Názory k článku
Microsoft ukončil prodej Windows 3.x

tak až nastoupíš do letadla jako řadový cestující s letenkou a zajdeš si do pilotní kabiny a odpilotuješ půlku cesty, dej vědět ;)

V tomto bodě s tebou musím souhlasit, linux je pro piloty, ikdyž je jednoduché nechat řídit pomocí počátečních instrukcí pilota celý let. :)

Ano, to bylo ono.

Nevím, o které konkrétní havárii mluvíte. Máte na mysli Aeroflot 593, kde si pilot vzal do kabiny své děti, a navíc neznal funkce autopilota? Změna režimu autopilota byla signalizovaná, ovšem jen vizuálně, nikoliv zvukem, což možná nebyl ideální design, ale příčina problému byla trochu jinde :). Aneb pusťte za knipl rusa bez dostatečné znalosti stroje, nechejte ho porušovat předpisy, a pak jen čekejte. Pokud vás jako cestujícího nezmlátí ožralá posádka, a nedojde před odletem k zadržeí posádky z důvodu opilosti, možná vás ještě dostane pilot
ve vzduchu.

Jako daleko závažnější systémový problém měl let Air France 296, který prakticky přistál do lesa, a na vině byl podle všeho minimálně částečně fly-by-wire.

Havárii Hawku 200 v Bratislavě jsem nestudoval, ale pokud jsem si všiml, závěrem bylo, že šlo o chybu pilota.

Havárie Hawku v Bratislavě byla oficiálně chybou pilota. I neoficiálně to byla chyba pilota, ale taková chyba, která by v "klasickém stroji" nemusela skončit havárií. Prostě udělal chybu a stroj mu ji "v rámci bezpečnosti" nedovolil napravit.

Ostatně tohle je často diskutovaná vlastnost fly-by-wire. Zobecnit by se dala do dvou tvrzení:
1. Žádný počítač na světě nedokáže odhalit všechny rizikové akce a efektivně jim bránit
2. Žádný počítač na světě nedokáže správně posoudit všechny nestandardní situace a efektivně rozhodnout

Zatímco první tvrzení je obecně přijímáno (skutečně, nemůžete čekat, že by počítač dokázal letadlo řídit sám), to druhé je kámen sporu. Osobně mi přijde zvláštní, že by mohlo platit konstatování 1 a zároveň neplatilo konstatování 2. Přijde mi, že obě říkají to samé "počítač nedokáže posoudit nestandardní situaci".

Dovolím si citovat kolegu níže, a ušetřit vlastní slova: "Je hodně nefér říct, že něco s jedním typem stroje udělat lze a s novějším už ne. S "klasickým" (rozuměj vrtulovým) strojem také pilot vybral mnohem víc situací než s novějším proudovým.
"

Ohledně počítačů máte pravdu. Jenže bohužel ani pilot nedokáže odhalit všechny rizikové akce a efektivně jim bránit. A ani pilot nedokáže správně posoudit všechny nestandardní situace a efektivně rozhodnout. Chyba pilota je poměrně častou příčinou havárie (a často jedinou). Kupodivu nikdo neříká "piloti jsou na nic, nebudeme je používat".

Jo pravda, nějaká kontrolka mu tam blikla, to jsem zapomněl. Braní dětí a jiných VIP do kabiny je celkem běžná věc, nejen u Aeroflotu ;-) Zrovna tak třeba spánek obou pilotů při přeletech Atlantiku, občas se piloti dost diví v jaké výšce se probudí...
Ten Air France přistál perfektně, ale bohužel trochu mimo letiště. Docela ostuda, když automatické přistávání měl už třeba Concorde.
Tu havárii Hawku skutečně zavinil pilot, ale "zabil" ho počítač. A vlastně i tu ženskou na věži, kterou trefil kus letadla. Možná že si měli pro takovéhle předvádění namontovat nějaký vypínač toho omezovače, ona úplně sériová Su-27 si kobru také moc líbit nenechá.
Když už jsme se tak zabrali do těch letadel, nevíte někdo co je pravdy na tom že Boeingy 757 a 767 může NORAD nechat na dálku přistát? Mělo by to prý být opatření proti únosům, ale toho 11. září to nějak nezafungovalo. Nebo možná zafungovalo až moc dobře :-( Při současné úrovni techniky mi tahle funkce až tak nereálně nepřipadá.

Ono tam hlavně nebylo plánované přistání, ale nízký přelet :)

Havárii toho Hawku zavinil pilot,to je závěr vyšetřování. Stroj neměl chybu návrhu, nebyl poškozený, a choval se správně. Kdyby měl pilot jiný stroj, možná to dopadlo jinak. Ovšem kdyby místo toho seděl v baru, také to asi dopado jinak - jinými slovy to není relevantní argument.

Na dálku vynucené přistání je samozřejmě za jistých podmínek technicky možné, ovšem ne na dnešních běžných komerčních strojích. Otázkou je, jestli to kdy bude běžné. Každopádně než tomu tak bude, zbývá jen "tradiční" způsob, viz Libyan Arab Airlines Flight 114.

Tyto stroje vynucen pristavaji nejlepe pomoci AMRAAM nebo AIM-54*. Trochu drahe, ale ucinne reseni.

Ano, jedni tvrdí jedno, druzí druhé, a třetí něco úplně jiného. A kdo si potom má z toho menu vybrat, že? Zkuste třeba hodnotit relevanci informací. Měli by to učit na ZŠ, i když se k tomu pořád nemají (zato telefonní seznamy mrtvol určitě pořád letí).

Zdroje se shodují, že člen posádky pomocí UI zapisal nulu do DB, a různé systémy, používající všechny ten samý kód, na tom později zkolabovaly. Problém tedy není ve Windows, ale v designu aplikace. Mimochodem podobný problém nastal v případě Ariane 5 Flight 501, kde při přetypování došlo k výjimce, následně k pádu aplikace, přepnutí na záložní počítač, zopakování výpočtu, a pak už konec; škoda USD 370M. Kupodivu operační systém nikdo nekritizoval :). Kritické aplikace, jak space shuttle, mají záložní systém, který je očeasný na nezbytné minimum, a je psaný zcela nezávisle.

Na palubě dost možná byli odborníci, protože tato loď měla *testovat* výsledky programu Smart Ship. Chybu nejspíš nikdo na místě neopravoval - ono stačí znovu nevkládat do daného pole DB nulu. Naopak zápis jiné hodnoty do DB, a restart strojů, za 2:45 minut lze stihnout i s potřebným troubleshootingem. Zvlášť když okolo vás stojí hromada nasraných námořníků. Jestli jste někdy něco podobného zažil třeba v bance, tak jistě souhlasíte, že motivace problém vyřešit je celkem silná, a to bankéři ani nebývají ozbrojení ;)

Když jde o odtažení či neodtažení lodi, můžete si vybrat, jestli věřit prohlášení kapitána lidi, nebo dřívějšímu prohlášení nějakého zástupce technického ředitele čehosi, které později vzal zpět.

Samozřejmě zvláště jednoduchým stvořením postačí si přečíst titulek "Sunk by Windows NT", a hned vědí, že loď byla potopena, můžou za to Windows, a psali to v novinách, dokonce internetových, takže to musí být pravda. A cokoliv jiného je jasný FUD ;)

Chyba je to samozřejmě kritická, ale je to kritická chyba aplikace, pokud to nezpůsobí pád celého OS.

Jinak takovéto chyby se vyskytují ve spoustě aplikací a je jedno jestli ji psal matlal pro Windows nebo matlal pro UNIX-like systém. Často jde o to, že ten člověk, co to navrhoval nebo programoval, nemyslel, že může nastat taková situace.

Tento jev je rozsiren zejmena mezi programatory windows, protože jde většinou o uzavřené aplikace, které se musí naprogramovat co nejlevněji a často bez ohledu na nějaký coding style. Při psaní open source aplikací si většina programátorů nedovolí to, co při psaní closed source.

Aha. To bude důvod, proč lidé nechtějí open source aplikace ani zdarma (viz třeba Linux, Gimp).

Ne, to není ten důvod. Většině uživatelů je jedno, jak prasácky nebo čistě je to napsané, hlavně že je to rychle a dá se to vyklikat.

Většina uživatelů chce, aby SW plnil účel. A samozřejmě ho chce mít přiměřeně rychle a levně. Pochopitelně mohou dát opicím klávesnice, a čekat, až napíší aplikaci, kterou zákazníci potřebují (nebo až napíší Hamleta). Jenže to nebude není moc rychlé. Viz Linux (který po 17 letech získal cca 1% desktopů), Gimp (který po 12 letech grafici stále štítivě obcházejí obloukem), a řada dalších případů.

Vyrobíme Vám program:
- rychle
- levně
- kvalitně
Vyberte si kterékoliv dvě možnosti.

A to je právě ten problém :-(

Já bych v tom problém neviděl. Kvalita je parametr produkce, který lze (a je nutno) řídit.

naozaj veríte, že keď armáda alebo NASA prevezme od súkromnej firmy nejaký program,tak si nevynúti aj prehliadku jeho kódu? Blahoslavení, čo uverili...

NASA Mariner 1 mimo kurz, NASA Apollo 11 skoro havarovalo při přistání na Měsíci, Phobos 1 deaktivoval pomocné rakety a umřel, Ariane 5 Flight 501 explodoval při startu, Mars Polar Lander měl díky bugu tvrdý dopad na Mars který nepřežil, Therac-25 zabil 5 lidí, telefonní síť AT&T pro dálkové hovory se zhroutila, Chinook RAF spadl díky bugu SW, generátor náhodných čísel v OpenSSL byl rozbitý a vystavil spoustu počítačů útokům. A Windows nikde žádné. Co je špatně?

Zapomněl jsem si odpovědět. Pro příslušné platformy (třeba VxWorks) píšou samí matláci. Že?

Co si tak vzpomínám:
Mariner 1, místo DO 17 I = 1, 10 programátor napsal DO 17 I = 1. 10 a FORTRAN to místo smyčky pochopil jako přiřazení proměnné DO17I, kterou si pohotově vytvořil... Místo výzkumu Venuše z toho byl trochu předražený výzkum mořského dna :-D
Apollo 11 prý přeletělo cílovou oblast, protože počítač nestíhal zpracovávat data z radaru a opozdil se o několik sekund. Pak přišel trochu náročnější terén, tak Armstrong radši přistál "ručně". Ten počítač (myslím že od firmy Raytheon) byl zázrak miniaturizace, s výkonem dnešní kapesní kalkulačky. Chtěl bych ho mít ve sbírce, vedle AP-101 z raketoplánu ;-)
Phobosu operátor omylem poslal nepřípustný povel, a počítač ho prostě vykonal. To vlastně ani nebyla chyba programu, příkaz pro vypnutí řídících raket tam byl kvůli testování na Zemi, pro jeho odstranění by museli kompletně vymontovat počítač, a na to už neměli čas. Tohle spíš chtělo ošetřit v pozemním softwaru.
Mars Lunar Lander, to byl ten jak počítač otevřel padák podle údaje v metrech, zatímco výškoměr měřil ve stopách? To prý v tom Albatrosu jak tenkrát narazil do kopce měli americký výškoměr, a mapu v metrech. Pětisetmetrový kopec se v osmi stech stop fakt přeletět nedá :-/
U Theracu si pacienti stěžovali že to pálí, ale nikdo je neposlouchal. Přístroj řízený počítačem přece chyby nedělá!
Ještě k tomu Hawku, samozřejmě to byla chyba pilota, ale počítač mu jí nedovolil napravit. Přesně podle svého programu pokračoval v letu přímo do země. Na počítač se prostě spoléhat nedá, vždycky je za ním nějaký člověk, který mohl udělat chybu, nebo třeba jen nemyslel na všechny možnosti. Jako třeba zamrzlé čidlo ve dveřích u Pendolina?

Já bych ty poslední dvě číslice v tom letopočtu asi přehodil ;-) Netvrdili něco podobného už před čtyřiceti lety? Dneska jsme už měli mít optické počítače páté nebo šesté generace s umělou inteligencí a (funkčním) hlasovým vstupem...
Všechno se ověřit nedá, a nejenom u komerčního SW. Začátkem loňského roku mělo velké problémy šest F-22, kterým nepatrný bug odstavil komplet přístroje včetně navigačního systému během cvičného letu. Kdyby se poblíž nepotuloval třicet let starý tankovací letoun, který je dovedl na letiště, tak by Američanům požbluňkala miliarda dolarů do Pacifiku! Jen by mě zajímalo, jestli ten první prototyp F-22 který při prvním zkušebním letu místo stoupání sáňkoval po dráze měl také nějaký bug, nebo to prostě zvoral pilot :-D Kdyby to prý nejdokonalejší letadlo na světě mělo vždycky fungovat takhle, tak by se místo Raptor víc hodil název Scraptor.

Ani při všech pokrocích IT (pokrok není vždy cesta kupředu) není možné vyzkoušet všechny kombinace a všechny sekvence vstupních údajů a otestovat všechny možnosti které můžou nastat. To by s tím nebyli hotoví do roku 2012, ale spíš tak do 20120, a tak dlouho se válka odkládat nedá. Kromě toho C bylo stvořené pro psaní operačních systémů, výkonný, až brutálně primitivní nízkoúrovňový jazyk který se nezdržuje hlídáním mezí polí. Od toho je programátor, který musí vědět kde je to v jeho programu třeba a kde ne. Kolik lidí (pro srovnání) jezdí denně do práce parní lokomotivou? Takže to chce nastartovat Fáčko a používat jazyky na to, k čemu jsou určené. On ten Windows také není zbastlený ve Visual Basicu, i když to tak někdy vypadá :-P
Takže jsem zagooglil a to sáňkování F-22 byla skutečně chyba softwaru (tedy člověka který ho psal). Ale hádám (a doufám) že žádné letadlo neřídí nějaký Win32, ani Win64, a to dokonce ani s tímhle, cituji: ...díky němu sníží průměrná doba odezvy tzv. timelatency z cca 5 ms pod 5 µs... Za těch 5 ms uletí Raptor sice jen deset metrů, ale kolikrát za sekundu může taková situace nastat?
Tím ořezáním práv programům je asi myšleno že běží pod uživatelem a ne pod správcem, tak jak to umožňují i dnes už prehistorická NTčka? To ale na skutečných operačních systémech fungovalo už před Gagarinem! A o desítky let později se na PC používaly jen napodobeniny a zavaděče programů, DOS a W9x. Používat práva správce na běžnou činnost, třeba jen prohlížení netu, může jen úplný debil, tedy většina těch, co si myslí jak moc rozumí počítačům když si umějí nainstalovat od kámoše vypálenou hru a spustit keygen... Že jim to bez nich nechodí je zase prasárna programátorů, kteří třeba chtějí ukládat konfigurační soubor do adresáře \WINDOWS. A proč ne do Dokumentů, to je takový problém vytvořit a používat soubor s atributem Hidden aby se v tom čurbesu nezobrazoval? To uměl už PC-DOS 1.0 v roce 1981, a nebyl zdaleka první. Proč nemůžou respektovat to že do adresářů s programy se prostě zapisovat nesmí? Pak tam nesmí zapisovat ani viry ;-) Mimochodem, user space je hezká věc, třeba v Minixu to funguje dobře, ale má to smysl na systému který má grafické služby přímo v jádře a nechá se zavirovat přehráním písničky? Tam bude potřeba důkladnější změna. Také VMS který se kdesi v hloubi Winů skrývá není zrovna nejnovější, pamatuje doby kdy byl Carter prezidentem a Brežněv za sebou ještě netahal hadičky, a co do bezpečnosti zůstával pořádný kus za o dost jednodušším Unixem.
Pokud mi bude opravdu záležet na bezpečném strcpy (komu záleží, ten ho nepoužívá), napíšu si vlastní a použiji ho jen při vstupu dat. Když budu kopírovat už jednou ošetřený řetězec, nemusím se tím zatěžovat a zdržovat procesor. Hádám že i při mých (ne)schopnostech bude výsledný program rychlejší než když použiji C# (opravdu v něm není možný buffer owerflow?), nedejbože VB. To už bych to letadlo mohl rovnou programovat v BASICu :-D No, teď vážně, 90% softwaru pro F-22 je v Adě, jen centrální procesor dělá deset a půl miliardy instrukcí za sekundu a má 300 MB paměti. Je stotisíckrát výkonnější než ten v Apollu. Bude .NET běhat v 300 MB? ;-) Určitě ne, i bez něj se Raptory automaticky propojují do sítě a bojují společně. Je možné aby pilot v jednom letadle odpálil raketu z druhého letadla na cíl které vidí radar třetího...
I tak tenhle stroj dokáže překonat jen některé parametry a schopnosti Su-27, které se sériově vyrábí od roku 1981, navíc až do poloviny devadesátých let řízeného analogovým počítačem. Rusové prostě nebyli schopní vyrobit dost výkonný číslicový, který by to ukočíroval. Když se jim to podařilo, tak postavili Su-37 s vektorováním tahu a za posledních deset let ještě nestihli zjistit co všechno to vlastně ve vzduchu dokáže. Naštěstí pro Američany je to jen prototyp, který se nevyrábí sériově, ale některé prvky z něj se dostávají do letadel, které kupují Čína a Indie. Američané se radši schovávají za stealth, aby mohli udeřit ze zálohy a rychle utéct do bezpečí. Zajímavé je že ta obrovská, pětadvacet až pětatřicet tun těžká, ruská mašina odráží zhruba tolik radarového záření jako poloviční F-16, která už stealth částečně je!
Kromě toho se tady bavíme o dvou naprosto odlišných věcech, když se sekne domácí počítač na stole, tak se neděje nic, kromě toho že nějaký BFU nadává na blbý Widle, ale když se sekne počítač v Airbusu, může z toho být tisíc mrtvol. Třeba kdyby si takový A380 usmyslel přistát na Champs-Élysées místo na Aéroport Paris-Charles de Gaulle 8-O
Tahle diskuze se koukám dostala hodně daleko od původního tématu, tak bych snad jen na závěr zavzpomínal - Windows 3.11 v rozlišení 1024x768 a 256 barvách vůbec nevypadaly špatně, kdyby toho uměly víc a nebyly vlastně jen lepší demo běžící na DOSu, tak by se na nich dalo lecos dělat ještě dneska. Prý jdou rozběhnout pod DOSBoxem, že bych se podíval po disketách?

Exploze stavového prostoru je moc hezký název, představím si pod ním třeba program, který mi má otestovat všechny možnosti jak šachovým koněm proskákat celou šachovnici ;-) Ten sice zabere pár kilobajtů, ale na jeho činnost by mi nejspíš nestačila ani doba existence vesmíru! Tohle kouskování kódu se uvádí snad v každé učebnici programování, on snad ani není jiný způsob jak složitější program trochu lépe otestovat, ale opravdu je možné otestovat všechny možnosti které můžou nastat? Řekl bych že asi tak stejně, jako odhalit všechny viry. :-/
Realtime OS je hlavně o rychlosti odezvy, a o to šlo třeba u toho Apolla 11 o kus výše. Když se mi na zlomek sekundy zadrhne přehrávání písničky, tak si řeknu že těch třicet spuštěných programů co tu mám už je na postarší 1,2 GHz procesor asi trochu moc a podívám se co bych mohl vypnout. Ale co kdybych zrovna seděl v raketoplánu a připojoval se k orbitální stanici? Moc by mě pak neutěšilo že těch pět AP-101 co tu stotunovou krávu řídí jsou absolutně zminiaturizované vylepšené IBM System/360 z roku 1964, které ještě před dvanácti lety létaly s feritovými pamětmi. Počítač je to špičkový, řídí třeba F-15 nebo B-1, a řídil také americkou stanici Skylab. V tom filmu "Vesmírní kovbojové" pěkně kecali, ne že by tomu v NASA nikdo nerozuměl, on je to jejich denní chleba :-D
Singularity znám, netvrdím že ho chápu, párkrát jsem o tom něco četl a je to opravdu dost jiné než dnes používané systémy. Ale "jiných" systémů je dost už nyní, a některé z nich mají velmi zajímavé vlastnosti. Přesto se žádný z nich nerozšířil, naprostá většina osobních počítačů používá pořád ty samé děravé a problémové Windows. Navíc jsem někde viděl zmínku o tom že to má být snad jen koncept, ze kterého by se mělo něco dostat do dalších generací Windows. Jinak těch avizovaných převratů už jsme od Microsoftu zažili dost, jen v poslední době měla být Vista nejbezpečnější sytém s neprolomitelnou ochranou proti kopírování, před pár lety jsem to samé slyšel o XP, z dob starších měl už MS-DOS 4 umět multitasking. Ani 4, ani 5, ani 6, o sedmičce nemluvě ;-) To je jako když Bart Simpson slibuje že teď už opravdu bude hodný. Prostě si počkám a uvidím co všechno z toho nakonec dopadne. Však v té Vistě také není zdaleko všechno co naslibovali, že prý časem, později...
Další věc je že na téhle planetě jsou miliardy počítačů, ale jen nepatrné procento (jestli to vůbec ještě procento je) je takových, aby mohly něco podobného používat. Nedávno jsem například spravoval hydraulické sklopné čelo na náklaďáku, na něm jsou nášlapné kontakty a jeden PIC tam hlídá v jakém pořadí byly sešlápnuté a podle toho posílá reléové řídící jednotce signál jestli se má zvedat nebo spouštět. Ale jen dokud jsou sepnuté oba. A ve volných chvílích se stará o blikání světel. Tohle určitě nikdo nebude programovat v .NETu, kdyžtak v C nebo BASICu, pokud se mu nebude chtít nimrat s assemblerem.
Nedávno jsem také viděl novou RC soupravu, myslím že od Futaby, má na vysílačce krásný velký barevný displej a běží to pod Windows CE, protože uživatelům se líbí když je to barevné jako omalovánky s krtečkem (díky BLEKu). Je tam ale jen na základní nastavení, pro řízení letu to má druhý procesor s realtimeovým systémem, který se určitě nesekne. Ono by asi nikoho nepotěšilo kdyby kvůli setině sekundy rozflákal turbínový model za čtvrt mega jen v materiálu, o tisících hodinách práce nemluvě.
Na druhém konci je třeba takový Cray se dvatřiceti tisíci procesorů, na který by se určitě nikdo dnešní Windows instalovat neodvážil, i když se kupodivu na superpočítačích také používá. Ano, jsou to celá čtyři promile z celkového počtu :-D Fakt je že něco takového moc lidí doma pod stolem nemá, i když ta dnešní PC výkonem mnohonásobně překonávají mainframy doby (ne)dávno minulé. Viz klasický výrok snad někoho z IBM: "Kdo by chtěl mít doma počítač?"
A co třeba dělostřelecký granát s koncovým navedením, kde počítač sleduje cíl a koriguje dráhu střely pro co nejlepší zásah? On je to sice také jednočip, ale s výkonem který bych se nestyděl mít doma na stole! O třeba protiletadlových raketách nebo střelách s plochou dráhou letu ani nemluvím. Do těch se .NET bude fakt těžko prosazovat.
Jakému jazyku rozumím? >:-) Třeba tomu BASICu, začínal jsem s ním (když nepočítám TI-57) a používám ho občas dodnes, když mi nezáleží na rychlosti. Jinak si občas hraji s Céčkem, ale strcpy se nebojím. Když si ohlídám délku toho stringu na vstupu a nebudu mít žádné pole menší, nemusím se nějakou další kontrolou zatěžovat. Ale co takhle strcat? To je ten samý případ v růžovém. Mimochodem, kromě nich existují také strncpy a strncat, které kopírují pouze zadaný počet znaků.
A na závěr zase trochu humoru: If programmers have make a plane.
P.S. třeba takový Chipmunk Basic se dá programovat podle chuti strukturovaně nebo objektově, a nějaké překročení hranic polí v něm opravdu ale opravdu nehrozí :)

