Názory k článku
Microsoft Office a Skype budou předinstalovány na Android zařízeních

Ktorych novejsich Androidov? Lebo tuto featuru som mal uz na HTC Desire X z roku 2012 ;)

Trci tam maximalne jej instalacka, pretoze ta aplikacia nebezi.

Ono disable sa uz rovna hidden? Hmmm, seems legit.
V podstate teda neviem, ci je appka naozaj zablokovana, alebo len sikovne skryta?

" After a system app has been disabled, it will be hidden on your device."

(Disabled => Hidden) != (Disabled == Hidden)

Samozrejme. Vsetci tomu veria. Nieco ako diskusia kusok vedla, z ktorej citujem:
"Tam šlo o to, že i když někdo vypne (přes systemctl stop) nějakou službu, tak ji D-Bus může opět spustit"
Toto mi pride velmi podobne, aj ked nie uplne identicke.

akorat ~1GB odlozenejch apk's...

...které, po odinstalování jejich aktualizací, zabírají místo pouze na systémové partition, která je read-only a jako uživatel na ni instalovat aplikace nemůžete. O žádné místo tedy nepřicházíte - pokud nechcete argumentovat, že pokud by bylo méně předinstalovaných aplikací, mohla by systémová partition být menší a zbylo by více místa pro uživatelská data, težko říci jestli by se toto opravdu stalo.

samozrejme by se toto opravdu stalo, ta systemova partition je porad na stejne nand, a tedy cim vic zabere /system tim mene je pro /data

btw: readlonly /system je samozrejme jen pokud nudelas root

Nepisou ze nepobezi na pozadi, pisou ze bude hidden. A pokud jde o Skype tak tam bych vubec neveril tomu co pisou. Skype sam vypisuje ze jsou lidi online, vesele u nich vyzvani a prebira pro ne zpravy a pak se dozvim ze ty lidi byli tejden v horach a PC ani smartfoun sebou nemeli....jen klasickej tlacitkac s nahradnima baterkama....

Ad ze vam Skype proti vasi vuli bezi, byste si asi vsiml podle toho, ze se vam telefon plazi a nema skoro zadnou pamet volnou - špatně. Skype naopak na telefonu neběží na pozadí. Používá systém notifikací integrovaný v OS (na WP a iOS). Když přijde notifikace nebo hovor, interakcí spustíte vlastní aplikaci. To výrazně šetří baterku a paměť, tedy zdroje, kterými mobily zrovna neoplývají.

Samozřejmě to přináší jisté kompromisy ohledně zjišťování dostupnosti uživatele. Pokud se telefon ocitne mimo signál (například ho upustíte do toho Mariánského příkopu, nebo ho rozmlátíte kladivem), tak nemůže dát serveru vědět, že už nejste online.

Pro telefony? Co koukám, tak .apk má prý okolo 20MB.

Ad na beh sezere 260 MB RAM... startu si rovnou nahamta 50 MB pameti, coz zakratko naleze na 80 MB - tak 50MB, 80MB, nebo 260MB RAM? To zní jako když rybář ukazuje jak byla velká ta ryba :)

Chcete first class experience? Jděte do Windows :)

Ne, to jen potvrzuje, ze ses negramotnej tatar.

To dela na 100%, jinak by nemohl uspokojovat pozadavky NSA a tim by porusoval US zakony.

To samé čekání můžete vidět třeba u Applu. Před uvedením novinek jsou prodeje výrazně nižší.

Ad minimalne Apple si take HW vyrabi, dodava tedy svuj OS se svym HW - Apple si samozřejmě svůj HW nevyrábí. Používá na to čínské firmy. A MacOS X si koupil (i se Stevem Jobsem) se společností NeXT Computer, navíc obsahuje (jako každý OS) řadu komponent třetích stran. Navíc to celé nehraje roli. Je přece na každém výrobci, jestli si komponenty koupí, nebo je vyrobí sám.

Ad MS nuti svuj OS za penize na HW, ktery nevyrabi - výrobce nikdo nenutí dodávat stroje s Windows. Klidně mohou MS říct, že OEM licence Windows nechtějí. Jenže zákazníci chtějí stroje s Windows, takže by to z hlediska businessu byla sebevražda.

Ad MS... si nechava vyrabet leda tak X-Box, klavesnice a mysi a na ty at si instaluje, co chce - a co kdyby si třeba výrobci jako Dell, HP nebo Lenovo vybírali komponenty sami? CPU od Intelu, AMD, nebo klidně nějaký ARM, nemusí si ho vyrábět sami. OS s MS, FreeDOS, Linux, ChromeOS, nebo cokoliv jiného chtějí. No nebylo by to krásné? Přesně tak to ale funguje.

Ad vyrobce... muze dodavat vicero OS - vždyť je výrobci mohou dodávat. Dell nabízel desktopy a notebooky vyjma s Windows i s Red Hatem, teď nabízí Ubuntu, ChromeOS a Android. Servery nabízí s Windows, SLES, RHEL a VMware vSphere. HP nabízí uživatelské s Windows, Androidem a ChromeOS, servery s Windows a Linuxem. Podobně spousta jiných výrobců. A že mají nejvíc modelů s Windows? Samozřejmě, protože se nejlépe prodávají. Kupodivu také tyhle firmy nemají problém s cenou OEM licencí Windows. Na vaší teorii zjevně něco nesedí.

Alza.cz nabízí stovky modelů bez OEM Windows. Pokud jde o desktopy, můžete si stroj snadno postavit i sám z komponent.

Ad taham z kontajneru s elektrosrotem - OMG

Ad ty stovky notebooku na ALZA - nemluvil jsem o jen noteboocích. V kategorii notebooků tam vidím 119 modelů bez Windows, u mini notebooků 10, tabletů 612, a PC sestav 317. To je dohromady 1058 modelů bez Windows, což trochu nesedí s vaším tvrzením "je temer nemozne ziskat stroj bez OEM Widli". Souhlasím že nemají všechny modely bez Windows skladem (to ale ani všechny modely s Windows), a u řady z nich mají jen pár kusů (asi se moc neprodávají).

Odpadky se neprobírám. Nic proti tomu, někdo to dělat musí.

Osobně upgraduji tak že vyberu komponenty (základem je SSD a spousta RAM), nechám postavit PC a přivézt si ho. Pak přehodím disk do nového stroje, případně doinstaluji drivery, a je hotovo.

Na všem stroji bych nechtěl běžet svých X virtuálních strojů, DB, dvě IDE, a k tomu kancelářské aplikace. Asi bych se přitom dost načekal.

Su odpadky a odpadky, napriklad v piatok som rozoberal prastary skener Minolta. Nie je nad Japonsku optiku. Samozrejme mam lupy, ale kazda lupa skresluje len optika zo skenera zobrazi ciaru skutocne ako ciaru.

kategorii notebooků tam vidím 119 modelů bez Windows, u mini notebooků 10, tabletů 612, a PC sestav 317. To je dohromady 1058 modelů bez Windows...

fakt uboha demagogie hodna zamestnance/ex­ternisty microsoftu...

notebooku celkem = 1651
s widle = 1532
s osx = 30
s chromeos = 13
bez os(70) + linux(6) = 76

nejen ze nejsou stovky, ale hlavne jde o configurace hw, uz se to tu resilo nekolikrat, pokazte je to z vasi strany stejna demagogie :)

stejne jako by se mel zakazat ms software ve statni sprave,
mel by se zakazat prodejni model "notebook vyhradne s widle",
jde o nezakonej vazanej prodej...

