Americká FTC (Federal Trade Commision) vydala prohlášení o závěrech vyšetřování společnosti Google v případu podezření zneužití dominantního postavení. Dle jejich závěrů jsou algoritmy natolik inovativní, že i když na jednu stranu mohly poškozovat konkurenci, tak na druhou stranu byly přínosem pro uživatele a nedojde k finančnímu potrestání společnosti. Došlou pouze k dohodě, že Google své algoritmy změní tak, aby již k znevýhodňování výsledků konkurenčních firem nedocházelo.
(Zdroj: DSL.sk)
Ach jo. Google dosáhl toho že nebude podána žaloba, a musel za to podepsat nějaké závazky. To ale rozhodně neříká, že nedošlo k porušení zákona. Například v případě patentů, které by měly být licencovány na principu FRAND, nejspíš k porušení zákona došlo.
Navíc Google čelí podobnému problému na úrovni států, a dalšími problému v EU.
IT průmysl udělal velkou chybu, když procesem s Microsoftem začal zvát regulátory do svého odvětví. Už teď byla zavedena spousta regulací, které by před tím nikoho ani nenapadly. A bude nejspíš hůř.
Víte, v čem je rozdíl mezi Googlem na jedné straně a Mrkvosoftem a nyní bohužel i Applem na straně druhé?
Google je obrovským přínosem pro všechny běžné uživatele (jak zpráva velice správně konstatuje), který díky své otevřenosti a obchodní politice poskytuje SW nejvyšší kvality ZADARMO (vyhledávač, mapy, google-docs, Android, atd., atd...) nebo za minimální ceny.
Mrkvosoft vždy chtěl a stále chce odřít i z běžných(!) uživatelů kůži z těla a pro svoje zisky je ochoten pošlapávat zavedené SW-standardy a vymýšlet místo nich svoje příšerné proprietární "náhrady" za zřejmého zneužívání své dominance včetně právních a finančních pák až za hranou zákona.
Z Apple se bohužel vyklubal největší patentový troll v dějinách, který překonal i Mrkvosoft, a to je co říci. Obě tyto společnosti jsou ochotny jakýmikoliv prostředky zabránit konkurenci nabourat jejich dominanci a v důsledku udržovat neskutečně vysoké monopolní ceny svého SW resp. HW pro běžné uživatele.
Prostě a jasně: Některé firmy světu prospívají, jiné škodí. Je na každém z nás, ať si o tom udělá obrázek a pak se chová podle svého nejlepšího vědomí a svědomí.
+
hezky receno...
Zvlaste posledni veta.
Volba je vzdy na konkretnich lidech co podpori.
Toho času se Google pohádal s FTC. S tím se hádal i MS, a bylo to také bez větších sankcí. Pak se do věci vložil DoJ, a jak to dopadlo, to všichni víme. Navíc je tam to šetření na úrovni států a EU. Jinými slovy jakýkoliv jásot může být předčasný.
Google dává uživatelům něco zadarmo, což je dobré pro uživatele, ale odstřeluje to jeho konkurenty. MS dal MSIE zadarmo, což bylo dobré pro jeho uživatele, ale odstřelilo to konkurenty. Proč je to v případě Googlu skvělé a v případě MS špatné? Asi proto, že název Google začína G, kdežto Microsoft na M :D. Jiný relevantní rozdíl v tom totiž nevidím.
MS měl vždy naopak ve srovnání s konkurencí dobré ceny. Srovnejte cenu Maců s cenou PC s Windows. Od Windows 3.x až do dneška je to vždy ve prospěch PC s Windows, a to zpočátku velmi výrazně. Nebo si srovnejte cenu unixové pracovní stanice (ano, to se fakt vyrábělo) s cenou PC s Windows. U PC jste byl s cenou o řád níž.
Ohledně standardů mám dvě věci:
1. Ty údajně standardy jsou většinou jen nezávazným doporučením. Kde má smysl použít takové doporučení, tam to MS dělá (TCP/IP, XML). Kde to z nějakého důvodu smysl nemá, tam buď nějaké doporučení ohne, nebo udělá věc po svém.
