Společnost Microsoft do svých řad získala Wima Coekaertse, který posledních dvacet let působil v Oraclu a vedl jeho linuxové projekty, včetně Oracle Linux. Ve firmě si tak vysloužil přezdívku Mr. Linux. V Microsoftu bude Coekaerts zastávat podobně vysokou pozici – bude šéfovat open-source projektům v rámci cloudové divize. Vypadá to, že to Microsoft myslí vážně a se svobodným softwarem má dlouhodobější plány.
(Zdroj: ZDNet)
Tak proto M$ prohlásil, že Win 10 jsou poslední Windows, další bude kopie RHEL stejně jako to udělal Oracle, začíná to zapadat včetně toho portu MSSQL ;-).
Nějak nevím co si o tom myslet, Oracle je vnímán jako nepřítel a tahle pozice by se mu nemusela jednou vyplatit, za to M$ to pochopil a dělá všechno možné aby se té nálepky zbavil a podle mě se mu to daří nebo je to mega póza co myslíte?
Max.
No já myslím že k přesunům managerů mezi firmami dochází všemi směry, a soudit z toho cokoliv o směřování firem, do kterých ti manageři nastoupí, je dost zavádějící. Například Bob Stutz vedl v MS produkty rodiny Dynamics, a později nastoupil v Salesforce. Kai-Fu Lee pracoval pro MS jako Vice President of Interactive Services, a přešel do Googlu. Nemyslím že by to znamenalo, že Google přejde do jednoho roku na Windows.
Oracle se odjakživa soustředí na korporátní zákazníky. Vnímání té společnosti jako "nepřítele" vidím jako dost smyšlené. Navíc pro Oracle je důležitý především jeho obraz v očích cílové skupiny zákazníků.
Už byla, v předstihu, nějaká produktová školení na Windows 2018 server(přebarvený RHEL)?
Nebo to plánujete až na 2020?
No jasně. Díky tomu že přestoupil jeden člověk z Oraclu do MS se chystá velká sláva. Nadella na příští konferenci Build vystoupí v tričku se zoofilní kresbičkou na téma "Satya loves Tux", a slavně uvede Microsoft Xenix 2017 založený na RHEL. A následně bude vývojářům deset hodin vysvětlovat výhody zvoleného řešení :D
http://itvision.altervista.org/why.linux.is.not.ready.for.the.desktop.current.html#Summary
Pokud bych to měl bát jako vážně míněnou otázkou, tak pravděpodobnější než přechod na technicky zaostalý Linux je to že MS uvolní zdrojáky Windows. Pravděpodobnost že by k tomu došlo hodnotím jako srovnatelně malou s tím že Google pojede svoje servery na Windows, ale je to řádově více uvěřitelné, než že MS přijde na Linux nebo jiný Unix.
Na prvním místě s odpusťte osobní útoky a urážky.
Linux je pro některé lidi náboženstvím, takže o technické podstatě věci moc nepřemýšlejí. Technicky vzato jde o opis Unixů ze semdesátých let jedno volání API po druhém. Psát v roce 1991 OS s monolitickým kernelem, bez podpory multithreadingu, s BLK (Big Kernel Lock), podporující výhradně 80386, je špatné designové rozhodnutí. Každé špatné rozhodnutí pak vede k obrovské spoustě špinavých hacků, kterými se to vývojáři snaží lepit. Například použitelný threading přišel do Linuxu někdy v kernelu 2.6, tedy až po více než 12 letech trvání projektu, a ještě je implementovaný mimořádně divokým způsobem (nemluvě o příšerných LinuxThreads). BKL, který vede k obrovské lacency a špatnému škálování na víceprocesorových systémech, byl odstraněn až po 20 letech, a to rozbitím na menší locky, které přináší podobné problémy menšího rozsahu. Volba monolitického kernelu znamená že s rostoucí složitostí projektu se z něj stávají čím dál větší špagety, zvyšuje se počet chyb a komplikuje se údržba a rozvoj kódu.
Pokud odhlédneme od kernelu, tak jde o sadu GNU utilit odpovídajících 40 let starým Unixům, 30 let starého naprosto příšerného X11 atd.
