Názory k článku
Jak vypadá OpenOffice.org 3.0
-
Ja sice vim, ze by to bylo nehezky, ale MS si fakt s novym ofisem vyhral a zrychlil ho. Docela by to chtelo, aby OOo taky naplanoval nejake zjednoduseni a my se nemuseli topit ve vsech tech ficurach.
Taky bych zrusil ikonky bez pozadi, mam desktop ladeny do tmava a nektere ikonky bez vyplne (s pruhlednou vyplni) jsou fakt necitelne - navzdory tomu, ze to vypada trochu lepe s mnoha svetlymi odstiny, ale reknete mi, proc by barva papiru na ktery pisu nemela byt bila? -
Lael Ophir (neregistrovaný)Já už si zvykl, a jakkoliv každá změna bolí, nové GUI má výrazně lepší koncept. Faktem je, že změna byla dobře opodstatněná, a výsledky jsou měřitelně dobré. Více informací zde: http://blogs.msdn.com/jensenh/archive/2008/03/12/the-story-of-the-ribbon.aspx . Dozvíte se tam, jak postupovala "exploze GUI" s časem, a jak se podařilo je zkrotit.
-
anonymníTo video je velmi dobré. Ukazuje totiž, jak jsou firmy prolhané. Zde zrovna váš zaměstnavatel Microsoft.
Na jedné straně potřebují pochválit poslední Office, takže dodají grafy, ze kterých vyplývá, jak zoufale neefektní předchozí verze Office byly (což je zcela jednoznačně pravda), dokonce i rádoby sebekriticky sponku zhodnotí. Na druhé straně si stačí vzít k ruce reklamu na ty starší neefektivní, přeplácané a neergonomické Office a zjistíte, že ta samá firma najednou tvrdí, jak tehdejší Office jsou úžasné, jednoduché, efektivní a kdoví co ještě.
Takže za nějakou dobu se můžeme dočkat videa, kde současné Office 2007 budou hodnoceny jako krok stranou, nedomyšlené, nekonzistentní s ovládáním ostatních aplikací a kdoví co ještě. -
Lael Ophir (neregistrovaný)Microsoft není můj zaměstnavatel. Když jsme u toho, zaměstnanci MS jsou v ČR celkem vzácní. Model MS ja takový, že místní pobočka vytváří zázemí, a většinu aktivit provádějí partneři. To umožňuje být velkou firmou se všemi výhodami které to nese, a mít i flexibilitu malé firmy. Nicméně nejsem ani MS partnerem. I když vlastně jo. Předvčírem jsem se registroval jako OEM partner, abych mohl stáhnout Vista SP1 :)
To co píšete je nesmysl. Chcete tvrdit, že když je představena nová verze produktu, a jsou vypíchnuté zlepšení, znamená to, že starší verze byla automaticky špatná? Takže nová pračka, která má X a Y, a tedy je lepší, pouze ukazuje, že o rok starší model byl dšsný, hrozný a příšerný? Asi ne, že.
Sponka je pohrobkem projektu MS Bob. Pokud nevíte, o čem je řeč, tak si to zjistěte. Šlo o projekt, který měl přiblížit GUI uživatelům. Bohužel se ukázalo, že jde o slepou větev.
Jaká bude budoucnost, to samozřejmě zjistíme. A je dost pravděpodobné, že příští verze Office bude lepší, než ta současná. Ano, nejspíš budou přehodnoceny různé věci, a u řady z nich se zjistí, že se dají udělat lépe. Tak už funguje pokrok. V mezičase pánové ze Sunu možná opíšou dynamický toolbar, tedy pokud seženou dost zdrojů ho okopírovat :) -
anonymníZase hloupě tlacháte. Pokud firma jednou tvrdí, že produkt XXX se snadno používá, je efektivní a intuitivní a o nějakou dobu později ten samý produkt XXX ta samá firma začne hanět, jak se s ním uživatelům blbě dělalo, jak byl nepřehledně navržen, jak byli tlačeni časem a proto akorát přidávali funkce apod., tak je to prostě lhaní. A je jedno, zda to hanění je v rámci sebereflexe nebo proto, že potřebují promotion pro nový produkt.
Já chápu, že u vás v MS to lhaní není, tam je podobné chování ukázkou ctnosti a soudnosti. -
Lael Ophir (neregistrovaný)Ne, hloupě tlacháte vy. Můžete nějak doložit, že by Microsoft coby výrobce Office tvrdil, že je tento produkt snadno používá, nebo že je intuitivní? A pokud to doložíte (o čemž dost pochybuji), znemaná to, že nová verze se nemůže používat lépe, nebo být intuitivnější?
Ještě jednou: to, že produkt verze X+1 je lepší, než produkt X, nijak neimplikuje, že by produkt X byl špatný. Jde o vší smyšlenku.
A ještě jednou: nejsem zaměstnancem MS. Jste natvrdlý? Nebo to u vás v Sunu nechápete? :) -
anonymníJá si vaše reklamy nevystřihuji, najděte si je sám. Máte je určitě v archivu.
Jinak musím říct, že jste fakt bedna tupá, až to bolí. Že nerozumíte skoro ničemu, to už jsem si z diskuzí na Rootu zvykl. Ale že nerozumíte ani češtině, to je pro mně novinkou. Takže jak pro blbečky z třetí třídy pomocné školy:
Není pochyby o tom, že produkt X + 1 může být efektivnější než produkt X. Porovnáváte totiž relativně. Efektivita(X+1) je větší než Efektivita (X). V pořádku. Avšak ve videu se jasně tvrdí (a výzkumy dokazují) nikoliv relativní porovnání, ale absolutní hodnocení. Např. konkrétně - starší Office jsou nepřehledné. Tečka. Vůbec s tím nemá co do činění to, zda existují přehlednější nebo nepřehlednější programy. Opakuji opět, aby i trouba jako vy pochopil, jde o hodnocení absolutní, čili bez relevance k ostatním produktům.
Závěr: pokud se v čase T tvrdí, že produkt je efektivní a v čase T + 2 roky se ukáže studie, že produkt efektivní není, pak je špatná buď studie a nebo původní tvrzení. Jsou totiž ve vzájemném rozporu. Protože jak tvrzení, tak studie pochází od vás z MS, tak tu něco smrdí. Samozřejmě jen nám všem ostatním, vám to krásně voní. -
Lael Ophir (neregistrovaný)Odpusťte si ty tupé bedny, a blbečky z pomocné školy. Tak se vyjadřují jen primitivové. Jistě se dovedete bavit i věcně.
Nevidím důvod, proč bych měl mít archivované reklamy na MS Office. Máte snad vy doma reklamy na Solaris?
Ano, přidávání funkcí do MS Office postupně vedlo ke snížení přehlednosti. Holt Word 2003 není WordPad nebo Notepad. Nžší přehlednost je cena za vyšší počet funkcí. A pokud přehlednost "dostatečně" klesne, je třeba najít jiné řešení. To se zjevně povedlo.
