"Firma tvrdí, že je to další logický krok v podpoře Linuxu, který chtějí její zákazníci."
M$ si fakt nevidí do huby. Kdyby chtěli jejich zákazníci Linux, tak by jim nenutili Wokna.
Kromě toho, když slyším od M$ jak mu na srdci leží na srdci blaho Linuxu, tak mám z toho husí kůži jako oškubaný Tux.
"jádro s lepší architekturou"
LOL, NT kernel je mnohem důmyslnější než Linux, který je jen jedna velká hromada kódu bez žádného členění, kde si cokoliv vypíná a zapíná interrupty. NT kernel je zrovna asi tak jediná komponenta Windows, která je fakt dobře promyšlená. Nicméně zásluhy jdou spíše VMS.
https://en.wikipedia.org/wiki/Architecture_of_Windows_NT
https://everything2.com/index.pl?node_id=1509990
Niekedy tu architekturu dovedu do takej dokonalosti, ze zabudnu na zaklady.
Napriklad moznost zmazat otvoreny subor.
Preto sa ceni flexibilita a nie dokonalost z pohladu urcitej ery. Ked ma mat tvoje dielo dlhu zivotnost, musi mat schopnost prisposobit sa novym poziadavkam, a nie si robit radost, ze pred desiatkami rokov to bol vrchol modnej vlny.
K tomu třetímu linku, tedy USB. Řešení zvolené ve Windows mi připadá dobré. Na Linuxu je situace tak tragická, že vývojáři StreamOS dokonce přestali podporovat suspend/resume, protože podle nich za současného stavu podpory HW a SW na Linuxu nemůže spolehlivě fungovat. Jeden problém je v device managementu, právě v přiřazování ID zařízení. Další je ve video driverech.
https://github.com/ValveSoftware/SteamOS/issues/259
https://games.slashdot.org/comments.pl?sid=7855261&cid=50329207
Tak si to shrnme.
- W10 maji bash
- ve W10 lze spustit v HyperV nejen Linux
- W10 maji podporu vice aplikaci
- W10 maji lepsi podporu HW
- V beznem Linuxu neni PowerShell (neni ani v repozitarich)
- W10 je z dlouhodobeho hlediska stabilnejsi nez Linxovy desktop, kde vyvojari neustale pachaji na uzivatelich experimenty, casto nepovedene experimenty. :-(
Takze v podstate jediny duvod proc jeste mit Linuxovy desktop je, ze je zdarma, kdezto za W10 se stale jeste musi platit...
Na serveru je situace vyhodnejsi pro Linux, coz dokazuje treba Azure, kde pocet Linuxovych instanci stabilne narusta na ukor Windows serveru.
- w10 maju bash, ale treba davat pozor, akym editorom sa edituju subory. Ked sa pomixuje wsl a windows svet, tak je problem.
- v linuxe mozno spustit pod kvm nielen windows
- linux ma podporu inej mnoziny aplikacii.
- lepsia podpora hw vo w10 je dost diskutabilna, staci sa spytat lubovolneho majitela scannera, ktory ma ovladac pre TWAIN. To ako priklad.
- V beznom Linuxe nie je powershell, pretoze ho nie je treba. Ten, kto chce, si ho moze z microsoftieho repa doinstalovat.
- W10 nie je z dlhodobeho hladiska stabilnejsi ani nahodou, mame tu zo tretiu generaciu Metro aplikacii (teraz pod nazvom UWP), predosle su uz zarezane. Pouzivatelia W10 su predmetom experimentov, niektori pri tom dojdu aj o svoje dokumenty, ze ano, kym zvysok len o akekolvek sukromie, ktore predtym mali.
Takze tych dovodov preco pouzivat Linuxovy desktop je kapku viac.
1. Existují zařízení, která pod Linuxem prostě nefungují "drahé těžítko na papíry" se jim říká
2. Řada zařízení funguje v nějakém zredukovaném režimu (= ovladače dostupné pro Linux nezajistí stoprocentní výkon a využití všech možností)
3. Jistě existují i zařízení, která mají plnohodnotné ovladače, ovšem pokud ty nejsou v balíčkovacím systému, který používám, tak není pro mě triviální věcí je nainstalovat
A problém je, že pro nová zařízení často neseženete informace, do které z uvedených kategorií patří.
A pak je, sorry, opravdu jednodušší koupit zařízení, které funguje i bez napojení na počítač a neřešit ani jeho kategorizaci ani instalaci proprietálních ovladačů.
1. To je chyba výrobce
2. Může se stát, ale to co funguje aspoň OPRAVDU funguje
3. "Plnohodnotný driver" je open source a včas začleněn do odpovídající upstream mainline komponenty (kernel, CUPS, SANE, X.Org, Mesa, etc.), takže jsme zpět u bodu 1. AMD, Intel, Dell, HP, Qualcomm a další už to dávno pochopili, zatímco nVIDIA, ARM, Creative, VIA, Canon, Brother a další to zase zatvrzele pochopit odmítají. Důsledky takové zabedněnosti a svéřepého trvání na "dělání věcí úplně stejně, jak nás to na proprietárních systémech naučili Apple a Microsoft" zná každý ze zkušenosti a netřeba je omýlat donekonečna, natož je brát jako nevýhodu svobodných systémů.
ad 1. To je politika výrobce, lze předpokládat že za to má/očekává nějaké výhody od výrobců nesvobodného SW
ad 2. Souvisí do jisté míry s předchozím s tím, že se u konkrétních výrobků podařilo alespoň částečně prolomit informační embargo na ovládání (ale velice často až poté, co mašina není reálně na trhu). Případně že výrobce dává nějaké své ovladače horší kvality pro Linux.
ad 3. Ano, někteří výrobci dodávají své drivery mimo open source a tvrdí, že tím podporují svobodný OS (konkrétně jsem se s tím setkal u Brothers).
