Kdyby čtenáři, posluchači a diváci (neboli jak je dnes módní "konzumenti obsahu") respektovali, že za dílem je skryta práce autora, omezil by tlak používání Digital Restrictions Managementu převážně na vydavatele-dementy (které by šlo snadno ignorovat a jít jinam). Bohatě by pak stačilo "Social DRM" (snadno odstranitelné, ale proč se s tím patlat, když neomezuje).
Kosmas.cz přidává do knih "Prodáno d.m.yyyy na www.Kosmas.cz zákazníkovi a.b@b.net".
Alza.cz přidává trochu obsáhlejší stránku.
... z ceho tak nekdo muze usuzovat?
Nedavno jsem si na Amazonu chtel neco poridit do sveho Kindlu. Zjistil jsem ale, ze tistena kniha stoji asi o 3 dolary mene nez verze pro Kindle... Vysvetlite mi, proc je cena eknihy vyssi, kdyz se nemusi tisknout, nemuse se nikam vozit, neni zapotrebi kamenneho obchodu apod.?
Toto je zavadejici, nebot nam to vnucuje chybnou predstavu, ze cena papirove knihy a e-knihy se lisi pouze o cenu tisku, tedy 10%.
Samozrejme i tech 10% je termin velmi zavadejici - zcela ignoruje rozdily mezi typem knihy (ucebnice, kniha v public domain, bestseller, odborna publikace), rozsahem nakladu i zvolenou kvalitou vysledne knihy (paperback, pevna vazba..). Ale toto neni prilis podstatne.
Naopak podstatna je zamena konecne ceny, za kterou si clovek knihu koupi a nakladu vydavatele na vyprodukovani jedne fyzicke knihy. To nejsou stejna cisla. Tyto dve ceny se mohou lisit o desitky az stovky procent, nebot vyznamnou cast ceny u knihy, stejne jako u jineho fyzickeho zbozi prodavaneho v beznych obchodech tvori marze obchodnika. Dale muzeme pricist cenu za skladovani a dopravu a jiz to vypada podstatne jinak.
Nemela by byt ignorovana ani cena pripadnych dotisku, ktera v pripade e-knihy neexistuje, nebo take fakt, ze vydavatel nemusi nijak resit rozsah nakladu a snazit se odhadnout zda kniha bude, nebo nebude mit uspech.
To je jen část pravdy. Nutno započítat
- zalámaní a úpravu textu, rozvržení na stránce (tj. práci korektora) protože na tištěnou knihu jsou přísnější požadavky, např. řádek by neměl končit spojkou či předložkou
- návrh obálky, grafiku (u e-knih to lze odfláknout)
- distribuci knih z tiskárny, opakovaný rozvoz do obchodů
- marže distribučním firmám, typicky 40-50 % ceny knihy
- skladné
- náklady na skartaci neprodaných výtisků
- případně náklady na dotisk knihy
Vím to, protože jsem měl vlastní nakladatelství
Naposledy jsem "eKnihu" ukradl v roce 1993. Šlo o příručku k assembleru MC 68000, kterou kdosi opsal do plain textu. Od té doby eKnihy pouze kupuji. V poslední době mám celou řadu titulů z O'Reilly. Co přesně že mám tedy dělat jinak, aby DRM nebylo potřeba?
Pro knihy mě to vlastně ani nezajímá, kupuji je bez DRM. Ale pro hudbu by mě to opravdu zajímalo a to od doby, kdy jsem "přišel" o několik CD s DRM po krachu iLegalne.cz. Nyní preferuji "tvrdou placku" a jen občas něco pořídím na iTunes. Rád bych přispěl k tomu, aby vydavatelé už nemuseli používat DRM a já si tak s klidem mohl opět kupovat "MP3". Co že to mám respektovat a dělat jinak?
Také radši koupím e-knihu, pokud bude perfektně udělaná (obsah, anotace, stránkování, ...). Licence na uživatele mi vadí, ale dokud existuje dost papírových knih tak to neřeším. Až začne papír mizet, přestanu e-knihy úplně nakupovat a budu trvat jen na papíru. Jako e-knihu stejně nechci žádnou hodnotnou (vícegenerační).
Dnes, když se kolem dívám, mnohdy kvalitnější knihy dělají lidi na koleně než "vydavatelství". Nemluvě o tom, že spousta dnešních knih vůbec za peníze nestojí - brak, brak, brak,... (začnu číst, jde to, po deseti stránkách otrava tak skáču dál děje, nedočtu stránku a e-knihu mažu).
