Hlavní navigace

Linux pragmatik, ne fanatik

Sdílet

Pavel Chalupa 7. 1. 2008

Autor článku zkoušel půl roku Ubuntu a jako pokročilejší uživatel je s ním schopen pracovat. Avšak stále tvrdí, že Linux není dostatečně vhodný pro běžného uživatele, rozumí se dostatečně jednoduchý. Dalo by se říct, že Linux stále potřebuje administrátora a stažením a instalací distribuce to po pár pokusech běžný uživatel skončí, protože se na něčem zasekne. Je otázka, jestli je to dobře nebo špatně a jestli to nakonec není feature a nemělo by to tak zůstat.

Našli jste v článku chybu?
  • Aktualita je stará, nové názory již nelze přidávat.
  • 7. 1. 2008 12:41

    Radim Kolář
    Linux *buntu je porad nedotazeny do konce, napriklad lokalizace je neuplna, dost veci nejde v gui nastavit, bez shellu se neda delat. Zakladni problem je v tom, co povazovat za dodelane. Neco co vicemene funguje, nebo neco co funguje uplne. Z vicemene funkcniho softu udelat dobry soft je jeste dost prace.

    Ubuntu sice vicemene funguje, ale pokud clovek neni linux admin, tak brzo narazi. Linux komunite to nevadi, protoze si to opravit z command lajny umi a tak nemaji motivaci na tom dal delat. Penize jako motivace se nedaji pouzit, protoze se to pak diky GPL nedá prodávat a nemá to pak ROI, pokud zrovna nechcete ničit konkurenci GPL softwarem. Tohle je presne ten duvod proc Linux prohrava. Nikdo na tom nechce zadarmo moc delat.

    Normalnim uzivatelum nedodelanost ale vadi dost, proto se linux nerozsiril. Vetsina lidi ho zkusila a nechtela ho. Podle mych zkusenosti lidi nemaji vuci linuxu zadne negativni predsudky. Jejich pozadavky napriklad na funkcni drivery nebo lidsky se nastavujici wifi jsou opravnene.

    Kazdy taky neni automechanik a auto pouziva.
  • 7. 1. 2008 12:55

    LO (neregistrovaný)
    Souhlasím. Průšvih je v tom, že napsat jakž-tak funkční SW je nejvýše 20% práce (spíše 10%). Kdo udělá, a hlavně zaplatí, ten zbytek práce na Ubuntu, když koncový uživatel nic neplatí?
  • 7. 1. 2008 13:12

    OO (neregistrovaný)
    No ono to je u Linuxu trochu jinak, nepotřebuje peníze na zaplacení propagátorů v diskuzních fórech jako jsi třeba ty. A to je právě těch 80, spíš 90 procent.
  • 7. 1. 2008 13:59

    mm (neregistrovaný)
    Koncovy uzivatel u mnoheho komercniho softwaru plati jako zbesily a je na nem hotovo prave zhruba onech 20%. Na druhe strane mohu platit i za Linux. Staci si koupit od Novellu SLED 10, ktere se od nedodelaneho Ubuntu lisi jako nebe a dudy. Je to jen na mne.
    Mam zkusenost s tim, ze koncovy uzivatel s dnesnim Linuxovym desktopem nema absolutne zadny problem - samozrejme za predpokladu, ze nepotrebuje aplikaci, ktera pro tuto platformu neexistuje a je mu dodan podporovany hardware.
    Drtiva vetsina nadavek na ten "zly Linux" prameni z odlisnych zvyklosti - coz se da prekonat kratkym zaskolenim (a drtiva vetsina uzivatelu Windows tady je a bude predevsim ze zvyku) a potom od lidi, kteri se kdysi naucili nainstalovat Windows, vyklikat jejich jednoduche nastaveni (sit pres DHCP apod...) a nainstalovat nekolik aplikaci stylem setup.exe ->OK, OK, OK... "Znalecky" svym znamym radi, jak "ted se to teda, vole, jako musi preinstalovat" a pozivaji "vaznosti" coby jednooky mezi slepymi. Pak takovy picmoch zkusi neco jineho, ono to treba neni slozitejsi, ale je to jine a je ztracen. Pocit vyjimecnosti je narusen a nasleduje prudeni v diskusnich forech. No a pak jsou taci, kteri by to zvladli, ale jsou placeni za propagaci MS produktu...ty chapu, kazdy se musi nejak zivit.
  • 7. 1. 2008 16:15

    LO (neregistrovaný)
    A opravdu je SLED nějak objektivně lepší, než Ubuntu? U SLES mi nepřišlo, že by byl nějak dodělanější, než jiné distro.

    Samozřejmě s počítači dnes pracuje obrovská spousta uživatelů, kteří o nich nic nevědí. A je i hromada těch, kteří si sami patlají administraci bez znalosti věci. Je to fakt, se kterým těžko něco udělat.
  • 7. 1. 2008 18:51

    anonymní
    Ehm... mezi SLES a SLED bych teda určitě očekával nějaké rozdíly...;-)

    (Nápověda - to S a D na konci znamenají... co?)
  • 8. 1. 2008 21:32

    anonymní
    Ano. Odpověd hodná klasického internetového trolla. Holt nevýhoda toho, že se dnes k internetu dostane každý blbec, který si nedokáže přečíst text a pochopit v něm ironickou otázku. A co hůř - nejen že nepochopí, ale dokonce i reaguje :-)

    Tak pro vysvětlení - autor, na kterého jste reagoval pokládal řečnickou otázku...

    Inu, vaše odpověd vás zařadila mezi místní pitomce, ale na to asi budete zvyklý od jinud, že? :-)
  • 7. 1. 2008 18:55

    anonymní
    Když může být openSUSE 10.3 (teda až na Beagle a instalaci softwaru na pomalejších sestavách), proč ne SLED?
  • 8. 1. 2008 10:24

    n00b (neregistrovaný)
    A pak jsou tu lidi jako já, kteří se smějou lidem jako jsi ty ;p :]
    A ty kecy platí tak pro ("warez") děcka na základní/střendní škole a pár neshopných ignorantů na vš :))
    A já jako "zvyk" (o zvyku apod.) přechod z AS/TC na mc neberu. :)
    Mam zkusenost s tim, ze koncovy uzivatel s dnesnim Linuxovym desktopem nema absolutne zadny problem
    Dokud si neche pustit svje oblíbeé Cod video a pustit svoji oblíbenou hudbu nebo hru :-) Ale to je jejich problém, že podporují ty "zlé" ne-otevřené "věci", to si pak nemají co stěžovat.. :D

    btw vsechno krome prvni vety ignorujte :) lampa je lapma
  • 8. 1. 2008 20:26

    bez přezdívky
    Oblíbený film nebo hudbu si na Linuxu pustí zcela bez problémů. Když jsem naposled zkoušel v MSWMP9 pustit video s několika zvukovými stopami, WMP začal přehrávat všechny najednou. Na to, abych si zvukovou stopu mohl přímo vybrat, jsem musel do WMP9 nainstalovat plugin určený pro WMP6! Žádný novější k dispozici nebyl a WMP sám zvukové stopy přímo vybírat neuměl. MPlayer začal přehrávat první stopu a nechal mě mezi stopami přepínat.

    Já na Linuxu běžně hraji hry, část z nich je nativně portovaná, část spouštím přes WINE. Až na pár drobností (občasné problémy se zvukem nebo drobné grafické artefakty) ale i ve WINE jdou hrát, klidně i přes síť.
  • 7. 1. 2008 12:56

    peter (neregistrovaný)
    Presne tak, aj ja som skusal Ubuntu, to som ale rychlo zahodil, a pol roka som bol na Suse ankoniec som skusil hacknuty Mac OS Leopard - na mojom PC, po nainstalovani mi vsetko islo... Ostal som na nom. ako som uz pisal aby som nebol mrcha, kupil som si od applu Leoparda za 3600,- a o rok si kupujem Macbook! Mozno by som sa vratil aj k win, ale virusy...
  • 7. 1. 2008 13:17

    anonymní
    Kazdy taky neni automechanik a auto pouziva.

    To sice ano, ale naprosta vetsina ridicu ma povedomi o tom, jak se s autem zachazi, vsichni to probirali v autoskole (mimo jineho). A kdyz pak nejakej nouma zaradi bez spojky a vylame prevodovce zuby, vetsinou si vsichni rikaji "hele, to je mamlas" a nikoliv "chudak, ten ma tak debilni auto".

    Zatim BFU ocekava, ze ackoliv s pocitacem nic neumi nez zapnout ho a hejbat mysi, ze mu vse budu fungovat zpusobem, ktery BFU poklada za jediny mozny a spravny. Dokumentaci cist nebude, on nechce cist, on chce pracovat! A kdyz mu pak neco nejde, nikdy to neni tim, ze je blbec a nic neumi, ale vzdy je to spatnym pocitacem. To je pomerne zasadni rozdil mezi autem a pocitacem.
  • 7. 1. 2008 13:30

    anonymní
    Proto nejvetsi sance linuxu je nasazeni ve spotrebni elektronice (coz brzo budou i pocitace), kde ho nainstaluje clovek ktery tomu rozumi a uzivatel si nanejvys doinstalaje par programu stejne jako treba v mobilu.
  • 8. 1. 2008 0:20

    Tayto (neregistrovaný)
    Ostatne je mi zahadou proc nemaji v 21 stoleti elektronikou naslapana auta v bezne cenove alespon automatickou spojku pripadne plny automat. To uz muzeme dat zpatky rovnou manualni sytic a kliku misto starteru. Nemel jsem rad clutch a nebudu mit rad v dnesni dobe. Akorat zdrzuje nez se clovek rozjede a dlouho trva nez si clovek citem zvykne u ruznych aut aby mu to nechciplo. Manualni spojka u aut pro nas bezna BFU je neco jako disketova jednotka 3,5 u PC. No vlastne pro BFUcka tak docela ne. I stryc ridic z povolani ma auto s automatem. Pry ho to po praci zkratka sere;)
  • 8. 1. 2008 1:27

    bez přezdívky
    V podstatě souhlasím, že manuální řazení je v podstatě přežitek. Nicméně tradice je tradice, a navíc automat stojí peníze. Při sportovnějším stylu jízdy je manuální řazení ale prostě potřeba.
  • 8. 1. 2008 2:45

    Sten (neregistrovaný)
    Koupit nové auto s automatem není v Česku problém, tohle je důvod poptávky: např. v USA mají téměř všechna auta automat. Evropané jsou prostě zvyklí na manuální řazení. Automatický sytič ani startér jim nevadí, ale přijít o spojku a možnost točit motor podle nálady se jim nechce :)
  • 7. 1. 2008 13:28

    Petr Hložek (neregistrovaný)
    Dobrý den,

    máte pravdu jen částečně. Hlavní problém je v tom, že si lidé nezvykli u počítačů použít stejný přístup jako při používání auta. Když auto nefunguje jak má, zavezou ho do servisu. Stejně tak by to mělo být i s počítačem.
    Manželka používá Ubuntu k naprosté spokojenosti. Co na PC dělá? Prohlíží/upravuje fotky, web, ftp, dívá se na filmy, poslouchá hudbu. Když něco nefunguje, jsem tu já abych to opravil.

