Názory k článku
Guidance - technologie umožňující dronům vyhnout se překážkám
-
Tak hracka je take to, co tam maji na fotce. Zadny vojensky dron s kridly a proudovym motorem, ale nejakou kvadrokopteru. A ta s nalezitym programovym vybavenim musi byt schopna divokeho manevru, pri kterem zastavi skoro na fleku. Programovat bych ten manevr tedy nechtel, ale dovedu si to predstavit.
-
j (neregistrovaný)
Rek bych, ze nejak nechapes, jak to funguje. To vubec neni o tom, ze by se to vyhlo nejaky "vzniknuvsi" prekazce. To je o tom, ze si to proscanuje tech 20m kolem, posune se to, a opet proscanuje 20m kolem. Ostatne ze to presne takhle funguje je videt v tech garazich. Protoze pri letu rychlejsim nez chuze by to proste do prekazky narazilo. Se nekoho poptej nebo si to vyzkousej, jakou maj i tyhle pidimodylky ve vzduchu setrvacnost.
-
Opravdu pochybuji, ze by to skanovalo a nasledne se posunovalo dvacetimetrovym priskokem. Takovy system je nesmysl a navic by vyzadoval GPS, aby ten kram vedel, jestli je na spravne trajektorii. U takove kvadrokoptery staci, aby nekdo otevrel dvere a vlivem pruvanu o dvaceti metrech skonci ve zdi. A i bez pruvanu neni jiste, jestli kvadrokoptera skonci tam, kam si to puvodne namirila, protoze nema zadny system hodinarsky presneho nataceni polohy. Smysl ma pouze prubezne skanovani a prubezna korekce drahy.
V te garazi to tak funguje proto, ze tam meni drahu o devadesat stupnu, tak se jednoduse napred zastavi, protoze to se programuje snaze, nez let obloukem okolo sloupu - i kdyz i to by se dalo udelat. A prave to, jak to zastavi v te garazi, o extravelke setrvacnosti nesvedci. A pokud tam nejaka vetsi setrvacnost je, je to proto, ze se nepokousi zabrzdit pomoci nejake subrutiny pro nouzove zastaveni, ale pouze uplne obycejne. Nicmene subrutina nouzoveho zastaveni by u toho byla docela namiste. Kdyz v te garazi nekdo nahle vystoupi zpoza sloupu, kvadrokoptera mu sesrotuje ksicht.
-
j (neregistrovaný)
Jak rikam, vyzkousej si to. Pokud to poleti aspon 20km/h, coz neni zadna turborychlost, tak na zastaveni potrebujes 10+ metru. A to se porad bavime o modylku kterej vazi par deka.
Pokud necemu nastavim trasu, tak nepotrebuju programovat zadny zastavovani, jenze v tomhle pripade musim cekat, nez se nascanujou prekazky.
A dalsi vec kterou jaksi pomijis - pretizeni. Opet, u modylky pohybujiciho se rychlosti chuze pomerne nezajimava vec. Ale u neceho, co poleti 50km/h+ a ponese 50kg+ ...
-
Mluvim o subrutine nouzoveho brzdeni, ktera by asi delala neco jineho, nez normalni zpomaleni do nuly. A rec zde neni o necem, co leti 50 km/h a nese 50 kg, ale otom, co vidim ve videu.
Trasu sice muzu naprogramovat, ale protoze nemuzu spolehat na to, ze kvadrokoptera zareaguje na ridici impulz tak, ze po te trase opravdu poleti, musim neustale skanovat a korigovat. Mala odchylka tahu jedne vrtule zpusobena napriklad vyssim trenim v lozisku nebo pavucinou, ktera se tam namotala pri letu nekde v koute, zpusobi to, ze misto planovane trasy skoncim nekde ve zdi.
Autopilot letadla take nefunguje tak, ze se letadlo namiri nejakym smerem, zablokuje se rizeni v dane poloze a piloti muzou jit pichat letusky. Autopilot provadi nepretrzite korekce, protoze by jinak misto v Londyne skoncilo letadlo zapichnute nekde uprostred pole ve Spanelsku.
-
BTW, to tve planovani trasy, jak ty si ho predstavujes bez zpetne vazby, si muzes snadno vyzkouset. Sezen si nekde kvadrokopteru, nasteluj ji doprostred obyvaku a zalep joysticky zvykackou. Pak si jdi udelat kafe a az ho vypijes, tak mi napis, jestli ti uletela oknem sousedovi do rajcat, pristala v akvariu nebo se zamotala do zaclony.