Pokud chcete vidět nějaké další problémy dnešního Linuxu, tak tady:
http://itvision.altervista.org/why.linux.is.not.ready.for.the.desktop.current.html#Desktop_Linux_Problems_and_Major_Shortcomings
Žonglujete tady s těmi odbornými termity hezky, ale člověk po chvíli pochybuje, zda opravdu víte, co za nimi je nebo to máte vyčtené z nějaké nalejvárny typu "odborníkem snadno a rychle za týden."
A to už vůbec nezmiňuju, že vám naprosto zjevně chybí jakákoliv praktická zkušenost, natož zkušenost se systémy pod velkou zátěží...
Vyřvávat slova jako "naprosto příšerné", "po 20letech", "40 let..., " to opravdu nestačí.
To víte, na odporné termixy jsem extort :)
Takže podle vás byl skvělý nápad v roce 1991 navrhnout OS s monolitickým kernelem, bez podpory multithreadingu, s BLK (Big Kernel Lock), podporující výhradně 80386?
X11 je podle vás co? Single-threaded mana seslaná z nebes, prolezlá zbytečnými round tripy a hromadou mizerně dokumentovaných extensions?
https://www.youtube.com/watch?v=RIctzAQOe44&t=1390
Design kernelu zahrnující BLK je podle vás optimální?
Atd., atd. Linux je prostě technologicky zastaralý systém, jehož jedinou výhodou je nulová cena.
Ad vám naprosto zjevně chybí jakákoliv praktická zkušenost, natož zkušenost se systémy pod velkou zátěží - jistě, vy o mě sice nic nevíte, ale zato je vám jasné, že nemám žádnou zkušenost s tím či oním :D. Pokud jde o serverovou zátěž, tak tam má Linux své neduhy, ale v principu to funguje tak jako na starých Unixech. Jenže na serveru vás netrápí když se seká zvuk a přehrávání videa, scrollování okna roztrhá jeho obsah, a nejspíš je vám jedno i to že X11 je v principu nebezpečné. Nevadí ani že stroj neuspíte (nebo ho pak neprobudíte), je zmršená podpora národních klávesnic, nebo to že ty samé aplikace se natahují výrazně déle než na Windows. Naopak vás může trápit to že vývoj kernelu došel "tak daleko", že vanilla kernel je bez hromady testů a patchů prakticky nepoužitelný pro jakékoliv produktivní nasazení.
Souhlas v tom, že samotné vyřvávání slov jako "naprosto příšerné", "po 20letech", "40 let..." apod. by nemělo smysl. Jenže tady to zjevně má velmi dobrý smysl, protože X11 je naprosto příšerné, BKL byl odstraněn až po hanebných 20 letech, a GNU tools jsou opravdu koncepčně 40 let staré.
Ad docela zajimave, ze na systemech pod velkou zatezi najdete spis ten Linux - fakt? Z jakých čísel vycházíte? Já ve firmách vidím drtivou převahu serverů s Windows, pak pár strojů s klasickými Unixy (AIX, HP-UX, Solaris), a někdy výjimečně Linux. Plus Linux najdete ještě občas u malých firmiček, které se pochlubí že mají ve vedlejší vesnici Frantu Wifičáče, který se jim o systém stará.
Kdepak vendor lock-in. Za všechny důvody bych zmínil obtížný vývoj komerčních aplikací. Minové pole open source licencí, kde si musíte dát pozor, abyste nemusel uvolnit kompletní zdrojáky svého účetnictví, mezd nebo skladového hospodářství. Velmi omezené API platformy, obtížný vývoj v prakticky použitelných vyšších jazycích (Java je funkčně omezená a pro desktop nevhodná, C# na Linuxu moc neletí, C/C++ je na podobné projekty sebevražda). Roztříštění Linuxu na spoustu dister s různou adresářovou strukturou, různými knihovnami v různých verzích, různými instalačními procedurami (deb, portage, různé verze RPM, a i v jednom balíčkovacím systému nakonec musíte mít balíček per distro A jeho verzi) a různými bugy. Špatná zpětná i dopředná kompatibilita. K tomu taková ta klasika typu špatné podpory HiDpi, problémy s akcelerací grafiky (třeba potrhaný obsah okna při scrollování), absence použitelné vzdálené plochy atd. S takovou jsou zákazníci rádi za Windows.
"Takže podle vás byl skvělý nápad v roce 1991 navrhnout OS s monolitickým kernelem, bez podpory multithreadingu, s BLK (Big Kernel Lock), podporující výhradně 80386?"
