Linux pragmatik, ne fanatik

RTFM WIKI ..

Tak ty hledas jen divenku na jednu noc a nemuzes zadnou sehnat? No to je jedine dobre ty darebaku! Jdi si dal blekotat o sve poruse osobnosti, nejses nic jineho nez vycuranej, linej zmetek.

Proc myslis? Znam spoustu zen co nechce mit deti pripadne znam taky mlade manzele bez sexualniho zivota. Holt nova doba.

Kdo má Windows, musí mít HW pro Windows, aby mu měly ty Windows na čem běžet. Na čem mu poběží, však zjistí teprve z té stránky. Proč mi to jen připomíná Hlavu XXII?? Domyšlené to teda panáčkové rozhodně nemají.

Problém ne, spíš sranda, něco jako zararovanej winrar :-) A o lecčems to vypovídá. Zkuste si představit, že by šlo o jakoukoli jinou firmu než MS.

1983 - Ada zmeni programatorsky svet, chyby se stanou minulosti ...

1990 - C++ zmeni programatorsky svet, chyby se stanou minulosti, kod bude prehledny, znovupouzitelny ...

1995 - Java zmeni programatorsky svet, jednou programovat, vicekrat pouzit ...

2002 - .Net zmeni programatorsky svet, giganticky skok vpred v oblasti informacnich technologii, programator potrebuje pouze instalovat visual studio ...

Rad bych se jeste zeptal, kolik vam za to plati hrubeho mesicne. Ja umim take obacs napsat provokativni kecy, mozna bych si mohl privydelat.

Za diskuze na roou mi templáři dávají veškerý MS SW zdarma, mozkové implantáty s Windows Mobile, anděly světla kteří mě hlídají před nebezpečím a svody, a ještě mi posílají peníze. Aštar to celé schvaluje, Ještírkům je třeba vyhlásit boj. Chcete také? ;)

Vy si to programování představujete jako Hurvínek válku. Já už za svou programátorskou praxi opravil pěknou řádku chyb a ani jednu z kategorie "chová se divně" by .NET ani jiný úžasný systém detekovat vůbec nedokázal. Tim "divnym chovanim" myslel kolega urcite chyby typu preteceni zasobniku. To se Vam v Jave a NETu opravdu stat nemuze.

> Tim "divnym chovanim" myslel kolega urcite chyby typu preteceni zasobniku. To se Vam v Jave a NETu opravdu stat nemuze.

Přetečení zásobníku? To jsem viděl naposledy v Céčku. V C++ se mi to tedy nikdy nestalo. Ale možná Microsoft ukládá data ve std::string na zásobník místo na haldu.

> Kvalita dokumentace je proti Linuxu nesrovnatelně vyšší

Mozna tak programatorske dokumentace. Ale kvalita uzivatelske dokumentace je ve Windows (alespon podle mych starych zkusenosti) dost tragicka. Ta je zaplavena banalitama, ktere mi prijdou jasne, a dulezite veci tam bud nejsou, nebo je tam pres same banality clovek nenajde. Klice v registrech pak vetsinou nejsou dokumentovane vubec.

V Linuxu je situace velmi ruzna, ale zakladni nastroje z GNU jsou dokumentovany vyborne a z bohate nabidky software je vetsinou mozne vybrat takovy, ktery ma spickovou dokumentaci (coz je duvod, proc preferuji exim pred postfixem).

> Budu se opakovat, ale přesto: vyberte si pár běžných úkonů typu "change swap size", "add user", "change screen resolution",

Napoveda je v Linuxu proste jinak organizovana. Takovehle 'ukolove' napovedy jsou sepsane v podobe HOWTO dokumentu. Staci si vybrat vhodny HOWTO dokument a precist si ho.

Ve Windows se clovek musi prokousat radama typu 'Zkontrolujte, zda je tiskarna zapojena do elektriny' ci 'Zkontrolujte, zda je zapojen ethernetovy kabel do pocitace', ktere v dokumentaci k operacnimu systemu nemaji co delat.

> Klíče v Registry se nastavují pomocí GUI.

A kdyz napisi argumenty, proc je lepsi pouzivat textove konfiguraky nez GUI, tak odpoved je, ze stejnych vyhod je mozne docilit primou editaci registru, kdyz pak chci primo editovat klice v registru, tak dokumentace je jen k volbam v GUI. To v Linuxu mam oboji zaroven - vyhody editace konfguraku, ktery byva dobre dokumentovan.

> Zkuste ve Windows napsat "if /?", nebo "for /?". Dostanete nápovědu.

Obvykle velmi povrchni a prehledovou (zhruba jako v Unixu 'prikaz --help'). Je ve Windows podrobna napoveda k prikazum na urovni manu?