  O tom microsoftím supersystému už jsem slyšel, že už dorazil až ke Crayi jsem nevěděl. No, je to odvaha, pospíšili si, a co na to zákazníci? ;-) Teda je fakt že jsem předtím měl na mysli něco trochu většího než koš na odpadky, spíš jako ten XT5. Ale velikost skříní ani jejich počet nehraje takovou roli, tady bude větší rozdíl v tom k jakým účelům a jakým zákazníkům je ten který stroj určený. A všiml jsem si že bez Fortranu stále ani ránu :-D
  Poměrně dobrým RT vlastnostem Windows CE bych šestimetrový Concorde rozhodně nesvěřil, maximálně tak něco pozemního, přeci jen je to systém navržený pro něco úplně jiného, navíc s poněkud poskvrněnou vizitkou, ať už z jakýchkoliv důvodů. Já jsem zvládal restartovat počítač třeba pětkrát za odpoledne, po čase už jsem dokázal vycítit že se "TO" blíží a zbývá jen několik málo minut. A běda mi když jsem nestihl poukládat data! Chápu že od té doby urazili kus cesty, ale důvěra se zpět získává těžko. Zvlášť když se pár známým starám o počítače, úklid a drobné opravy po dětech a podobně, a některé nové vlastnosti mě mírně řečeno točí.
  Tak zrovna to rezervování přenosového pásma ve Vistě by mě dost zajímalo, když tam systém nepřetržitě hrabe na disk i když vůbec nic nedělá a není spuštěný žádný program. Nebo že by to byla právě ta rezerva? O indexaci souborů vím, a abych pravdu řekl, i s ohledem na NSA a jiné zvědavce o ní vůbec nestojím.
  Ona jedna věc je vydávat za světovou novinku mizernou kopii něčeho co už je tři roky v prodeji (Aero/Aqua), myslím tím zejména vzhled, i když i funkčnost pokulhává, a druhá skutečně něco nového vymyslet - vyvinout, a nekoupit to od někoho jiného (jako ten mizerně obšlehnutý CP/M v roce 1980), případně i s celou firmou. A co je pravdy na tom že MS dává 90% výdajů na reklamu? O tom by mohl Steve "Dancing Monkey" Balmer asi vyprávět. Jako bych ta gesta už někde viděl... Ono jde vlastně také o oblbnutí co největšího počtu lidí, tak proč se nepoučit od odborníků, že. Akorát jsem myslel že takhle se dělá v Americe reklama autobazarům, ne největší softwarové firmě na světě :-(
  Zpátky k tomu ovládání, pletu se nebo mi to zobrazení cesty v okně správce souborů Visty připomíná třeba Gnome jen náhodou? Akorát že v něm zůstávají zapsané i vyšší složky ze kterých jsem vyskočil, takže se tam můžu kdykoliv jedním klikem vrátit, zatímco ve Vistě zmizí. Já vím že se tam zase dostanu Alt+Left, ale kolik BFU to umí? A hlavně jak to budou dělat v příštím Windowsu 7, který má být bez klávesnice? (se ještě uvidí) To aby si Microsoft založil ještě kliniku na léčení revmatizmu pravého ukazováčku. A že Gnome přitom není zrovna ukázkou ergonomie.
  Je sice hezké že ten .NET jede v 64 MB na mobilu, ale potom bych mohl chtít aby mi stejná paměť stačila i na tu Vistu. Úplně jiná situace a navíc pěkná blbost. V tom by chodily maximálně dvoutisícovky, ale kdo by s takovou starožitností chtěl dneska dělat? On sice kamarád vzpomíná nostalgicky na NT4, a já zase na Didaktika :-D ale zapneme je oba jen jednou za čas abysme sobě (a někdy ostatním) dokázali že to ještě umíme. K těm starožitnostem, takový MS-DOS 1.10 se mi načítá z diskety přes pět sekund, zatímco CP/M-86 to stihne za sekundu. Ne že by tenhle údaj měl nějakou vypovídací hodnotu, ale ten CP/M toho přeci jen umí o trochu víc, třeba přepínání uživatelů. Ono to že na jedné disketě mohlo mít pohromadě soubory až deset lidí najednou, a nečuměli si do nich, nemuselo být v té době k zahození, zvlášť že ani jeden z těch systémů se s nějakými adresáři neobtěžoval.
  Vista je o hodně bezpečnější než XP, i proti SP2 se kterým byly konečně použitelné. Nebyl SP2 vlastně prakticky nový operační systém? Někde jsem četl že do něj snad nacpali hodně věcí ze Serveru 2003. Přesto mi dneska připadají bezpečnější W98, už jen z toho důvodu že v nich dnešní viry z velké části prostě nefungují. Zrovna tak nemá smysl ztrácet čas vymýšlením virů třeba pro Linux který je na jednom počítači ze sta, když si můžu postavit botnet z milionů mnohem snadněji nabouratelných winů, na to nemusím být blackhat abych to velice rychle pochopil. Ona každá monokultura je škodlivá, svoje by k tomu řekl třeba šumavský kůrovec, který si kultivované lesy se smrčky pěkně v zákrytu nemůže vynachválit. A když bude MS vydávat nový systém každé dva roky a každý bude mít ty díry někde jinde, bude to jen dobře. Tohle zase dává jiný smysl té záplavě linuxových distribucí. Ona jich je stejně většina odvozená z pár základních, ale napadení to nijak neusnadňuje. Zato když si takovou díru stáhne padesát milionů lidí v opravném balíčku tak musí ti červi brečet smíchy. Následná oprava opravy už fakt vyzní jako špatný vtip, asi jako těch 12000 chyb/vylepšení v SP4 pro NT, verzi už nevím.
  OS/2 znám jen z doslechu, ale na jejich stabilitu se ještě dnes pějí ódy, v dobách W9x to musela být slast takový systém provozovat. A původně ho IBM vyvíjel společně s Microsoftem, jenže ten si v jednu chvíli sbalil svých pár švestek (a kódů) a začal si to dělat po svém a pro sebe. Zrovna ta trojková wokýnka se mu sakra podobají :)
  Později se ve velké modré stejně vydali *nixovou cestou, zrovna jako ten Apple, ale ten jako bonus umožnil spouštět svoje staré programy, psané pro jiné typy procesorů! Já ve Vistě Placku spustím leda pod DOSBoxem. A zrovna s ním jsem míval potíž, když jsem měl puštěnou hudbu a chtěl si v něm něco (konkrétně Lotus, který nebere nic víc než 486) zahrát, tak se mi všechno ostatní včetně té hudby prakticky zastavilo. V Linuxu mi jede přehrávač, mám spuštěný Firefox, v něm svítí pár flashových reklam které někdy vytíží procesor i na 100% a já si spokojeně svištím Turbo zonou klidně i na dvojhru. Na tom samém počítači! Nevím jak je to v tomhle případě s prioritizacemi, ale mě osobně to určitě vyhovuje víc. O třeba vypalování to platí dvojnásob.
  Dovedu si velice dobře představit Windows zabudovaný v přehrávačích v opěrkách hlav u auta, klidně i v navigaci, ale určitě ne při řízení spalovacího motoru, a děsí mě myšlenka že by na něm běžel program který rozhoduje kdy se odpálí airbagy. Tam už nejde o průměrnou hodnotu, ani o to odpálit ho co nejdřív, ale trefit ten správný okamžik. Když se totiž nafoukne moc brzy, může být jeho účinnost o dost snížená! Tady to už není o str(n)cpy, nebo o čtyřech ztracených písmenech, i když bych se trochu víc bál těch přepsaných proměnných nebo návratových adres na zásobníku. Nedávno jsem se pobavil když jsem četl jak někomu hra přepsala nebo dokonce smazala myslím system.ini, protože program si ukládal konfiguraci do stejnojmenného souboru, ale trochu si popletl adresáře. Byla to samozřejmě chyba programátora, ale jaký díl viny má systém (a jeho výrobce) který si něco takového nechá bez protestu líbit? Tohle je vlastně také bezpečnostní díra, a podle mě dost kritická. Kdo jiný než právě Microsoft by měl mít v dnešní době prostředky, tedy know how a kapitál, na to aby zrovna tenhle stav otestoval a ošetřil? Já jsem kdysi kromě antiviru používal ještě jednu drobnou ochranu, všechny soubory do kterých opravdu nebylo potřeba zapisovat jsem měl chráněné proti zápisu. Nemohlo to někoho z těch kvalitních lidských zdrojů v Redmondu také napadnout? Držím se v životě tohohle hesla: "Nehledej zlý úmysl v tom, co se dá vysvětlit prostou lidskou blbostí." Ale tak blbí tam snad všichni být nemůžou, to by ten Windows nedali dohromady nikdy, takže zbývá druhá možnost, kdysi dávno (snad ještě v DOSových časech) v jednom článku zmíněná "obchodní politika záměrně vadného výrobku". Viz těch 63000 chyb ve Windows 2000, které (prý) Microsoft znal v době jeho vypuštění do prodeje. Ono by to dávalo smysl, občas se něco opraví aby si všichni mysleli jak na tom makáme, a až to za pár let bude trochu slušně fungovat, vypustíme novou verzi a všichni za ní rádi zaplatí znova, protože my jsme přece nejlepší. Tahle myšlenka mi připadá mnohem nebezpečnější než řetězec neukončený nulou!
  Ta nula by mohla mít úplně jednoduché řešení (jedno z mnoha), prostě tam bude pokaždé a nikdy se nesmí přepsat, o to se to strncpy dovede postarat:

#include<stdio.h>
#include<string.h>
#define maxstring 19

char p[20]={0},q[20]={0};

int main(void)
{
    strcpy(p,"prvni retezec");
    strcpy(q,"druhy, vadny retezec!");
    strncpy(p,q,maxstring);
    printf("%s\n",p);

    return 0;
}

Výsledek bude takový: druhy, vadny reteze. Samozřejmě je lepší tu délku otestovat už před kopírováním, stejně jako milion dalších problémů je to jen o programátorově disciplíně. Otázka je kdo se tím bude zdržovat, a jestli na to bude mít při masové výrobě "nových" programů čas. Ono i na tom Didaktiku se dalo programovat strukturovaně, ale člověk by se z toho okotil :-D Na druhou stranu, "jsou programátoři kteří dokáží psát fortranské programy v jakémkoliv jazyce"! I v tom C# se dají vymyslet šílené hacky, a nemálo by se jich našlo i v kódech z Redmondu, zvlášť když tam často levá ruka neví co dělá pravá. A s tím procházením starého kódu to také nebude tak horké, vždyť i ten Linux je více či méně napsaný odznova, akorát s novými chybami, a třeba v Singularity by toho copy/paste kódu snad také moc být nemělo, když to je úplně nový koncept. Pokud na něj tedy použijí i nový překladač s novými knihovnami...
  A v tom čele je toho PICu skoro škoda, stačila by na to další dvě relátka, jenže by to asi vyšlo dráž než destička 2x7 cm s trochu SMD smetí zalitá do plastu.

MS prosazuje HPC Server do světa financí, a na menší vědecké výpočty. Praktickou aplikací je třeba posuzování finančních rizik za použití metody monte carlo. Front end bývá často MS Excel, protože ho finančníci dobře znají. Ten pak generuje úkoly pro výpočetní cluster.

MS na tento trh zatím kašlal, protože je to velmi malý trh (podobně jako VW nevyrábí marťanská vozítka). Svět financí je ale nový cíl, který podle MS má růstový potenciál.

Na HPC Serveru není nic super - běžné jádro Windows a implementace MPI-2. Node výpočetního clusteru je ve skutečnosti dost tupé zařízení. Problém je v konektivitě nodů (typicky gigabitový ethernet, Infiniband, Myrinet), ve správě clusteru, a v rozdělení úlohy. MS sází na snadný deployment clusteru, na jeho efektivní správu, a na vývoj a ladění aplikací pro cluster ve Visual Studiu. Když totiž máte cluster třeba na Linuxu, zabijete hromadu času laděním clusteru, a ladění aplikací také není žádný med.

Windows CE nemají s desktopovými Windows moc společného (leda část API). Kernel je úplně jiný. Ono nemá valný smysl srovnávat general purpose computer, s HW sestaveným v garáži, neotestovanými drivery, na který uživatel nainstaloval stovku špatně napsaných aplikací, s nějakým důležitým systémem. Pro ilustraci také nesrovnáváte svůj tehdejší padavý počítač s Windows serverem, na kterém v bance jede DB server.

Vista umí přiřadit požadavku na disk prioritu, takže požadavky s nízkou prioritou (třeba indexace disku) nezdržují požadavky s normální prioritou (třeba zavedení aplikace). Umí také defragmentovat s nízkou prioritou I/O. Ta vlastní rezervace přenosového pásma říká, že aplikace X má zaručeno, že z vybraného disku může přenést za vteřinu minimálně Y bytů, pokud každý požadavek bude větší než Z bytů. Mohu vám dát odkaz na popis API.

Nevím, kde jsme narazili na indexaci. Každopádně mít fulltext index na FS, emailech, kalendáři, hudebních skladbách atd. je velmi praktické. Bezpečnosti není třeba se obávat - index je na vašem počítači, stejně jako data. Na rozdíl od Google Desktop Search neposílá MS indexace domů informace o tom, co v indexu hledáte, nezobrazuje vám do výsledků reklamu, a nevrací uživatelům náhledy souborů, ke kterým nemají práva.

Vymyslet něco nového, to samo o sobě nevydělá peníze. A ohledně vývoje je zase třeba vždy uvážit, jestli studovat problematiku, školit vlastní lidi, a nadělat u toho spoustu chyb, nebo koupit lidi, kteří již mají zkušenost, a ty chyby již udělali. Ta druhá možnost je často levnější a rychlejší.

DOS je obšleh CP/M daleko méně, než je Linux obšlehem System V. API DOSu vycházelo z CP/M jen v první verzi, kterou MS narychlo sehnal, aby měl něco pro IBM. Ve verzi 2.0 z původního DOSu moc nezbylo.

Kolik procent příjmů dává MS na marketing, to nevím. Ale podle mě méně, než třeba Apple.

Gnome nepoužívám. Kdo okopíroval od koho zobrazení cesty, to fakt nevím. Berte ale v úvahu, že Vista je tu dva roky, a veřejné bety o rok a čtvrt déle.

Windows 7 budou samozřejmě s klávesnicí. Jen budou podporovat i tlapkání po obrazovce. Výyobci HW už si mnou ruce, jak budeme vyměňovat monitory a notebooky ;). U mě mají ale smůlu, pojedu bez tlapkání.

.NET je framework. Například POSIX (základní sada vlastností nutných pro unix) můžete mít i na telefonu, a nijak to neříká, že vám na telefonu půjde Ubuntu. .NET na telefonu má s .NETem na desktopu společnou technologii, a část API (většinu věcí typu správy paměti, datových typů, souborového I/O, část grafiky, zvuku atd).

SP2 pro XP měl novou verzi kernelu, a byl přeložený novou verzí kompilátoru. Kernel byl obdobný jako u Windows 2003 serveru. S těmi viry máte pravdu, i když na neprůstřelnost Win98 bych nesadil ani halíř. Většina nástrojů pro testování zranitelností je nejspíš dál bude podporovat. S těmi monokulturami souhlas jen částečně. Děravé je totiž dnes vše, a řešením je jen radikální změna designu (o čemž jsem už mluvil).

OS/2 měla dost mizerný design, proti Win9x vyšší HW nároky, a daleko horší kompatibilitu s DOSem, která tehdy byla klíčová (zkuste na OS/2 natáhnout driver CD-ROMky, nebo síťového klienta, obojí napsané pro DOS). IBM byla na unixové cestě vždy (nakonec i Microsoft měl svůj Xenix, který byl dost rozšířený), ale také masivně používá Windows. Jinak NT byly původně novou verzí OS/2, která měla přinést portabilitu. Ve skutečnosti to byl úpně jiný OS, který měl s OS/2 společné některé prvky API, a kusy kódu (které byly společné v OS/2, Windows 2.x/3.x a Windows NT).

Hry pro MS-DOS používaly single buffering. To znamená, že aby neblikalo překreslování obrazu, kreslil se nový obraz jen ve chvíli, kdy elektronový paprsek monitoru nic nezobrazoval (zpětný běh). Jenže grafické karty na to neuměly upozornit. Proto hry nakreslily obraz, a zbytek času běžely ve smyčce, ve které testovaly, jestli už nenastal zpětný běh. Já na 64-bit systému nemám emulaci DOSu, ale pokud si vzpomínám, dala se ve vlastnostech zástupce na executable nastavit citlivost idle detekce, která takovou aplikaci umravnila.

U odpalování airbagu nemohu sloužit, protože nevím, jaké jsou ty časy. Pokud spadají do toho, co Windows či Windows CE zvládnou, není to problém. Jestli ne, je to třeba řešit jinak.

Pokud hra smaže či přepíše soubor system.ini, je to samozřejmě chyba. Ovšem jaká je chyba systému, když dovolí administrátorovi přepsat soubor (běžný uživatel nesmí)? A proč by výrobce operačního systému měl testovat hry, které pro OS napíše někdo úplně jiný? Soubor system.ini obsahuje nastavení, které se může měnit, a tedy nemá smysl, aby byl chráněný proti přepisu administrátorem.

Těch X chyb o Windows 2000 jsou články na MS KB, které nehovoří nutně o chybách - projděte si MS KB. Navíc chyb najdete tím více, čím více je hledáte. Windows 2000 měly svého času největší beta test na světě, a díky jejich kvalitě je řada firem produktivně používala už v beta verzi. Chyby ve Windows se opravují průběžně pomocí hotfixů a service packů, takže z toho žádné peníze nekoukají.

Problém řetězců má řadu řešení, například používat C++ a nějakou bezpečnější konstrukci. Jenže problém je v tom, že máme na tomhle světě pár TB zdrojáků, které jsou v C, a používají strcpy. Další příklad problému: v C a C++ většina API v případě chyby vrací jako návratové hodnoty speciální hodnoty. Když například alokujete novou paměť, nebo vytvoříte instanci objektu, návratovou hodnotou je pointer na výsledek. Pokud dojde k chybě, je vrácena nula. Jenže to vyžaduje, aby autor kódu testoval návratovou hodnotu po KAŽDÉM volání API. Netřeba říkat, že to výrazně prodlouží kód, a psaní takového kódu bude obtížnější. Proto se často spoléhá na to, že volání skončilo úspěšně. A když to není pravda, tak potom aplikace místo na pointer+0x0a (nějaká vlastnost objektu) zapíše do paměti na 0x0+0x0a, a spadne. Aneb proč je lepší používat výjimky. Další problém: C nemá podporu polí. Když programátor udělá chybu v pointerové aritmetice (a programátoři coby lidé pravidelně chyby dělají - i ty trivální, jako je záměna počtu prvků a pořadového čísla nejvyššího prvku), nedojde k chybě při kompilaci, ani při běhu programu. Takový program dokonce mnohdy projde QA testováním, a chyba se projeví, až když se "vhodně" sejdou okolnosti. A pak jsou tu evergreeny typu if (i=1), ale ty jsou dost profláknuté. A dalším problémem je, že z hlediska jazyka je naprosto v pořádku, když integer přetypujete na string, i když je výsledek nesmyslný (pointer na adresu rovnou hodnotě stringu).

Výše psané vede k tomu, že když ve zdrojáku máte napsáno strcpy(a,b);, tak automatická analýza kódu neví, jestli 'a' je opravdu null terminated string. Je to jen pointer, a nikdo neví, na co ukazuje - to byste musel opravdu zjistit všechna místa, kde může dojít k modifikaci 'a' (nezapomeňte, že zápis do mojepole[správně-strefené-číslo] může také přepsat 'a'). Nikdo také neví, jestli 'b' je opravdu volná paměť (zvlášť po typické alokaci s neotestovanou návratovou hodnotou), jestli je na adrese 'b' počítáno se stringem dané velikosti, a tedy ani jestli nedojde k přepsání kusu paměti navazující na ten vyhrazený. Jak potom chcete, aby analýza kódu vedla k závěru typu "kód této rutiny za žádných okolností nemůže ovlivnit zbytek programu jinak, než svou návratovou hodnotou"? Srovnejte se C#, kde b=a; znamená, že stringu b přiřadíte hodnotu stringu a.

Jiný příklad? Pokud napíšete mojepole[i]=4;, tak analýza kódu opět neví, jestli zapíšete dovnitř pole, nebo někam úplně jinam do paměti. Proměnná i může obsahovat cokoliv. Nelze to otestovat při analýze kódu, nelze to otestovat při překladu, a bohužel ani při běhu programu.

