Jak se dnes používají distribuce z let 1993 až 2003

jj, my ostatní jsme navždy mladí ;)

Neboj, jsme mladí, jen bohužel už dost dlouho ...

Starý snad ani ne. Ale smutný určitě.
Když vidím dnešní distra, zaplevelená tunami polofunkčního špatně průhledného balastu a srovnám to s unixovou přímočarostí těch starých, je mi opravdu smutno.
Tenkrát byl Linux opravdu unixový OS. Pochopitelně nemohl stát na místě, ale mohlo to dnes vypadat daleko lépe...

Co třeba Linux From Scratch?

Fedora se tehdy jmenovala Fedora Core.

V té době ještě žádná Fedora nebyla (ani RHEL).

Proc ji tedy v odkazovanem clanku testuji a spravne nazyvaji? Kdyz se navic podivam na nektery z mirroru, iso je z roku 2003. Tim padem byl i RHEL, ktery vznikl spolcne s Fedorou z puvodniho nazvu RedHat.

Mas pravdu Fedora to nebola bola to ako pisal vyssie Fedora Core a RHEL tiez nebol ale bol Red Hat Linux. Inac moje prve disto bol prave Red Hat Linux 5.0 na CD z knihkupectva aj s instalacnym manualom. Stalo to tusim 350 Sk

Jak 3 diskety, ja pamatuji, ze slackware v cca 1994 s jadrem 1.2.x bylo snad na 50 disket. Jenom Xwin meli asi 14. Frcel jsem to tehdy na i386 s 2MB RAM. Dokonce pamatuji i nejakou ranni betu KDE, mela splashscreen jako Windows 3.1 :-D

Co si pamatuji, tak bylo opravdu jen pár disket, dokonce jsem to pouštěl na FATu přes umsdos a melo to x-server s FVWM a Netscape, až jsem se divil kolik se jim tam toho vešlo ....

Monkey Linux od Hubičky ;-).

Tak ono jadro 1.2 už bola celkom novinka ..:-)

Ja som začínal na verzii tuším 0.99p2 (úplne presne si to už nepamätám - bolo to niekedy v decembri 1992) a to bolo fakt pár diskiet. Keď som si rozbehal prvé X-ká, tak som sa cítil ako kráľ - v práci som mal najprv SCO OpenDesktop, neskôr DG/UX a doma (na pohrávanie sa) konečne niečo viac ako Xenix 2.2 (ten od Microsoftu ...).
Prvý Slackware som mal s jadrom tusím 1.12 a prvý RedHat bol vo verzii 3 (mám taký pocit, že jadro 1.18). Potom som preliezol cez RedHat 5.0 - 5.2, S.u.S.e. 6.2 - 6.5, Mandrake 7.2 - 10.1, Ubuntu 6.06 Dapper Drake - 14.04, po terajší Mint LMDE2 a tam už dúfam ostanem. Vedľajšie odbočky a testy, ako Caldera, YellowDog Linux, Turbolinux, Asianux, PC Linux, či Damn Small Linux boli len ako spestrenie ...

Prvý krát sa mi do rúk dostal Linux okolo roku 2003, kedy ho dosť propagoval jeden slovenský magazín o počítačoch. Raz priložili ako CD prílohu "vlastnú" distribúciu. Po čase som zistil, že to bol len Knoppix s inou tapetou, ale aj tak som rád za tú skúsenosť. Moja prvá inštalovaná distribúcia bola Mandrake. Je to zvláštne ,že aj napriek tomu ,že to malo x neduhov ako zamŕzanie Xiek kvôli ovládačom graf. karty alebo nie príliš pohodlné rozchodenie DSL modemu na to obdobie spomínam rád. Vtedy to bolo pre mňa niečo nové, niečo cool.

Schválně jsem prohledal krabičku s lisovaným disky a můj první Linux byl také Mandrake 9.1 z časopisu Chip. Červenec 2003

Já si tady připadám mimo ... Pro mě to je, jak kdyby objevily kosti dinasourů ... :D

K linuxu jsem se dostal celkem pozdě (v 18), tj. v roce 2012

Jo, Mandrake 8.
Pres linuxconf se dalo nastavit vsechno, od formatovani disku, pres spravu uzivatelu, samby...
Existuje ( krom yast2, je-li jeste ) podobne funkcni aplikace ?

Ano, jsem taky Mandrakista jsem na to hrd! Kua, v té době to byla opravdová bomba, i když se nad tím pravověrní unixáci ošklíbali, dalo to uživatelům všechno, co potřebovali. Stačilo pár let a Mandrake/Mandriva byly na dlouhý čas nejoblíbenější distribuce a mělo to jasný důvod. Kde to všechno skončilo, to všichni přešli k Bubuntu...?