    Petr
  • 7. 1. 2008 13:58

    majkls (neregistrovaný)
    Tak podobně jsem na tom já u tatíka. Kouká na tom na internet, tiskne na tom, vybírá poštu... A taky mu to stačí. Ostatně pak z toho plyne problém zavirovanejch počítačů. Lidi k tomu přistupujou, jako by to nic neznamenalo. Přitom zavirováním počítače krom ohrožení svého soukromí ještě obtěžují okolí spamem. To by všichni koukali, kdyby za to byla pokuta. Na silnici se taky platí za překročení povolené rychlosti. A už vůbec není výmluvou, že neznám předpisy. Ale to jsem odbočil.
  • 7. 1. 2008 16:23

    Rejpal (neregistrovaný)
    Kazdy nema za manzela linux admina. Prestante manzelce adminovat Ubuntu a uvidite, co se bude dit dal.

    Az se ji to zase rozbije, tak to neopravi a kdyz bude plakat na forech, tak ji bude vynadano do lameru a BFU. Co myslite ze pak udela? Da si tam okna.

    Linux není OS pro koncové uživatele, mnoho dister se sice o to snaží, ale jsou ještě na míle daleko.
  • 7. 1. 2008 16:45

    Jirka Wolny (neregistrovaný)
    Spíš bych hádal, že si najde šikovného souseda-admina. Je úplně jedno, jestli Linuxáka, Windowsaka nebo MACistu.
  • 7. 1. 2008 16:57

    Pavel Stěhule
    Ju, ale k cemu ji ta okna budou? Stejne si sama z 70% neporadi. Je ale pravda, ze sbalit win admina je statisticky jednodussi nez sbalit unix admina. Jinak, neco pamatuju, ale ze by zenske nekdo na foru vynadal? Tak to nepamatuju. To je takovy zazrak, ze vsichni radi do roztrhani tela. Asi tezko s 20 letou praxi se muzu vcitit do BFU, takze nebudu se vyjadrovat jestli je linux vhodny pro BFU nebo ne. Fakt je ten, ze v Linuxu BFU ma jen minimalni sanci neco rozbit. Svym rodicum jsem nainstaloval Fedoru, a mam pocit, ze vubec nevnimaji, ze tam maji jiny operacni system. Pouzivaji jen Evolution, Firefox a OO (a karty). 4 roky jsem na ten pocitac nesahl. Na druhou stranu v loni v Italii jsem se setkal s 90% spatne nainstalovanymi win (nevim proc, ale Italove se absolutne netrapi obnovovaci frekvenci, takze moje zrasovany oci dostaly pokazdy narez 60Hz) bez instalovanych antiviru a antimalware, i kdyz to jsou zakladni veci, ktere by se mely po instalaci provest. To, ze neco lze snadno nainstalovat zdaleka neznamena, ze se instalace bude korektni. Hodne zalezi na hw. Pokud bude mit totalni lama stastnou ruku, tak se ji rozjede Linux lepe nez win (ponevadz nebude muset doinstalovavat ovladace), pokud smulu tak i zkuseny uzivatel (ktery dokaze prelozit jadro) muze mit problemy, pripadne nemusi vubec uspet. Ve win je ta sance mensi. Na druhou stranu, pokud se vyrobce rozhodne nedodavat drivery, tak se provadi alchymie jeste vyssiho druhu nez v Linuxu (napr. jsem nerozchodil wifi ve 2k3). Poinstalacni nastaveni +/- stejne (co by na tom slo taky vymyslet) - tady pak ciha na BFU jedina zrada (nejsou to win), takze resi chybejici disky, apod. A druha zrada, KDE, GNOME, RH, SuSE ma vlastni konfiguracni nastroje. Pravda je ovsem nekde uplne jinde. BFU si nenaninstaluje Linux protoze na nem nespusti hry. Zbytek systemu je mu docela ukradeny.
  • 7. 1. 2008 20:05

    hechj (neregistrovaný)
    Já jsem přešel z woken na ubuntu před měsícem a nemám pocit, že by bylo nedotaženější než wokna. I pokud umím nainstalovat wokna, zbývá ještě spousta práce, aby se daly používat k plné spokojenosti. A když budu chtít konfigurovat některé specialitky, taky musím zajít kamsi do hlubin, pochopit terminologii, pochopit filozofii, musím znát technologie apod. Takže jaký systém pro BFU?
  • 8. 1. 2008 2:54

    Sten (neregistrovaný)
    Pro BFU jedině systém, kde při běžném používání nemá co rozbít. Je jedno, jestli Windows nebo Linux, oboje se dá dostatečně nastavit. Stačilo by, aby se BFU naučili zacházet s počítačem jako s autem nebo ledničkou - nejede to nebo chci nainstalovat nový software, tak to bude muset do servisu (anebo si prostě nastuduji, jak se to dělá, a udělám si to sám, s tím rizikem, že si můžu něco - nebo i všechno - rozbít).
  • 8. 1. 2008 8:19

    Petr Hložek (neregistrovaný)
    Co se bude dít dál? Asi nic moc. Systém se sám od sebe nerozsype po nainstalování programů. Manželka si umí přečíst manuál když jí něco nejde nastavit. Není ten typ, který by hned nadával jak je to špatně a ve Windows je to lepší. Prostě Ubuntu používá a používá. Na PC (notebook) má ještě WinXP v dualbootu a tam nebyla od té doby, kdy už konečně internetové bankovnictví Komerční banky začalo chodit pod Linuxem ve Firefoxu. Prostě jí Windows nějak nechybí.
  • 8. 1. 2008 8:21

    mark (neregistrovaný)
    Právě že linux je ideální systém pro BFU. Počítač mu nainstaluje odborník a dotyčný pak jede pouze na svůj účet a nemá moc šancí rozhodit systém. Pokud má nějaký problém, obrátí se na toho kdo mu to instaloval. MS Windows by měl taky instalovat člověk, který ví co dělá a ne BFU, který jen mačká next a čeká jak to dopadne. Oni se ty wokna nakonec nějak rozjedou, ale ve většině případů jsou nezabezpečený proti havěti a životnost je tak dva měsíce. Prostě každej systém a je jedno jakej má instalovat odborník a ne BFU.
  • 9. 1. 2008 21:40

    Vin (neregistrovaný)
    Mimochodem, ony ty aplikace na linuxu běží v pořádku i pod běžným uživatelským účtem, kdežto u takových freeware pod (Irfanview) windows (XP) se to moc říct nedá...
  • 7. 1. 2008 13:29

    OO (neregistrovaný)
    Pleteš si pojem a průjem , nevíš o čem mluvíš.

    - GPL v žádném případě nebrání aby se "to" prodávalo.... viz např RHEL a spol.
    - mnoho programátorů co tvoří GPL to zadarmo nedělá, platí je velké firmy
    - Linux rozhodně neprohrává, někteří na něm úspěšně vydělávají jiní z něj panikaří ale jde neusále nahoru.
  • 7. 1. 2008 14:08

    anonymní
    No, jeste bych to malinko upravil:

    RH prodava spis support k RHEL - samotny RHEL je zdarma - muzu si stahnout zdrojaky a zkopilovat cely RHEL sam, pripadne si muzu stahnout CentoOS, kde to za me udelali profici. Samozrejme prvni CD s bin RHEL si muzes koupit, ale prakticky je ta cena za support, protoze RHEL si muzes zkopirovat i od nekoho. Stejne tak SUSE (akorat SLES a SLED mozna pouziva nejake programy primo od Novellu s jinou licenci nez GPL, tak tam by mozna problem v sireni byl, ale pokud by to clovek trosku prosel, tak muze klidne SLES/SLED dal rozdavat/prodavat - samozrejme bez ne-GPL casti od Novellu)

    Osobne bych videl zakladni myslenku GPL tak, jak Linus zacal s Linuxem "tady jsem neco udelal jenom na testy, davam to pod GPL, pokud se vam to hodi, tak to pouzijte, muzete to dal rozsirovat a kdyz to bude dobry, pridam to k puvodnimu kodu". Stejne tak spousta lidi zacne nejaky projekt, protoze ho potrebuji - ten projekt jim zjednodusi jejich praci, na ktere vydelavaji. A je moznost, ze se nekomu to same bude taky hodit, tak to daji GPL - dalsi lidi se pridaji a projekt se rychlejc vyviji. Na druhou stranu, nekdo jiny zase pro sebe udela neco jineho a da to ostatnim k dispozici. No a nektere chytre komercni firmy zjisti, ze na zakladach nejakyho GPL projektu muzou postavit svuj business - at uz je tom jenom treba nejaky GUI program, pro ktery potrebujou funkcni WM napr. KDE a tak financuji KDE, nebo treba delaji HW a tak do nej nacpou linux (napr. WIFI routery), na kterych pak vydelavaji. Takze financovani GPL projektu je spis vedlejsi dusledek vyhod GPL. Diky GPL tak vydelavaji vsichni - vyvojari pripadne dostavaji i ohodnoceni od firem a firem to muzou vyuzivat ve svych projektech.
  • 7. 1. 2008 15:03

    OO (neregistrovaný)
    Ano v podstatě souhlas. Ono ani Windows si nelze v pravém slova smyslu koupit, prodává se jen právo ho za určitých podmínek používat.
  • 7. 1. 2008 17:36

    BLEK. (neregistrovaný)
    Redhat si zkopirovat nemuzes, protoze je to trademark violation. Zdarma jsou zdrojaky. Krom toho za patche a updaty se plati.

    Taky bych rad mel manzelku, klidne bych ji adminoval jaky linux by chtela.
  • 7. 1. 2008 21:14

    Watchtower (neregistrovaný)
    Tak ty hledas jen divenku na jednu noc a nemuzes zadnou sehnat? No to je jedine dobre ty darebaku! Jdi si dal blekotat o sve poruse osobnosti, nejses nic jineho nez vycuranej, linej zmetek.
  • 6. 3. 2008 1:16

    Trident (neregistrovaný)
    Proc myslis? Znam spoustu zen co nechce mit deti pripadne znam taky mlade manzele bez sexualniho zivota. Holt nova doba.
  • 7. 1. 2008 14:25

    nax (neregistrovaný)
    me teda neprijde, ze by konkurencni Windows byl o moc jednodussi. Kazdopadne jsem uz byl pozvan k mnoho BFU, kteri system poslali do kytek.

    Mozna je to o tom, ze "windows umi vsichni". Kdyz neco nejde, vedi kde sehnat sw, kde co opravit, vedi ze potrebuji neco jako ad-aware, kodeky, antivir...

    Lokalizace Win taky neni vzdy plne srozumitelna a bez komandlajny se obcas clovek taky neobejde. O to horsi to pak je, kdyz do cmd vlest musi.
  • 7. 1. 2008 15:47

    abyssal (neregistrovaný)
    `Mozna je to o tom, ze "windows umi vsichni". Kdyz neco nejde, vedi kde sehnat sw, kde co opravit, vedi ze potrebuji neco jako ad-aware, kodeky, antivir...'

