Vlákno názorů k článku
Linux na desktopu neuspěl kvůli roztříštěnosti, říká Linus Torvalds
od Meh - Na tom, ze lide nepouzivaji Linux nebo nedelaji...
-
Meh (neregistrovaný)
Na tom, ze lide nepouzivaji Linux nebo nedelaji software pro Linux, protoze neni kompatibilni s Windows, by neco bylo, ale tvrdit, lide nepouzivaji Linux, protoze 0.00 nic uzivatelu pouziva ruzna distra, ktera ovsem zhusta navzajem kompatibilni jsou a je na nich/lze na nich spustit ten samy software vcetne binarnich blobu, o open source nemluve, je hrozny zvast.
Ten Android/Chromeb OS je pak hrozny zvast na druhou. Jestli neco fakt neni kompatibilni a zaroven tvurci vynakladaji nemale usili na to, aby nebylo, pak to je prave Android/Chrome OS.
Linus je, koukam, zraly na dalsi lekci ala Bitkeeper, aby si uvedomil, ze sazet na hracku jedne firmy skutecne neni ta spravna cesta, nehlede na brutalni smirovani. A hned v zapeti by mohl treba Lennart dat druhou, a to, ze ein reich, ein volk, ein distro take ne. -
Mít jedno prostředí není "hračka jedné firmy". Já bych považoval za prokázané, že pracovat se dá v kdejakém prostředí. Windows 95 => Windows 10 změnily prakticky všechno, ale (až na pár kotrlmelců) to měnili postupně.
Apple svým MacOS X postupně změnil tehdejší ovládání, které se táhlo od Macintoshe 6 a MultiFinderu až po MacOS 9. Také lidé dokázali pracovat.
Na každém z prostředí nad Linuxem se také dá pracovat. O čem Linus ale mluví je to, že uživatel - asi nejpříkadněji nováček s Linuxem - nemůže vědět, co má očekávat. Každá distribuce a někdy i každá verze mu dá úplně jiné prostředí. To Linuxu na desktopu sebralo vítr z plachet a nestala se z něj masová záležitost.
Na obranu Linuxu zase musím říct, že dnešní distribuce mají desktopy poměrně vyladěné a nebývají velké problémy s instalací a prací. Jenže tento "boj o desktop" se rozhodoval možná tak před patnácti lety.
-
Ondro (neregistrovaný)
Da sa pracovat v kazdom prostredi ale podla mna o tom to nieje. Da sa zvyknut na vsetko ale naco, preco? Ide o pohodlie, riziko drastickych zmien a customizaciu.
Prosim ukaz mi distribuciu linuxu, kde sa kazdou verziou uplne zmenilo prostredie. Jediny skok vidim pri prechode na Gnome3.
DIstribucie casto maju ine default prostredie ale az na Gnome3 to podla mna nieje ziaden brutal rozdiel/brzda.
Toto rozhodne Linuxu nezobralo vietor z plachiet. Roznorodost grafickeho prostredi je najmensi problem linuxu.
Rozvoj linuxu brzdili a stale brzdia vyrobcovia HW, rozvoj linuxu brzdi nejednotnost toho, co je pod povrchom(balickovaci system, systemove odlisnosti), pokrivene standardy a od toho sa odvijajuca neochota SW firiem vyvijat aj pre Linux. Najviac podla mna brzdia rozvoj korporaty, statne organy/vlady, korupcia a v poslednom rade chybajuce PR. Niekto, kto by to vsetko zastresoval a propagoval. Skoro som zabudol na jednu velku brzdu, mozno aj najvecsiu a tou stale je licencovanie/GPL. Ber ale aj davaj. Zaroven je to aj jeho najvecsou vyhodou/najvecsim plusom, najvecsim motorom a tym vdaka comu linux stale napreduje a nebojim sa o jeho buducnost.
Bez takto otvorenej licencie by tu bol este vecsi gulas a Linux by bol o niekolko rokov pozadu. Staci sa pozriet na svet BSD. Tam mozes zobrat ale vratit uz nemusis nic."Boj" o desktop sa rozhodoval +- okolo roku 2000(ked bol prvy velky rozmach PC) ale vtedy Linux nemal sancu lebo vtedy nebol na tom zdaleka tak dobre ako teraz a nebol vyrovnanou alternativou voci Windows. Dnes je vyrovnanou alternativou a k jeho vecsiemu presadeniu staci malo. To malo ale nemusi prist.