-
-
strepty (neregistrovaný)
Povedzme ze auto ide 80 km/h a ma brzdnu drahu 31.5 m http://www.autorubik.sk/clanky/brzdna-draha Neviem ci moze dron zastavit vo vzduchu rychlejsie aj keby mu bezali vrtule v protismere tak proti asfaltu je to nic
-
Auto vazi tunu, kvadrokoptera rekneme kilo. Auto jede 80 km/h, kvadrokoptera asi tezko. Auto ma k dispozici brzdnou silu mensi, nez jedna tuna, kvadrokoptera ma k dispozici brzdnou silu vetsi, nez je jeji vaha - jinak by se nikdy neodlepila od zeme a museli by na ni veset balonky s heliem. Jestlize tu kvadrokopteru rozjedu na maxximalni rychlost a nasledne ji otocim proti smeru letu tak, ze trci pod uhlem rekneme 30 az 45° a zvysim tah vrtuli na maximum, pocitam ze zastavi na maximalne nekolika metrech, hluboko pod tech 20m. Rucne se to dela asi dost blbe, proto ta setrvacnost, o ktere mluvi tvuj predrecnik. Ale naprogramovat by to slo, i kdyz by to nebylo tak uplne jednoduche a chtelo by to serii pokusomylu.
-
j (neregistrovaný)
Tak se podivej, jakou setrvacnost ma vrtulnik, princip je stejnej... aha, on potrebuje i stovky metru na to aby zastavil do nuly ... daleko vic nez stejne tychle se pohybujici auto ... divny co? A co je jeste divnejsi ... zaroven pri tom prudce nabira vejsku. Coz muze byt pomerne nezadouci, obzvlast kdyz nahore je strop.
A ... velky prekvapko ... aerodynamicky brzeni s poklesem rychlosti prudce ztraci ucinnost. Takze pri nizkych rychlostech prakticky nefunguje ... jeste divnejsi.
-
No, to bude asi tim, ze helikoptera ma ponekud jine manevrovaci charakteristiky, nez kvadrokoptera. Na rozdil od ni helikopteru tezko ve vzduchu otocim nastojato, zatimco kvadrokopteru mohu otocit sklidem i vzhuru nohama. Helikopteru nikdy nemuzu nastavit do optimalniho brzdiciho uhlu, kdy by bylo brzdeni maximalni a zaroven propad gravitacni silou kompenzoval naber vysky. To by slo tak leda s temi americkymi helikopterami, co maji jeden rotor vpredu a jeden vzadu. Delat to ale nikdo nebude, protoze u tak velkeho kramu by rucni manevr tohoto typu byl pekne o hubu. Dost mozna i proto, ze by mohlo dojit k prekroceni moznosti materialu rotoru, coz u kvadrokoptery nehrozi.
A nevim, co sem motas aerodynamicke brzdeni. Ty mas na kvadrokoptere brzdici klapky nebo padak? Ja mluvim o aktivnim brzdeni tahem vrtuli proti smeru letu, coz s aerodynamickym brzdenim ma spolecneho jen vyuziti vzduchu.
-
strepty (neregistrovaný)
Len ked cely vztlak venujete na nudzove zastavenie dron nebude nic drzat vo vzduchu a bude padat ako kamen, na zastavenie sa bude dat pouzit len vykon ktory je pri maximalmom zrychleni. Cize ak zrychli na 20m/s za 5 sekund zastavi tiez za 5s. Zrychlenie bude a=v/t = 20/5=4ms-2 dobre a draha zastaveina bude s=1/2 a.t na druhu cize 4 . 25 /2 = 50 m
-
strepty (neregistrovaný)
Este som spocital nudzove zastavenie ake popisujete. Dufam ze mam dobre vzorce lebo si ich az tak dobre nepametam a na internete sa najde teraz kdeco :-). Takze keby ste obetovali cely vztlak mali by ste spomalenie 10m/s-2 za gravitaciu plus 4m/s-2 normalne spomalene. Vtedy by ste spomalili za 1.42 sekundy na drahe 14 metrov. Problem by bol ze dron by padol za 1.4 sekundy 10 metrov. Ostatne moznosti budu medzitym
-
Jo, jenze 20 m/s odpovida 72 km/h, coz se jezdi napriklad na dalnici v ramci obce. Pochybuji, ze budes touto rychlosti letat v prostoru, kde jsou prekazky, navic prekazky, ktere se mohou znenadani objevit, napriklad manik, ktery vyjde zpoza sloupu. Takze v praxi poletis treba 5 km/h a nasledne s vyuzitim maximalniho tahu vrtuli na vhodne naklopene kvadrokoptere zastavis napriklad na metru a to bez propadu.
Nevymyslej si nerealne extremy. Jestlize mas kvadrokopteru, ktera umi 72 km/h. tak s ni tak nebudes letat kdekoliv, podobne jako s Ferrari nebudes v obci jezdit 300 km/h jen proto, ze na to ma kone. Ve volnem prostoru zase nemusis resit prekazky a pri priblizeni k cili a snizeni letove vysky snizis odpovidajicim zpusobem rychlost. Ona letadla pri priblizeni k letisti take kupodivu zpomaluji, prestoze by teoreticky mohla pristavat plnou cestovni rychlosti a nasledne brzdit na dvacetikilometrove pristavaci plose. A ty, kdyz prijizdis autem na semafor s cervenym svetlem, tak take nebrzdis maximalni brzdnou silou na posledni chvili. Tak nevidm, proc bys takto chtel ridit kvadrokopteru.