> Nápověda je v Linuxu organizovaná tak, že špatně. V nápovědě KDE se dočtu o tom, jak změnit tažením myší velikost okna, ale o běžných úkolech se nedočtu nic. HOWTO nenajdu, protože honápověda neobsahuje.

Nápověda je v Linuxu organizovaná velmi přehledně, přičemž (např. v KDE) není problém v jedné aplikaci najít dokumentaci k jiné (nebo v K Menu zvolit Nápověda a vybírat). Běžné úkoly jako je změna velikosti swapu jsou i v nápovědě KDE (mezi manuálovými stránkami).

> Ve Windows máte mimo jiné postupy pro troubleshooting. A zkontrolovat, jestli je tiskárna v zásuvce, je celkem podstatné. Lidé z helpdesku by vám o tom mohli vyprávět. Byl jsem svědkem toho, jak uživatel měl stažený jas na monitoru na nulu, a volal helpdesk, že počítač nejde (a co je na monitoru? nic? ani po resetu?) :)

Nápověda ve Windows mi přišla jako vhodná pouze pro troubleshooting. Ale v tom je o dost lepší než ta v Linuxu.

> Nejsou žádné relevantní důvody, proč by textové konfiguráky měly být lepší, než GUI. Nebo jsem takové nikdy neslyšel.

Dá se u registrů nějak nastavovat fine-granted permissions? Třeba aby některý uživatel měl právo měnit registry v některé části (např. podklíč HKLM\Software\Microsoft\Windows\CurrentVersion\Run)? Dá se část registrů (podklíč) nastavit read-only? U textových konfiguráků to lze poměrně snadno.

nastavování permissions u registrů - regedit, vyberte si kterýkoliv klíč nebo složku a přes rightclick si vyberte Permissions.

> Nejsou žádné relevantní důvody, proč by textové konfiguráky měly být lepší, než GUI.

- konfiguraky mohu snadno zalohovat ci prenaset z jednoho pocitace na jiny.

- konfiguraky mohu sdilet s ostatnimi uzivateli (emailem, vystavenim na webu).

- upravu konfiguraku mohu nekomu nadiktovat do telefonu a on ji bude schopen provest, aniz by znal cokoliv o danem programu (staci aby ovladal textovy editor). Oproti tomu postup v GUI nejsem schopen po pameti presne popsat, i kdyz jsem ho mnohokrat delal.

- pokud me neco zajima o nejake volbe v konfiguraku, tak jeji jmeno mohu snadno vyhledat v dokumentaci nebo vygooglit. Pokud me neco zajima o nejake volbe v GUI, tak se to googli o dost hure.

- pri konfiguraci mohu vyuzivat moznosti editoru (vyhledavani, nahrazovani), v GUI abych hledal danou polozku rucne.

- u komplikovanych konfiguraku je moznost jejich generovani skriptem z jednodussich konfiguraku navrzenych pro specifickou situaci.

- je explicitne oddelene pouzivani programu od jeho nastavovani - tim se software chova deterministicteji a tedy predvidatelneji. U GUI casto neni jasne, jestli dana volba je aktualni volba, nebo ma vliv na persistentni konfiguraci. U konfiguraku diky jejich explicitnosti ma uzivatel konfiguraci vic pod kontrolou.

Tedy presne jak jsem psal vyse:

"kdyz napisi argumenty, proc je lepsi pouzivat textove konfiguraky nez GUI, tak odpoved je, ze stejnych vyhod je mozne docilit primou editaci registru, kdyz pak chci primo editovat klice v registru, tak dokumentace je jen k volbam v GUI. To v Linuxu mam oboji zaroven - vyhody editace konfguraku, ktery byva dobre dokumentovan."

K ostatnim bodum jen:

> Hlavně je ale pravděpodobné, že to nebude třeba, protože druhá strana najde co potřebuje v GUI

Co znam nektere laiky, tak ty nejsou schopni si ve Windows ani nastavit IP adresu, pokud jim presne nerikas, co maji delat.

> Vyhledávat a nhrazovat v konfiguraci je velmi neobvyklý úkol

Nahrazovat mozna ano, ale vyhledavat je docela obvykle. Napriklad nedavno jsem si chtel nastavit v prohlizeci proxy a trvalo mi docela dloouho, nez jsem prislusnou volbu v tech zalozkach a podmenu nasel. Kdyby to bylo v konfiguraku, tak proste dam vyhledat "proxy" (bud v konfiguraku nebo v napovede) a mam to.

> Zeptal bych se: kdy jste naposledy ručně zakládal nebo editoval konfigurák KMailu, OpenOffice, FireFoxu, xmms nebo mplayeru?