To, co popisuji, jsou zabijáky spolehlivosti a bezpečnosti. Nevidíte problém v explozi chyb a zranitelností SW, a ve faktu, že špatně napsaný kód nelze poznat při kompilaci, a často ani při testování, a navíc nelze provést ani automatickou analýzu kódu? Managed jazyky jsou logický krok, protože tyto problémy řeší, a nabízejí nám přechod na úplně jinou úroveň stavby SW. Tu úroveň, kde budeme matematicky dokazovat, že kód má požadované vlastnosti. Tyto důkazy budou prováděny zprvu pro věci typu networking stack, celý kernel, DB engine, a postupem času pro další kód. Důkazy budou probíhat nad CIL (MS obdoba byte code), a teprve ověřený CIL se případně přeloží do strojáku. Je to věc v pokročilém stádiu vývoje, nakonec OS v managed jazyce už tu jsou (Singularity, JX, JNode). A jak jsem říkal, uvedení do široké praxe se blíží. V novinách zřejmě budou psát o tom, jakou barvu ikonek takový systém bude mít - jako obyčejně ;)

Linux je sice napsaný znovu, ale jde o přepis unixů z osmdesátých let 1:1. Stejný koncept, stejný jazyk, stejné API. Navíc student Linus Torvalds prováděl "design" systému tak, že ho prostě neprováděl. Jak myslíte, že řešil koncepční problémy IT světa? :)
http://groups.google.com/group/comp.os.minix/msg/b813d52cbc5a044b?dmode=source

  Tak to nevím jestli je to ono, o čem jsem tenkrát četl: "Microsoft představuje systém pro superpočítače..." Tomuhle bych říkal spíš mainframe, i když to také není asi úplně přesné, pod superpočítačem si představuji třeba Earth Simulator, který zabírá dvě patra v budově a když ho spustí, tak v půlce Yokohamy pohasnou světla :-D Z hodně staré knížky počítačových vtipů: "Nezáleží jak malý je segment trhu ve kterém působíte, Microsoft ho dříve nebo později obsadí." Mimochodem, má mainframe nějaký rozumný český ekvivalent? Střediskový počítač mi fakt nejde přes pysky.
  Windows CE jsou především Windows (Přejete si použít airbag? [Nafouknout][Storno]), nemyslím že by měly příliš odlišnou koncepci nebo celkovou filozofii jádra od svých desktopových sourozenců. Rozhodně bych od nich nečekal modrou smrt když se pokusím hodit ikonu Tento počítač do Koše, mají své odlišné vlastnosti/chyby. V těch minule zmíněných 12000 chyb určitě byly i takové jako ten slavný překlad Volume jako Hlasitost, když šlo o diskový svazek, nebo chybějící text v chybové hlášce, a byla jich (doufám) většina. Ale ohlásit to jako 12000 vylepšení je fakt hodno teleshoppingu. I přesto W2k byl dost povedený systém, na svojí dobu.
  "IBM wanted CP/M prompts. It made me throw up." – Tim Paterson. Nadatlil QDOS za šest týdnů, je fakt že v MS s tím potom měli dost práce aby to dělalo aspoň něco a i tak byl PC-DOS 1.0 velice rychle nahrazen verzí 1.1, která fungovala trochu víc než občas a zvládala oboustranné diskety - 320 KB byla tenkrát spousta místa. Přidávali k tomu i osobní dílo Billa Gatese. API DOSu je pokud vím jedno přerušení, nemyslím že by rozdíl mezi verzemi 1 a 2 byl v tom, že by některé funkce ubrali, zato jich tam hodně přidali. Hlavně ty adresáře :)
  To ubírání se ale dotklo zrovna té Visty, protože pod nimi nejde spustit žádná DOSová grafika. Prostě tyhle režimy zakázali, takže Wolfenstein3D nebo Vlak si bez emulátoru už nikdo nezahraje. Zpětná kompatibilita se holt nemá přehánět. Tím indexováním ve Vistě jsem měl na mysli to hrabání na harddisk, ale stejně mi připadá že to dost přehání. Ale těžko můžu věřit firmě která se podílela na "regulaci" Internetu v Číně, zvlášť když podobná věc už běží i v Austrálii a v USA se připravuje. To bylo řevu, a co bude teď?
  To že C nekontroluje (a ani nemůže, protože je nezná) hranice pole může mít jednoduchý důvod. On se ten operační systém musel zpočátku vejít do 20KB paměti i se spuštěnými programy a RAMdiskem, taková paměť už byla minimem pro první verzi osmibitového CP/M o téměř deset let později. Command.com v DOSu 1 měl také jen pár kilobajtů, a kolik má ten samý program ve verzi 7, který toho o moc víc neumí? Do těch (tehdy luxusních) 64 KB prvního IBM-PC se prostě moc nevešlo, takže se musely oželet podrobné chybové hlášky, o nápovědě si tehdy mohli nechat zdát jen autoři sci-fi. Tedy pokud náhodou nepoužívali systém s příkazem man...
  To b=a je to samé jako B$=A$ v BASICu, ten to také dělá bezpečně a pomalu. Samozřejmě že v tom C šlo nejen o místo ale také o rychlost, na jaké frekvenci jel procesor PDP-11ky v roce 1969? Dneska si můžeme(?) dovolit plýtvat, takže není problém používat programovací jazyk, který si rozměry polí zapamatuje a bude podle nich kontrolovat jestli neleze kam nemá. Bude mi to žrát výkon procesoru a paměť, ale aspoň je "lépe využiji", jako Vista. Umí to BASIC, umí to Pascal, umí to spousta dalších managed jazyků kromě C. Tam si to musí programátor ohlídat sám, jestli to nedělá, je druhá věc. Prostě je to jednou nízkoúrovňový jazyk a oproti vysokoúrovňovým mu zcela logicky spousta vlastností chybí. O patro níž je assembler, a po něm přece také nikdo kontrolu mezí nepožaduje, buďto si jí programátor udělá sám, nebo neudělá. Zbytek je potom na operačním systému, který musí zdivočelý program uklidit do patřičných mezí, tady do /dev/null, a ne tam sko(n)čit sám. Apropos skákání, v tom BASICu je ON ERROR GOTO line :-D Samozřejmě tam může být i GOSUB. Tolik tedy k výjimkám.
  Když budu chtít mít jistotu a kontrolu že nezapíšu mimo pole, udělám to třeba takhle: store(&mojepole,i); a v té funkci si otestuji if(i<mojepole_velikost) Nebo si rovnou do mojepole[0] uložím jeho velikost, abych to měl jednodušší, jak to mají řetězce třeba v Pascalu. Ale je blbost zdržovat se tím třeba při řazení, když mi smyčky z toho pole určitě nevyskočí.
  Zrovna to přetypování z char na int a opačně mi připadá docela šikovné pro šifrování, i když bych spíš použil long long ;-) Je fakt že by tu mohly nastat problémy s endiany, ale s přenositelností programů mezi platformami si také spousta programátorů hlavu zrovna neláme.
  Design systému? První program vypisuje A, druhý vypisuje B, třetí se je snaží co nejrychleji přepínat. To mi nepřipadá jako nejhorší začátek, Unix se zase vyvinul ze hry.
  Samozřejmě že v explozi chyb problém vidím, ale čím je způsobená? To je jako s tím vadným SSL v Debianu, nedovedu si představit mechanizmus který by při překladu automaticky zjistil že generátor náhodných čísel dává jen 65536 různých čísel místo požadovaných trilionů. Rozhodně je to velká zranitelnost, ale není to řešitelné žádným z Vámi uvedených způsobů. Jediná možnost je prostě tu funkci vzít a pár hodin jí "tavit", výsledky zapisovat do obřího pole a na závěr spočítat jestli se frekvence výskytů jednotlivých hodnot neliší moc od průměru. A s jinou/další úrovní stavby SW bych to také neviděl tak žhavě, ze strojového kódu se vyvinul assembler, z něj makrojazyky, první procedurální programovací jazyky, potom přišlo strukturované programování, později objekty, každá další úroveň má opět a pořád dokola snížit pracnost programování a pravděpodobnost výskytu chyb. Ale pořád je to o tom jednom, a to o programátorovi. A co takhle zkusit to opačně? Zadat co se má provést a nechat systém aby se postaral jak to provést - viz Prolog.
  Samozřejmě že v novinách budou psát o barvě ikonek, nebo že tlačítko Start je místo obdélníčku kolečko, a to za 1. protože běžný pisálek je to schopný pochopit, a za 2. protože pro BFU zrovna ta jiná barva ikonky může být dost velký problém. A nemusí to být zdaleka takový rozdíl jako že v Excelu mám sloučení buněk ve formátu, zatímco v OOoCalc je pro něj tlačítko přímo na liště a koukám na něj!
  Takový program dokonce mnohdy projde QA testováním, a chyba se projeví, až když se "vhodně" sejdou okolnosti. - to je ale přesně to co jsem tu psal před pár dny, že není možné otestovat všechny kombinace a sekvence vstupních údajů, které bude muset program zpracovávat. Každá funkce toho programu má nějaké hranice, uvnitř nichž funguje korektně. Ale co když zdánlivě správná data po průchodu nekolika funkcemi ve vzájemné součinnosti a třeba i s dost velkým časovým odstupem tyhle hranice v některém místě programu překročí? A kolika z té hromady TB Céčkových zdrojáků tohle hrozí i přes používání nebezpečného strcpy?

Superpočítače jsou realizované jinak, než desktopové počítače nebo běžné servery. Problém je v tom, že nemáme dost rychlé paměti a sběrnice, abychom mohli použít klasický koncept, kde všechny CPU mají přístup k celé paměti a všem periferiím. Proto má každých několik procesorů vlastní paměť, sběrnici atd., a jsou mezi sebou pospojované něčím pomalejším (třeba pomalejší sdílená paměť, gigový ethernet, Infiniband, Myrinet), po čem si předávají zadání úloh a výsledky. Protože node je dost tupé zařízení, a klasická PC jsou velmi levná, typicky se používá hromada malých PC serverů - to jsou ty blady. Mainframe je o něčem jiném. Český překlad termínu mainframe je střediskový počítač, ale běžně se nepřekládá (stejně jako cache typicky nepřekládáme jako mezipaměť).

Windows CE jsou architektonicky odlišné od Windows řady NT. Jejich kernel může běžet s méně než 1MB RAM, mají deterministickou interrupt latency, a vyhovují definici real time operačního systému. Jak vypadá shell Windows CE, to je na vývojáři daného zařízení (pokladny, bankomatu, chytrého terminálu, MP3 playeru, telefonu, ale také jeřábu apod).

MS-DOS 1.0 měl API založené na CP/M. Pokud jste viděl, jak vypadá API CP/M, tak víte, že třeba file I/O staví na FCB (File Control Blocks). Ty byly použity i v DOSu 1.0. Další verze DOSu už používaly poměrně normální Cčkové API. Samozřejmě původní API zůstalo, aby byla zachována kompatibilita s DOSem 1.0, a s CP/M. Takové aplikace ale neměly přístup třeba k adresářům. Ještě perlička: soubory na CP/M končily značkou EOF. Když tam značka nebyla, mohl jste číst dál ;)

API DOSu není jen jedno přerušení, ale většina je ho právě pod tím jedním přerušením. Nicméně core API Windows nebo Linuxu (syscalls) jsou také pod jedním přerušením. Důležité je, že když to přerušení zavoláte, v registru (E)AX zadáte číslo služby.

Ve Vistě by měla DOSová grafika nadále fungovat, možná ale nepůjde přes celou obrazovku. Potvrdit to ale nemůžu, protože mám 64-bit Vistu, a na ní 16-bit aplikace vůbec neběží.

Čína má své zákony, které se týkají internetu. Pokud chcete dělat business v Číně, musíte se těch zákonů držet. Německo má zase jiné zákony, a také se jich musíte držet. Otázka je, jestli firmě nevěřit, když dodržuje zákony, nebo jestli jí nevěřit, protože zákony porušuje ;)

Command.com musel mít 64kB, protože COM soubory byly omezeny právě na 64kB. Příkaz help, a nápověda na příkaz /?, byla v DOSu pravda zřejmě v první verzi nebyla. DOS pamatuji až od verze 3.10, takže nemohu potvrdit.

Nemusíte mi říkat, proč C řadu věcí neověřuje. Dobře to vím. Problém je v tom, že celá konstrukce napsaná v jazyce C je tak velká, že prostě jí prostě nelze udržovat bezpečnou a spolehlivou. Ono b=a je v .NETu poměrně rychlé, i když musí být v principu o něco pomalejší, než v C. Ovšem kernelu psané v C zase ztrácejí oproti .NET kernelu hromadu času pomalým oddělením procesů a ring separation.

Obsluha chyb aplikace operačním systémem se hroutí ve chvíli, kdy jde o chyby v OS. Totéž platí o výjimkách, protože OS jsou psané v C, a ne v BASICu. Navíc se změnila doba. Dnes například virus vůbec nemusí získat přístup k ničemu, k čemu nemá právo běžný uživatel. Viru dnes stačí otevřít síťové spojení na jiný počítač, a odeslat email. Což nás opět přivádí k zárukám ohledně kódu. U dnešní binárky těžko můžete zaručit, že třeba nevolá API otevírající spojení na jiný server, že nevolá souborové funkce, nebo že neodesílá emaily. V lepším případě se můžete dohadovat, jako to dělají antiviry při heuristické analýze (která se obchází třeba dopřednou modifikací kódu). V .NETu je taková úloha triviální.

V případě hranic pole máte samozřejmě pravdu. Jenže nevidíte, že se o to jako programátor musíte starat, a že tu máme TB kódu, kde se o to nikdo nestaral. Potřebujeme takové prostředí, kde je ZARUČENO, že se mimo hranice pole nedostanete. To v C nezajistíte, protože prostě můžete napsat takový kód, kde se mimo hranice pole dostanete. Je jasný ten zásadní rozdíl? Jinak v řadě případů se s testováním hranice pole opravdu nemusíte zdržovat - .NET například při procházení pole cyklem for pouze na začátku cyklu ověří, jestli iterátor (typicky zvaný i) spadá do hranic pole, a pak už netřeba další kontroly. Ale to je věc implementace, nikoliv konceptu.

Design systému je zásadní věc. Je to podobné, jako s designem výrobku, nebo domu. Nemůžete začít stavět či vyrábět s tím, že se později rozhodnete, jaké to vlastně má mít vlastnosti. Jeden postaví stěnu tady, druhý támhle, třetí zjistí, že nejsou základy... Výsledkem je, že Linux dodnes nemá preemptivní kernel (resp. se produktivně nepoužívá), protože počítečný návrh byl špatný (big kernel lock). Dalším výsledkem je mizerná latency interruptů. A dalším výsledkem je fakt, že implementace použitelného threadingu proběhla po 13 letech běhu projektu. Kdyby takhle fungovala komerční firma, dávno by zkrachovala.

Generátor náhodných čísel je z věcí, které je třeba důkladně ověřovat. V tomhle by .NET sám o sobě asi nepomohl. Ovšem pomůže v řadě dalších věcí. Třeba u většiny z těchto (první link který mi Google vyhodil):
http://secunia.com/advisories/14295/

Jak jsem již psal, zjevně není nutné testovat všechny kombinace a sekvence vstupních údajů. Jinak běžný programátor udělá jednu chybu na pár set řádek, takže nebezpečí hrozí u většiny zdrojáků.

Excel má sloučení buněk na kartě Home, tedy před očima.

  Superpočítače jsou fakt dost jiné, hlavně než domácí mikropočítače, osobně v dnešním kontextu neříkám počítač ničemu, co má pod sto procesorů :-D I když třeba to co mám na stole jich má dohromady 11. Node je fakt tupé zařízení, vlastně jenom přeposílá data, občas mírně přežvýkaná, stejně se chovají i neurony. Teprve dohromady to dávají ta data nějaký smysl. To mi připomnělo počítač HyperCube, který se skládal z 256 procesorů i8080 a měl výkon jako IBM S/360 který stál desetkrát tolik. i8080 byl fakt dost tupé zařízení, neměl ani relativní skoky ;-) Když mě se ten název střediskový počítač prostě nelíbí, to fakt nikdo nevymyslel nic lepšího? Našel jsem jeden z těch článků co jsem četl, a koukám že PR oddělení MS si pod pojmem superpočítač představuje fakt dost něco jiného než já. Vlastně i řídící počítač z Buranu s víc jak sedmdesáti procesory a sběrnicí Boeing byl takový "kapesní" superpočítač, aspoň na konci osmdesátých let.
  O API CP/M jsem toho kdysi dost přečetl, o API DOSu také, ale v praxi jsem to nepoužíval, takže nemůžu sloužit osobními zkušenostmi. Přece jen mi víc sedí lepení procedur než honění bytů v assembleru. Tam jsem si akorát trochu hrál s API BIOSu, a ještě radši bez OS kdy se ten program bootoval přímo z diskety, jako na Amize, ale ta měla v ROM i nejdůležitější část OS. Tu značku EOF dobře znám, hádám že i v CMD ve Vistě se dá vkládání textu ukončit ^Z, a dost možná že i dir>vypis.txt bude tímhle znakem stále ještě ukončený. Ale to se týká jen textových souborů, ne binárních. S tím přerušením je to ještě trochu zajímavější, kolik desítek jich bylo rezervovaných pro ROM-BASIC? Když si prohlédnu výpis těch služeb DOSu, vidím u kolika z nich je napsáno DOS 2+ nebo něco podobného, kromě těch základních.
  Prohrabal jsem tu mojí hromadu disket a sepsal velikosti těch systémových souborů:

             io.sys msdos.sys command.com
PC-DOS 1.10    1920      6400        4959 (tam je ibmbio.com a ibmdos.com)
MS-DOS 3.30   25613     30128       25308
PC-DOS 3.30   22100     30159       25312 (opět ibmbio.com a ibmdos.com)
TE-DOS 2.00   14977     28152       23625 (pro změnu bio.com a dos.com)
MS-DOS 5.00   33478     37397       47845
MS-DOS 6.20   40566     38138       54619
MS-DOS 6.22   40774     38138       54645
MS-DOS 7.00  214836         x       94308
MS-DOS 7.10  222390         x       94696

  Co jsem se té jedničky nahledal, mám jí na 3,5" disketě a normálně s ní funguje, dovede jí naformátovat i na jednostrannou 160 KB. Ještě W98 jí dokáže normálně přečíst, XP už ne. Mám pocit že XPčka odmítaly i 720 KB DD. TE-DOS je z Tesly Eltos, dostal jsem ho s tímhle, je odvozený z MS-DOSu 3.20 ale umí pár věcí navíc, třeba 32 MB ramdisk, trojka jen 4 MB. Moc se mi tam líbil parametr /q (query) který si vynutí potvrzení prováděného úkonu, to mi u MS občas trochu chybělo. Ještě tu někde mám čtyřku a osmičku (Millenium), ale nechtělo se mi prohledávat další stovku disket ;-) Bohužel mi chybí dvojka, ta by ukázala jak velký rozdíl byl od té jedničky, protože ten skok ke trojce je tam moc velký. V trojce ještě parametr /? nebyl, čtyřku jsem (naštěstí) nikdy nepoužíval tak nevím, ale mám pocit že i příkaz help měla až pětka. U té sedmičky jsou ta čísla zajímavější, protože IO.SYS obsahuje i MSDOS.SYS a navrch tu uvítací bitmapu s logem Windows, zatímco MSDOS.SYS je jen textový konfigurační soubor. Naopak COMMAND.COM je tady navzdory příponě normální EXE. Z té tabulky je pěkně vidět jak postupně velikost holého systému rostla, velký skok byl v commandu té pětky daný právě tou obsaženou nápovědou. Ale ani pak se růst nezastavil, přestože příkazy nepřibývaly vůbec a parametry vyjímečně, jako dir /v nebo edit /(počet sloupců). To mi moc chybělo v XP, bohužel tuhle moc šikovnou funkci EDITu odstranili. Používal jsem jí k editování uložených her ve Wolfensteinu ;-)
  DOSové programy ve Vistě normálně jedou, ale jen v textovém režimu, a myslím že jen na 80 sloupců. 40 sloupců snad také neumí, nejsem si jistý. Jakýkoliv pokus o grafiku mi ale okamžitě odmítl, až budu mít čas tak zkusím všechny režimy co jich měl QB, teda kromě Herculesu :)
  S tím C to nemělo být nějaké poučování, jen mě tak napadl jeden dnes už opomíjený důvod, kromě toho že C prostě není k hlídání polí určené. Chirurg také může říznout skalpelem do jaké hloubky si usmyslí a nemá na něm žádný chránič který by mu v tom zabránil. Je to jen jeho zodpovědnost. Zrovna tak tomu .NETu nebude trvat dlouho porovnat délky dvou řetězců, nevím jestli je má někde zapsané nebo je bude muset zjišťovat přes nějaký ekvivalent strlen(), ale v tom by mu zrovna mohla chybět ta ukončující nula! Počítám že na tohle při jeho návrhu také mysleli, zvlášť že ta druhá možnost by byla výrazně pomalejší.
  Viděl jsem virus napsaný v BASICu, jeden takový jsem si cvičně i vytvořil a ono to funguje, stejně tak jsem viděl krásné GUI které běželo (skutečně běželo, bez kompilace) v QBasicu a umělo i přehrávat AVI a VAW, kromě všech běžných služeb jako je správce souborů, nějaké to nastavení a podobně. Celkově tak asi na úrovni toho Windows 3, ale bez pokusu o multitasking. Přitom QBasic uměl pracovat jen s těmi 64 KB zdrojového kódu najednou! V odesílání emailů můžu virům těžko bránit, zvlášť když k tomu použijí ten "správný" program, ale to že Outlook po stažení nakaženého viru ten automaticky spustí přes IE aniž by ho uživatel zobrazil, natož otevřel, myslím přesahuje meze. A nejenom polí. A o připojování do sítě by se měl celkem snadno postarat firewall, však proto ho tam přece cpali, ne? I když ten v některých případech spíš brání činnosti jiných, funkčnějších firewallů. Co není výslovně povoleno, má být zakázáno, a nejde čekat že BFU si to dovede pozakazovat a nastavit sám. I já bych s tím měl problémy, a některé věci by mě stály dost času a googlení, a přitom mě známí považují za počítačového guru. Jednooký v království slepých... W98 není pro viry neprůstřelný, spíš je tak pitomý že dnešním virům prostě neposkytuje možnost něco provést, protože ty už dávno používají modernější technologie. Stejně nebo spíš ještě více bezpečný by byl i DOS (a co Amiga?), ale webové prohlížeče které na nich kdysi pradávno běžely by toho zase na dnešních webech moc nezobrazily.
  Jako programátor se o svoje pole rád postarám, protože v tom C to za mě nikdo neudělá. A teď si nejsem jistý, to je už v C90 nebo až v C99 že se může zapsat do buňky těsně následující za koncem pole? To je jako v tom BASICu, kde DIM p(10) udělalo pole s jedenácti buňkami :) Samozžejmě že p[11] už by zase mohl být průser, tohle se v C prostě hlídat musí. Ono by vlastně v programovacím jazyku stačilo mít tři věci:
1. přiřazení
3. if-else
2. aritmetické a logické operátory
  Z tohohle se dá všechno ostatní poskládat, a každý programátor/každý výrobce sw by prostě měl svoje knihovny, za které by si ručil. Tak jak to bylo v počátcích programování, prostě návrat ke kořenům - očištění od nesmyslného balastu. K jakému ruskému počítači to kdysi dodávali knihovny v tištěné příručce? Myslím že to byl Ural, ale nevím který typ ;-) No, třeba na EPOSu který počítal v desítkové soustavě v kódu 2z5 si textový editor fakt představit nedovedu, takže tam to jinak ani nešlo. Ale zase tenhle počítač měl hardwarový multitasking, mohlo na něm běžet až pět programů současně! .NET mi sice iterátor ověří, ale nemůžu ho potom v průběhu cyklu změnit? Já vím že se to nesmí, ale jestli to dovoluje (na rozdíl od Pascalu), tak je to ověření nedostatečné protože by to stejně potom musel zkontrolovat při každém přístupu k poli, jako v těch mých funkcích o kousek níže.
  S tím designem systému je to těžké, jaký design měl MS když vyvíjel Windows 1? Hlavně šlo o to udělat okna, když už je měl Apple Lisa (Xerox Alto ještě o devět let dříve, ale to byla jiná kategorie), že to není k ničemu použitelné a funguje to o hodně hůř byla věc vedlejší. U mě byl design zpočátku takový že jsem si na čtverečkovaný papír nakreslil kde na obrazovce budou jednotlivé položky, a pak jsem podle toho psal program. Až s Pascalem (a s Karlem) jsem se naučil že to jde i jinak, že skutečné programy se nenavrhují zhora dolů nebo opačně, ale oběma směry najednou... A design Windowsu CE? Kernel Windowsu 3 také dovedl běžet na méně než 1 MB RAM :-D Ale srovnávat se rozhodně nedají. I když, když se mrknete ve Vistě do Poznámkového bloku, v menu Nápověda/O programu, nebude tam podobně jako v XP něco jako (C)1987-2007 ???
  O chybách v programech vím svoje, už jsem jich nadělal hromady. Ale nejlepší byla jedna ještě kdysi na Didaktiku, blbě jsem v BASICu napsal podmínku, vykonala by se v jiných případech, jinak syntakticky byl celý řádek správně. Ale když jsem ho odentroval tak mi Didaktik text od té chyby až do konce řádku invertoval, začal bzučet a nepřestal dokud jsem to neopravil. Proč to udělal dodnes netuším, neměl žádnou možnost zjistit že by to dělalo něco jiného než mělo :-D
  Linux není znovu napsaný Unix, je to napodobenina Unixu s některými jeho ctnostmi i nectnostmi a řadou svých vlastních. Zrovna tak Linux zdaleka nesplňuje POSIX, na rozdíl od MacOSX, lépe jsou na tom i Windows NT a o těch by určitě nikdo neřekl že je to přepsaný Unix :) Ona do těch Windowsů prosákla spousta unixových věcí, a je to jen dobře, protože spousta těch myšlenek je prostě v principu a ve své jednoduchosti nenahraditelná. Unix byl také na začátku jen takový odpočinek od dokonalého a komplikovaného Multicsu, a kde je tomu přes jeho skvělé vlastnosti dnes konec?
  A co se věrohodnosti a důvěry týče, Microsoft se v Číně podílel na potlačování lidských práv, kromě něj třeba Cisco a Google, který se sice naoko škubal když měl poskytnout data o uživatelích americkým tajným službám, ale ve skutečnosti už roky pilně spolupracuje s NSA. To není o zákonech, někteří američtí podnikatelé spolupracovali s nacistickým Německem až do roku 1942, třeba takového Prescotta Bushe přišla pokuta za to na 1,5 milionu tehdejších dolarů. Obrovské suma, ale jeho syn a vnuk, oba prezidenti USA, si vydělali mnohonásobně víc na obchodech s ropou, ve společných firmách s členy rodiny bin Ládinů... G.W.Bush měl v sedmdesátých letech dokonce společnou firmu s Usámou, který se ale schovával za svého bratra, který tam působil jako poradce :-/ Inu, kdo tomu věří, ten si to zaslouží. To platí o republikánech stejně jako o strcpy().
  Ale radši něco veselejšího na závěr - programátoři v akci :-D