Kde vidíte demagogii? Bavíme se o výroku "zrejme proto je temer nemozne ziskat stroj bez OEM Widli". Všimněte si, že nejde jen o notebooky, a nejde jen o stroje bez OS nebo s Linuxem. Strojů bez Windows je v nabídce Alzy 1058, což je prostý fakt.

Ad jde o configurace hw - výrobci mohou nabízet cokoliv, a nabízejí co jim přijde vhodné. Stěžujte si u nich, ne u MS.

Ad by se mel zakazat ms software ve statni sprave - proč?

Ad mel by se zakazat prodejni model "notebook vyhradne s widle", jde o nezakonej vazanej prodej - nejde o nezákonný vázaný prodej, což jsem vám už několikrát v minulosti vysvětloval. Nakonec stejného názoru je i ÚOHS:
http://www.abclinuxu.cz/data/prilohy/8/2/121428-p-505_08-sdeleni-45241.pdf

Ad zakazat, zakazat... - u fanoušků Linuxu je často zábavné pozorovat, jak se na jedné straně ohání svobodou, a na druhé straně by ji rádi lidem brali různými absurdními příkazy a zákazy. Svobodu ano, pokud a dokud je to dobré pro mě individuálně, pro zbytek světa vydat příkazy a zákazy :/. A to ještě nezmiňuji absurdity typu SW daně navrhované komunistou známým jako RMS.

demagogie = pokud je z kontextu patrne ze jde o notebooky (stolaky nikdo neresi ale posklada, obzvlast zde na tech foru)
ve vasi demagogii jste zapomel zminit ze tak prodavaji i sekacky na travu, kavovary, vrtacky a vsechny tyto stroje jsou take bez windows...

stezuju si na vasi demagogii ktera absolutne absurdne popira skutecnost ze je velice brutalne omezen nakup notebooku bez windows os, kdyz si jdu vybrat notebook chci podle parametru/vlas­tnosti/tvaru nebo podle toho jestli je nebo neni s Widle OS

ad by se mel zakazat ms software ve statni sprave - proč?
protoze se nakup provadi s dani obcanu ceske republiky a jde (krome par spekulantu/pre­prodejcu) do neceske spolecnosti, zaroven jde o uzavrene reseni a z toho pramenici problemy, navaznost na toto reseni, nekompatibilita do budoucna, nemoznost ovlivnit vlastnosti sw...
naproti tomu reseni pouzivani opensource ma znacne vyhody, jde uz z principu o nekonecne reseni, za zlomek penez nez by se pouzili na nakup licenci je mozno namestnat ceske obcany ktere budou do opensource reseni prispivat, jejich praci vyuzije celej svet, jejich penize se vrati do obehu v ceske republice, statni sprava by mela sjednocenej system, moznosti bez omezeni zasahovat do vlastnosti os, sdileni kodu ci celeho systemu s ostatnimi urady, staty, bez potreby neustale platit nejake podelane licence....

"prodej notebook s widle" JDE o nezakonej vazanej prodej, podplace/zastrasene rozhodnuti na tomto faktu nic nemeni

tezko muze byt svoboda, kdyz je nasilne tlacen spatnej model, ten je tedy proste a jednoduse potreba zakazat, stejne jako nejsou povoleny vrazdy, kde take nejde o svobodu vraha vrazdit...

Ad pokud je z kontextu patrne ze jde o notebooky - zjevně to z kontextu nebylo jasné. Navíc jste dostal i čísla pro notebooky. Prostá fakta: o tom co budou nabízet rozhodují výrobci HW, včetně OS; na trhu jsou stroje bez Windows, včetně notebooků. To že považujete za své div ne základní lidské právo, aby výrobce dodával to co chcete vy a ne co chce on, je samozřejmě ukázkový myšlenkový zkrat.

Ad za zlomek penez nez by se pouzili na nakup licenci je mozno namestnat ceske obcany ktere budou do opensource reseni prispivat, jejich praci vyuzije celej svet, jejich penize se vrati do obehu v ceske republice, statni sprava by mela sjednocenej system, moznosti bez omezeni zasahovat do vlastnosti os, sdileni kodu ci celeho systemu s ostatnimi urady, staty, bez potreby neustale platit nejake podelane licence - LOL. Mezi tím v realitě státní správa musí najímat externí firmy na dodávky veškerých systémů, protože nemá vlastní odborníky (nakonec který opravdový odborník by pracoval pro státní správu?). Státní správa nedovede dát dohromady ani evidenci psů a koček, natož specifikovat co chce měnit v projektech, implementovat změny, testovat je, dokumentovat je a udržovat je.

Ad "prodej notebook s widle" JDE o nezakonej vazanej prodej, podplace/zastrasene rozhodnuti na tomto faktu nic nemeni - z čeho vycházíte? Zákon hovoří jasně. Dodavatelé strojů si mohou OS vybrat, a dodávat stroj včetně OS je zcela v pořádku, protože HW a SW spolu souvisí věcně i podle obchodních zvyklostí.

Ad je nasilne tlacen spatnej model - omyl. Výrobci využívají svých práv, a vy byste chtěl něco jiného. Jenže vy nejste výrobce, takže můžete leda volit peněženkou. Samozřejmě se ale můžete stát výrobcem, případně distributorem strojů s Linuxem. Jenže řeči jsou zadarmo, kdežto zkusit poptávku po strojích s Linuxem pomocí vlastní firmy (a nejspíš si pěkně nabít kokos) stojí úsilí. Takže vy a vám podobní chtějí diktovat ostatním, co mají dělat, ale sami se k akci nemají.

Ad stejne jako nejsou povoleny vrazdy, kde take nejde o svobodu vraha vrazdit - vražda zjevně zasahuje do práv zavražděného. Do jakých vašich práv zasahuje současná situace na trhu PC? Do lidského práva na Linux? Nebo do lidského práva na iPad? :D

Byla jednou jedna krava a pasla se na poli kde dostala trochu travy kdyz dala mleko ktereho moc nedavala, jednoho dne si uvedomila ze kousek dal roste pekne trava a tak sla tam sla a spokojene se svobodne pasla a rozhodovala si sama co a kde sni, mleho zacla rozdavat zadarmo kolemjdoucim a bylo moc dobre, od te doby je v pohode a nedokaze pochopit ze to uz neudelala davno...

Wow, z jaké pohádky to máte? Krávy držíme násilím, a zdegenerovali jsme je tak, že by ve volné přírodě ani nepřežily. Mateřské mléko rozhodně nedávají dobrovolně. Nejprve je uměle oplodníme, aby měly tele, to pak odebereme a zabijeme, a pak z krávy ždímáme mateřské mléko co to dá.

to mozna Vy, ja teda kravy nasilim nedrzim, tele nezabijim a maso ze zavrazdenejch zvirat nejim...
ve volne prirode by prezily, pokud by je lide nezavrazdili, http://www.csfd.cz/film/275755-bella-mia/ inspirovano skutecnou udalosti...
jen sem nastinil paralelu s tim ze statni sprava se bez windows/msoffice bude mit lepe a svobodneji :)

Ad jen sem nastinil paralelu - jenže vaše přirovnání pokulhává na všechny tři nohy :)

Ze te to jeste stim dmntem bavi...