Z vyse zminenych programu pouzivam akorat mplayer, ktery jsem konfiguroval tim, ze jsem si napsal shellovy alias (nebo mozna funkci, ted nevim) spoustici mplayer s pozadovanou mnozinou parametru.

Tipuji, ze vetsina desktopovych programu, ktere pouzivam, konfiguruji editaci textovych konfiguraku (napr. mutt, rxvt, sawfish, bash).

"Co znam nektere laiky, tak ty nejsou schopni si ve Windows ani nastavit IP adresu, pokud jim presne nerikas, co maji delat."

Co znam nketere laiky, tak ty nejsou schopni si v Linuxu ani nastavit IP adresu, pokud jim presne nerikas, co maji delat. A problem je, pokud maji jine distro nez ty. Pak jim muzes rikat co maji delat a jim je to stejne prd platne.

Pozor na strelbu do vlastnich rad :-D

> Zkuste se podívat na ihned.cz, zpravy.idnes.cz apod., a fulltextem vyhledat Linux. Možná budete překvapen.

Naprostá většina se Linuxu netýká, pouze se v nich nachází (jako je ten Asus Eee).

> Celkový koncept Linuxu je unixový. Tedy tty, command line, vi, hromada utilit, GUI jako nadstavba která může a nemusí být. GUI je mizerné, pro administraci je v Linuxu opravdu lepší command line. Ve Windows je lepší používat GUI, i když lze totéž dělat i z command line.

No, nejsem úplně seznámený s PowerShellem, takže v tom posledním nevím. GUI v Linuxu už dávno není mizerné, spousta věcí se dá nastavovat i přes webový server (dokonce tak lze instalovat nebo aktualizovat balíčky), jediná věc, co zatím chybí, je X server s možnostmi měnit parametry za běhu. Alfa verze ale již existuje.

> Dostupnost aplikací je v Linuxu velmi špatná, viz opět příspěvek linkovaný výše. Centrální repozitář není realistický. Pro Windows je tolik aplikací, že by repository muselo mít velkou spoustu TB. V případě Linuxu je hřebíčkem do rakve fakt, že každou aplikaci je nutné připravit pro každé distro a každou jeho verzi (Mandriva x, Mandriva x+1, OpenSuSE x, OpenSuse x+1, Ubuntu x, Ubuntu x1). Balíčkování, závislosti a snadná instalace končí, jakmile balíček není dostupný. V praxi navíc distra mají řadu balíčků bez popisu (nebo je popisem jen název balíčku), a po instalaci se balíček nijak neprojeví v GUI (pro uživatele instalace nemá žádný výsledek, protože nezná příkaz, kterým by balíček použil). A samozřejmě dostupnost produktivních aplikací typu účetnictví apod je tragická (viz ten link).

Máte pravdu, v Linuxu není sto různých správců souborů, jen asi deset (a tak je to se všemi ostatními aplikacemi). Dependency hell je poměrně nešťastný, ale úplně stejné to je ve Windows, i tam se střídaly různé verze různých knihoven (a zase to není tak hrozné, balíček pro Mandrivu x v Mandrivě x+1 i v SUSE y ze stejné doby s největší pravděpodobností fungovat bude). Pokud potřebuji nějaké to účetnictví, tak sáhnu po Wine. Jediné, co v Linuxu opravdu chybí, je, jak jsem již psal, CAD.

> Lokalizace Linuxu je hrozivá. Desítky procent textu jsou nelokalizované. Co lokalizované je, má ve spoustě případů úděsnou kvalitu. Na překladech je vidět, že je dělali amatéři, a navíc bez metodologie (ten samý originál se překládá různě). Nápověda často úplně chybí, nebo je bez lokalizace. Navíc nápověda ve Windows dovede odpovědět na otázky typu "change screen resolution", "add user", "change permission on file", "change swap size" apod. V Linuxu se typicky buď dozvíte něco typu "file blablalba.htm is missing", nebo nic nenajdete. Zkuste si vybrat běžné administrativní úkony, vyhledat si nápovědu v nějakém distru Linuxu, a ve Windows. Pěkně od nabídky Start, jak největší lama. A pak se svěřte s výsledkem.

Které desítky procent? Pokud vím, tak jediné, co opravdu není lokalizované, je nápověda. Problém s různými překlady je tak možná v konzoli, např. v KDE se překlady dělají metodologicky a ještě se pro jistotu ověřují.

Překlad ve Windows je opravdu profesionální, stačí se podívat, co se zobrazí ve výpisu oddílů na disku (místo oddíl je tam hlasitost). A rozhodně to není jediná chyba v překladu.