    Spravna otazka by bola kolko clankov na toto tema bolo treba (odkial sa to ti ludia naucili, pripadne znami od nich)? Evidentne to nebolo tak, ze by niekomu len tak intuitivne zaplo "potrebujem antispyware".
  • 7. 1. 2008 15:57

    Ash (neregistrovaný)
    Jenže když auto najednou nejede, tak volá mechanika. Když najednou nejede linux, tak nadává že není dostatečně user-friendly :)
  • 7. 1. 2008 14:29

    mirozbiro (neregistrovaný)
    rekl bych, ze si malo lidi uevdomuje, ze (systemove) operacni trh je rozdelen na velmi zhruba 3 sektory:


    1/ windows reprezentuje ty, kdo potrebuji psaci stroj, prohlizec a svoji Aplikaci s velkym A. Jsou radi za velikonocni vajicka jako solitair, sponka, srandovni zvuky pri zavirani oken (ale i treba aero). Nechteji od pocitace temer nic navic, nechteji do nej moc stourat a jsou spokojeni v komunite obdobnych uzivatelu. Obcas jim trochu vadi, ze musi znova zaplatit a koupit novy system, protoze vymenili neco v pocitaci, nebo uz jim nefunguji nove DOCy se starym wordem, ale berou to jako dan pokroku a prilis se tim nezatezuji.


    2/ MacOs reprezentuje ty, kdo nechteji byt obycejni, chteji neco lepsiho, stabilnejsiho a hezciho. Dostanou pekny stroj, se kterym se mohou pochlubit a s kterym dokazou vic nez uzivatele 1/. Pritom nemusi obetovat moc sveho casu, jen vic penez.


    3/ linux reprezentuje ty, kdo chteji maximalne ovladat pocitac mit vsechny mozne servery a dokonale spravovat cely system. Vicemene (prezenu-li to) se vzdavaji mysi, protoze textem v terminalu lze vyjadrit pozadavek casto rychleji a presneji. Take maji radi 3d efekty a serepeticky, ale jeste daleko radeji maji rychlost, primocarost a dokonalou ovladatenost. Software pro tento system musi byt proste zadarmo, nebot vetsinou nemaji tolik penez, aby si jej mohli vsechen koupit (pro majetnejsi jsou opravdove unixy). Musi obetovat spoustu casu na proniknuti do ovladani systemu, ale pak jsou stastni a citi se svobodni.

    -------------------

    Skupiny se prolinaji, casto uzivatele z 3/ maji system z 1/ nebo 2/ protoze je to jejich prace.

    Obcas uzivatele z 1/ maji z nejakeho duvodu system z 3/, ale nejsou moc stastni,protoze jejich znami maji napriklad nove ICQ, kde jsou nove a hezke reklamy a hry a neciti se dobre, prijde-li nejaky problem, protoze treba neni klikaci zpusob, ktery je dovede k reseni.

    Tvurci modernich distribuci se snazi udelat system pro skupinu 1/, ale podle mne je to omyl. Uzivatele z 1/ se citi dobre v milosrdnem naruci monopolisty a i kdyz si obcas stezuji, vedi, ze kazda jina cesta je pro ne zbytecne obtizna.

    Monopolista zas dobre vi, kam az muze zajit a hranici velmi dobre hlida. Kdyz se nejak ve vyssich kruzich objevi touha po standardu ISO, nabidne vejicku OOXML, ktera touhu uspokoji, ale v praxi nezmeni nic.

    Kdyz se OS z 3/ bude blizit OS z 1/, prohraji naopak uzivatele 3/. Postupne zmizi stare kvalitni a vsestranne aplikace (xfig, emacs ... uz nejsou v zakladni distribuci fedory), a objevi se nove, jako nasiraci okenka pro vsechny uzivatele na konzoli pri vlozeni USB, CD, nebo objeveni se updatu.

    Podle mne si core uzivatele 3/ malo uvedomuji, ze to co chteji neni spasit svet, ale mit dobry software.
  • 7. 1. 2008 14:43

    bez přezdívky
    Pekne napsane.
    S jednou veci bych si dovolil polemizovat. Kdyz se OS z 3/ bude blizit OS z 1/, tak uzivatele 3/ neprohraji tak uplne. "Nasiraci okenka" budou v desktopu pro uzivatele 1/ a uzivatel 3/ si holt nainstaluje nejakej primitivni WM bez techto "okenek" protoze MUZE. Ve woknech NEMUZE. Toto vidim jako duvod, proc to nebude zas tak tragicke.
  • 7. 1. 2008 17:07

    Mr.Gentleman (neregistrovaný)
    Sice to není úplně přesně to samé, ale i ve Windows existuje možnost nastavit si jiný shell, než výchozí Explorer. Dokonce se to dá nastavit třeba ve skupinových politikách a Explorer vůbec nespouštět a místo něj dát třeba PowerShell, TotalCommander, nebo různé jiné alternativní shelly pro Windows, které se vyvíjejí. Problém je spíš jen v tom, že většina aplikací počítá s výchozím shellem, se Start Menu, s Plochou, položkami Po spuštění, atd. a tak rozchodit je v jiném shellu není zdaleka tak snadné, jako v tom výchozím, kde se zástupci umístí do systémových složek výchozího shellu automaticky. Přesto to není neřešitelné a existuje dost lidí, kteřá používají Windows s naprosto jiným shellem, než výchozím - existuje jich na výběr více, byť ano - uznávám, není v tom taková svoboda jako na Linuxu, není to asi tak snadné, jako dnes na Linuxu a je to trochu o nščem jiném. Ale jít to jde... :).
  • 7. 1. 2008 14:56

    mm (neregistrovaný)
    Myslim, ze tak trochu placate hlouposti.
    To, ze se komercni distribuce snazi dostat do skupiny 1/ je jedine dobre. Ziska to nove uzivatele a diky tomu treba prilaka investory, na trhu se priostri konkurence a profitovat muze jedine uzivatel, at uz pouziva cokoliv. S idealistickymi kecy o tom, jak si komunita vse vybuduje sama a bude zit ve vzajemne lasce az naveky jdete do... vite kam.
    Vyhodou otevreneho systemu jako je Linux je prave to, ze na jeho zaklade lze pomerne uspesne delat jak OS pro skupinu 1/, tak pro skupinu 3/. Koneckoncu slo by i pro skupinu 2/ - technicky tomu nic nebrani. Uzivatelsky privetive SUSE behem chvile promenim v efektivni neklikaci nastroj a pokud by mne to presto nevyhovovalo, mohu zvolit Debian a mam presne OS pro skupinu 3/

    Do jake skupiny podle vas patrim ja ? Na jedne strane delam na serverech pres CLI, protoze je to pro me rychlejsi nez nejaka klikatka, na druhe strane mam na desktopu vsude OpenSUSE a SLED, protoze mne pri praci na desktopu naramne vyhovuje dnes jiz velmi dobre GUI a cas, ktery usetrim nekdy pomoci Yastu. A do toho obcas slintam nad kolegovym MacBookem Pro a nemohu vyloucit, ze si jej na hrani nekdy neporidim - ne z nejake potreby, ale pro ten pocit, jak je to pekne udelane. Ono totiz dnes lze ten pocit, jaky mel clovek, kdyz si privezl novou Amigu z Nemecka znovuprozit jedine s tim Macem - malo platne, PCcka to jsou jen takove nastroje jako je treba lopata nebo krumpac...Ale Mac...
  • 7. 1. 2008 15:30

    ABC (neregistrovaný)
    Mě taky přijde zbytečné se příliš přizpůsobovat uživatelům - laikům. Proč dělat software pro někoho, kdo o něj stejně tak moc nestojí a obětovat přizpůsobení pokročilejším uživatelům.

    Proč všichni hned předpokládají, že hlavním cílem je co největší počet uživatelů (ti, co chtějí znít cool používají místo toho "market share")?
  • 7. 1. 2008 15:40

    mm (neregistrovaný)
    Nevim jestli uplne hlavnim cilem o kterem se bude porad mluvit, ale jednim z cilu to urcite byt musi. Z jednoducheho duvodu. Bez uzivatelu se vyvoj casem temer zastavi. A pak je zde samozrejme cil Linuxovych firem generovat zisk. To je uplne normalni. Kdyby takove firmy neexistovaly, byl by dnes Linux zhruba tam, kde byl nekdy v roce 2000.
  • 8. 1. 2008 0:17

    Miloš (neregistrovaný)
    Počet uživatelů je sice důležitý, ale zdaleka ne vždy. Vedle aplikací, které se dají prodat milionkrát a o které se softwarové firmy perou, existují i takové, které potřebuje jen pár lidí a přitom jsou nepostradatelné. A ty si musejí napsat sami. Dr.Knuth nepsal TeX proto, aby zbohatl, ale proto, že už ho nebavilo provádět opakovaně korekce něčeho, co sazeči opakovaně mršili. I kdyby byl jediným uživatelem, stálo mu to za to. Psaní matematických knih je tak okrajová záležitost, že žádného velkého výrobce DTP nezajínala. A podobných věcí je spousta. Nejde o to aby Linux zvítězil na celé čáře a stal se majoritním systémem. Jde o to, aby tato možnost - využít počítač pro vlastní potřeby - zůstala zachována. Nejen pro toho, kdo zaplatí majiteli systému za "právo" nahlédnout laskavě do jeho API.
  • 8. 1. 2008 1:39

    bez přezdívky
    Mohl jste si všimnout pár věcí. Například toho, že Microsoft byl jednou z prvních firem, která začala vůbec nějak podporovat vývojáře. Dávat zdarma či skoro zdarma dokumentaci, vývojové nástroje, nabízet levná školení. Když (ještě dnes!) chcete napsat ne-GPL aplikaci pro framework Qt, musíte si koupit licenci. IDE není v ceně (ale můžete použít Qt plugin do Visual Studia :) ). MS vám dá dokumentaci, SDK i IDE zdarma. Není tu jediný důvod, proč byste si nemohl napsat obdobu TeXu ve Windows.
  • 7. 1. 2008 16:29

    anonymní
    Nemůžu souhlasit. Je jenom dobře, že jsou klikací distra. Například já. Sice se nějak moc nebráním příkazům do řádky, ale u některých věcí mám rád, když mi software určí mantinely. Aby se mi náhodou nepodařilo třeba odvařit monitor zadáním špatné frekvence (překlepy jsou svině). Proto bych do začátku rád nějakou jednoduchou a funkční distribuci, o kterou se nemusím starat a prostě pojede. A postupně se dostávat k jádru věci.
    Když jsem začínal s počítačem, tak jsem uměl taky jenom klikat. Teď když nastane problém, tak si projedu soubory s nastavením atd. (Jsem pod Win. Já vím, možná vám to přijde směšné, ale člověk prostě nějak začít musí. Kdyby mi někdo dal seznam příkazů do konzole a počítač už na začátku, tak se mu na to... Teď bych to uvítal :)
  • 7. 1. 2008 18:28

    b022d (neregistrovaný)
    No, je to sice pěkné rozčlenění, ale uživatelé ani jedné skupiny z nebe nepadají. Jak se má laik naučit pokročilé ovládání systému, ačkoliv chce a přitom chce mj. pracovat? Čtením manuálů? Ale nikoliv, praxí. A s praxí se nejlépe začíná na intuitivním klikátku, které ale nabízí i cestu konsole, třeba s nějakou výhodou, například rychlostí a přesností.

