Na Kickstarteru se nedávno objevila hra Ecosystem, což je v podstatě simulátor evoluce vodních tvorů. Hru můžete získat od 15 dolarů a dostupná by měla být v dubnu 2019.
Kampaň poběží ještě 24 dní a vybráno je 7 z 20 tisíc dolarů. Vývojář Tom Johnson již jednu hru na Steamu prodává a ta funguje i na Linuxu, což je možná dobré znamení pro Ecosystem.
(zdroj: gamingonlinux)
1:45 - Algae may be at the base of your food chain, but if the number of creatures eating it dwindles, it could grow until it strips out all of the oxygen and causes a mass extinction.
Já rozhodně nejsem expert na podmořskou biologii, ale pokud vím, tak řasy kyslík díky fotosyntéze více produkují než spotřebovávají a v případě jejich "přemnožení" bych se spíše obával, že budou produkovat tolik kyslíku, že to bude pro podmořské tvory toxické. Neboli, v případě přemnožení řas je podle mě větší nebezpečí z nebezpečně vysokého množství kyslíku ve vodě než naopak. Můžu se mýlit, ale od základní školy až dodnes jsem žil v tomto přesvědčení. Jestli se mezitím v tomto ohledu změnila úroveň lidského poznání, tak jsem to dosud nezaregistroval, přestože je to možné, neboť na ZŠ jsem se třeba učil, že máme 4 druhy chutí pak někdo "objevil" pátou atd.
Otrava vody kyslíkem je nesmysl. I plně saturovaná voda kyslíkem je naprosto v pořádku, nadbytek prostě vybublá - v akváriích běžný jev. Na druhou stranu, řasy nejenže samozřejmě spotřebovávají kyslík v noci jako všechny kytky, ale mnohé druhy mohou růst v případě potřeby (nedostatek světla, dostatek organických živin) heterotrofně, jako živočichové. Jsou to tzv. mixotrofní organismy.
Jak jste došel k takové pitomosti jako je otrava vody kyslíkem se neodvážím ani pomyslet, ale vaše dedukční schopnosti by vám jistě záviděl i Herlock Šolmes. Každopádně různé druhy vodních živočichů potřebují různě okysličenou vodu, kdy málo okysličená voda jim neprospívá, ale příliš okysličená voda jim také neprospívá. Nicméně speciálně pro vás jsem se rozhodl najít nějaký odkaz ...
http://www.startribune.com/too-much-oxygen-kills-fish-in-lake-owasso-in-ramsey-county/234167401/
Obratlovcům to zrovna dost vadí. I při běžném tlaku to může způsobovat dýchací potíže a poškození některých hodně prokrvených tkání, jako je oční sítnice. Probém je to třebas u dětí v inkubátoru. Steve Wonder je slepý právě proto, že mu toho kyslíku tenkrát dali moc a dlouho.
Navíc kyslík je dobrý spouštěč apoptózy. Ono je zvláštní, že nejdelšího věku se dožívají organismy, které žijí v místech s velmi nízkou koncentrací kyslíku a ještě si schválně toho kyslíku ubírají (pomalu dýchají nebo pomalu plavou).
To si pleteš působení čistého plynného kyslíku s kyslíkem rozpuštěným ve vodě. Ve vodě, která je v rovnováze s atmosférou, toxická koncentrace nikdy nenastane. Těch zmiňovaných 14 ppm, což je nasycená voda na pokraji mrznutí (čím nižší teplota, tím více kyslíku) a tudíž praktické maximum, které může v přirozených podmínkách nastat, je zcela normální a fyziologická hodnota.
Pokud ryby zabije fotosyntéza, nebude to nadbytkem kyslíku ale nedostatkem CO2, který způsobí v závislosti na složení vody prudký vzestup pH.
