Názory k článku
Malí hmyzem inspirovaní roboti
-
Univerzita za státní peníze něco vyzkoumá, výsledky zašle do časopisu vlastněného soukromou firmou, a ta pak vybírá peníze za přístup k článku. Krása.
Naštěstí se objevují snahy s tím něco dělat. https://en.wikipedia.org/wiki/Plan_SDo té doby asi budeme muset používat SciHub....
-
Problém je, že univerzity dneska svým chováním mnohem více připomínají soukromé firmy dotované státem, než opravdové univerzity -- místa pro sdílení a rozšiřování vzdělanosti... Univerzita má z toho, že uveřejní článek v prestižním časopise, body, které zvyšují její prestiž, z čehož má víc dotací (případně víc studentů a tedy víc peněz).
Zároveň ten objev bude nejspíš stejně patentovat a patent pak buď prodá nebo si sežene investora, se kterým bude společně za ekonomický zisk ve výzkumu a výrobě pokračovat.
Koneckonců i přednášky na univerzitách jsou sice veřejné, ale dostat se do budovy bez čipové karty není většinou úplně jednoduché...
-
Souhlas. A doktorandi jsou levná pracovní síla pro práci na grantech, jejichž většina se někde rozplyne.
Jen bych teda upozornil na jednu věc. Za studenty dneska univerzity dostávají jen velice malé procento svého rozpočtu! Většinu příjmů tvoří výzkum. Doporučuji mrknout do výročních zpráv. Tím pádem jsou běžní studenti pro vedení jen brzdou v dalším rozvoji školy - pedagogové ztrácí čas učením, místo aby se věnovali lukrativnějšímu výzkumu. Proto tu jsou tendence snižovat počet studentů...
14. 7. 2019, 22:26 editováno autorem komentáře
-
Recenzenti za hodnocení článku nedostávají zaplaceno.
Placený je jen editor, který vybírá a oslovuje recenzenty, a na základě jejich stanovisek článek přijme, nepřijme, nebo vrátí k úpravě.Jinak to, že článek projde recenzním řízením opravdu neznamená, že se ty výsledky někdo pokoušel nezávisle ověřit nebo replikovat.
-
Nicméně, za mě by bylo férovější placení za publikaci. Ovšem s férovým poplatkem spočteným z acceptance ratu, průměrné časové náročnosti a hodinové sazby editora.
Muselo by se to ale udělat tak, aby placení nákladů na publikaci nešlo z rozpočtu univerzit. Mělo by to fungovat tak, že náklady na publikaci zaplatí univerzita, ale vzápětí je vykáže státu, který jí je 100% proplatí nazpět (pokud jde o článek v dostatečně kvalitním časopise). Tím se zajistí, že univerzity nebudou mít motivaci kvůli úsporám nutit lidi k publikaci v levnějších žurnálech s vyšším acceptance rate (a tedy typicky horší úrovní).
Zohlednění acceptance ratu při výpočtu sazby by zase mělo odrazovat editory od toho, aby akceptovali všechno. Protože finančně pro ně vyjde na stejno, zda přijmou všechny články nebo jenom polovinu. -
Doporučuji si přečíst výroční zprávu zmíněné školy, zjistíte že právě podobné výzkumy financují její provoz cca 25%. Kromě toho nikdo vám nebrání si koupit ten článek. Máte vůbec tušení kolik patentů tak škola vlastni, kolik vydělává a kolik stojí její provoz?
https://rapport-annuel.epfl.ch/en/2018/page/financial-statements/
-
Pokud šlo skutečně o reakci na mě, tak bych si dovolil upozornit, že z toho, že si ten článek někdo koupí ta univerzita nedostane ani korunu. Krom toho těch 25% není pravda. Jde o mezisoučet několika předcházejících řádků v tabulce, a je v něm zahrnut i státní grantový systém. Reálně mimo státní a EU podporu získávají zhruba 7% rozpočtu.
Kolik je férová cena za patent je otázka sama o sobě. Na objev nového léku totiž nestačila ta jedna laboratoř, která ho nakonec objevila. Na objevu léku se podílela i ta spousta laboratoří, která prošlapávala slepé uličky. Protože na začátku nikdo neví, která cesta povede k cíli, a je potřeba ty cesty prostě projít všechny... (Samozřejmě tím nechci říct, že jsou všichni vědci a všechny laboratoře stejně dobré, ale....)
-
Samozřejmě se nemůžeme divit, nějak se to ufinancovat musí, hlavně ta myslenka, že vše má být zdarma je prostě podle mě zcestná. Kromě toho, tady se ta debata točí kolem toho, že je hrozné zaplatit cca dva obědy za článek v prestižním vědeckém časopise co vychází už 130 let. Tohle prostě nechápu. Nehledě na to, že být publikován je věcí prestiže vědců. Kromě toho to již je 3 studie na toto téma od stejného teamu od roku 2015.
Nehledě na to, že kdyby si alespoň někdo dal práci, tak našel záznam v Infoscience (EPFL scientific publications) https://infoscience.epfl.ch/record/231819?ln=en
A odtud už jen jeden klik (Digital Object Identifier - DOI) na https://ieeexplore.ieee.org/document/8253607 a máte zde celý text.
Trocha rešerše a tím bych zakončil tuto debatu mnoha povyku pro nic.
-
Proto říkám, že by se mělo platit za publikaci. Když si to vztáhnu na české poměry, je trochu divné, chtít po někom, kdo zaplatil výzkum ještě platit za to, že si výsledky toho výzkumu teda může přečíst. To ať si ti akademici ty svoje články nechaj, a dělají si vědu za svoje peníze, nebo peníze získané prodejem těch článků.
Kdybys někdy řešil aplikovanej výzkum (i v komerční sféře), tak víš, kolik si těch článků člověk musí přečíst a prolistovat, než zmapuje různé přístupy jak ten problém řešit. To už je hodně obědů. A to ani nemluvím o tom, že to, zda se metoda z článku dá použít i na tvůj problém z abstraktu fakt nevyčteš.
Ten článek fakt nemám problém najít. SciHub používám i přesto, že mám přístup ke všem zdrojům z mojí univerzity. Je to pohodlnější.
Po velkých protestech akademické obce se věci dávají do pohybu na celoevropské úrovni. Takže to asi nebude mnoho povyku pro nic.