2. Google dělá totéž. Jen to není tolik vidět, protože nepíše primárně SW. Nicméně řada webový aplikací Google například používá vendor prefixy.
Apple ani MS nejsou patentoví trollové. To je jen vaše pojmenování pro firmy, které vymáhají svá práva. Definice patentového trola je úplně jiná. BTW firmy jako Samsung nikdo nenutí kopírovat iPhone od vzhledu telefonu až po ikony. BTW2 když se bavíme o patentech: není to právě Google, kdo zneužíval patenty zahrnuté v technologiích GSM a W-CDMA, které má liecncovat na základě FRAND? Bylo to mimo jiné předmětem té dohody Googlu s FTC. BTW3 není to právě Google, kdo zapleveluje web reklamou, shromažďuje osobní data uživatelů jak jen to jde, kandiduje na Velkého Bratra dekády, a ještě vám úspěšně nalhává, že to všechno vlastně dělá pro blaho celého lidstva? :) Například na translate.google.com shromažďuje vaše texty, a pokud jste se před tím například přihlásil na youtube, jsou ty texty dokonce asociované s vaším účtem. Wow, to je ale lidumilná aktivita ;)
http://en.wikipedia.org/wiki/Patent_troll
http://goo.gl/0C4ZN
http://techcrunch.com/2013/01/03/ftc-settles-google-antitrust-probe/
Prostě a jasně: firmy chtějí vydělávat. Jestli u toho škodí nebo pomáhají, to závisí primárně na tom, zda/jak jejich produkty používáte. Pokud vám nějaká firma tvrdí, že něco dělá pro blaho lidstva, nebo že je váš kámoš (o to se dost snaží třeba banky), tak nebuďte naivní a nevěřte tomu. Každá firma dělá business pro zisk, tak jako pekař nebo hospodský dělají chleba/guláš kvůli vlastnímu zisku.
Google dává uživatelům něco zadarmo, což je dobré pro uživatele, ale odstřeluje to jeho konkurenty. MS dal MSIE zadarmo, což bylo dobré pro jeho uživatele, ale odstřelilo to konkurenty. Proč je to v případě Googlu skvělé a v případě MS špatné? Asi proto, že název Google začína G, kdežto Microsoft na M :D. Jiný relevantní rozdíl v tom totiž nevidím.
Jeden zásadní rozdíl je, že Google to dává zdarma a vydělává na doplňujících službách, což je legální, protože tomu může kdokoliv konkurovat stejným způsobem.
Naproti tomu MS to dává v ceně něčeho jiného, protože to váže na vlastnictví něčeho jiného. To není zdarma, i když to tak obchodníci velmi rádi prezentují, to je buď vázaný prodej (MSIE) nebo dumping (Security Essentials). Oboje je přinejmenším na hraně zákona (pro dominantní hráče tedy už za hranou).
Ty údajně standardy jsou většinou jen nezávazným doporučením. Kde má smysl použít takové doporučení, tam to MS dělá (TCP/IP, XML). Kde to z nějakého důvodu smysl nemá, tam buď nějaké doporučení ohne, nebo udělá věc po svém.
Opravím: kde musí standard dodržet, protože by mu to jinak nefungovalo, tam ho dodrží (TCP/IP, XML), kde nemusí, tam si to udělá po svém (Java, Kerberos), někdy i tak, že ten standard není ani vnitřně konzistentní (OOXML).
Google dělá totéž. Jen to není tolik vidět, protože nepíše primárně SW. Nicméně řada webový aplikací Google například používá vendor prefixy.
Vendor prefixy jsou samotnými standardy doporučené pro rozšíření jejich funkčnosti. Nesmí ale být vyžadovány, což (kromě ignorování vendor prefixů a ohýbání standardů) spousta MS rozšíření nesplňuje.
