Názory k článku
Google a další žalováni za automatické e-maily
-
anonymníNooo, taky by bylo mozny, ale je otazka, jestli by se ta investice do registrace takovyho patentu vyplatila, protoze lidi prevazne prdi na zachodech. A ti, kteri prdi mimo zachody jsou zrejme takovy prasata, ze by prdeli i na poplatky z te patentovane cinnosti:) Ikdyz na druhou stranu, kdyby bylo patentovano a zpoplatneno prdeni na zachodech, tak by asi hodne lidi zacalo prdet na jinych mistech, takze by se to mozna pak vyplatilo. Ale jo, pro jistotu patentovat prdeni globalne kdekoliv:)
-
anonymníNo, takze v tom pripade bych si mohl patentovat vsechny bezne denni cinnosti a zacit ryzovat. Ne, nastesti to (snad) tak jednoduche neni a ten, kdo si da neco patentovat musi dokazat, ze to nejakym zpusobem je nova myslenka (pokud nemusi prokazovat, ze tu myslenku vymyslel on sam). Proto se taky tyhle smejdi maji proc bat, aby jim soud ty jejich kretensky patenty nezrusil (proc taky M$ nedokaze rict, ktery patenty linux porusuje).
BTW: Nebyl taky procmail driv nez tenhle potrefenej patent? -
benzin (neregistrovaný)Tusim ze tam to takhle neni. V USA si muzes nechat patentovat skutecne cokoli. Jenom kdyz pak vymahas patenty, zacne se dokazovat, ze si to pantentoval ty jako prvni a ze to bylo nejpozdeji do roku od prvniho uvedeni. Takze to ze mate v USA pantent, jeste neznamena, ze ho nekdy vymuzete.
Jinak je tomu ve statech EU, kde nejprve dokladate novatorstvi a jedinecnost a teprve pak vam patent schvali.
Ve vysledku je to totez, akorat laikovi se zda ze USA jde patentovat vsechno.
P.S.: Myslim, ze ten americky zpusob je o neco lepsi. Dokud totiz patent neni skutecne nejak potrebny nezabyvaji se tim. Az kdyz skutecne dojde na lamani chleba, teprve zkoumaji jestli ma byt platny. V evrope se zabyvaji s kazdym prdem i kdyz se pak v praxi uz treba ani nepouzije. -
LO (neregistrovaný)Samozřejmě nejde o "patent na automatické odpovědi", ale o patent na automatický processing emailu - přijmutí, kategorizaci dle obsahu (reklama, objednávka, otázka), setřídění emailů dle priority, automatické sestavení odpovědi, případně vyžádání asistence od lidského operátora. Pro čtenáře root.cz se samozřejmě jedná o "patent na automatickou odpověď na email", i když zmiňovaný patent na tuto funkcionalitu přímo odkazuje. Takhle přesně vznikají urban legends o SW patentech.
-
Jakub Kocourek (neregistrovaný)Pokud Google a další nepoužívají pro analýzu obsahu patentovaný algoritmus, pak je to celé blbina. Pokud ale skutečně existuje smysluplný patent na nějaký složitý patentovaný algoritmus, který Google ve své implementaci kódu přímo opisuje, pak to může být problém.
Ale patent na obecný analyzátor emailu je ptákovina.
Jakub -
quo (neregistrovaný)Patentovani SW prinasi dva pricipy, ktere jdou proti sobe. Z jedne strany zde mame "chude genialni vynalezce", kteri patentuji revolucni napady a tim si vydelavaji na zivobyti a na druhe strane jsou zde ruzne firmy, ktere muze kdykoliv kdokoliv zalovat pro poruseni patentu, ony se tim museji zabobirat, maji s tim nemale naklady, prinasi to nejistotu do odvetvi a vubec je to otrava.
Tyto principy jdou proti sobe. Obecne v takovem pripade je treba zvazit ktery je pro spolecnost prinosnejsi a tomu dat prednost. Otazka - kolik lidi dostava diky opravdu dobrym napadum zaslouzenou odmenu a jake jsou naklady na patentove spory a vubec na prihlasovani tisicu "obranych"
patentu, ktere si do zasoby delaji napr. IBM, Microsft a pod.
Pokud celkove ve spolecnosti prevazuji naklady na "pakarnu" s patenty nad prinosy pro vynalezce
(neumim to posoudit), tak jsou patenty skodlive a ktery stat je zrusi, ziska konkurencni vyhodu. -
LO (neregistrovaný)Patentová ochrana je nutná, aby vůbec mohlo dojít k návratu investice. Vyvinout ztrátovou kompresi zvuku či obrazu stojí desítky či stovky milionů USD. Provést "reimplementaci" výsledku (tak jako Linux "reimplementuje" unixy a řadu dalších věcí) stojí zlomek té ceny, a je to hotové celkem rychle. Kdyby nebylo patentů, nebylo by investic do vývoje IT technologií.