Desktopy neresim, ty si budto stavim nebo taham z kontajneru

Začínám chápat vaše prohlášení typu "program XY se vleče jako šnek a sežere celou RAM".

"výrobce nikdo nenutí dodávat stroje s Windows. Klidně mohou MS říct, že OEM licence Windows nechtějí"

Jasne, a pak ne ne prijde P&Ch nebo jina podobna agentura ve sluzbach M$, ze?

1. OEM licence jsou levnější a dávají vám možnost HW po jeho vyřazení prodat včetně legálních Windows. Jestli se vám to nelíbí, máte jiné možnosti, včetně retailové verze. HW bez OS koupíte na trhu spoustu.
2. http://www.root.cz/zpravicky/microsoft-office-a-skype-budou-predinstalovany-na-android-zarizenich/537099/
3. Konkrétně, zdroj?
4. Vítejte ve světě businessu. Konkurenční boj je boj, a zakázáno je pouze použití nelegálních prostředků. Kdybyste viděl jak vypadají války o ceny jogurtů, koly a data splatnosti faktur ve vašem supermarketu, to byste teprve valil oči.
5. Školení prodejců na konkurenční produkty je naprosto běžná věc. Analýza konkurenčních produktů a vnitrofiremní komunikace o strategii konkurenčního boje také. BTW například Samsung si dělal důkladnou analýzu iOS, a 1:1 z něj opisoval.
6. Nevím čemu vy říkáte "seriózní". Faktem je, že zákazníci MS věří natolik, že mu v roce 2014 svěřili skoro 87 miliard dolarů, což je víc než státní rozpočet ČR.
7. Nemyslím si to.

1. prodej HW s OEM licenci po 6mesicich od koupe nebyl mozny, uz se to zmenilo ?

2. no a co jako ? porad trvam na tom, ze MS at si klidne prodava Surface a Nokia VYHRADNE s Windows, proti tomu nic, ale do 3rd vyrobcu at se MS ne$ere...

3. osobni zkusenost

4. to ze ostatni jsou take svine neznamena ze je v poradku kdyz je svine MS

5. je rozdil skoleni aby byl prodejce normalne pripraven, a skoleni aby byl prodejce demagog

6. tomu co vy povazujete za nemozne a oduvodnujete tim ze "ostatni se chovaj stejne neseriozne, tak je to vlastne seriozni"...

7. ja ano, vubec se divim ze lhani si MS jeste nepatentoval

1. Nevím že by MS kdy takové omezení měl.

2. OS pro svůj HW si vybírají výrobci. Někteří si napsali vlastní OS, jiní koupili firmu co měla OS, další si kupují licence od výrobce SW (například MS). Nevidím jediný důvod, proč by MS měl přestat dodávat OS výrobcům HW.

3. OK, popíšu svou osobní zkušenost. Nejmenovaná unixová společnost nám dodávala servery s výkonem PC serveru za desetinásobné ceny, výběr SW byl minimální a jeho ceny příšerné (mimochodem kvalita také). Ovšem zvali šéfa IT několikrát ročně na "konference" do USA, a sem tam někdo z managementu dostal kus HW na doma zdarma. Když jsme minimálně na některé aplikace chtěli pořídit PC servery, vyhrožovali že nám to způsobí problémy na síti, že řešení těch problémů není pokryté kontraktem o podpoře, může to vyjít velmi draho atd. Takhle fungovaly unixové firmy celé dekády. MS je proti nim andílek. Moje zkušenost je staršího data, ale zjevně se nic nezměnilo. Namátkou první linky z Googlu:
http://goo.gl/NsNtQI
http://goo.gl/rQJ3by
http://goo.gl/CMYiQa

4. Ve světě businessu vyhrávají ti s ostrými lokty. Myslíte že konkurenti spolu budou sedět okolo ohně, objímat se, zpívat Kumbaya a vzájemně si vybírat knedlíčky hnusu z vlasů (hint: reference na RMS)?

5. To o normální přípravě vs demagogii soudíte nějak objektivně, nebo jde o vaši subjektivní kategorizaci?

6. Tohle je i dle vašich slov duplicita ostatních bodů.

7. Haters gonna hate :)

2. Ani já ne. Chci MacBook bez MacOS, Chromebook bez ChromeOS, a Samsung Galaxy S6 bez Androidu. Je to moje právo jako zákazníka :D

3. Unixové firmy uplácí a vyhrožují. Plyne to jak z mé osobní zkušenosti, tak toho co jsem linkoval. MS je proti nim andílek.

2. To je pořád dokolečka. 1. Apple žádné počítače nevyrábí, vyrábí je pro něj smluvní partneři. 2. Je jen věcí výrobce HW, jaké komponenty použije. Dell, HP, Lenovo a další prostě kupují OS od MS, stejně jako kupují CPU od Intelu a AMD. Není na tom nic zvláštního. Ty Windows necpe na počítače MS, ale výrobce HW.
BTW je roztomilé jak na jedné straně uznáváte, že pro výrobce HW by byla sebevražda neinstalovat Windows, a na druhé straně chcete aby je neinstalovali :D

3. Máte k takovému tvrzení nějaké zdroje? Nebo jde o nějakou dojmologii?

2. IBM, Dell, HP, ASUS a další to nedělají jako Apple. Proč by měli? Mají svůj obchodní model, kde s MS mluví o tom jak bude vypadat budoucí HW, pak ho vyrobí, a od MS koupí licenci SW. Opakuji že Windows na ty stroje "cpe" výrobce HW, nikoliv MS.

3. Pokud si vzpomínám, v minulosti jste mi dal odkaz, kde byli nějací lidé z jakési africké pobočky MS podezřelí z toho, že jejich příbuzní pracovali pro státní správu. Za mě nic moc :)

2. I to už tu bylo. Dell, HP, ASUS i další nabízejí i stroje bez Windows, a na nárůst cen OEM licencí Windows si nestěžují. Před rokem 1996 to bylo jiné, výrobci HW měli s MS exkluzivní smlouvy (stejně jako třeba autosalony s výrobci automobilů).

Jistě, a nejlepším příkladem je ASUS, což je společnost sídlící na Tchaj-wanu, která vesele dodává počítače bez OS i s Google Chrome :D

k bodu 3. To ze je Unix certifikovany k niecomu je, co ked siet kde su Unixy a Win stroje zacne zrazu spomalovat, ziadny stroj nehlasi chybu. Je to chyba serverov alebo to chyba nejakej sietovky? Tento jav sa stane tak raz za pol roka a trva par hodin, servisak k tomu ani nestaci prist. Podla mna je celkom seriozne ze Vam Unixova firma dala vediet ze sa taketo nieco stat moze a ze ich servisaci to nevedia opravit. A je uz na Vas ci parhodinovy vypadok siete akceptujete a kupite Win pc alebo nie a budete platit 10 krat viac za certifikovane stroje.