Relativní skoky nemají s tupostí CPU moc společného. Takové RISC procesory zase u podmíněných skoků často končí u podmíněného přeskočení následující instrukce.

Články z oblasti IT na novinkách postrádá smysl číst. To se rovnou můžete podívat na IT zprávy, které se občas objeví na TV Nova.

Znak EOF se u textových souborů dnes ve Windows nepoužívá. Máte jím ale možnost ukončit stream z konzole. Například pokud píšete skript příkazem copy con: test.bat.

Kolik přerušení bylo rezervovaných pro ROM BASIC, to opravdu nevím. Já používal Turbo Basic. U těch služeb DOSu je to přesně to, o čem jsem mluvil - DOS 1.0 byl v podstatě implementací CP/M API, a verze 2 byla komplet překopaná (ale se zpětnou kompatibilitou).

S C jsem to nebral jako poučování, ale chtěl jsem podotknout, že dobře vím, o čem je řeč. Mezi C a chirurgickým výkonem je rozdíl v tom, že chirurga nedovedeme smysluplně omezit. Jak jsem psal, programátoři dělají chyby, a nemůžeme s tím nic dělat, protože progrsamátoři jsou jen lidé. Dělají chyby celkem běžně, aproto máme dnes všechen SW děravý jak řešeto. Systém postavený na .NETu (či jiném managed jazyku) je zřejmě jediná cesta, jak s tím něco dělat. Alespoň mě nenapadají alternativy. Tedy vyjma useknutí prstu za každou chybu, kterou programátor udělá. Jenže to by mělo jediný následek - do měsíce by všichni programátoři psali brčky, která by drželi v ústech. Zjevně to tedy problém také nevyřeší ;). K návratu ke kořenům a knihovnám, za které si programátoři ručí sami: při dnešním rozsahu SW to není možné. Navíc protože programátoři chyby prostě dělají, tak pochopitelně udělají chyby i ve vlastních knihovnách.

.NET iterátor ověří, a samozřejmě také ověří, jestli ho uvnitř cyklu nemodifikujete. A protože v .NETu neexistuje možnost změnit obsah proměnné nějak "bokem" (třeba tak, že použijete pointer), je to opravdu zajištěno. O tom je design .NETu jako (relativně) bezpečného jazyka.

Virů psaných v Basicu byla celá řada (konkrétně ve VBS a VBA).

Outlook měl tři problémy. 1) emaily zobrazoval pomocí rendrovacího jádra MSIE, a když bylo možné napadnout počítač přes MSIE, šlo ho napadnout i pouhým zobrazením preview emailu v Outlooku. Nově verze Outlooku rendrují jinak, a dovolují jen některé tagy (už třeba v HTML mailu nezobrazíte flash). 2) chyba zpracování jakéhosi headeru, k opravdu tomu nebylo třeba email ani zobrazit. 3) naprostá většina infakcí proběhla prostě tak, že uživatel otevřel a spustil zavirovanou přílohu, a to přes hlášky typu "příloha může být nebezpečná, opravdu jí chcete spustit?". Řešením bylo ukrýt před uživatelem soubory vybraných typů (exe com bat cmd reg pif a další). Bylo to nutné udělat tak, že se ty soubory uživateli ani nezobrazí, jen dostane hlášku stylu "nebezpečné přílohy byly zablokovány". Uživatelé jsou totiž idioti, a když dostanou údajný screensaver s tenistkou, nebo údajné sexy fotografie kolegyně, tak spustí naprosto cokoliv :(

O zamezení připojování do sítě se firewall nepostará. Firewall na odchozí provoz nefunguje. Uživatel totiž neví, co smí přístupovat ven, a co ne. Nakonec i já bych nad tím musel dost přemýšlet. Vyjma toho není problém komunikaci ukrýt. Například MSIE může v klidu komunikovat po síti, a to s různými porty (ne všechny servery běží na portu 80/443). Extensions běžící v procesu browseru (Flash, Silverlight, Java, WMP) potom komunikují se vším možným pomocí různých protokolů. Stačí tedy malware zavést jako doplněk browseru, a je vymalováno. V nejhorším dostane uživatel hlášku "smí se iexplore.exe (či firefox.exe) připojit k serveru 132.113.121.11 na port 1234?", na což uživatel pochopitelně odpoví "ano" (což on stejně udělá bez ohledu na obsah dialogu).

Design MS-DOSu vycházel z designu CP/M, později značně rozšířeného. To bylo hlavně důsledkem toho, že bylo třeba něco připravit co nejrychleji. Potom šel MS vyvíjet OS/2 s IBM, což byl design řádově lepší. Potom přišly NT, což byl design ještě o řád lepší. Za pár let to bude systém založený na projektu Singularity, což zřejmě bude generační pokrok.

.NET má implementaci stringů velmi rychlou. Stringy interně obsahují i indikaci délky, takže strlen není problém.

Design SW se zpravidla provádí tak, že se na rozboru základě požadavků na SW vybere vhodná šablona (třeba 3-vrstvá architektura s aplikačním serverem), a v jejím rámci se poté provádí další design. Ten se provádí hierarchicky a iterativně.

Windows CE jsou psané od nuly. Nízkou paměťovou náročnost jsem uváděl proto, že jste se ptal, jestli taková věc může běžet na slabém HW. Zjevně může. S Windows 3.x nemají Windows CE společné nic. Windows 3.x z ROM běžely poměrně mizerně, a v nasazeních typu set-top neuspěly. MS se o to dlouho snažil, ale nešlo mu to. Takže se zkušenostmi z řady NT napsal od základu systém určený právě pro embedded zařízení. Na něm dnes běží telefony, pokladny, benzínové pumpy, přehrávače multimédií, a řada real-time zařízení.

Notepad ve Vistě asi bude mít copyright typu 1987-2007. Co to má dokazovat? Že MS nepřepsal Notepad pro vistu od nuly? Přepisovat aplikace je špatný nápad.

Linux je přepis unixů. POSIX nesplňuje ze dvou důvodů. Jednak nebyl přihlášen k certifikaci, a potom Linus neměl POSIX k dispozici, a psal Linux podle manuálů starých unixů.

Do Windows neprosákly unixy, i když mají dost společného. Jde totiž o obecné principy, společné všem systémům od dob Multicsu: správa paměti, process (ve Windows thread) scheduler, řešení multitaskingu atd. Systémy Unix, VMS, OS/2, Minix, vxWorks a Windows NT toho mají společnou velikou spoustu. A když se na Windows podíváte touto optikou, zjistíte, že kernel NT je skutečně dobře navržený.

Microsoft, Google, eBay, Cisco (firma která dodává technické prostředky pro čínské filtrování internetu) a další se musejí vždy řídit zákony země, ve které podnikají. V Německu nesmí eBay dražit nacistické trofeje, i když v USA to není problém. V Číně jsou zase jiná omezení. Navíc (na rozdíl od spolupráce s Lybií nebo fašistickým Německem) tím americké společnosti neporušují americkou legislativu.

Rodina bin Ládinů je velmi rozsáhlá, a patří k největším saudským stavitelům. Usáma je jen jeden z členů rodiny, kterého se navíc ostatní členové zřekli, a vydědili ho. Samozřejmě řadě autorů pseudo-dokumentů se hodí do říci něco jako "američtí politici mají společné podniky s rodinou bin Ládinů, a pan A se sešel s panem B předvečer útoků na WTC".

  Podmíněné relativní skoky měl Babbageův Analytical engine 140 let před i8080, kromě toho také třeba mikroprogramování a virtuální paměť. A o počítání na padesát platných číslic bych se s tímhle procesorem radši nepokoušel, to bych u toho zešedivěl :-D Stačí porovnat instrukční soubor i8080 a Z80 (vím že je odvozený z jeho nástupce, ale stejně), a potom se podívat jaké instrukce uměl IBM System/370. To se oko orosí, už jen při spatření těch šestnácti dvaatřicetibitových registrů! A nebyla ta dodnes používaná DOSová zařízení (CON, AUX, COM, LPT...) vlastně také napodobeninou kanálů které měly sálové počítače v těch instrukcích natvrdo zadrátované? Pohrabal jsem se v knihovně a našel: ROM BASIC měl rezervovaná přerušení 0x80-0xf0. Ale víc mě pobavil int 0x15, kde jsou hned na prvních čtyřech místech služby pro ovládání kazeťáku ;-) A v tom slavném int 0x21 začíná DOS 2+ od služby 0x31, DOS 3+ od 0x58.
  Ten článek na Novinkách byl první který mi Google vyhodil, četl jsem jich na tohle téma několik. Je fakt že tuhle tématiku bych určitě nehledal na takovém tn.cz :-D I když tam bych vlastně nehledal vůbec nic.
  Chirurg by se omezit dal, a hned několika způsoby. Může si třeba na skalpel nasadit korkovou zátku, která omezí hloubku řezu :-P nebo (v budoucnu) operovat pomocí dálkově řízeného robota, který mu nedovolí provést nebezpečný úkon. Předpokládám že ta druhá možnost se trochu podobá tomu .NETu. Jenže jak byste v něm potom napsal tohle?

#include<stdio.h>

int main(void)
{
    int d,i,h,k;

    for(d=1,h=100,i=d,k=1;i<=h;i+=k,++k)
    {
        printf("%d ",i);
        if(!(i%2))
        {
            --i;
            h+=k;
        }
    }
    putchar('\n');
    return 0;
}

  VB viry jsem mezi ty BASICové nepočítal, protože nakažení počítače makrem ve Wordu je trochu jiná kategorie. Větší problém je podle mne skrývání přípon souborů, to byla jedna z prvních věcí kterou jsem si po instalaci změnil. Teprve potom jsem začal řešit pozadí plochy :) Když vidím ikonu Zipu, tak mě nenapadne že to ve skutečnosti může být EXE a klidně si poklikám... To musí redmodští dělat z uživatelů ještě větší blbce než jsou?
  Firewall může hlídat odchozí provoz stejně jako ten příchozí, když mi zobrazí jaký program se pokouší připojit k jakému serveru, tak si dokážu rozhodnout jestli o tohle spojení stojím nebo ne. Spousta lidí to nedokáže, takže kvůli lamám ani já tuhle možnost nemám mít? To vysvětluje hlášku kterou jsem dnes četl tady na Rootu: "Len tak pre info, ja davam vsetky IP, z ktorych je spamovane nieco na styl Viagry hned do blacklistu a moj blacklist ma uz cez 3 miliony IP, takze rucnym blacklistovanim sa nikam nedostanes." Před časem jsem četl že viry jsou v padesáti procentech počítačů bez antiviru a ve čtyřiceti procentech počítačů s antivirem. Jestli je tohle pravda, má smysl se potom s nějakými antiviry vůbec obtěžovat?
  Jinak Notepad ve Vistě má jen (C)2007, mrknul jsem se na to u známých. Asi nechtěli dráždit šťouraly tím středověkým letopočtem :-D Nebo že by byl přeci jen napsaný od nuly jako ten kernel CE? Spíš mě pobavilo že Wordpad už neumí pracovat s DOC, hádám že proto aby uživatele donutili koupit si MS Office. No nevím jestli to byl šťastný tah, z pěti lidí s Vistou o kterých vím na tohle vydírání přistoupil jediný, ostatní přešli na OpenOffice.
  Tím přepisováním se do linuxových distribucí dostala spousta unixových programů, ale ne linuxový kernel. V něm toho z Unixu není opsaného víc než ve Windowsu z BSD. O tom jestli je kernel NT dobře navržený by se dalo dlouho diskutovat, já bych spíš vsadil na mikrokernel Minixu, spíš jde o to jak dobře je napsaný. A jsme zase zpátky u těch programátorských chyb, protože ta brčka by do Redmondu museli také navozit kamióny. I Microsoft by měl být za svoje knihovny odpovědný!
  Ano, v Německu se nesmí dražit nacistické relikvie, také se tam nesměl prodávat Wolf3D, ve Francii se nesmí používat silné šifrování, v ČR Vodafone přestane provádět cenzuru Internetu ale bude dál filtrovat "jen" dětskou pornografii. A kdo rozhoduje co je a co není dětská pornografie? Rada pedofilních flanďáků? Když se podívám na některé fotky takového Jana Saudka... A kdo rozhoduje co je a co není porušování lidských práv? Co třeba zrušení habeas korpus v USA - brzy jim zbyde jen právo držet zbraň a hubu. A o porušování americké legislativy (s vydatnou pomocí CIA) by mohl vyprávět třeba Oliver North. Jenže to je jako v tom starém vtipu:
"Víš jaký je rozdíl mezi 486SX a 486DX?"
"A koho to dnes zajímá?"
  Stejně to bylo se zbraněmi hromadného ničení v Iráku: "Musejí tam být, máme od nich účtenky!" Ale stačí se podívat kdo o nich nejvíc řval - ten samý Donald Rumsfeld který tam byl v roce 1983 podepsat smlouvu o jejich dodávkách z USA. Tohle prostě není o zákonech, tím méně o tom co se pár měsíců před volbami nabulíkuje ovcím, totiž voličům. Ten microsoftí šmírovací software v Číně aspoň pořádně otestují, než ho nasadí plošně.
  Bin Ládinové se sice Usámy na veřejnosti zřekli, ale nijak jim to nebránilo udržovat s ním i dál blízké styky. Viz seznam hostů na svatbě jeho syna ;-) A to že Condoleeza Riceová 10. září 2001 přes telefon radila chicagskému starostovi a izraelskému premiérovi aby následující den nelétali letadlem, je také holý fakt. Jenže to se dá vysvětlit i jednoduše, toho 11. záží měl totiž NORAD cvičení, takže se dalo předpokládat že ve vzduchu nad USA bude příšerný bordel. Pak už vlastně létalo jediné letadlo, to které sváželo všech čtyřiadvacet členů Ládinovic rodiny aby mohli rychle a bezpečně opustit USA dřív než je někdo stačí vyslechnout.

Ještě jednou musím zdůraznit, že bohatost instrukční sady není nijak zásadní feature. Jedním extrémem je System/370 se stovkam instrukcí, druhým třeba RISC-I se svými 32 instrukcemi. Zkuste se podívat na problematiku CISC vs RISC. Osobně jsem vyrostl na Intelu, a z RISC assembleru mě naskakují pupínky. Jinak počítat na 50 platných číslic přece není problém ani na RISC-I. Prostě máte knihovnu, která se napíše jen jednou (a asi ne v ASM), která bude počítat, jak potřebujete.

Jak byste napsal ten kód v .NETu? Asi takhle:

using System;
using System.Collections.Generic;
using System.Text;

namespace MyTest
{
    class Program
    {
        static void Main(string[] args)
        {
            int d, i, h, k;

            for (d = 1, h = 100, i = d, k = 1; i <= h; i += k, ++k)
            {
                Console.Write("{0:d}", i);
                if ((i % 2)==0)
                {
                    --i;
                    h += k;
                }
            }
            Console.Write('\n');
        }
    }
}

Skrývání přípon je špatný nápad. Jenže uživatelé typicky přejmenovali "dopis.doc" na "dopis Lídě", čímž o příponu přišli. Vista to řeší tak, že přípony ukazuje, ale při přejmenování vybere jen název. Podle mě je to lepší nápad.

Odchozí firewall by vám celé dny jen zobrazoval hlášky. Jak jsem psal, uživatelé jsou naštvaní, že jim Vista hází UAC hlášky při "drobnostech" typu změna data/času, správa HW apod. Kdyby museli u každého spuštěného programu odklikat několik dialogů, kterým by neruzuměli, bylo by to o několik řádů horší. Navíc odchozí spojení počítač nijak neoohrožuje, na rozdíl od příchozího. Vista má firewall i na odchozí provoz, ale je by default nastavený tak, že povoluje vše.

Wordpad prý už s DOC neumí (nevím, mám MS Office), ale Word Viewer je nadále zdarma.

Linux je přepsaný starý unix. Koncept je stejný, API je stejné, jde prostě o opis. NT mají kernel od BSD velmi odlišný, o user space nemluvě. NT jsou modifikovaný mikrokernel (s HALem), BSD je monolitický kernel. NT plánuje thready, BSD plánuje procesy. NT má úplně jiný I/O stack, než BSD, atd. Zkuste se podívat pod pokličku.

Mikrokernely jsou pěkná myšlenka, ale u mainstreamových systémů nerozšířená, protože jejich výkon není dostatečný. Pro informaci MacOS není mikrokernelový systém.

MS je velký, brčka by vozily kamiony. Jak jsem říkal, programtoři dělají chyby, protože jsou lidé. Je to jejich funkční vlastnost, které se nelze zbavit. Chyby dělají programátoři IBM, Oracle, Mozilla Foundation, vývojáři kernelu Linuxu, i vývojáři poslední domácí knihovničky DVD médií, bez rozdílu vzdělání, zkušenosti nebo pečlivosti. Liší se pouze počet chyb, a ani ten rozdíl není řádový. Co se za posledních pár desítek let změnilo je to, že SW je řádově rozsáhlejší, složitější, a je to o několik řádů více.

Z posledních odstavců bych zkusil třeba Irák. Zkuste si zjistit pozadí věcí, než o nich budete vynášet soudy. Jistě víte, že v Íránu v sedmdesátých letech vládl šáh Mohammad Reza Pahlavi, který měl s USA celkem dobré vztahy. V roce 1979 došlo v Íránu k islámské revoluci, a později byla mimo jiné byla obsazena americká ambasáda, kde íránci drželi po 444 jako rukojmí dní 52 amerických diplomatů. v Iráku byli u moci sunité, v Íránu provedli revolucí šííté, a snažili se jí rozšířit do Iráku. Vznikla z toho irácko-íránská válka. Američané se poměrně pochopitelně postavili na stranu Iráku, protože nepřítel jejich nepřítele je jejich přítelem. Saddám se tehdy zdál ideálním spojencem. V sedmdesátých letech výrazně pozvedl životní úroveň v Iráku, stranil se náboženství, a na poměry blízkého východu to byl velmi rozumný a umírněný vládce. V roce 1978 navíc rozvázal vztahy s rusy, když potlačil místní komunisty. Bohužel když lidé zůstávají dlouho u moci, stávají se z nich zrůdy, což se později stalo i Saddámovi (a Putin je na na nejlepší cestě, už si nechal otevřít dveře zpátky do Kremlu). Argumentovat tedy tím, že si Rumsfeld v roce 1983 podal ruku se Saddámem, je naprosto mimo. Když si zjistíte i jen základní fakta, budete to vidět sám.