Nakonec jsem ale byl tč. uspokojen laserovou tiskárnou od HP, do které se vrazí fleška a tiskne to doc, docx, pdf a jpeg, a která na tu flešku skenuje do jpeg nebo pdf (taky kopíruje, ale na to PC opravdu není nikde potřeba). Víc nepotřebuji a kvalitou tisku foto (z jpg) jsem byl zaskočen (pozitivně). Odborníci mi to vysvětlili, že vzrostla kvalita pigmentů pro laserový tisk, takže se vyrovná inkoustu. Výhodou je, že zde (výhoda proti inkoustkám) nehrozí fenomén zasychání inkoustů a zničení tiskových hlav (které nakoupeny zvlášť stojí víc než tiskárna) a klesá tím cena provozu i při občasném používání a tiskárna nemusí být trvale zapnuta (spotřeba elektřiny)
Co sa tyka scannerov a tlaciarni, tie lepsejsie dokonca ziadne drivery nepotrebuju. Podporuju X standardnych protokolov na submitnutie print jobu, napr. IPP, a akceptuju pdf alebo pclm. Skenovat vedia rovno na smb alebo ftp share.
Akurat to nie su tie, co si kupuju ludia v Tescu za 50 euro. Zacina sa to objavovat a v tejto kategorii, pretoze ludia chcu tlacit zo svojich ifonov a androidov, ktore si presadzuju svoj driverless system (bonjour, resp. mopria).
Tak a teď ještě tu O Sněhurce, protože MS na uživatelích zásadně neexperimentuje - proto kolem roku 2014 vyházeli většinu testerů a udělali si je z platících uživatelů (jinak řečeno definitivně uvedli v praxi to, z čeho je svět léta podezíral). Močí nám všem na hlavu a už se to dokonce ani neobtěžují vydávat za déšť, jen teď víc "dávají špatným správám úsměvná hesla"...
M$SQL 2k17 ... by melo behat pod tuxem ... ale to spis bude ulitba tem, kteri uz jsou provozem widli tak nasrani, ze kvuli tomu klidne vymenej i zbytek infrastruktury.
Apropos, co myslis, muzes ty widle na kterych bezi to SQL opatchovat ... a pak nekdy az se ti to bude hodit retartovat? No nasrat, protoze ono ti to (bez ptani a bez kecu) to SQLko pri patchovani proste vypne.
naopak, bohuzel casto aby nekdo zaslepeny neco pochopil, je potreba mu ukazat priklad kterej vyvraci jeho predstavu, aneb to ze nekdo prestal delat ve velkem svinarny neznamena ze se maji ty predchozi prehlizec, natoz ti kteri je neprehlizi aby byli zovani zasekanci v minulem storoci...
ze ty rikas konkurencni boj tomu co Microsoft desitky let predvadel je dane (mimojine) tim ze pro Microsoft pracujes, ostatni tomu rikali/ji napr. ubohe amoralni svinarny...
V rámci konkurenčního boje je možné prakticky cokoliv, co není zakázáno zákonem.
Hodnotit něco jako "ubohe amoralni svinarny" je nutně subjektivní. Já bych tak například mohl hodnotit situaci kdy společnost AOL koupila Netscape, aby vytahala z MS kompenzaci za to že zdarma šířeným MSIE tvrdě konkuroval Nescapu. Když společnost AOL dostala z MS 750 milionů dolarů za to že si dovolil dávat svůj SW zdarma (tak jako to dělají všichni od Canonicalu přes Red Hat a Apple až po Google), tak ze dne na den zavřela Nescape, odstranila z budovy logo, vyházela programátory, a bylo hotovo. Je podle vás "uboha amoralni svinarna" když někdo koupí firmu a udržuje ji naživu jen proto, aby mohl dostat odškodnění, navíc za něco co stejně dělají všichni?
Další příklad? Společnost Sun Microsystems koupila společnost Star Division, včetně StarOffice. Do koupě a rozvoje produktu Sun nacpal v přepočtu miliardy Kč. Pak ten produkt uvolnili zdarma, což mělo poškodit velkého konkurenta Microsoft. Je podle vás "uboha amoralni svinarna" když někdo koupí firmu, napumpuje do ní miliardy, a pak dá výsledek zdarma, jen aby poškodil konkurenta?
V Sunu a IBM pak vytvořili polovičatý standard ODF, který ještě šest let poté nepopisoval ani vzorce ve spreadsheetech (nejspíš je to zbytná drobnost :D), a standardizovali ho. Myslíte že to bylo pro blaho všeho lidstva? Kdepak. Vytvořili nefunkční polostandard, a snažili se všemi silami zabránit konkurentovi, aby standardizoval svůj vlastní formát. Takové přenesení konkurenčního boje do standardizačního procesu bylo pokud vím bezprecedentní manipulací. Zároveň pánové najali armádu lobbyistů, kteří se snažili prosadit používání formátu ODF do zákonů po celém světě. Tím chtěli svůj komerčně neúspěšný produkt netržně protlačit, donutit státní správu používat podporovaný (a placený) StarOffice. Soukromé firmy by jistě následovaly, protože potřebují se státní správou komunikovat. Je podle vás takovýto způsob netržního konkurenčního boje "uboha amoralni svinarna"?
Tipnu si, že ve všech třech případech to budete hodnotit jako spravedlivý boj za lepší svět, nebo tak nějak. Jiní lidé, včetně mě, to vidí diametrálně odlišně. Proto bych subjektivní soudy typu "ubohe amoralni svinarny" do diskuse vůbec netahal.
Pokud jde o to srovnávání tržního konkurenčního boje s holocaustem, tak trvám na tom, že je to více než nevkusné. Připomínáte pak bláznivého aktivistu s alobalovou čepicí, který McDonald's vydává za fašistickou žido-zednářskou sektu provozující koncentrační tábory pro transgenderová kuřata :)
ad kausa Netscape: MS dostal jen to, o co si koledoval.
ad kausa Star Office: Proč by nemohli uvolnit svůj kancelářský produkt zdarma a žít z toho, že spolupracuje s jejich javou?
ODF je, pochopitelně, plnohodnotný standard, na rozdíl od doc nebo docx, což jsou naprosto obskurní pseudostandardy. Matematické vzorce z nějakých office jsem v životě nepotřeboval. Používán TeX, kde je to vyřešeno jednak kvalitně, jednak standardně, a pokud potřebuji vzoreček třeba v doc nebo odt dokumentu, tak ho vytvořím v TeXu, oprintscreenuji a vložím jako obrázek (už proto, že nehodlám složitě zjišťovat, zda konkrétní kancelářský produkt takový vzoreček vůbec umí).
