V rámci programu Artemis plánuje NASA návrat astronautů na Měsíc v roce 2024. Předtím bude na Měsíci vybudována síť LunaNet, která bude podobná jako WiFi s velkým počtem vysílačů. To umožní využívat také přesnou polohu a čas.
Počítá se také s varováními v reálném čase například před slunečními erupcemi. Více detailů najdete v draftu NASA.
(zdroj: slashdot)
Podla titulku som myslel, že to sľubuje jeden nemenovaný techno-vizionár. Ale ten už podľa svojho časového harmonogramu buduje kolóniu na Marse.
Keďže to ale hovorí NASA, neviem čo si o tom myslieť. Tiež sa mi nezdá, že by boli nejako špeciálne pripravený.
Na druhú stranu, aj keď tam už pracuje veľa popularizátorov a zabávačov pre verejnosť ( aby dostali peniaze z rozpočtu ), tým predsa len verím oveľa viac.
No ano, uz ted se vi ze bude zpozdeni, treba kvuli skafandrum:
"the suits would not be ready for flight until April 2025 at the earliest ... a lunar landing in late 2024 as NASA currently plans is not feasible."
https://en.wikipedia.org/wiki/Artemis_program#cite_note-177
Suhlas :) v tom roku mozno Mesiac obletia (SpaceX raketou, a mozno aj SLS bez posadky), ale moznost pristatia je diskutabilna.
SLS je uplne mimo plan - jeho prestizny planovany naklad Europa Clipper pojde na Falcon Heavy, lebo a) SLS by nestihal plan Artemis (co asi nestihne aj tak) b) start SLS je drahy a c) SLS ma pri starte ovela vacsie otrasy, co znamena extra naklady.
Skor by som uveril, ze pristatie zorganizuje SpaceX vo vlastnej rezii :)
Ano, to je paráda, jen tak dál, lítejme do kosmu, dělejme základy na Měsíci a Marsu, nalijme peníze a zdroje do takový pi****n. To je totiž hlavní priorita co tahle planeta, potažmo obyvatelé potřebují a co velmi rádi budou platit ze svých daní. Proč by se taky prachy vráželi do vývoje techniky a technologie co je potřeba k životu... A nás všechny pak může takový internet na Měsíci hřát u srdíčka, až budeme muset jezdit v předražených autech na baterky s dojezdem 100 km, platit drahé energie z obnovitelných zdrojů. A to jsem ještě hodně optimista, protože to spíš tak vypadá, že se jezdit nebude, energie taky nebude a jestli bude co žrát, tak to je dost otázka.
Univerzity, výzkumné instituce i soukromé firmy můžou dělat výzkum, vývoj a experimenty v oblastech, pro které se samy rozhodnou, nikdo jim do toho nemá co kecat. Daně "investované" do výzkumu a vývoje se mnohonásobně vrátí (včetně základního výzkumu), přinejmenším ta část, kam nespadá letenka první třídou na konferenci v pětihvězdičkovém resortu v Honolulu.
Univerzity a výzkumné instituce většinou buď ve státním držení všude na světě nebo podporované z veřejných peněz. To, že si tyto instituce (tedy ty placené z veřejných peněz) mohou zkoumat co chtějí bylo ospravedlnitelné v době kdy nebyly žádné greendealy apod. Jistěže se peníze investované do těch některých institucí většinou vrátí. Na druhou stranu se podívejte, čím se dnes některé univerzity zabývají, zvlášť ty sociálně zaměřené.
Co se týče soukromých společností, tak pokud zkoumají za své, tak to je jejich věc. Pokud však zkoumají za státní (granty, dotace), tak to už je jiná.
Co se týče soukromých společností, tak pokud zkoumají za své, tak to je jejich věc. Pokud však zkoumají za státní (granty, dotace), tak to už je jiná.
Zpochybňujete snad správnost dotace na inovativní výrobu hedvábného toastového chleba za 100 milionů Kč? Vždyť ten chleba podstatně zlepší život lidem, hlavně seniorům :-)
Rád bych tě upozornil na rozpory ve tvém uvažování:
- energie z obnovitelných zdrojů je to, co naše ekologicky přetížená planeta potřebuje
- space technologie jsou sice gekovina, ale za a/ funguje to jako motivace; za b/ brutálně nakopávají technologický vývoj
Je to možná neintuitivní, o tom žádná, ale bohužel je to docela správná strategie.
Co naše planeta potřebuje je hlavně energie z jádra a obnovitelné zdroje pouze pokud se takový zdroj ekonomicky vyplatí a může přispět současné situaci. Co se děje kolem obnovitelných zdrojů bohužel spíš připomíná komunistickou agitku.