Informaci o tom, že Condoleezza Rice 10. září 2001 přes telefon radila chicagskému starostovi a izraelskému premiérovi aby následující den nelétali letadlem, máte odkud? Z důvěryhodného zdroje, nebo někdo povídal? Mě se podařilo dohledat jen tolik, že 10. září 2001 měla meeting s tehdejším šéfem CIA, jako ostatně mnohokrát ten rok (měla to v popisu práce). Pro úplnost ještě podotýkám, že kontakty s domácími i zahraničními politiky byly také součástí její práce.

11.9.2001 se v USA konala minimálně 4 vojenská cvičení. To je tím, že jde o zemi s 305 miliony obyvatel, kde se různá vojenská cvičení konají poměrně často.

Svého otce bych možná pozval na svatbu, i kdyby ho rodina vydědila, zvláště pokud bych žil v Afganistánu, kde byl před 9.11.2001 Osama bin Laden známý i kvůli svému boji proti Rusům. Když jsme u toho, Osama měl k roku 2002 údajně čtyři manželky a až 26 dětí. Možná nemáte představu, jak rozsáhlé jsou arabské rodiny.

Pokud členové bin Laden family odešli po útocích na WTC z USA, je to poměrně pochopitelné. V tu chvíli nikdo nevěděl, k čemu podobná věc povede. Když budete bohatý businessman v Saudské Arábii, a někdo z USA srovná se zemí Mekku, asi také budete hledat pas.

Abych to uzavřel: aby člověk dělal závěry, musí mít více, než jen informace z novinových titulků, které mu ještě někdo "vhodně" předkouše. Zkuste se vždy zamyslet nad kontextem a souvislostmi, než budete hledat nějaké jednoduché (ale emocionálně uspokojující) konspirační vysvětlení.

Za bezpečnostní riziko považuji instalaci keyloggeru nebo trojana na stroj, nikoliv fakt, že aplikace otevře síťové spojení. Jak jsem říkal, problém odchozího firewallu je hlavně v tom, že ho uživatel neumí nakonfigurovat. To se ještě nikomu nepodařilo vyřešit. Jaké řešení doporučujete vy?

  Bohatost instrukční sady není nejdůležitější, pro domácí použití by dnes stačil RISC s MMX :-D Mě šlo o to že ten IBM S/370 udělal jednou instrukcí to, na co dneska potřebuji celou knihovnu. To samé počet UNIVERZÁLNÍCH registrů, při šestnácti dostává direktiva register hnedle jiný smysl. A počítat na i8080 něco většího s padesátimístnými čísly by také šlo, jenže při frekvenci 2MHz bych se dřív dočkal důchodu než výsledku. On ten Babbageův počítač měl počítat především tabulky, takže miliony a miliony iterací... V polovině devatenáctého století! Jinak pokud budete v Londýně a navštívíte Science Museum, doporučuji na expozici matematiky a počítacích strojů vyhradit aspoň půl dne ;-) Rychleji se to fakt nedá zvládnout. Ale tohle tam nemají, heč :)
  Takže cyklus v .NETu máme (řádek kódu je lepší než sto vět), jak vidím tak také dovoluje měnit za běhu řídící proměnné (na rozdíl třeba od Pascalu) a teď druhá polovina otázky: nebudu i vypisovat ale bude to index v nějakém poli, co udělá .NET když přestřelím? C neudělá nic, až pokud se dostanu do cizí paměti tak mi to utne operační systém. A pokud si .NET hlídá každý přístup do pole, jakou má režii? V nejideálnějším případě (viz register) by to byly dvě instrukce - porovnání a podmíněný relativní skok. Přesně ten po kterém vývojáři na i8080 brečeli.
  Přesně tak jako ve Vistě to funguje se změnou názvu v Nautilu, pokud bych chtěl měnit příponu, musím si na ní najet šipkou. Hlášky v Linuxu mě otravují jen jednou, protože když do (asi) pěti minut budu dělat další operaci vyžadující správcovská práva, tak se systém na nic neptá. Prostě ví že je mám! To samé příkaz sudo v konzoli. Na heslo se ptá až když ten interval a s ním moje potvrzení vyprší. Naproti tomu Vista s tím prudí pokaždé, ale jak je v MS a na Nově zvykem, budeme to do nich cpát dokud si nezvyknou. Na bubliny si také zvykli, ne? A kdyby ne, řešení existuje.
  "...odchozí spojení počítač nijak neoohrožuje..." teda, na to že na mě prohlížeč bonzuje i takové věci jako je typ a verze operačního systém jsem si už zvykl, ale pokud nějaký jiný program odesílá jakékoliv údaje o mě, rozhodně mě to ohrožuje. Počítač samozřejmě neohrožuje, jenže nejde o počítač ale o mé soukromí, o bezpečnost mých dat. A nejen o moje šifrovací klíče (viz výše), ale třeba i o to jaké programy mám v počítači nainstalované, jakou hudbu poslouchám, jaké stránky navštěvuji, s kým si píšu, jak často u toho krámu vysedávám... Zkuste se zamyslet nad tím jak a k čemu všemu se podobné informace dají využít, nejen třeba ke spamování. Spam! A ten by odhozí firewall měl také odchytit, ne? Teda pokud ho spambot naistalovaný ve Windowsu neposílá přes Outlook, kde by to měl povolené. Nevím přesně jak je to v našich zákonech, studovat je kvůli tomu nehodlám, ale není náhodou vlastník počítače odpovědný za to co jeho počítač provádí? Myslím že v nejlepším případě by to mohlo skončit zabavením předmětu použitého k trestnému činu, tedy počítače ;-)
  "Linux je přepsaný starý unix. Koncept je stejný, API je stejné, jde prostě o opis." Takže MS-DOS 1 je přepsaný starý CP/M. Koncept je stejný, API je stejné, jde prostě o opis. Podle toho je přepsaný starý Unix i ten Mac OS X, a také Minix s jeho mikrokernelem? Už vidím jak profesor Tanenbaum posledních dvacet let pokradmu opisuje zdrojáky Unixu 7 ze sedmdesátých let :-D Ale hov..uby! Jsou to napodobeniny, které se z pohledu programů chovají stejně. O tom je to API, o tom je kompatibilita a přenositelnost kódů. Říkal jste že "Přepisovat aplikace je špatný nápad.", s tím naprosto souhlasím. Když jsem třeba potřeboval program na faktorizaci tak jsem si ho napsal, pak jsem zjistil že už ho v systému dávno mám :) Ale něco jako bc bych napsat nedokázal, a přitom ten je starší i než ten Unix! Jsem rád že ho tu mám, i když nepotřebuji moc často počítat s přesností několika milionů desetinných míst :-P Střeva Linuxu a Unixu (kterého? jsou jich desítky) jsou možná místy podobná, zbytek je jiný. A NTčka jsou hybridní, do mikrokernelu jim ještě hodně schází. Vlastně ani Linux už by neměl mít monolitické jádro, co ty moduly? Na mikrokernel bych vsadil hlavně z toho důvodu že ve zdrojáku který má pár tisíc řádek se nadělá mnohem méně chyb než v takovém který má těch řádek deset milionů. Jde o ta brčka :) Další věc je potom stabilita, až pořádný kus za ní následuje výkon, který je stejně nepatrný proti ostatním programům které na tom systému běží. Tam se ztrácí mnohem více!
  NT má možná úplně jiný I/O stack než BSD, ale TCP/IP stack má právě z něj. A proč ne, licence to umožňuje a aspoň je kompatibilní s ostatními systémy. A jestli skutečně MS použije Webkit do nového IE, tak se spoustě webových tvůrců hodně ulehčí práce, protože se místo vychytávání bugů různých verzí IE budou moci více věnovat třeba přístupnosti. I když tam to je také podobné jako u programátorů...
  PŠM: Íránskému šáhovi pomohly k moci právě USA a kamarádil se s nimi až moc. Přesto proti němu (možná pro jistotu) přichystali další převrat. Srovnejte to se Saudskou arábií po Válce v zálivu. Kdyby se tam neusadili natrvalo a pod jejich dohledem a ochranou (hlavně před jeho vlastní rodinou) by saudskoarabský král neudělal z relativní demokracie nejtotalitnější stát v celém přilehlém i vzdálenějším okolí, neměl by Usáma bin Ládin důvod proti USA bojovat. Tam je počátek jeho nepřátelství. On ten děvětasedmdesátý rok byl celkově dost divoký, třeba v Nikaragui, kde se konečně podařilo svrhnout masového vraha a diktátora Somozu, dlouhodobě podporovaného USA. V Řecku USA přes dvacet let po válce držely u moci fašistickou diktaturu, jen proto aby nevyhráli volby komunisté tak jako třeba v Itálii. (Stejně tam dlouho nevládli.) A kdopak nám to podporoval Talibán v časech Afghánské války? Pro zajímavost, Rusové tam vpadli až po tom, co USA nechaly zavraždit proamerického afghánského prezidenta. Důvod? "Stejně ho nikdo neměl rád." Na podobné příklady je druhá polovina dvacátého století velmi bohatá, stačí se třeba podívat kolik těch latinoamerických, afrických a asijských diktátorů vystudovalo West Point. Druhý, ještě zajímavější pohled je porovnání historie a zahraniční politiky USA a Říské říše, tedy té první :-D I když jisté analogie by se daly najít i v Třetí říši, víte proč se nazývala právě třetí?
  Asi s tím souvisí i to že onoho 11. září bylo na území USA (údajně) osmnáct nevyzbrojených stíhaček, které by mohly proti uneseným letadlům zasáhnout. Jedné (prý) chybělo asi třicet sekund do taranu. I když, trosky toho havarovaného Boeingu v Pennsylvánii byly (zase prý) rozeseté v okruhu deseti kilometrů, to se při dopadu na zem rozhodně nestává. On teda Rumsfeld někde kecal něco o sestřelení, ale jemu se zase nedá moc věřit. Už kvůli jeho stykům v minulosti ;-) Každopádně na tu pohádku o statečných cestujících můžeme rychle zapomenout, protože podle záznamu z černé skříňky se do pilotní kabiny nikdo kromě únosců nedostal. Ale radši honem natočíme celovečerní film plný lží, aby tomu lidé dál věřili - bylo to v televii, je to pravda... A v USA je (prý) svoboda a demokracie. Hahaha, lol. Ohledně těch telefonátů Condi jsem své nekonspirativní vysvětlení psal.
  Co se Putina týče, Rusko potřebuje cara, a tak dobrého cara nemělo víc jako sto let. I jeho minulost znám dost podrobně, a přes všechny výhrady které k němu mám (není jich málo) musím obdivovat co za těch osm let svého postjelcinovského prezidentování dokázal. I když to co za osm let dokázal G.W.B, si v jistém smyslu také zaslouží obdiv. Pro srovnání - když má USA tisíc letadel rozmístěných po celé planetě (doma osmnáct pohotovostních), je to kvůli demokracii. Ale když Rusko pošle kamarádovi Chávezovi prohlédnout pár bombardérů na několik dní, tak "svobodná" média řvou o ruském ohrožení :-D Ale aby to nebylo úplně off topic, v tom letadle je asi 120 počítačů.
  Jinak Usámu posledních pět let nikdo neviděl. Proč? A copak to o něm mektala Benazir Bhuttová v tom vystříhaném rozhovoru myslím pro Reuters krátce před atentátem? Velice mě kdysi pobavilo tvrzení že Usáma používá Linux, v kontrastu se zprávami amerických tajných služeb že přestal používat veškerou moderní techniku po tom co zjistil jak snadno mu odposlouchávali mobil.

Dobře, krátce o RISC vs CISC. Mít širokou instrukční sadu je opravdu na první pohled fajn, protože se v ASM pěkně píše. Jenže jsou pak CPU složitější a dražší. Statisticky se ale nejčastěji používá poměrně malý počet instrukcí, a ty ostatní se z nich dají poskládat. Navíc se ukázalo, že v některých případech je takový přístup i rychlejší. V očesaném ASM se píše hůře, ale co na tom, když se naprostá většina kódu stejně píše v C/C++. Proto přišel koncept RISC. Instrukce mají fixní velikost, je jich málo, proces je jednoduchý a rychlý. Problémem RISC architektury je mimo jiné to, že musíte CPU rychle krmit instrukcemi. Paměti byly před příchodem Windows 95 velmi drahé. Paměti pro RISC stroje měly stejnou rychlost, jako pekelně drahé cache paměti pro PC, a bylo potřeba cca 2x tolik paměti, než pro odpovídající CISC stroj.

Intel ve svých x86 CPU již dlouhou řadu let překládá instrukce x86 do interního microcode, který je v podstatě RISCový. Výhodou toho přístupu je, že vystačíte s pomalejší pamětí. Nevýhodou je samozřejmě proti RISC dlouhá pipeline, komplikovaná predikce (viz principy), výrazná ztráta výkonu když predikce nevyjde atd.

Zajímavá je architektura EPIC, použitá u Itania. V podstatě ve strojáku máte celá balíčky instrukcí, které se dají provádět paralelně, a v rámci balíčku se neovlivňují, takže odpadají problémy s predikcí, a zvyšování počtu výkonných jednotek vede k vyššímu nárůstu výkonu, než u x86. Bohužel Intel udělal tu chybu, že architekturu IA64 nelicencoval AMD, a společnost AMD proto vyvinula bastl jménem x86-64, na který později musel přistoupit i Intel (MS dokonce kvůli Intelu pozdržel vydání x64-64 Windows, než Intel bude mít takový CPU, a 64-bit Windows byly jen pro Itanium).

London Science Museum jsem neviděl, někdy zkusím. Za sebe doporučuji technické muzeum v Mnichově. Je to kousek, a tamní stroje a zařízení jsou moc fajn. Demonstrace včetně elektřiny jsou opravdu roztomilé. Bohužel chemie není zpracovaná nic moc, a počítače by také mohly být lepší.

Cyklus v .NETu umožňuje měnit iterátor uvnitř cyklu. Pokud se provádí prostá inkrementace či dekrementace iterátoru (resp loop counteru) v příkazu for, a v cyklu není iterátor měněn, ověří .NET pouze počáteční a koncovou hodnotu například proti hranicím pole, do kterého v cyklu přistupujete. Pokud iterátor měníte uvnitř cyklu, musí samozřejmě ověřit každý přístup k poli, což stojí čas navíc. Z odpovědi již vyplývá, že se určitě nedostanete mimo hranice pole, natož mimo paměťový prostor aplikace - to by bylo proti designovým principům managed jazyka, kterým .NET je.

Samozřejmě to má svoji režii. MS jí snižuje optimalizacemi (viz předchozí odstavec), a strávil nad tím spustu práce. Další důležitá věc je fakt, že systém běžící čistě na .NETu používá oddělení procesů založené na invariantech (na rozdíl od klasického modelu), které má daleko nižší režii. Takže u takového OS něco ztratíte na režii ověřování, ale zase získáte na levnějším oddělení procesů.

Pokud si systém na 5 minut zapamatuje, že máte práva admina, tak salwaru stačí nechat vás potvrdit jedinou regulérní výzvu (nebo si počkat, až k nějaké výzvě dojdete sám vlastní akcí, třeba když změníte čas), a pak může 5 minut řádit - třeba instalovat kernelové root kity. Druhé takové okno pak malware nepotřebuje, protože v té chvíli má už váš systém pod kontrolou. Pokud něco oddělujeme, mělo by to být oddělené, a ne oddělení jen slabě naznačit.

Bubliny jsou alternativou k message boxu, který říká "vypado síťové spojení". Z tohoto hlediska je to zlepšení. Samozřejmě se nesmí nadužívat, ale to je na autorech SW. Když jsme u toho, MS záměrně nezveřejnil API, které aplikacím umožňuje umístit zástupce do přišpendlených položek Start Menu (XP a Vista), a v XP SP2 se dokonce aplikace nemůže zaregistrovat jako AutoPlay akce po vložení média. Vývojáři totiž viděli, že instalace jakékoliv Super-Skvělé-A-Nezbytné miniaplikace si zaregistruje přípony běžných souborů, za registruje se na vložení CD/DVD/USB klíčenky s jakýmkoliv obsahem, vytvoří zástupce na desktopu, k tomu umístí zástupce do Quick Launch baru, a ještě zaregistruje aplikaci po spuštění, která spouští ikonu v systrayi. Je holt třeba vývojáře vychovávat.

Odchozí spojení nepředstavují nebezpečí infekce malwarem. Pokud nějaká aplikace z vašeho počítače vynáší informace, tak už máte problém, kterému jste nedokázal zabránit. A jak jsem psal dříve, uživatele nemůžete vystavit hromadám vyskakovacích hlášek, které se ptají, jestli aplikace abcedf.exe může na IP 111.112.113.114, port 12345, protože tomu prostě nerozumí, a počítač pak brzo hodí z okna. Dálejsem již psal, že k odesílání spamu lze využít Outlook nebo jiného emailového klienta (stačí aby byl skriptovatelný, nebo umožňovat natáhnout doplňky, nebo ho budete prostě krmit window messages s událostmi), přístup na internet vám zprostředkuje plugin do browseru, a kernelový rootkit stejně nakonec firewall obejde. V neposlední řadě může u většiny firewallů malware prostěpřidat pravidlo. Když to pravidlo do firewallu můžete přidat vy, myslíte, že to nelze udělat z programu?

MS-DOS 1 je prakticky přepisem CP/M pro 16 bitů. MacOS X není přepisem, ten obsahuje kód mikrokernelu Mach, k tomu komponenty BSD kernelu, driver framework vlastní výroby, a nad tím vším stojí objektový framework z NEXTSTEPu. Dá seřící, že je to bastl postavený z části na unixových komponentách (které pak zajišťují kompatibilitu s unixy). Minix jsem nestudoval, takže nevím. OLinuxu tvrdím, že jeopisem starých unixů se vším všudy. To neznamená, že by byly použity zdrojáky starých unixů (byť společnost SCO ukázala, že tam minimálě fragmenty jsou). Mluvím o tom, že jdeo systém designovaný stejně, jako unixy sedmdesátých let, i s převážně stejným API. Koncept je opsaný od A do Z, občas včetně hlavičkových souborů, komentářů a jmen proměnných :). K tomu byla řada věcí implementována mizerně (správa paměti, preempce aka big kernel lock, zpracování interruptů, drivery), protože neproběhl žádný design achitektury systému (hodný toho jména).

NT jsou hybridní mikrokernel, a nikoliv mikrokernel. Mikrokernel má veliké problémy s výkonem. Uvědomte si, že oddělení procesů, stejně jako oddělení uesr mode a kernel mode, má velikou režii. V případě mikrokernelu musí většina volání API (třeba těch POSIXových) projít přes hranice několika procesů, a prodělat několik kernel mode transitions. To stojí tolik prostředků, že se díky tomu mikrokernely v mainstreamových systémech neprosadily (MacOS X není mikrokernelový). NT běží části mikrokernelového systému (mikrokernel, FS, networking, IPC atd) v kernel mode, takže proběhne typicky jen jeden přechod do kernel mode (k tomu dojde na každém moderním systému, vyjma Singularity a pár dalších experimentů, kde se to řeší jinak).

Mikrokernel také neznamená automaticky zvýšení spolehlivosti. Když máte oddělený FS, zdálo by se, že jeho pád nezpůsobí pár systému. Jenže když ten FS spadne, přijdete o handlery všech otevřených souborů, a vaše aplikace to stejně nerozchodí. Totéž platí o jakékoliv další komponentě.

Pokud se neobáváte ztráty výkonu u mikrokernelů, o to méně důvodů máte se obávat ztráty výkonu z důvodu použití .NETu.

NT nemá TCP/IP stack z BSD. Pouze první verze NT měla TCP/IP stack od Spider Systems, který obsahoval kód z BSD. V NT 3.5 byl nahrazen doma vyrobeným stackem (který přinesl mimo jiné NBT, DHCP a WINS). Z prvních verzí NT ale zbylo pár portovaných BSD utilit typu ftp.exe ;)

Microsoft těžko může použít WebKit v MSIE, když WebKit není multithreadový (na rozdíl od Tridentu), a neumí půlku věcí, které umí MSIE.

Nevím o tom, že by íránskou revoluci inicionaly USA. Leda tím, že na Pahlavího tlačily, aby v rámci demokratizačních snah propustil politické vězně. Stejně tak Saudská Arábie je na tom trochu jinak. Arabové měli ještě na začátku dvacátého století koně, stany a písek. Podíveje se do Dubaje dnes. Jako jedna z mála arabských zemí má vysokou gramotnost (nejlépe jsou na tom s gramotností kupodivu palestinci - ona ta okupace pro ně má i pozitiva), silnou střední třídu, a rozumnou životní úroveň. Jakkoliv ústavou je formálně Korán, lze vysledovat náznaky oddělení státu a církve (Saudové vs Wahhabové). Snahy o přiblížení země civilizovanému světu narážejí na masivní odpor kleriků a konzervativců, takže rozšíření věcí typu automobily, semafory atp. je komplikované, ale zatím to funguje. V roce 2005 už byly i první volby (do místních zastupitelstev, pouze pro muže), ženy již pár let mohou mít vlastní pas (to vzbudilo velikou bouři nevole), a očekává se, že budou moci i řídit vozy na silnici. Faktem ovšem je, že arabové (nejen v SA) ještě nedospěli ke konceptům typu odluky státu a církve, svobody slova, nebo svobody vyznání. Problémem SA jsou klerici, kteří dostávají část daní, a platí z nich teroristy, kteří se snaží vládu svrhnout. Zbytek musím přeskočit, už takhle je to dlouhé jak týden.

K úrokům WTC: všimněte si, že je to samé prý. Když jsme u toho, jak neozbrojenou stíhačkou zasáhnete proti civilnímu letadlu plnému lidí? Stylem kamikaze? Ty rozseté trosky samozřejmě vypadají jinak, než po běžné letecké havárii, kdy se kvalifikovaný pilot snaží se strojem co nejlépe přistát, protože tady se (v nejlepším případě částečně kvalifikovaný) pilot snažil stroj o zem roztřískat. Zjevně úspěšně. A než budete mluvit o cestujících, tak si přečtěte přepis cockpit voice recorderu, a závěry vyšetřování. Asi 3 minuty před koncem záznamu se teoristé dohadují, že až se cestující dostanou k nim, letadlo položí. Jestli se do cockpitu dostali, to není zjevné, ale zjevné je, že terorista došel k názoru, že o řízení v bezprostřední budoucnosti přijde, a let "ukončil".