3. Unix je podle vás v tomto kontextu certifikovaný k čemu? My jsme tehdy měli na síti stovky strojů s DOSem a později s Windows. V tom výrobce unixových systémů neviděl problém. Bál se serverů běžících na Windows, protože nabízely stejný výkon a daleko lepší dostupnost aplikací za desetinovou pořizovací cenu; levnější byl samozřejmě i support, nemluvě o náhradních dílech (i SCSI disk WD s nálepkou unixového výrobce stál desetinásobek toho bez nálepky). Jasnou motivací byla snaha udržet svůj business kombinací cukru (korupce) a biče (FUD, vyhrožování).

Ohledně náhodného zpomalování: tohle by vám měl vyřešit každý schopnější admin. Doporučoval bych kouknout na performance manager síťového interface (receive errors, re-transmissions), kouknout na to packet snifferem, případně použít testery fyzické vrstvy. Samozřejmostí je použití dedikované sítě pro komunikaci mezi servery, a používání switchů pro rozdělení sítě na více kolizních domén. Předpokládám že máte ve firmě alespoň jednoho člověka, který na tohle má kvalifikaci.

Jj, tehdy řada sebevrahů používala NotWell s jeho příšerným IPX (naše routery uměly jen TCP). Navíc NotWell zrovna dobře neřešil zamykání souborů, což se v době DB provozovaných na sdílených discích moc nehodilo. K tomu bootování přes DOS, absence GUI, nepreemptivní OS bez virtuální paměti, prakticky nulová dostupnost serverových aplikací... Není divu, že NotWell umřel. Byl vhodný leda jako file+print server na maličké sítě.

NetBIOS over TCP/IP je technologie z roku 1987, LAN Manager 2.0 s podporou TCP/IP je z roku 1990. Netware samozřejmě nebyl jediný hráč na trhu. Navíc v devadesátých letech začala být i pro menší firmy aktuální three-tier architecture, tedy oddělení DB, aplikační a prezentační vrstvy. K tomu byly už Windows NT 3.1 vynikajícím nástrojem, zatím to Netware jste mohl použít leda tak na ten file sharing.

Ad FoxPro Lan 2.6 odstranil knihovnu, ktera slouzila prave k uzamykani databazi na Netware - o tom nevím. Nebylo to tím, že se Netware konečně v té době naučil zamykat stejně jako MS?

Ad do roku 93... MS nemel cokoliv, co by slo pouzit jako fileserver a jako aplikacni server pak jeste mene - jako file server šel použít LAN Manager založený na OS/2 (od roku 1990 s podporou TCP/IP), jako aplikační server OS/2.

Ad se jednalo o funkcionalitu, kterou MS nedokazal nabidnout ani v tak nedokonale, jak pisete, podobe - aha. Až na to, že file locking, včetně byte-range locks, měl už MS-DOS 3.3 :)

Ad OS/2 je IBM - The development of OS/2 began when IBM and Microsoft signed the "Joint Development Agreement" in August 1985
http://en.wikipedia.org/wiki/OS/2#Development_history
MS později odpadnul, protože vyvíjet (nebo ostatně dělat cokoliv jiného) s IBM je utrpení, a NT se ukázaly jako daleko lepší cesta. OS/2 byla dost prasečí záležitost.

Ad ktery MS fileserver to umel - LAN Manager založená na OS/2.

Ad MS nic tak rychleho, jako bylo FoxPro, nemel - DB bez podpory relací a transakcí? V době kdy se začínal rozvíjet trh s DB servery i pro malé a střední firmy? Podle mě šlo MS spíš o vývojáře (jak vývojáře z Fox Software, tak aplikační vývojáře).

Abychom mluvili stejným jazykem, čemu říkáte transakce? V kontextu databází jde o ACID (Atomicity, Consistency, Isolation, Durability). Pokud jsem si všiml, tak ani Visual FoxPro for Windows není ACID compliant. A podle toho že mluvíte o transakcích v souvislosti se zamykáním souborů, máte zřejmě spíš na mysli concurrency. Pro tu je samozřejmě u DB na sdíleném disku zamykání potřeba, a MS-DOS samozřejmě od verze 3.30 zamykání souborů (včetně byte-range locků) měl.
http://en.wikipedia.org/wiki/ACID

Ad ve Fox Software udajne pracovali na client server verzi - to by byl argument pro převzetí vývojářů. MS koupil Fox Software v roce 1992. MS sice už v roce 1992 měl MS Jet, a od roku 1988 vlastnil spolu s Sybase a Ashton-Tate SQL Server pro OS/2. Jenže v roce 1993 spolupráce se Sybase a Ashton-Tate na SQL Serveru skončila, cca v době uvedení produktu pro Windows NT. To že spolupráce skončí bylo jistě známo předem, a koupit vývojáře se zkušenostmi s DB technologiemi mohlo být pro MS výhodné. Samozřejmě časová shoda ještě neimplikuje kauzalitu ;), je to jen teorie.

Jo a minule jste psal, že Netware mel transakcni FS. No, neměl. Netware používal velkou část RAM pro zápisovou cache, a zápisy optimalizoval tak aby minimalizoval seekování. Při výpadku napájení jste tak mohl jste přijít o spoustu dat. Navíc se mohlo stát, že novější změny jsou zapsané, ale starší ne. Takhle transakční FS opravdu nevypadá :). Mezi další zvláštnosti Netwaru patřil běh veškerého kódu v ring 0, což bylo neslučitelné se stabilitou systému, a prakticky to zabilo vývoj veškerých aplikací.

Aha. Pro FoxPro existovaly knihovny Novellu, které uměly soubor na serveru zamknout, a veškeré změny ukládat na serveru mimo vlastní soubor, dokud neprovedete commit. Zajímavé bylo to, že celou věc zajišťoval to server, včetně rollbacku. Bohužel to uměl to jen Netware, mělo to řadu omezení, nebylo to ACID compliant, a samozřejmě to nebylo příliš kompatibilní se současnými přístupy k DB (aplikace pak vytuhla dokud transakce jiné instance FoxPro neskončila).

Ad Netware a transakcni FS - bohužel to není transakční FS. Je to FS založený na FAT, který umí jen commit/rollback nad souborem.

Ad při výpadku napájení jste tak mohl jste přijít o spoustu dat - to se vám samozřejmě na Windows s FAT mohlo stát také, zvlášť pokud jste používal zápisovou cache (což na DB není dobrý nápad). Jenže se bavíme o serverech. OS/2 měla HPFS, a nad ním Sybase ASE, později brandovaný jako MS SQL Server (nakonec oddělený od Sybase cca v době uvedení Windows NT).

Ad ochrana paměti - OS/2 i Windows NT samozřejmě ochranu paměti měly, a vyjma toho oba systémy měly ve srovnání s Netwarem slušné API. Proto se pro ně psaly, a v případě Windows řady NT dodnes píšou :), aplikace.