    Třeba já. Neznal jsem nic jiného než MS Windows. Naštěstí pro mě jsem potřeboval programy a louskat trvale přetížená fóra s warezem se mi ani za mák nechtělo... Tak jsem skončil u freewaru, odkud byl už jen krok k open-source, o které jsem se začal zajímat. Když už jsem měl všechny běžné programy open-source a nijak jsem nestrádal, vše, co jsem potřeboval, jsem měl, začal jsem pošilhávat po open-source operačním systému, ba co víc, chtěl jsem do něj proniknout. Myslíte, že by pro mne byl výhodný třeba Arch? Klasický představitel distra pro skupinu 3? Se všemi windows předsudky, vžitými mýty? To asi těžko. Proto jsem začal na Ubuntu, které mělo menší HW nároky než SuSE (co jsem si přečetl na stránkách) a které jenom přiživilo svojí příjemností(kameny pryč) chuť jít dál. Teď pošilhávám po Archu, píšu jednoduché příkazy v konzoli, protože je to rychlejší než přes klikátko, radím ostatním.

    A otázka zní: Jak bych se k tomu dostal, kdyby byly všechny distra jen pro skupinu 3? Žádný přechod? Myslím, že nijak. Je to snad správně?
  • 8. 1. 2008 0:01

    bez přezdívky
    Tak to já to vzal přes Gentoo, ale ne na desktopu ale na domácím serveru. A myslím, jak do něho pomaloučku pronikám, že tam už zůstanu. Kompilovat budu za pomocí gridu na domácí síti. A až se ráno vzbudím, tak to by bylo, aby to nebylo.
  • 7. 1. 2008 14:40

    Petr (neregistrovaný)
    Základní problém je, že kdejaký domácí uživatel je zároveň admin. Toto je fatální nedorozumění. Kdekdo si myslí, že si dokáže systém nainstalovat a nastavit. To není pravda. Jelikož si BFU s admin právy ve Win může cokoli stáhnout a spustit, neznamená to, že je skutečný admin. Viděl jsem spoustu zmršených Win instalací, protože BFU něco instalovali a nastavovali. Nechápali, že to má dělat někdo, kdo tomu rozumí.

    U Linuxu všichni tihle rádoby admini narazí. Proto nadávají na Linux. Prostě něco neumí a od uživatelů se ani neočekává, že by to měli umět. To je starost admina. Měli by dostat do rukou nainstalovaný, plně funkční počítač, na kterém by jen pracovali. Jenže to jim zadarmo nikdo dělat nebude. A běžný domácí uživatel nebude nikdy platit za instalaci a za nastavení.
  • 7. 1. 2008 16:26

    LO (neregistrovaný)
    Běžný domácí uživatel dostane buď počítač nainstalovaný (pokud koupil značkový stroj), nebo vloží instalační média, a nějak se s tím popere (sám nebo se známým). Kupodivu to funguje. Faktem je, že si lidé občas způsobí dost problémů, ale funguje to. Instalaci Windows, Office a WinRARu zvládne asi opravdu každý. Naštěstí je ke všemu nápověda, vše je lokalizované atd.

    Souhlasím, že tohle u Linuxu jde špatně. Rozchodit WiFi je mnohdy problém na pár hodin i pro zkušeného admina, instalace driveru grafické karty se lehko může stát noční můrou uživatele, a instalace čehokoliv, co není v repository daného distra, je pro uživatele vždy veliký problém. Linux od uživatelů-rádoby-adminů vyžaduje daleko více znalostí.
  • 7. 1. 2008 17:00

    kokes (neregistrovaný)
    Nevim, jestli stav, kdy se s tim uzivatel popere, prohraje, privola znameho, poperou se s tim oba, nejak to ubastli, petkrat za rok to preinstaluji a berou to jako normu da nazyvat fungovanim.
    Me tedy system funguje na ponekud jine urovni.
  • 7. 1. 2008 19:22

    Vin (neregistrovaný)
    ...rozchodit wifi je mnohdy problém na pár hodin i pro zkušeného admina...

    Zrovna nedávno se brácha potýkal s instalací karty pro bezdrát... na Windows XP (úpravy v registrech apod). V Arch Linuxu nainstaloval podle návodu opensource ovladače a ... jely.

    Tolik ke kompatibilitě hardware na linuxu.

    ...a instalace čehokoliv, co není v repository daného distra, je pro uživatele vždy veliký problém...

    Ehmm... dost lidí na PCLinuxOS používá RPM z Mandrivy či Fedory. Stačí se kouknout na fóra.
    Jeden člověk se u recenze PCLinuxOS zmínil, že potřeboval jistý program do PCLinuxOS (konkrétně Ekigu) (i zdůraznil, že se jedná o balík, který by potřebovali i ostatní) a do týdne ho tam měl.
  • 7. 1. 2008 20:37

    LO (neregistrovaný)
    On existuje nějaký HW, který by byl kompatibilní s Linuxem? A jaký *konkrétně* to je? Některá distra mají sice nějaký hardware compatibility list, ale typicky tragicky krátký. A různé neofociální databáze na netu obsahují řadu neověřených informací typu "zkoušel jsem, funguje mi to". V praxi ono "funguje mi to" může znamenat, že WiFi karta bude potřebovat stáhnout MadWiFi v develop verzi, zkompilovat ho, zeditovat řadu konfiguráků, a stejně například nepůjde AdHoc mode, start systému se vždy zaklesne než karta naběhne atd.

    Například v případě scannerů existuje SANE. V compatibility listu najdete hromadu scannerů. Když váš scanner bude v principu fungovat, stejně bude mít pravděpodobně řadu problémů typu pomalého skenování v některých rozlišeních, nesmírně zubatých výstupů v jiných rozlišeních, příšerných barev apod. Takhle si podporu HW nepředstavuje snad nikdo.

    Hardware Compatibility List pro Windows: http://winqual.microsoft.com/hcl/
  • 7. 1. 2008 21:14

    kokes (neregistrovaný)
    "On existuje nějaký HW, který by byl kompatibilní s Linuxem?"

    Na takovy vyrok snad jiz neni co rici. Snad jen "ano".
  • 7. 1. 2008 23:07

    bez přezdívky
    Například v případě scannerů existuje SANE. V compatibility listu najdete hromadu scannerů. Když váš scanner bude v principu fungovat, stejně bude mít pravděpodobně řadu problémů typu pomalého skenování v některých rozlišeních, nesmírně zubatých výstupů v jiných rozlišeních, příšerných barev apod. Takhle si podporu HW nepředstavuje snad nikdo.

    Když se na seznam SANE ovladačů pro skenery podíváte pořádně, najdete nemalý počet modelů s podporou "Complete", tedy že ovladač umí vše, co umí samotné zařízení, a spoustu s podporou "Good", tedy že zařízení až na pár exotických funkcí funguje jak má. Například můj skener je v seznamu označený jako "Good", ale v SANE funguje výrazně lépe než s TWAIN ovladačem. A to teď nepočítám možnosti, které jsou v TWAIN prakticky nemožné. On je ten seznam totiž už trochu zastaralý. Podle stránky projektu ovladače mého skeneru totiž zbývá jediný nevyřešení problém, který se týká jiného modelu (1 z 5 podporovaných).
  • 8. 1. 2008 0:06

    Ondrej 'SanTiago' Zajicek (neregistrovaný)
    > On existuje nějaký HW, který by byl kompatibilní s Linuxem? A jaký *konkrétně* to je?

    Typicky hardware podporovany originalnim (nepatchovanym) Linux kernelem. Nevim, zda je ten seznam nekde vystaven, ale neni problem ho vygenerovat. Mnohem vetsi problem je vytahnout z prodejce, jaky hardware vlastne prodava - treba PCI ID. Protoze v bordelu obchodnich nazvu vyrobku (ktere se casto bezduvodne meni a nebo naopak nemeni, i kdyz se zmenil vyrobek) se dost spatne orientuje.
  • 8. 1. 2008 16:01

    anonymní
    >> Hardware Compatibility List pro Windows: http://winqual.microsoft.com/hcl/

    tak to sa fakt podarilo :)

    Windows Vista Hardware Compatibility List

    The Windows Vista Hardware Compatibility List is currently only compatible with Internet Explorer 6 and above. We apologize for the inconvenience.
  • 10. 1. 2008 16:08

    miro (neregistrovaný)
    Kdo má Windows, musí mít HW pro Windows, aby mu měly ty Windows na čem běžet. Na čem mu poběží, však zjistí teprve z té stránky. Proč mi to jen připomíná Hlavu XXII?? Domyšlené to teda panáčkové rozhodně nemají.
  • 10. 1. 2008 17:55

    bez přezdívky
    Protože MSIE má k dispozici 99+ lidí ze 100, není to až takový problém. Přístup k HCL potřebujete, když kupujete HW ke svému počítači. Koupě počítače se typicky obejde bez HCL (velcí výrobci mají certifikované všechno). Takže nám zbývá případ, kdy si nějaký uživatel Linuxu, OS/2 nebo BSD, který nemá přístup k MSIE, chce postavit počítač. Fakt je to problém? ;)
  • 11. 1. 2008 14:38

    miro (neregistrovaný)
    Problém ne, spíš sranda, něco jako zararovanej winrar :-) A o lecčems to vypovídá. Zkuste si představit, že by šlo o jakoukoli jinou firmu než MS.
  • 9. 1. 2008 21:36

    Vin (neregistrovaný)
    Mno, v případě distribuce Arch linuxu se editaci konfiguráků nevyhnete, u Gentoo (což je pro opravdu trpělivé) je kompilace naprosto v pořádku :-).

    Ale... přijde mi, že jste si nějak nevšiml toho srovnání s Windows... nebo se mýlím? :-D
  • 7. 1. 2008 21:47

    bez přezdívky
    Naštěstí je ke všemu nápověda, vše je lokalizované atd.

    Ještě je třeba říct pár slov ke kvalitě té lokalizace. Někdy před 3 lety jsem něco nastavoval ve Windows XP. Jak to nastavit jsem našel v nápovědě. Jenže ta lokalizovaná nápověda se jaksi se skutečným obsahem ovládacích panelů velmi brzy rozešla. Nakonec mi trvalo déle uhodnout, jak se těch pár konfiguračních položek jmenuje ve skutečnosti, než to celé nastavit. S anglickou verzí nápovědy bych nejspíš hádat nemusel, i kdyby zbytek systému byl česky.
  • 7. 1. 2008 19:29

    Miloš (neregistrovaný)
    Naprosto souhlasím. Že běžný uživatel jakž-takž nainstaluje holé Windows Home ještě neznamená, že by nainstaloval i Windows Server. Jenže v běžné distribuci Linuxu má spoustu věcí, které prostě pro běžného uživatele nejsou a to ho značně irituje. Pak se v diskuzních fórech objevují dotazy typu "jak spustit MySQL, jak přeložit program" a podobné, ze kterých plyne, že autor by rád něco, co už není pro BFU, ale nehodlá číst ani read.me, natož investovat do nějaké knihy. Klikací GUI naučilo uživatele pracovat stylem "pokus-omyl" a "co to udělá,když...". Linuxové servery tímto stylem administrovat nelze. Těžko se pak takovým lidem vysvětluje, že buď se musí chovat jako běžní uživatelé a o více se nesnažit, nebo se to prostě musí naučit.
    Ve Windows je také jasný předěl mezi systémem a ostatními programy. V Linuxu si někdo stáhne alfa verzi čehosi a když má potíže, nadává na Linux.
    Obzvláště pozoruhodný byl pak diskuzní příspěvek jednoho uživatele, který nadával, proč jsou v Linuxu takové pitomosti, jako kompilátory.
    Není pravdou, že Linux není vhodný pro domácí uživatele. Pravdou je, že Linux není zdaleka určen pouze jim. Ale pokud si vyberou vhodnou část, mohou být spokojeni,
  • 7. 1. 2008 19:56

    Sten (neregistrovaný)
    > Měli by dostat do rukou nainstalovaný, plně funkční počítač, na kterém by jen pracovali. Jenže to jim zadarmo nikdo dělat nebude.