Napriklad staci aby na ministerstvo skolstva prisla osvietena hlava, nas Slovensky urad informatizacie viedol kompetentny clovek. EU by vydala trochu inou cestou.
Dnes je to skor politicky problem ako technicky. -
Prosim ukaz mi distribuciu linuxu, kde sa kazdou verziou uplne zmenilo prostredie. Jediny skok vidim pri prechode na Gnome3.
Tak se podívejte, jak od devadesátých lety bojovalo KDE a Gnome. Kolik forků distribucí vzniklo jen na protest proti prostředí. Poslední veletoč udělalo Ubuntu.
Pro laika je hlavně problém vybrat si "KTERÝ" Linux je ten správný.
Rozvoj linuxu brzdili a stale brzdia vyrobcovia HW, rozvoj linuxu brzdi nejednotnost toho, co je pod povrchom(balickovaci system, systemove odlisnosti), pokrivene standardy a od toho sa odvijajuca neochota SW firiem vyvijat aj pre Linux.
Nesouhlasím s tímto ublíženeckým postojem. Pokud má Linux mizivé zastoupení, pak je to Linux, který se musí podbízet výrobcům. Linux by klidně mohly využívat speciální systémy, průmyslové řidicí systémy, bankomaty, ... A proč tomu tak neni? Protože neexistuje nikdo, kdo by tomu dal podporu, stabilitu, záruky, snad kromě Red Hatu. Ale v ten moment zjistíte, že vyvíjet pro Windows je prostě levnější
Naopak poměrně příkladně to udělal Google s Androidem. Vzal Linux, nastavil ekosystém a jasná pravidla pro vývoj a distribuci. A tradá, pro Android se vyvíjí jak o život.
vtedy Linux nemal sancu lebo vtedy nebol na tom zdaleka tak dobre ako teraz a nebol vyrovnanou alternativou voci Windows. Dnes je vyrovnanou alternativou a k jeho vecsiemu presadeniu staci malo.
Co považujete za vyrovnanou alternativu? Já to třeba za vyrovnanou alternativu nepovažuji. Na Windows mají lidé poměrně velkou jistotu, že jejich patnáct let starý software dvěma kliky nainstalují a spustí i dnes. Na Linuxu mají prakticky jistotu, že tomu tak nebude. Na Windows mají lidé prakticky jistotu, že si z nejbližšího Datartu přinesou tiskárnu, zapojí a tisknou. To samé na Macu. Na Linuxu musí nejdřív nastudovat, která tiskárna je podporovaná, a terpve v praxi mnohdy zjistí, že se nedá ani nastavit barevný profil, ani typ papíru a spotřeba inkoustu apod.
To vše jsou velké překážky, které Linux ničím nevyvažuje. Cena Windows je při dnešní průměrné mzdě zanedbatelná. Bezpečnost je diskutabilní (na to, jak malé procento lidí linux využívá, tak botů zavirovávajících Linux je až až).
Napriklad staci aby na ministerstvo skolstva prisla osvietena hlava, nas Slovensky urad informatizacie viedol kompetentny clovek. EU by vydala trochu inou cestou.
Dnes je to skor politicky problem ako technicky.Podle mě nevíte, o čem mluvíte. Technicky to naopak je obrovský problém. Státní správa a samospráva mají nakoupené systémy a softwary a je pochopitelně nutné zajistit jejich další běh. Není potřeba brečet, že je chyba výrobců, že nevyvíjejí pro Linux (jak jsem psal výše, nemají k tomu žádný důvod).
Navíc myšlenka, že by EU měla DIKTOVAT, že se bude používat svobodný software, je to zase jen diktát a zase kus nesvobody. Budeme bojovat za mír a diktovat svobodu. Protimluv, jako prase.
Linux musí zvítězit v běžné soutěži. Je vidět, že to jde - viz např. Red Hat, Oracle, SuSE, Google Android.