Ad currupted NTFS - u toho vám samozřejmě neřeknu příčinu. Ale nejčastější bývá přepsání NTFS boot sectoru. FS se potom tváří jako RAW. Řešením je překopírovat NTFS boot sector z posledního bloku dané partition na první blok pomocí diskového editoru, v případě potřeby na prvním místě rekonstruovat partition table. BTW měli jsme ve firmě jednou desítky strojů se stejnou HW konfigurací ("oblíbená" kombinace AMD+VIA), které cca do roka vždy přepsaly první stopu disku. Na důvod nikdo nepřišel, u jiných HW konfigurací se nám to nikdy nestalo.

Ad Widle... na dalku to udrzovat neslo - samozřejmě šlo. Otevřel jste administrační nástroje na jiném stroji s Windows, a připojil jste je k Windows které jste chtěl administrovat. Nebyl problém takhle založit nové sdílení, kouknout na performance monitor, založit uživatele apod. Funguje to dodnes. Když si otevřete Computer Management, v rootu stromu kliknete pravým tlačítkem myši a připojíte jiný stroj. Ve starých verzích NT to nebyl Computer Management, ale jinak to fungovalo stejně. Vyjma toho měl MS telnet server s NTLM autentizací. Od NT 3.51 existovaly i Terminal Services, ale součástí instalace byly až ve Win2000. Nicméně cca od roku 1996 existovaly nástroje typu pozdějšího VNC (než byly vytlačeny Terminal Services).

Ad knihovny nebyly od Novellu, ale od Fox Software - knihovny byly od Novellu (Netware client), a nad tím knihovny od Fox Software. Podporu transakcí (neúplnou) nabízelo i FoxPro bez Netware, i když v případě havárie klienta bylo nutné DB opravit. Jinak TTS knihovny pro FoxPro byly i pozdějších verzích, nevím jestli byly přibalené k produktu. Mimochodem dokumentaci TTS jsem našel. Přiznávám že jsem je tehdy nepoužíval, protože jsme nejeli Netware. Místo toho jsme měli unixy nejmenované firmy, které stály 10x tolik co server s Windows, ale zato pro ně bylo málo aplikací, které byly příšerně předražené, a měly veliké problémy i se sdílením souborů, včetně výkonu 3x nižšího než nabízely Windows servery (které byly uvedeny na trh krátce poté).

Ad co presne z toho, z hlediska databaze, neni transakcniho - na prvním místě durability. Když server slehne, dojde ke ztrátě dat, protože Netware ohlásil úspěšný zápis, i když data držel ještě ve write cache. Navíc byly zápisy na disk out of order, takže mohly projít novější modifikace, a neprošly starší. Obecně vzato bylo FoxPro zajímavým produktem, ale začátkem devadesátých let už probíhal masivní přechod na three-tier architecture (který dokonalo uvedení levných WinNT), takže to byla živá mrtvola. To musel MS vědět už v době nákupu.

Ad MS tehdy zadne servery nemel - MS měl samozřejmě OS/2, byl to společný projekt s IBM. Vývoj NT probíhal paralelně s OS/2.

Ad NT... byly jako fileserver ve srovnani s NetWare vykonove zoufale - cca polovina rychlosti, zato když řekly e zapsaly na disk, tak na něj opravdu zapsaly :)

Ad NT neexistovaly - bavíme se o první polovině devadesátých let, a od roku 1993 NT byly. Stav vzdálené správy na OS/2 neznám, tenhle OS mě do značné míry minul.

OS/2 a praseci zalezitost ? :-D absolutne bezproblemove servery i stanice, s prechodem par serveru a stovek stanic na Widle95 zacala nocni mura, tak alespon bylo dost prace, a bylo potreba 3x vice personalu na udrzbu :)

Společnost IBM trvala u OS/2 1.x na použití 80286 protected mode, což bylo při běhu aplikací pro DOS poněkud sebevražedné (koukněte se, jak se u 80286 odcházelo z protected mode). K tomu přičtěte mizernou podporu HW, ze stany IBM pak dodávání bloated code, byrokracii a odmítání zahrnutí Windows API, které bylo velmi populární. Odejít z projektu byl od MS logický krok. V dalších verzích OS/2 nepotěšilo to že aplikace pro DOS mohla pořád zaseknout celý stroj, API bylo dost příšerné (Synchronous Input Queue díky které každá aplikace mohla seknout všechny ostatní, až do smrti 16-bitové API VIO, KBD a MOU, absence WaitForMultiple­Objects), a ten frankensteinovský věčně zamrzlý hybrid OS/2 běžící kód a ovladače Windows by byl na zvláštní kapitolou.

OS/2 byl možná lepší OS než Windows 95, ale neměl dobrou kompatibilitu s aplikacemi pro DOS, natož s drivery pro DOS. Windows NT byly ve všech aspektech výrazně lepší než jakákoliv OS/2 (SMP, portabilita, kompatibilita s Windows, podpora POSIXu i OS/2, plně 32-bitové API, vysoký výkon), ale ani jejich kompatibilita s aplikacemi (natož drivery) pro DOS nebyla perfektní.

Zajímavým projektem byl IBM Workplace OS. Ten se snažil dělat to co Windows NT: portabilní OS s mikrokernelovým designem, subsystémy pro aplikace z různých OS (DOS, Windows, OS/2, OS/400, AIX), portabilita... Samozřejmě to v IBM zabili, jako v podstatě všechno na co kdy sáhli.
http://en.wikipedia.org/wiki/IBM_Workplace_OS

btw: v dobe W95 bylo tcpip tak zkriplene, ze prenos byl 10x pomalejsi nez na stanici s GNU/Linuxem...

v dobe netware serveru se vypnul server pri vymene hw, v dobe os/2 serveru se vypnul server pri vymene hw, pak prislo na server winnt a restartovalo se nekolikrat do tydne/mesice, veci prestali fungovat, chovalo se to nahodile...
neni tezke domyslet proc NEJHORSI mozne reseni dokazalo prezit...

samozrejme dnes se *BSD nebo GNU/Linux na serverech pouziva tam kde je potreba spolehlivost, WidloServer tak kde je potreba nakrmit nefunkcni podporu, oduvodnit nakup noveho predrazeneho HW z ktereho jdou provize, nebo kde nezalezi na stabilite, ale rozhodujou barevne kolackove grafy od lobistu :)

Ad v dobe W95 bylo tcpip tak zkriplene, ze prenos byl 10x pomalejsi nez na stanici s GNU/Linuxem; na server winnt a restartovalo se nekolikrat do tydne/mesice, veci prestali fungovat, chovalo se to nahodile - to záleží na více věcech. Měl jsem v ruce například stroj, který vždy zhavaroval i při instalaci Windows 95. Windows NT jsme tehdy provozovali na certifikovaném HW, a restartovali jsme je jednou za pár měsíců ze servisních důvodů (změna HW, patche).

Jinak Netware umřel protože neměl GUI, a nešlo na něm běžet skoro nic vyjma sdílení souborů a tiskáren.