    Proč by to nemohl dělat dodavatel SW? On na tom vydělá (dostane zaplaceno), uživatel na tom vydělá (zaplatí míň než za Windows), prodělá jen Microsoft. Jediný problém s Linuxem je obrovská neinformovanost: kolikrát jste v médiích (kromě Asusu Eee a OLPC XO-1, ani jeden se u nás neprodává) slyšeli něco o desktopovém Linuxu (třeba vydání nového Ubuntu nebo Compizu)? A kolikrát jste slyšeli o Windows (Vista)? Uživatelé zkrátka neví, co od něj mají čekat, a tak si radši koupí to, o čem čtou a co vidí v televizi.
  • 7. 1. 2008 20:42

    LO (neregistrovaný)
    Jestli čtete root.cz, tak se o Vistě dočtete nejvýše že je špatná, neprodává se, a jak z ní migrovat na Linux ;). Mainstreamová média jsou Linuxu téměř plná. Resp. nepochybně se tam Linuxu dostává disproporčně více místa, než kolik lidí Linux používá v poměru třeba k Windows.

    Pochopte, že problém není v nedostatku informací o Linuxu. Problém je v kvalitě Linuxu, v jeho celkovém konceptu, v dostupnosti aplikací, lokalizaci, absenci nápovědy, dostupnosti a přehlednosti dokumentace pro vývojáře, dostupnosti a kvalitě vývojových nástrojů apod.
  • 7. 1. 2008 21:14

    Sten (neregistrovaný)
    > Jestli čtete root.cz, tak se o Vistě dočtete nejvýše že je špatná, neprodává se, a jak z ní migrovat na Linux ;).

    Ano, ale já zaprvé nečtu jen root.cz a zadruhé Windows znám. V tom je zásadní rozdíl.

    > Mainstreamová média jsou Linuxu téměř plná. Resp. nepochybně se tam Linuxu dostává disproporčně více místa, než kolik lidí Linux používá v poměru třeba k Windows.

    Opravdu jediné, co jsem se o Linuxu v mainstreamových médiích v poslední době dozvěděl, je, že je na Asus Eee (informace byla o superlevném PC, ne o Linuxu) a OLPC XO-1 (ve zmínce, že tam budou i Windows). Naopak o Windows se každou chvíli něco dozvídám, (naposledy že brzo vyjde Service Pack, který konečně vyřeší všechny problémy, a jak je Aero úžasné a inovativní). Ani jedna zpráva nebyla o Linuxu.

    > Pochopte, že problém není v nedostatku informací o Linuxu. Problém je v kvalitě Linuxu, v jeho celkovém konceptu, v dostupnosti aplikací, lokalizaci, absenci nápovědy, dostupnosti a přehlednosti dokumentace pro vývojáře, dostupnosti a kvalitě vývojových nástrojů apod.

    Kvalitě Linuxu? Kromě špičkových grafických studií (které stejně vezmou MacOS X místo Windows) jsem nenašel nikoho, kdo by měl nějaké problémy s kvalitou (tedy podporou aplikací, resp. balíčkovacím systémem a stabilitou - nebo hodnotíte kvalitu ještě jinak?).

    Celkový koncept je daleko lepší než koncept vycházející z jednouživatelského, k síti nepřipojeného systému, jako je Windows. Tohle se ve Windows Vista hodně zlepšilo, ale ještě stále je pozadu (jediné, co mají Windows lepší, je koncept sdílení sítí CIFS, který ale Linux přijal a umí).

    Dostupnost aplikací je naopak špičková - spousty prověřených aplikací, snadno dostupné i se závislostmi, minimální nebezpečí trojských koní nebo virů. Podle mě je systém, kde jsou aplikace dodávány z centrálního repozitáře (i ty komerční, viz Ubuntu) daleko lepší, než když si je můžete stáhnout z Internetu (i zde se Microsoft zlepšuje, např. digitální podpisy ovladačů a aplikací na PDA). Problémem je snad jen to, že spousta softwarových firem Linux ignoruje, takže zrovna ta jejich není dostupná. To je problém her a CADu, ale ničeho jiného.

    Lokalizace? Co byste ještě víc chtěl? Aby Linux přeložil i BIOS a všechny hry? S lokalizací je problém na obou platformách, základ je přeložen, mnoho dalších aplikací ne (btw. hry pro Linux jsou často přeloženy daleko lépe než hry pro Windows).

    Absence nápovědy? No, tady máte pravdu. Ale to bych jako klíčové nebral, nápověda Windows není moc obsáhlá a často uživatele spíše zmate. Pokud máte na mysli tištěnou nápovědu, tak tady jsou opět oba systémy vyrovnané.

    Dostupnost a přehlednost dokumentace? Pro nejnižší systémové programování máme manuálové stránky (lze je prohlížet i v nich snadno vyhledávat). Jsou přehledné a snadno dostupné. Různá rozšíření mají vlastní obsáhlé dokumentace (SDL, KDE, ...). Tady jsou si oba systémy rovnocenné.

    Dostupnost a kvalita vývojových nástrojů? Co třeba Eclipse nebo KDevelop? Nestačí? Ani tady nemá ani jeden systém navrch.
  • 7. 1. 2008 22:16

    LO (neregistrovaný)
    Zkuste se podívat na ihned.cz, zpravy.idnes.cz apod., a fulltextem vyhledat Linux. Možná budete překvapen.

    Celkový koncept Linuxu je unixový. Tedy tty, command line, vi, hromada utilit, GUI jako nadstavba která může a nemusí být. GUI je mizerné, pro administraci je v Linuxu opravdu lepší command line. Ve Windows je lepší používat GUI, i když lze totéž dělat i z command line. Více jsem k tomu napsal třeba zde: http://www.root.cz/zpravicky/microsoft-zrusil-v-office-podporu-formatu/178336/

    Dostupnost aplikací je v Linuxu velmi špatná, viz opět příspěvek linkovaný výše. Centrální repozitář není realistický. Pro Windows je tolik aplikací, že by repository muselo mít velkou spoustu TB. V případě Linuxu je hřebíčkem do rakve fakt, že každou aplikaci je nutné připravit pro každé distro a každou jeho verzi (Mandriva x, Mandriva x+1, OpenSuSE x, OpenSuse x+1, Ubuntu x, Ubuntu x1). Balíčkování, závislosti a snadná instalace končí, jakmile balíček není dostupný. V praxi navíc distra mají řadu balíčků bez popisu (nebo je popisem jen název balíčku), a po instalaci se balíček nijak neprojeví v GUI (pro uživatele instalace nemá žádný výsledek, protože nezná příkaz, kterým by balíček použil). A samozřejmě dostupnost produktivních aplikací typu účetnictví apod je tragická (viz ten link).

    Lokalizace Linuxu je hrozivá. Desítky procent textu jsou nelokalizované. Co lokalizované je, má ve spoustě případů úděsnou kvalitu. Na překladech je vidět, že je dělali amatéři, a navíc bez metodologie (ten samý originál se překládá různě). Nápověda často úplně chybí, nebo je bez lokalizace. Navíc nápověda ve Windows dovede odpovědět na otázky typu "change screen resolution", "add user", "change permission on file", "change swap size" apod. V Linuxu se typicky buď dozvíte něco typu "file blablalba.htm is missing", nebo nic nenajdete. Zkuste si vybrat běžné administrativní úkony, vyhledat si nápovědu v nějakém distru Linuxu, a ve Windows. Pěkně od nabídky Start, jak největší lama. A pak se svěřte s výsledkem.

    Když jsme u dokumentace, máte nějakou představu, jak (nejlépe POSIX portabilně) získám z kódu seznam běžících procesů? Jak přidám z kódu lokálního uživatele, nebo uživatele do LDAP/Kerberos (ve Windows do Active Directory)? Jak z kódu získám seznam daemonů, jejich stav (běží/startuje/zastavuje se/stojí), a jak je mohu ovládat? Jak přehraji multimédia ve vlastní aplikaci? Na tyto a další otázky odpovídá MSDN, na jednom místě. Kvalita dokumentace je proti Linuxu nesrovnatelně vyšší. Nehledě na šíři a kvalitu celé vývojové platformy.

    K vývoji: zkuste si spustit Visual Studio, a napsat si aplikaci, která provádí OCR nad soubory, které přibývají v nějakém adresáři, a výsledek posílá nějakém web servisu. Ve Windows vezmete kreditku, koupíte nějakou OCR komponentu, a máte OCR (stejně tak report generator, komponenty pro l=kařský imaging, nebo cokoliv jiného). Zbytek napíšete za chvilku. V .NETu, tedy s daleko méně chybami, než v C/C++. A když už nějakou chybu uděláte, skončí to zpravidla na kompilaci nebo výjimkou, a ne tím, že se aplikace bude chovat "tak nějak divně". A až budete hotový, pár kliky si vyrobte instalátor. KDevelop opravdu nestačí.
  • 7. 1. 2008 22:55

    jenda (neregistrovaný)
    1983 - Ada zmeni programatorsky svet, chyby se stanou minulosti ...

    1990 - C++ zmeni programatorsky svet, chyby se stanou minulosti, kod bude prehledny, znovupouzitelny ...

    1995 - Java zmeni programatorsky svet, jednou programovat, vicekrat pouzit ...

    2002 - .Net zmeni programatorsky svet, giganticky skok vpred v oblasti informacnich technologii, programator potrebuje pouze instalovat visual studio ...

    Rad bych se jeste zeptal, kolik vam za to plati hrubeho mesicne. Ja umim take obacs napsat provokativni kecy, mozna bych si mohl privydelat.
  • 7. 1. 2008 23:09

    LO (neregistrovaný)
    Za diskuze na roou mi templáři dávají veškerý MS SW zdarma, mozkové implantáty s Windows Mobile, anděly světla kteří mě hlídají před nebezpečím a svody, a ještě mi posílají peníze. Aštar to celé schvaluje, Ještírkům je třeba vyhlásit boj. Chcete také? ;)
  • 7. 1. 2008 23:19

    bez přezdívky
    A když už nějakou chybu uděláte, skončí to zpravidla na kompilaci nebo výjimkou, a ne tím, že se aplikace bude chovat "tak nějak divně".