Každý z nás si platí při koupi úsporné žárovky, mobilu, LCD monitoru, a nejspíš i zipu, řadu patentů. Jenom v SW průmyslu je to hrozně špatně, protože jinak by se skupinka opisovačů nemohla pleskat do stehen se slovy "a mám to zadarmo". Dokonce to dochází tak daleko, že tihle "za-nic-nezaplatím-ani-cent" protestují, když někdo nějaký patent má. Není to námět k zamyšlení? -
Zvláštní, v EU a spoustě dalších zemí softwarové patenty neplatí, ale přesto tu vzniká spousta zajímavých technologií.
V USA je problém v tom, že spousta jejich patentů je ve skutečnosti neplatná. Jejich patentové úřady fungují tak, že když zaplatíte poplatek a předložíte nějaký cár popsaného papíru, který není doslovnou kopií již existujícího patentu, tak dostanete patent. Že ho ale při prvním sporu soud zruší už je nezajímá.
Pak se také člověk nemůže divit, že Balmer pořád vyhrožuje patenty, ale když má říct přesně jakými, tak už raději mlčí, protože by hned FSF nebo jiná organizace podala návrh k soudu na jejich zrušení, který by pravděpodobně prošel, a už by nebylo čím hrozit.
http://ars.userfriendly.org/cartoons/?id=20030302 -
LO (neregistrovaný)V EU máme například patenty na MP3, což je přesně ukázka toho, co mám na mysli. Obecně není na závadu patentovatelnosti fakt, že předmět patentu lze realizovat pouze za použití počítače. Faktem je, že vlastní SW v EU patentovat nelze.
V USA nelze patentovat jakýkoliv cár papíru. Je ale pravda, že patentový úřad, který není odborníkem v IT, těžko může vždy správně posoudit, jestli předmět patentu splňuje podmínky jeho udělení. Pak to řeší popsaným způsobem soudy. Samozřejmě patenty *jsou platné* po dobu, dokud je soud nezpochybní. Problémem ale je, že kdyby patentový úřad bybl odborníkem v IT, byla by zase pochybná jeho nezávislost.
MS jistě při jednání s Novellem a dalšími uvede konkrétní patenty. Nikdo si neumí představit, že by MS řekl "tak, teď nám zaplaťte pár melounů, ale neřekneme za co". A akcionáři Novellu a dalších by byli velmi blbí, kdyby na základě takových "argumentů" platili. -
anonymní"MS jistě při jednání s Novellem a dalšími uvede konkrétní patenty. Nikdo si neumí představit, že by MS řekl "tak, teď nám zaplaťte pár melounů, ale neřekneme za co". A akcionáři Novellu a dalších by byli velmi blbí, kdyby na základě takových "argumentů" platili."
MS to nemusi povedat. Akcionari skor budu pocut na to, ze kvoli FUD bude mat firma menej zakaznikov. -
Tomas (neregistrovaný)Zkuste se vyjadrit k tomuto: patent na leky ma platnost tusim 7 let (potom muze kdokoliv vyrabet lek se stejnou ucinnou latkou). Takze firma vyvyji lek, ma s tim naklady vetsi, nez na vyvoj SW (musi platit laboratore a hlavne testy, pritom nema jistotu, ze testy dopadnou dobre) a trva to docela dlouho.
Nacpe do toho plno penez a potom ma 7 let na to, aby si vydelala penize, ktere do toho vrazila. Pritom si pripustme, ze naklady na prumyslovou vyrobu leku jsou vetsi, nez u software (malo veci je levnejsi nez vypalit CD/DVD).
Na druhe strane patenty na software maji mnohem delsi "trvanlivost", coz je asi duvod ke spekulanstvi. Podobne se da napsat o autorske ochrane u knih nebo hudby (a prislusne lobby stale tlaci na prodlouzeni doby ochrany). -
LO (neregistrovaný)V USA platí platenty na léky po dobu 17-20 let, počítáno od doby podání patentové přihlášky. Za 7 let by mnoho z nich ani nebylo uvedeno na trh, natož aby se zaplatil vývoj. Průměrná doba pro udělení patentu na lék je 19 měsíců, u biotechnologií 21 měsíců. Vývoj nového léku stojí USD 500M až USD 2000M, podle odvětví.