Fakt nikdo nemohl konkurovat MSIE? V Netsca klidně mohli dávat zdarma, stejně jako MSIE. Nakonec to ukazuje financování Firefoxu a dalších projektů.
Security Essentials jsou dumping? Co je potom OpenOffice od Sunu, Ubuntu od Canonicalu, nebo jakýkoliv jiný open source? Kdo se zastane třeba všech těch výrobců textových editorů, které Sun odstřelil uvolněním zdrojáků StarOffice?
Kdežto Google se standardů skvěle drží. Například Java Androidu je vykuchaná a zmršená (dekompilovaná a pak rekompilovaná) jen proto, že si Google myslel, že mu to projde. Jestli se mu to povede, to je otázka.
MS potřeboval v Javě lepší integraci s Windows, tak si ji napsal. Kerberos je kapitola sama pro sebe. Fakt byste chtěl při setupu každé stanice například zadávat nevím kolik konfigurace, včetně hostname password change serveru? To se MS pochopitelně nelíbilo, takže použil co se hodilo, a zbytek ohnul. Osobně bych to udělal úplně stejně.
BTW zábavný detail: Linux jako unixový systém není POSIX compliant. Povídejte mi něco o standardech :D
Webkit není vendor ani browser, takže jeho prefix nemá na stránkách co dělat. A například -webkit-linear-gradient už měl být dávno z WebKitu dropnutý, protože tato část CSS3 je ve fázi Candidate Recommendation. Navíc implementovat cokoliv nefinálního je zvěrsto, které opět jenom rozbíjí web.
> Například Java Androidu je vykuchaná a zmršená (dekompilovaná a pak rekompilovaná)
Zdroj? Pokud vím, tak Google vytvořil jiný VM pro jiný bytecode (registrový vs. zásobníkový přístup), aby se lépe interpretovalo. (Od použití JIT je to relativně jedno.)
Ad MS+Java: Tak AFAIK šlo o to, že nebyla úplně kompatibilní.
Ad WebKit: je to renderovací jádro, podpora -webkit-* vlastností je snad společná pro všechny WebKitové prohlížeče. OK, WebKit není vendor, takže to možná není úplně košer.
Ad implementace čehokoli nefinálního: Pokud je to s vendor prefixem, je to IMHO celkem OK. Pokud je to bez prefixu, může nastat problém se zpětnou kompatibilitou (hm, width a height).
Zdroj? Například soubor PolicyNodeImpl.java ve zdrojácích Androidu byl nadepsaný:
* Copyright 2004 Sun Microsystems, Inc. All rights reserved.
* SUN PROPRIETARY/CONFIDENTIAL. Use is subject to license terms.
Florian Müller vzal soubory J2SE 5.0 a dekompiloval je pomocí nástroje Jad. Výsledek srovnal s kódem Androidu. A to srovnání je *velmi* zajímavé.
http://www.fosspatents.com/2011/01/new-evidence-supports-oracles-case.html
Koukněte třeba na tenhle kousek. Metody jsou v obou zdrojácích stejně řazené, deklarace jsou ve stejném pořadí, kód je téměř úplně shodný. Opravdu někdo věří, že pánové z Googlu shodou okolností, samostatně a bez koukání napsali prakticky úplně totéž, co dekompilátor generuje ze souborů Sun JDK 1.5?
http://www.docstoc.com/docs/69702409/2-AclImpl-synopsis
Otázkou samozřejmě je, jak to celé vysvětlit laické porotě složené losem ze základoškolských učitelů a střihačů živých plotů, ze které odpůrce navíc nechal vyhodit všechny lidi s technickým povědomím nebo vyšším vzděláním. Jsem velmi zvědavý, co nám přinese odvolací soud.
Ano, Java od MS neuměla JNI a RMI, zato byla rozšířena o desítky metod a vlastností. Sun dostal USD 20M, a MS si napsal .NET Framwork. Sun za těch pár drobných (BTW nejspíš jeho jediné příjmy z Javy :D) přišel o možnost stát se součástí úspěchu. Místo toho to díky tomuto a dalším špatným rozhodnutím o pár let později zabalil.