Je to jednoduché. Kupujme jen kvalitní knihy, dobře zpracované, a jen bez DRM (když jsem viděl návod na Adobe DRM - na to se můžu vykváknout).
Navíc pouze ve formátech které umožňují plně knihu přeformátovat (což může být umožněno i PDF bez omezení, který ale nedoporučuji) podle potřeb čtenáře, žádné obskurní přednastavené formáty které nevyhovují téměř nikomu) - univerzálně tomu zatím odpovídá snad jen "ePub", u "PDB" jsem narazil na situaci, že je čtečka vůbec nenačte, "mobi" spousta čteček nezvládá.
P.S.
Jinak. Ty malé změny (textové značky) je docela stará záležitost. Dnes se takhle docela běžně (jak kdo) kontroluje kopírování obsahu z webových stránek. O jiném druhu nasazení se hovoří snad již deset let.
P.P.S.
Je běžné, že čtečka se nepřipojí pomocí ad-hoc WiFi připojení? To se to pak nakupují e-knihy (o kopírování obsahu od/z počítače nemluvě). Každý Pepa má doma přístupový WiFi bod, neustále připojený do Internetu. Divím se, že výrobci čteček to rovnou nevymysleli jako to chtějí herní konzole - kdo čte, musí být neustále on-line.
Ty zjevně nic. Bohužel takových menšina.
Já e-knihy taky v principu jenom kupuju. I když nemálo "klasických" děl je v elektronické podobě dostupných i zdarma, stačí zapátrat (alespoň pro obecný rozhled doporučuji). Jenom u starších titulů, které jsou dostupné prakticky jenom přes antikvariáty a z podobných zdrojů, se chovám jako v knihovně: stáhnu, přečtu, smažu - novou totiž koupit nelze => autorovi ani distributorovi nevzniká žádná škoda ani ušlý zisk (leda vlastní blbostí, že už nedistribuují).
Tim ze si to kupujes davas zcela jasne najevo, ze ti to nevadi. Viz ilegalne. Proto je treba si to sosnou, s radove lepsim supportem a gratis, cimz padem to casem povede ke krachu tech, kteri nejscou ochotni/schopni nabidnout odpovidajici sluzbu. To je jedina spravna cesta.
BTW: O kradezi nemuze byt rec, ty sis poridil zcela legalni a !PREDPLACENOU! kopii pro osobni potrebu.
Az budou vydavatele, nakladatele ... a dalsi paraziti respektovat penize potencielnich zakazniku, tak si mozna zase zacnu neco kupovat. Ale pokud se za SVE penize mam potykat s DRM, tak jim nedam ani korunu navic.
To nemluvim o tom, ze rad poslu nejaky $$$ autorovi ... ale nikoli nejakymu prostrednikovi.
Když půjde vystopovat čí kopie se šíří, tak ji piráti nebudou pirátit? A navíc když majitele licence může zjistit jen vydavatel?
Jak jsem to pochopil, tak když si jako pirát s úmyslem rozšířit dílo po internetu koupím dvě licence, tak z nich lehko vytvořím třetí verzi, z nichž ani jedna nebude moje. Možná bude někoho jiného a možná bude ještě neprodaná.
Nemusí to jít o...blafnout tak snadno. Pokud bude těch změn hodně a nebudeš znát klíč jejich rozmístění ani přibližný počet, nejsi schopen zajistit si „čistou kopii“.
Ad různé verze: dá se to udělat i hodně citlivě třeba pomocí různého dělení slov nebo změnou interpunkce tam, kde jsou možné různé zápisy. Napadá mě, že je možné třeba použít různé bílé znaky, tabulátory, tvrdé mezery na různých místech a podobně.
Pokud nebude zveřejněno co a jak se přesně používá a bude se toho používat hodně, nebude možné tyhle věci obcházet snadno. Stejně tak je možné třeba steganograficky měnit obrázky.
Bílé znaky, tabulátory, tvrdé mezery spolehlivě odstraní OCR ze screenshotů, což je dost rychlá metoda upirátění ebooku s neprolomeným DRM.
Takže jediné relevantní změny jsou obsahové. A není potřeba čistá kopie, ale vytvořit jinou kopii, ze které nelze poznat, kdo kupoval. Změn by muselo být opravdu hodně, aby vydavatelé mohli s vysokou pravděpodobností říct, kdo pirátil. Zvlášť, když kniha má třeba náklad 20 000 kusů, a 200 stran.
