Kvantové počítače nepředstavují jen abstraktní technologickou hrozbu – mohly by v budoucnu ohrozit kryptoměny, bankovní systémy i státní infrastrukturu. O tom, jak konkrétně a co s tím, si redakce sesterského webu Měšec.cz povídala s analytikem digitálních aktiv Michalem Novákem v epizodě podcastu Bitcoin a blondýna.
Novák v rozhovoru vysvětluje, proč jsou některé bitcoinové adresy zranitelnější než jiné. Problém tkví v asymetrické kryptografii: dostatečně výkonný kvantový počítač by mohl pomocí takzvaného Shorova algoritmu odvodit privátní klíč z toho veřejného. „Jako byste mu dali e-mailovou adresu a on z toho odvodil heslo k e-mailu," přibližuje Novák. Tím by útočník získal přístup k cizím prostředkům. Zranitelné jsou zejména nejstarší typy adres z let 2009–2011 (na nichž leží i bitcoiny připisované Satoshi Nakamotovi), novější taproot adresy začínající bc1p a také jakákoli adresa, z níž už byla odeslána transakce.
Michal Novák
Stejné riziko se přitom týká i tradičního finančního světa. „Asymetrická kryptografie je prorostlá celým IT a finančním světem – používají ji banky, pojišťovny, armáda i státní instituce," upozorňuje Novák. Banky a instituce mají ale oproti blockchainu výhodu: jako centralizované organizace mohou na nové, postkvantové algoritmy přejít relativně rychle. Část infrastruktury – včetně aktuálních verzí prohlížečů nebo sítě Cloudflare – je přitom podle Nováka kvantově rezistentní již dnes.
Celý rozhovor najdete v podcastu Bitcoin a blondýna. Můžete si ho ale poslechnout přímo i zde, nebo si ho pustit i jako videorozhovor.