Závěr: 1) Nemáte to původní tvrzení, bez kterého stavíte na vodě. Já si nepamatuji tvrzení MS, že je Office intuitivní a přehledný. 2) "Přehledný" je samo o sobě relativní, těžko to absolutně měřit. Ve srovnání s Office 2007 je Office 2003 nepřehledný, což je logické, když je Office 2007 přehlednější. 3) Jak jsem podotýkal, výroky typu "minulá verze byla pomalá, dnešní verze je rychlá" jsou obecně v komerčním světě běžné, a je třeba je brát relativně. -
Saboter (neregistrovaný)Vy máte asi dost. Popište mi, jak se dělá takový výzkum efektivnosti práce v nějakém programu. Výsledky nebudou nikdy absolutní. Mohou být jen subjektivní. A kdo myslíte že podobný výzkum financuje.
Zajímalo by mě, jestli jste někdy dělal ve vědě a výzkumu. Jestli vůbec víte, jak se tvoří některé výsledky.
Mimochodem, pokud sám řeknete, že starší office jsou nepřehledné - to vám to dřív nevadilo. To jste se s tím spokojil. Divím se, že jste se nebouřil. -
Jirka (neregistrovaný)"A ještě jednou: nejsem zaměstnancem MS. Jste natvrdlý? Nebo to u vás v Sunu nechápete? :)"
Tím hůř, jestli to děláte zadarmo. Dost dobře si nedokážu představit, že bych zadarmo chodil na portál o Windows a prudil tam, jak je Linux a open source skvělý a že na něj produkty MS nemají. Takové pako zase nejsem :-) -
Open Office určitě ribbon interface mít nebude. Microsoft má na něj patent, který aplikuje na jakýkoliv sw typu Office - což je opět ukázka nebezpečí sw patentů. I když věřím, že by byl tento patent napadnutelný - o dost dříve se podobný koncept použil v Oberonu a v různých CADech. To, co obsahuje MS Office je zjednodušení toho interface, který můžete vidět např. v Blenderu. Takže jestli bude mít OO podobný interface, někdy v budoucnu, půjde se spíš cestou, kterou vyšlapal Blender, než cestou Microsoftu - už proto, že Blender LIKE interface je o něco širší koncept -
Lael Ophir (neregistrovaný)To by mě zajímalo, kde je ta ukázka nebezpečí "softwarových patentů". Již generace tu máme užitné vzory, které řeší přesně tuhle problematiku, a nikdo proti nim neprotestuje. Nebezpečí je naopak v tom, že když investujete řadu člověko-let výzkumu a vývoje, někdo pak výsledek za víkend "obtahne". Vymyslet nový koncept v oblasti UI je dost těžké. "Reimplementovat" výsledek je velmi jednoduché.
Va vašem pojetí by možná měla komerční firma investovat tu hromadu člověko-let, a výsledek by měla dát celému světu zdarma. Nebo možná chápete nutnost ochrany investic formou patentů, užitných vzorů a autorského práva.
Nakonec podobné je to s léky. Investujete stovky milionů dolarů do vývoje léku, a pak jste podle některých lidí zloduch, když nechcete nechat továrnu v Indii, aby ten lék vyráběla na kilogramy za naprosto směšnou cenu, a konkurovala vám cenou. V případě open source a opisování komerčních aplikací jde omenší peníze, ale princip je velmi podobný. -
V tomto konkrétním případě vidím jako problém, že Microsoft má patent na něco, čemu možná věnoval řadu člověkolet, nicméně co vytvořili a publikovali jiní, několik let před Microsoftem - což je ovšem obecným problémem patentů. Patenty i kdo od koho opisuje se tu přetřásalo tolikrát, navíc je to offtopic.
-
Lael Ophir (neregistrovaný)Nevím o tom, že by Ribbon vymyslel a publikoval někdo jiný.
Nějak jsem z vás nevytáhnul, jestli považujete ochranu investic formou patentů, užitných vzorů a autorského práva za správný a potřebný koncept. Vyjádříte se k tomu prosím? Nechci vám poškodit vztahy s PR ovečkami, jen mě zajímá odpověď. -
Podívejte se např. na interface Blenderu.
Obecně jsou patenty kontroverzní záležitost. Vím o výzkumných ústavech, které žijí z patentů na farmaka, a díky tomu mohou pokračovat ve výzkumu. Jestli se nepletu, tak patent ve farmacii je limitován 5 nebo 7 lety - přesto firmy velice prosperují a intenzivně se věnují výzkumu - bez ohledu na to, že je po několika málo letech další fy. připraví o zisk - nemusí to být chudá indická fy. Např. česká Zentiva se čile věnuje výrobě farmak, kterým vypršela patentová ochrana.
Nepovažuji se za experta, ale nemohu si nevšimnout, že se v IT patentuje kdeco s cílem vytvořit co největší portfolio patentů a bránit tak konkurenci, případně bránit se tak konkurenci. Což preferuje několik málo velkých firem a likviduje malé firmy, tudíž vznikají monopoly (a s nimi tratí celá společnost). Nedovedu si představit, že by expanze internetu proběhla, pokud by v cestě stály patenty. Naopak masový rozmach internetu, na kterém vydělal také Microsoft, byl díky tomu, že se celá řada subjektů vzdala svých patentových práv. V podstatě žádná sw technologie, která je masově rozšířena na netu není limitována patentem. Poměrně dobře si dovedu představit rozdíly mezi vývojem farmak a sw (o obojím něco málo tuším). Ve farmacii v krátkodobých patentech nevidím problém - tam patent více méně neblokuje vývoj - vstupní bariéry jsou někde jinde. V IT mám pocit, že patent ještě nic žádné firmě nepřinesl a patenty se používají jen k blokování vstupu dalších subjektů na trh, případně k záměrnému vendor locku zákazníka. Osobně si myslím, že patenty jsou přežitek raného kapitalismu, a že vývoj půjde jiným směrem (v tom lepším případě), ale mohu se mýlit. -
LENIN POWER! (neregistrovaný)Zapominate na jednu dulezitou vec: patenty se pouzivaji nejen k zastrasovani, ale i k tvorbe zisku. Proto si musite uctovat jen rozumnou castku, jinak by jste ten patent proste neprodal.
My treba normalne platime patentove poplatky za MPEG a souvisejici technologie a musim rici, ze je to v celkovych nakladech na projekty naprosto zanedbatelna castka. Pokud by to bylo drahe, nekoupili bychom to a pouzili kompresni technologii od microsoftu, ktera je levnejsi. Pokud ji MS uz dnes nedava zdarma, to bych si musel zjistit. -
Lael Ophir (neregistrovaný)Interface Blenderu detalně neznám, ale nezabývá se Office. Rovněž jsme neviděli údajné patentové podání MS ve věci Ribbonu (nebo vy ano?). Pak je tedy otázkou, co je předmětem patentu. Fakt, že si vyberete záložku s toolbary, to asi nebude.
