Polycentrické právo, opravdu nezávislé soudy, ... tam by se takováto absurdita dít neměla a nebo rozhodně v menší míře a případně lépe řešitelná než v současném systému (absurdnost systému dnes okradený člověk řeší přes HitHit kampaň ....). Nicméně nevím, zda o takových věcech něco víte a řešit takto komplexní téma v takovéhle diskusi je asi nesmysl (ač jako nejaktivnějšího diskutéra na Rootu to tak možná nevidíte :-D). Řekněme, že moje představa je asi takováto: https://ankap.urza.cz/index.php?action=branch&id=38 (tématu se týkají i další kapitoly - nicméně pozor: bez znalosti předchozích kapitol vás budou zřejně napadat špatné argumenty proč by to nemělo fungovat).
Nemusi se ti zamlouvat maximalne svobodna spolecnost - ancap. V tuhle chvili stejne nelze k takove spolecnosti pristoupit, ale ty myslenky se daji aplikovat i do dnesniho zrizeni a rozhodne treba u toho soudnictvi atd jde krasne videt, ze nejake reseni by tu asi bylo, nemusi to byt primo tohle, treba neco napul cesty, ale ten soucasny stav asi nevyhovuje nikomu ..... teda mozna pravnikum ;)
@Jiří
Ancap není maximálně svobodná společnost. Ancap je teorie o zbaveni se toho zlého nepotřebného státu s tím, že najednou všechno půjde líp. Např. lidé se budou chovat racionálně. V podstaté návrat na úroveň kmenového zřízeni s tím, že všechny výhody zůstanou a ještě bude líp.
Zajímavé. Odpověď: "haha, nic o tom nevíš" je u ancapistů jaksi oblíbená pozoruji.
Co myslíte, že Vám zbude, když odstraníte prvky státu? Zbudou Vám vesnice a maximálně tak města s nějakým starostou. Pak už je jenom otázkou času, kdy se vykrystalizují bohatýři jako Bakala, Babiš, Mrázek atd., jenomže všechno bude soukromé, takže nebude nějaká aspoň trochu nekoupitelná struktura, která by jim stála v cestě. Můžete ji zkusit vyžebrat či zaplatit u jiného statku, ale kdoví ...
Celý Ancap vychází z nevědomosti, resp. neuvědomění, proč je důležité mít občany volené (ano i silové) složky a struktury, které je dobré držet mimo byznys a přímo pod správou občanů. Ostatně to umožnilo celý rozmach Západu, protože jednotlivec našel relativně dobré zastání a mohl opustit "okovy". Tzv. Divoký západ je dobrý příklad. Nic jenom lidi a to co chtěli, co si udělali nebo zaplatili. Super. Známe to z dějepisu jako časy práva a prosperity. Tedy, dokud nepřišly státy a federace a nezačaly se řešit celoamerické problémy, jako např. mnohačlenné loupeživé bandy a místní zbohatlí usurpátoři.
Dělám si srandu. Vím, že se to nestane. Bude tam totiž nezávislý soud a nebo můžete jít jinam vybudovat si to všechno sám. V nejhorším zavoláme Aštara ;-)
22. 11. 2020, 14:03 editováno autorem komentáře
Mně to zas tak absurdní nepřijde -- teda, šílené samozřejmě je, že policie nedokázala konat, i když jí naservíroval všechny důkazy na stříbrném podnose. Ale že postuješ na net fotky ze soukromí pořízené backdoornutým notebookem ještě to vulgárně komentuješ mi taky moc v pořádku nepřijde.
(COI: před lety jsme s Lukášem několik měsíců dělali na společné zakázce; spolupráce byla k plné spokojenosti)
Policie má sebrat novému „majiteli“ Macbook, zajistit důkazy (otisky, obraz disku) a předat ho původnímu okradenému (to je za mě morálně trochu sporné, ale takto jsou aktuálně zákony nastavené). V každém případě má nového „majitele“ minimálně kontaktovat, identifikovat, a zajistit ty důkazy. To neudělala, totálně se na to vykašlala.
má sebrat novému „majiteli“
Toto je velmi sporné, protože tím přímo policie a tedy stát vytváří škodu tomu novému majiteli. (A ještě s tou poznámkou, že škodu mají vymáhat po tom zlodějovi, kterého ale ta stejná policie nenajde.)
Ano, souhlasím s tím, že je to dneska takto nastaveno, ale je to nastaveno špatně.
Ano, souhlasím s tím, že je to dneska takto nastaveno, ale je to nastaveno špatně.
Podle mě není. Okradený obvykle může okradení trochu předejít - bezpečnostní dveře, alarm, nenechávat věci bez dozoru, ... Má to taky částečně v ruce.
Ten, kdo koupí věc v dobré víře, tak obvykle nemá jinou možnost, než dát na nějaké své pocity: vy se mi nelíbíte, od Vás to nekoupím.