A psát nový OS v Cčku nebyl zase dementní krok ze strany MS? V té době už deset let existovaly vyspělejší systémy, dokonce i ve vyšších jazycích. V tom si MS může s Torvaldsem podat ruce. I pitomý Plan 9 by byl obrovským pokrokem proti oběma.
V čem konkrétně byste vy psal OS začátkem devadesátých let? Cčko je (pokud je vhodně použité) portabilní, a vyšší jazyky jsou pro psaní OS vysoce problematické. Ten "pitomý" Plan 9 nejen že používal přežité unixové koncepty (například soubor je pravidelně daleko horší abstrakce než objekt), ale hlavně byl napsaný v Cčku stejně jako Windows NT a Linux.
Ty argumenty jsou pořád stejně platné. Přečtěte si co jsem linkoval, dokument obsahuje reference na konkrétnější informace. To že byly argumenty vyvráceny je váš dojem, nikoliv fakt. Například X11 je ve všech aspektech příšernost, a vyvrátit to jaksi nelze.
http://itvision.altervista.org/why.linux.is.not.ready.for.the.desktop.current.html#Desktop_Linux_Problems_and_Major_Shortcomings
Ad zavidi, ze ani po dvaceti letech Widle porad nemaji takovou sadu GNU utilit, jako Linux - no nejvíc mi trhá žíly to že konfiguraci needituji pomocí vi klávesami hjkl, a samozřejmě mě štve, že kurzorové klávesy ve Windows prostě fungují :). Naštěstí si můžu doinstalovat Services for Unix včetně utilit. Kurzorové klávesy sice fungovat nepřestanou, ale jinak je to Unix na Windows. Brr :/
Tak me kurzorove klavesy ve vimu funguji. Krome toho editoru existuje vic, muzete zvolit jiny.
BTW, me zase trha zily absence registry a regeditu. Ta konfigurace kazde aplikace rozptylena na ruznych mistech minimalne nekolikamegabytove databaze, kterou nelze editovat bez specialni aplikace, ma rozhodne svuj puvab. Bez toho se cloveku vytrati ze zivota posledni zbytky dobrodruzstvi.
Vám šipky fungují, šťastný to člověk. Samozřejmě si můžu vybrat jiný editor, ale se šipkami to moc nepomůže. Navíc kde jinde bych hledal editor který je uvedený v POSIXu (resp. dnes Single Unix Specification), a je visual a interactive :D
Já myslel že místo Registry máte například konfigurační databázi rpm. Jo počkejte, k té vlastně nic jako regedit nemáte.
Tak v tom vam neporadim, jak RPM pouzival nekdy kdysi na Mandrake a tak me sralo, az jsem presel na deb distra.
Nicmene tady michate svestky s teflonovyma panvema. RPM databaze je databaze jedne konkretni aplikace - spravce balicku. Registry je databazi uplne vseho. Tedy jsou tam informace o nainstalovanych aplikacich, dost mozna i informace o tom, jak je odinstalovat. Krome toho je tam uplne vse az po nastaveni Notepadu. Velmi prakticke, to mohl vymyslet jen Microsoft. Bratru nejakych 10 MB bordelu (dnes mozna uz vic), ve kterem aby se prase vyznalo.
Ohledně té konfigurace máte pravdu. Ve Windows je jí naprostá většina v Registry, tj. databázi do které se přistupuje jedním API, ukládá data jedním způsobem, a existuje k ní jedno GUI.
Na Unixech máte například tu RPM DB, IBM Object Data Manager, dconf GVDB, ini files se sekcemi (s escapováním a bez), ini files bez sekcí (s escapováním a bez), config files se složenými závorkami, samozřejmě "lidsky čitelné" XML, JSON, YAML, a pár dalších formátů jistě vzniklo a zaniklo zatímco jsem psal příspěvek :). Většinu z toho, ne-li všechno, dostanete hned v defaultní instalaci distra. Samozřejmě když chcete do konfigurace kouknout, nebo jí třeba upravit z kódu, tak každý z těch typů konfigurace vyžaduje jiný nástroj. Textová konfigurace je vyjma pár souborů (/etc/hosts a pár podobných tradičních) stejně pro člověka nečitelná, nakonec si zkuste změnit nastavení LibreOffice editací souboru. Zato "výhodou" je to že čtení jedné hodnoty znamená proskenovat celý soubor, přidání i změna jediné hodnoty znamená přepsat celý soubor, nelze konfiguraci číst když do ní zapisujete atd. Prostě samé velké "výhody".