Ad dnes se *BSD nebo GNU/Linux na serverech pouziva tam kde je potreba spolehlivost - aha. A asi právě proto běží naprostá většina podnikových agend na Windows :D

na nejake skladacce bezelo tcp/ip v linuxu 10x rychleji nez na totoznem pc w95

podnikova agenda bezici na windows je z duvodu co sem psal, jinak je bezne ve statni sprave stezejni servery na GNU/Linuxu

Ad na nejake skladacce bezelo tcp/ip v linuxu 10x rychleji nez na totoznem pc w95 - co znamená "bezelo tcp/ip 10x rychleji"? Co konkrétně bylo 10x rychlejší?

Ad bezne ve statni sprave stezejni servery na GNU/Linuxu - jak a které, jak a kde. Například většina agend běží na Windows. Na Linuxu najdete někde file sharing, v horším případě (když nevědí co je groupware) na něm jede mail server.

transfer speed ~100kB/s na W95 Vs ~1000kB/s v GNU/Linux

jiste, tam kde byl natlak vetsi, nebo znalosti mensi, bezi na windows...
jiste mail server na windows je k nezaplaceni, tak co navrhnout googlu aby presel na winserver ? ;)

Transfer speed čeho? BTW naše unixové servery dokázaly prohnat skrz file sharing cca 30kB/sec, Windows cca 100kB/sec na 10mbps LAN síti.

Ad kde byl natlak vetsi, nebo znalosti mensi, bezi na Windows - spíš kam došlo méně vtipných dopisů zdejších fanoušků. Svého času jste se tu chlubili dopisy na různá ministerstva, s texty typu "proč ještě nepoužýváte OpenOfise, kterí doporučňuje EU"?

Ad mail server na windows je k nezaplaceni, tak co navrhnout googlu aby presel na winserver - groupware není o mailu. Jde také o sdílené mailboxy, public folders, kalendáře, sdílené kalendáře atd. Chápu že státní správa nepoužívá efektivní nástroje, protože je sama synonymem pro neefektivitu. Googlu bych asi přechod na Windows nedoporučoval, protože má svůj business nastavený jinak (konkrétně použít Linux zdarma, sesbírat vaše osobní údaje a prodat je). Ale rozhodně bych zákazníkům používajícím Google Apps doporučil vlastní Exchange.

ftp/www prenos souboru z bodu A do bodu B... to jste nemel pouzivat Xenix od MS ;)

ano vim co je groupware, nicmene exchange je cesta do pekel...

Ad ftp/www prenos souboru z bodu A do bodu B - to ovšem může mít řadu různých důvodů. Měl jsem na stole mimo jiné několik počítačů se slavnými chipsety VIA, které se i při kopírování z CD-ROMu zpomalovaly, až vytuhnuly úplně.

Ad to jste nemel pouzivat Xenix od MS - tehdy jsem působil v ČR, a Xenix jsem nikdy neviděl nasazený.

Ad exchange je cesta do pekel - proč? Podle mě (a většiny firem) je to nejlepší groupware na trhu. Srovnávat groupware s emailem je jako srovnávat textový editor s psacím strojem.

Hele zvanile, Novell umel sitovat asi tak o 100 let driv nez si M$ vsim, ze nejaky site existujou. A minimalne do win2k NIKDO normalni nepouzival nic jinyho. Protoze to narozdil od widli fungovalo. Teprve AZ z toho zacli delat druhy widle, od toho vsichni utekli.

Keby to bolo take jednoduche, dali sme tam extra server ktory chytal SNMP errory z kazdeho stroja a nic nezistil. Ak ste fakt robil nikde kde bola taka velka siet musi Vam byt jasne ze zmena topologie siete je prakticky nemozna.

Ad extra server ktory chytal SNMP errory z kazdeho stroja a nic nezistil - to samozřejmě zjistit nemusí

Ad zmena topologie siete je prakticky nemozna - na prvním místě to chce síť správně navrhnout na začátku, protože si ušetříte spoustu práce. No a pokud to neuděláte, tak vás změna topologie dříve či později nemine. Samozřejmě se to dá zvládnout, ve většině případů s interními lidmi.

Topologiu navrhol niekto pred n rokmi v uplne inej krajine. Keby tam bezal po sieti len internet tak sa topologia da zmenit, ale ak tam bezia programy od x dodavatelov ktorym nesmiem do konfiguracie siahnut, aby nepadla zaruka tak sa zmena topolgie financne velmi predrazi. A to je este lepsi pripad ked to dodavatel vie zmenit, mohlo sa stat ze medzitym v ramci optimalizacie vyhodil ludi co to vedeli nastavit a kompletne sa preorientovali na Rusky trh.

2. proč by MS měl přestat dodávat OS ?
co se nechapalo na NE VYHRADNE ? nezapada to do demagogie ?

3. osobni zkusenost a links jsou o UNIX, resp. IBM, HP, spojitost s Linuxem nulova, spojitost s demagogii 100%

4. Ve světě businessu vyhrávají ti s ostrými lokty.
a mam to snad chvalit, oslavovat a uctivat ? ne je to spatne, hodne spatne
mam snad povazovat za spravne ze kdyz mironet chtel prodavat s linuxem, poslal na nej microfost policii ? http://e-svet.e15.cz/it-byznys/mironet-chce-po-microsoftu-odskodne-23-milionu-pry-ovlivnil-policii-1169064
mam snad skakat radosti, ze microsoft nabadal k podlemu praskacskemu chovani serverem zatepla.cz ?

5. http://www.zive.cz/clanky/microsoft-fud-dalsi-material-proti-gnulinuxu/sc-3-a-101203/default.aspx
http://www.scinet.cz/microsoft-tvrde-utoci-na-linux-v-ramci-kampane-za-windows-7.html

6. zadna duplicita, jednoslovne shrnuti

7. prave, microsoft porad nesnasi linux, i presto ze jiz zacal lhat i v tom ze ho ma rad :)

1. MS od roku 1996 neváže HW partnery výhradními smlouvami, a před rokem 1996 si partnery vázala i řada jiných podniků (například výrobci automobilů).

3. Spojoval jste to nějak výhradně s Linuxem? Pokud vím, tak jste se ptal "jake by mel ms trzby... pokud by na statni spravy nebyl delan natlak". Nátlak MS na státní správu jste popsal jen jako vlastní zkušenost, a odkaz na to že unixové firmy prokazatelně uplácejí jste spláchnul s tím že nejde o Linux. Než budete příště mluvit o demagogii, zameťte si před vlastním prahem.