Vela zmien? Ani nahodou.
Dajme tomu, ze chceme predat radovo 60000 knih. Za tretim slovom v kazdom odstavci dame binarne jednu alebo dve medzery (kodujeme 0 a 1). Po prvych 16 odstavcoch mame zakovodane cislo zakaznika. Toto mozeme urobit v kazdej kapitole. Alebo mozeme kazdy vyskyt znaku "y" v pripade potreby nahradit jeho unicode verziou. 16 bitov schovame uz v +- tretej vete. Takze to mozeme opakovat aj na kazdej strane, nech je to pekne schovane. Dame 10 takychto metod cez seba a statisticky urcime, ktore najdene cislo mame najcastejsie (odstranite, alebo preformatujete vetsinu textu nahodne a aj tak najdem vami nenajdene sifrovanie rovnako vo vetsine textu a je to). Ligatury a slitky mozeme nahradzovat dvojicami znakov - ludia su hovada, nevsimnu si ani zarovnanie dolava, preco by si mali vsimnut "iny font".
Prehadzovanie slovosledu by som fakt zakazal - uz sa robil preklad, korekcia, tiskovy skriatok a teraz aj DRM? To sa uz ani nebude podobat na original...
Mal som tu smolu, ze na vysokej som si naozaj uzil trojsemestralku o sadzani textu, programovani latexu a od tej doby si aj viac uzivam DOBRE vytlacenu knihu. Ked som zbadal scany prvych vydani asi astounding stories mal som skoro orgazmicky zazitok. Dnes si kupite ekhnihu od ibux.sk a v ich citacke, ktora podporuje len ich vlastny drm format ani neviete zarovnat knihu do bloku - len dolava. A aj pri zobrazeni na fulscreen vo windows aplikacii sa kniha zobrazuje len v uzkom stlpci v strede obrazovky - tak preco by sa mali trapit s nejakou kvalitou.
Druhou vecou je, ze cena eknihy je velmi vysoka. Licencovanie DRM technologie este viac dvihne cenu a to uz fakt nie som ochotny platit. A este daju peniaze aj na pravnikov aby vymahali skody od "zlodejov".
Takze mam dve knihy s drm, a asi 30 bez drm a moja volba je jasna. Ziadna ochrana mi nestoji za problemy.
Tahle ochrana je silně nespolehlivá. Zdvojené mezery se odstraní snadno běžnou opravou formátování stejně jako Unicode náhrady se odstraní normalizací, font se odstraní převedením do plain textu, ligatury opět řeší Unicode normalizace. Navíc OCR to všechno obejde bez nějakých větších problémů, protože (stejně jako čtenář) to nerozpozná. Takže zase to bude fungovat jenom na pár malých ryb, co si na to nedají pozor.
Ta nová technika se snaží udělat to tak, že to přežije dokonce i OCR. Nicméně ve chvíli, kdy někdo bude mít k dispozici alespoň dvě verze stejné knihy (a čím víc, tím líp), tak žádné vodoznaky nemají moc šancí :-)
jako myšlenkový koncept zajímavý, ale aby těch změn mohlo být hodně, bude muset být i dostatečně dlouhý text. To za prvé. A za druhé, nějak nechápu jak znalost původního majitele licence zabrání dalšímu šíření. A "čistou" verzi pro anonymizaci nikdo nepotřebuje, zhruba stačí, když se ze dvou verzí, které se budou lišit alespoň ve dvou "bitech", vytvoří třetí. Nepotřebuje znát všechna místa, kde se provádějí změny.
Bílé znaky, tabulátory, tvrdé mezery budou omezovat uživatele například při vyhledávání slov a jdou "Najít a nahradit".
Jak říkám, jako "vodoznak" to je zajímavý, ale jestli to zabrání šíření, když to ani není vidět, to pochybuji. To mi ten podpis od kosmas nebo alza přijde lepší.
Kdyz jsem zacal cist, take me napadlo v prvni rade "kodovani" pomoci whitespace, deleni slov a podobne - tedy "neviditelnymi" vecmi. Ale v tom odkazu je videt, ze se meni cela slova a slovni spojeni (bohuzel nemecky prisis neumim, takze zavaznost zmen nejsem schopen posoudit). Toto povazuji za odpornou zrudnost. Zvlast proto, ze tyto zameny bude zjevne delat nejaky SW automaticky.
