Pro mě je zatím nejlepší Linux, protože ho kompiluju ze zdrojových textů (http://www.linuxfromscratch.org), jiné distribuce si instaluju jen pro inspiraci. Nevíte někdo o něčem podobném pro *BSD?
Pokud vim tak cele FreeBSD (a asi i ostatni *BSD, ale tam nevim) si muzes v pohode zkompilovat ze zdrojaku, ma preci jeho vehlasny system portu (kterym se inspirovala treba portage v Gentoo).
Nicmene sam mam take mnohem radsi Linux nez *BSD - kvuli hw podpore a dalsim vecem (proste mi linux pro desktop prijde mnohem lepsi a zralejsi... na serveru uz je to ale z meho pohledu vyrovnane). Take mi mnohem vic z filosofickeho hlediska vyhovuje GNU licence nez BSD licence (jsem priznivcem Free softwaru ;-))
Nevim co mate za informace o BSD licenci, ale je mnohem benevolentnejsi nez licence GNU. Chapu ale ze se nekomu nemusi libit, ze jim vyprodukovany kod nekdo sebere, ponecha zminku o autorovi a pak ho za penize prodava.
Sebrat kod, ponechat zminku o autorovi a za prodavat ho (ten kod, ne autora) za penize muze kdokoli i s GPL. S GPL licenci ale musi stale dodavat kod. (Verim, ze rozdil znas, ale aby to nematlo jine.)
Jak, v rozporu? Právě naopak, všimněte si termínu "svobodný software". Je to o svobodě softwaru, kterou musíte podle jeho licence repektovat, ne o tom, že si Vy svobodně smíte dělat cokoliv, co chcete. :-) Když se Vám třeba nějaká pěkná slečna nabídne, že s Vámi ráda půjde do divadla, zachováte se k ní podle licence BSD nebo GPL? Já tedy rozhodně podle GPL, a i kdyby byla BSD, stejně toho nezneužiju. ;-)
Můžu ze sebe dělat slušňáka a vůči ní se tvářit GPL. Ale to pak musim převychovat i svoje LGPL kamarády, aby se chovali vůči mě GPL. Ale abych je převychoval, musí rekurzivně postupovat a převychovat na GPL ostatní svoje kamarády...
Uff, ve skutečnosti to tak asi hrozný neni. Stačí se pokusit rekurzivně převychovat ty, kterým poskytuju služby, a ti, kteří převychovat vůči mě nejdou, zakázat...
Ale uznávam, přirovnáním GPL k hezké dívce (nebo chlapci :->) je mi GPL trochu sympatičtější.
Musim rict, ze me takovy dotaz az prekvapil...
FreeBSD ma system distribuce zdrojovych kodu pres cvsup. Kompilace systemu na miru je ve FreeBSD spise beznou zalezitosti narozdil od vetsiny linuxovych distribuci (myslim ted spis RH/FC, MDK). Nevim, co si predstavujete jako "lepsi" nebo mene automatizovane nez "make world" (ktere BTW. v dnesnim FreeBSD ani nefunguje, a vypise hlasku, ze tohle muzete pouzit pouze pokud OPRAVDU vite co delate).
FreeBSD ma pro kompilaci vlastniho jadra/systemu jednoduche ale pritom ne prehnane automatizovane nastroje. Na vsechno se pouziva make, jadro ma jednoduchy okomentovany konfiguracni soubor, ve kterem si zvolite drivery, ktere chcete zakompilovat primo do jadra (ostatni muzete nahravat jako moduly), zvolite typ procesoru, pro ktery se maji optimalizovat instrukce, identifikaci, debugovani kernelu a podobne volby. Jak moc chcete proces automatizovat zalezi na vas. Dnesni automatictejsi prikazy (napr. make kernel) stejne pouzivaji starsi zdlouhave procedury s prikazy config, make depend, make, make install atd. (uz si je ani vsechny nepamatuju), takze pokud narazite na starsi manualy, nebo proste budete chtit toto pouzit, tak muzete.
FreeBSD take umoznuje zajimave veci pro ovlivneni i prekladu uzivatelskych aplikaci. Slouzi k tomu soubor /etc/make.conf, kde muzete nastavit defaultni volby pro prekladac (ekvivalent architektury v konfiguraku kernelu), a muzete i zvolit jiny systemovy prekladac (napr. pokud mate procesor od Intelu, zkuste icc, ktere by melo zvednout vykon udajne az o 20%)
Zaverem... u FreeBSD je kompilace ze zdrojovych kodu nejprirozenejsi cestou pri sprave systemu i uzivatelskych aplikaci, a cely system je tomu tedy nalezite uzpusoben.
Priznavam, ze zadnou Linuxovou distribuci from scratch jsem nezkousel, takze neporovnavam, jen uvadim jak je to v BSDcku.
Díky, to zní zajímavě. Já jsem zatím zkoušel ze zdrojáků zkoušel kompilovat jen LFS a chtěl bych analogicky zkompilovat i BSD. Třeba ono FreeBSD, protože to jsem si jednou nainstaloval z CD a celkem se mi líbilo. Ale když jsem měl vedle toho LFS s čerstvějšími verzemi skoro všeho (glibc, gcc, x, kde), neměl jsem motivaci se v tom moc vrtat.
Pokud jde o to, co si myslím, že je lepší než make world, tak pro mě to je ./configure && make && make install a (skoro vždycky, mimo holého systému LFS a pak ještě XFCE) rád si tuhle trojkombinaci naťukám bez účasti dalších nástrojů.
V tehle trojkombinaci vam samozrejme nikdo nebrani. System portu ma ale oproti tomu pomerne vyrazne vyhody. V podstate v nem mate ekvivalenty (wrapery):
make configure
make
make install
Jde ale o to, ze software instalovany pres tyto wrappery (ktere vam nijak neubiraji napr. na moznostech konfigurace, naopak ji leckdy zprijemnuji GUI nastroji, za kterymi neni nic jineho nez generovani parametru pro configure) ma pak v systemu zaregistrovane informace o zavislostech/nainstalovanych souborech apod. To vam umoznuje spoustu veci, krome "ciste" deinstalace jsou to rekurzivni upgrady a nejruznejsi testy (napr. ktery soubor patri do ktereho balicku, nebo primo adresar portu, ze ktereho bybl nainstalovan, testy, jestli je port aktualni atd.).
Moje zkusenosti jsou takove, ze pokud se muzu vyhnout klasicke trojkombinaci primo ze zdroje, tak to udelam, protoze je pro me velmi obtizne pozdeji zjistovat: co jsem vubec nainstaloval, jake konkretni soubory a kam jsem je nainstaloval, a pripadne problemy s deinstalaci (napr. make uninstall u alsa driveru mi pod linuxem vymazal cely adresar s drivery pro zvukovku vcetne nejakeho sound.ko ci co, ktery ale sam nenainstaloval a byla to soucast distribuce, takze jsem uz zadny zvuk nerozchodil, dokud jsem na tohle neprisel).