Vývojář GNU Samuel Thibault hovořil jako každý rok na konferenci FOSDEM o současném stavu projektu mikrojádra GNU Hurd. Projekt starý téměř 30 let stále čeká na verzi 1.0. V současnosti lze přeložit asi 75 % balíčků Debianu, což zhruba odpovídá stavu před rokem a půl.
Funguje podpora GCC a LLVM, pracuje se na podpoře Golang, Rust, x86–64 a SMP. Zájemci si mohou prohlédnout prezentaci v pdf.
(zdroj: phoronix)
Ale lze. Ono to už snad ani není vtipné, když se ten xkcd strip objeví pod každou zprávičkou o Hurdu. Samuel v tom talku právě říkal, že vlastně stačí docela málo, aby byl Hurd použitelnější. Jako jeden z konkrétních příkladů uváděl SMP, kde gnumachu chybí schopnost parsovat ACPI tabulky. Ten projekt je zaseklý na tom, že na něm momentálně pracuje jeden člověk - Samuel Thibault, zatímco všichni ostatní mají obrovská očekávání.
Otázkou je, zda v dnešní době nebudou perspektivnější jiné projekty.
Hurd by mohla být cesta, jak vývést GNU svět i někam jinam, než do Linuxu. Linux se vyvíjí všelijakými směry, takže určitý reload / reboot s něčím menším, čipernějším by nebyl od věci.
Na druhou stranu, Debian se nepodařilo postavit na nohy ani s jádrem z FreeBSD, které je jistě daleko dál, než Hurd.
Že by zrovna HURD byl čipernější se mi nezdá. Ostatně nevím o žádném projektu OS, který by byl "čipernější", než Linux.
Menších jich je dost, ale tady jde o princip reality. Představy o malém, "lehkém" software atd. jsou většinou naprosto naivní. Linux je obrovský a složitý kernel, to je pravda, ale je to kvůli tomu, že žádný jiný OS (ani Windows) nemusí splňovat tak různorodé a často protichůdné požadavky. Linux má fungovat na mikrokontrolérech, telefonech, desktopech, jako mediální přehrávač i streamovací server, jako enkodér, jako tradiční unixoidní server, jako samočinný server v cloudu, na superkalkulátotech, v data centrech, ve virtualizaci jako host i guest, a to všechno s podporou minimálně čtyř komerčně relevantních architektur, s maximálním možným výkonem a s často velmi nestandardními nároky ohledně bezpečnosti.
Nejen, že to zvládá, ale navíc prakticky každou z těchto úloh plní v podstatě nejlépe ze všech existujících alternativ. V každém jednotlivém případě je snadné si představit něco menšího a jednoduššího, co by danou aplikaci zvládalo stejně dobře, ale v praxi je zřejmě snazší vyvíjet jeden kernel na všechno, než dvacet specializovaných. A přitom takových pokusů byla celá řada.
žádný jiný OS (ani Windows) nemusí splňovat tak různorodé a často protichůdné požadavky. Linux má fungovat na mikrokontrolérech, telefonech, desktopech, jako mediální přehrávač i streamovací server, jako enkodér, jako tradiční unixoidní server, jako samočinný server v cloudu, na superkalkulátotech, v data centrech, ve virtualizaci jako host i guest, a to všechno s podporou minimálně čtyř komerčně relevantních architektur, s maximálním možným výkonem a s často velmi nestandardními nároky ohledně bezpečnosti
Ano, a to si právě myslím, že Linux tak trochu zabíjí. Ty protichůdné požadavky začasté vznikají u největších podporovatelů (Google, Red Hat, ...). Podle mě je otázkou času, kdy se Linux stane neudržitelným a tu dobu jsem měl na mysli.
Že by něco "zabíjelo" Linux, toho myslím momentálně netřeba se obávat :D
Že by se Linux stal neudržitelným je otázkou času už přes čtvrt století a furt nic. Možná, že to nastane, ale podle mne rozhodně ne dokud bude u vesla Linus Torvalds. Pak se uvidí. Možná, že se Linux roztříští a sám sebe zničí, jako kdysi Unix, nebo možná se stane opravdu neudržitelným, i když to mi připadá málo pravděpodobné. V každém případě pokusy o "lepší" OS pro určitý typ aplikací tady byly a jsou, a nikdy nikam nevedly. Tím nechci říct, že nikdy nemůže existovat nic lepšího, než Linux. Spíš, že pokud někdy něco takového přijde, bude to nejspíš něco podobného, jako Linux, tj. OS stylu Ferda Mravenec - práce všeho druhu. Jak řekl klasik, můžeme o tom vést spory, můžeme s tím i nesouhlasit, ale to je všechno, co proti tomu můžeme dělat.