4. Mironet prokazatelně prodal stroj s nelegálním SW (soubory MS-DOSu s _____CTI.MNE opravňujícím uživatele používat je dva měsíce, Norton Disc Doctor a Norton SystemInfo s neplatnou registrací, nelicencovaná hra Rampart i s odkazem na jméno warezové skupiny). Vyjma toho šest z osmnácti počítačů zajištěných v Mironetu, zabalených v krabicích s přiloženou fakturou, měla nelegálně nainstalované Windows 98. U pana Novotného policie zabavila SW jehož legálnost více než dva roky nebyl schopen doložit, až mu "povodeň vytopila sklad". Mironet z celé záležitosti vyklouznul jen díky tomu, že se nepodařilo prokázat pachatele některých trestných činů, a jiné byly odloženy díky procesnímu pochybení policie (špatné jméno na povolení k domovní prohlídce). Jinými slovy váš dojemný příběh o tom, jak MS chtěl zlikvidovat zcela čistý Mironet, je čistá smyšlenka.
http://diit.cz/clanek/kauza-mironet-tajemstvi-zbavena

Ad microsoft nabadal k podlemu praskacskemu chovani serverem zatepla.cz - zatepla.cz je akce BSA, kde je MS jen jeden z členů. Osobně považuji za legitimní, když se výrobci SW brání proti nelegálnímu používání svého SW. Předpokládám že vy tradičně používáte dvojí metr, a řvete jen když si někdo dovolí porušit licenci GPL :D

5. To co linkujete je běžný competitive positioning. Taková školení absolvují i prodejci kosmetiky :D

7. Přisuzovat firmám emoce je ukázkový antropomorfismus, stejně jako když vás "počítač nemá rád". MS ví že zákazníci používají Linux, a nakonec sám nabízí například virtuální stroje s Linuxem v rámci MS Azure, napsal podporu pro Hyper-V do kernelu Linuxu atd. Samozřejmě je pro něj Linux konkurencí, a konkurenti spolu bojují v konkurenčním boji. Těžko můžete čekat, že spolu budou sedět okolo ohně, objímat se, zpívat Kumbaya a vzájemně si vybírat knedlíčky hnusu z vlasů (hint: reference na RMS).

... zákazníci MS věří natolik, že mu v roce 2014 svěřili skoro 87 miliard dolarů ...

To je drzý eufemismus nebo rovnou zmrdspeak?

Ad QuickOffice, Docs to Go a mnoho inych... zaberaju skoro 50x menej priestoru ako "plnohodnotny" MS Office - OK, kouknul jsem se na Google Play. Microsoft Office Mobile, tj. verze pro telefony, má "závratných" 27MB.
https://play.google.com/store/apps/details?id=com.microsoft.office.officehub&hl=en

Aplikace určené pro tablety, tedy s bohatším rozhraním, mají stovky MB.

Ad s kompatibilitou by uz v case plne otvorenych formatov (OpenDocument, Office Open XML) problemy hrozit nemali - jenže v praxi ty problémy jsou. Implementace OOXML je ve většině konkurenčních produktů mizerná. ODF zase spoustu věcí nepopisuje, a aplikace jako LibreOffice píší do dokumentů spoustu věcí, které v žádném standardu popsané nejsou.

Ad na komunikaciu zakonom prikazany (pre statne institucie v niektorych krajinach EU vratane Slovenska) OpenDocument format - vy máte na Slovensku ODF jako jediný přikázaný formát pro komunikaci (s kým)? Dáte mi k tomu nějaký zdroj?

275/2006 Z. z. Zákon o informačných systémoch verejnej správy a nasledne
V Ý N O S Ministerstva financií Slovenskej republiky z 9. júna 2010o štandardoch pre informačné systémy verejnej správy.

Štandardom pre textové súbory je
a) prijímanie a čítanie všetkých doručených formátov
textových súborov, ktorými sú
1. Rich Text Format (.rtf),
2. Hypertext Markup Language (.html, .htm) alebo
Extensible Hypertext Markup Language (.xhtml)
podľa World Wide Web Consortium (W3C),
3. Portable Document Format (.pdf) minimálne vo
verzii 1.3 a maximálne vo verzii 1.5,
4. Open Document Format (.odt) maximálne vo verzii
1.2,
5. Text Format (.txt) v kódovaní UTF-8,
b) používanie najmenej jedného z formátov textových
súborov uvedených v písmene a) pri ich odosielaní
alebo zverejňovaní...

Aha. Jinými slovy ODF není jediný podporovaný formát, a navíc se to týká jen informačních systémů státní správy. Navíc je tu Výnos č. 55/2014 Z. z. o štandardoch pre informačné systémy verejnej správy, ze kterého vybírám:

§ 18 Všeobecné použitie formátov
Štandardom pre všeobecné použitie formátov je a) používanie ľubovoľného formátu pri výmene súborov, ak vopred súhlasia všetky zúčastnené strany a technické podmienky to umožňujú, b) používanie ľubovoľného formátu pri výmene a zverejňovaní iných typov súborov ako sú uvedené v § 19 až 25, c) používanie najmä písiem Arial, Times New Roman a Courier New…

§ 19 Textové súbory
Štandardom pre textové súbory je…
b) prijímanie a čítanie doručených formátov textových súborov na iné účely ako podľa písmena a) na základe vlastného uváženia, a to napríklad formátov textových súborov, ktorými sú
1. Open Document Format (.odt) maximálne vo verzii 1.2 podľa Organizácie na presadzovanie noriem pre štruktúrované informácie (OASIS),
2. Office Open XML (.docx) vo verzii podľa technickej normy…

Jinak celý § 19 se od roku 2006 trochu změnil, doporučuji aktualizovat znalosti.

Office Mobile v skutocnosti zabera na mobile 66,87 MB - tych 27 MB co uvadza Google je blbost. QuickOffice na tom istom mobile (Galaxy Nexus s Androidom 4.3) zabera len 23,52 MB a na rozdiel od Office Mobile nevyzaduje na spustenie login do "cloudu" (a nasledne spehovanie).

Teď bych vás asi měl nařknout z demagogie, protože jste elegantně zapomněl zmínit, že mezi 66.87MB a necelým 1GB je značný rozdíl ;)

Ad QuickOffice... nevyzaduje na spustenie login do "cloudu" (a nasledne spehovanie) - Office Mobile snad také umí otevírat například přílohy emailů bez spolupráce s cloudem. Jinak ten rozdíl ve velikosti mezi QuickOffice a MS Office Mobile mi připadá v dnešní době zanedbatelný. Naopak rozdíl v kompatibilitě s formáty MS Office nikoliv.

1 GB sa tyka tabletov

Opravujem moj predchadzajuci prispevok. Microsoft skorumpoval (teda newspeakovo povedane "loboval") sucasnu Ficovu vladu (co nie je prekvapujuce) a uz su par tyzdnov povolene aj jeho formaty. Povodna specifikacia povolujuca len OpenDocument formaty na editovatelne dokumenty (a pdf na tie needitovatelne) vznikla za Dzurindovej vlady.
http://www.dsl.sk/article.php?id=16814&hot=4
"K vyradeniu ODT pri prijímaní súborov a pridaniu DOCX pri odosielaní a zverejňovaní malo prísť pre požiadavku Microsoftu..."
"... okrem iného štát zabezpečuje centrálne pre štátnu správu Microsoft Office cez zmluvu Enterprise Agreement. "

No vida, to jsou aktuálnější informace. K věci: nemůžete na jedné straně chtít po státu neutralitu, a na druhé straně protlačovat ODF (navíc v ne-ISO verzi, protože ISO verze nemá dodnes ani vzorce shreadsheetů) na úkor ISO OOXML.

Fakt, ze monopolny dodavatel aplikacii, ktore primarne pouzivaju dany format, ma zmluvu so statom za cca. 52 milionov eur (a to stat dostal zlavu DVE percenta, viac dostanem aj v Alze, staci nakupit za 40 eur) a dany dodavatel "lobuje" (v skutocnosti islo vysoko pravdepodobne o korupciu, co je v IT zakazkach pre stat viac menej pravidlo ) v prospech daneho formatu a ten "lobing" je uspesny, ma od neutrality dost daleko.