Já se s linuxem potkal na vejšce někdy 1997-1998 cca. Protože mi na koleji ukradli 5 dní starý počítač na který jsem vydělával 2 roky, kamarádi se složili a podarovali mě starými kusy HW co se jim válely v šuplíkách. Měl jsem kliku že monitor byl v době krádeže na reklamaci, ten jedinej mi zůstal (v té době to bylo dělo 17" CRT). Takže jsem složil do kupy 486tku s nějakou RAM a asi 40 MB HDD a kamarád z vyššího ročníku mi nainstaloval slacka s Xkama a twm tuším. PC jsem používal převážně jako terminál ke vzdálenému přihlášení na školní servery, kde jsem pak skutečně něco dělal. Na lokále jsem provozoval jen Netscape a později TeX. Cca rok před tím asi v 96' když se na kolejích mluvilo o zavádění internetu na vybrané bloky tak jsem říkal: "k čemu to je, to nebudu potřebovat nějakou síť, si tam přece dojdu...".

Jinak potvrzuju, ta stará distra mnohem více dodržovala myšlenku Unixu. Vlastně jsem se ze začátku učil z knížek o unixu vesele z toho žil na linuxu a o pár let později při potkání se s HP-UX, Solariesem a AIXem jsem neměl problém se v nich orientovat. Akorát ten C-shell a Korn-shell mi moc k srdci nepřirostli, zůstal jsem srdcem bashista a emaxista.

Mnohem více bylo uživatelské rozhraní orientováno do textu. Standardní instalace nepotřebovala Xka, prostě se jelo v textovém módu tuším v ncurses (RH a jeho deriváty), případně čistě v textu a textových menu (Debian a jeho deriváty), případně na hulváta z příkazové řádky ve slacku. A také to šlo. O počítači bylo nutno něco vědět, jak funguje. Ale to bylo v té době potřeba i o M$ produktech, protože se tak neskutečně s***y, že člověk je pomalu každé 3 neděle musel resuscitovat. V té době měl Linux obří náskok v tom, že dával veškerou dokumentaci support zadarmo na netu. Prostě se vše zveřejňovalo a diskutovalo hlavně přes službu news. (Kdo dneska ještě používá e-mailové konference a news? Možná nějací fyzici a TeXisti. Trochu škoda, přijde mi to trošku kultivovanější způsob komunikace.) M$ to pak s několikaletým skluzem pracně doháněl a následně různě lživou kampaní překrucoval. Kdo třeba pamatuje, jak vydali prohlášení že s velkou slávou předali "zdrojáky k WinNT" na ČVUT-FEL a jak je to super že studenti k tomu budou mít volný přístup, že takto volně přístupný není ani linux kernel...

Osobně za nerevolučnější v kladném slova smyslu považuju přechod na kódování UTF-8. Od té doby rozběhat národní klávesnici a zobrazování znaků je brnkačka proti přechozí Lat-X kde člověk neustále žongloval v čem to je kódované, jak překódovat z čeho do čeho, která aplikace jede v čem a do čeho ji lze nebo nelze přepnout... Do budoucna předpokládám že takto budeme hodnotit IPv6 - snad se to konečně rozjede.

Ostatní vývoj v kladném slova smyslu mi přijde spíše evoluce nad již existujícím - osobní hodnocení.

No a z negativního soudku změn mě neskutečně štve zvoknovatění linuxu. GUI natřásá kozama, ale jinak to je méně a méně průhledné, srozumitelné, konfigurovatelné, nedodržuje se zásada "neměň co funguje", ... Hlavní je novinky, novinky, novinky, nemusí to umět ani to co uměl předchůdce, nemusí se to nikdy dotáhnout do plně použitelného stavu, ale hlavně když to je co nejnovější a cool, hurá s tím ven a protlačit do distra. Z uživatelů jsou vlastně beta-testeři a ještě u toho hýkají blahem... Jeden příklad za všechny: že do nedávna uživatelské UID začínaly od 500 a nově od 1000. Mají páni autoři této novinky vůbec šajn jaké dopady to má v heterogenní firemní síti s výpočetními servery a diskovými úložišti? Jen taková kravina? Nebo opět brutální překopání boot loaderu? Mount mechanismu? Samba se dost mění...

>> hlavně přes službu news. (Kdo dneska ještě používá e-mailové konference a news?

Treba ja, nntp/news je naprostej zaklad co od internetu pozaduju.

Čtu to a oči se mi rosí,jak kdyby to bylo v loni.Hodně štěstí.JJP.

ja som zacal s RH7 s CD ale zabrzdil ma softverovy modem, ktory v linuxe nefungoval. Po case uz s externym modemom som sa k linuxu vratil.
Prv to bolo preto, lebo bol zadarmo a ja som nechcel mat win na cierno.

Teraz linux pouzivam nie preto, ze je zadarmo. Sila linuxu je v uplne niecom inom ale to som pochopil az neskor.

to je porad same distro... ;) ja se setkal prvne s Linuxem tak ze sem si stahnul archiv zavadece, archiv jadra, archivy nejakych knihoven, fontu, x11, vse postupne tak jak po pokusu o pusteni sem zkoncil na chybe co tomu schazi, nakonec po mnoha dnech (tahal sem v praci doma jeste internet nemel) sem pustil srafofanou plochu a pak dotahoval aplikace jako fwm(?)menu, xclock, xterm, xcalc a myslim xeyes :)
a nebylo to na x86, ale na Amiga 4000 s 68040@40MHz a 4MB(?) RAM ;)