Vendor prefix v layout enginu je OK, tedy pokud jde o vendora nebo browser, a pokud podpora toho prefixu zmizí, když doporučení W3C dojde do fáze RC. Nicméně když hovoříme o stránkách, tak podle mě není dobré, když webové aplikce používají vendor prefixy. Tohle rozbíjí kompatibilitu webu.
O ActiveX toho asi moc nevíte. Jde o komponentovou technologii použitou mimo jiné na webu. MSIE umožňoval - a dále umožňuje - instalaci komponenty, kterou webová stránka potřebuje. Samozřejmě za použití digitálních podpisů a po souhlasu uživatele. Například Firefox vás také vyzve k instalaci Adobe Flash Playeru a jiných pluginů, když je stránka potřebuje.
Firefox mě vyzve k instalaci pluginu, zatímco IE stáhne a (defaultně bez dotazu) spustí libovolný binární program, který si až do vypnutí počítače může dělat co chce, protože se stane součástí operačního systému. Zdá se že o ActiveX moc nevíte vy, protože to je rozdíl asi jako mezi pohrozením prstem a vyražením zubů. Možná byste to potřeboval okusit na vlastním obličeji, abyste měl ten správný eXPerience :-D
Co je to zase za blábol? Viry se na počítač dostanou často díky chybě v ActiveX komponentách. Například děravý Flash, děravá Java, děravý QuickTime. To ovšem není chyba mechanismu ActiveX, natož aby to podporovalo vaše tvrzení "Firefox mě vyzve k instalaci pluginu, zatímco IE stáhne a (defaultně bez dotazu) spustí libovolný binární program, který si až do vypnutí počítače může dělat co chce, protože se stane součástí operačního systému". Nakonec se ten počítač nakazí virem úplně stejně, když máte děravý plug-in ve Firefoxu.
Přiznávám se, že mě už nebaví odpovídat na zjevné nesmysly, které plodíte. Zkuste se trochu zamyslet na tristní úrovní svých příspěvků.
Nikdy jste nenarazil na stránku, která obsahovala vlastní ActiveX modul? Já ano.
Nikdy jste nenastavoval čerstvě nainstalovaný IE, kde je spuštění takového kódu povolené bez dotazu? Já ano.
Ty lži co píšete nezní jako od zkušeného člověka který používal CP/M, spíš jako naučené bláboly mladého smrada co zrovna vylezl ze školy, a s prázdnou makovicí se pokouší dělat velkého machra opisováním reklamních kydů. To není ten Lael kterého jsem znal!
Apopos "děravá Java", před pár dny jste tvrdil že se používá pro psaní bezpečnějších aplikací, takže jak to teda je? Takhle: http://www.root.cz/zpravicky/dalsi-exploit-pro-diru-v-jave-je-na-prodej/
To se vás tu asi střídá víc a neumíte se ani domluvit mezi sebou...
'Apopos "děravá Java", před pár dny jste tvrdil že se používá pro psaní bezpečnějších aplikací, takže jak to teda je? Takhle: http://www.root.cz/zpravicky/dalsi-exploit-pro-diru-v-jave-je-na-prodej/'
Je trošku rozdíl mezi bezpečností výsledné aplikace a bezpečností sandboxu... Pokud napíšu v Javě aplikaci, mohu si být celkem jist, že problémy jako buffer overflow nehrozí.
> IT průmysl udělal velkou chybu, když procesem s Microsoftem začal zvát regulátory do svého odvětví.
Tak nevim, jak IT prumysl pozval procesem s MS regulatory. Jestli ty regulatory nepozval spis MS, kdyz svym chovanim dokazal vyvolat az zajem justice USA, ktera normalne vycerpava svou iniciativu pouze zaviranim cernochu do death row, ale drzitele vypasenych bankovnich kont nechava na pokoji.
