Doufal jsem, že s IPv6 „povinnost“ reverzních záznamů skončí, případně že se přestanou používat úplně. Při tom počtu IPv6 adres stejně nezbývá nic jiného, než aby je vlastník příslušného bloku všem vygeneroval automaticky z IPv6 adresy. K čemu tedy takový záznam bude, když tam bude akorát jinak zapsaná IPv6 adresa?
Jirsak jirsak, kdybyste si spolecne s caletkou to RFC aspon precetli, ze ...
Reverz se predpoklada pro SERVERY, pripadne pro IPcka, ktera jsou uvedena v DNS (=maji jmeno), v pripade stanic je pak treba dobre mit reverz na IPcku vygenerovanem z MAC adresy (pokud na nej zaroven ukazuje nejaky jmeno) protoze prave a JEN na TETO adrese, lze(realne) provozovat server. Reverz se naopak nepredpoklada u IPcek, generovanych nahodne a vyuzivanych pouze pro odchozi provoz.
V RFC je kuprikladu napsano, ze stanice pouzivajici privacy extension muze stejne nahodne (trebas na zaklade te nahodne IP) generovat PTR zaznam. Muze ... ale nemusi.
No jo, jenže Google vyžaduje reverzní záznam pro klienty. Navíc s rozšiřováním IPv6 se bude doufám server (= bude tam nějaká služba čekající na spojení) stávat pomalu z každého zařízení. Takže počet zařízení používaných pouze pro odchozí provoz se bude blížit nule, a ty reverzy stejně nepůjde řešit jinak, než automatickým generováním pro libovolný dotaz. A nebo se někdo chytne za nos, reverzní záznam nebude nikdo vyžadovat a v praxi je budou mít jen směrovače, u kterých to ještě dává nějaký smysl.
„...protoze prave a JEN na TETO adrese, lze(realne) provozovat server.“
Asi tomu moc nerozumím, ale vždycky jsem si myslel, že adresa IP je jednoznačným a DOSTAČUJÍCÍM určením zařízení v síti, na kterém si můžu pustit jakýkoliv server, co mě napadne, a systém DNS až jako nepovinná nadstavba nad tím (už z důvodu bezpečnostních problémů). Dle výše uvedené diskuse je třeba mít záznam v DNS, jinak se se mnou nebudou jiné servery bavit. 1. mi to přijde jako porušení síťové neutrality (některé servery jsou si rovnější), 2. v případě řešení spamu jako „security by obscurity“. Uniká mi něco?
Už dnes něco takového je možné, přinejmenším pomocí PowerDNS a jeho rozmanitých backend pluginů. Ale samozřejmě je potřeba on-line podepisování, což třeba Knot bude mít zanedlouho.
On-line podepisování není žádné zlo, v podstatě všechny ostatní šifrované služby tak fungují (aspoň TLS a SSH). Výhodou DNSSECu je, že je ho možné provozovat i v režimu off-line podepisování. Ale pokud nejste zrovna správce TLD s klíči v HSM a s HSM v trezoru, prakticky si off-line podpisováním bezpečnost moc nezlepšíte.