Pokud má zvítězit v běžné soutěži, pak musí konkurenci dohnat a předehnat. To platí pro každé odvětví, pro každý výrobek. Nebo chceme, aby EU dotovala vedle zemědělců i uživatele linuxu? Jedny za to, že neumí pěstovat nebo naopak pěstují moc. Druhé za to, že si nevybrali to, co je nejvýhodnější (finančně)?
-
Meh (neregistrovaný)
Pro Android se vyviji predevsim proto, ze tam jsou penize, ze spehovani, z mikotransakci, ze smerovani pozornosti uzivatele tam, kam je treba.
A pak samozrejme proto, ze Android je tak rozsireny. Proc uspel je asi na delsi debatu, ale opet, nejspis hlavne proto, ze umoznil pristup k vyse uvedenmu zdroji penez, zatimco ostatni bud zcela nepochopili, nebo pozde pochopili, ze nemusi jen prodavat uzivatelum, ale i prodavat uzivatele. Dale mu urcite pomohlo, ze nebyl navazan na hardware jedne nebo nekolika malo znacek, jejichz pripadny propad by ho potopil, a samozrejme prisel vcas, kdy ten trh mozna nebyl pole zcela neorane, ale rozhodne vetsina neorane pudy se teprve mela objevit. Myslim, ze kdyby Google prisel s Androidem az dnes, mel by velke potize, bez ohledu na to, jaka pravidla nebo ekosystemy by nastavoval. -
Ondro (neregistrovaný)
To Miroslav Šilhavý:
Ukaz mi nieco v poslednych rokoch. 90-te roky boli zaciatky linuxu. Uz aj prechod Gnome2->3 je historia. Za posledne roky je klud a myslim si, ze sa to celkom dobre vyprofilovalo. Navrat Ubuntu ku Gnome beriem ako plus. Unity bol zbytocny vystrel jedneho milionara.Ako si dosiel k tomu, ze mam ublizenecky postoj? Ja som len konstatoval, ze vyrobci HW su brzdou ale nikde som im to nevycital. To iste aj firmy neochotne vyvijat pre Linux. Ja akceptujem a z casti aj chapem ich rozhodnutie, nevycitam im to. Je to ich rozhodnutie.
Google a Android by som nedaval ako priklad prikladnosti. Ak by Google nemal kopu penazi, ktore moze bez vecsieho rizika investovat, tak by Android nebol tam kde je. Google prerazil aj pre jeho volnost pre vyvojarov. Nebol to ziaden zazrak ale vdaka jednoduchosti, volnosti sa a masivnej podpore Googlu sa presadil aj napriek svojim nedostatkom a nekvalite. Tu kvalitu tam Google dopracovava az teraz, ked sa tak rozsiril.
Co povazujem za vyrovnanu alternativu? To, ze po stranke funkcnosti, UX a UI je vyrovnanou alternativou. Ked som s linuxom zacinal(zhruba ako boli zaciatky Fedory), tak by som ho ani nahodou nedoporucil BFU. No dnes bez problemov. Taky Mint je super distribucia pre BFU a nieje jedina.
Na Windows mají lidé poměrně velkou jistotu, že jejich patnáct let starý software dvěma kliky nainstalují a spustí i dnes.
Prosim ta ukaz kolko ludi spusta 15 rokov stary SW na aktualnom OS? Pohybyjem sa dost intenzivne v tomto odvetvi a neviem si spomenut na takyto pripad. Su to vynimky a castejsi pripad je, ze sa udrzuje stare zelezo so starym OS aby tak stary SW fungoval. Ten SW je casto zavisly na urcitej verzii Windowsu a zas stary OS Microsoft rad blokuje na novom HW. Tazke to, co si napisal neplati a je to casto omielana vec, ktora ale v reale nieje pravdiva.