Exkluzivita na Orphan Drug je v USA 7 let. Farmaceutické firmy neprosperují PŘESTO, že je exkluzivita "pouze" 7-letá, ale PROTO, že je 7-letá. Kdyby je indická fabrika, a samozřejmě Zentiva, připravily o zisk půl roku po uvedení nového léku (tj po době kdy by ho okopírovaly), samozřejmě by farmaceutické firmy dávno zkrachovaly. Sranda je, že někteří lidé jako "léčbu" tohoto stavu navrhují znárodnění farmaceutického průmyslu. Brr.
Pochopitelně patenty mají bránit konkurenci v kopírování vašich produktů. To je přece jejich účel - ochránit vaše investice tím, že budete jediným, kdo bude smět užívat předmět patentu. Není mi jasné, jak to likviduje malé firmy. Myslíte, že by malé firmy měly mít právo bezplatně využívat výsledky R&D velkých firem, aby jim mohly konkurovat cenou (protože nemusely platit R&D)?
Nechci vám kazit radost, ale patenty platíte v ceně každého mobilu a televize, nemluvě třeba o routerech. Kolik si myslíte, že existuje patentů jen v oblasti wavelength-division multiplexing a optical amplifier? Podle všeho to budou desítky patentů. A nemám pocit, že by to nějak bránilo rozšíření těchto technologií.
Váš problém je v tom, že kopete za ty, kteří R&D neprovádějí, a vyrábějí SW obdobu generických léčiv. Samozřejmě tato strana má zájem na tom, aby mohla co nejdříve okopírovat, a bez velkých nákladů nabízet věci, které musely komerční firmy pracně vymyslet (viz třeba Linux kernel, což je zdarma-opis komerčních unixů jedno volání po druhém). Potom můžete tvrdit, že ve farmacii význam patentů vidíte, ale u SW "nikdy nikomu nic nepřinesly". Samozřejmě přinesly totéž, jako v případě patentu na léčiva, nebo na cokoliv jiného: ochranu investic, a tedy oprávněný prospěch tomu, kdo patent vlastní. -
Jsem rád, že si nerozumíme, protože já Vás nemám rád, Vy nemáte rád mne, oba si o tom druhém myslíme své a jsme si kvit. Těžko lze porovnávat sw, hw nebo farmacii. Investiční náklady jsou naprosto rozdílné - tudíž ceny za patenty tam nehrají takovou roli. Ve farmacii jsou navíc patenty časově omezené, tudíž firmy intenzivně vyvíjejí, protože nic jiného jim nezbude. Software ale nejsou farmaka. A pokud nevidíte rozdíly, tak .. darmo mluvit.
Jinak OSS je velice opatrný na možné patentové problémy. Kód komerčních Unixů, resp. jejich API byl otevřen dost dlouho před vznikem Linuxu, nehledě na to, že Unix API je standardem - a jak už to bývá, to co je ve standardu, nelze patentově chránit. Tudíž je hloupost tu dělat z Linuxu zloděje, který krade pracně vymyšlené věci. Sleduji jen Pg. Před 3 lety byl v pg nevědomky použit patentově chráněný algoritmus IBM. IBM se samozřejmě ozvala, a přestože nabídli bezúplatné použití, tak byl tento kód vyjmut a nahrazen (ačkoliv to bylo půl roku práce). -
Trochu jsem hledal na googlu. Pravděpodobně Microsoft ještě patent nemá, a vše se točí kolem vyjádření Jensena Harrise - dost možná se jen jedná o silácké řeči, které mají zajistit exkluzivitu Offisu. Zatím mají klasické guidelines, které poskytují pod licencí. http://blogs.msdn.com/jensenh/archive/2006/11/21/licensing-the-2007-microsoft-office-user-interface.aspx
-
LENIN POWER! (neregistrovaný)Je to spravny a potrebny koncept. Kdyby ho nebylo, tak by mnoho produktu vubec ani nevzniklo, protoze by se neufinacovaly. Financovani z dobrovolnych daru, to opravdu nefunguje. Lidi totiz neradi plati za neco, co muzou dostat zadarmo. A software je navic takovy dost 'imaginarni'.
Jo zrovna pred nekolika dny, po nas pozadoval jeden ISP abychom mu nas software, ktery se mu ale opravdu hodne libil dali nejen zadarmo, ale navic pod BSD licenci. To jsem tedy ziral. Nechapal jsem proc pristupovat na tak nevyhodnou nabidku.
Asi si pred spanim cetl nejake eseje o idealnim svete na gnu.org. -
Nikdo nikoho do open source licencí nenutí. Jde jen o to, za co si chcete nechat platit, a z čeho profitujete. Prostě je to jiný koncept, kteří mnozí nechápou. S patenty to ovšem nemá nic společného. Váš ISP, když se s Vámi nedomluví, tak si může soft o který má zájem vytvořit vlastní, a pokud bude mít zájem, tak jej může distribuovat. Prostě vy nebráníte v byznysu.
Pro open source musí obě strany dospět, a chovat se rozumně. Pokud se tak chovají, tak obě strany mají určitý prospěch. Pokud se tak nechovají, tak jedna doplácí na druhou, na čemž se dlouhodobá spolupráce stavět nedá. Uznávám, že ve vlčím světě strategie spolupráce může někomu připadat naivní, ale funguje to, a dost lidem se to líbí. Není to ovšem pro každého. Open Source není sw zadarmo, tak jak si to mnozí překládají. -
LENIN POWER! (neregistrovaný)v komercnim prostredi maji taky obe dve strany z obchodu prospech, jinak by ho dobrovolne neuzaviraly. Koupit si komercni software je znacne levnejsi nez si jej nechat udelat a to at inhouse nebo jako projekt. Vetsina firem navic IT delat nechce, protoze to neni jeji core byznys.
Jenomze Open Source neni zivotaschopny model. Ten model je zalozen na sponzorstvi univerzit, grantu, dobrovolne prace po vecerech a firem jako IBM nebo Sun. Je sice hezke ze prodavate support ale ten support navic prodavate stejne draho jako support ke komercnimu software (jinak by jste ho neprodal), ale kdo zaplati ten vyvoj? A kdo by sponzoroval OSS projekt misto klasickeho kdyz tu neni zadna zaruka ze dostane to za co zaplati?
OpenSource projekty se vseobecne vyviji kupredu neskutecne pomalu a bugy v nich nikdo moc neopravuje. Podivejte se treba na Trac, bugy nicici data za urcitych podminek (races) maji v trackeru asi 2 roky a nic nenaznacuje tomu, ze by se s tim obtezovali v budoucnu neco delat. Stejne tak se security problemem, ze muze kdokoliv pouzivat jakekoliv username a to i registrovanych useru, takze neni zarucena autentifikace postu. Je to taky jasny, proc by se namahali s praci na projektu zadarmo, kdyz muzou delat za penize.
A kde je u OSS dlouhodobejsi plan vyvoje? Jak ho zajistite zakaznikum, kdyz projekt nemuzete ovladat (demokracie)? Kde je projektova dokumentace? Zdrojaky nestaci. Kolik projektu ma pouzitelnou uzivatelskou dokumentaci? Na sf.net je 150 tisic projektu, ale povetsinou same nedodelky, coz dokazuje moji teorii o tom ze OSS je slepa vetev.