Taky je dost podivný ten přenos odpovědnosti. Zloděj poškodil původního majitele. A najednou by měl náhradu platit někomu jinému? Tomu, co to koupil? A jak řešit ty, kteří na tom vydělali po cestě - např. bazar, který taky nic nevěděl? Tomu má zisk zůstat? To všechno jsou otázky, které musíte vyřešit - proto je jednodušší ponechat škodu z krádeže pouze mezi okradeným a zlodějem.
Pak tay musíte vzít v úvahu, že existují i sporné případy o tom, kdo a jestli je okradený. Např. dva společníci malé firmy se rozhádají. Jeden vymění zámek u dveří, protože druhý společník mu dluží moc peněz. Druhý společník vylomí dveře kanceláře, kterou dál považuje i za svoji a odnese si a prodá laptop, který oba společně koupili a používali pro podnikání. Soudy nejprve budou muset rozplést, jestli se vůbec jedná o krádež, natož pak z toho vyvozovat, jestli do toho má být tahán nový majitel.
Důvodů, proč to má být nastaveno tak, jak je, je prostě spousta.
Nevím, jestli nedošlo ke zmatku, protože v diskusi se objevují obě varianty (starý OZ, nový OZ). Já nesouhlasím s tím, aby byla věc odebrána novým majitelům. Ti stojí zcela mimo a věc jim má být ponechána. Zloděj má odškodnit původního majitele.
Potom jsou tady případy, kdy se jedná o unikátní věc. (Třeba umělecké dílo.) Tam musí rozhodnout soud, ale měl by rozhodnout tak, aby ani původní, ani nový majitel nebyl škodný. Tj obě strany by se měli zahojit na zloději.
Pane Crhonku, nevím, jak to je v novém OZ, ale jestli tak, že kradená věc zůstává novým majitelům, pak je to pro mě novinou a jsem zděšen, protože to znamená, že
1. kdokoliv může být nevratně zbaven svého legálního vlastnictví krádeží, neboli vlastnictví lze převádět krádeží,
2. o vlastnictví již nerozhoduje (papírová) skutečnost, komu věc legálně patří, ale kdo si ji dostatečně dokáže zabezpečit, nebo na druhé straně ukrást, neboli patří tomu, u koho leží,
3. jedná-li se o unikátní věc (bez ohledu na to, zda obecně, či pro majitele), pak je nenahraditelná, tudíž původní majitel zůstane nutně nevratně poškozen,
4. je to v rozporu se zde zmíněným principem, že bezprávím nemůže vzniknout právo.
Argument o poškození nových majitelů je nesmyslný, protože jejich vlastnictví vzniklo nelegálním jednáním, tudíž by při dodržení práva ani vzniknout nemohlo, takže naopak by se mohlo jednat o obohacení popřením vlastnicví původního majitele, jedno, zda vědomým či nevědomým, protože každý, kdo kupuje věc bez prokázání vlastnicví prodejce, si musí být vědom, že může porušit vlastnictví skutečného majitele.
@SB 16:24
Je to složitější a já nejsem právník. Kolega Jirsák tady dal odkaz přímo na NOZ, já si to mezitím našel zde a je tam seznam (docela zvláštní) vyjímek. A je tam třeba i obraz (takže unikátní dílo).
protože jejich vlastnictví vzniklo nelegálním jednáním
No ale ne jejich jednáním.
tudíž by při dodržení práva ani vzniknout nemohlo
Ano. Jenže toto je problém rychlosti a vymahatelnosti práva, protože čím déle trvá nelegální stav, tím více vlastníků může být poškozeno. Takže nový vlastník splnil všechny náležitosti (a dokonce se ani s nikým nešešel v podchodu), potom soud za 10 let rozhodne (zákony u nás vykládá jen soud) a náhle je vše jinak. V NOZ jsou to 3 roky.
Stejný názor jsem měl po přečtení zprávičky taky. Pak jsem si ale přečetl detaily ve zdejších komentářích, které tu původní "nestrannou" zprávičku poněkud narovnali z té ohnuté strany směrem k hithitu a když jsem si přečetl, že pán v kampani vystavoval na net soukromá videa nových majitelů, kteří ale nebyli zloději, pouze kupci, kteří kradený notebook zakoupili v zastavárně, tak jsem zjistil, že situace je trochu složitější...
Byť samozřejmě je ostuda policie i soudů, že nejsou schopní po 10 letech uzavřít případ krádeže a nelegálního odposlechu a jeho zveřejňování.
Je samozřejmě pravda, že okradený neměl zveřejňovat fotky a videa "nových majielů". To ale na celém (ne)fungování "absurdistánu" vůbec nic nemění. Myslím, že okradený pán původně postupoval naprosto správně, teprve až když zjistil, že systém, který si nedobrovolně platí ze svých daní, mu absolutně nepomůže, tak se začal chovat neeticky, nicméně předpokládám, že jeho frustrace v tu dobu asi dosáhla vrcholu.