V USA je svobodaa demokracie na nebývale vysoké úrovni. Nakonec o tom svědčí i uvedení pseudo-dokumentů typu Sicko, Zeitgeist the Movie a dalších, ze kterých znalému člověku musí slézt nehty.

Rusko bohužel nikdy nic jiného, než cara, nepoznalo. Nějak mi uniká, proč by zrovna rusové museli žít v diktatuře a chudobě, jako za SSSR. No a kdyby amíci "poslali ukázat letadla" do Gruzie, asi by to z Ruska přineslo jiný komentář, než křik svobodných médií.

Usáma, pokud je na živu, má dost starostí, jak na živu také zůstat. Co kdo řekl paní Benazir Bhutto, to těžko mohu soudit. Jako důkaz toho, že byl někdo zavražděn, obyčejně nestačí zmínka pákistánské političky, kterou krmí informacemi a dezinformacemi dlouhá řada lidí. Pokud vím, jde minimálně o třetí případ
za poslední čtyři roky, kdy má být tenhle člověk mrtvý.

  To bych netvrdil že paměti byly drahé před příchodem W95. Například v době uvedení IBM S/360 (1964) stál byte paměti kolem sedmi dolarů, při nástupu S/370 (1972) to bylo už jen něco přes dva a půl dolaru. Kromě toho byly nesrovnatelně rychlejší, protože se přešlo z feritových na polovodičové (ne tedy u nás, jeden čtyřkilový blok z ADT tu mám v krabici :-D). O RISCu ale tenkrát nemělo smysl uvažovat, protože by to téhle skupině počítačů nepřineslo žádnou výhodu. Právě naopak, S/370 přišel s mikroprogramováním na takové úrovni, že se po spuštění počítače nejprve provedly testy hw a teprve potom se do procesoru nahrávaly mikroinstrukce. Tohle vlastně fungovalo už u toho Babbageova Analytical Engine. Nebo jiný příklad, třeba řada GE-200 pracovala s dvacetibitovými slovy, ze kterých třináct bitů mohlo být adresovacích. A ještě dále do prehistorie, už si nevzpomenu u jakého to bylo počítače, pro vstup programu se u něj používala pětistopá dálnopisná páska a instrukční soubor byl navržen tak, aby písmeno odpovídalo názvu instrukce: A_dd, S_ub, M_ove a podobně. Takže dvaatřicet možných instrukcí, úplný RISC :-D
  Ne, teď vážně. Pentia jsou interně RISCová, ale kvůli zpětné kompatibilitě se jejich schopnosti nevyužívají tak jak by mohly. To paralelní zpracování u Itania je konečně krok správným směrem, ale co jsem viděl porovnání IA64 a x86-64, tak z toho Intel nevyšel zrovna vítězně. Nemůžu posoudit do jaké míry to vystihuje skutečnost, byl to jenom test a ne skutečné použití. Viděl jsem třeba srovnávací testy Sinclairů ZX80 a ZX81 ze kterých ten podstatně vylepšený ZX81 vyšel jako totální propadák. Ale stačilo si uvědomit že ZX80 počítal s celými čísly a ZX81 už uměl desetinná a ty výsledky hned vypadaly jinak! Jestli a o kolik je Itanium lepší ukáže čas, nikoliv trh. Bastl 8086 také zvítězil nad podstatně lepším 68000 :-( To bohužel platí o celé architektuře PC, která se jen velmi zvolna vyvíjí, a asi ne zrovna nejsprávnějším směrem.
  Problém toho cyklu byl ten, že se v něm mění nejen iterátor, ale i horní mez, takže v případě nevhodně zadaného vstupu by nebyl problém z toho pole "vyběhnout"! Potom by ten .NET musel pokaždé ověřovat jestli se to už stalo nebo ne. Hádám že by to v každém případě bylo o něco pomalejší než tahle úprava: for(d=1,h=100,i=d,k=1;i<=h&&i<velikost;i+=k,++k). To je podle mě maximální možná optimalizace, kterou je v tomhle případě možné dosáhnout a takovéhle věci si prostě programátor ohlídat musí. Když si neohlídám mez v BASICu, skončí mi program chybovým hlášením. Já si z něj sice okamžitě dovedu zjistit jaká chyba se stala, upravím chybnou proměnnou a program může pokračovat, na to mi stačí tři příkazy, ale pro programátora to rozhodně není dobrá vizitka. Ještě horší by to ale bylo v nějakém vyšším jazyce, protože tam program prostě skončí a já se ani pořádně nedozvím proč. Nemluvě o tom že pár mých programů používají i mí známí a já nemám rád pískání v uších :-D Kdysi na Didaktiku jsem si napsal textový editor, tam jsem všechny kritické věci řešil v podprogramech a pokud by se program zastavil, stačilo stisknout dvě klávesy - zadat RETURN a odentrovat, a program jel dál jako by k té činnosti vůbec nedošlo. Ale taková jednoduše elegantní řešení se dají použít právě jen v tom BASICu.
  Oddělení procesů je hezké, ale co oddělení ovladačů? To funguje právě v tom mikrokernelovém Minixu. Pokud dojde k pádu ovladače nebo poruše zařízení, systému se to netýká a bez problémů jede dál, dokonce je možné v některých případech ovladač restartovat tak, že si toho ostatní procesy ani nevšimnou. To je podle mě (téměř) ideální stav. Ovladač je také jen proces a podle toho je potřeba s ním zacházet.
  Ale ani v monolitickém Linuxu podobná situace nemusí skončit katastrofou. Stalo se mi že jsem v parném létě několikrát uvařil harddisk tak, že se ho nešlo dotknout. Samozřejmě se po takovém zacházení urazil a odmítal komunikovat, ale Tux si toho prostě nevšímal, dal mi akorát na srozuměnou že tahle krabička nefunguje. Vytáhl jsem ze šuplíku ventilátor ze starého zdroje, zapojil ho do volného kablíku a chladil... Po chvíli se disk umoudřil, přestal zoufale cvakat a systém jel bez problémů několik dalších dní. Po čase mě to chlazení přestalo bavit a udělal jsem si plechový držák na druhý disk, ve kterém je ten větrák napevno a oběma udržuje celoročně stálých šestatřicet... Tenhle disk byl datový, a když mi později umíral systémový, prostě se třeba na několik minut odmlčel, systém si u něj přepnul na read only a jel dál. O handlery souborů jsem nepřišel ani v jednom případě. Nevím jak by taková situace proběhla ve Vistě, zkoušet to nehodlám, ale XPčka skončily spolehlivým BSOD. Ostatně je dokážu okamžitě shodit do modré smrti pouhým otevřením adresáře ve kterém jsou francouzské názvy souborů v UTF-8. Na flashce s FAT :)
  S těmi právy je to ještě složitější, protože ten červík by toho správce získal v podstatě natrvalo. Od každého použití by běželo nových pět minut... Ale ono to asi nebude zase tak nejhůř vymyšlené, prý to SP1 ve Vistě upravil podobným způsobem. Také si dovedu představit jak mi nějaký spyware v počítači číhá právě na spuštění nějaké podobné činnosti, třeba zrovna té úpravy času, a pak teprve začne zavádět své pořádky, ale určitě to nebude tak závažné ohrožení bezpečnosti jako ta sedmiletá díra na kterou MS zrovna vydal záplatu. Je od W2k až po server 2008, takže i ve Vistě, ne? V té samé která je podle MS bezpečná... Není. Možná že po SP2 to bude také trochu lepší, jako u XPček ;-) Jestli teda místo SP2 nebudou radši distribuovat rovnou W7.
  Ano, jediné dostatečné oddělení by bylo absolutní, kde by uživatel neměl právo do systému jakkoliv hrábnout, a veškerá nastavení a instalaci programů by prováděl pouze správce. O tom už jsem tu psal, problém je že dneska se za počítačového odborníka považuje každý náctiletý, který umí spustit crack na přepálenou hru. Opačná strana problému, kamaráda začali ve škole učit programování, a jedou bez jakékoliv přípravy rovnou v C#. Dostali předvyplněnou šablonu, poslechli si něco o typech proměnných a od září se už dostali k Hello World. Co znamená to namespace asi na pátém řádku a co se vůbec děje na tom prvním, o tom nemá nejmenší tušení. Myslíte si že by bylo dobré posadit žáka v autoškole na první jízdy do pětisetkoňového WRCčka, neříct mu ani kde se zapínají světla a vyhnat ho na silnici?
  Ano, firewall musí chránit především proti průniku zvenčí, ale kde vezmu jistotu že do počítače se nemůže něco dostat jinou cestou? Vzpomeňte na slavný rootkit od Sony. Právě jemu a jemu podobným svinstvům by měl ten firewall zabránit v jakékoliv komunikaci. To je stejné jako s tím AutoPlay. Stejně tak se může o něco podobného pokusit třeba flashová reklama ;-) Já jí samozřejmě hned zavřu, ale co když si na rozloučenou vezme hesla od mého systému? O linuxová bych se až tak moc nebál, ale ve Windowsu byla dlouhá hesla šifrována po sedmi písmenech, doufám že tuhle hovadinu ve Vistě změnili! To bych zvládl rozluštit i s programem v pomalém BASICu. Příchozí spojení mě mohou ohrozit, ale nepovolená odchozí mě ohrožují vždy!
  Ty hlavičkové soubory v Linuxu, není to něco jako když budu tvrdit že Microsoft používá mé duševní vlastnictví, protože první řádek v jeho zdrojových kódech je stejný jako ten v mých? A jména proměnných se volí podle kontextu, nemluvě o některých která měnit by byla urážka autorů. Ve vašem přepisu toho cyklu jste použil tohle: static void Main(string[] args), v C je zase obvyklý tvar int main(int argc, char *argv[]) který vyjadřuje totéž, prostě argument je argument, stejně tak jako iterátory/indexy se označují i, j, k... Když budu popisovat slepici, určitě při tom nepoužiji slovo pes ;-) Hlavičkové soubory Linuxu jsou možná stejné, rutiny se liší. Kromě toho stejná věc jde napsat na tisíc způsobů, programování není přesné matematické vyjádření ale spíš tvořivá činnost, jako malování obrazu.
  O společnosti SCO bych se radši moc nezmiňoval, protože soudní rozhodnutí opakovaně ukázala že SCO kecá, a že naopak oni jsou zloději kódu kteří se chtějí neoprávněně obohatit. Jsem zvědavý jestli za ně MS zaplatí také ty miliony na soudních poplatcích a odškodnění. Navíc ty jejich "důkazy" se týkaly hlavně těch komentářů, ať si mě zkusí zažalovat za to že mám v programu napsané /* tady se otevírá soubor */.
  No, nakonec vlastně Linus ani nemusel žádný design systému provádět, když ho převzal z těch starých Unixů, kde byl dlouhodobě prověřený a osvědčený. Pořád by tenhle zdánlivě zastaralý koncept měl být o dost lepší než více než uspokojivě fungující slepovánka Mac OS X. Nebo podobná slepovánka, Windows NT.
  Co se týče těch ztrát výkonu, kernel mi může zdržovat procesor tak procento, dvě, času, ale zbývajících devětadevadesát to budou programy v .NETu, kde bude ta ztráta citelnější? Jo, i to je o výchově vývojářů, rychlý program se nenapíše sám, člověk se musí trochu napřemýšlet. Ono není problém použít bubblesort na deset položek řazených jednou za pár minut...
  Nevím jak hodně nemožné je použití Webkitu v IE, ale vyhrožovali tím :-D Co bude, to nám ukáže čas. Co všechno neumí nevím, ale o schopnostech IE víme svoje, pomalu dohánějí vlastnosti které má "konkurence" už desetiletí. Ony to třeba můžou být detaily, jako průhlednost v PNG, nejen dost závažné věci, jako panely. Pro mě už není představitelné že bych si nemohl otevřít několik desítek internetových stránek současně, s nostalgií vzpomínám na W98 které kolabovaly při otevření dvaatřicátého okna :-D Ve chvílích totálního vyčerpání (nejen paměti) se přepínaly do "trojkové" grafiky a fontů a vzdychaly, doslova! Nikdy nezapomenu na chybovou hlášku "Uch-Och Okno zobrazení nemá dostatek paměti." při pokusu o zběžné zobrazení obrázku. A to na 512 MB RAM!
  USA iniciovaly tři íránské převraty, akorát že ten v devětasedmdesátém proběhl ne zcela podle jejich představ. Pak už tam nemohli iniciovat vůbec nic. Dubaj na začátku dvacátého století není dobré srovnání (to bych spíš mohl přirovnávat T. E. Lawrence k Usámovi bin Ládinovi), místo toho si porovnejte tamní politickou situaci před Válkou v Zálivu a dnes. Nejde o ženské pasy a řidičáky. Palestinci jsou na tom možná dobře se vzděláním, třeba proti Američanům, ale když se tam byla podívat delegace černochů z JAR, tak nevycházeli z údivu. Takový apartheid u nich nikdy nezažili. Klerici jakékoliv víry jsou vždycky problém, abych nechodil daleko, co Katedrála? O polských odpůrcích (ne odpůrkyních!) potratů by také bylo dlouhé povídaní.
  Nevyzbrojenou stíhačkou se dá zasáhnout jedině stylem kamikaze, pryč jsou časy kdy jeden ruský stihač zvládl taranovat tři letadla během jednoho dne, z toho dvě při jednom letu. Vrtule má svoje výhody :-P Dneska jsou ty stíhačky vyzbrojené a na lidech v tom uneseném letadle nikomu na zemi záležet nebude. Neměl jsem předtím na mysli nějaké nouzové přistání, ale skutečný dopad, po kterém se část trosek rozlétne stovky metrů daleko (a část skončí pod zemí, jenže ne v jámě která vypadá jako by jí vyhrabal bagr). Ale určitě ne kilometry (prý, já jsem tam nebyl a odkrokované to nemám). To je možné jedině když se letadlo rozpadne ve vzduchu - Columbia je rozsypaná přes pět států ;-) Kdo ví jak to tam vlastně bylo. O dalších třech letadlech by se dalo také dlouho spekulovat, třeba v Pentagonu (prý) chybělo pár desítek tun trosek :-D Stejně tak ve Dvojčatech "shořely" všechny černé skříňky, ale pas Muhamada Atty se našel téměř nepoškozený. Ono asi také záleží co se chce najít. A nebo co se chce přeložit, třeba když íránský prezident Ahmadínežád měl říct že Izrael je třeba vymazat z mapy. On se teda spíš vyjádřil v tom smyslu že skončí v propadlišti dějin :-D A je to pár dní co něco podobného propuklo i u nás, když "expert" přeložil antifašistickou písničku jako propagaci fašizmu :-D Kdo chce bít psa... To známe.
  Sicko musel Moore na festival do Evropy propašovat předem, protože hrozilo že mu ho na letišti zabaví. No, jak moc se mu teda dá věřit :-D Ale je dobře že upozorňuje na věci o kterých se oficiálně nemluví. Třeba časem také dopadne jako ten britský expert na zbraně hromadného ničení, který se zrovna ve skvělé náladě chystal svojí prolhané vládě nakopat spodní záda, když v tom na procházce u řeky dostal těžkou depresi a... Našli ho za dva dny na místě které policie několikrát prohledala s podřezaným levým zápěstím. Akorát že byl levák. Třeba ten Zeitgeist jsem neviděl a ani po tom netoužím, ale myslím že bych ho snášel lépe než různé americké pseudodokumenty jako Let č. 93. Propaganda proti propagandě, a tvrdě do nich. Vy byste nekřičel že Völkischer Beobachter lže?
  V USA bývala svoboda a demokracie, ale dnes jsou to jiné Spojené státy než před šedesáti lety. Jak zpívá Dan Landa: "Doba si pozvolna kupředu couvá," a spousta lidí si neuvědomuje že o svá (před sotva sto lety za cenu krve vydobytá) práva pomalu ale jistě přicházejí. Třeba pod záminkou ochrany proti terorizmu. O tom si něco povíme za pár dalších let, 2012 se nám kvapem blíží.
  K Benazir Bhuttové, spíš budu věřit zkorumpované umírněné muslimce, zvlášť když k pokusu o její zavraždění pár týdnů po tom rozhovoru skutečně došlo, než zkorumpovanému křesťanskému fanatikovi, když se těch ZHN nenašel ani gram. Nebo vy jste si snad myslel že se nějaké najdou? A do Gruzie místo letadel Amíci poslali Hummery narvané nejmodernější komunikační technikou, pak s hrůzou pozorovali jak je Gruzínci "darovali" Rusům. No a potom zoufale kvíleli že je chtějí ihned zpátky, to teda brzy. Rusové dokázali žít v bídě tisíciletí, není pro ně problém strávit roky v lese v zemljance. Možná že si to budou muset zase vyzkoušet, jestli se krize bude rozvíjet tak slibně jako doposud. Zajímavější bude pozorovat jaké podobné schopnosti v budoucnu předvedou občané nejzadluženějšího státu na světě - USA.
  A Usáma měl už před lety hodně starostí s tím jak zůstat naživu, s jeho ledvinami. Naštěstí se v afghánských horách na umělou ledvinu narazí v každé lépe vybavené jeskyni. Horší je že ho z videozáznamu nepoznává už ani jeho vlastní syn :-)

Okolo roku 1995 došlo k pádu ceny pamětí o řád. Důvodem byl nástup Windows 95, které měly vyšší paměťové nároky, než předchozí verze. Najednou existoval reálný důvod, proč by každý počítač měl mít více, než 2MB RAM. Samozřejmě to nebyl zdaleka první ani poslední pád cen pamětí.

Srovnání IA64 a x86-64 jsem viděl různá, a s různými závěry. Jinak 68000 neměla memory management unit, což jí diskvalifikovalo z konkurence 80386.

Jak říkám, .NET provede ověření při každém přístupu k poli, nebo alternativně provede jen ověření mezí, pokud to jde. Který přístup použije, to je na .NETu. Každopádně je zaručeno, že se nedostanete mimo meze pole.

Programátor si "musí" ohlídat celou řadu věcí. Jak jsem ale opakovaně psal, problém je, že programátoři dělají chyby, protože jsou lidé. Takže si nakonec řadu věcí neohlídají. Kdyby programátoři nedělali chyby zcela běžně, neměli bychom každý rok desítky tisíc bezpečnostních děr v produktech, nemluvě o chybách funkčnosti.

Oddělení ovladačů je ten samý problém. Můžete ovladače oddělit, ale když se poškodí HW, nebo spadne ovladač, ve většině případů to povede k nedostupnosti zařízení, ztrátě kontextu (handles), ztrátě konektivity apod.

Čistě datový disk lze ve Windows odpojit. Při tom samozřejmě přijdete o otevřené soubory, aplikace dostanou chybu při přístupu k již otevřeným souborům, a nebudou schopny otevřít další soubory. Když odpojíte disk obsahující systém či swap (Windows, Solaris a některé další systémy swapují i části kernelu), dojde nejpozději za chvíli na blue screen.

To, co uvádíte u Linuxu, je samozřejmě hrubě špatně. Novější verze Linuxu už umí i asynchronní I/O, a tam to dopadne podobně katastroficky. No a když se vám zablokuje kernel (a tedy celý stroj) v driveru, je to hrubě špatně podruhé.

Pokud vám Windows padají na BSOD při otevření FAT se zmešenými názvy, bude zřejmě na vině třeba antivir. Jinak FAT16 i FAT32 mají dlouhé názvy v Unicode UTF-16 (resp. UCS-2), a názvy v UTF-8 tam nemají co dělat. Linux je má převádět z UTF-8 na UTF-16, což v posledních letech i umí. Někteří experti ovšem převádějí UTF-8 na ANSI 1250, které se potom (považováno za UTF-8) nesprávně převede na UTF-16.

Červ by samozřejmě získal práva admina natrvalo. Pokud jednou spustí svůj kód jako admin, může v tomto kontextu zaregistrovat servis (deamon), zavést kernelový modul apod., a výsledek takové akce rozhodně není jen na 5 minut. SW v počítači nemůže čekat na potvrzení jednorázové akce typu nastavení hodin, protože práva admina dostane jen aplikace, a nikoliv všechny procesy (na rozdíl od případu, který jste popisoval vy - tedy kde na pět minut může jakýkoliv normálně omezený program dělat cokoliv pod adminem). Jinak UAC ve mi Vistě po SP1 běhá stejně, jako před tím. Pravý klik na Computer, Manage, hláška UAC. Když akci opakuji, dostanu tutéž hlášku.

Aby všechny správcovské úlohy dělal jen správce, to by bylo jistě fajn, ale ve spoustě případů je to velmi drahé. Chcete nainstalovat hru, kterou jste si koupil v TESCO? Pozvěte si domů admina. Chcete nainstalovat tiskárnu, změnit čas, nainstalovat driver scanneru (právě mi přišla multifunkce Canon MP980)? Pozvěte si admina. To je ale hrozně drahé.

Programovat v C# není tak velký problém. Samozřejmě bych lidem nejdříve vysvětlil, co je objekt, jak vypadá metoda, co je cyklus atd. Předpokládám, že tohle dotyčný také absolvoval. A když jsme u řízení, můj instruktor v autoškole mi kdysi řekl "OK, tak si pojďte sednout za volant, a jedeme". A jeli jsme.

Ano, osobní firewall na ochranu proti připojení zvenku. Takový Sony rootkit, to je věc pro antivir, případně antispyware. A problémy filtrování odchozího provozu jsem uváděl. Jsou to jmenovitě: 1) uživatel neví, co a kam smí komunikovat, takže není schopen firewall nastavit, 2) malware se může zavést jako doplněk aplikace, která je na firewallu povolená, nebo využít služeb takové aplikace, 3) malware může vytvořit pravidlo na firewallu úplně stejně, jako ho vytvoří uživatel který není adminem.