Opensource je o tom, ze kdyz vyjde nove gnome, tak se vsichni raduji z novych zmen, spousta bugu let neopravenych, pada to jak hrusky a kdyz lidi protestuji tak se jim rika mate to co jste si zaplatili + mate k tomu zdrojak dodelejte si to. Kdyby to same delal MS, to by ho drbali vsude horem dolem. Od OSS se nejaka zazracna funkcnost neocekava. To gnome brandnuty jako Java Desktop v Solaci pada jak hruska.
To by v komercnim svete vubec neslo, zakaznik by s dodavatelem velmi rychle vybehl. V komercnim svete dostanete zadani, penize a termin. Kdyz nedodrzite smlouvu, jdete k soudu. To je trzni hospodarstvi. OSS projekty sice natahuji ruce po penezich ale negarantuji nic, proto taky dostavaji minimum penez. Proc bych mel nekomu davat penize, kdyz neni vubec jiste ze za ne neco dostanu? Jako OSS budete jen zebrat.
Ja nevim jestli mate zkusenosti s tim kolik nakladu stoji prace jednoho programatora codera/mesic, a to je nejmene kvalifikovana prace pri vyvoji SW, kde nemate moznost prakticky nic ovlivnit (a diky bohu za to), ostatni pozice berou vyrazne vic. Z ceho ho zaplatite? Kdyz z niceho tak v tom pripade zavisite za praci dobrovolniku, kteri prispivaji podle toho kdy se jim chce a jak se jim chce. Tudiz nemuzete svym zakaznikum garantovat nic.
Obchodni model ala gnu, ten muze fungovat jen tak, ze nedelate vyvoj ale prodavate support k produktu. Pokud support vydela penize, tak je investujete do vyvoje. Tzn. vyvoj bude strasne podfinancovany a tudiz pomaly a nekvalitni. -
anonymníMicrosoft (komerční firma), Hotmail (e-mail od Microsoftu zdarma), FreeBSD (hmm, open source?) -> Google (více informací ohledně třech předchozích klíčových slov).
Mimochodem, mohli by zde pánové LENIN POWER! a Lael Ophir sdělit, proč chodí na tento server distribuovat své názory, které jsou v přímém rozporu s realitou? Jestli to dobře chápu, nemáte rádi open source. Budiž. Ale netvrdťe, že tenhle model nefunguje. A nebo vysvětlete, proč existují firmy, které se open sourcem živí a prosperují. -
anonymní...a neargumentujte tím, že "ale někdo jim dal příspěvek" nebo podobně. Je snad jedno, jestli peníze získáte od sponzorů, uživatelů / zákazníků, partnerů nebo od někoho jiného. Příjem je příjem.
A mimochodem open source neznamená zdarma, jak to zde mnohdy používáte podle toho, jak se vám to zrovna hodí. -
LENIN POWER! (neregistrovaný)Ja se vas snazim presvedcit ze OSS je v primem rozporu s realitou. Kde vezmete penize na zaplaceni zamestnancu? Z prodeje supportu a vyvoj udelaji dobrovolnici po vecerech?
Realita je, ze nikdo nepracuje zadarmo a pokud dela neco jako konicek, tak se moc nepredre. Srovnejte kvalitu OSS produktu (vezmete si treba krabicovy xyz linux) a komercnich xp. Uzivatel potrebuje veci jako jsou drivery, napoveda, aktualizace.
Kdyz si vezmete open source programy, tak co kdyby nebyly zadarmo? Tak by byly neprodejne, nebo velmi tezko prodejne. Trh vas velmi rychle totiz nauci, ze pokud mate smejd produkt, prodavat se bude velmi velmi tezko. Zkuste nekdy zacit prodavat software a uvidite sami. Zakaznici si to velmi rozmysli nez vytahnou kreditku. Instalace obtizna, nastaveni jen pres textovy soubor, dokumentace prakticky zadna, zaruka budouciho rozvoje taktez. To by koupilo jen minimum lidi a vy byste krachli.
Myslite si ze by si nekdo koupil MySQL kdyz muze mit MSSQL? Firmy ktere delali databaze na urovni MySQL uz davno krachli. Vy tvrdite ze OSS je alternativa ke komercnimu softu, jenomze je to alternativa pro financne hodne slabe.
Kdyby to byla rovnocena alternativa, tak si zkuste prodavat pgsql 8.3 za 5 tisic jako stoji ten nejlevnejsi Oracle. Proti oraclu by jste si neskrtli a prodali by jste jen minimum licenci. Firmy ktere se snazili ci snazi prodavat komercni pgsql zivori. Proc? Protoze pgsql za penize ma mizerny pomer vykon/cena. Komunita uzivatelu mala, podpora se strany komercniho software prakticky nulova, studijnich materialu je mizive mnozstvi, podpora J2EE smesna, replikace a high availability taky neni.
Tihleti http://www.commandprompt.com/products/ jiz pravdepodobne vlastni vyvoj ukoncili (posledni verze jejich replikacniho softu je pro 8.1) takze jim zbyva prodavat support k OSS produktum (ktere za ne udelal nekdo jiny), kde jim konkuruji bezplatne mailing listy a webfora. Vsimnete si ze prodavali svuj hlavni soft za $1000 / 2 servery a protoze stopli vyvoj, tak zjevne meli problemy to prodat i za takhle smesnou cenu. To mne moc nepresvedcilo o tom, ze je OSS zivotaschopna alternativa. -
Většina programátorů PostgreSQL programují na fulltime a peníze! OSS není o prodeji, ale o vývoji a používání sw! Uživatel přímo podporuje své vývojáře - odpadají vyžírkové, kteří se na vývojářích přiživují. Co třeba EnterpriseDB? Command prompt píše pouze na zakázku. Kdy pochopíte, že OSS se neprodává, protože vztah mezi uživatelem a vývojářem je úplně jiný? OSS prostě není komerční sw, není tu snaha jej prodávat. Jak to mám vysvětlit jinak?
-
Asi některý věci nepochopíš. OSS soft není často majetkem jednoho subjektu. Na vývoj přispívají většinou samotní uživatelé, a dost často nikoliv finančně, ale tím, že napíší kód a pošlou jej ke commitu. Jelikož mám víc než 15 letou zkušenost s komerčním programováním (vzděláním jsem analytik), tak si myslím, že jsem docela v obraze. Mám přehled o databázích, budu mluvit o databázích.
a) ukaž mi na PostgreSQL jedinou chybu, která by vedla k ztrátě dat a nebyla opravena do několika dní - neříkám, že každý projekt má tu samou kvalitu, ale ty aktivní si kvalitu poměrně potrpí.
b) předpokladem OSS je spolupráce - pokud uživatel zjistí chybu, tak ji nahlásí, obyčejně ještě otestuje záplatu (je to v jeho zájmu). Pokud čeká, že OSS developři budou mít k němu stejný přístup, jako kdyz používá komerční sw, tak je mimo, a OSS pro něj není.
c) Vývoj PostgreSQL zajišťují zhruba lidi a) RedHat (1 člověk), EnterpriseDB (cca 20 lidí), GrenPlum (cca 3 lidi), Sun (cca 5 lidi) + cca 100 dalších menších nadšenců, kteří přispívají nepravidelně. Nikdo negarantuje vývoj - nicméně všichni, kteří na projektu pracují, na něm pracují dobrovolně a s určitým pionýrským nadšením, celosvětově.