    Vy si to programování představujete jako Hurvínek válku. Já už za svou programátorskou praxi opravil pěknou řádku chyb a ani jednu z kategorie "chová se divně" by .NET ani jiný úžasný systém detekovat vůbec nedokázal. Dokud programy nebude psát neomylná umělá inteligence, která čte myšlenky programátora, bude tu kategorie chyb "chová se divně" pořád. .NET může zabránit jen části chyb z kategorie "padá". Chyby z kategorie "chová se divně" jsou totiž často způsobeny tím, že programátor myslí A, píše B a správně je C.
  • 7. 1. 2008 23:32

    bez přezdívky
    V C/C++ může vést (a vede) i překlep k memory corruption. Vůbec celý koncept práce s paměti v C/C++ je důvodem velké většiny problémů dnešního IT. Argumentovat, že chyby byly, jsou a budou, a tedy nemá smysl přijímat opatření ke snížení jejich počtu, je nesmyslné. Je to jako tvrdit, že airbagy nemají smysl, protože jsem viděl řadu nehod, kde stejně nepomohly, a žádné airbagy za řidiče stejně přemýšlet nemohou.
  • 8. 1. 2008 20:38

    bez přezdívky
    Zkušenější programátoři takové chyby ve střízlivém stavu dělají opravdu velmi výjimečně. Memory corruption typicky odhalíte velmi snadno, pokud víte, co máte hledat. Většinou je jedním z projevů padání, pak je to hledání o to snazší díky nástrojům jako Valgrind. Věřte mi, že za podivným chováním mnohem častěji stojí logické chyby a ne paměťové.
  • 8. 1. 2008 0:28

    mikael (neregistrovaný)
    Vy si to programování představujete jako Hurvínek válku. Já už za svou programátorskou praxi opravil pěknou řádku chyb a ani jednu z kategorie "chová se divně" by .NET ani jiný úžasný systém detekovat vůbec nedokázal. Tim "divnym chovanim" myslel kolega urcite chyby typu preteceni zasobniku. To se Vam v Jave a NETu opravdu stat nemuze.
  • 8. 1. 2008 2:20

    Sten (neregistrovaný)
    > Tim "divnym chovanim" myslel kolega urcite chyby typu preteceni zasobniku. To se Vam v Jave a NETu opravdu stat nemuze.

    Přetečení zásobníku? To jsem viděl naposledy v Céčku. V C++ se mi to tedy nikdy nestalo. Ale možná Microsoft ukládá data ve std::string na zásobník místo na haldu.
  • 7. 1. 2008 23:59

    Ondrej 'SanTiago' Zajicek (neregistrovaný)
    > Kvalita dokumentace je proti Linuxu nesrovnatelně vyšší

    Mozna tak programatorske dokumentace. Ale kvalita uzivatelske dokumentace je ve Windows (alespon podle mych starych zkusenosti) dost tragicka. Ta je zaplavena banalitama, ktere mi prijdou jasne, a dulezite veci tam bud nejsou, nebo je tam pres same banality clovek nenajde. Klice v registrech pak vetsinou nejsou dokumentovane vubec.

    V Linuxu je situace velmi ruzna, ale zakladni nastroje z GNU jsou dokumentovany vyborne a z bohate nabidky software je vetsinou mozne vybrat takovy, ktery ma spickovou dokumentaci (coz je duvod, proc preferuji exim pred postfixem).
  • 8. 1. 2008 0:06

    bez přezdívky
    Budu se opakovat, ale přesto: vyberte si pár běžných úkonů typu "change swap size", "add user", "change screen resolution", a zkuste si vyhledat nápovědu v nějakém distru Linuxu (nejlépe z GUI, od nabídky Start). Pravděpodobně nenajdete vůbec nic. Ve Windows najdete, co hledáte (a s každou verzí je to lepší). Klíče v Registry se nastavují pomocí GUI. Kde máte do Registry zasahovat ručně, máte i popis daných hodnot.

    Základní nástroje GNU jsou dost o ničem. Zkuste ve Windows napsat "if /?", nebo "for /?". Dostanete nápovědu. Jenže ta je v GUI celkem k ničemu. A tím se dostáváme zpět k prvnímu odstavci.
  • 8. 1. 2008 0:41

    Ondrej \'SanTiago\' Zajicek (neregistrovaný)
    > Budu se opakovat, ale přesto: vyberte si pár běžných úkonů typu "change swap size", "add user", "change screen resolution",

    Napoveda je v Linuxu proste jinak organizovana. Takovehle 'ukolove' napovedy jsou sepsane v podobe HOWTO dokumentu. Staci si vybrat vhodny HOWTO dokument a precist si ho.

    Ve Windows se clovek musi prokousat radama typu 'Zkontrolujte, zda je tiskarna zapojena do elektriny' ci 'Zkontrolujte, zda je zapojen ethernetovy kabel do pocitace', ktere v dokumentaci k operacnimu systemu nemaji co delat.

    > Klíče v Registry se nastavují pomocí GUI.

    A kdyz napisi argumenty, proc je lepsi pouzivat textove konfiguraky nez GUI, tak odpoved je, ze stejnych vyhod je mozne docilit primou editaci registru, kdyz pak chci primo editovat klice v registru, tak dokumentace je jen k volbam v GUI. To v Linuxu mam oboji zaroven - vyhody editace konfguraku, ktery byva dobre dokumentovan.

    > Zkuste ve Windows napsat "if /?", nebo "for /?". Dostanete nápovědu.

    Obvykle velmi povrchni a prehledovou (zhruba jako v Unixu 'prikaz --help'). Je ve Windows podrobna napoveda k prikazum na urovni manu?
  • 8. 1. 2008 1:46

    bez přezdívky
    Nápověda je v Linuxu organizovaná tak, že špatně. V nápovědě KDE se dočtu o tom, jak změnit tažením myší velikost okna, ale o běžných úkolech se nedočtu nic. HOWTO nenajdu, protože honápověda neobsahuje.

    Ve Windows máte mimo jiné postupy pro troubleshooting. A zkontrolovat, jestli je tiskárna v zásuvce, je celkem podstatné. Lidé z helpdesku by vám o tom mohli vyprávět. Byl jsem svědkem toho, jak uživatel měl stažený jas na monitoru na nulu, a volal helpdesk, že počítač nejde (a co je na monitoru? nic? ani po resetu?) :)

    Nejsou žádné relevantní důvody, proč by textové konfiguráky měly být lepší, než GUI. Nebo jsem takové nikdy neslyšel.

    V nápovědě Windows najdete i dokumentaci příkazů shellu. Je asi na této úrovni:
    http://technet2.microsoft.com/windowsserver2008/en/library/698b3fb9-532b-4c2b-af7f-179f8dc571311033.mspx?mfr=true
  • 8. 1. 2008 2:36

    Sten (neregistrovaný)
    > Nápověda je v Linuxu organizovaná tak, že špatně. V nápovědě KDE se dočtu o tom, jak změnit tažením myší velikost okna, ale o běžných úkolech se nedočtu nic. HOWTO nenajdu, protože honápověda neobsahuje.

    Nápověda je v Linuxu organizovaná velmi přehledně, přičemž (např. v KDE) není problém v jedné aplikaci najít dokumentaci k jiné (nebo v K Menu zvolit Nápověda a vybírat). Běžné úkoly jako je změna velikosti swapu jsou i v nápovědě KDE (mezi manuálovými stránkami).

    > Ve Windows máte mimo jiné postupy pro troubleshooting. A zkontrolovat, jestli je tiskárna v zásuvce, je celkem podstatné. Lidé z helpdesku by vám o tom mohli vyprávět. Byl jsem svědkem toho, jak uživatel měl stažený jas na monitoru na nulu, a volal helpdesk, že počítač nejde (a co je na monitoru? nic? ani po resetu?) :)

    Nápověda ve Windows mi přišla jako vhodná pouze pro troubleshooting. Ale v tom je o dost lepší než ta v Linuxu.

    > Nejsou žádné relevantní důvody, proč by textové konfiguráky měly být lepší, než GUI. Nebo jsem takové nikdy neslyšel.

    Dá se u registrů nějak nastavovat fine-granted permissions? Třeba aby některý uživatel měl právo měnit registry v některé části (např. podklíč HKLM\Software\Microsoft\Windows\CurrentVersion\Run)? Dá se část registrů (podklíč) nastavit read-only? U textových konfiguráků to lze poměrně snadno.
  • 8. 1. 2008 9:58

    Augur (neregistrovaný)
    nastavování permissions u registrů - regedit, vyberte si kterýkoliv klíč nebo složku a přes rightclick si vyberte Permissions.
  • 8. 1. 2008 2:49

    Ondrej 'SanTiago' Zajicek (neregistrovaný)
    > Nejsou žádné relevantní důvody, proč by textové konfiguráky měly být lepší, než GUI.

    - konfiguraky mohu snadno zalohovat ci prenaset z jednoho pocitace na jiny.

    - konfiguraky mohu sdilet s ostatnimi uzivateli (emailem, vystavenim na webu).

    - upravu konfiguraku mohu nekomu nadiktovat do telefonu a on ji bude schopen provest, aniz by znal cokoliv o danem programu (staci aby ovladal textovy editor). Oproti tomu postup v GUI nejsem schopen po pameti presne popsat, i kdyz jsem ho mnohokrat delal.

    - pokud me neco zajima o nejake volbe v konfiguraku, tak jeji jmeno mohu snadno vyhledat v dokumentaci nebo vygooglit. Pokud me neco zajima o nejake volbe v GUI, tak se to googli o dost hure.

    - pri konfiguraci mohu vyuzivat moznosti editoru (vyhledavani, nahrazovani), v GUI abych hledal danou polozku rucne.

    - u komplikovanych konfiguraku je moznost jejich generovani skriptem z jednodussich konfiguraku navrzenych pro specifickou situaci.

    - je explicitne oddelene pouzivani programu od jeho nastavovani - tim se software chova deterministicteji a tedy predvidatelneji. U GUI casto neni jasne, jestli dana volba je aktualni volba, nebo ma vliv na persistentni konfiguraci. U konfiguraku diky jejich explicitnosti ma uzivatel konfiguraci vic pod kontrolou.
  • 8. 1. 2008 14:06

    bez přezdívky
    - Kupodivu i Registry můžete zálohovat či přenášet z jednoho počítače na druhý. V celku (celý hive), nebo po kouskách (soubory .reg).
    - Obdobně i Registry lze posílat emailemm, celý hive (byť bych to vzhledem k objemu nedoporučoval), nebo vybraný kousek.
    - Úpravy nastavní v GUI lze distovat po telefonu celkem dobře. Hlavně je ale pravděpodobné, že to nebude třeba, prtože druhá strana najde co potřebuje v GUI.
    - V GUI máte typicky help, takže nic googlit nemusít. Když už googlit chcete, máte v GUI popisky. Pokud umíte v Google používat uvozovky, nemáte problém.
    - Vyhledávat a nhrazovat v konfiguraci je velmi neobvyklý úkol (kdy jste naposledny prováděl search/replace k konfiguráku KMailu nebo OpenOffice?). Ale máte možnost to udělat přímo v Registry.
    - Obsah Registry můžete též generovat skriptem. Buď primitivně tak, že vygenerujete soubor .reg, který poté naimportujete, nebo lépe tak, že vytvoříte konfiguraci rovnou v Registry.
    - GUI musí být kvalitně napsané, abyste věděl, co vlastně nastavujete.