Podle mě nevíte, o čem mluvíte. Technicky to naopak je obrovský problém. Státní správa a samospráva mají nakoupené systémy a softwary a je pochopitelně nutné zajistit jejich další běh.Viem o com rozpravam, len tvoj pohlad na vec je obmedzeny. Tie systemy v drvivej vecsine bezia niekde v serverovni a cim dalej tym viacej sa k nim uradnici pripajaju cez weboveho klienta. Na to fakt uradnici nepotrebuju mat Windows na PC alebo Office. A napriklad nas stat pravidelne plati Microsoftu desiatky milionov eur za nieco, co v reale nepotrebuju. Su to moje/nase peniaze a ja ich chcem, co najlepsie vyuzit. Nechcem ich davat Oraclu ale radsej napriklad Postgresu, nechem ich davat MS ale radsej napriklad Debianu a LibreOfficu. Ja to nechcem zadarmo (preto ja linux nepouzivam) Tym ziskam 2x. Pociatocne naklady na prechod by boli ale po relativne kratkom case by rapidne klesli. To sa bavim len Slovensku. Predstav si to celoeuropsky. Naklady by brutalne klesli. Napriklad licencne popolatky by sa mohli teoreticky blizit k nule a pritom dnes su velmi vyznamnou polozkou. Myslis, ze by bol problem pre EU zaplatit si este dlhsiu alebo sirsiu podporu napriklad Debianu? Ja si to nemyslim. To by utiahlo aj take Slovensko samo a este by usterilo. Ved uz dnes par firiem(medzi nimi aj Seznam) sponzoruje predlzenu podporu Debianu na 5 rokov, z coho mame uzitok aj my bezny ludia. Takze nemal som na mysli, ze by EU mala nieco diktovat a zakazovat ale to, ze ak by zmenila pristup, tak Linux prevalcuje Windows na desktopoch za par rokov a prinesie to aj ine vyhody. EU vlastne moze aj diktovat. Napriklad ujednotit danove, zdravotne a rozne ine systemy a zastresovat ich vyvoj. Tak aj keby to bol closed source, tak by vyznamne usetrili prostriedky, lebo by sa nevyvijalo napriklad 20 roznych zdravotnych systemov ale len jeden. Plusom by bolo, ze by bola ty automaticky zabezpecena kompatibilita v ramci EU. Keby to bolo este aj OpenSource, tak by to bolo este dalsie plus.
Podla mna to tam smeruje ale velmi pomaly, lebo je tomu aktivne branene. Preto som aj toho nazoru, ze je to politicky problem, nie technicky.
Linux nemusi zvitazit v beznej sutazi. On moze vyhrat aj bez nej. Stat, EU,.. nepotrebuje sutazit, on potrebuje efektivne fungovat a linux moze byt cesta ako sa k tomu dopracovat. Ty keby si mal moznost, tak by si nesiel tou cestou? Ja hned.
Tazke podla mojho nazoru roztriestenost nieje pricinou neuspechu linuxu na desktope. Nemyslim ani ze Linux je neuspechom na desktope. Ja si myslim, ze s ohladom na okolnosti slusne napreduje. -
Meh (neregistrovaný)
Android/Chrome OS je hracka jedne firmy. O Windows ani nemluve.
O cem Linus mluvil podle mne neni tak jasne, protoze desktop se da vykladat jako Linux na desktopu i jako desktop GUI, pricemz zrovna desktop GUI ma prakticky nulovy vliv na kompatibilitu.
Jak muze uzivatel/novacek nevedet, co ocekavat ve svem distru, protoze v distribuci, kterou a) sam nepouziva a za b) pouziva ji celkem 0.00 nic uzivatelu, je jine GUI, ktere se chova jinak?
Problem muze byt, pokud se to chova jinak, nez jina distribuce (resp. OS), kterou pouziva(l), nebo dokonce musi pouzivat, napriklad proto, ze prorgam XY nikde jine nebezi. Jinymi slovy receno, novacek muze mit problem s tim, ze Linux se chova jinak nez Windows, ktere temer jiste pouzival a je na ne zvykly, ale v zadnem pripade nemuze mit problem s tim, ze konkretni linuxova distribuce, kterou si nainstaloval, se chova jinak, ci dokonce pouze vypada jinak, nez jina konkretni linuxova distribuce, kterou coby jako novacek nezna, nikdy ji nemel v ruce, a ani se ji v zivote nemusi dotknout, protoze uplne ten samy software ma ve svem distru. To je zkratka zvast.V opacnem smeru, kdyby ten argument platil, tzn. kdyby uzivatel mel problem pouzivat to, co pouziva, protoze to, co nepouziva, vypada jinak, tak by na desktopu nemohly uspet ani Windows, protoze existuje MacOS a paleta linuxovych dister, ktere vypadaji jinak.