OMG :/. Řeč byla o vzorcích ve spreadsheetech, tedy například =SUM(A5:B6). Specifikace ODF verze 1.0 (ISO/IEC 26300:2006) považuje vzorce prostě za string, a doporučuje aby ten string začínal namespace prefixem. Jinými slovy pokud interpretujete spreadsheet podle ODF 1.0 nebo 1.1, tak nerozumíte vzorcům. Technická komise OASIS zvaná Open Office XML Format Technical Committee (ano, původně šlo o formát OpenOffice, OpenDocument je jen marketingový název) k tomu slovy Larse Oppermanna ze Sun Microsystems napsala: "A comment was submitted concerning the inclusen [sic] of a grammar for spreadsheet formulas which conforming implementations should support. While we think that having interoperability on that level would be of great benefit to users, we do not belive that this is in the scope of the current specification."
A víte kdy se formát ODF naučil vzorce ve spreadsheetech? V ODF 1.2. To znamená OASIS verze po 6 letech od původní (OASIS) specifikace, ISO verze až po 9 letech od původní (ISO) specifikace.
Naopak specifikace OOXML už v první verzi (ECMA-376 1st edition, ještě před ISO standardizací) obsahuje celou kapitolu 3.17 věnovanou vzorům ve spreadsheetech, a v 3.17.7 najdete podrobný popis funkcí.
Takže je vidět, že o formátech ODF ani OOXML nic nevíte, netušíte ani že je řeč o vzorcích ve spreadsheetech, ačkoliv jsem to jasně psal. Ale zato rozhodně víte, že ODF je "plnohodnotný standard", kdežto OOXML "obskurní pseudostandard", protože to říkal Franta v hospodě :D
Vzorečky v tabulkovém procesoru uměla už StarOffice a OpenOffice je uměla od té doby. co ji znám. Navíc ještě bylo možné v obou volat javu a řešit to, co případně vzorečky neuměly matematickými funkcemi z javy, a ty jsou docela velké (ne, že bych to někdy potřeboval). A rozhodně je java lepší řešení než obskurní Visual Basic, který se po každé aktualizaci woken měnil tak, že soubory z excelu, které ho využívaly, se staly nefunkčními.
OMG :/. Ano, StarOffice i OpenOffice uměly vzorce. Jenže řeč není o aplikaci, ale o standardu ODF, což je standardizovaný formát OpenOffice. Ten ty vzorce popisoval jen jako string, s tím že funkce jsou závislé na konkrétní implementaci ODF. Jinými slovy pokud jste vzal ISO standard ODF a implementoval ho ve svém produktu, tak váš SW těm vzorcům ve spreadsheetech nerozuměl. Nevím jestli se na tom shodneme, ale mě připadá, že popis chování vzorců - včetně konkrétních funkcí - je pro datový formát spreadsheetu dosti zásadní věc.
VBA je poměrně jednoduchý a populární jazyk, ze kterého se mimochodem dají velmi snadno volat COM komponenty, a o něco méně snadno i Win32 API. Asi se shodneme, že zdaleka to není ideální jazyk :), ale od roku 1993, kdy se usadil v MS Office, se ho naučili všichni power users MS Office.
S aktualizacemi Windows se VBA nikdy neměnil, protože není součástí Windows. Pokud vám po aktualizaci Windows přestala fungovat nějaká makra, tak byla nejspíš špatně napsaná a spoléhala na něco na co spoléhat neměla.
Java byla svého času poměrně pěkný jazyk, nic proti. Ale závislost office balíku na molochu jménem Java, který je navíc plný závažných bezpečnostních problémů, mi přijde jako dost špatné řešení. Nakonec to je i důvod, proč z OpenOffice odstranili závislosti na Javě. Závislost těch pár posledních funkcionalit na Javě se dál odstraňuje.
Ano, ODF je 867 stránkový "nedodělek", co tehdy nedefinoval vzorce (i když je jejich sémantika víceméně shodná s Excelem, ale - uznávám - to přece není žádný standard) a OOXML je 6546 stránkový paskvil, obsahující nespočet vágností, nekonzistencí a chyb. Jeden "jednoduchý" příkad za všechny:
footnoteLayoutLikeWW8 - Specifies whether to <b>layout footnotes as is done in Word 6.0/95 and Word 7.0/97</b>
Netuším co to má jako být, ale technická specifikace to ROZHODNĚ NENÍ! Schválně jestli najdete kapitolu, kde je EXAKTNÍ DEFINICE, co ten Word 6.0/95 a Word 7.0/97 vlastně v daném případě dělají. Která ze jmenovaných "specifikací" je tedy očividně závislejší na konkrétní implementaci?
Výsledkem je, že OOXML nedokáže 100% správně zpracovat ani samotný MS Office a občas generuje výstup, kde se o všem tom rozsypaném čaji dozvíte až po uložení dokumentu, ukončení editoru a opětovném načtení. Velmi zajímavé je, že když v takovém případě uložíte dokument napřed v OOXML a hned pak v ODF, tak od ODF Vás editor odrazuje důrazným varováním, že to není nativní formát a nemusí platit WYSIWYG, přičemž OOXML se bez varování rozsype, zatímco ODF, vtipně schované až na konci seznamu dostupných formátů, dokáže nejen plně popsat daný dokument, ale dokonce po ukončení editoru vypadá naprosto stejně, jako při uložení. Z pohledu zmíněného varování je tedy vše úplně obráceně.
Nebojte, spousta z nás má ještě stále v živé paměti, jak probíhala standardizace OOXML, co z toho nakonec vzešlo a kolik kostlivců to odkrylo minimálně v procesech ISO/IEC JTC1.
Volání COM objektů (natož API OS) z dokumentů je pak nejen TOTÁLNĚ ZÁVISLÉ NA KONKRÉTNÍ IMPLEMENTACI, ale především obrovské bezpečnostní riziko, takže absolutně netuším, jak vůbec někoho mohlo napadnout, že je taková šílenost "potřeba", natož "dobrý nápad".
Co to tu zkoušíte za demagogii? Viděl jste vůbec specifikaci OOXML? Ten footnoteLayoutLikeWW8 má už v první verzi specifikace (ECMA-376 1st edition, ještě před ISO standardizací) popis na pár odstavců. V ISO verzi je to zařazené pod Transitional Migration Features, které se doporučuje nepoužívat u nových dokumentů, a při čtení starých dokumentů toto chování neimplementovat. Dokument je samozřejmě zcela čitelný i bez compatibility options typu footnoteLayoutLikeWW8, ale layout nemusí být 100% shodný.