PostgreSQL používá celá řada firem k zajištění provozu a přímo platí programátory - vyjde je to levněji než licence, a mají mnohem větší páky na přidání požadovaných funkcí do pg. Nehledě na to, že mají v týmu guru, který vidí do vnitřností databáze. A ještě něco OSS neplatí managery, hostesky, distributory, kanceláře, reklamu - peníze obyčejně dostává přímo konkrétní programátor a dostává je za určitým účelem a musí je vykázat. O tom, že alespoň v oblasti systémového programování je OSS možný dokazuje rozvoj Firebirdu, SQLite, PostgreSQL a např. konec 602SQL nebo úpadek (převzetí) SolidDB a dalších. Aplikační sw, zvlášť psaný na zakázku je něco jiného - nicméně, jestli budeš tvrdit, že všechny komerční projekty skončí úspěšně a v termínu, tak se neudržím a spadnu ze židle. Komerční systémový sw se poměrně běžně odkládá o půl roku, rok.
Ty jsi vyžírka, OSS bereš jako sw za darmo, zákazník ti platí a ty už pak dál nic nedáváš, a ještě požaduješ (vývojáře bereš jako dobrovolníky, které nemůžeš úkolovat). OSS umožňuje lidi jako ty obejít (pro znalé zákazníky, prostě zákazník zaplatí přímo programátoru). Většina kódu, který dneska vzniká u komplexnějších aplikací nevzniká grátis, ale je to sponzorovaný kód. Ale chápu, že to není pro všechny zákazníky, všechny uživatele. -
LENIN POWER! (neregistrovaný)a)
nemam k udaje o chybovosti pgsql jadra k dispozici. pokud se jedna o chybovost replikace slony ci driveru, muzu poslat seznam. chyby v replikaci zpusobuji ztratu dat. Nam pgsql uz nekolikrat zmrsil indexy a musel se udelat jejich rebuild.
b)
Jenomze bezny uzivatel neumi otestovat software kdyz mu poslete .diff, vetsina uzivatelu proto chyby stejne vubec u OSS nehlasi. Proste misto toho to prestanou pouzivat. Naopak kdyz si ten software zakoupi, tak hlasi chyby mnohem vice. Na druhe strane vetsina projektu closne bug s poznamkou (nereprodukovatelne, user error) a chudak uzivatel je tam kde byl nazacatku. Ja jsem napriklad zjistil ze hlasit chyby na bacula.org je fakt ztrata casu vsechny chyby a i segfaulty tam nam oznacovali jako user error. OSS svetu chybi motivace resit problemy uzivatelu a prestat je labelovat jako lamy. Kdyz uzivatel prejde jinam tak v OSS nic netratite.
c)
Pracovat s nadsenim nestaci. V prvni rade se to totiz musi predevsim umet a mit dobre navrhnuty vyrobni proces. Ve svete OSS se temer nikdy podobne vyrobni postupy jako v komercnim svete nepouzivaji a timpadem se vyvyji pomalu, lidske zdroje se pouzivaji neefektivne, a software ma hodne chyb a nedodelku. Ja to chapu bez penez tu neni zadna motivace pracovat efektivne.
Srovnejte proces vyroby pgsql s tim co pouzivaji profici
http://www.linuxexpo.cz/files/CZ_LinuxExpo_Rational.pdf
proc se to v profi sfere dela takto? protoze je to efektivnejsi a tim padem levnejsi a tim padem vice vydelame. V OSS je projekt vyvyji 'adhoc', tedy znacne primitivne.
Manager je velmi vyznamna osoba, protoze cely projekt ridi a ma tedy moc projekt ovlivnit . Kvalita managera velmi vyznamne ovlivnuje zda projekt selze ci nikoliv. Kvalitni manageri jsou vzacni a proto se jim za jejich praci velmi dobre plati. Kdyz projekt selze, vyhodite kodery nebo manazera?
Kancelare, sekretarky a podobne to je taky naprosto nezbytne. Date nekomu par set tisic dolaru (obvykly rozpocet projektu co delame) kdyz bude vyvyjet nekde v garazi? Reklama je
pro kazde podnikani zcela nezbytna zalezitost. Nepodnikate totiz ve vacuu, ale je tu jiz konkurence a potrebujete taky dat o sobe vedet.
Rikate ze jste pracoval jako analytik, jednal jste taky ze zakazniky? Pak musite vedet, ze zakaznik je lama a temer nikdy nevi presne co vlastne chce, meni sve pozadavky v prubehu praci, nemuze se uvnitr sve organizace vlastne dohodnout co by bylo nejlepsi...
Vyroba SW je tymova prace, kde i ta sekretarka co tiskne a bali dokumentaci pro zakaznika a domlouva schuzky je duletita. Vyroba SW neni o vztahu zakaznik - koder. -
Chápete rozdíl mezi systémovým a aplikačním sw? Chápete, že ne všichni zákazníci jsou lamy, že někteří mají vlastní vývojové týmy? Chápete, že ne všechny projekty v It mají stejný vývojový proces jako u Vás ve firmě? Chápete rozdíl ve vývoji, kdy na projektu pracuje banda běžných programátorů soustředěných v jedné firmě a skupina spíše nadprůměrných vývojářů z celého světa? Chápete, že ne všechny projekty mají používají stejný způsob financování?
p.s. Když se dostane projekt do problému, letí manager (resp. je vyměněn ve slušných firmách) - ryba smrdí od hlavy.
p.s.2 OSS není pro každého. Typicky jednoúčelové zákaznické IT systémy - prostě se tam nemůže projevit synergie - jen je zákazník chráněn před blbostí a hrabivostí dodavatele. -
LENIN POWER! (neregistrovaný)Kolik procent zakazniku neni lama? deset? uberte. Vetsina firem totiz IT delat nechce, protoze to neni jejich core byznys a jsou velice radi, kdyz jim nekdo pomuze. Na tom neni nic spatneho, my si taky nedelame spoustu veci a kupujeme si je.
Software se da vyvyjet ruznymy procesy, tyto procesy se velmi podrobne sleduji a studuji se zpusoby, jak je zeefektivnit. Vyvoj SW je totiz dost narocny na drahou lidskou praci. Na toto tema bylo provedeno jiz dost studii a experimentu. Seznamte se s nima a porovnejte metodiku vyvoje kterou pouzivaji OSS teamy a profici.
OSS nedelaji naprumerni lide. Ja vim, radi by tomu verili, ale neni to tak. Kdyby to tak bylo, tak by byl jejich software ve srovnani s komercnimy ekvivalenty nadprumerny a to realisticky zhodnoceno neni. Porovnavejte vysledky. Krom toho zejmena v oblasti GUI OSS soft jen kopiruje komercni produkty a s zadnou poradnou inovaci neprichazi.