Pokud jde o vyznání se v konfiguraci, tak to je na Windows i Linuxu podobné. Obdobou /etc je HKEY_LOCAL_MACHINE, obdobou ~/.* adresářů je HKEY_CURRENT_USER. Formální dokumentace která by popisovala všechno co může kdy být pod /etc nebo v adresářích ~/.* neexistuje. Kolik "bordelu" to je si můžete spočítat na svém desktopu.
Nejako sa mi nechce verit, ze v pripade LA ide o konkretnu osobu, takze to nie je mozne chapat ako osobny utok ;o)
Ked uz sme u tych odkazov, tiez mam jeden: http://top500.org
494 systemov bezi na nejakom "zaostalom" Linuxe s mizernou podporou, spinavymi hackmi, ubohym dizajnom, blablabla.
Ze Ta (Vas) hanba o zem netrieska za tu spinavu demagogiu.
P.S.: Akosi som tam nenasiel ziaden system, ktory by pracoval so skvele dizajnovanym (uz od NT!!!) systemom, plnym modernych prvkov a takmer bez chyb...
Jenže top500.org se zabývá superpočítači, a to jen těmi 500 největšími. Každý takový stroj je výpočetním clusterem, je tvořený řadou nodů (řekněme podobně jako SETI@home). Ty nody jsou celkem tupá zařízení, která nemusejí umět nic než správu paměti, procesů, a nějaký networking. Že jsou problémy se spánkem a hlavně pak probouzením? Nezájem, node nepotřebuje sleep/resume. Mizerná výdrž na baterky? Nezájem. Node nejede na baterky, a když nemá práci, není problém ho vzdáleně vypnout (a později zase zapnout). X11 je katastrofa? Nezájem, node nemá GUI. Zbastlený kernel? Nezájem, protože umí správu paměť a procesů a networking, a node prakticky víc nepotřebuje. Trhá se audio? Trhá se přehrávání videa? Nenajede grafika po patchování? Vysoká latency? Rozbití Linuxu na řadu dister? Nic z toho tu nehraje roli. A samozřejmě mít na 10000 nodech 10000x Linux zdarma je výrazně levnější, než mít tam 10000x placené Windows, ze kterých stejně použijete naprosté minimum funkcí.
Jinými slovy argumentujete traktorem když je řeč o osobním automobilu. U traktoru fakt nevadí že nemá airbag, nedají se s ním řezat zatáčky a nevejde se na výšku do garáže u obchoďáku :)
Nebylo to ukončení podpory Itania (které Oraclu později zatrhl soud, protože tím porušoval své smluvní závazky) způsobené spíš tím že (bohužel) umíralo? Dnes je Itanium spíš zombie, a myslím že je jen otázkou času, kdy HPE přestane produkovat servery na něm založené.
http://www.xbitlabs.com/news/cpu/display/20120801213100_Court_Orders_Oracle_to_Continue_Release_and_Support_Software_for_Intel_Itanium_Based_Servers.html
Nebuďte naivní. Pokud firma investuje do open source (nebo čehokoliv jiného), tak samozřejmě dělá s vidinou zisku. Red Hat zavřel open source do krabice s cenovkou a ořezal práva zákazníků jak nejvíce mohl, a teď vám dá "dokonce" čuchnout zdarma výměnou za osobní informace. Oracle a IBM používají Linux aby mohli zákazníkům nabídnout běh na levném x86 Unixu. Výrobci HW používají Linux aby ušetřili na vývoji vlastního firmwaru, případně na licencích za jeho nákup, a aby jim tedy zůstalo víc peněz v kapse. Firmy jsou prostě motivované ziskem. Těžko by svým akcionářům vysvětlovaly, že lijí peníze do něčeho u čeho nečekají návratnost.
http://www.root.cz/zpravicky/red-hat-zpristupnuje-vyvojarum-zdarma-rhel/
Kdy ta motivace zmizí, tak firma asi nebude lít do open source prachy s tím že je sice spálí a nebude z toho nic mít, ale že to linuxové adminy to bude hřát u srdce :)
Redhat dava von zdrojaky, v ramci GPL musi. Registruje sa len ten, kto je masochista a chce dostavat spamy od Red Hatu. Zvysni maju CentOs, alebo scientific linux. Red hat je aj tak obfuskovany linux, kto nepotrebuje papiere, v ramci pudu sebazachovy pouzije debian.
