Vlákno názorů ke zprávičce Hudební služba Tidal přichází do ČR. Nabízí audio ve FLACu od s - google music je jen za 150. Sice to...
-
SDG (neregistrovaný)
Věřte mi, že s dostatečně kvalitní zvukovou kartou a sluchátky to poznat je. Samozřejmě nezáleží jen na formátu mp3 vs. flac, poznáte např. rozdíl mezi původní nahrávkou z 80. let a nedávným remasterem se sníženým dynamickým rozsahem. Takže opravdu to není všem jedno, upřednostňování bezztrátových formátů není jen nějaký snobismus a i když dnes kvalitní reprosoustavu nemáte, za 5 let ji třeba mít můžete a při kupování hudby je vhodné na to myslet. Ale v dočasných půjčovnách typu Tydáš & spol. na tom asi zas tak nezáleží, ty budou spíš dobré na průzkum a na objevování nových věcí (ne ale za 400 měšíčně)..
-
Na to nepotrebuješ žiaden odkaz (aj keď testy samozrejme existujú). Na porovnanie zvuku MP3 (320kbps) a štandardného FLAC (44.1kHZ/16bit/1411kbps) máš uši ;) Tiež na to nepotrebujš komponenty za tisíce (je to počuteľné aj na PC). Hi-Res FLAC je úplne inde (192kHZ/24bit). Problémom dnešnej generácie je to, že vyrastala na stratovom formáte MP3 (rozdiel medzi MP3 a štúdiovou nahrávkom je 95%). Je to však každého vec, či si hudbu chce naozaj užiť alebo len počuť tuc tuc-buch buch :) Čo sa týka menovanej služby Tidal myslím si, že je cena prehnaná (osobne stream nemusím). V konzumnej dobe žiaľ ľudia konzumujú všetko, čo im naservírujú :)
-
Ondra Satai NekolaZlatý podporovatelUsi mam. Rozdil neslysim a nikdy jsem neslysel.
Proto se ptam na skutecnou pocitve provedenou studii, ktera to proverovala. Vsechno, co jsem videl, bylo "ja to slysim, protoze", ale poradne demonstrovano nikde. -
Polaris (neregistrovaný)
Máte naprostou pravdu. To, co zde čtu, je typická situace, kde má "hifista", přesvědčený o dokonalosti svého sluchu dokázat, že opravdu slyší, jak tvrdí. Zažil jsem i dost agresivní jedince, kteří nadávali, že oni to PROSTĚ SLYŠÍ a žádné dvojitě slepé testy neuznávají, protože ty přece nic neprokazují a beztak je to nějaké šarlatánství... Co k tomu dodat?
Průměrný "audiofil" je otrokem svého mozku a slyší přesně to, co slyšet chce. Je schpen si koupit i pozlacené napájecí kabely k zesilovači a tvrdit, že ten rozdíl pozná sluchem. Když jsem se ptal lidí ze studiové branže, jak se sakra možné, že ve studiu používají plastové TOSLINK kabely v ceně stokorun, když pak na přehrávání jejich produkce "audiofilové" kupují propoje i za desítky tisíc, protože jinak by to "nehrálo správně a my to slyšíme", dostal jsem odpověď, že průměrný hardcore audiofil má poruchu mozku a pak také velmi často sluchu.
Pokud jde o MP3, ano, dříve bývalo možné, v určitých případech a u daných kodeků poznat chyby, vývojáři sami obvykle uvolňovali testovací vzorky, kde je to patrné, pomáhalo to ve vývoji a odstraňování chyb v algoritmech, Dovolím si tvrdit, že dnes je dobře zpracovaný MP3 soubor nerozeznatelný pro kohokoli a právě dvojitě slepými testy se to dá snadno dokázat. Proto je také audiofilové odmítají. Nechtějí sami přijít o svou iluzi.
Už zhruba před deseti lety na toto téma proběhl velký výzkum v Německu, jehož se účastnilo prý až 500 hifistů a testy se dělaly podle správné metodiky. Výsledek? Rozlišení mp3/nekomprimované naprosto neprůkazné, výsledky rozloženy v oblasti statistické chyby. Stejné výsledky by vyšly při házení kostkou.