Jistě, vesmírné technologie přinesli hodně, ale jako vedlejší produkt. Nepřinesli by však zdroje do nich investované ještě více, kdyby by se tyto zdroje použily primárně na řešení jiných, životně důležitějších, konkrétních problémů?
Co naše planeta potřebuje je hlavně energie z jádra
Zkoušel jsem se planety zeptat, co potřebuje a vůbec mi neodpověděla. Jako kdyby jí to bylo jedno.
Nepřinesli by však zdroje do nich investované ještě více, kdyby by se tyto zdroje použily primárně na řešení jiných, životně důležitějších, konkrétních problémů?
Když Frantovi ze šroubárny neseberou peníze na daních, tak si své životní problémy vyřeší sám. A jistě při tom vymyslí i nějakou novou technologii :-)
"Co naše planeta potřebuje je hlavně energie" - není pravda, planeta ji fakt nepotřebuje.
Co my lidé potřebujeme:
* energie z jádra - pokud se takový zdroj ekonomicky vyplatí
* a obnovitelné zdroje pouze - pokud se takový zdroj ekonomicky vyplatí
Jaderná energetika je nenahraditelná a určitě lepší než fosilní, ale nesmíme si to malovat narůžovo, vždy to byla velká a nejistá investice i čistě ekonomicky. Zeptejte se třeba Finů jak se jim daří stavět reaktor v Olkiluoto (měl být hotov 2009, další odklady dodnes).
jaderná energetika je nenahraditelná v nejbližších letech
Nechci odbočovat, asi máte pravdu. Jen bych nepodceňoval dvě věci: 1) vyhořelé palivo bude vyžadovat péči, když už nebude produkovat žádný užitek, takže je to vlastně dosti drahá půjčka. 2) jaderná elektrárna je obyčejný tepelný stroj, který dvojnásobek množství vyrobené elektřiny vyhodí jako odpadní teplo. Mimochodem, dnes jsem slyšel zajímavou myšlenku, že vodní pára je nejrozšířenější skleníkový plyn.
Opakuješ stále dokola ty samé omílané kecy. Faktem že od WWII NEBYLI VYNALEZENY ŽÁDNÉ NOVÉ ZDROJE PRO VÝROBU ENERIE. Všechno co dneska používám,e jsou jenom produkty vytvořené(objevené) v předchozích stoletích ( uhlí, ropa, plyn, uran, vítr. slunce) kdy žádné dotace, granty od států neexistovaly.(viz. fotovoltanika = Einsteinuv fotoefekt někdy kolem +-1905 a to byl zaměstnanec na patentovém úřadě). V žádném případě neospravedlníš nezodpovědné sypání veřejných peněz(které se plýtvají do naprosto nesmyslných projektů) do akademické obce která líná, hloupá a neinteligetní. Akademické obce jsou prakticky plné v některých případech sice hodných lidí ale většinou podprůměrně či průměrně schopných lidí, kvalitativně nijak nerozlišitelných od kuchaře, popeláře či pekaře. Po WWII došlo zaplevení vědeckých profesí obyčejnými nevyjímečnými a neinteligetními šprty. A dokud tento "genetický póvl" nepotáhne zpátky tam kam patřil v tom 18,19,20 století nebudou žádné vyjímečné vynálezy, protože na to prostě nemají.
PS. doporučuji si přečíst informace tvz. "věků geniú", kdy začal, kdy skončil a jaké klíčové objevy byli v tu dobu objeveny.
Tak tohle mi přijde jako jeden z nejzaslepenějších postojů, co jsem tu četl. Wrong on so many levels.
Doporučoval bych zatnout zuby a navštívit přednášky v nějaké státem financované instituci (ano, té plné údajných hlupáků a nemakačenků) - a třeba se dovzdělat na téma, jak dlouhá cesta je mezi teorií fotoefektu k funkčnímu fotovoltaickému panelu.
A ještě mi to nedá. Předřečníkovi to možná bude jedno, ale kdyby téma energetiky pro budoucnost někoho zajímalo, stojí za to si přečíst i o jaderných reaktorech 4. generace.
Štěpení jádra je pravda objev docela starý, ale principy, na kterých jde zvyšovat výtěžnost paliva a snižovat množství aktivního odpadu, jsou skutečně zásadním a docela moderním objevem. Je tu ještě hodně práce pro inženýry a politiky, než z toho bude nějaký užitek.
