Pokročilejším uživatelům doporučuji na link ani neklikat, informace poskytnuté na stránce jsou spíše směsicí pár tipů s "works for me" hodnotami.
Věci jako zapnutý sched_mc_power_savings a HDD spindown na 12 sekund jsou takovou třešničkou na prostoduchosti (nechci říkat demenci) článku.
O daleko účinnějších úsporných řešeních (např. undervolting přes PHC patche) tam není ani zmínka.
Sumarizace; najděte si jiné zdroje informací.
No na phc jsem zrovna chtěl upozornit... http://www.linux-phc.org/
modul se prostě zavede místo původního ovladače cpu a asi to něco dělá a dá se to i konfigurovat. já teď zkouším phc-k8 namísto powernow-k8. akorát mám trochu dojem, že počítač od té doby víc padá, ale je možné, že za to může nějaký jiný z experimentálních ovladačů co používám, protože padá více jen při situacích, které byly rizikové už předtím.
No každopádně by mě zajímalo, jaké mají ostatní zkušenosti s PHC, co se týká výdrže... já ještě neměl čas to pořádně vyzkoušet. samozřejmě je nutné používat to stejným způsobem jako cpufreq. prostě si rozchoďte cpufreq (ideálně přes LKM governory) a pak porovnejte průměrnou spotřebu jen s cpufreqem a pak s cpufreqem i phc (phc bez cpufrequ fungovat nebude).
Máš v tom trochu guláš, ale v podstatě je to tak. Já za linux-phc pokládám víceméně už jen "pár" změn do acpi-cpufreq.c (tedy nebavím se o starších verzích). Čímž pochopitelně zůstane zachována základní funkcionalita acpi-cpufreq, jen se "nahookují" PHC funkce. Notebook je vlastně jediným strojem, kde si udržuji "vlastní" kernel z gitu, takže nemám problém přidat phc jako patch (resp. commit na vlastní větvi), ale co jsem se díval, tak oficiální metoda je nakopírovat upstreamový acpi-cpufreq.c a patchnout ho před kompilací automaticky Makefilem.
Zkušenosti v praxi mám s Intel C2D T9600 dost dobré, maximální teplota při dvojím burnMMX klesla z asi 76-78 stupňů na 58-60, bohužel většina procesorů se blbě undervoltuje na svých nejnižších frekvencích (v mém případě 800MHz), kde už bývá použito nejmenší napětí, jaké procesor dovolí (při nižším se u mě nic neděje, u jiných modelů může naopak vyskočit na max). V praxi to znamená, že úspora energie se bude hodně lišit v závislosti na workloadu. Pokud je procesor 99.999% svého času v C3 (např. zavřený nicnedělající notebook), pak úspora nebude skoro žádná. Při velké zátěži (např. aircrack-ng, renderování videa, ..) bude zase dosti velká. On si člověk řekne, že pro "běžné firefoxení / operování" to není potřeba, praxe mi ukázala opak. On právě ten prohlížeč dost často skáče na 100% CPU při vykreslování / provádění javascriptu. Teď se svou 9cell baterií vydržím na ethernetu pracovat 7-8 hodin (ssh, firefox, jabber, ...) a přehrávání "HD" videa už mi nezapíná větrák.
Pochopitelně governor ondemand, grafika Intel i915 přepnutá v biosu, mám pocit, že vga-switcheroo nevypne ten radeon úplně.
Pozor, psal jsem, že win7 vydrží 6 hodin ale s podsvícením na minimu (které je na T500 fakt hodně nízko) a při skoro-nicnedělání (vypnuté wifi, ethernet) - konkrétně pouštění hudby. To všechno narozdíl od 20-30% podsvícení na Linuxu, ethernetu a firefoxu (vykreslování, ...), který navíc ještě vydrží něco přes hodinu víc.
Že je to velmi dobrý výsledek nepopírám, na R60 s ATI grafikou jsem na tom byl velmi mizerně, tam winXP žral 11-13W a linux 16-21W se všemi tweaky.
Té spotřeby jsem dosáhl i tunou dalších věcí, od vypnutého WoL, ejectnuté (softwarově) ultrabay mechaniky, vypnutého USB hubu pro externí USB porty (v autobuse na klíně obvykle nemám zapojenou externí klávesnici/myš), alsa powersave, HDD power saving (bez spindown!, jsem zásadně proti zastavování HDD, pokud zrovna nepíši něco dlouhého v OOo), <sem vložit asi 12 dalších věcí>, ethernet síťovce v 10Mbit režimu (šetří necelý 1W), SATA link power saving, .......
Proto jsem psal 7-8 hodin - při práci! Pochopitelně třeba ethernet na 10Mbit nepřepínám defaultně, ale pokud z toho potřebuji vyždímat nejdelší výdrž, tak se to hodí.
Navíc - jak jsem už psal - pracuji na fluxboxu, tudíž Compiz/Beryl/etc se nekoná. I ten fluxbox je dobře odladěn, už nepoužívám třeba Conky (hodně probouzel procesor), Xplanet mi vykreslí planetu jen jednou po startu (nebo po stisku spec. kombinace kláves), apod.
Taky jsem svého času používal HDAPS daemona (a jeho kernel část, pozor - ne tp_smapi), včetně patchů na snížení interruptů processoru, teď už tuhle blbostičku moc neřeším.