O SCO je lepší mluvit se znalostí věci. Společnost SCO prokázala, že kernel Linuxu obsahuje kusy kódu společné se staršími unixy. Minimálně se jednalo o funkci malloc(), Berkeley Packet Filter a e_utils.c. A byly ukázány i kusy kódu s přejmenovanými proměnnými a se shodnými komentáři. Problém pro SCO byl ale spíše v tom, že daný kód byl uvolněn i pod BSD licencí, takže bylo právně v pořádku tento kód do Linuxu zahrnout. To, že soud prokázal, že v Linuxu není kód starších unixů, je oblíbený mýtus. Je to dost podobné mýtu o tom, že česká společnost Mironet se vlastně ničeho nedopustila. Ve skutečnosti Mironet vyvázl jen díky dvěma věcem: 1) prohlídka u majitele firmy nebyla právně v pořádku, protože někdo nepsrávně vyplnil příkaz k prohlídce (tuším sro vs živnost), 2) Mironet přes rok nedodal své licence k MS produktům, až mu najednou papíry odnesla povodeň. Je dobré rozlišovat urban legends a fakta.

Linus měl provést design systému. To, co převedl, byl systém s desítky let zastaralým designem, hromadou kódu psaného v asm, a psaný jen pro x86. Samozřejmě se dá všechno později dodělat a předělat, ale stojí to moře úsilí. Viz ten threading (který trval 13 let), preemptivita kernelu, obsluha přerušení, FS atd. MacOS X nebylo možné napsat jinak, protože Apple neměl lidi a know how, aby napsal funkční mainstreamový systém. NT kernel byl designován od začátku, a nejde o slepovačku (nebo ukážete, z čeho je slepený?).

S použitím Webkitu v MSIE je to trochu jinak. Ballmera se někde zeptali, proč MS ztrácí tolik prostředků psaním Tridentu, když je tu Webkit, a Ballmer řekl "hm, pravda, na to bychom se měli podívat". A protože okurky nerostou, tak se psalo o tomhle. Ohledně průhlednosti PNG je třeba si uvědomit, že plná implementace alfa kanálu není nutná pro vyhovění doporučení W3C. Specifikace PNG přímo říká, že plná implementace průhlednosti není nutná. V MSIE 6 nebyla provedena, protože MSIE je sestavený z řady komponent, a interface pro dekodéry obrázků byl stavěný jen na masky, nikoliv na plnou podporu průhlednosti. Proč předělávat věechny dekodéry obrázků, aby se vyhovělo části specifikace PNG, která není povinná, když v té době navíc PNG na webu prakticky nebylo?

Pokud hovoříme o režii systému, tak tam nejde o vlastní kernel. Jde hlavně o režii oddělení procesů, která zabíjí mikrokernel. Tam je ztráta výkonu opravdu vysoká. A jak jsem systém postavený na .NETu je sice o něco pomalejší díky ověřování různých věcí (ovšem pozor, řadu věcí lze ověřit již při kompilaci), ale zase je rychlejší díky jinému modelu oddělení procesů. Ve výsledku je výkon systému založeného na .NETu dost podobný výkonu dnešních systémů.

Že USA iniciovaly tři převraty v Íránu je velmi silné tvrzení. A když jsme u palestinců, já tam byl. Musím říci, že je to hrozné. Gaza byla oblíbeným letoviskem na pobřeží středozemního moře. Po předání pod palestinskou správu se z ní stal slum, kam se bojí i otrlí cestovatelé. Obyvatelstvo se množí hrozivým tempem, protože je velmi důležité mít co nejvíce potomstva (jako před 200 lety). Jenomže od té doby o několik řádů klesla dětská úmrtnost, takže se všichni dožijí dospělosti (pokud se nepostřílí, nebo je kolegové palestinci neumučí k smrti při výslechu, nebo je pánové z Hamásu nepověsí pro výstrahu).

Lidé z JAR možná také nepochopili, že palestinci nejsou izraelskými občany. Mají v Izraeli stejná práva, jako lidé z Jordánska nebo Egypta (ve skutečnosti ale dostanou i nemocniční ošetření zdarma). No a když se podíváte na araby s izraelským občanstvím, tak ti jsou běžnými občany Izraele, se všemi právy, snad s výjimkou povinnosti sloužit v armádě.

Na lidech v dopravním letadle samozřejmě nesmírně záleží. Pokud vláda zabije vlastní občany, je to v demokratickém světě VELIKÝ problém. Jinak jak dopadne letadlo, se kterým se záměrně třískne o zem, to je pěkná otázka. Já to nevím, a je otázkou, kolik lidí kdy zkoušelo takhle položit dopravní letadlo. Ohledně pasu toho terouše to nechci ani hledat, protože taková věc by nic nedokazovala (stejně jako řekněme případný nález poživatelné a téměř neohořelé konzervy z raketoplánu Colombia - jistě víte, že zachránili i obsah jednoho HDD). Ohledně útoků na WTC bych rozhodně netvrdil, že si v tom každý může najít, co chce. Asurdní spiklenecké teorie o tom, že někdo provedl řízenou demolici WTC, a před tím z nějakého zábavného důvodu nechal do budov narazit letadla, Pentagon zasáhla raketa místo letadla atd., jsou nezodpovědné. Kdyby to totiž byla pravda, tak to není na spiklenecké články na internetu, ale byl by to největší problém, jaký západní demokracie od svého vzniku měly. Naštěstí vše nasvědčuje tomu, že jde o tradiční teorie stylu "Elvis žije", které jsou tu vždy proto, aby lidem poskytly emocionálně uspokojivé vysvětlení věcí, které se reálným způsobem vysvětlují obtížněji.

Ahmadínežád měl kontroverzních výroků dlouhou řadu, a ten zmíněný je jeden z nich. A Ali Khamenei, coby nejvyšší autorita (Ahmadinejad nemá moc pravomocí) prohlásil, že "this cancerous tumor of a state [Israel] must be removed from the region". Když budete trochu araby studovat (a odhlédneme od detailu, že íránci jsou peršané a ne arabové), zjistíte, že mužnost, síla a jejich demonstrace jsou důležitější, než nějaká fádní skutečnost. Proto Hassan Nasrallah poté, co Izrael srovnal velkou část libanonské infrastruktury se zemí, ohlásil své drtivé vítězství. Proto Saddam Hussein po válce v Zálivu, kdy se amíci rozhodli neprovádět invazi do Iráku, vyhlásil velké vítězství nad americkým satanem. Proto před začátkem současné invaze do Iráku tamní vojíci říkali, že vědí, že prohrají, ale důležité je, jestli to bude se ctí. A proto tamní ministr propagandy dokola tvrdil, jak budou američané poraženi a pohřbeni, dokud při interview nejezdila americká vojenská vozidla za jeho zády. Musíte s nimi chvíli žít, abyste tohle pochopil. Například abyste věděl, že pro ně neplatí "moudřejší ustoupí", ale "kdo ustoupí, je slaboch" (a je lepší být mrtvý, než slaboch). Je to vidět i na arabsko-izraelské diplomacii, která typicky probíhá tak, že arabský státník vystoupí s plamenným projevem odsuzujícím Izrael za to či ono, a za chvíli se jedná přes zprostředkující evropské partnery.

Moore zpravidla lže, jako když tiskne, takže nevidím důvod, proč by neměl lhát okolo "pašování" jeho příšerností do Evropy. Rozdíl mezi Sicko a United 93 (pokud je to ten "Let č. 93") je v tom, že Sicko je demagogická lež, kdežto United 93 je dramatizace skutečné události, která se v podstatě drží fakt. United 93 můžete vytknout nepřesnosti, ale u dramatizace založené na skutečných událostech je to normální. Berte to tak, že se v takovém filmu cestující do kabiny museli buď dostat, nebo nedostat, ale těžko se tam mohli "možná dostat", jak je uvedeno v závěreh vyšetřování :). Osobně křičím, že Moore je demagog a lže, že Zeitgeist je demagogická splácanina, a že podobné katastrofy jsou nebezpečné pro duševní zdraví lidí, kteří nejsou schopni posoudit relevanci předkládaných informací (a těch je v populaci bohužel většina).

Důvěryhodnost Benazir Bhuttové je řekl bychy poměrně slabá. Jednak je to politička, potom je z Pákistánu, a nakonec jí podávali informace velmi podezřelí lidé. Proč věřit jí, že byl Ussama zavražděn, a ne těm předchozím zprávám o jeho smrti? Já bych její verzi vzal v úvahu jako možnou, ale nepravděpodobnou, a počkal bych si na další informace. Když budete opatrně přecházet ulice, a nebudete navštěvovat Pákistán a jiná riziková místa, pravděpodobně se dočkáte odpovědi za svého života.


WMD se pravděpodobně nenajdou. Jestli v Iráku nějaké byly, tak že tam dávno nejsou. Můj názor je ten, že odstranit Saddáma Husseina, coby mimořádně krutého diktátora, samo o sobě nebyl problém. Problém byl v tom, že tajné služby neměly dost informací, a jeho arabskou bájnou lhavost vzali příliš vážně. Díky tomu USA investovaly mnoho úsilí do invaze, která s jejich válkou s teroristy v té době neměla moc společného.

Američané mají jednu skvělou věc, kterou je demokracie. Za dobu existence USA došlo k mnoha závažným přešlapům, a mnoho prezidentů tu zemi mohlo dovést ke zkáze. Kdyby G.W. Bush vládl 20 let, a vládu nad USA předal svému synovi, asi by za 50 let vypadaly USA velmi jinak, než dnes. Naštěstí tamní demokracie představuje výbornou zpětnou vazvu, která katastrofám zabraňuje. A tamní ekonomika má takovou pružnost, míru zavádění nových technologií, a konkurenceschopnost, že má slušnou šanci se dostat z té dnešní "krize", stejně jako z každé minulé. Myslím, že ruští carové se s tímhle nemohou rovnat.

Když jsme u toho, zajímalo by mě, kdy se v ČR začnou s politiky vést vážné diskuse na vážná témata. Dnešními volebními tématy jsou osobní aféry a vytahování špíny (ten uplácel toho, ten sledoval tamtoho, tihle spolupracovali s mafií), a nereálné sliby, o kterých i průměrně tupý volič musí vědět, že je nelze splnit. Vůbec český volič je zvláštní tvor. Když má vytáhnout 30 Kč z kapsy, aby dostal ošetření u lékaře, tak zvolí proti. Když mu někdo zvýší daně, a přijde o stovky korun měsíčně, tak nehne brvou. o mě ale zajímá je, kdy někdo třeba začne mluvit s možnými ministry zdravotnictví, a bude se jich ptát na věci typu "Češi chodí k lékaři v průměru 16x do roka, což je v Evropě rekord. Jak byste to jako ministr zdravotniství řešil?"; "V ČR se ročně vyhodí léky za 5 miliard korun, což je hrozivé číslo. Co byste s tím dělal jako ministr zdravotniství?"; "ČR má jednu z nejhustších sítí zdravotnických zařízení na světě, nemocnice jsou skoro na každém rohu. Ovšem nemají dost lidí, ani techniky. Jak byste voličům vysvětlil, že je třeba řadu nemocnic zavřít, aby mohli být lépe léčeni?"; "V nemocnicích zůstává řada pacientů, které není třeba hospitalizovat, ale nemá se o ně kdo postarat. Díky tomu musí řada pacientů čekat například na endoprotézu i několik let. Co s tím?" apod.

  Takže W95 vděčíme za masivní zlevnění pamětí? To snad ani ne, já jsem měl W95 na 486 s 8 MB RAM, ale při čtyřech byly také schopné chodu. Takovéch čtyřmegabajtových 386tek jsem viděl poměrně dost, už kvůli tomu že W3 si v jednom MB rozhodně nelebedily. Ony XPčka se dají také provozovat se 128 MB, ale je to celkem utrpení. Zato s 256 jedou pěkně. A co teprve takové W98 v 512 MB na P3 1.2 GHz, to je ideální stav: klik-blik :-P
  Nesrovnávejte 68000 z roku 1979 s 386kou, ale s i8086 z roku 1978. Například: Intel dovedl adresovat 1 MB, Motorola 8 MB. A podobně. Kdyby se v Motorole neflákali a měli hotový matematický koprocesor tak by dnes Intel neexistoval, protože favoritem pro připravovaný IBM-PC byla právě Motorola 68000, ale bohužel, stalo se jinak. Ostatně v Motorole podobně zaspali dobu několikrát, přes jejich nesporný techologický náskok, proto jsou dnes tam kde jsou. Podobně i Unix už v ranných osmdesátých letech platformu 68000 opustil, právě pro její technická omezení. Obdobou i vrstevníkem i80386 byla 68030, která zvládala až 256 MB RAM o kterých si 386 mohl nechat jen zdát, a MMU také měla, aspoň v plné verzi (levnější bez MMU se používala v embedded systémech, kde stačila). Je fakt že ještě na počátku devadesátých let kralovaly Amigy 500 s 68000 (díky hráčům), ale PC s luxusním 386 se tu v té době také ještě tolik neprodávalo, stále nebyl problém pořídit za výhodnou cenu nové XTčko (někdy i s 8088) :-D Srovnávat 68000 a 386 lze z jediného hlediska, oba procesory byly dvaatřicetibitové, i když Motorola pouze interně. Tím by se podobala mnohem pozdějšímu 386SX! Naproti tomu šestnáctibitový 8086 je jen z nouze nafouknutý osmibit.
  Jestli jsem to tedy z vašeho popisu správně pochopil, musí se v .NETu provádět při překladu detekce jestli daná struktura programu může nebo nemůže provést nebezpečnou operaci, a podle toho se rozhodne jestli se budou například hlídat meze pole nebo se může použít například čisté strcpy(). Prostě usnadnění práce programátorovi, který tak nemusí hlídat každý detail. Bohužel každé usnadnění sebou přináší i to že se na něj začne nadměrně spoléhat (viz ta řada: assembler, makra, procedurální, strukturované, objektové programování) a programátor se pak bezpečností svých konstrukcí ani nezabývá, protože si myslí že to není třeba. Historie se opakuje a ten kdo jí zapomene je nucen jí prožívat stále znovu. To platí i u počítačů :)
  Zrovna tak ten kluk netuší k čemu jmenný prostor vlastně je, dokonce ani neví že v tom C# něco takového má. Ví jen to že se to tam píše, protože to má v předvyplněném formuláři :-( Jsem zvědavý jak rychle pochopí rozdíl mezi while{} a do{}while, snad se k tomu tímhle způsobem dostanou ještě v tomhle ročníku. Moje první hodina v autoškole také začala tím že mě instruktor vyvedl před barákem, posadil mě na místo řidiče a řekl: "Tak jeď." Aspoň že rozjet jsem se už uměl :-D Určitě to bylo lepší než se nejdřív měsíc biflovat vyhlášku a pak něco zkoušet na trenažéru. Jenže to auto do kterého mě posadil byla starší stodvacítka a ne závoďák. Myslím že kdyby mi to tenkrát párkrát na křižovatcce nechcíplo, tak bych s tou spojkou neuměl pořádně zacházet ještě dneska. On je také rozdíl hrabat při rozjezdech na asfaltu dvacet metrů a umět se rozjet na sněhu do kopce.
  Když se mi "vypnul" ten datový disk, tak jsem o otevřené soubory nepřišel, třeba editor mi prostě napsal že do souboru nelze zapisovat. Po ochlazení disku do něj zase zapisovat šlo :) Naopak odpojit disk mi systém nedovolí nejenom pokud na něm mám otevřené soubory, ale i v případě že na něm mám zobrazenou nějakou složku. Jedno jestli v konzoli, nebo v Midnight Commanderu, Nautilus si to líbit nechá a to okno přepne do mého domovského adresáře, Naproti tomu v Exploreru ve Windows vidím i po odpojení svazku pořát to co už v počítači dávno není. Nevím jak to funguje teď ve Vistě, nezkoušel jsem to, doufám že i tuhle ptákovinu už zvládli ošetřit. Zajímavější to selhání bylo právě u toho systémového, na kterém mám i swap, protože systém se z něj pokoušel číst třeba dekorace oken a ta nedomalovaná okna vypadala fakt divně :-D Ze začátku to šlo, to ta "zadrhnutí" byla krátká, ale jak se začala projevovat výrazněji, nastalo urychlené kopírování. U toho jsem se zapotil, chvílemi jelo i "závratnou" rychlostí 1 KB/s. Jinak si myslím že ten "můj" Linux je také novější, i když nepoužívám právě poslední verzi jádra :) Je pravda že za dva a půl roku od instalace jsem dvakrát musel použít Reset, ale několik dalších krizí jsem bez problémů "vyřešil klávesnicí".
  Havárie hw je problém pro každý OS, a ani mikrokernel jí nemůže stoprocentně vyřešit za chodu. To (podle vás špatné) co uvádím u Linuxu, je moje osobní zkušenost, nemusí se to tak odehrát vždy. Zatím nemám moc důvodů si stěžovat, na rozdíl od dřívejších zkušeností s různými generecemi Windows. Rozdíl je v tom jak který OS na různé havárie reaguje. Kamarádovi třeba zdechnul datový disk a XPčka ta událost odrovnala takovým způsobem že je musel přeinstalovat. Prostě už nenajely. Přitom normální přidání nebo odebrání disku pro ně není žádný problém. Mikrokernel by v takovém případě měl pokračovat v činnosti, zbytek systému žádnou závadu nemá a může dál pracovat.
  Mě Linux jede v UTF-8, jestli názvy ve FAT překódovává do UTF-16 nebo 1250 fakt netuším, ale s jeho českými názvy souborů jsem ve Windowsu neměl nikdy problém, takže to asi dělá tím správnějším způsobem. Ten zádrhel nastal až u písniček s francouzskými názvy s diakritikou, zřejmě se tam vyskytl nějaký znak který prostě Explorer nepřežvýkal. Jinak ty písničky šly bez problémů načíst a přehrát třeba v MediaPlayeru, dokonce správně zobrazoval i ty vražedné "ocásky", ale pokud jsem se pokusil do toho adresáře vstoupit, okamžitě nastala modrá smrt. Antivirem to nebude, zkoušel jsem to u kamaráda který žádný nemá (nemá ani net) a tomu dokonce BSOD stihl jen probliknout a následoval tvrdý boot. Předpokládám že je to nějaký nedostatek (netvrdím že přímo chyba) v Exploreru, který prostě nepředpokládá že by někdo používal jiné jazyky kromě vlastního a angličtiny. Co by si potom počal třeba s takovou azbukou, která se mi na linuxovém disku vyskytuje celkem často? :-X No, v Microsoftu by tomu nejspíš řekli vlastnost, jako tomu že některé verze XP nezvládají mojí čtyřgigovou flashku ;-)
  Ano, údržbu počítače by měl provádět někdo kdo tomu skutečně rozumí. To se ale bohužel nedá říct o spoustě "profesionálů" kteří se v tomhle oboru živí. Takže mě občas zazvoní telefon: "Neměl bys čas? Koupili jsme tiskárnu..." A nebo nový počítač a je ho potřeba rozjet. Takže první věc po aktivaci je zadání hesla správce a vytvoření účtu uživatele, natolik už jsem své známé vyškolil že chápou k čemu je to nutné. Drahý nejsem, dělám to třeba za večeři :-D Jenže k zacházení s počítačem by člověk měl také mít určité vědomosti, třeba i o tom firewallu, a ne PTM a Exit jak popisuje Vence Balak o kus výše. Když chci jezdit autem, musím také vědět proč jsou na semaforu ta barevná světýlka! (Já bych všechny ty internety zakázala... :-D) A právě tak jako každý ví že nemá sahat na plotýnku sporáku, protože by mohla být horká, měl by vědět jaké věci se s počítačem dělat nesmí. A když něco udělá a ten systém zruší, tak mi přijde správné že zaplatí pár stokorun za opravu. Zrušení auta vyjde podstatně dráž.
  Každý by prostě měl nést za své činy odpovědnost, stejně tak SCO jako BSA (nemoc šílených volů) v případě Mironetu. Nakonec, když jsou v NT rutiny z BSD, neměl by SCO pro jistotu žalovat i Microsoft? Kdo ví jestli v nich nezůstal nějaký původní kousek unixového kódu :) Kromě toho jsem psal že soud rozhodl tak že SCO kecá, ne že nějaký podobný kód tam není. I moje programy se místy lecčemu můžou podobat :-D Třeba v té Placce jsem použil (a klidně to přiznám) mírně upravené rutiny ke zpracování myši, které jsem našel na netu. Akorát jsem si ty funkce rozhodil do podprogramů podle své chuti, jinak je to také slepovačka. NT mi připadají jako slepenec právě podle vašeho popisu, prostě že v Redmondu snesli na hromadu kde co našli a nějak to sdrátovali dohromady stylem "Jak pejsem a kočička pekli dort". Lecos z jejich "vlastností" by i naznačovalo že tomu tak skutečně bylo, ale ani ty nejlepší věci smíchané dohromady nemusí chutnat/fungovat dobře ;-) Ale pozor, každá linuxová distribuce je vlastně obrovský slepenec nejrůznějších programů, vzniklých v průběhu několika desetiletí. Od bc a vimu přes xwindows až po nejžhavější mediální novinky :)
  Linus nemusel nutně provádět nějaký vlastní design, on prostě chtěl mít Unix a protože nebylo v jeho možnostech si nějaký (legálně!) opatřit, tak si ho prostě napsal. Věděl co to má dělat, napsal jádro které to dělalo.
  Palestinci nejsou občany státu který vznikl násilným způsobem před relativně krátkou dobou na území kde žijí tisíce let. Možná že mají právo na ošetření v nemocnici, když je nějaký izraelský voják postřelí, ale momentálně nemají právo se ani nažrat. A nemají právo ani na to aby se tam jel podívat nějaký cizí novinář a napsal o tom. O raketových útocích které k blokádě měly být důvodem (záminkou) se bavit nebudeme, protože už samotná existence státu Izrael začala teroristickými útoky sionistických bojůvek. Íránci skutečně nejsou Arabové, mnohem více než se Semity toho mají společného se Slovany :-D Vlastně naši prapředkové někde odtamtaď přitáhli. O Arabech a arabské kultuře toho také trochu vím, nejen od slavného teroristy Lawrence z Arábie, a "kdo ustoupí je slaboch" neplatí jen pro ně, ale i pro spoustu dalších kultur a národů. Oni by i Američané z toho Iráku radši vycouvali se ctí, jenže to už tak nějak nejde.
  Benazir Bhuttové se nedá věřit absolutně, ale spíš budu věřit jí než prolhanému hlupákovi který si myslí že vládne Americe. Co se našich politiků týče, jejich diskuze a diskuze s nimi jste mohl sám vidět a slyšet třeba v televizi, pak člověk může jen zalitovat že u nás není podobná tradice jako je ta americká - střílení prezidentů. A mě daně zvýšila ODS, řval jsem už předtím a hodlám v tom pokračovat. Zavře se pár nemocnic, zbytek těch slušných se zprivatizuje a pacient si na lehkou operaci srdce počká dva roky v pořadníku? A že má podle Ústavy právo na zdravotní péči? "Dejte mi pokoj s Ústavou, je to jen cár papíru!" G.W.B
  Já bych to řekl trochu jinak než vy, podle mne je demagog Bush a Moore je manipulátor. Je v tom velký rozdíl? Pro mě ne, ani jednomu nehodlám věřit bezvýhradně, tím spíš kolik lží už jsem od Bushe za ty roky slyšel. A Sicko je nejen podle mě "dramatizace" skutečných událostí v americkém zdravotnictví :-D Letošní volby nerozhodlo jen těch třicet korun, ale dva roky maximální arogance a hlasitého pohrdání názorem voličů. Výsledkem byla ještě drtivější převaha ČSSD než jsem čekal, protože je spousta lidí (já ne) volila i když má ještě v živé paměti to co napáchali. Prostě zvolili menší zlo.