Jen tak pro zajímavost, před chvílí jsem nainstalovat microsoftí myš ve Windows XP a zjistil, že ty ovladače (i nápověda) nejsou lokalizované (a hned se mi podařilo zapnout lupu; samozřejmě v dokumentaci nic o tom, jak se vypíná, nebylo). V Linuxu ji stačilo zapojit, hned bez problému fungovala všechna tlačítka a nastavení, co ty tlačítka navíc mají dělat, jsem prováděl v přeložené aplikaci.

Ano, nápovědu má Windows nesrovnatelně lepší, i když dostat z ní kloudnou informaci stojí velké úsilí. Naproti tomu Linux má daleko použitelnější dokumentaci, bohužel nepřeloženou a s občas chybějícími stránkami.

Btw. proč v lokalizované nápovědě hledáte anglicky?

> Když jsme u dokumentace, máte nějakou představu, jak (nejlépe POSIX portabilně) získám z kódu seznam běžících procesů? Jak přidám z kódu lokálního uživatele, nebo uživatele do LDAP/Kerberos (ve Windows do Active Directory)? Jak z kódu získám seznam daemonů, jejich stav (běží/startuje/zastavuje se/stojí), a jak je mohu ovládat? Jak přehraji multimédia ve vlastní aplikaci? Na tyto a další otázky odpovídá MSDN, na jednom místě. Kvalita dokumentace je proti Linuxu nesrovnatelně vyšší. Nehledě na šíři a kvalitu celé vývojové platformy.

popen("ps -A", "r")
popen("useradd uživatel", "r") + popen("passwd uživatel", "w")
LDAP ani Kerberos nejsou POSIX
Démon je obyčejná aplikace (POSIX démony a ostatní procesy nerozlišuje); POSIX proces má jen tři základní stavy: běží / pauza (SIGSTOP) / stojí; ovládá se jako každý proces signály (HUP, TERM, KILL, ...)
Multimédia nejsou součástí POSIX, ale např. dokumentace ke xine je poměrně obsáhlá

> K vývoji: zkuste si spustit Visual Studio, a napsat si aplikaci, která provádí OCR nad soubory, které přibývají v nějakém adresáři, a výsledek posílá nějakém web servisu. Ve Windows vezmete kreditku, koupíte nějakou OCR komponentu, a máte OCR (stejně tak report generator, komponenty pro l=kařský imaging, nebo cokoliv jiného). Zbytek napíšete za chvilku. V .NETu, tedy s daleko méně chybami, než v C/C++. A když už nějakou chybu uděláte, skončí to zpravidla na kompilaci nebo výjimkou, a ne tím, že se aplikace bude chovat "tak nějak divně". A až budete hotový, pár kliky si vyrobte instalátor. KDevelop opravdu nestačí.

Ve Windows vezmete kreditku a vydáte pár desítek tisíc za jednu komponentu. V Linuxu nechám kreditku v peněžence, ale vezmu ocrad, pověsím se na FAM nebo dnotify a upload udělám přes FUSE (ftp, scp, ..., záleží na aplikaci). Za chvilku v shellu, nepotřebuji žádně obří GUI ani nic kompilovat. Anebo to udělám v .NET, Javě, Qt, C++, C, Pythonu, PHP nebo třeba ještě něčem jiném. A když nějakou chybu udělám, tak to nanejvýš skončí v debuggeru (pokud udělám chybu, že se to bude chovat divně, tak mi .NET nepomůže). No a potom si jedním příkazem (nebo v KDevelop kliknutím) vyrobím balíček. Takže stačí.

> Ano, prihlaseni jako bezny uzivatel a instalace programu nebo reseni systmovych veci pres gksu je super vec. Nicmene jestli celkovy koncept je lepsi nebo horsi bych si netroufl tvrdit. Napr. jsem jeste neslysel, ze by si na Windows musel uzivatel po instalaci update nebo SP instalovat (nebo dokonce kompilovat) znova vsechny drivery. Zatimco na linuxu musim pri kazdym updatu kernelu znova kompilovat vsechny moduly.

Pokud máte povolený module versioning (ve většině distribučních jader je), tak je potřebujete překompilovat jen, pokud se změní ABI. A to se zase tak často nemění. Takže jediné, co je potřeba, je přesunout moduly do nového umístění a depmod (ano, dalo by se ošetřit, aby se to dělalo samo, těžko říct, proč to v distribucích zatím není). Na druhou stranu, v Linuxu je potřeba doinstalovat jen minimum ovladačů (a ty, u kterých je to nutné - např. nVidia -, lze často vyklikat).

> Myslim si, pane kolego, ze jste MSDN jeste nevidel. To je opravdu vyborna dokumentace. Nevyrovna se ji ani jinak dobra Sun Developer Network.

MSDN jsem viděl ve Visual Sudiu a on-line a nepřišlo mi nějak o mnoho lepší, než je dokumentace v KDevelopu.