Ad monopolny dodavatel aplikacii, ktore primarne pouzivaju dany format - MS není monopolní dodavatel MS aplikací. Dodává je i celá řada partnerů. Jinak předpokládám že Plzeňský Prazdroj je podle vás monopolní dodavatel Prazdroje, a potažmo všeho piva :)

Pro vaši informaci například Document Foundation neposkytuje podporu LibreOffice. Můžete si ale koupit LibreOffice v distru s podporou. Například Ubuntu s podporou vás vyjde na $105 za stanici a rok, Red Hat Linux na $49 na stanici a rok s "podporou" ve formě patchů a přístupu do knowledge base, a $299 na stanici a rok za opravdový support. Bohužel spousta fanoušků Linuxu při vizi jeho použití ve firmách a státní správě cenu podpory jaksi nevidí.

A ti partneri si MS Office sami kompiluju so zdrojakov alebo ho kupia do Microsoftu a predaju dalej ?
Cena, ktora bola uvedena vyssie, bola cena za licencie na 3 roky, nie za podporu.
"Podpora" vo forme opravy bugov a novych verzii (teda to, co je v cene licencie MS Office) je k dispozicii pre LibreOffice zadarmo.

Ad ti partneri si MS Office sami kompiluju so zdrojakov alebo ho kupia do Microsoftu a predaju dalej - koupí licenci a prodají ji dále.

Ad "podpora" vo forme opravy bugov a novych verzii... - 1. V případě MS máte k dispozici i self-support pomocí Knowledge Base, plus placený incident support, kde se cena nehradí, pokud MS dospěje k názoru, že jde o chybu produktu. 2. Státní správa i soukromé firmy samozřejmě potřebují vyšší úroveň podpory. Jinými slovy cenu podpory nelze přehlížet.

"koupí licenci a prodají ji dále." - ano kupia licenciu od monopolneho dodavatela a predaju ju dalej. Alebo snad siet resellerov povazujete za trhovu konkurenciu ?
Ano, statna sprava aj sukromne firmy potrebuju vyssiu uroven podpory, pretoze ked zaplatia miliony za licencie (hoci existuje alternativa, kde je licencia bezplatna), tak im uz neostane na zaplatnenie kvalitnych IT adminov, ktori dokazu spravovat system aj bez externej podpory.

Ad siet resellerov povazujete za trhovu konkurenciu - konkurence je spousta. WordPerfect Office, Apache OpenOffice, LibreOffice, Calligra Suite, KOffice, Ability Office a řada dalších, nehledě na ty které zlikvidovalo uvolnění zdrojáku OpenOffice (například 602Office). Samotný formát OOXML je pak standardizovaný a (na rozdíl od ODF) dobře dokumentovaný. Hovořit v takové situaci o monopolu je nesmysl.

Ad ked zaplatia miliony za licencie, tak im uz neostane na zaplatnenie kvalitnych IT adminov, ktori dokazu spravovat system aj bez externej podpory - nejde o administraci, ale o podporu. Mít SW, se kterým vám nepomůže nikdo vyjma vlastního IT oddělení, je velmi špatný nápad. Když si podporu pro OpenOffice zaplatíte, vyjde vás zatraceně draho, a stejně v něm dokumenty MS Office neotevřete bez velkých ztrát.

OOXML je hromada sracek, standard ziskal jen protoze ze uplatil/zastrasil vsechny co byli proti a dokazal prohnat standardizacnim procesem neco co absolutne nesplnovalo pozadavky...

oficialni milionama placena podpora windows sw se predcenuje, je naprosto na h*vno... kazdej admin s alespon trochou zkusenosti dokaze vice nez "agent na telefonu" kterej kdyz nikdo nevola pro MS podporu prodava asi pres telemarketing zvejkacky :)

Ad OOXML je hromada sracek - předpokládám že jste tu specifikaci ani neviděl, ale protože to není ODF (které dodnes nemá v ISO standardu ani vzorce ve spreadsheetech, a první verze byly plné odkazů na "vendor specific" chování), tak přece musí být špatně. Není nad silná prohlášení o něčem, o čem nic nevíte ;)

Ad kazdej admin s alespon trochou zkusenosti dokaze vice nez "agent na telefonu" - zjevně si pletete support a helpdesk.

OOXML opravdu neni nic vic nez hromada sracek

http://www.pcworld.com/article/136711/article.html

http://ooxmlisdefectivebydesign.blogspot.cz/

https://brattahlid.wordpress.com/2012/05/08/is-docx-really-an-open-standard/

http://www.linuxveda.com/2014/11/29/never-use-microsofts-ooxml-pseudo-standard-format/

Nepletu, support MS je taky hromada sracek :)

Proboha, vždyť je to snůška aktivistických (a dost možná zaplacených) blábolů. V druhém linku se dozvíme, že Excel neukládá do clipboardu data ve formátu OOXML, takže OOXML je špatné. Jednak to nemá nic společného s formátem, a pak Excel umisťuje do clipboardu text, SYLK i XML Spreadsheet. Ve třetím linku autor píše, že OOXML má verzi Transitional a Strict, což je jaksi psané už ve specifikaci. Poslední link například zmiňuje, že různé verze MS Office zapisují různou verzi XML formátů, a elegantně pomíjí, že OpenOffice zapisuje nejen směsku různých formátů, ale navíc píše do dokumentů řadu věcí, které v žádné specifikaci nenajdete. Samozřejmě nikdo v žádném z linků nezmiňuje, že v době uvedení ODF (a ještě dlouho poté) nefungovala ani interoperabilita mezi různými produkty používajícími ODF, že má mezery dodnes, a že ODF standard dodnes nepopisuje ani vzorce spreadsheetů, a například sledování změn je katastrofické.

Jestli jsou tohle vaše nejlepší argumenty, tak je to velmi slabé.

Jestli jsou tohle vaše nejlepší argumenty, tak je to velmi slabé.

to nejsou moje argumenty, to jsou linky na internet, videl jste tam nekde podpis nobody ? muj argument proti OOXML jsem rekl snad jasne, je to hromada sracek :)

Zatím jste se ještě nesvěřil, jestli jste to specifikaci vůbec viděl, a jestli jste viděl specifikaci ODF. Váš argument je fekální - víc k tomu nemám co dodat.

Open/LibreOffice implementuje ODF slušně z jediného důvodu: je to jeho nativní formát. Implementovat podporu formátu v SW, pro který není nativní, nutně přináší spoustu práce a kompromisů. Jedním z úspěšných příkladů byla kdysi podpora dokumentů WordPerfectu v MS Wordu, tam MS vypálil spoustu úsilí.

Myslis tim ty nezdokumentovany binarni soucasti M$ ?

Ono se totiz dost tezko implementuje neco na tema:

[xml]
[bin]i3u42903­h92o83yfhfah398-2137hfashfiau­hf893wyf...[/bin]
[/xml]

Ad dost tezko implementuje neco na téma [xml][bin]...[/bin][/xml] - on MS má něco takového v OOXML? Kde konkrétně?