K "levnemu x86 unixu" - GNU/Linux nie je len x86 a nie je to unix.
Ad GPLv3 - microsoftu neverim, ze to mysli dobre. Uz ukazali, ze vedia vyberat licencie za nic.(Respektive za patenty). GPLv3 patenty neumoznuje, takze ich tam nemozu vpasovat, ak to urobia, porusia licenciu. Skoda, ze kernel je GPLv2.
Jistě, Red Har musí dávat zdrojáky. Jenže CentOS není totéž co RHEL, vizte například tuhle diskusi.
http://www.root.cz/zpravicky/red-hat-zpristupnuje-vyvojarum-zdarma-rhel/
Samozřejmě jsou různé způsoby nasazení. Pokud máte nějakou LAMP webovku, tak to může jet na čemkoliv včetně Debianu, CentOS, Ubuntu a Windows XP :). Jiné to je pokud běžíte velkou DB a nad ní řekněme ERP. Když systém hodinu stojí, většina zaměstnanců ztratí hodinu času. Když stojí čtyři hodiny, pošlete zaměstnance domů. Například Oracle je certifikovaný na RHEL, Asianux a Oracle Linux. Když nastane problém a pojedete na necertifikovaném OS, support Oracle vás pošle do háje. A to má dobrý důvod: CentOS není RHEL, a změny proti RHEL (včetně jiného prostředí buildu) mohou způsobit problémy.
Ad microsoftu... vedia vyberat licencie za nic.(Respektive za patenty) - patenty!=nic. Patenty které vám přijdou zjevné na základě jednoho řádku jejich názvu jsou ve skutečnosti po přečtení kompletních claims komplikovanější než si myslíte. Pokud vám nějaká věc přijde "zjevná", tak je zjevné možná dnes, když ji používá každý, ale ne v době patentování. Navíc patenty umožňují existenci firem, které se soustředí na vývoj technologií. Dále patenty jsou jedinou šancí, jak nenacpat draze vyvinuté západní technologie zdarma a s mašličkou na krabici třeba Číně, která technologie okopíruje bez nákladů na vývoj, aby pak levně konkurovala našim výrobcům.
Patenty jsou smlouvou mezi tvůrci inovací a uživateli těch inovací. Tvůrci inovací je zveřejňují, a jejich uživatelé je mohou za poplatek používat. Kdybychom patenty neměli, tak by nemohly existovat společnosti které se živí vývojem technologií, protože by ty technologie kdokoliv zdarma obšlehnul. A jak už jsem psal, tohle je dost velký problém ve vztahu třeba k Číně.
Ad To iste ide na Debiane - na Debianu asi rozchodíte třeba SAP, ale pokud dojde na jakýkoliv problém, tak vás jejich support pošle do háje. A pošle vás tam zcela správně, protože různá distra sice vycházejí z vanilla kernelu, ale každé integruje jiné patche, používá různé parametry kompilace, integruje různé verze knihoven, případně má jinou adresářovou strukturu atd. Výsledkem je třeba to že svého času když jste měl RHEL, tak jste měl i Native POSIX Thread Library, kdežto na ostatních distrech ne.
To je pekne, ze si tak patenty predstavujete, tak to bolo mozno kedysi davno. Dnes existuju firmy, ktore sa zivia len tym, ze nakupia patenty, nic neinovuju, len sa sudia. Je to zmrdizmus najhrubsieho zrna, z ktoreho maju prospech akurat tak pravnici. Aj ked sa preukaze, ze patent je neplatny, uz moze byt zalovanej firme sposobena skoda predbeznymi opatreniami, kedy je zakazany predaj.
Ad certifikaty, tie su pre menezerov, ked sa potrebuje ziskat zakazka. Chcu mat proste na papieri, ze system presiel nejakou certifikaciou a preto je kvalitny. Ano mat support je pekna vec, ale realne, komu to kedy pomohlo tam volat ...
