Názory k článku
Indická vláda: přejdeme z Windows XP na Linux
-
qpal (neregistrovaný)
ale v pripade Indie to bude stejny prusvih jako jejich obsluha vyrazene ruske bojove techniky. Davam jim tak 3 roky nez to potopi. Abych nebyl urazen z nesnasenlivosti, rad bych dodal ze k takovemu tvrzeni me nevedou pouze informace dostupne z verejnych medii, ale predevsim mnohaleta zkusenost s nekolika indickymi dodavateli IT sluzeb. Ma nekdo jinou zkusenost?
-
Ivan (neregistrovaný)
Mam rozdilny zkusenosti. Vetsina z nich je takova jakou znaji ostatni. Tzn. indove "lzou", slibuji veci ktery nemuzou splnit - a ani se zato nestydi, nikdy po sobe nic netestuji a naprosto jim schazi kriticky mysleni. Na druhou stranu jsem potkal par Indu, kteri byli skutecne genialni a mel jsem hodne problemu alespon chapat to co delaji a jak to delaji. Navic treba v Indii funguje krestanska "charita", ktera vychovava sirotky poevropsku - takze se vam muze stat, ze potkate Inda, ktery sice nikdy neopustil Indii, ktery umi perfektne anglicky, ktery ale premysli jako evropan a ve "sve" zemi pusobi jako cizinec.
-
S tim lhanim u Indu to je mozna trosku jinak. Ind vas nechce zklamat, tak vam radsi povesi na nos fukar a vy se citite spokojen. Tedy alespon do doby, nez zjistite, jak se veci maji. Treba se zeptate na cestu, ti lidi nevedi, ale nez by vas zklamali tim, ze vam nedokazi dat odpoved, tak vas poslou nekam na druhou stranu. Ano, je to trochu na hlavu, ale jina zeme jiny mrav.... Ostatne vsude je neco. Zkuste si domluvit schuzku s Jihoamericanem. Mozna prijde vicemene ve smluveny cas, ale o tri tydny pozdeji.
-
Lael Ophir (neregistrovaný)
Moje zkušenosti s lidmi z Indie jsou zvláštní. Řeknete jim přesně krok po kroku co mají udělat, a když se za pár hodin sháníte po výsledku, tak vám řeknou, že se zasekli na prvním kroku. Samozřejmě nic neřeknou - čekají až přijdete a zeptáte se. To je bohužel typické. Ale také jsem viděl Indy, se kterými se komunikovalo naprosto "evropsky", a odvedli skvělou práci. Podle všeho se ten přístup liší podle regionu, společenského postavení (nejspíš kasty), a samozřejmě je to také dost individuální.
-
Karel (neregistrovaný)
Tohle bohužel dělá i český dělnický lid. Tedy, většina ne, ale ti, kteří mají vysokou fluktuaci, ti se tak chovají běžně. Musíte nad nimi stát a koukat. Jim dojde papír v tiskárně, tak stojí, koukají a čekají. Pak jde kolem někdo z jiného oddělení a vidí, že nic nedělají. Tak se ptají přes manažery co se děje, ti tam pošlou šéfa výroby, ten tam přijde a zeptá se, proč stojí. No, došel papír v tiskárně. Následuje záludná otázka "a komu jste to řekli?" Žádná odpověď. Opakuje se v různých variacích prakticky neustále. A přitom se od nich nechce nic fyzicky nebo mentálně náročného, jen prostě ohlásit mistrovi nebo dozoru kvality, že došel papír, ztratil se šroubovák, nejde přečíst něco v papírech, chybí instrukce, jsou potrhané krabice, přetrhla se páska v baličce atd.
I když musím přiznat, že je tam ta šipka možná opačně. Možná právě kvůli tomuhle přístupu tihle pracovníci za jeden rok běžně vykazují tři zaměstnavatele a pár měsíců na pracáku.
-
ja (neregistrovaný)
to je ale problem menezmentu, protoze si nedokaze zamestnance vychovat, nedokaze je instruvat, zachovavaji chaos a nekomunikuji=nenaslouchaji zamestnancum, vis ono kdyz se musi kvuli baliku papiru psat zadanka, schvalit zadanka,... zkus si to mesic na jejich pozici i s jejich mzdou, az poznas jak to "dole" funguje, zazijes tu bezmoc, pak mozna budes mluvit jinak
-
Karel (neregistrovaný)
Ale dokáže vychovávat. Jen je tam cca 30 procent "odpad", které nedokážeme motivovat. Nezabírá na ně ani zvýšení platu, prostě si cení své svobody zítra nepřijít a/nebo neplnit plán.