Já si hlavně všímám toho, že Linux měl skvěle našlápnuto koncem devadesátých let a začátkem milénia. IBM zapíchla svůj OS/2. Windows se hledaly - NT 4 byly pro end usera nepoužitelné, W2k byl první krůček, ale lidé dávali víc přednost technologicky mrtvé rodině W9x. Na PC serverech se možná ještě dalo uvažovat o SCO Unixu, ale tím to končilo.
Od té doby uplynulo hodně vody. Windows mají obrovský a koherentní ekosystém a s poměrně málo bezpečnostními chybami (v relativním počtu je to méně risků, než GNU + Linux). Na serverech v mnoha scénářích se dá použít (a je možná i vhodnější použít) FreeBSD, možná OpenBSD - ty se zpožděním, ale implementovaly jen technologie, které prověřila doba.
U Linuxu je podle mě zabijákem široká podpora všeho. Linux žije z velké části díky Googlu a Androidu, ovšem je otázka, jestli je to opravdu život, nebo živoření. Jádro se díky Googlu vyvíjí, ale na GNU ekosystém to moc velký vliv nemá. Jediný, kdo do Linuxu rve opravdu velké peníze je RedHat, ale také víme, za jakou cenu.
Google už tak trochu koketuje s tím, že by Androidu postavil konkurenci (Google Fuchsia) a vyladil si jádro vlastní, sám pro sebe, bez nutnosti se dělit. V ten moment přijde Linux o obrovský impuls síly, který ho teď pohání.
Druhým zabijákem Linuxu je GPL, která Linux dostala tam, kde je. Ale nyní se zdá, že začíná být brzdou. Může se pak lehce stát, že Linux v některých oblastech doženou jiné alternativy, nebrzděné málo svobodnou licencí.
Vím, že dnes se to zdá být nepředstavitelné a že jsem za kacíře. Na druhou stranu, pokud by se to mělo naplnit, tak v okamžiku, kdy to už bude zjevné, tak bude už příliš pozdě.
Linux žije z velké části díky Googlu a Androidu, ovšem je otázka, jestli je to opravdu život, nebo živoření. Jádro se díky Googlu vyvíjí, ale na GNU ekosystém to moc velký vliv nemá. Jediný, kdo do Linuxu rve opravdu velké peníze je RedHat, ale také víme, za jakou cenu.
Opět si nejsem jistý, jestli nežijete v nějaké jiné realitě než já. Podívejte se třeba na LWN na statistiky posledních pár cyklů (4.20, 4.19, 4.18, 4.17). Ty tabulky je samozřejmě potřeba brát s rezervou, protože počty commitů ani počty změněných řádků neodrážejí množství práce, ale i tak dost názorně ilustrují, jak je vaše tvrzení, že vývoj jádra táhnou v podstatě jen Google a RH, daleko od skutečnosti. Kdyby se Google rozhodl Linux pustit úplně k vodě, bylo by to samozřejmě nepříjemné, ale ani zdaleka by to neznamenalo takovou katastrofu, jak naznačujete (tím spíš, že je pravděpodobné, že velká část aktivních vývojářů by s největší pravděpodobností jen skončila někde jinde). A řeči o živoření nebo o žití z velké části díky Androidu, to už je úplný nesmysl; specifickými potřebami Androidu je motivovaná jen hodně malá část změn.
Kromě široké škály zařízení je možná ještě větším problémem široká škála aplikací. Mobilní aplikace, set top boxy, serverové aplikace, HPC, embedded, virtualizační stack, kontejnery apod. kladou naprosto odlišné požadavky na vlastnosti OS. Od Linuxu se čeká, že to všechno zastane jediný kernel, a že navíc ještě bude kompatibilní s POSIXem, přitom bude mít všechny featury pro moderní desktopové aplikace, zároveň ale plně nahradí klasický Unix a zkrzevá Wine bude kompatibilní i s Windows. Vlastně kdyby někdo přišel s tím, že chce takový OS, tak by se mu každý vysmál, že to je absurdní nápad. A ono to přitom funguje a dokonce tak dobře, že nikomu celkem nestojí za to vyvíjet něco jiného.
Naprostý souhlas, Unixovému světu chybí nějaké svižné a lehké jádro. Mnoho minimalistických distribucí nemá jinou možnost než prostě osekat Linux. Jako ne že by Linux byla nějaká těžká velká pomalá kráva, to zas ne. myslím, že GNU Hurd asi nikdy Linuxu nebo moderním BSD konkurovat nebude. Ale třeba se vynoří jiný princ na rychlém koni
ČLÁNKY DO MAILU