Ze specifikace ECMA-376 1st edition:
2.15.3.26 footnoteLayoutLikeWW8 (Emulate Word 6.x/95/97 Footnote Placement)
This element specifies that applications shall emulate the behavior of a previously existing word processing application (Microsoft Word 6.x/95/97) when determining the placement of the contents of footnotes relative to the page on which the footnote reference occurs. This emulation typically involves some and/or all of the footnote being inappropriately placed on the page following the footnote reference.
[Guidance: To faithfully replicate this behavior, applications must imitate the behavior of that application, which involves many possible behaviors and cannot be faithfully placed into narrative for this Office Open XML Standard. If applications wish to match this behavior, they must utilize and duplicate the output of those applications. It is recommended that applications not intentionally replicate this behavior as it was deprecated due to issues with its output, and is maintained only for compatibility with existing documents from that application. end guidance]
Typically, applications shall not perform this compatibility. This element, when present with a val attribute value of true (or equivalent), specifies that applications shall attempt to mimic that existing word processing application in this regard.
[Example: Consider a WordprocessingML document with a series of footnotes.
If this compatibility setting is turned on:
<w:compat>
<w:footnoteLayoutLikeWW8 />
</w:compat>
Then applications should mimic the behavior of Microsoft Word 6.x/95/97 when determining the placement of those footnotes on the displayed page, as needed. end example]
Co to tu zkoušíte za demagogii? Viděl jste vůbec, že v té "specifikaci" OOXML na těch několika odstavcích není absolutně nic aspoň vzdáleně připomínajícího exaktní popis, co přesně má konformní implementace dělat (co, jak a kam má zobrazit)? Chápete vůbec, co vlastně řekli? S doporučením "nepoužívat u nových dokumentů" pochopitelně naprosto souhlasím, protože kvůli kompatibilitě nic podobného nepotřebujete - dobře navržený nový formát by totiž umožnil popis minulých, současných i předvídaných budoucích konceptů exaktně, místo jazykem typu "dělej to jako předchůdci" bez sebemenší zmínky, co to vlastně přesně znamená a zároveň byl maximálně rozšiřitelný o nepředvídané budoucí koncepty. Kompatibilita je v tomto případě schopnost přečíst starý formát a popsat totéž v novém, což je věc editoru a ne formátu. Míchání obou zmíněných kompetencí dohromady snad ani nelze brát jinak než buď jako absolutní neschopnost navrhovatele podobných řešení nebo snahu o co nejvíc klacků pod nohy všem, co chtějí standardu vyhovět, ale nemají kód implementující vše, co "specifikace definuje" tímto způsobem. To je přesně to, co všem na OOXML vadilo - formát, schopný popsat dokumenty, které po zpracování nemusí mít 100% shodné rozvržení je totiž absolutně k ničemu a jako "standard" popírá svůj účel.
Měříte dvojím metrem - na jednu stranu neustále kritizujete ODF za nedefinování vzorců a že pak musíte vyčítat požadované chování ze zdrojáků Open/LibreOffice a na druhou stranu absolutně nekriticky zatvrzele hájíte OOXML, kde Vás naprosto bezostyšně odkážou na chování implementace, která je dokonce proprietární, takže z ní bez reverse engineeringu nic nezjistíte.
Shodneme se na tom, že formát a jeho implementace jsou dvě různé věci. Například HTML spoustu věcí nepopisuje (resp. nepopisovalo), a výsledek tedy do značné míry závisí na konkrétním layout enginu. Podobný jev můžete vidět i u implementací ODF, mezi kterými se layout toho samého dokumentu může měnit. Layout engine se, pokud vím, měnil minimálně dvakrát. Tohle jsou dvě různé verze LibreOffice z let 2014 a 2017.
https://pasteboard.co/GYbE973.png
Pokud i za těchto okolností chcete shodu layoutu se staršími verzemi, tak nezbývá, než nějak indikovat, že chcete layout provést tak jako ve starší verzi layout enginu. A přesně to umožňují ty compatibility options. Pokud jste spokojený s tím co dělá s layoutem Open/LibreOffice, tak compatibility options nemusíte řešit, přesně jako to specifikace OOXML doporučuje. Pokud ten layout chcete zachovat, tak si můžete přečíst novější verze OOXML, které compatibility options probírají obsáhleji, a obsahují i ukázky renderování. Například ten footnoteLayoutLikeWW8 má ve specifikaci ISO/IEC 29500-4:2016 popis na tři stránky. Pak si ale nestěžujte, že je ta specifikace dlouhá :)
Ohledně toho dvojího metru se asi neshodneme. Mít možnost jaksi navíc při importu starého formátu také zachovat layout je u work processoru v podstatě volitelná feature, protože dokumenty mají být psané tak, aby si se změnou layoutu tím poradily (byť praxe je bohužel často jiná). Naopak mít ve formátu popsané vzorce ve spreadsheetech je zcela zásadní věc, protože bez vzorců je velká většina spreadsheetů na nic.
Pokud specifikace OOXML obsahuje odkazy na obskurní uzavřené formáty, tak prostě není otevřeným standardem. Ani v případě, kdyby se všichni ti, kdo kopali za Microsoft a schválili tuto parodii coby otevřeně specifikovaný formát postavili na hlavu.
A jsme taky u toho, že formáty typu .doc nebo docx jsou pro praxi bezcenné, protože není zaručeno, že ty dokumenty někdy v budoucnu bude možné načíst a zobrazit.
Specifikace OOXML neobsahuje žádné odkazy na "obskurní uzavřené formáty". V Transitional sekci, kterou se doporučuje neimplementovat pokud nepotřebujete přesně shodný layout dokumentu, je možno nastavit chování shodné se starými aplikacemi. Je to podrobně popsané, včetně ukázek renderování.
Ta Transitional část specifikace se dá bezpečně ignorovat, pokud netrváte na přesně shodném layoutu dokumentu. Navíc i pokud na shodném layoutu trváte, tak se ta Transitional část týká jen dokumentů vytvořených v Office 2003 a starších.
Nevím jestli u vás kvalitu standardu měříte na počet stránek :).Faktem je, že ODF je vysázené menším písmem, a verze 1.2 (OASIS) má už 1208 stránek. A to ještě neumí ani použitelné sledování změn v dokumentech.
MS Office samozřejmě varuje před ztrátou některých částí dokumentu při ukládání do staršího nebo odlišného formátu, a to varování se odvíjí od věcí, které konkrétní dokument používá. A ODF samozřejmě neumí popsat dokumenty MS Office beze ztráty. Pokud máte konkrétní postup, jak docílím toho, aby se dokument ve Wordu "rozsypal" po uložení a opětovném otevření, tak sem s ním.