Žádanky netřeba, papíru je několik rolí pod tiskárnou. Akceptujeme, že ne každý si troufá na to vložit papír do tiskárny, proto je v instrukci nad linkou napsáno, že mají volat mistra, dozor kvality nebo procesního technika. Mají tam i telefon. Ale "temporary" prostě zastaví a nic nedělají. Kdyby se alespoň bavili mezi sebou, ale tam 10 lidí stojí a čumí do blba. Takové to "může to udělat kdokoliv, tak proč bych to dělal já?"
-
As (neregistrovaný)
Ale přesně o tom to je, balíkovi řekneš "akceptujete", přitom balíkovi napíšeš "instrukce volej toho a tam"...
Vaše popisi, jak ti balíci nechápou jsou zvláštní, kdyby to udělal jeden za čas, když to dělají hodně často opakovaně nechcete se zamyslet, že chyba je v řízení? Ono říkat "balíci tam stojí" a řešit to fluktuací a přitom se situace nemění ukazuje na nepochopení příčiny :D
Na ten váš přístup platí co mě tvrdě bylo vysvětleno v Německu a potvrzeno v anglii, když je podřízený pracovně nevytížeň či špatně vykonává úkol je VŽDY chyba v jeho nadřízeném, nikdy naopak.
Právě podobný přístup jaký uvádíte je problém našeho "managmentu", myslí si, že řízení lidí skončilo "nápisem nad strojem" či "vydáním příkazu" :D
-
Lael Ophir (neregistrovaný)
Na hůře placených místech pracuje velká spousta lidí, kteří jdou do práce jen a pouze pro peníze, a na odvedení nějakého výsledku nemají nejmenší zájem. Pokud je do čeho je nestrčíte a třikrát je nezkontrolujete, tak nic neudělají. Pro firmu je podle mě praktičtější se takových lidí zbavit. Máme vysokou nezaměstnanost, takže si firma má z čeho vybírat, a existuje dobrá šance, že najde za stejné peníze někoho schopnějšího.
-
Petr M (neregistrovaný)
Tentokrát mimořádně musím s Laelem souhlasit. Část vývoje máme v Indii a je to směsice toho "chcípnutí po změně kasty", pevně nalinkovaných procesů a "vaše blahorodí, už máme 80% práce hotové" po dobu třech měsíců.
Ale zato si libují v procesech. Jak dostane ind moc, tak zavede procesy a checklisty a výkazy... Běda, jak něco o procento nesedí, ale ty procesy za něho musí vymyslet někdo jiný a hlídat to musí taky někdo jiný... Takže pro R&D naprosto nepoužitelní, protože sami nic nevymyslí a pokud tomu šéfují, svážou to během pár měsíců papírováním tak, že na nějaký experimenty a zlepšování není čas, prostor ani finance...
-
Ivan (neregistrovaný)
Jeste jsem si vzpomel na jednu zkusenost s kolegama z Pakistanu (coz je v podstate taky Indie). Prace v nich nevyvolana naprosto zadny emoce. Nikdy nebyli nastvany i kdyz dostali treba i ten nejstupidnejsi ukol. Narozdil od nas Cechu - my jsme nadavali porad a na vsechno. Jejich pravidlem bylo, ze dokud dostavas plat tak mas bejt s praci spokojenej a veskery emoce si mas schovat na doma pro rodinu. Oni pak nechodili domu vystaveny a unaveny jako treba ja.
-
Karel (neregistrovaný)
U bývalého zaměstnavatele jsem měl mezi kolegy několik set indů. Zkušenosti byly podivné a nepochopitelné. Ale pak nám to na jedné firemní akci jeden z Indů vysvětlil. Oni mají kastovní systém. Několik kast, které jsou přesně oddělené v tom, co smí a co nesmí a jak se mají chovat. A pak mají pravidlo, že za svého života mohou přejít z jedné kasty do vyšší.
Chování jednotlivce pak trochu závisí na jeho kastě, ale nejvíce záleží na tom, zda už postoupil nebo ne. Ti, co se snaží dostat do vyšší kasty jsou nejsnaživějšími lidmi na světě. Ti, co postoupili, jsou naopak nejlínějšími. A pokud ve firmě pracujete déle, tak se bohužel setkáte s řadou jedinců, kteří prošli "oběma stadii". Pak si trháte vlasy z hlavy kvůli lemplovi a lenochovi, který ještě před rokem byl jedním z nejpilnějších. Prostě dosáhl povýšení, o to přijít nemůže, ale žádné další také dosáhnout nemůže. Být lemplem je tudíž pohodlné, ale také se to od nich čeká. To mě překvapilo, ale prý je to tím, že pokud se dostal z kasty D do kasty C, tak nesmí moc dřít aby náhodou nezastínil někoho, kdo se na C narodil a chce jít na B.