Podle WIPO bylo jen v roce 2014 podáno 2.7 milionu patentů. V US jich podle USPO bylo uděleno 325,979. Celkem je v US odhadem 2-3 miliony aktivních patentů.
http://www.wipo.int/ipstats/en/
http://www.uspto.gov/web/offices/ac/ido/oeip/taf/cst_utl.htm
http://patentlyo.com/patent/2012/05/how-many-us-patents-are-in-force.html
A víte kolik bylo v roce 2015 soudních sporů iniciovaných patentovými trolly? Odhadem 4150. Opakuji: při 2-3 milionech aktivních patentů. Jinými slovy patentoví trollové jsou sice nepříjemní, ale nejsou žádnou podstatou patentového systému.
http://arstechnica.com/tech-policy/2015/07/patent-troll-lawsuits-head-towards-all-time-high/
Proč se vám může zdát, že patenty jsou jen o patentových trollech? Protože ve zprávách čtete prakticky výhradně o případech patentového trollingu. Nikdo nepíše o tom, že i hloupý mobilní telefon nebo mikrovlnka mají v ceně hromadu patentů. Nikde se nedočtete že společnost Škoda Auto licencovala X patentů, Y jich naopak licencovala někomu jinému, a nakoupila Z kusů produktů krytých patenty (což je v tomhle průmyslu v podstatě všechno). Dokonce i některé typy zipů (zdrhovadel) mají pokud vím dodnes aktivní patenty. Přečtěte si něco o selection bias.
Ad mat support je pekna vec, ale realne, komu to kedy pomohlo tam volat - velké firmy mají často otevřené případy podpory u dodavatelů. Samozřejmě nejde o triviality které řeší helpdesk, admini nebo interní support. A pochopitelně se to netýká malých firem například typu "provozovatelů webových aplikací", kteří mají v serverovně poskládaný šrot, ze kterého lezou střeva kolem.
http://www.root.cz/serialy/stavime-domaci-server-ze-supliku/
Ad certifikaty, tie su pre menezerov, ked sa potrebuje ziskat zakazka - certifikáty v těchto případech říkají, že něco bylo úspěšně testované dohromady. Triviální příklad: Canonical certifikuje notebooky, a v rámci testů zkouší jestli funguje suspend/resume (testováno 30x v cyklu, po resume se testuje například jestli dál funguje audio a síť). Sice jde o rudimentární certifikační program, ale dobře že je tu. Pokud si chcete koupit notebook a provozovat na něm Ubuntu, tak to buď střelíte od boku s tím že to možná bude fungovat (a možná ne), nebo budete vyžadovat model s certifikací, u kterého je to zkoušené.
http://certification-static.canonical.com/docs/coverage_by_release/14.04_OSP1/Ubuntu_Desktop_Certified_Hardware_Coverage_for_14.04_LTS_OSP1.pdf
Certifikace systémů probíhá velmi podobně. Když jako dodavatel přijdete za managerem a řeknete mu "my jsme tu aplikaci s Debianem nikdy netestovali, možná budou jinak adresáře a permissions, možná tam nebudou některé knihovny, nebo se u nich proti našemu testovacímu systému mohou lišit verze, bugy i binárky, a my vlastně ani nemáme dpkg package a nechceme ho dělat, ale třeba to nainstalujete, a když budete mít štěstí tak to může fungovat bez problémů", tak asi zcela správně zvolí serverovou platformu na které autoři testovali, nebo si vybere jiný SW.
Příklad problému: nová verze kernelu vám zpomalí DB operace na čtyřnásobek. Certifikovaný RHEL to otestuje a nepustí, jiné distro to pustí, a vy máte problém.
http://www.phoronix.com/scan.php?page=article&item=linux_2629_benchmarks&num=4
Když budete mít méně štěstí, můžete třeba ztratit data na FS.
http://news.softpedia.com/news/Linux-Kernel-Plagued-by-an-EXT4-Data-Corruption-Issue-481699.shtml
https://bugzilla.kernel.org/show_bug.cgi?id=98501
A teď si vyberte, jak podobná situace se ztrátou dat bude pokračovat v kanceláři toho managera:
A. Použil jste OS certifikovaný pro vaší aplikaci, a jeho dodavatel (Red Hat, SuSE, Oracle) důkladně testuje, takže se u vás nic nestalo. Manager s vámi nejspíš bude řešit vaší dovolenou, nebo to že jeho sekretářce nefunguje ta kancelářská libre-věc, na kterou se od vás po měsísích přemlouvání nechala ukecat, i když se s vámi původně začala bavit protože s vámi chtěla jít na rande :)
B. Váš dodavatel problém neodchytil. "Red Hat uvolnil patch který způsobil ztrátu dat, máme otevřený support case, jejich technik Jeremy je připojený a zjišťuje jestli dostane ta data zpátky. V nejhorším případě uděláme restore a recovery, což sice bude trvat cca 10 hodin, ale pak pojedeme."