Ano, volání COM objektů a Win32 API samozřejmě může provádět vše, co může provádět aktuální uživatel. Je to nesmírně silná technika, protože například v Excelu můžete zapsat údaje pro stovku nových uživatelů, pak kliknout na tlačítko které spustí makro, a tím ty uživatele založit. Je to bezpečnostní riziko? Jistě, stejně jako třeba bash je bezpečnostní riziko, protože v něm můžete nadělat pěknou paseku :)
I já si vzpomínám, jak probíhala standardizace OOXML. Společnosti Sun a IBM se masivním lobbováním snažily prosadit, aby státní správa musela používat buď přímo ODF, nebo alespoň ISO standardizované formáty. Zároveň se vší silou snažili zabránit tomu, aby ISO standard získal jejich konkurent. Tím se snažili svůj tržně zcela neúspěšný produkt protlačit netržními prostředky. Byla to velmi špinavá akce, která bezprecedentně přenesla konkurenční boj na půdu standardizační organizace. Společnosti Sun a IBM to projely, a nepovedlo se jim jejich druhořadý produkt netržně protlačit. Výsledek? Vývoj StarOffice a IBM Lotus Symphony prakticky ustal, protože když ho zákazníkům nebylo možné vnutit argumentem že jsou to jediné produkty které smí používat (u státní správy), případně že tento produkt nutně potřebují pro komunikaci se státní správou (u soukromých firem). V IBM produkt Lotus Symphony nakonec zařízli, Sun to zabalil, a vývoj OpenOffice.org, Apache OpenOffice a LibreOffice léta stagnuje, protože uživatelé za ten SW neplatí, a nikdo jiný se do financování moc nehrne.
Ne, u nás kvalitu standardu měříme podle podle počtu vágností, nekonzistencí a chyb ve specifikaci.
MS Office rozhodně nevaruje "před ztrátou některých částí dokumentu při ukládání do staršího nebo odlišného formátu" a to varování se rozhodně neodvíjí "od věcí, které konkrétní dokument používá", protože jinak by před ODF nemohl varovat i když pouze spustíte editor, což samo o sobě vytváří nový prázdný dokument a ihned klepnete na tlačítko uložit. To znamená v úplně stejných situacích, kdy se při ukončování neptá, jestli chcete uložit změny, protože jste vůbec nic neudělal, takže to nedává smysl. Věřím, že ODF nedokáže "popsat dokumenty MS Office beze ztráty" (i když mám velmi vážné pochybnosti, že je to opravdu tak "samozřejmé", jak tvrdíte) - možná právě proto při generování ODF nahrazuje obrazce s určitou výplní pomocí obrázků - ale vážně nám tu chcete tvrdit, že ODF prošlo ISO standardizací 1. a za nesrovnatelně menší kontroverze, přestože nedokáže plně popsat ani naprosto prázdný dokument?! To snad nemyslíte vážně, ne?!
Moct makry v dokumentech provádět vše, co může dotyčný uživatel (a pomocí exploitů zúčastněných komponent mnohem víc), je samozřejmě absolutní pitomost a už to chápe dokonce i MS, jinak by nezaváděl ty své dokonale promyšlené "chráněné režimy" k ničemu, protože je musíte opustit kvůli vytištění dokumentu i když pro dokonale promyšlené GDI není rozdíl mezi zobrazením a tiskem (Vaše poučka). Tak v čem je sakra problém, když to, co chci tisknout, už dávno vidím na monitoru, včetně hlášky o "chráněném režimu zobrazení dokumentu z potenciálně nedůvěryhodného zdroje, který by mi jinak mohl vážně poškodit počítač", jehož ukončení su důrazně nedoporučuje, takže ho musím před tiskem výslovně potvrdit?!
Nechte si ty marketingové kecy o motivaci zůčastněných konečně zavést otevřené standardy pro Office dokumenty, protože význam takové technologie je z pohledu dlouhodobé udržitelnosti zcela zřejmý a proti OOXML se postavili i další (včetně Googlu), většinou z technických a procesních důvodů. Opět měříte dvojím metrem, protože když za něco lobuje MS, tak je to přece v naprostém pořádku, ale od konkurentů je to "špinavá akce".
No jestli měříte kvalitu standardu podle počtu vágností, tak naprosto chápu, že u vás ODF vyhrává :)
MS Office varuje před ztrátou konkrétních features při ukládání do starších formátů MS Office. Můžete si to zkusit. Založte si nový dokument, napište pár slov, vyberte je a na kartě Home v sekci Font rozklikněte šipku dolů u barvy písma. Nastavte si tam nějaký gradient, a zkuste to uložit ve formátu .doc (Word 97-2003). Pak zkuste totéž s novým dokumentem s pár slovy a bez toho gradientu.
U ODF se nejspíš upozorňuje vždycky (ještě nikdy jsem nepotřeboval nic uložit do ODF), a v helpu je pak seznam věcí, které nejsou podporované. Mimochodem nový dokument není "naprosto prázdný". Je založený na normal.dotx, a obsahuje nastavení velikosti a orientace stránky, okrajů, definice stylů odstavců i tabulek atd. Zkuste si ten "prázdný" dokument rozbalit, a uvidíte, kolik toho je.
Dokumenty obsahující makra musí mít příponu .docm (v případě Wordu), a s protected view to nemá nic společného. Jak jsem už psal, LibreOffice také umí používat COM objekty. Vy ovšem vidíte nakřivo, protože tučňák.
Pokud jde o protected view, tak ten minimalizuje attack surface. Dokument otevřený v tomhle režimu běží v sandboxu, a například nenatáhne linkované obrázky, nemá aktivní hyperlinky, linky na DB, ActiveX controls (včetně těch které se používají na formulářích) atd. V protected view se otevírají dokumenty u kterých selhala validace při otevírání, pocházejí z nedůvěryhodné zóny (například z internetu nebo z Temporary Internet Files), nebo jak je nakonfigurováno v GPO. Nebojte, možná se jednou něco podobného naučí i LibreOffice :). Mimochodem ta hláška je "Be careful - files from the Internet can contain viruses. Unless you need to edit, it's safer to stay in Protected View."
