Tady jde o ten princip, který je potřeba uhájit – Internet je soukromý majetek, patří jednotlivým firmám a lidem, kteří se svobodně rozhodli propojit si svoje sítě.
Mám doma pár počítačů a natáhnu si mezi nimi kabely. Pak se dohodnu se sousedem na nějakých svých pravidlech a natáhneme kabel nebo WiFi i mezi sebou. Internet je to samé, akorát ve větším měřítku. Pravidla si mají určovat ti, kdo tu síť staví a kterým patří, ne nějaký politik.
Zabezpečení můžeš mít i v současném Internetu – SSL/TLS/SSH šifrovaná spojení, šifrované disky, S/MIME nebo GPG šifrované a podepsané zprávy posílané mezi jednotlivými uživateli – „end-to-end“ bezpečnost. A to je dobré používat i v síti, do které se nemontuje stát – i když se s někým dohodneš na pravidlech (např. že nebude odposlouchávat komunikaci, která přes něj jde), je lepší si to zabezpečit pomocí vhodné technologie (kryptografie) a ne mu jen slepě věřit.
To je hodně zjednodušující pohled. Většina lidí by asi nesouhlasila s tím, že můžeš doma vařit pervitin, protože to je přece tvůj dům. Musí existovat obecně uznávaná pravidla, aby ses mohl cítit bezpečně i jako uživatel cizího majetku, který je veřejným prostorem. Když přijdeš do aquaparku taky ti majitel nemůže říct: Hele, sory, ale to je můj majetek a já jsem stanovil, že zelená smradlavá voda je OK.
Upozornění pro další diskusi: Nenapsal jsem, že souhlasím s tím, co se teď děje, nebo že instituce taky nemusí dodržovat pravidla. Rozporuji jen Frantovo zjednodušující tvrzení o pravidlech na mém majetku.
Ad „Většina lidí by asi nesouhlasila s tím, že můžeš doma vařit pervitin“
Drogy sice nesnáším, ale když si to doma uvaříš, doma spotřebuješ a nebudeš mi nijak škodit (např. mne okrádat, abys měl na suroviny), tak mi po tom nic není.
Ad „Musí existovat obecně uznávaná pravidla…“
Ale vždyť já nejsem pro nějakou anarchii – od začátku píšu, že si se sousedem dohodneme pravidla a pak propojíme svoje sítě. Když si chci dát server k někomu do serverovny, tak on taky má svoje pravidla a já je musím respektovat (když se mi nelíbí, tak si dám server jinam). Stejně tak ISP má svoje pravidla, smlouvy s koncovými uživateli. ISP mají smlouvy mezi sebou. Prakticky každá služba na Internetu má nějaká svoje pravidla, ať už je to diskuse, web, e-mail, IRC….
Aby to nebylo úplně chaotické a extrémně heterogenní, můžou existovat i obecná pravidla, vzorové smlouvy (něco jako typové licence pro SW jako je např. GNU GPL – aby každý nemusel definovat vlastní podmínky a ostatní je pokaždé číst), netiketa.
Ale klíčová otázka je, kdo bude ta pravidla určovat. Jestli to jsou ti lidé, kteří Síť vytvořili, nebo jestli je to nějaký politik/terorista/cracker či jiný zločinec, který jim chce technologii ukrást a zneužít pro svoje zájmy.
Jsem přesvědčen, že to bude fungovat líp, když o pravidlech budou rozhodovat lidé, kteří do společného projektu vložili svůj majetek a svoji práci (a také jejich zákazníci, kteří je ovlivňují svým tržním chováním), než když o tom bude rozhodovat politik, který přišel z venku, nic do toho nevložil a snaží se rozhodovat o cizím.
Politik sice nic nevymyslel, ale do vseho se sere. Od toho je to politik. A tady jim, spise nez pro zneuziti pro svoje zajmy, jde spise o to, aby Internet epracoval proti jejich zajmum. Krome toho, politik zadne zajmy nema, krome toho, jak pod sebe co nejvice nahrabat. Politik je prostitutka, ktera tam je od toho, aby hajila zajmy nekoho jineho. To typicky neni ten, kdo ho naivne zvolil, ale ten, kdo pusti nejvetsi chlup.
Pokud by se ta sit rozrostla do miry, kdy by to zacalo byt nejak vyznamne, do tydne tam budete mit nekolik prodejnych krys, ktere budou smirovat. Tamhle Franta kdysi ukradl prase a soudruzi z tajne sluzby mu vysvetli, ze jestl chce, aby se o tom nemluvilo, tak bude lepsi, kdyz s nimi bude "dobrovolne" spolupracovat.
Na Groklaw se popisovaly právní aspekty některých událostí v IT, zejména těch spojených se svobodným software, viz http://en.wikipedia.org/wiki/Groklaw .
Mezi spoustou polopravd, nepravd a záměrných lží, které jsou na internetu všudepřítomné, to byl web, který se snažil o těch událostech informovat pravdivě. Autorka toho o sobě nikdy mnoho neuváděla, ale očividně měla právní vzdělání, a tak mohla pracovat s informacemi přímo od zdroje (soudní dokumenty, smlouvy, ...). Na to běžní novináři nemají kvalifikaci. Proto ten web tolik vyčníval z průměru.
Diky za info,
to vypada z clanku, ze vse stoji a pada na bezpecnem emailu, jak je videt Lavabit spustil lavinu.
Co muzeme jako komunita udelat pro bezpecny email? nesel by vytvorit distribuovany emailovy system neco ve stylu uzivatel taha data vzdy z mene pravne restrivni zeme do vice pravne restritivni zeme?
Mohou napr. v CR kdyz spustim takovou sluzbu po me jit, kdyz nebudu mit sanci vedet jake data ma uzivatel ve schrance?
Distribuovany systemy uz davno existujou, jen nejsou zrovna moc user friendly.
Navic jakakoli bezpecnost zacina a konci u uzivatele, kterej by musel dodrzovat alespon zakladni pravidla.
Sam trebas resim aktualne takovy dilema ... rad bych, aby postfix ukladal maily na sifrovany uloziste ... ale zaroven bych rad, aby to startovalo samo. Premejslel sem o nejakym reseni ala na srv dam verenou cast klice, pri prijmu se maily zasifrujou ... a desifrovat je bude az klient. Zatim sem jen lehce prohledal net, a nic co by bylo one click use sem teda neneasel...
Samo, vim ze tim nevyresim putovani mailu (nezasifrovanyho) po netu, ale vyresil bych tim fyzickej utok na srv.