C. Budete vysvětlovat že dodavatel DB tvrdí že běžíte na necertifikovaném OS a nebude se s vámi bavit, prý je to problém OS, a na ten samozřejmě nemáte support, ale certifikace jsou jen pro managery když jim někdo chce něco prodat, a support stejně nikdy nikomu nepomohl. Řev managera můžete čekat cca okolo výroku "ale na diskusním fóru Debianu jsem četl...", a výpověď nedlouho poté.
Tak mozna byste z tech milionu patentu mel vyfiltrovat veci jako tesneni od dveri automaticke pracky, novy povrch kluzne plochy zehlicky, vzorek pneumatiky pro jizdu na snehu, kdyz fouka vitr zleva, teleportacni zarizeni.... a ponechat pouze patenty z IT, ktere jsou ty, co nas zajimaji a vetsinou jsou to ty, ktere zajimaji i patentove trolly, protoze jsou k trollovani nejvhodnejsi.
Ty IT patenty pak rozdelte na revolucni myslenky a na pitomosti, ktere jsou znovu tim, co vetsinou zajima patentove trolly. Pak budete mit cisla, ktera mozna budou o necem vypovidat.
Patentový troll je "non-practicing entity", tedy společnost která patent vlastní, ale nevyužívá ho pro vlastní aktivity, neprovádí vývoj a výzkum, a pouze vymáhá poplatky za využívání patentu. Poplatky jsou typicky silně nadsazené a podmínky neférové.
Ve světě IT se typicky vzájemně žalují konkurenti, tedy nikoliv patentoví trollové. Mezi konkurenty zuří patentová válka, což není žádný nový fenomén. Jak jsem tu opakovaně psal už před lety, například v automobilovém průmyslu zuřily podobné války už před rokem 1900 (v linku níže najdete linky na zábavné letáky). Podobně zuřily později v letectví, nebo u baterií složení lithium iron phosphate. Princip je pořád ten samý: strana A podá patent, konkurent B podniká ve stejném oboru, jsou tam obvinění z nerespektování patentu, proti-obvinění že daná věc není patentovatelná (dnes "slide to unlock měl dědeček na dveřích od chléva!", před 120 lety by to asi bylo "svíčka? tu měla už babička, jen to nebylo v autě!" nebo "jak si někdo může patentovat že naloží motor na kočár?"), proti-žaloby mávající jinými patenty, a pak samozřejmě soudy. Nakonec se, jako v každém jiném průmyslu, situace uklidní. Kdo inovuje ten má patenty a může je směňovat, kdo inovuje méně ten si připlatí, kdo neinovuje vůbec ten si připlatí víc. Koukněte se, jak to dnes funguje třeba v tom automobilovém průmyslu.
http://www.root.cz/zpravicky/samsung-zahajil-ofenzivu-chce-zakazat-iphone-5/395972/
Ono je úkolem každého konkrétního patentu činit svět lepším? :) Nevím o patentu na double click. Patent na progress bar byl zapsaný v roce 1994 společností IBM, takže je expirovaný. Osobně na takovém patentu nevidím nic špatného. Spíš se vás zeptám, jak učiní svět lepším patent na žárovku nebo vodovzdorný zip.
Ad Vetsina patentu v IT je prave na podobne kraviny - to vycházíte z čeho? Z těch pár patentů o kterých čtete na rootu?
Tak patent na progress bar je propadly, to ale neznamena, ze se nejedna o patent na trivialni pitomost. Je to asi stejne inteligentni, jako patentovat si vkladani kusu papiru mezi stranky knihy k oznaceni, kde jsem skoncil cetbu.
Jinak se ale neradujte, Applu to nestacilo, uz se chystaji opruzovat s dalsim patentem: http://www.theregister.co.uk/2014/11/26/apple_seeks_patent_for_userconfigurable_progress_bar/ . Nastesti tento asi nebude tak velkym problem, protoze progress bar, ktery prehrava video a dela jine picoviny, k zivotu vetsina lidi nepotrebuje. Tedy samozrejme, krome tedy Jabbkaru samozrejme.