Jistě, pánové ze Sunu a IBM standardizovali u ISO ten interní formát produktu OpenOffice pro blaho všeho lidstva, a rozhodně nebyli vedeni ziskem :D. Fakt jste tak naivní? Ty dvě firmy se zcela zjevně pokusily netržními prostředky protlačit produkt, který na trhu nebyl úspěšný. Standardizaci OOXML se snažili zabránit proto, aby jejich produkty byly jediné, které splňují zákonem předepsané požadavky, a přitom zároveň lobbovali za zavedení "otevřených standardů" do zákonů. Přenášet konkurenční boj do standardizační instituce a blokovat přijetí konkurenčního standardu opravdu je špinavá akce. Nakonec přijetí ODF bylo možné blokovat úplně stejně, s tím že ten standard je spíš ranný draft který nesplňuje ani základní předpoklady pro výměnu dokumentů, jako je popis vzorců ve spreadsheetech. Přesto nikdo snahu Sunu a IBM neblokoval, dokonce i MS v ANSI hlasoval pro schválení. Je směšné, že snahu o blokaci standardizace OOXML zdůvodňujete technicky, a uniká vám, že šlo o hlavně obchodní taktiku Sunu a IBM. Vy ovšem vidíte nakřivo, protože tučňák.
1. Problé,m ovšem je, že ODF je skutečně otevřený formát, jehož popis v úplnosti je veřejně dostupný. A navíc Open a Libre office jsou GNU/GPL programy, takže by se tyhle formáty daly vytáhnout i z jejich zdrojáků.
2. Obecně jsou Office (všechny vyjma nebožtíka Klasika, který názorně ukázal, že to možné je) velmi problematické tím, že přelamují a přestránkovávají dokumenty při každém načtení, takže je nutno při přenášení do jiného počítače, ale někdy i jen po novém spuštění toho, na němž je dokument napsán) znovu a znovu generovat rejstřík a obsah. Z tohoto důvodu jsou naprosto nevhodné pro jakýkoli rozsáhlejší projekt než je několikastránkový, pokud možno nijak neformátovaný, dokument.
MMCH v TeXu např. není problém vyhledat všechny partie psané určitým fontem a řezem (tedy úkol typu "najdi sousloví Pampeliška obecná, vysázené kurzívou"), což je v office (jakýchkoli) neřešitelné.
3. Vzhledem k tomu, že Open (a nyní Libre) Office jsou GNU/GPL software, tak těžko mohlo jít o nějakou "obchodní strategii", když je to k dispozici zdarma. Maximálně mohlo jít o snahu přetlačit úředníky, zaplacené Microsoftem.
1. ODF je interní formát OpenOffice, který společnosti Sun a IBM prohnaly skrz standardizační proces. Dneska konečně řeší i vzorce ve spreadsheetech :), ale bohužel pořád nemá ani použitelné sledování změn v dokumentech.
2. Poslední verze MS Wordu, která dělala přestránkování při změně tiskárny, byl tuším Word 95. Samozřejmě pokud dokument pochází z Wordu 95 nebo je postavený na šabloně z Wordu 95, tak se tak chová i v novějším Wordu.
Rejstřík a obsah nemusíte znovu generovat. Stačí aktualizovat obsah polí, a dokonce se to dá udělat automaticky před tiskem.
Word samozřejmě umí hledat text s daným formátováním. V dialogu Advanced Find si nastavíte formát, který se má hledat.
Když to shrnu, tak na rozdíl od každé lepší sekretářky neumíte pořádně používat MS Word.
3. OpenOffice měl placenou verzi, cílenou na státní správu a firmy, což jsou zákazníci, kteří potřebují mít k SW podporu. Když strategie Sunu a IBM nevyšla, byla ukončena placená verze OpenOffice, a později i celá IBM Lotus Symphony.
A já jsem zase přesvědčen, že by mělo být povinností státní správy komunikovat s občany pomocí formátů, na něž je potřeba zakoupit za tisíce operační systém a za další tisíce jedny specifické Office. I když je jasné, že dolary od Microsoftu úředníkům zapáchat nebudou.
Nehledě k tomu, že 90 % a víc dokumentů, které produkuje směrem k občanům státní správa, představuje holý text, který by vůbec nějaké ukládání do doc nebo docx nepotřeboval a dal by se šířit jako txt.
Formát OOXML je ISO standard, a může ho implementovat kdokoliv. Od MS můžete mít MS Office na Windows, Macu nebo Androidu, případně online verze aplikací. A světe div se, kvůli otevření dokumentu nemusíte nic platit.
Nejsem si jistý, jestli 90% dokumentů státní správy představuje holý text. Každopádně jako rozhodnutí zpravidla posílají digitálně podepsané PDF. Ale i kdybyste měl pravdu, tak co s těmi 10% dokumentů? 90% jich budou tvořit v LibreOffice, protože je to zdarma, a na těch 10% si koupí MS Office? :D To nedává moc smysl.
1. To, že je uložen vzorec jako textový string a ne jako obskurní binárka s "popisem" "dělá se to jako v Excelu verze 2" je spíš plus. Podprogram, který ten řetězec načte a zpracuje, zvládne napsat i mírně vycvičená opice.
2. Měli jsme na ústavu excelovský program na vyhodnocování jídelníčků, zcel určitě sestavený podle oficiální dokumentace, s ,opět podle oficiální příručky, napsanými makry ve VB. Po jedné aktualizaci Windows přestal fungovat (pochopitelně bez jakékoli použitelné hlášky, v čem je problém). Takže postup byl následující: Dalo se to na počítače nepřipojené k Internetu a zakázaly se na nich aktualizace systému.
Dnes bychom se šmejdu jako Excel vyhnuli obloukem a napsali to třeba v R.
1. Co to tu vymýšlíte za nesmysly? Funkce pro vzorce Excelu jsou ve specifikaci OOXML velmi podrobně popsané. A ten "podprogram, který ten řetězec načte a zpracuje" z ODF bych vás chtěl vidět napsat, zvlášť když nemáte ani seznam funkcí do vzorců, natož jejich popis. Jistě to bude brnkačka :)
2. Makra fungují tak dobře, jak dobře je napíšete. Pokud například autor makra použil nějaký COM objekt, který MS v rámci aktualizace vyhodil ze systému, tak to autor udělal špatně. A když už to někdo dokopal, tak je potřeba s tím něco udělat. Buď problém u zdroje opravit, nebo - jako vy - přijít se zcela absurdním řešením, které neřeší triviální problém, ale komplikovaně se potýká s jeho důsledky. Vámi zvolené řešení je jako když vám upadne stavicí nožka u pračky, tak pračku položíte na psací stůj, a ten správný roh podložíte knihou.