    Zeptal bych se: kdy jste naposledy ručně zakládal nebo editoval konfigurák KMailu, OpenOffice, FireFoxu, xmms nebo mplayeru? A kdy jste je nechal založit aplikaci, nebo dělal změny v konfiguraci přes GUI? Zamyslete se nad tím.
  • 8. 1. 2008 16:55

    Ondrej 'SanTiago' Zajicek (neregistrovaný)
    Tedy presne jak jsem psal vyse:

    "kdyz napisi argumenty, proc je lepsi pouzivat textove konfiguraky nez GUI, tak odpoved je, ze stejnych vyhod je mozne docilit primou editaci registru, kdyz pak chci primo editovat klice v registru, tak dokumentace je jen k volbam v GUI. To v Linuxu mam oboji zaroven - vyhody editace konfguraku, ktery byva dobre dokumentovan."

    K ostatnim bodum jen:

    > Hlavně je ale pravděpodobné, že to nebude třeba, protože druhá strana najde co potřebuje v GUI

    Co znam nektere laiky, tak ty nejsou schopni si ve Windows ani nastavit IP adresu, pokud jim presne nerikas, co maji delat.

    > Vyhledávat a nhrazovat v konfiguraci je velmi neobvyklý úkol

    Nahrazovat mozna ano, ale vyhledavat je docela obvykle. Napriklad nedavno jsem si chtel nastavit v prohlizeci proxy a trvalo mi docela dloouho, nez jsem prislusnou volbu v tech zalozkach a podmenu nasel. Kdyby to bylo v konfiguraku, tak proste dam vyhledat "proxy" (bud v konfiguraku nebo v napovede) a mam to.

    > Zeptal bych se: kdy jste naposledy ručně zakládal nebo editoval konfigurák KMailu, OpenOffice, FireFoxu, xmms nebo mplayeru?

    Z vyse zminenych programu pouzivam akorat mplayer, ktery jsem konfiguroval tim, ze jsem si napsal shellovy alias (nebo mozna funkci, ted nevim) spoustici mplayer s pozadovanou mnozinou parametru.

    Tipuji, ze vetsina desktopovych programu, ktere pouzivam, konfiguruji editaci textovych konfiguraku (napr. mutt, rxvt, sawfish, bash).
  • 9. 1. 2008 10:57

    Pavel (neregistrovaný)
    "Co znam nektere laiky, tak ty nejsou schopni si ve Windows ani nastavit IP adresu, pokud jim presne nerikas, co maji delat."

    Co znam nketere laiky, tak ty nejsou schopni si v Linuxu ani nastavit IP adresu, pokud jim presne nerikas, co maji delat. A problem je, pokud maji jine distro nez ty. Pak jim muzes rikat co maji delat a jim je to stejne prd platne.

    Pozor na strelbu do vlastnich rad :-D
  • 10. 1. 2008 0:47

    bez přezdívky
    Pro export a import částí Registry nepotřebujete popis k hodnotám. Zbytek můžete udělat z GUI.

    Také znám různé lidi. A když jsme u IP adresy, by default Windows použijí DHCP. Pokud DHCP server není, použije se Automatic Private IP Addressing, takže se spolu bez nastavování domluví i počítače propojené twisted pair kabelem.
    V důsledku uživatel IP adresu nastavuje jen výjimečně. V GUI jí změní triviálně ve vlastnostech spojení (to si většina lidí zapamatuje lépe, než příkaz a jeho syntaxi, navíc se to dá najít v GUI nebo v nápovědě), na command line existuje příkaz netsh.

    Většina uživatelů Linuxu konfiguruje své desktopové aplikace z GUI, a konfiguráků se ani nedotkne. Samozřejmě pokud bash a mutt považujete za desktopové aplikace, je vaše deformace již příliš těžká ;)
  • 8. 1. 2008 20:50

    bez přezdívky
    V čisté instalaci Firefoxu jako první věc otevřu adresu about:config a nastavím většinu voleb podobně, jako bych editoval přímo konfigurační soubor.

    U MPlayeru jsem si psal vlastní filtr obrazu (deinterlacing a podobné vychytávky).

    U GVIMu jsem si upravoval detekci typu souborů přímo v konfiguračních souborech.

    U her založených na Quake enginech spustím hru, po najetí menu jí vypnu, otevřu vygenerovaný konfigurační soubor, vložím svá oblíbená nastavení, a pak teprve jdu hrát.
  • 8. 1. 2008 2:14

    Sten (neregistrovaný)
    > Zkuste se podívat na ihned.cz, zpravy.idnes.cz apod., a fulltextem vyhledat Linux. Možná budete překvapen.

    Naprostá většina se Linuxu netýká, pouze se v nich nachází (jako je ten Asus Eee).

    > Celkový koncept Linuxu je unixový. Tedy tty, command line, vi, hromada utilit, GUI jako nadstavba která může a nemusí být. GUI je mizerné, pro administraci je v Linuxu opravdu lepší command line. Ve Windows je lepší používat GUI, i když lze totéž dělat i z command line.

    No, nejsem úplně seznámený s PowerShellem, takže v tom posledním nevím. GUI v Linuxu už dávno není mizerné, spousta věcí se dá nastavovat i přes webový server (dokonce tak lze instalovat nebo aktualizovat balíčky), jediná věc, co zatím chybí, je X server s možnostmi měnit parametry za běhu. Alfa verze ale již existuje.

    > Dostupnost aplikací je v Linuxu velmi špatná, viz opět příspěvek linkovaný výše. Centrální repozitář není realistický. Pro Windows je tolik aplikací, že by repository muselo mít velkou spoustu TB. V případě Linuxu je hřebíčkem do rakve fakt, že každou aplikaci je nutné připravit pro každé distro a každou jeho verzi (Mandriva x, Mandriva x+1, OpenSuSE x, OpenSuse x+1, Ubuntu x, Ubuntu x1). Balíčkování, závislosti a snadná instalace končí, jakmile balíček není dostupný. V praxi navíc distra mají řadu balíčků bez popisu (nebo je popisem jen název balíčku), a po instalaci se balíček nijak neprojeví v GUI (pro uživatele instalace nemá žádný výsledek, protože nezná příkaz, kterým by balíček použil). A samozřejmě dostupnost produktivních aplikací typu účetnictví apod je tragická (viz ten link).

    Máte pravdu, v Linuxu není sto různých správců souborů, jen asi deset (a tak je to se všemi ostatními aplikacemi). Dependency hell je poměrně nešťastný, ale úplně stejné to je ve Windows, i tam se střídaly různé verze různých knihoven (a zase to není tak hrozné, balíček pro Mandrivu x v Mandrivě x+1 i v SUSE y ze stejné doby s největší pravděpodobností fungovat bude). Pokud potřebuji nějaké to účetnictví, tak sáhnu po Wine. Jediné, co v Linuxu opravdu chybí, je, jak jsem již psal, CAD.

    > Lokalizace Linuxu je hrozivá. Desítky procent textu jsou nelokalizované. Co lokalizované je, má ve spoustě případů úděsnou kvalitu. Na překladech je vidět, že je dělali amatéři, a navíc bez metodologie (ten samý originál se překládá různě). Nápověda často úplně chybí, nebo je bez lokalizace. Navíc nápověda ve Windows dovede odpovědět na otázky typu "change screen resolution", "add user", "change permission on file", "change swap size" apod. V Linuxu se typicky buď dozvíte něco typu "file blablalba.htm is missing", nebo nic nenajdete. Zkuste si vybrat běžné administrativní úkony, vyhledat si nápovědu v nějakém distru Linuxu, a ve Windows. Pěkně od nabídky Start, jak největší lama. A pak se svěřte s výsledkem.

    Které desítky procent? Pokud vím, tak jediné, co opravdu není lokalizované, je nápověda. Problém s různými překlady je tak možná v konzoli, např. v KDE se překlady dělají metodologicky a ještě se pro jistotu ověřují.

    Překlad ve Windows je opravdu profesionální, stačí se podívat, co se zobrazí ve výpisu oddílů na disku (místo oddíl je tam hlasitost). A rozhodně to není jediná chyba v překladu.

    Jen tak pro zajímavost, před chvílí jsem nainstalovat microsoftí myš ve Windows XP a zjistil, že ty ovladače (i nápověda) nejsou lokalizované (a hned se mi podařilo zapnout lupu; samozřejmě v dokumentaci nic o tom, jak se vypíná, nebylo). V Linuxu ji stačilo zapojit, hned bez problému fungovala všechna tlačítka a nastavení, co ty tlačítka navíc mají dělat, jsem prováděl v přeložené aplikaci.

    Ano, nápovědu má Windows nesrovnatelně lepší, i když dostat z ní kloudnou informaci stojí velké úsilí. Naproti tomu Linux má daleko použitelnější dokumentaci, bohužel nepřeloženou a s občas chybějícími stránkami.

    Btw. proč v lokalizované nápovědě hledáte anglicky?

    > Když jsme u dokumentace, máte nějakou představu, jak (nejlépe POSIX portabilně) získám z kódu seznam běžících procesů? Jak přidám z kódu lokálního uživatele, nebo uživatele do LDAP/Kerberos (ve Windows do Active Directory)? Jak z kódu získám seznam daemonů, jejich stav (běží/startuje/zastavuje se/stojí), a jak je mohu ovládat? Jak přehraji multimédia ve vlastní aplikaci? Na tyto a další otázky odpovídá MSDN, na jednom místě. Kvalita dokumentace je proti Linuxu nesrovnatelně vyšší. Nehledě na šíři a kvalitu celé vývojové platformy.

    popen("ps -A", "r")
    popen("useradd uživatel", "r") + popen("passwd uživatel", "w")
    LDAP ani Kerberos nejsou POSIX
    Démon je obyčejná aplikace (POSIX démony a ostatní procesy nerozlišuje); POSIX proces má jen tři základní stavy: běží / pauza (SIGSTOP) / stojí; ovládá se jako každý proces signály (HUP, TERM, KILL, ...)
    Multimédia nejsou součástí POSIX, ale např. dokumentace ke xine je poměrně obsáhlá

    > K vývoji: zkuste si spustit Visual Studio, a napsat si aplikaci, která provádí OCR nad soubory, které přibývají v nějakém adresáři, a výsledek posílá nějakém web servisu. Ve Windows vezmete kreditku, koupíte nějakou OCR komponentu, a máte OCR (stejně tak report generator, komponenty pro l=kařský imaging, nebo cokoliv jiného). Zbytek napíšete za chvilku. V .NETu, tedy s daleko méně chybami, než v C/C++. A když už nějakou chybu uděláte, skončí to zpravidla na kompilaci nebo výjimkou, a ne tím, že se aplikace bude chovat "tak nějak divně". A až budete hotový, pár kliky si vyrobte instalátor. KDevelop opravdu nestačí.

    Ve Windows vezmete kreditku a vydáte pár desítek tisíc za jednu komponentu. V Linuxu nechám kreditku v peněžence, ale vezmu ocrad, pověsím se na FAM nebo dnotify a upload udělám přes FUSE (ftp, scp, ..., záleží na aplikaci). Za chvilku v shellu, nepotřebuji žádně obří GUI ani nic kompilovat. Anebo to udělám v .NET, Javě, Qt, C++, C, Pythonu, PHP nebo třeba ještě něčem jiném. A když nějakou chybu udělám, tak to nanejvýš skončí v debuggeru (pokud udělám chybu, že se to bude chovat divně, tak mi .NET nepomůže). No a potom si jedním příkazem (nebo v KDevelop kliknutím) vyrobím balíček. Takže stačí.
  • 10. 1. 2008 1:30

    bez přezdívky
    GUI v Linuxu je pořád mizerné. Totéž můžete nastavit v nástroji distra (KDE Control Center) i prostředí (YaST), ale trochu odlišně (například jedno prostředí nabídne jiné maximání rozlišení monitoru, než druhé). Nastavení provedené jedním nástrojem se přepíše spuštěním druhého nástroje, apod. Kvalitna vlastního GUI je mizerné, help není nebo je nekvalitní, a typicky není lokalizovaný (a když, tak úděsně). Změnu rozlišení za běhu měly tuším Windows 95 OSR2, X11 server je možná po 10+ letech dohoní.

