Vlákno názorů k článku
Google představil router OnHub pro moderní domácnost od epsylon - Mne prekáža ten v súčastnosti hojne používaný výraz...

Internet slouží lidem. Ty servery poskytují služby lidem, takže by to nebyl „internet serverů“, ale „internet lidí“. Nicméně v době, kdy ten „internet lidí“ vznikl, byl pouze jeden jediný, takže nebylo potřeba to rozlišovat. Teď se ale ukázalo, že je z různých důvodů dobré označit nějak jinak tu část internetu (nebo další typ internetu provozovaný v rámci Internetu s velkým I), která neslouží primárně pro komunikaci lidí, ale pro komunikaci zařízení.

„IoT device“ je zařízení pro internet věcí. Třeba venkovní teplotní čidlo, podle kterého termostat řídí topení, budík vás podle něj vzbudí o 15 minut dřív, abyste měl čas odházet sníh, a auto ve spolupráci s budíkem předem zapne vyhřívání. Všimněte si, že si tam spolu povídají teplotní čidlo, termostat, budík a auto, tedy není tam nikde žádný člověk. A na rozdíl od hloupé komunikace termostatu se svým čidlem je tam ten způsob propojení „každý s každým“, který je důležitý pro Internet.

Mám důvodné podezření, že jste můj komentář tak zcela nepochopil. Když vznikl Internet, byl jenom jeden jediný, takže nebylo nutné ho nějak odlišovat od jiného Internetu. Takže stačil prostý název Internet. Na základě Internetu pak vznikl internet, což je jakési médium, pomocí kterého spolu lidé komunikují, čtou si, dívají se na filmy apod. A také si přes to povídá třeba vyhledávací robot s webovým serverem, což není tak docela komunikace lidí, ale je to velmi podobné, a není potřeba to nějak odlišovat od té komunikace lidí.

No a pak se začala objevovat zařízení, která si povídají jenom sama mezi sebou, a od komunikace lidí se to v některých podstatných znacích liší. A někdo si uvědomil, že propojení takových zařízení do sítě by mohlo znamenat podobou revoluci, jakou způsobilo propojení lidí "do sítě" pomocí internetu. Takže je celkem dobré mít pro to nějaký název. Nazývat to "internet" by bylo velmi nepraktické, pak by nikdo nevěděl, o kterém internetu se mluví. Zase to s internetem má mnoho společného, vzniká to vlastně jako taková větev internetu, takže je docela užitečné někde ten "internet" v názvu mít, jenom ho nějak upřesnit. Nazvat to "internet 2" by se pletlo s "Internetem 2". Tak se to nazvalo "internet věcí" (resp. Internet of Things, "internet věcí" je docela povedený překlad).

Vzhledem k tomu, že serverům říkáme "server" nebo "internetový server", není moc důvod tomu najednou začít říkat jinak.

Rozdíl je stejný, jako mezi dřívějšími sítěmi a internetem. Dříve jste měl propojené některé počítače, ale každá síť byla jiná, a když jste měl dva počítače ve dvou různých sítích, potřeboval jste k jejich propojení třetí síť. S internetem máte možnost, aby kterýkoli počítač komunikoval s kterýmkoli. Internet věcí je to samé pro komunikaci zařízení. Dříve jste měl teplotní čidlo a meteostanici, které spolu komunikovaly, ale když jste měl druhou meteostanici, potřeboval jste druhé čidlo. Každá dvojice tvořila samostatnou síť, oddělenou od všech ostatních sítí. Internet věcí znamená, že se tahle zařízení propojí do jedné velké sítě. Internet věcí není vymezen ani tak proti "internetu" jako hlavně proti uzavřeným sítím věcí.

Pokud jste měl počítač zapojený do sítě se serverem, a připojil jste do stejné sítě další počítač, získal jste přístup ke stejnému serveru. Internet byl převratný v tom, že jste k tomu serveru získal přístup, ať jste ten počítač připojil kdekoli. Tedy nejen v jeho lokální síti, ale třeba na druhém konci světa. A zároveň jste z toho počítače měl přístup i ke všem ostatním počítačům.

Možná nepotřebujete objasňovat, co bylo dříve, ale evidentně potřebujete objasnit, co bylo na Internetu tak převratného a čím se lišil od lokálních sítí.

naproti tomu postup od "server + periferie" k "server v periferii" rozhodnne neni zadna revoluce
Taky jsme o ničem takovém nepsal. Změna od "komunikujících věcí" k "internetu věcí" je úplně stejná, jako změna od "komunikujících počítačů" k internetu.