Miluji treba knihy Terryho Pratchetta (v originale), a by i jedna mala zamena slova za jeho sysnonymum znicila vtip nebo zmenila vyzneni.
Doufam, ze se jedna pouze o nejaky informacni sum, ktery zase zanikne, protoze jinak by to znamenalo likvidaci kvalitni literatury.
Pokud půjde opravdu o synonyma a spol. tak je to pěkné mršení knih. Když uvážím klasické knihy a český trh, rozšířená kniha se nachází klidně i v 1-2 milionu domácností. U e-knih by to znamenalo asi trojnásobek čtenářů (kteří by si měli každý pořídit vlastní knihu (hu hu).
To jako chtějí v "případném budoucnu" (které bez ojebání pravidel, a přání "knihkupců", čtenáři nemůže nikdy nastat) každou z těch jedinečně zmršit? A udržovat databázi zkryplení? Měli by si čechouni pospíšit, aby si žádný větší trh nealokoval dříve jemu vyhovující kurvítka.
Co se úniků knih týká, dáme je všichni do čoudu, a zaplatíme si za pár korun aby je někdo ukradl a hodil veřejně na Internet. Pak nějakýmu novinářskýmu hovadu stovku aby o tom napsal. Taková menší, "lokální" akce, jednou za pět let, by mohla stačit.
Tak, milé děti. To už je pro dnešek vše, zítra si povíme zase jinou pohádku o hloupém, zlém a hamižném...
No ja bych se na to podival asi trochu jinak. Nakladatel koupi prava od autora za nejakou sumu a z kazde prodane knihy mu da jeste nejake to procento. Todle je asi potreba zachovat i v pripade e-knih, jinak by to nemelo vyznam a mohli by to rovnou zabalit. Otazka je, jak toho dosahnout. Misto predrazenych, knihozmrsovacich technik, by meli predevsim slevit ze svych marzi a prodavat e-knihy vyrazne levneji nez je to ted. Pokud bude kniha stat misto 250kc nejakych 25, tak pro vetsinu lidi to nebude problem a knihu si radi koupi. A rozhodne si ji koupi vic lidi nez za tech 250. Ve finale tak mozna nakladatel bude mit vetsi zisk.
Pokud si koupim papirovou knihu, muzu s ni nalozit tak jak ja uznam za vhodne. Mohu ji zapujcit, prodat, venovat, muzu z ni udelat trhaci kalendar, pouzit ji jako hayzlpapir, muzu s ni podlozit stul, muzu ji vyhodit, znicit, spalit v krbu, muzu si s ni vytapetovat byt atp. Tu knihu jsem zaplatil, je mym majetkem a nikdo mi nemuze narizovat jak s tou knihou mam nalozit.
Tohle by melo fungovat i u elektronickych knih. Bohuzel uz na to neni nahlizeno jako na knihu ale jako na software a v tom je asi ten zasadni problem. Pokud si to koupim musim mit moznost to zase klidne dal prodat. A to nelze.
Takze me napada myslenka, ze si vlastne nekupujeme knihu ale pouze prava na jeji precteni a za to platit 250kc ja fakt nebudu.
Nerozlišujete 2 části papírové knihy: Papírová kniha obsahuje cenu za materiál, přičemž si s ní jako s materiálem můžete dělat, co chcete. Dále zahrnuje nějaká práva k užití, takže se samotným obsahem už si nemůžete dělat, co chcete. To taky může znamenat, že práva k onomu obsahu nesmíte postoupit prodejem. K materiálu ano, ale asi to budete těžko oddělovat, leda byste vycucal písmenka jak chobotničky z Čertovky.
Tak teda řekněme, že zjistili, že nelegální kopie má původ v člověku A.
K čemu je ta informace dobrá?
Ten člověk se bude hájit, že na něj mluvíte čínsky, že nechápe a nerozumí, jak se jeho kopie dostala do oběhu. A možná bude mít pravdu, možná ne.
A co dál?
To má být nějaký pokus jak odradit platící zákazníky tím, že jim při nákupu e-knihy bude v principu hrozit popotahování po soudech (normální člověk, včetně těch hodně nadprůměrně IT-zdatných, není schopen zabezpečit, aby všechna jeho data byla za všech okolností nehacknutelná)?