Za prodej OSS softwaru si nemuzete uctovat prakticky nic, zakaznici dobre vi co je komercni soft a co ne a i kdyby to nevedeli, tak se to dost rychle dozvi. Rozhodne to neni tak jak si nekteri studenti predstavuji: dam soft pod GPL aby na nem nekdo nevydelal miliony dolaru. Realita je takova ze kdyby ten soft mel opravdu takovou trzni hodnotu, tezko by se ho autor doprovolne vzdal pod GPL.
Stejne tak my neodirame zakaznika, cena je pochopitelne vyssi nez kdyby zakaznik platil primo koderovi, ale my zajistujeme komplexni sluzby vcetne supportu 24x7, coz ten koder nezajisti. Kdybychom zakaznika obirali, tak by si tu sluzbu proste nekoupil. Stejne jako vy si nekoupite sluzbu od mobilniho operatora, pokud ji povazujete za predrazenou. Konkurence je v tomto oboru stejne tvrda jako kdekoliv jinde.
LO tady ukazoval metodiku jak vypocitat realne naklady na zamestnance z jejich platu. To opravdu nebylo prehaneni. Kvalifikovana lidska prace je zatracene draha. -
Dobrá, OSS je pro 10% uživatelů, zákazníků - 10% z 6 miliard je poměrně dost. Zbytek, prostě pořád někde vidíte ty milióny, které musí být někde vyúčtovány, a pokud nejsou, tak to podle Vás nemůže fungovat. 10x jsem v této diskuzi zdůraznil, že OSS se neprodává, že finance na vývoj se získávají jinak - a Vy tu opět spustíte, že OSS se nedá prodávat. Vám mám věřit, že dokážete posoudit kvalitu studií, které posuzovaly metodiky a nástroje? Myslíte si, že OSS nefunguje. Je to Váš blud. Jenomže OSS existuje. Díky OSS se rozjel internet. OSS byl a je ten sw, který hýbá internetem. Skutečně na OSS nikdo nevydělá milióny dolarů - a ani je také ještě nikdo nevydělal. Na druhou stranu se OSS dá docela dobře uživit. OSS je něco jiného - a řekl bych, že nemáte tušení o čem to je.
-
LENIN POWER! (neregistrovaný)Jenomze to neni deset procent uzivatelu. Podivejte se lepe okolo sebe a podivejte se na BFU jak zapasi s pocitacem. Dovedete si predstavit, ze by jste jim dal misto klikaciho exchange treba sendmail co se konfiguruje pomoci m4 maker? Ktery OSS soft ma ruzmne graficke konfiguracni utility? Lidi commandline balast nezajima, mozna vas to prekvapi, ale je to tak. Na podilu linuxu vidite ze tyhle technologie zajimaji lidi tak v pomeru 1:200.
Krome toho zadny poradny software na kterem je firma kriticky zavisla OSS neni. Rekneme ucetnictvi, skladove hospodarstvi, mzdy, komunikace s bankou, zpracovani platebnich karet a pak specializovany software, ktery potrebuji podle sveho oboru podnikani. Proc tyhlety programy nejsou zadarmo jako OSS? Nikomu se je nechce psat zadarmo a uzivatele si je radeji koupi (vrabec v hrsti) nezli aby sponzorovali svymi penezi nekoho, kdo jim je pak mozna napise a da zbytku sveta jako OSS (holub na strese).
Tomu rikate ze OSS funguje? Ja ne. Ja si pod pojmem funguje nepredstavuji technologii ktera zivori na 0.5% trhu, zakaznici chudi a jeji podil se rok co rok snizuje viz Apache vs IIS. Lidi proste OSS nechtej, chteji poradny software a to dokonce tak moc, ze jsou ochotni za nej i platit. Navic ceny komercniho software se dlouhodobe snizuji. -
Nekolikrat jsem odpovedel, ze OSS se siri tam, kde je mozno vyuzit synergii. V pripade zakazkoveho sw k zadne synergii nemuze dojit, protoze potencialnich uzivatelu je minimum. Ceny komercniho sw jdou dolu hlavne diky OSS. Dobre si pamatuji ceny, dokud nebyl k dispozici OSS, takze minimalne v tom OSS hraje pozitivni roli (pro uzivatele). Vim o nekolika podnicich, kterym bezi nad OSS zakazkovy kriticky sw - jejich aplikacni sw pouziva OSS system, OSS databazi. Tudiz by se dalo rici, ze uzivatel je kriticky zavisly na OSS. Prosim, zkuste si precist, co jsem pal v predchozich prispevcich, je to neustale dokola. Z me strany nemam, co bych dodal. Nad Linuxem bezi stovky kritickych systemu.
-
LENIN POWER! (neregistrovaný)Ja jsem nemluvil o zakazkovem software. Ten software co jsem vyjmenoval jako priklad je klasicky krabicovy software co si kupuji maly a stredni podniky, ty vetsi jedou prevazne na SAP ci Oracle apps. Jak vidite OSS databaze ani OSS OS podporovany nejsou protoze by se vyrobci tato investice nevyplatila. Proc tenhleten software nemame OSS vzdyt malych podniku mame v kazdem meste na stovky? Proc tu nemame treba ceske OSS ucetnictvi, semtam se nekdo ozve ze ho napise a jeste jsem zadne nevidel. Protoze k tomu aby vzniklo by bylo potreba nekoho, kdo ten projekt zasponzoruje a nic z toho mit nebude. Takovych investoru moc neni.
Pokud chcete aplikaci podnikovou aplikaci nad OSS databazi, tak si ji musite naprogramovat. To je dost draha zalezitost, protoze tyto aplikace byvaji docela dost komplexni, je potreba delat integraci s existujicimi aplikacemi tretich stran a OSS databaze toho neumi zdaleka tolik co databaze komercni. Jiste, udelat se to da, ale levnejsi nez aplikaci koupit vcetne databaze to rozhodne nebude. Taky si musite uvedomit, ze kdyz si aplikaci tohoto typu napisete inhouse tak muzete zapomenout na podporu modulu tretich stran.
Proste OSS neni smer, kterym by se mel vyvoj ubirat a pokud doporucujete podnikum aby si vzali OSS databazi a udelali si svuj vyvojarsky team a napsali si aplikace, tak jim prokazujete spatnou sluzbu.
Vase komentare jsem si precetl. Vas problem je ten, ze komercni vyvoj povazujete za parazitovani na praci codera a dale predpokladate ze kazdy clovek je programator nebo alespon admin. Svet takovy jak si ho skalni zastanci OSS predstavuji proste neni. -
Saboter (neregistrovaný)Ještě jsou zábavné....na to nezapomeňte. Stejně jako všechny verze Windows, které říkají při instalaci - vaše práce bude rychlejší a zábavnější. Já měl pořád stejný počítač a při instalaci Windows XP se stal pouze pomalejší a tím otravnější ;) (předtím tam byly devadesát osmy, že) MS věřím možná tak jednu věc - chce víc prachů a od toho odvíjím všechny úvahy o jeho aktivitách. Je mi líto lidí, kteří věří, že taková obrovská komerční firma by mohla chtít nějaké dobro pro lidi. Rozumný člověk ví, že prvním principem takové firmy je zisk. Dobro zákazníků .. nemá se ziskem žádnou přímou úměrnost. Samozřejmě tento princip neplatí jen na Microsoft. Stejný model se dá pozorovat třeba i firmy, na výrobu čehokoliv, která má třeba více než 100 zaměstnanců. Málokdy se stará o jejich dobro. Jedná se pouze o zisk této firmy...