že nemůžete jet do práce / na nákup / k doktorovi... protože není palivo
LunaNet ani plány na měsíční základnu nejspíš nezpůsobí nedostatek paliva. Nezapomínejme, že výzkum probíhá i v energetice, například výroba syntetických paliv z přebytků OZE nebo nové konstrukce akumulátorů. Za druhé světové války bylo na trhu málo benzinu, tak se auta přestavovala na dřevoplyn. Byl problém -> našlo se řešení.
To je velmi úzký a jednoduchý pohled na věc, který vyplývá z mylného pohledu, že existuje „tady na zemi“ a „tam ve vesmíru“. Obojí je součástí stejného života, je to vymýšleno stejnými vědci a vyráběno stejným průmyslem. Investice do jednoho pozitivně ovlivňují výsledek druhého a naopak.
Doporučuji se podívat, co všechno přinesl jen samotný projekt Apollo. Znamenal úkoly pro stovky tisíc lidí pokrývající prakticky všechny oblasti lidského života. Výsledkem je obrovské nakopnutí průmyslu, vědy a pokroku, které je srovnatelné jen s velkou válkou. Shodneme se asi na tom, že je lepší udělat základnu na Marsu než se kvůli pokroku rozstřílet na maděru.
Namátkou věci, které vznikly nebo byly dotaženy do produkčního stavu v rámci projektu Apollo: bateriový vysavač, termopřikrývka, digitální kamery, nehořlavé materiály, suchý zip, vakuované jídlo, dehydratované potraviny, počítačové řízení letu (fly-by-wire), rozvoj integrovaných obvodů, dálková komunikační technika a mnoho dalšího.
Sice vnitrne souhlasim, ale ... je to jen takova omilana berlicka.
Naprosto nevime, jak by vypadal vyzkum a vyvoj bez programu Apollo, proste proto ze nemame druhou zemi na ktere by slo takhle experimentovat. Je klidne mozne, ze ten rozvoj vyzkumu a vyvoje byl jen maly a vicemene zanedbatelny stouch. Treba by vetsina veci byla vyvinuta i bez programu Apollo jen o malo pozdeji.
Treba by vetsina veci byla vyvinuta i bez programu Apollo jen o malo pozdeji.
To nevíme, ale připadá mi to málo pravděpodobné, protože většinou překonáváme jen překážku kterou neumíme obejít. Nemusíme-li, neděláme to. Dostat své technologie do vesmíru je výhodné pro vedení války s protivníkem, který tam své technologie nemá. Aby se tam ty technologie dostaly, je třeba překonat mnoho překážek, které by se jinak nemusely překonávat. A ten, kdo bude mít pokročilejší zbraně (či obecně technologie) se nemusí být sousedova klacku, případně s nimi může sám souseda přemoci a zmocnit se jeho věcí. Ať se nám to líbí nebo ne, jsme potomci těch, kteří v nějakou dobu měli "lepší klacek".
Z praxe, k myšlení a hledání řešení tě donutí až omezení. Když tě přikoupení 20 CPU v čmoudu stojí míň, než půlden přemýšlení, tak jedeš v úplně jiné realitě.
Před rokem jsem se bavil s kolegama z jinýho kanclu (JAVA team), kdo co programuje. Vylíčil jsem jim, že dělám dekódování dat z jednoho přijímače a řeším dekódování dat. A rozjela se debata:
- Tak použij ten a ten algoritmus, ...
- Ale ten má O 2^n, na to nemám výkon
- By voko by to 200MHz s přehledem stačilo...
- Jedu na 12MHz
- Tvl, to je maximálka?
- Ne, procák zvládne 16 MHz, ale pak moc žere, tak no nechci zbytečně honit.
- A nechceš si koupit výkonnějsí procák?
- Ne, je to embedded zařízení. Co tam je, to tam zůstane.
- Tak si předpočítej výsledky a narvi je do RAMky
- Tam ne to není misto.
- Ale to nezabere tak moc, do 1M se vejdeš...
- Mám celkově 2kB a v tom je i stack, komunikační FIFO a data plánovače systému. Víc jak 700B neseškrábu.
- Boha! A jak jsi do toho dostal JVM? A kam načítáš framework?
- Nijak, prostě jedu na železe bez frameworku
- Hele, a co kdybys teda ty tabulky nacpal do FLASH, když máš málo RAMky?
- Do 6kB? Tak to chci vidět
- Ty máš jenom 6kB FLASH? To jde?
- Ne, mám 8kB, ale něco sežere tabulka vektorů přerušení, systém a konstanty komunikačního protokolu, jeden sektor je na uložení konfigurace, takže zbytek pro program je asi šest kilo
- Tak to je brutus. 8B na instrukci, to se ti jich tam teda moc nevejde...