DoJ pokud vím přizval do oboru Netscape, později za něj kopal AOL. MS si "dovolil" do OS zahrnout browser, což je samozřejmě těžký prohřešek :). Jo a MSIE dával zdarma a tím položil Netscape, což je opět asi hrozně špatně. Naopak když například Google nebo Sun uvolnili produkt zdarma, tak je to pro blaho lidstva, a bez ohledu na to, koho to položí nebo nepoloží.
Je to zdarmo pro zákazníky MS. Je snad plným právem autora aplikace si určit licenční podmínky podle svého uvážení. Například GPL nutí lidi poskytovat zdrojáky svých modifikací. Když je to svobodné, proč nemám svobodu si nechat zdrojáky svých změn jenom pro sebe? Protože to autoři nechtějí. A MS zase nechce jiné věci. Není v tom principu rozdíl.
"Pokud ty zdrojáky chcete jenom pro sebe, tak tu aplikaci nikomu nedávejte, je to vaše svobodné rozhodnutí ;-)"
To platí u aplikace, která již byla např. pod GPL. Neplatí to u aplikace, kterou sám člověk vytvoří. Tam naopak platí: Pokud tu aplikaci bez zdrojáků nechcete, neberte; je to vaše svobodné rozhodnutí.
Takže jinými slovy nemám svobodu vydat výsledek vlastní práce bez zdrojáku, ale vlastně to svoboda je, akorát ne pro mě :D. Kdyby se nemluvilo o free software, ale třeba o community software (v češtině komunitní software), neřekl bych ani slovo. Takhle mi to připadá jako zjevné zneužití pojmu svoboda.
"nemám svobodu vydat výsledek vlastní práce bez zdrojáku"
Zase lžete! Tuhle svobodu máte, ale to musí být jen vaše práce. Pokud použijete výsledky práce někoho jiného, musíte respektovat jeho podmínky.
Nelíbí-li se vám to, napište si vlastní knihovny, a použijte překladač který není open source. Pak si můžete stanovit takovou licenci, jakou vaše nástroje umožňují...
Nerozumíme si. Když mám "svobodný" software a napíšu vlastní kód (například si dovolím použít GPL knihovnu), jsem *povinen* ten kód uvolnit tomu, kdo dostane mou binárku. Nic proti tomu, ale svoboda to není.
Samozřejmě máte pravdu, že do toho nemusím jít, a můžu psát SW jinak. A naprostý souhlas s tím, že je třeba respektovat podmínky, které stanovuje autor kódu. Podstata věci je ale v tom, že "svobodný" a "povinnen" nejde dohromady. Copak ten rozpor nevidíte?
Když to budeme nazývat svoboda, co je víc? Svoboda modifikovat kód, nebo svoboda použít knihovnu bez změny licence své aplikace? Nelze obecně říct.
Já radši svoboda říkám něčemu jinému. A to svobodě dohodnout se na jakýchkoli (třeba i "nesvobodných") podmínkách.
BSD je někde jinde než GPL, to uznávám. Ta je prakticky v kategorii WTFPL a spol. Ale i tak si myslím, že svoboda je hlavně o možnosti autora nabízet svoje produkty za podmínek, které chce, ne o tom, že to někdo zveřejní pod BST/X11/WTFPL/whatever. (Ačkoli zveřejnění pod GPL/LGPL/AGPL/BSD/X11/WTFPL/whatever samozřejmě není proti svobodě.)
Pokud máte daná omezení k výsledkům vaší vlastní práce, nijak svobodné to není. A se slušností je to velmi diskutabilní. Já bych například označil za slušné, aby autor kódu měl možnost výsledek své vlastní práce prodat za takových podmínek, které si sám stanoví. GPL mu tuhle možnost bere.