-
oo (neregistrovaný)Nemyslim si. Novy office zavedl koncept tabu i v kancelarskem software, a tento koncept, jak vime, se velmi osvedcil v browserech. Osobne mi pripadne daleko sikovnejsi, kdyz se nabidky na hlavnim panelu meni dynamicky anebo kdyz je zmenim pouze pokliknutim na prislusny tab, nez si je pracne vyklikavat z nabidky jako tomu bylo dosud. Vychytavky typu "kdyz ve vyberu fontu najedu na jiny font nez mam zvoleny pro oznaceny usek textu, tak se mi text docasne zobrazi s novym nastavenim BEZ kliknuti a potvrzeni zmen" jsou dalsim prinosem. A o grafickem dojmu vubec nemluvim, kdyz po Office 2007 otevru OoO, mam dojem, ze jsme se vratil o par let zpatky do pocitacoveho stredoveku...
-
des a hroza (neregistrovaný)videli ste niekedy "bezneho uzivatela" v office 2007? teda moja posledna skusenost bola, ked som bol u uctovnicky a tam mi "plakala na hrudi", ze co jej to tam nainstalovali... viete, ked bezny user pozna jednu koncepciu 10rokov a potom pridu "super designeri" a cele to obratia opacne, tak to je naozaj nepremysleny krok... som programator, a nerobi mi problem si pamat x-skratiek (vim, visual studio, eclipse...) ale sam, ked mozem (a nemozem OO), tak volim office 2003, pretoze nemam cas hladat nieco 10minut, co som doposial mal po ruka cez jednu skratku alebo dva kliku... o grafickom dojme nebudem pisat, to je vec vkusu a osobne si myslim, ze je OK tak na screenshoty ale nie na beznu prevadzku...
-
oo (neregistrovaný)Je pravda, ze jsem v nem videl pracovat bud o neco pokrocilejsi uzivatele nebo kolegy programatory a obzvlaste ti druzi byli nadseni z koncepce UI. Jak znam obycejne sektretarky, ty maji problem s PC vzdy a vsude, takze to neni treba svadet zrovna na nove UI. Stejne tak to muze byt nova klavesnice, mys, podlozka nebo spatne natoceny monitor - zazil jsem svoje :)
-
jik (neregistrovaný)Rád se do středověku vracím a budu vracet, pokud to bude na rozdíl on nové éry funkční.
Mám zkušenost, že uživatelé v MSOff páchají strašné kraviny, zatímco v OOo ti samí píšou podstatně slušněji...
Mám zkušenost, že asi po nějakém updatu (nedávno) se nám v MSOff (pouze 2007 - ti nejlepší, tedy ředitel a jeho sekretářka) zkurvily nějaké šablony a M$ dělá mrtvého brouka...
Mám zkušenost, že uživatelé MSOff často před ostrým výjezdem na tiskárnu provedou cvičný, protože "ono to běžně vypadá jinak, než v počítači..."
Mám zkušenost, že se atributy textu přiřazují nějak jinak, než je uživatelé naklikají (nemám ten problém, protože z tohoto důvodu MSOff asi 10 let nepoužívám - jak je to u M$ s opravou starých chyb?). Proto odsazují mezerníkem...
Prostě nechápu, proč lidi i přes svoje vlastní strašné zkušenosti MSOff nadále tak zbožňují a stále jej užívají ačkoliv mají OOo nainstalované - ty tam vlastně pořád jen demonstrují nefunkčnost MSOff ve srovnání s OOo... -
Lael Ophir (neregistrovaný)S dovolením updaty MSO nekurví šablony. Pokud k něčemu podobnému došlo, mohlo se jednat například o šablony uživatelů, které spoléhaly na nějakou nedokumentovanou vlastnost. Ale rád změním názor, poud mi dáte dobrý důvod.
Chcete tvrdit, že výtisk z MSO vypadá běžně jinak, než v aplikaci? To by chtělo nějak podložit. Nebo chcete tvrdit, že jsou (někteří) uživatelé schopni dokument ohodnotit jen když ho vidí na papíře?
Jaké atributy se přiřazují jinak? Jde o FUD, nebo uvedete něco konkrétního? -
zd.valek (neregistrovaný)Co se mě týče, já bych se do toho středověku rád vrátil. Sem si po dlouhé době používání M$ Office, později OOo nainstaloval M$ Office 97 a nestíhal jsem se divit. Nejen že v pohodě běží i na linuxu (s pomocí wine), ale je to malé (60 MB) nepředstavitelně rychlé a přitom to umí vše co potřebuju + spoustu věcí navíc. Dokonce to v pohodě otevírá i dnešní binární soubory M$. Když vidím MS office 97, tak nechápu, proč je OOo tak strašně pomalý, když umí to samé. Ale Latex to jistí.
-
Lael Ophir (neregistrovaný)A jak tedy má vypadat lepší ovládání office aplikací? Odborníci na interface nad tím současným strávili řadu člověko-let. Jak jste se mohl dočíst, mimo jiné natočili deset tisíc hodin videa, aby věděli, jak lidé Office vlastně používají. Klidně jim můžete konkurovat, a vymyslet něco lepšího. Budu z těch, kdo uvítají lepší interface. Jestli tedy o nějakém víte.
-
Jirka (neregistrovaný)Takové názory vždycky mě fascinují. Blbě se mi v tom pracuje, ale když to dělali odborníci a dělali na to x let, tak to přece musí být dobré. Zkoušel jsem obojí, mně osobně se líp pracuje v OO a to, kolik lidí na tom pracovalo, mně je úplně jedno. BTW: Jestli na tom pracovali se stejnou produktivitou jako na Windows Vista, kdy jeden vývojářský tým rok programoval tlačítka pro vypínaní systému. Tak ani těch x člověko-let nic nezaručuje.
-
Lael Ophir (neregistrovaný)Já netvrdím, že se vám Office 2007 musí používat skvěle. Nakonec jsou na světě lidé, kteří nedají dopustit na vi. Otázka je, jak by měl interface vypadat. MS strávil spoustu úsilí, aby to zjistil, a výsledky zatím potvrzují, že to udělal správně. Pokud se vám výsledek nelíbí, tak se vám buď časem líbit začne :) (protože víme, že každá změna bolí), nebo se prostě nestrefili do vašeho vkusu. Důležité je, jestli nový interface ocení zákazníci, a to se uvidí na tržbách. Zatím to vypadá, že lidé reptají (jako vy), ale nakonec si zvyknou, a nový interface po čase ocení jako lepší.