R je ve svém oboru fajn, o tom žádná, ale jeho určení je odlišné od Excelu.
Jenže Hitler v Mein Kampfu v podstatě deklaroval boj proti Židům a dalším neárijským národům jako konkurenční boj o "Lebensraum".
Čili se skutečně dá hledět na ty koncentráky jako na konkurenční boj dotažený AD ABSURDUM. A, MMCH, naprosto stejný program konkurenčního boje najdete i v Koránu.
@A.S. Pergill
Když to bereš takto, tak každý boj zahrnuje konkurenci. Pak bys mohl přestat používat slovo boj. Ono je to totiž tak, že slovo konkurence má význam spíše soupeření, rozhodně měkkčí než boj a Hitlerem (a podobnými ***) je používáno aby se zakryla, resp. změkčila, podstata jejich zrůdných myšlenek a plánů, aby to bylo stravitelné už i pro polozmr... Prostě stejné sviňárně dát akorát lepší nálepku. Pro ostatní soudné lidi je to ale pořád to samé nehledě na intelektuální pozlátko kterým je to zalité.
A můj osobní postřeh je, že by ses měl nad sebou zamyslet, pokud jsi ochotný stějně jako oni používat takovou rétoriku.
Ono je to trošku sporné:
Ta konkurence byla v podstatě nacisty deklarována zcela oficiálně (a patrně byl skutečně prapůvodním motivem Hitlera strach ze Židů coby konkurentů, pokud vyjdeme z Mein Kampfu) a oficiální výklad alespoň zpočátku zněl, že do koncentráků jdou jen lidé (vč. Židů), kteří se nějak provinili proti státu. Touto propagandou se nechala oblbnout i část Židů (kteří v důsledku toho neutekli v době, kdy to bylo ještě možné).
Holokaust jako takový patřil mezi nejlépe střežená říšská tajemství. Dokonce ani velitelé koncentráků neznali jeho rozsah, o podřízených nemluvě, ti žili asi ve stejném režimu jako u nás za komunistů obsluhy raket s jadernými hlavicemi (čili i na jejich rodiny byli nasazováni provokatéři, zjišťující, zda doma moc nemluvili).
Takže "stravitelnost" na úrovni idejí (jak o ní píšeš) se moc neřešila, jen velmi důkladné ,"s německou pečlivostí" prováděné, utajení jeho podstaty a rozsahu. Nacisté se až do konce báli nepokojů v případě, pokud by se německá populace dozvěděla o skutečné podstatě a rozsahu holokaustu.
Je taky dobré připomenout, že Německo prošlo po WW1 krvavou lázní povstání "rebublik rad", jejichž ideology a čelnými představiteli byli Židé (u nás komunisté v učebnicích dějepisu oplakávali Karla Liebknechta a Rosu Luxemburkovou - oba byli Židé a oba i významní vůdci povstalců s krvavýma rukama) - i to byl významný zdroj antisemitismu a podpory stran s antisemitským programem v Německu - byla tam spousta lidí, kteří v té době přišli o příbuzné nebo známé a dávali za to (zjednodušeně, zkratkovitě, to je jasné) vinu Židům.
"Dát sviňárně lepší nálepku" je úkol obecně jakékoli propagandy, to vidíme i v rámci EU (a viděli jsme to i za komunistů). Konec konců, Merkelová politicky vyrostla za komunistů v NDR na "komunistického goebbelse pro mládež", tedy přesně na tomhle.
[r.u.r]
Svet se meni, ale lide ne! Ti jen meni strategie, ale podstata zustava porad tataz. A to je podstatne.
M$ "miluje" Linux jen proto, aby v nem ziskal co nejvetsi vliv, kdyz uz se mu jej nepodarilo zlomit patentovim trollingem. Je to prastary trik, proste "Danajsky dar" od vicemene nepritele.
Zel bohu, lide se nemeni a to znamena, ze alespon nekteri porad jsou najivni, nepoucitelni a naleti na kazdeho trojskeho kone. M$ nikdy neslo, nejde a nepujde o nic jineho nez zisk a vliv v IT oboru.Je to korporat, ktery chce prachy, moc, co nejvetsi kus trhu jen sam pro sebe, a udela proto vse myslitelne a nemyslitelne. Zadny hodny samaritan se z nej za noc (odchodem Ballmera a Gatese) fakt nestane. Nic vic a nic min bych za tim vsim nehledal.
Díky bohu, že to aspoň občas někdo pochopí! Někde jsem četl, že už "otci zakladatelé" (John Adams, Benjamin Franklin, Alexander Hamilton, John Jay, Thomas Jefferson, James Madison a George Washington) chápali, že si je třeba neustále dávat pozor na velké společnosti, protože se vždy budou snažit být nad zákonem...
Existuje i zkratka popisujici uzivatele borce, opak BFU?
Ten prispevek mel pripomenout, ze svet se meni, a ze MS dela vse proto, aby oslovil profesionaly pracuji v dnesnim slozitem hybridnim svete. A taky to, ze svet Linuxu reaguje znatelne pomaleji, ze prestoze MS zacal vydavat aplikace i pro Linux, tak ty jsou mainstreamem ignorovany. Muze to byt proto, ze jeste nejsou dostatecne stabilni, ale spise to bude z politickych duvodu...
Ad Posledni Widle co za neco staly byly 7 - Fakt? Nejste náhodou z těch, co totéž tvrdili o Windows 98 SE v roce 2002, s tím že WinXP jsou "hnusné omalovánky", jen abyste o pár let později WinXP prohlašoval za zlatý standard a poslední verzi co za něco stála? A dneska jsou tou "poslední verzí co za něco stála" Win7, jen aby to za pár let byly "staré dobré Windows 10"? :)
Předpokládám, že jste naopak "opěvovatelem živého Windows desktopu" a pokud má většina jedinců stejného přesvědčení podobnou intelektuální úroveň, jaká je zřejmá z vašeho "příspěvku", tak už se vůbec nedivím ani "tržním podílům" desktopových OS ani tomuhle.