    Pokud potřebujete produktivní aplikaci (a to není jen účto - jsou to všechny ty aplikace, kvůli kterým uživatelé používají počítače; přehrávání mp3 abrouzdání webu to fakt není), budet se patlat s wine, což je pro uživatele nepřekonatelný problém. Mnohdy neuspějete ani vy, a i když uspějete, aplikace bude mít nejspíš řadu problémů (rychlost, chybějící funkce, pády). Otázka je, proč běžet aplikace, kvůli kterým lidé počítač používají, v emulaci. Není lepší použít původní systém?

    Lokalizace chybí u nápovědy, a hromady balíčků, které jsou součástí každého distra. Lokalizace jsou často nekonzistentní, občas jsou texty ořezané apod. Chyby překladu jsou v každém produktu, ovšem distra Linuxu jsou mimořádně příšerná. K MS Mouse: utilita není k používání myši třeba; je lokalizovaná do 11 jazyků (čeština mezi nimi není).

    Ve Windows není dobrá jen nápověda, ale i dokumentace. Zkuste srovnávat dokumentaci Linuxu s tímhle: http://msdn2.microsoft.com/en-us/library/aa363858.aspx
    http://msdn2.microsoft.com/en-us/library/aa363764(VS.85).aspx

    Shell out není API, na tom se snad shodneme. POSIX ani Linux nemá API, které by vrátilo seznam procesů. Windows ano. POSIX ani Linux nemá API pro přidání uživatele (lokálního ani LDAP, ve Windows ActiveDirectory). Windows ano. POSIX ani Linux nemá API pro zjištění seznamu deamonů, zjištění jejich stavu a jejich ovládání. Windows ano. POSIX ani Linux nemá multimediální API, existují nejvýše jednotlivé utility. Windows má. Tolik k šíři platformy, a zároveň dokumentaci. Mimochodem paradoxem je, že Windows se Services for Unix jsou POSIX compliant, kdežto Linux není.

    Komponenty jsou zásadní výhoda. Nevím, jak pomocí shellu a orcadu dostanete do aplikace OCR, nebo medicínský imaging, nebo pouhý report writter. V unixech jste odkázaný na úzkou platformu, pro kterou neseženete v podstatě vůbec nic. Ale ta myšlenka se shell skripty mě pobavila.
  • 10. 1. 2008 13:46

    bez přezdívky
    Měnit rozlišení za běhu u mě na Linuxu umí i Windows aplikace běžící pod WINE (samozřejmě pokud to rozlišení podporuje grafická karta a monitor a není zakázané v konfiguraci). Pouze mají zakázané měnit barevnou hloubku (zakázal jsem já sám). X.org má nástroj xorgcfg (nebo xorgconfig, jeden je textový, druhý grafický), který umožňuje celý konfigurační soubor naklikat včetně modeline.

    Pod Linuxem mi na rok a půl starém notebooku ve WINE plynule funguje i demo Command & Conquer: Tiberium Wars. Problémy s rychlostí u kancelářské aplikace budou opravdu zanedbatelné. Na chybějící funkce jsem narazil jen jednou, a to se týkalo protipirátské ochrany jedné hry. WINE není emulátor, je to jen port Win32API knihoven a zavaděč PE souborů.
  • 10. 1. 2008 18:00

    bez přezdívky
    Neví, jak aplikace ve Wine, ale můj xserver v cca rok a půl starém Ubuntu měnit rozlišení za chodu neumí. Natož abych mohl za chodu připojit druhý monitor (s jiným rozlišením), prohlásit ho za primární, a odpojit ten první. Ve Windows je to věc pár kliknutí.

    Jistě, když umíte opravit driver v C, asi rozchodíte i některé aplikace pod Wine. Bohužel to nevypovídá o tom, co je dobré pro zbytek lidstva. Wine není emulátor, ale compatibility layer. Jeho kompatibilita je pochopitelně omezená.
  • 10. 1. 2008 18:25

    bez přezdívky
    Možná to bude problém distribuce, ne X serveru. Měnit rozlišení jde například z terminálu příkazem xrandr (měl by být dostupný přes stejnojmenný balíček), v KDE to jde přes pravý klik na plochu, Nastavení pracovní plochy -> Obrazovka, kde je seznam možných rozlišení, u mě jdou nastavit okamžitě.

    Zatím se veškeré problémy s rozcházením programů ve WINE daly řešit stažením správné DLL knihovny. Podotýkám, že šlo vždy o hry, s žádnou kancelářskou aplikací jsem zatím problém neměl.
  • 8. 1. 2008 0:23

    mikael (neregistrovaný)
    >Celkový koncept je daleko lepší než koncept vycházející z jednouživatelského, k síti nepřipojeného systému, jako je Windows.

    Ano, prihlaseni jako bezny uzivatel a instalace programu nebo reseni systmovych veci pres gksu je super vec. Nicmene jestli celkovy koncept je lepsi nebo horsi bych si netroufl tvrdit. Napr. jsem jeste neslysel, ze by si na Windows musel uzivatel po instalaci update nebo SP instalovat (nebo dokonce kompilovat) znova vsechny drivery. Zatimco na linuxu musim pri kazdym updatu kernelu znova kompilovat vsechny moduly.


    >Dostupnost a přehlednost dokumentace? Pro nejnižší systémové programování máme manuálové stránky (lze je prohlížet i v nich snadno vyhledávat). Jsou přehledné a snadno dostupné. Různá rozšíření mají vlastní obsáhlé dokumentace (SDL, KDE, ...). Tady jsou si oba systémy rovnocenné.

    Myslim si, pane kolego, ze jste MSDN jeste nevidel. To je opravdu vyborna dokumentace. Nevyrovna se ji ani jinak dobra Sun Developer Network.
  • 8. 1. 2008 1:32

    Sten (neregistrovaný)
    > Ano, prihlaseni jako bezny uzivatel a instalace programu nebo reseni systmovych veci pres gksu je super vec. Nicmene jestli celkovy koncept je lepsi nebo horsi bych si netroufl tvrdit. Napr. jsem jeste neslysel, ze by si na Windows musel uzivatel po instalaci update nebo SP instalovat (nebo dokonce kompilovat) znova vsechny drivery. Zatimco na linuxu musim pri kazdym updatu kernelu znova kompilovat vsechny moduly.

    Pokud máte povolený module versioning (ve většině distribučních jader je), tak je potřebujete překompilovat jen, pokud se změní ABI. A to se zase tak často nemění. Takže jediné, co je potřeba, je přesunout moduly do nového umístění a depmod (ano, dalo by se ošetřit, aby se to dělalo samo, těžko říct, proč to v distribucích zatím není). Na druhou stranu, v Linuxu je potřeba doinstalovat jen minimum ovladačů (a ty, u kterých je to nutné - např. nVidia -, lze často vyklikat).

    > Myslim si, pane kolego, ze jste MSDN jeste nevidel. To je opravdu vyborna dokumentace. Nevyrovna se ji ani jinak dobra Sun Developer Network.

    MSDN jsem viděl ve Visual Sudiu a on-line a nepřišlo mi nějak o mnoho lepší, než je dokumentace v KDevelopu.
  • 8. 1. 2008 21:04

    bez přezdívky
    Já si jádro kompiluji sám, mám na to skript, kde jen odklepu nové konfigurační volby. Až doběhne, jádro je připravené k použití včetně všech ovladačů a stačí jen restartovat.

    MSDN je použitelné jen v kombinaci s Googlem. V tom vyhledávači přímo na MSDN čekám na výsledek půl minuty a to, co hledám, typicky najdu až někde na 4. stránce výsledků. Pak mě čeká nemilé překvapení v podobě několika nicneříkajících vět. Manuálové stránky jsou daleko přehlednější.
  • 10. 1. 2008 0:27

    bez přezdívky
    Mě tu někdo přesvědčoval, že ovladače mohou být zaváděný jako moduly, a není kvůli nim nutné kompilovat jádro. Já mu oponoval, že řada modulů nejde zavádět (nebo naopak nejde přikompilovat do jádra), a mnohdy se o tom člověk dozví jen tak, že to prostě nefunguje :), na což dotyčný nereagoval. Jak to tedy je?

    Zlaté pravidlo pro práci s fulltexty: musíte vědět, jak se zeptat. V tom je každý systém trochu jiný. Knowledge base produktu, Wikipedia, Google, MSDN - pokaždé formulujete dotaz trochu jinak. A zatímco na Wiki řekněme link "hlava" v článku o praseti povede na článek o hlavě (část těla), v případě MSDN by vedl na článek o prasečí hlavě, což je celkem rozdíl.

    MSDN je primárně desktopový produkt. Existuje i online verze, ale pro vážné použití je lepší lokální instalace (mimochodem se typicky instaluje s Visual Studiem). Stránky manu jsou proti MSDN velmi chudé (a hlavně je chudá platforma, kterou popisují).
  • 10. 1. 2008 14:11

    bez přezdívky
    Já kompiluji celé jádro když vyjde jeho nová verze, ne když potřebuji přidat jeden ovladač.

    Pokud něco nejde přikompilovat do jádra nebo naopak nejde zkompilovat jako modul, dozví se to člověk už při konfiguraci jádra, kdy konfigurátor příslušné nastavení nedovolí. U součástí jádra je první možnost velmi výjimečná a druhá se týká jen hrstky základních věcí, které nemají nic společného s konkrétním hardwarem (podpora modulů by jako modul asi nebyla příliš užitečná).

    Když jsem asi před rokem hledal popis několika knihovních funkcí z Windows XP, vysypalo na mě MSDN hromadu odkazů týkajících se Windows CE a hromadu článků z Knowledge Base. Co jsem hledal jsem našel až o několik stránek výsledků dál.

    Ano, například stránka opendir(3) je proti MSDN článku o FindFirstFileEx opravdu velmi chudá. Možná to bude tím, že opendir neumí vedle své hlavní činnosti ještě vařit kávu, mýt nádobí a ani se nechystá vytírání podlahy. Přesto ale stručně říká naprosto vše, co při programování o opendir potřebuji vědět.
  • 10. 1. 2008 18:12

    bez přezdívky
    Ještě jendou k MSDN: nainstalujte si lokální verzi. Hledejte ve správné knihovně, nastavte si filtry.

    Ano, dokumentace FindFirstFileEx je delší, než opendir. On FindFirstFileEx totiž hledá soubor, což umožňuje využít index adresáře. Opendir jen vrátí directory stream (který si potom projdete kompletně). Navíc vidíte, že FindFirstFileEx je dokumentovaný daleko podrobněji. Je snad lepší API a lepší dokumentace nevýhodou? ;)