BTW běžte někdy za pekařem nebo hospodským a řekněte mu, že je neslušné, že se nedělí zdarma o výsledky své práce :)
Mam takovy pocit, ze s temi omezenimi se to ma ponekud jinak, nez tu nastinujete. Opravte me nekdo, pokud se mylim. Treba vas priklad s knihovnami. Pokud knihovnu pouze pouzijete ve smyslu, ze volate jeji funkce z vasi aplikace, muzete si aplikaci zverejnit s licenci, jaka se vam libi, knihovnu nikterak nemodifikujete. Pokud ale knihovnu pouzijete ve smyslu, ze ji zmodifikujete a nasledne sirite s vasi aplikaci, tak od te knihovny musite zverejnit zmodifikovany zdrojak. Aplikaci si nadale sirite pod vasi oblibenou licenci. V takovem pripade vam ale nic nebrani v tom, abyste zdrojak knihovny nechal na pokoji a funkce knihovny, ktere potrebujete upravit, si napsal znova sam z nuly, nacpal do vlastni knihovny a tu si siril pod licenci, ktera se vam libi, stejne jako na ni zavislou aplikaci.
Programatori, kdo to ma nastudovane? Potvrdte nebo vyvratte to.
To je právě rozdíl mezi GPL a LGPL. U GPL je problém i ta knihovna. Neznám to přesně, ale základ je to, že součástí díla je i API (otázka je, co když mi to implementuje nějaké známé API, ale i tam se něco najde, např. konstruktor) a include hlavičkových souborů stačí k vytvoření odvozeného díla (Je stejný problém třeba i v Javě?)
U licencí jako LGPL a EPL se nehodnotí jako odvozené dílo, pokud to použijete jako knihovnu. Někdy (asi u LGPL) tu je podmínka, že použijete dynamic linking. (Jak je to s JIT? Nebo ta je dostatečně dynamic, i pokud inlinuje? Co Dalvik cache v Androidu? A Proguard tu asi taky může dělat při nevhodném nastavení problém.) To už jsou celkem použitelné. Tuším, že EPL nepzůsobuje žádný závažný problém.
A pak tu jsou licence jako WTFPL, BSD, X11 ('MIT'); Apache a další, které především zbavují autora záruk (s výjimkami jako WTFPL - ta nedělá ani to).
Záleží na cílové skupině. GPL nejspíš bude stačit hlavně těm, kteří by stejně nebyli ochotni zaplatit. Tito ne-zákazníci tedy nemusejí znamenat (aspoň z velké části) ušlý zisk a nemusí s nimi být velké náklady. Naopak ale mohou přinést užitek:
* rozšíří povědomí o knihovně
* bugreporty...
Prostě freemium.
Na GPL SW je obecně velmi těžké vydělávat. Samozřejmě se může dost rozšířit mezi lidi, kteří by za něj jinak nezaplatili. Ale bohužel pro autora aplikace ho použijí i ti, kteří by při absenci GPL verze prostě zaplatili. A finančně to fakt nevypadá dobře. Neumím si například představit v ČR dávat účetnictví, mzdy nebo sklady pod GPL, paralelně k tomu produkt prodávat, a celým se tím nějak uživit. Nakonec ani velcí podporovatelé open soure, jako IBM, Sun a (svého času) Oracle, svoje produkty nedávají pod GPL. O kolik si tipnete, že by Oraclu propadly tržby, kdyby uvolnil zdrojáky svých aplikací?
Psal jsem o knihovnách. Tam sice taky záleží na konkrétních podmínkách, ale obecně je knihovna pod GPL spíše nevhodná pro komerční použití, protože nutí zveřejnění zdrojáku celé aplikace pod GPL. Proto je celkem očekávatelné, že tito přímí uživatelé knihoven (tj. programátoři, popř. jejich zaměstnavatelé) radši koupí komerční verzi.
Je to samozřejmě i otázka oboru. Pokud tu knihovnu budou používat hlavně autoři cloudových služeb, kteří ty služby budou přímo i provozovat, GPL jim vadit nebude. Ale něco jako AGPL už asi ano. (Byla by asi potřeba modifikace, čistá AGPL na knihovny asi nedává smysl.)
