Odpověď na názor

Oskar psal o nastavení PPPoE nebo VLAN – to dělá jen velmi malá část domácích uživatelů, a jsou to takoví, kteří se aspoň trochu orientují. A i v takové situaci je pomoc snadná – zapojit ten router nejprve jako běžné zařízení do existující sítě, takže bude mít normální internetovou konektivitu bez konfigurace. Takže si může nechat vystavit uznávaný certifikát. Pak se k tomu zařízení připojím přes standardní HTTPS, nakonfiguruju tam ty speciality a teprve pak ho zapojím na jeho cílové místo, kde potřebuje mít nakonfigurované PPPoE, VLANy apod.

A když na tu úvodní konfiguraci bude existovat standard, nemusí ten web s WebNFC přes HTTPS poskytovat výrobce zařízení, ale může ho provozovat kdokoli. Třeba konsorcium, které ten standard vytvoří.

Přidělování DNS by podle mne měl řešit ISP. Dříve ISP poskytovali e-mailové schránky nebo prostor pro webové prezentace, dnes by podle mne měli každému zákazníkovi poskytnout DNS zónu. To, že se k zařízením v SOHO sítích stále přistupuje pomocí IP adres, protože to, aby si tam zákazník nakonfiguroval veřejnou doménu, je složité (a doména není zadarmo), je selhání IT průmyslu.

Podle mne má standardní SOHO přípojka k internetu vypadat tak, že od ISP zdarma dostanu /56 blok IPv6 (plus zatím ještě i nějakou IPv4) a DNS zónu (také zdarma, 3. nebo vyššího řádu provozovanou ISP). K tomu se připojí router (někdy od ISP, někdy od zákazníka), který bude zajišťovat registraci zařízení v té síti. Tj. nejen, že jim přidělí IP adresu (to už dnešní routery dělají), ale také je zaregistruje v DNS (v té veřejné zóně – dnes routery někdy umožňují registraci do lokální domény) a pokud to zařízení bude vystupovat v roli TLS serveru (třeba jen pro webovou konfiguraci), zprostředkuje vystavení certifikátu pro ten DNS název (protokolem ACME). Na všechno už protokoly existují, někde by možná bylo vhodné něco doplnit, a hlavně je potřeba standardizovat, jak se to má chovat jako celek.

Výrobce, který by tu věc chtěl upřímně udělat dobře, by musel nějak začít používat výše uvedené a popsat, jak to dělá (tj. vytvořit ten standard). DNS by zatím musel poskytovat vlastní, protože ISP to zatím nenabízí. (Zase by to měl jednodušší, že by DNS název mohl rovnou „vypálit“ do zařízení, tudíž by odpadly starosti s tím, jak zaregistrovat tu doménu od ISP do zařízení.)

Je to klasický případ, kdy trh moc nefunguje – SOHO zákazníci jsou zvyklí používat IPv4 adresy nebo bastly jako mDNS. Pokud by nějaký výrobce přišel s tím, že to vyřeší, ale bude to fungovat jen tehdy, když zákazník bude mít v domácí síti jen zařízení od toho jednoho výrobce, díru na trhu s tím neudělá. Protože zákazníci jednak ani netuší, že ten současný systém je už asi tak 20 let zastaralý; jednak nechtějí být vázáni na jednoho výrobce; a jednak ani jeden výrobce nevyrábí všechny druhy zařízení, které se dnes připojují do domácích sítí – to by musel dělat minimálně routery, NAS, televize, telefony, ale spíš také bílou techniku, zvonky, regulaci vytápění a spoustu dalších IoT.

Takže to čeká na to, až to zkusí protlačit někdo z velké pětky, protože v tom uvidí nějakou příležitost. A nebo až se toho chopí někdo více či méně mimo trh, třeba EU, a nebo třeba nějaká skupina poskytovatelů TLD (třeba protože budou chtít ten standard navrhnout tak, že si SOHO bude moci vybrat, zda použije zdarma doménu 3. řádu od ISP, nebo si rovnou koupí doménu 2. řádu).

Mimochodem, na tomhle závisí třeba i používání IPv6 v domácích sítích. Protože ten argument, že nikdo nebude opisovat IPv6 adresy, je relevantní. A odpovědí sice je DNS, ale to se nejprve musí DNS v SOHO sítích začít normálně používat. A musí to být jednoduché – tedy ne že když připojím nové zařízení do sítě, budu muset jít do šíleného rozhraní administrace routeru, a tam jednak v konfiguraci IP adres nastavit tomu zařízení pevné IP adresy, a pak ještě v konfiguraci DNS nastavit nějaký název. Musí to být tak jednoduché, že když budu zařízení připojovat přes WiFi, tak mu nechám předat přístupové údaje k WiFi a rovnou ho pojmenuju. A nebo když zařízení připojím do sítě, vyskočí mi notifikace v mobilu, že bylo přidáno nové zařízení a jak ho chci pojmenovat.

Všechno jsou to technologie, které už existují, „jenom“ se musí vhodně poskládat dohromady a musí se z nich stát standard.