Á, urban legend jménem "tlačítko na vypínání". To zřejmě vycházíte z vyprávění bývalého zaměstnance. Ti bývají nejobjektivnější :). A největší sranda je, že si někteří lidé myslí, že když jste součástí nějakého týmu, tak neděláte nic jiného. Víte, v kolika pracovních skupinách najednou člověk může ve větší firmě být? Já to tedy nevím, ale to číslo bude dost velké.
Až se budete nudid, podívejte se třeba na www.offlineblog.cz, který píšou křídou pánové na Letné. Dejme tomu, že jsou tři. Když jeden z nich řekne "jsem v týmu třech lidí, kteří dělaj offline blog", znamená to snad, že ti lidé nic jiného nedělají? Těžko, že? Přiblížil jsem vám to? -
Anče (neregistrovaný)a proc by mela byt bila? (to ze vy nevite preci neni duvod, ne? - napr. ja pouzivam velmi svetle zlutou ...)
pozadi ikonek musi byt striktne transparentni. ale nariklad ve dvou verzich, pro tmava a svetla pozadi. netransparentni pozadi ikonek by melo byt trestne... takove skvosty pak v pruhlednych listach pusobi opravdu "vyborne". -
Jaksi mi v té prezentaci chybí jedna zásadní věc - nativní podpora SVG. Prostě pár let se to táhne, je to jedna z funkcí, pro kterou uživatelé hlasují stále dokola, dokonce i GSOC projekt na to vznikl, ale SVG nativně v OOo není (natož renderovací engine).
I to, co vzniká je prostě jen a pouze jakýsi importní filtr do OOo Draw. Nativní práce se SVG v OOo prostě chybí. Ale třeba konkurence ji má (mluvím o KOffice) a existuje i několik GNU GPL projektů (jako je třeba Inkscape), které se SVG pracují, jen OOo stále nic.
Všechny představené funkce jsou fajn, ale SVG na importu dle mne chybí docela dost. Jsem s tímto názorem sám nebo je nás víc? -
Tinker (neregistrovaný)Nevíte někdo jak to nainstalovat v Ubuntu 7.10??? - stáhnul jsem si někde tar.gz s hafo .deb balíkama a nevim jak to nainstalovat - pořád mi to píše závislosti:( Nakonec se mi povedlo po proklikání všech balíků najít jeden co šel nainstalovat, ale pak s nim všechny psaly nekompatibilitu. A dost by mě zajímalo 8 baliků co na sebe navazují: 1. balík chce nainstalovat 2. balík a ten 2. balík(a všechny ostatní do 8) chce zase nejdřív ten první balík(bylo to i před instalací tamtoho co s ním není nic kompatibilní).
staženo tady: ftp://ftp.sh.cvut.cz/MIRRORS/OpenOffice/
va adrešáři developer/DEV300_m3/
Jestli někdo ví jak to nainstalovat??? :) Ale 2 balíky co jsou závislý jeden na druhym to je síla(kdysi se mi to povedlo se 3 balíkama v ubuntu 7.04 a řešení se nenašlo-napadlo mě pustit recovery mode a nainstalovat to přes terminál, ale popravdě nevim jak na to) -
Tinker (neregistrovaný)Jako ve smyslu oba vybrat a spustit najednou?(nejde-pustej se zvlast). Stahnul jsem si nejakou verzi co ma i instalaci pres Javu, ale ta taky nejede - porad chce instalovat rpm a kdyz ji to prepisu na deb(format i slozku kde brat soubory), tak napise:
Pro vas operacni system neni tento format balicku podporovan!
Operacni system: Linux
Format balicku: deb
.....teda nechapu to:(
Jestli bylo tamto spusteni ve smyslu najednou pres terminal tak to sam asi nezvladnu - prikazy terminalu moc neovladam(akorat asi chmod, mkdir a par dalsich) -
Lojza (neregistrovaný)Word = Writer
Xcel = Calc
Power Point = Presenter
Access = Base
Outlook = Not available
Visio = Not available
Project = Not available
OneNote = Not available
Infopath = Not available
Groove = Not available
Picture Manager = Not available
Frontpage ... ok I'm not counting that one...
Tak asi tak. -
Lojza (neregistrovaný)Třeba Outlook? Nebo Visio? A Project, protože je nás víc a roztrkaní po Evropě? A OneNote, protože jsem z Macu zvyklý na http://www.circusponies.com/
-
Marv (neregistrovaný)
Většina zákazníků si pořizuje OEM verzi, kde je Word, Excel, Outlook, Powerpoint, Publisher. Takže ty ostatní věci zase tolika lidem nechybí. Ostatně, to že to MS prodává všechno v jednom balíku neznamená, že to tak musí dělat i ostatní. Kolik lidí asi používá naprosto všechno z toho, co uvádíte? A když už něco z toho potřebují, můžou si najít samostatnou náhradu. Ono by třeba taky OOo mohlo začít přibalovat soft na střih videa a vykřikovat, že MS Office za nic nestojí, protože nic takového nemá.
Poštovní klient se, co jsem četl, do OOo plánuje. Vím, že Outlook je groupware, zase na druhou stranu jen pro lokální použití je Outlook katastrofa (pokud už náhodou pánové z MS nezvládli odstranit omezení .pst souborů).
-
anonymníJenom mimochodem, nedavno se mluvilo o uvolneni specifikace puvodniho .doc formatu (O2003 a min). Tusi nekdo nakolik (respektive kdy) to bude PLNE zuzitkovano v OOo?
Nemuzu si pomoct, ale vzdycky kdyz vyzkousim novou verzi OOo tak mi to .doc docela rozhodi. Nemyslim nejaky skripty apod, ale treba vlozeny tabulky, ktery mi to buhvi proc rozlozi na vic stranek. Nechci prudit, akorat tohle vicemene potrebuju nejvic... -
no nevim..., sem zastance OOo. hadal sem se i s hulanem na jeho blogu o tom ze jeho MSO neni tak bajecne... ale cert tomu nechtel, psal sem v OOo praci do skoly a whoa! - po vlozeni index table jiz neslo na danou stranku nic pripsat, indexy - strankovani, obrazky se totalne rozhodily - odkaz na stranu 20 vedl na stranu 13 a podobne. pouzil sem i integrovanou databazi pro generovani seznamu literatury - po pridani asi 20teho zaznamu se to cele tak nehorazne rozbilo, ze to promichalo veskere indexy, ba dokonce vytvorilo indexy na neexistujici zaznamy... moc zabavny software... sel sem tedy k pracovnimu kompu a prepsal si praci v MSo - bojoval sem sice nekolik hodin s naprosto nelogickym a chaotickym menu, ale praci sem napsal... OOo je zda se vhodne na nejake mensi dokumenty, a za tu cenu je to opravdu mocny nastroj, rozhodne jsem ale poucen o tom, ze delat v OOo praci do skoly / prace se skutecne nevyplaci. az budu mit prebytecnejch 1000 korun, tak pudu a koupim si MSo. je mi lito...
ČLÁNKY DO MAILU