- Klid, chlapi, má to 16b, ne 64, takže to není tak tragický
- A co kdybys si to poslal přepočítat někam na server?
- Jak, když mám jenom sériovku no nadřízenýho systému a je daný protokol?
- Tak to máš blbý. Kterej vůl tam strčil tak blbej procák?
- Já
- Ty jsi masochosta?!? Proč to děláš?
- V zařízení na něho zbylo 2.5 cm2 na desce, zákazník si vybásnil nějakou životnost baterky a hodil to do zadávačky a šéf to chce klasicky co nejlevnější a tohle stojí dvacku...
- A to myslíš, že ti bude fungovat? Vždyť je to nesmysl...
Fungovalo to.
Apollo projekt to priniesol hlavne preto, lebo sa do toho investovalo a podporovalo sa to. Keby sa rovnaké zadanie a rovnaké finančné krytie poskytlo mimo projekt, tiež by sa k tomu dospelo. Podobné peniaze idú do vojenského výskumu na nové zbrane, ktoré sa nakoniec používajú na zabíjanie ľudí. Neviem či si to za takúto cenu vieme ospravedlniť.
Chcel by som tiež pribrzdiť Váš optimizmus ohľadom cestovania vesmírom. Neviem či niekedy bude také niečo moźné, ale nateraz s technológiou ktorá je k dispozícii maximálne tak výlet na Mesiac. Nateraz myslím výhľad na niekoľko desaťročí dopredu. O nejakých základniach si môžeme nechať zdať. Tie su len v sci-fi filmoch a tweetoch pán Muska. Za posledné desaťročia sa neurobil takmer žiadny pokrok v raketovej technike. Stále používame chemický pohon, len sa zlepšila účinnosť a materiály. Ale to je nepodstatné, tu sa zlepšenie očakávať dá. Treba si však prečítať niečo zo zistení amerických a ruských vesmírnych agentúr o vplyve mikrogravitácie na ľudský organizmus. Ako sa vracajú astronauti po mesiacoch na ISS, aké zdravotné problémy sa u nich prejavujú a aká dlhá je rekonvalescencia. A to prosím hovoríme o zariadení, ktoré je stále v ochrannom magnetickom poli Zeme.
18. 10. 2021, 22:27 editováno autorem komentáře
To je pokrok z hlediska neplýtvání zdrojů velký, ale je to dobré v podstatě "jen" na obsluhu naší planety - družice, výzkum v ISS atd.
Pokud se bavíme o opravdovém cestování ve vesmíru jak píše Kylee, tak je to přínos 0,0001. Já jsem toho názoru, že to nebude možné nikdy a to jsem velký fanda scifi. Zůstaneme u toho, že budeme posílat roboty na zkoumání naší soustavy a to je vše. Dál se podívat dalekohledem nebo tam něco poslat, dobře, a pak čekat X desetiletí, že to pošle nějakou informaci zpět. A jestli se dá cestovat mezi hvězdnými soustavami, to je taky velká otázka.
Ale když už se bavíme o zkoumání naší soustavy, podstaty vesmíru, nebo tím, jestli někde žijí ufouni, tak za mě, jako super, je to zajímavost. Ovšem řešit a platit zajímavosti si můžu dovolit, když mi nehoří střecha u baráku a dolní patro nemám zatopené. Což je přesně ten stav kde jsme. Prvně musím uhasit, odvodnit, opravit a pak teprve se můžu zabývat tím, jestli si koupím plynový nebo indukční sporák...
K cestování vesmírem jsem také skeptický, je tam ještě hodně překážek a myslím, že zatím schází dostatečně silný důvod, který by to postrčil dopředu.
Kdyby se někdy podařilo kolonizovat nějakou planetu lidmi, vytvořilo by to jakýsi "fork", časem by vznikly dvě větve civilizací, které by mezi sebou dříve či později začaly soupeřit o další zdroje. Naštěstí to v dohledné době nehrozí.
Mít základnu na měsíci může pomoci dalšímu průzkumu a jako vedlejší efekt to přinese další zlepšováky do našeho života.
Jaké aktuální problémy lidstva máte na mysli? Že si ničíme životní prostředí? Obávám se, že to se může zastavit jedině nějakým velkým průšvihem, který pocítí většina lidí. Jinak je nepřesvědčíte o naléhavosti problému. Vždycky budou popírači problémů, kteří budou tvrdit, že střecha nehoří, že to je jen klam nebo malý ohníček, který sám zhasne a že ta záplava dolního patra je jen kondenzující vlhkost a že to vyschne...
