Celé to je uměle vykonstruované.
IP adres je dost, ale lidi jsou uměle nuceni do IP6.
Protože prodávání adres není úplně možné, řadě zákazníků se nazvýšil poplatek za IP adresu a tak nemusí vracet moře nasyslených adres a i kdyby je vrátili, poskytovatel je musí vracet směrem nahoru a nemůže je využít pro potřeby vlastních zákazníků. Atd, atd. Fašismus nejhrubšího zrna pod taktovou Komunistů.
Protokol IPv4 nebyl projektován na dnešní množství zařízení, je dávno za zenitem, takže výměna je tak jak tak třeba. Takže otázka zní kdy vyměnit. První možností je čachrovat, spekulovat, přeprodávat, zdražovat, kurvit směrovací tabulky, jebat se z omrdávkou 1. třídy zvanou NAT (co zla to už nadělalo!!!). Druhou možností je zainvestovat (k čemuž stejně dojde) a vyměnit hned a dělat to dalších 10 let pořádně nebo aspoň lépe. Já jsem pro druhou variantu. Můžeme se dohadovat, jak moc se IPv6 povedlo, ale ne, zda se zbavit IPv4.
V rámci jednotlivých poskytovatelů (ISP) se obchoduje už dnes. Pokud ale myslíte RIRy, tak to by nepomohlo vůbec. Snad jedině, kdyby se obchodovalo v rámci LIRů, ale takové obchodování není téměř vůbec odlišné od obchodování v rámci poskytovatelů (díky daným pravidlům alokací) a sice to IPv4 výrazně prodloužilo život, ale my už jsme na konci i toho prodlouženého života.
„Celé to je uměle vykonstruované.
IP adres je dost, ale lidi jsou uměle nuceni do IP6.“
Opravdu? IPv4 adres jsou celkem 4 miliardy. Účinnost alokace nemůže být 100%, ale i kdyby, tak když na světě je 7 miliard lidí, z nich tak půlka ve světě, kde je elektřina a možná i Internet, a v „nejrozvinutějších“ zemích má kde kdo počítač, notebook, smartphone a televizi s připojením k Internetu, tedy 4 zařízení na jednoho člověka… jak to může stačit?
Já jsem si situaci, a důvod dotazu, představil například úplně odlišně...
Pokud budu například na svém domácím počítači chtít provozovat web-server ať již se statickou nebo dynamickou adresou, dokonce i dynamickou a neveřejnou (za NATem ISP), vždy mohu využít službu Teredo a nechat si přidělit IP6 adresu, přes kterou bude provozovaný server dostupný.
Myslím, že ale jednodušší by bylo zakoupit IPv4 a provázat dynamickou IP od ISP s mojí zakoupenou například skrze Open DNS. Zda jde Open DNS provázat s IPv6, získanou skrze Teredo, nevím.
Na návrhu IPv6 se podílely obvykle komerční firmy:
RFC1883 - Internet Protocol, Version 6 (IPv6) Specification - pod tímto RFC jsou pracovníci z firem Xerox PARC a Ipsilon Networks
RFC1971 - IPv6 Stateless Address Autoconfiguration - pracovníci z IBM, na úpravách se podíleli ještě zástupci firem Cisco a Toshiba,
RFC3315 - Dynamic Host Configuration Protocol for IPv6 (DHCPv6) - pod dokumentem jsou podepsány pracovníci firem Cisco, Hewlett Packard, Ericsson, Nominum, Nokia, Sun Microsystems. U úprav protokolu lze najít ještě firmy Alcatel či Huawei.
A takto by bylo možné vyjmenovávat další firmy. Proces schvalování RFC je trochu složitější, takže nelze tvrdit, že za IPv6 mohou jen osoby či firmy uvedené v jednotlivých RFC. K návrhům standardů se může vyjádřit každý.
Bože, kolik blbců bude ještě vynášet rozsudky nad něčím, o čem nejsou schopni přečíst ani jeden oddíl jednoho článku na Wikipedii?
Nevím jak spoustu, ale pár mě napadá. Rozhodně je to investice do železa, nadto výběr není nijak velký. Jen za switche jsme uvalili pár set kolíků... Další "problém" je s protokoly typu OSPF, RIP apod. Pro podporu v6 to chce nové verze. Škoda, že je tohle potřeba i u VRRP, ten bordel na routeru nechtějte vidět. Kapitolou samo pro sebe je zprovoznění čistě IPv6 sítě jen za použití autokonfigurace.
PS. IPv6 samozřejmě nasazeno máme, koncovým zákazníkům přidělujeme a i ty čtyři hvězdičky od RIPE jsme dostali :)