazný rozdíl - ale to potkalo KDE mezi 2-3-4. Také je to o vkusu, co člověk dělá, jaké používá aplikace, jak dobře jeho grafika podporuje, to co používá. I na silných strojích, pokud jsou problémy s grafikou, tak je výkon Gnome nebo KDE tragický. Pro mne je Gnome v podstatě jen prostředí abych nastartoval terminal, terminator nebo browser - sem tam office - a od Desktopu vlastně ani už nečekám víc. Tiling nebo LXDE je pro mně příliš strohý a pro KDE nemám představu, jak bych ho využil. Pokud někdo používá počítač jako já, tak mu možná bude Gnome vyhovovat - pokud ho používá jinak, tak mu dost možná bude vyhovovat KDE nebo něco jiného.
Kedysi som začínal s prostredím GNOME 2. Neskôr som niekoľko krát skúšal KDE 3.x. Neprišiel som na chuť windowsáckemu ovládaniu a widgetom na ploche. Potom prišlo Ubuntu s prostredím Unity, podobné mac OS. A to sa mi skutočne zapáčilo kvôli jednoduchosti a praktickosti oproti pôvodnému GNOME 2. Časom mi začalo liezť Ubuntu na nervy s tým, že sa prostredie vôbec neaktualizovalo. Rozhodol som sa vyskúšať GNOME 3. Na obrázkoch sa mi zdalo GNOME 3 horšie ako Unity, GNOME 2, či KDE. Opak však bol pravdou a pri GNOME 3 som dodnes. Pomocou rozšírení som si ho prispôsobil takmer dokonale svojim predstavám. A ovládam ho podobne ako sa ovláda Unity, dokonca lepšie. A s Waylandom prostredie funguje veľmi svižne a nežerie veľa RAMky.
Tady se hádají, které prostředí je lepší, ale co když člověk chce spíš neviditelný prostředí (v podstatě jen launcher) a možnost ušít si na míru sestavu programů, jaká vyhovuje jemu?
Shrnuto, líbilo by se mi minimalistický DE a univerzální aplikace (výborně použitelné bez ohledu na DE). Jenže máme to, co máme. Několik nepříliš prostupných množin aplikací :-(
