<audio controls=controls>
<source src=„mySongComplex.aac“ type=„audio/mp4; codecs=mp4a.40.5“>
<source src=„mySongSimple.aac“ type=„audio/mp4; codecs=mp4a.40.2“>
</audio>
více např. v http://developer.apple.com/safari/library/documentation/AudioVideo/Conceptual/Using_HTML5_Audio_Video/
Tohle jde krásně v XHTML: prostě do sebe vnoříš několik <object/> značek a prohlížeč je postupně prochází až narazí na typ obsahu, který je schopný přehrát (atributem OBJECTu je MIME typ). Navíc to nemusí být jen videa – na první místo dáš třeba video v ogg, pak video v x264, pak Java applet, který to video přehraje, pak Flash, který ho taky přehraje, pak třeba animovaný Gif nebo prostý text s informací, že prohlížeč neumí nic přehrát, případně odkaz na stažení souboru… Přijde mi, že autoři HTML5 znovu vymýšlejí kolo, ale moc se jim to nedaří – viz problémy s kodeky, minimálně tu bude rozkol mezi komerčním 264 a svobodným oggem/theorou.
Přesně tak. HTML5 mi v tomhle přijde dost podivné, proč mít pět různých tagů pro vnořený objekt (img, object, video, audio, iframe) místo jednoho jako v XHTML (object), který ale úplně stačí a umí se vnořovat stále a stále? (Vím, že XHTML má i img, ale to IMHO mělo být časem zrušeno, v XHTML2 je označeny jako „the img element is not strictly necessary, but is included to ease the transition to XHTML2“)