"A co bude zákazníky motivovat k placení za licenci, když mohou ten samý kód získat pod GPL zdarma?"
No přece to, že ho nechtějí pod GPL, právě tak jako vy. A původní GPL kód je nebude zajímat, protože od vás si koupí uzavřený, s vaším přídavkem a tedy vlastnostmi, které ten původní neměl.
Bylo to pro blondýny, policajty a Laela dost pomalu a srozumitelně?
Ale rozumíme si velice dobře. Vám prostě není proti srsti ukrást cizí kód, použít ho ve svém programu, a ten pak vydat pod proprietární licencí. Já holt respektuji podmínky původního autora, na jehož práci stavím, a to je to o čem je GPL!
Když se vám to nelíbí, kupte si jinou knihovnu, která je komerční.
Ten původní kód je přece dále volně k dispozici. Řeč je o *mém* kódu, který jsem napsal sám. A pokud ho musím vydat, moc svobodné mi to nepřijde.
Nelíbí se mi to, stejně jako řadě výrobců SW, takže pod GPL nepíšu. Kdo ode mě první dostane binárku, musí dostat i zdroják, který může volně šířit, a já ho pak už nikde jinde neprodám. Proč bych asi něco tak hloupého dělal?
Já fakt nevím, proč se hádat nad mírou svobody licence. Svoboda je především otázka smluvní svobody, ne výsledných podmínek. IMHO nemá smysl se hádat nad tím, jestli je svobodnější GPL, BSD, MS EULA nebo licence, která po uživateli chce, aby nejbližší následující neděli po použití aplikace šel do kostela na mši. Stejně tak mi nedává smysl "svobodě, ke které ta pravidla mají velmi daleko".
GPL neni a nema byt zdrojem univerzalni vobody. Dava vam svobodu obrzet zdrojak, studovat ho a upravovat. Az jednou treba narazite na to, ze zkrachuje dodavatel software, na kterem je vase firma zivotne zavisla a stara verze programu nebude na novych Widlich fungovat nebo budete potrebovat upravit ci dodelat nejakou funkci, budete nadavat, ze nemate zdrojaky, protoze to nebyla GPL aplikace.
Logicky se nabízející otázkou ohledně GPL již reagoval kolega Vít Šesták.
Rozumný dodavatel firemního SW (účto, mzdy, sklady apod) nemá problém ve smlouvě podepsat uložení zdrojáků u notáře, a možnost jejich vydání zákazníkovi v případě bankrotu. Naopak má problém dodat SW s licencí GPL, která by zákazníkovi umožnila ten SW i se zdrojákem šířit bezplatně dál.
Nicméně ani zdroják zákazníka nijak nespasí. Pokud SW například nefunguje v nové verzi Windows, existují režimy kompatibility, dají se vychytat permissions apod., na což zdroják nepotřebujete. Pokud naopak změnu v produktu opravdu potřebujete, musíte si zaplatit někoho kdo ten zdroják nastuduje, změny udělá, nastuduje, bude celou aplikaci podporovat, a do budoucna jí rozvíjet. To je typicky daleko dražší, než prostě migrovat na jiný produkt.
Možná nevíte, že naprostá většina případů technické podpory nekončí úpravou zdrojáku, a dokonce se řeší bez přístupu ke zdrojáku. Windows mají navíc velmi dobrou zpětnou kompatibilitu. A když dojde na nejhorší, prostě migraci na tu novou verzi Windows odložíte, než migrujete na jiný produkt (což stejně musíte výhledově udělat).
Ještě jednou: původní zdroják je dále k dispozici pod GPL, takže jde výhradně o práva k výsledku mé vlastní práce. Pokud mi GPL předepisuje povinnost uvolnění výsledků mé vlastní práce, není to svobodné. Nezpochybňuji právo autorů si stanovit pro svůj zdroják omezení jeho použití, včetně povinnosti uvolnit modifikace. Zpochybňuji to, že přitom mluví o svobodě. Ta tam totiž není. Opravdu svobodnou licencí je například BSD.