Ehm, tak co z těch dvou věcí, co tvrdíte, je pravda? Bude to v rovnováze s atmosférou, nebo to bude 14 ppm? Celou dobu se bavíme o situaci, kdy řasy začnou produkovat nadměrné množství kyslíku. Ten bude unikat do atmosféry a zvyšovat její koncentraci kyslíku. A teď zpátky k první otázce - bude hladina kyslíku ve vodě v rovnováze s atmosférou (což je můj předpoklad), nebo si bude držet těch 14 ppm i kdyby atmosféra měla kyslíku 30%?
Jinak ryby to přímo nezabije, ony jen odplují jinam (kupříkladu do teplejších vod nebo větších hloubek), kde ale nebudou mít tolik co jíst, takže jich ubyde. Tím méně řas ale snědí a tím víc kyslíku bude vznikat. Finální stav není vymření ryb, jen začnou prosperovat jiné druhy ryb na úkor těch původních. No, dost možná by to nebyly ani ryby. Paryby jsou na hladinu kyslíku mnohem méně citlivé. No a pak tu máme tvory jako jsou medůzy, kterým je hladina kyslíku úplně ukradená.
Scénář má dost zásadní chybu jinde: řasy nebudou růst do nekonečna. Zaprvé žijí jen chvíli, zadruhé by rychle vyčerpaly zdroje uhlíku. Tam by problém byl spíše s tou masou rozkládajících se odumřelých řas. Ony totiž rasy produkují neurotoxiny, které jsou řádově nebezpečnější než kyslík. Více viz rudý příliv.
Čím více kyslíku, tím hůře se dýchá. Symptomy jsou podobné otravě oxidem uhličitým. Ona to totiž je otrava oxidem uhličitým. Hemoglobin má dvě funkce: v plicích reaguje s kyslíkem a ten naváže. Odvede ho krví někam do těla. Tam kyslík s něčím zreaguje. Hemoglobin už nemá vazbu na kyslík, ale vázat se chce. Tak naváže oxid uhličitý. S tím doputuje zpět do plic, kde je kyslík. Hemoglobin má kyslík raději, tak tam pustí CO2 a vezme si kyslík.
Hemoglobin tedy roznáší kyslík z plic do těla a naopak odvádí CO2 z těla do plic. Pokud zvýšíte hladinu kyslíku nad míru, jakou je tělo schopno spotřebovat, tak se vám začne dít to, že hemoglobin si kyslík nechá a odveze ho zpět do plic. Kyslíku sice máte dost, jenže v těle se vám začne hromadit CO2.
Už koncentrace 30% při běžném tlaku zkracuje život řady pokusných zvířat, jako jsou morčata, na týdny. Ne o týdny, ale na týdny. Pro řadu zvířat je problém už těch stávajících 21% a mají různé metody, jak to řešit a příjem kyslíku omezit. A ona to nejspíš nebude náhoda, že nejdelšího věku se dožívají tvorové, kteří "blbě a málo" dýchají. Zadržování dechu snižuje koncentraci kyslíku v krvi. Platí to i pod vodou, třeba žralok malohlavý se hýbe tak pomalu, že by se měl udusit - žralok se musí hýbat, protože nemá orgány schopné nahánět vodu skrz žábry, jenže tenhle se i na desítky minut zastavuje, takže mu žábrami neproudí voda. Opak je ale pravdou, zrovna tenhle žralok žije stovky let.
To s těmi žraloky je mýtus, respektive týká se to jen některých druhů. Mnoho druhů umí normálně aktivně dýchat. Důvod proč žralok musí stále plavat je jiný - nemá plynový měchýř, je težší než voda, musí se pohybovat aby neklesal, podobně jako letadlo. Ale mnozí žraloci si klidně lehnou na dno a leží.
Ještě abych ti vysvětlil proč. Henryho zákon, látka střední školy. Když si dosadíš potřebné konstanty, zjistíš, že pro studenou vodu (0 °C) v rovnováze s atmosférou (jakákoliv intenzivně provzdušňovaná nebo pohyblivá voda, například rychle tekoucí potok nebo mořská hladina) ti vyjde něco přes 14 ppm (mg/l), což je hodnota citovaná v článku. Takže potoky a moře by v zimě byly plné mrtvých ryb, otrávených kyslíkem...