"W10 je z dlouhodobeho hlediska stabilnejsi nez Linxovy desktop, kde vyvojari neustale pachaji na uzivatelich experimenty, casto nepovedene experimenty. :-("
looooll ...ze bez zeptat ty mamlase kohokoli s desitkama, kolikrat tak rocne mu jen zmizej asicoace, kolikrat se mu vrate M$ appky ktery uz 100x zakazoval atd atd atd.
Denne to pouzivam ale ja ten Linux v HyperV nemam jako desktop, takze nemusim resit chovani USB v HyperV, ani akceleraci videa. Desktop mam W10, to resi veskere problemy s Office/Outlook, nekolika monitory, video konferencemi, atd, atd. A kdyz potrebuji testovat SW pro Linux, nebo Docker, mam tam HyperV, na male skripty lze pouzit i bash (pro W10). Do HyperV se vetsinou pripojuji pres ssh, stejne jako na produkcni servery na kterych bezi Linux... Je pravda, ze nakonfigurovat Linux aby dobre bezel v HyperV je trosku orisek; musi se tam nacist nejake moduly (VirtualBox byl v tomto lepsi). Teda, Linux funguje v HyperV i bez tech extra modulu, ale kdyz se zavedou, otevrou se nove moznosti; pro me je treba dulezite, aby jsem videl v HyperV IP adresu, aby jsem se tam nemusel logovat a zjistovat IP adresu pres CLI; a toto rozchodit nebylo snadne, protoze na internetu je mnoho navodu, ktere nefunguji....
Používám všude Hyper-V, na desktopech i serverech. Guest je skoro vždycky Windows, v několika případech jde o nějaké serverové distro Linuxu. A běží to naprosto bez problémů, už dlouhá léta.
Původně jsem používal VMware. Problém byl v tom, že na desktopu to znamená platit (i když mám Hyper-V v ceně Windows), a na serveru se vyskytovaly velké problémy se sítí (zpomalování až odpadnutí spojení), se kterými si nikdo nedokázal neporadit. Jak se koukám okolo sebe, tak dost firem z různých důvodů migrovalo na Hyper-V.
Samozřejmě ať každý používá co mu přijde vhodné, nic proti. Jenom jsem považoval za vhodné se podělit o svou zkušenost: Hyper-V, pro účely mé i řady dalších, funguje bez problému.
USB klic s licenci? To jeste existuje?? Asi mam stesti, v mem svete uz licence na USB klicich neexistuji, proprietarni SW se pronajima jako SaaS, uctuje se tedy cas za pouziti SW a pro tento model USB klicenka s licenci treba neni. To je budoucnost, timto smerem se vyvoj SW ubira... Stejne tak neni treba USB licence, pokud pouzivate SW ze sveta OpenSource. Proste mate smulu, ze se pohybuete ve oboru, kde si vyrobci jeste mohou dovolit SW zamykat pomoci HW reseni.
měl sem USB kliče na licencování softu pro stavaře a normálně jsem je nainstaloval do hyper-v serveru a v konfiuguraci software se jen uvedla Ip adresa ke stroji kde byl klíč instalovaný, je to podporované řešení u mnoha softů který jsem takhle měl nainstalovaný ve VM na hyper-v. takže nějaké mapování usb DO vm neni potřeba, na HyperV jedu od verze 2008R2 a nasadil jsem desítky serveru s hyper-v a nikdy jsem neměl potřebu cokoli přes USB mapovat do VM. A krom toho mužu na hyper-v stavět failover cluster aniž bych musel platit výpalný jako u VMware. stejně tak mužu použít replikaci VM, nebo sdílený disk pro VM atd atd. za hodně z těhle vecí se u VMware musí platit.
Mimochodem - MS tehdy neměl ani tušení, jak funguje CAN (a vlastně cokoliv kromě Ethernetu), zatímco pro Linux je to díky SocketCAN od VOLKSWAGEN Research jen další rodina síťových protokolů už od verze 2.6.32 (17.4.2008) a existují svobodné drivery pro většinu v automotive vývoji typicky používaných (nejen) USB CAN síťovek (VECTOR CANcase/card, KVASER, IXXAT, PEAK), protože tučnák má přece tu otřesnou podporu HW ;-)
A hlavně to naprosto spolehlivě funguje a člověk nemusí po usnutí a opětovném probuzení PC tahat kabely z USB, zase je tam vracet a znovu spouštět všechny programy (naštěstí jich moc není, protože Windows drivery mají podle všeho architekturu podobnou starému can4linux, takže jeden adapter nejde "otevřít" víc než jednou), co tím samožřejmě ztratily spojení s CAN adaptérem ani řešit, že když se příště strčí o port vedle, tak se hned všechno absolutně podělá...
Jenom škoda, že jediný open source nástroj, BUSMASTER zatím nemá ani SocketCAN backend, natož aby byl dostatečně multiplatformní.
"Microsoft bude chránit Linux pomocí svých 60 000 patentů."
A pred kym? Mame FSF, opensource a doted to vicemene stacilo. Takze kdo ohrozuje Linux natolik, ze potrebuje ochranu primod od M$?
Nejak mi to pripomina situaci v Ceskoslovensku pred druhou svetovou valkou, kdy se obyvatelstvu tvrdilo, ze nemci nas neokupuji, ale vlastne chrani.... (Dle vzpominek moji babicky).
koukam kolik lidí tu hejtuje MS ale že MS je dlouhodobě jeden z největších přispivatelů kodu do linuxu to ví málo kdo, plno technologií nebej MS by linux vůbec neměl . například díky MS jsou v kernelu linuxu ovladače. dokonce jeden čas byl MS větší contributor než celej canonical od začátku linuxu. Komunita si najivně myslí že linux je v rukách komunity ale neni to tak , linux je z větší části v rukách pár firem co přispívají nebo přes nadaci Linux Foundation platí vývoj, MS je zapojen oboustraně jak ve vývoji tak v placení nadace a tim směruje usilí vývojařů určitým směrem. a neni to jen poslední dva tři roky ale posledních cca 18 let. vždt v roce 2001 byl v top 5 contributorů a celých 18 let se drží v top10. Takže linux komunita by měla děovat za to kolik toho do kernelu linuxu MS přidal, a pro hejtry, do kernelu nemuže přispívat kde kdo a kde co, vše prochází mnoha urovněmi kontroly a testů kompatibility atd atd. takže je vidět že MS odvedlo na linuxu obrovskej kus práce kterej nevědomky všichni využívají :D