Jinak porad cekam, jakou revolucni myslenku z IT, ktera byla patentovana, mi predhodite. Ja nikdy nepadl na nic uzasneho, co by si patentovou ochranu zaslouzilo, navic po celych 20 let. Mozna jeste tak veci, jako mp3 a podobne, ale urcite ne po tak dlouhou dobu. IT neni jako prumysl vyroby parnich stroju, kde jde pokrok relativne pomalu. Za tri roky maximalne je vsechno jinak a zastarale.
Progress bar byl svého času inovativní prostředek, jak ukázat uživateli délku nějakého procesu. Nevím proč by to měla být triviální pitomost. Vyžaduje spočíst délku trvání tasku a průběžně zjišťovat jaká část byla už provedena, což se před progress barem dělalo zřídka. Navíc jde o vizuální reprezentaci, žádné "Now processing object number 12 of 100". Z dnešního hlediska se vám to sice může zdát trivialita, ale to se na to díváte očima člověka, který ty progress bary 25+ let používá. Další otázka je jestli se ten patent vůbec týká GUI progress baru; claims jsem podrobně nečetl.
Ad jakou revolucni myslenku z IT, ktera byla patentovana, mi predhodite - proč by nutně měla být revoluční? Myslíte že ventil na láhev s kečupem, který skladovat láhev vzhůru nohama, je nějak revoluční? Asi není, ale je inovační.
http://www.google.com/patents/US4991745
Jako zjevně patentovatelné vidím třeba následující:
http://www.google.com/patents/US7181072
http://www.google.com/patents/US5982324
Ad veci, jako mp3 a podobne, ale urcite ne po tak dlouhou dobu; tri roky maximalne - MP3 byla přelomová technologie, která umožnila digitální distribuci hudby. Za tři roky se vám možná zaplatí nový kodek, když budete mít veliké štěstí a chytne se ho nějaký velký výrobce zařízení (na použití v nějakém standardu zapomeňte, nestihne se to). Ovšem v době kdy ztrátová komprese zvuku prakticky neexistovala ani náhodou nemůžete stihnout za tři roky dopilovat technologii, uvést na trh zařízení a obsah.
Ucelem progress baru tedy rozhodne neni vypocitat delku ulohy. Progress bar nedela nic jineho, nez ze graficky zobrazuje informaci typu 23 % done nebo 37 of 67 done. Takoveto veci vymysli denne i pionyri z pomocne skoly. Je opravdu ostudne, ze neco takoveho lze patentovat.
Z tech vasich patentu minimalne ten o videokompresi smrdi. Vypada to jako slepenina veci, tere uz byly nekde davno pouzity. Takovy patent pak slouzi k financnimu vycerpani start-upu, ktere by si dovolily lezt nekomu do zeli.
Vaši pionýři z pomocné školy dneska leda tak vymýšlí jak komponentě progress baru nacpat hodnoty Maximum, Minimum a Value.
Ad slepenina - koukněte na sekci Cross-Reference to Related Applications. Samozřejmě nikdo nestaví na zelené louce. I v tom jsou patenty praktické: můžete na nich stavět dál. Kdybychom je neměli, tak by firmy místo patentování metod pro kompresi audia a videa v nejlepším případě dodávaly jen předražené čipy, do kterých by nikdo neviděl.
Ad Takovy patent pak slouzi k financnimu vycerpani start-upu, ktere by si dovolily lezt nekomu do zeli - jak konkrétně by to mělo proběhnout? Pokud startup vyvíjí multimediální kompresní technologie, tak předpokládám neopisuje to co má někdo patentované (protože pak by tam jaksi chyběla inovace), ale vyvíjí nějakou revoluční technologii. Pokud startup používá hotové technologie tohoto typu, tak si na ně platí licenci. Například v ceně čipu, OS nebo jiného SW, případně licencuje rovnou patent.
No, co čekat od Microsoftu? Nevím. Bude to něco z podkopnutím nohu ostatním a drahé. Být Microsoftem, tak udělám něco jako RHEL a přestanu lidem nabízet ten sporný výtvor, známý jako Windows. Tím, že jim prošla taková změna, jako je Wiin 10, by to klidně mohli za 2 roky vyměnit všem komplet 1 updatem.
ČLÁNKY DO MAILU