Windows7 bez tweaků beztak některé z těchto věcí dělá taky (na režim úspory baterie), ale nad zbytkem umožňuje minimální kontrolu.
Je v tom strasne vela roboboty a znalosti.
Ale vidim v tom priestor na ULV linuxovudistribuciu. Problem bude obsiahnut vsetok ten HW, ale keby sa to podarilo, tak je tu distro, alebo este lepsie nejaka aplikacia, ktora dokaze znizovat spotrebu on-demand. Ja osobne by som napriklad z KDE do Fluxboxu na trvalo nepresiel, ale keby som isiel v buse, tak to 2h vydrzim, aby som usetril nejaku energiu. Tiez napriklad ked som v el. sieti, chcem max MHz, ale na cestach mi staci minimum.Takze ide o to, mat tu moznost, jednoducho a rychlo znizit spotrebu, na ukor vykonu a funkcii, ale zase potom mat moznost rychlo vratit spat do normalu. Za taky soft, by si mohol kludne pytat peniaze a malo by to uspech.
Míval jsem na to jeden bash skript, měl sadu funkcí typu tahle_featura_on(), tahle_featura_off(), které volal z "mainu" podle cmdline argumentů. Problém byl v tom, že po spuštění (a úspěšném ukončení!) se v powertopu ten skript zobrazoval pořád a "generoval" asi dalších 100 probuzení za sekundu. Snažil jsem se přijít na to proč, zda náhodou nenastavil nějakou hodnotu, která by to způsobovala a kernel to přiřadil za vinu jemu, ale všechny ty věci šly nastavit ručně bez problému.
Pak jsem to předělal na klávesové zkratky fluxboxu a problém zmizel. Možná se systému nelíbilo, že se to snažilo nastavit všechno rychle zasebou, mezi zkratkami je chvilku mezera.
Proč to píši? Protože i kdyby tohle někdo převedl do GUI, bude mít asi stejný problém.
Navíc tohle je velice model-specific, u "starších" thinkpadů pomáhá třeba ještě vypnout s-video (na mé R60 nepoužívaný s-video žral 0.7W).
Dále je problém s errory, párkrát se stane, že echo do sysfs vrátí EINVAL, stačí to zopakovat o sekundu později a už to jde.
.
Aby toho nebylo málo, moje zkušenosti sahají jen po okraj thinkpadů, s čímkoli jiným mám minimum zkušeností. Obecně ale platí, že grafická karta je největší žrout. To je v 90% příčina "topení" a roztáčení větráku, zvedá spotřebu bez problému o 10W oproti windows. S tím by si bohužel žádný takový nástroj moc neporadil, ani vylepšený radeon power management v 2.6.35 (nebo 36?) tomu prakticky nepomohl.
Hned po instalaci debianu, puštění firefoxu a stáhnutí jasu na minimum mi linux vydržel necelých 8 hodin na baterii. To je o trochu víc v porovnání s windows. Přisuzuji to právě intel grafické kartě, která má stejnou spotřebu, jako na windows. Po aplikaci všech těch ostatních věcí není problém vydržet v takovém "idle" stavu 10 hodin. S vypnutým displejem ještě déle.
To není tak jednoduché. Windows mívá taky hodně běžících služeb. Místo CUPS má "Zařazování tisku", místo ALSA má "Zvuk systému Windows", udev jako "Rozpoznávání hardwaru", apod.
Navíc většina ze jmenovaných věcí není nutně potřeba - hal/dbus, avahi, networkmanager nepoužívám vůbec, cups jen když chci tisknout, alsa bývá v powersave režimu a bez udevu bych musel psát složité skripty na extrakci /dev/disk/by-uuid/.
Klient-server architektura (X) není nějak horší, než monolitická grafická aplikace. Je tam možná mírně větší režie, ale sdílenou paměť lze použít stejně. Na oplátku lze provozovat věci jako X11 forwarding, což je v praxi někdy dost užitečná věc.
Je tu strašně moc faktorů, třeba driver ext4 seekuje podstatně méně, než driver NTFS ve windows, což se taky projeví na spotřebě, .. dále si nejsem jist, zda windows umí něco jako CONFIG_NO_HZ, ...
Chudak disk. BTW ono to udrzovani disku v roztocenem stavu neni zas tak narocne. Disky maji brutalni setrvacnost a nejnarocnejsi (jak na spotrebu tak na opotrebeni) je imho to roztaceni.
Linux ma zastupenie 1% a z toho na desktope to bude tak 20%, a z toho poctu iba asi 1% bude kompilovat kernel pre ULV.
Ludia nepouzivaju OS, ludia pouzivaju aplikacie. Kompilovanie kernela je jedna za mala veci, ktoru maju robit distribucie, v opacnom pripade ich nepotrebujeme. Je vobec nejaka zamerana na spotrebu?
Aku spotrebu ma X a aku jednotlive desktopove prostredia?
Řekl bych, že tam žerou samotné Windows, resp. jejich úžasné efekty. Mě se to tak chovalo na dvou ze třech (Asus, ThinkPad; Acer žral víc) noteboocích. Žádné tweakování, jenom jsem přepnul řízení frekvence procesoru z ondemand na conservative (a to i na GPU, je dost možné, že Windows tohle neumí).