Windows 95 vyvolaly nárůst poptávky po RAM, a následoval propad jejich ceny. Do nástupu Windows 95 většinou nebyl důvod, aby počítač měl více, než 2MB paměti. Pro Windows 95 byly 4MB nutné, 8MB bylo doporučených, více vítaných; tolik k té poptávce.

Motorola měla svého času jisté výhody. Problémem ale byly dodávky čipů, což byl údajně důvod, proč se společnost IBM rozhodla pro Intel. Ono by se IBM nelíbilo přijít na trh s něčím, co potom nebude moci dodávat, protože dodavatel není schopen dodat CPU. Systémy psané pro Motorolu 68xxx měly typicky omezení, táhnoucí se z 68000 (AmigaOS, MacOS). No a 68000 byla pokračováním 6800, stejně jako 8086 byla pokračováním 8080.

Prací .NETu jako managed prostředí je zabezpečit, že nevylezete mimo hranice pole, nepřepíšete paměť kde nemáte, nedojde k dopředné modifikaci kódu atd. Některá tato "ujištění" jsou daná vlastnostmi jazyka (třeba absencí pointerů), jiná při překladu do strojáku, a ještě další za běhu aplikace (a ty ještě různými způsoby - viz na začátku cyklu přistupujícího k poli vs při každém přístupu do pole) - to je věc implementace, nikoliv konceptu. Programování je snazší díky jiným věcem - API na vyšší úrovni abstrakce, použití výjimek, objektového modelu, komponent apod. Vlastní "ujištění", že program neprovede nesmysl, samozřejmě neznamenají, že může autor kódu psát jako prase. Například když přistoupíte mimo hranice toho pole, tak dojde k výjimce. *Zcela zásadní* je, že dojde k výjimce, a ne k přepsání jiných míst v paměti a pokračování běhu programu (což vede k divnému chování programu, nebo je to v horším případě bezpečnostní díra). Aplikace se v .NETu lépe píší, lépe ladí, a jsou ve výsledku daleko spolehlivější za běhu. A navíc to otevírá možnost dříve popsanému model checkingu, který umožňuje matematicky prokazovat bezvadnost SW (což je z hlediska dnešního stavu IT oboru, s hromadami bugů a děr ve všem kódu, opravdu sci-fi).

České školství by bylo zbytečným rozšířením diskuse, a omezím se na konstatování, že nikdo nedovede udělat z vína vodu tak efektivně, jako škola :(. A když jsme u aut, tak dnes má většina těch lepších VSC nebo jeho obdobu, takže se do kopce rozjedete i bez jemné práce se spojkou (když kola prokluzují, tak vyšlápe spojku a sníží výkon motoru). Řada vozů má dokonce zabrání rozjetí vozu dozadu, když se rozjíždíte do kopce (ty s automatickou převodovkou to umí všechny).

Mikrokernel samozřejmě havárii HW neřeší. Pokud třeba odejde paměť, jeden z CPU, disk na kterém jsou data apod., systém či službu to odstaví. To co popisujete u Windows XP po odebrání datového disku je zřejmě trochu jinak, protože taková věc Windows opravdu nevadí (testováno opakovaně). No a když Windows nebootují, samozřejmě existuje řada jiných věcí, které se s tím dají dělat. Reinstalace je nejčastěji důsledek nedostatku znalostí, nikoliv nutnosti.

Názvy souborů v Unicode ve Windows opravdu nejsou problémem. Mám na disku názvy v češtině, azbuce, hebrejštině, arabštině, řečtině, a francouzské jsem měl před časem také. Pokud nastane bluscreen při přístupu do adresáře, zřejmě jde o chybu nějakého kernelového modulu. Na prvním místě bych si tipnul ten antivir (může být, že kamarád má stejný antivir), a na dalším místě porušený FS a chybu v MS implementaci FAT32. Jestli se to stává jen v Exploreru, může to být věc nějaké shell extension, která nějakou chybu odhalí. Nakonec blue screen generuje crash dump, a v MS KB najdete jednak obecný postup, jak v takém případě postupovat, a pak i názovy k řešení konkrétních problémů.

Údržba počítačů přátelům a známým přestala být mým jobem před řadou let. Nedalo se to zvládat. Když něco děláte dobře, a ještě v podstatě zdarma, samozřejmě mají všichni zájem. Jenže já chci také čas pro sebe. K tomu zacházení s počítači v podstatě souhlasím. Jenže lidé se toho nechtějí moc učit. A těch pár stokorun za opravu... To je bohužel částka mimo řád pro opravdového odborníka. I autoservis si účtuje cca 800 Kč za hodinu. Pak se nedivte, že za levné peníze spravuje počítač někdo, kdo umí nejvýše dvojklik.

Microsoft zaplatil společnosti SCO za využívání duševního vlastnictví, vyplývajícího z práv společnosti SCO. Bylo ti široce interpretováno jako způsob, jak MS dal peníze SCO na vedení sporu s IBM. Nezapomínejte, že MS a IBM mají nevyřízené účty ;), a i když se na jedné frontě spolupracuje (IBM servery s Windows, IBM Lotus Notes, IBM DB2, IBM Tivoli a tisíc dalších), na jiné se bojuje.

Jak jsem již psal, NT mají model kernelu vyvinutý čerstvě, a je dost ovlivněn zkušenostmi autorů s VMS. Nutno říci, že design se povedl výborně. Služby Win32 API jsou pokračovatelem Win16 API, a jsou zřejmě ovlivněné OS/2 a Xenixem (což byl MS UNIX). Linus samozřejmě měl provést design systému, tedy pokud chtěl vyrobit něco lepšího, než mierně provedený opis unixů ze sedmdesátých let.

Pokud vím, tak palestinci mají mandát k vytvoření státu od OSN už od roku 1948. Jenom možná měli méně střílet, a více psát ústavu :). Ve vší úctě k arabům žijícím na území mezi Libanonem, Egyptem a Jordánskem nevím ani o jednom, který by tam žil tisíce let. Ta blokáda pásma Gazy je bohužel pochopitelnou reakcí na raketové útoky z území slamu, ovládaného teroristickou organizací (Hamas je jako teroristická organizace "registrovaný" ve většině civilizovaných zemí). Současná nešťastná situace obyvatelů pásma Gazy je způsobená odmítnutím mírových dohod, vítězstvím teroristů ve volbách, raketových útoků na okolí, únosů občanů Izraele, a všeobecného bezvládí a bezpráví na tom území. Kdyby na jinou zemi byly prováděny desítky raketových útoků týdně, a jejich provádění bylo oficiální politikou útočníka, asi by to dopadlo trochu hůře, než jen blokádou. Upřímně kdyby izraelci nepředávali Gazu pod palestinskou správu, ušetřili by si spoustu problémů, a i tamní obyvatelé by na tom byli mnohem lépe.

O arabském vidění světa nečtěte, zkuste to na živo. Zkuste s nimi mluvit, vyjednávat, obchodovat. Začít můžete samozřejmě dovolenou v Egyptě, kde se můžete podívat mimo hotelový komplex. Velmi pravděpodobně jste takový bordel a hnus ještě neviděl - smrad, odpadky všude, toaletám se zdaleka vyhýbejte (není to těžké, ucítíte je na velkou vzdálenost), řidiči se chovají jako hejno rybiček (akorát rybičky se tak často nesrážejí), každý druhý člověk je negramotný (gramotných je jen 51-72% populace, podle zdroje). Arabové jsou naprosto neschopní cokoliv organizovat, za cokoliv přijmout odpovědnost, nebo vynaložit delší úsilí pro dosažení lepšího výsledku (zířek nevidí, třeba studium pro ně postrádá smysl). V businessu se řídí tím, že oškubat ne-araba je zcela v pořádku, protože ti euro-američané na to prostě mají. Úplatkářství je v arabských zemích snad životním stylem všech úředníků. Náboženství, mužnost, čest, hrdost a hromada dětí jsou pro araby zásadní hodnoty. Zásadně platí, že co je moje, to se počítá. Například moje restaurace musí být uklizená a čistá (nejlépe vše lesklé a třpytivé), alespoň na pohled, ale odpadky klidně házím za zeď svého dvorku, protože tam už to není moje (palestinci používají odpadkové koše, což je zřejmě důsledek židovské okupace, bohužel ty koše typicky smrdí na sto metrů). Takový pohled je samozřejmě generalizující, ale sedí v podstatě na veškerou arabskou populaci. UAE, SA a Kuvajt jsou výjimečné tím, že tihle lidé tam mají velké peníze, jinak popsané platí úplně stejně.

Kupodivu výše popsaná populace v Izraeli neobstála při správě Gazy a dalších palestinských území. Nejlépe dopadlo Jericho, kde po odchozu izraelců dokonce zůstala zachovaná nějaká omezená výroba, byť se kvalita produkce prudce propadla. Proč třeba v Gaze nefunguje policie, soudy, celá veřejná správa, to je snad zjevné. Úplatky jsou úplně všudypřítomné, tamní politici ve svých luxusních vozech (zaplacených z peněz rozvojové pomoci EU) a s mohutnou ochrankou projíždějí mezi tamními slumy. Rozvojová pomoc je typicky rozkradena, a minimálně část z ní platí členy teroristických organizací, nelegální výrobu zbraní (včetně výroby raket) atd. Přičtěte k tomu Pallywood - po přestřelce v Jeninu se dokonce ztrácely mrtvoly z okolních nemocnic, asi aby bylo co v troskách filmovat :)

Abych o arabech nemluvil jen ve špatném, je třeba říci, že jsou typicky přátelští a pohostinní. Izraelci se naopak chovají zpočátku velmi odměřeně, a přátelští jsou až při bližším kontaktu. A když jsem u toho srovnání, izraelci také na spoustu věcí kašlou, a také obchodují dost tvrdě. Rozdíl je v tom, že izraelci mají (pracovní) věci, na kterých jim záleží, a přes které pro ně nejede vlak. Proto má Intel 4 vývojové centra (pochází odtamtud Pentium M a Intel Core) a 2 továrny v Izraeli, ne v Egyptě nebo na palestinských územích.

Se zdravotnictvím to není tak těžké. Všichni vědí, co je potřeba udělat. 1) přesně popsat, na to a v jakém časovém horizontu má člověk nárok v rámci základního zdravotního pojištění, 2) umožnit lidem připlácet si za lepší služby, zákroky a materiály a kratší termíny, 3) snížit průměrný počet návštěv u lékaře, zřejmě pomocí poplatků, 4) zvýšit kvalitu všeobecných lékařů, k čemuž povede krok 3, protože budou mít na pacienta dvojnásobek času, 5) přestat požívat nemocnice jako zopatřovací ústavy, část jich předělat na léčebny dlouhodobě nemocných, a do zbytku soustředit lepší péči, 6) vytvořit kompetenční centra špičkové péče pro jednotlivé obory. Dnes je situace tristní. Nemocnice jsou na evropské poměry velmi hustě rozmístěné, lůžka jsou často zabraná pacienty, které není třeba léčit, a jen se o ně nemá kdo starat doma. Mimo jiné má každá nemocnice hromadu přístrojového vybavení, které se minimálně využívá. Jako příklad si vezměte takové CT. Každá nemocnice ho chce mít, a když ho dostane, tak ho používá na necelou jednu směnu, a pacienty objednává na měsíce dopředu. Proč proboha nemá CT každá třetí nemocnice, a neprovozují ho ve 3-směnném provozu? Pacienty lze dovézt k CT, a vyjde to výrazně levněji. Za ušetřené peníze lze pořídit lepší vybavení, menší pokoje (na kterých není 10 pacientů a dvě přistýlky), a zkvalitnit tu nepoživatelnou a mnohdy smradlavou stravu, kterou bych se neodvážil dát psovi, natož nemocnému pacientovi. Jenže i když spousta lidí ví, co se má dělat, nikdo to udělat nemůže. Proč? Protože těch 30 Kč za lékaře volič nechce. Tak asi voliči nezbude, než čekat na operaci násobně déle, lékaře uplácet různými "sponzorskými dary" (viz praxe v gynekologii nebo u endoprotéz), a těšit se z "nemocnice" za rohem, která má sice zastaralé vybavení, nedostatek personálu, nedostatečné zázemí, ale je za rohem.

K privatizaci nemocnic si myslím, že není důvod proti. Někteří lidé nesprávně tvrdí, že na zdraví se nemá vydělávat. Proč, proboha? Bez takových potravin všichni brzo zemřeme, a přitom potraviny vyrábí u nás (asi výhradně) soukromé podniky. A všichni víme, že ty (životně důležité) potraviny by stát ve své režii rozhodně nevyrobil lépe. Proč si někdo myslí, že zdravotnictví je tou světlou výjimkou, kde stát bude fungovat lépe, než trh?

Mám tu ještě jednu pěknou věc. Znáte ten pocit, když přijdete pro něco "zadarmo", a dívají se na vás jako na člověka, co je obtěžuje? V téhle roli jsou třeba rodiče dětí ve vztahu ke škole, nebo studenti ve vztahu k VŠ. Přitom je řešení tak triviální. Rodič dostane vytištěnou poukázku na jeden školní rok základoškolského vzdělání, s uvedenou cenou v desítkách tisíc Kč. Uvidíte, že do té školy půjde jako zákazník, a bude se ptát "co moje dítě dostane za mé peníze", a ne stylem "mohu vás prosím poníženě žádat o laskavost".

Za sebe si neumím představit, že bych volil levicovou stranu. Levicový pohled na svět je pohled nesvéprávných. V případě naší levice mě navíc děsí bývalý ředitel Restaurací a jídelen pan Paroubek, i jeho kolega Rath. Paroubek pravda může českého voliče přitahovat - postava tlustého vepře, plamenné projevy, bohužel kvalifikace v oblasti ekonomie a managementu nulová (řízení státního podniku za komoušů s dovolením beru spíše jako konraindikaci). A ten nechutný populismus Paroubka i Ratha je opravdu odporný. Jejich řešení problémů se minimalizuje na "těm bohatým to necháme zaplatit, a vy všichni dostanete o to víc, zdroje jsou". Také pobaví, že Paroubek například neměl problémy s americkým radarem, než mu v průzkumu vyšlo, že ho jeho voliči nechtějí. Teď je radar najednou veliký problém. To proto, že populistický politik musí s větrem průzkumu otočit plášť svého názoru. Nějaký koncept zahraniční a obranné politiky je naprosto mimo takové úvahy - jde přece jen o politický marketing, o hlasy, o procenta. Rath zase mluvil o zavedení poplatků, dokud to nevyšlo v průzkumech jako nepopulární. Od té doby jsou poplatky velmi špatné, nespravedlivé, ale odpověď na to, jak snížit počet návštěv lékaře bohužel nemá. V praxi by počet návštěv omezoval na straně nabídky - fronta u lékaře bude tak dlouhá, že tam raději nepůjdete.

Moore má historii toho, že si vybírá pouze ta fakta, která se mu hodí do krámu, a zbylá si rovnou vymýšlí, a Sicko je (právě proto) lživá slátanina.

"Nikdo nebude nikdy potřebovat více než 640KB RAM!"
-- Bill Gates, 1981
"Windows 95 potřebují nejméně 8MB RAM."
-- Bill Gates, 1996

  Teda jestli je ten první výrok pravdivý (BG to popírá), ale v kontextu doby by to možné bylo. Fakt je že si v době pár desítek kilobajtů RAM opravdu nedokázali představit že by někdo naplnil megabajt. Rozdíl byl v tom že lidi si tu paměť pro W95 prostě koupit museli, zatímco předtím jen mohli. Také v té době nebyly hry které se nerozběhly když neměly 2GB RAM jako dnes :-D Zlaté časy kdy se hra vešla na disketu, maximálně na dvě. A to tu mám ve sbírce i pár takových (PCčkových) co se vejdou na jednu disketu všechny dohromady :-D Třeba letadlo ve 3D zobrazení s 256 barvami, sice bez zvuku, ale ten program má 4096 B!
  S těmi dodávkami Motoroly to bylo asi tak že když po nich chtěli v IBM licenci tak jim řekli že se asi zbláznili, zatímco Intel licence vesele prodával na všechny strany, také proto že neměl dostatečné výrobní kapacity aby je stíhal vyrábět. IBM si prostě procesor pri IBM-PC chtěl vyrábět sám, což byl druhý důvod proč odpadla Motorola. Ale 68000 je pokračováním jen číselně, NENÍ vyvinutá z 6800, na rozdíl od 8086/8080. Navíc třeba adresování paměti na 8086 (segment/offset) bylo vymyšlené fakt debilně, to to nemohli posunout aspoň o osm bitů aby jim to dalo 16 MB? To se jen tak mimochodem dá s pár pomocnými obvody udělat se Z80 hardwarově, a pro programátora se to bude ovládat dokonce o něco lépe :-/
  Systémy počítačů postavených na 680x0 měly omezení dané návazností na 68000 stejně jako DOS měl omezení dané zpětnou kompatibilitou s 8086. To je ale chyba těch systémů a jejich vývojářů, ne procesorů které potřebné vlastnosti už dávno měly. Přesto svojí funkčností i ovladatelností tyhle počítače nad PC s DOSem mnohonásobně převažovaly, nejen propracovaným GUI ;-) Tady zase trochu zaspával Microsoft, dohnal to až tím W95, i když se spoustou nedostatků.
  Takže s tím .NETEm je to tak nějak jak jsem si myslel. To je dobře, rozhodně to může hodně chyb vychytat. Ty výjimky jsou hezké, holt tam přidali to co měl už Pascal nebo GW-Basic před spoustou let, naproti tomu v tom C si tu výjimku musím napsat sám. Když to neudělám, moje blbost. Ale bojím se toho že na to budou programátoři o to více spoléhat, a "prasit" zase jiným způsobem. To je přesně jako s tím rozjížděním do kopce, zařízení zabraňující "couvnutí" měla lepší auta už ve dvacátých letech, ta levnější pak často za příplatek. Po válce stouply výkony motorů a kvalita spojek natolik že to už nebylo potřeba, tak se to přestalo dělat Přitom je na to potřeba jen páčka, lanko a odpružená západka v převodovce. Jenže dneska jsou řidiči(čky) těmi nesrovnatelně dokonalejšími auty tak zlemplovatělí že s tou spojkou ani neumějí zacházet a zase potřebují nějakou pomůcku bez které se ani nerozjedou. A samozřejmě že se to nechtějí učit, to by jim asi ubralo na pocitu vlastní dokonalosti! Co takové nesynchronizované převodovky kde se muselo řadit s meziplynem? Automatická převodovka je hezká věc, bohužel dnes běžná konstrukce s hydrodynamickým měničem (padesátá léta) má citelně vyšší spotřebu než manuálně řazená. Ale blýská se na časy, sekvenční převodovky s automatickou spojkou dokáží řadit podstatně rychleji než člověk, jenže jsou zatím příliš drahé. Třeba po příští válce... ;-)
  Mikrokernel havárii HW neřeší, ani nemůže, od toho je tam člověk který o ní dostane zprávu a rozhodne co dál. Odejde jeden procesor, část paměti, jeden disk... Nevadí, jedeme dál s tím zbytkem a zachráníme co se ještě dá. S BSOD už nezachráníme nic, můžeme akorát nadávat :-( To je samozřejmě problém když se systém pokusí swapowat sám sebe a ono není odkud, tady je zase další výhoda mikrojádra v jeho velikosti, nebo spíš malosti, neobsahuje nepoužívané části které by se odswapovávaly. Také se do nich vejde méně chyb :) S tou rychlostí Minixu to možná nebude tak zlé, on Andy Tanenbaum tvrdil že se dá použít i do realtimeových aplikací. Jinak pár disků jsem už bez problémů povyměňoval, třeba známé také odešel za chodu, a tam to XP skously. Ale tomu kamarádovi ne a ne a ne :-D Tak jsme po marných pokusech je oživit nebo aspoň opravit ze zálohy (ani to snad nedovolily, myslím že se tak daleko ani nedostaly, už je to dlouho) aspoň u mě překopírovali data a nainstalovali je nanovo. Stejně už byly trochu zpomalené ;-)
  A v tom bleskově spadlém počítači antivir fakt není, ten stroj se používá jen na hudbu a stříhání videa, jinak je dokonale izolovaný od vnějšího světa (občas má snahu odesílat zprávy o chybách), takže by tam antivir akorát zdržoval. Spadl právě jen při pokusu o zobrazení adresáře, soubory šly bez problémů otevírat. Crash dump z BSOD je sice hezká věc, ale nebylo by pro uživatele hezčí kdyby mu ten Explorer místo pro něj nepochopitelných znaků vypsal otazníky nebo podobné smetí jak je zvykem? No, zrovna v tomhle případě se k tomu nějak ani nestihl dopracovat, holt nastala výjimka. Neošetřená ;-) Tedy chyba programátora který si prostě neohlídal všechno co měl a neošetřil možnou událost. To že by mi antivir shodil systém by v mém počítači znamenalo jeho okamžitý konec a neprodlené vymazání, pokud bych rovnou nevyměnil i ten systém. Podobně jako si kdysi stěžoval jeden fanoušek letectví: "Nainstaloval jsem SP2 a přestal mi fungovat MS Flight Simulator. Ještě ten den odpoledne šly XPčka z disku a nainstaloval jsem zpátky devadesát osmičky." No, já jsem se zatím vydal jinou cestou, po mnoha letech soužití s Microsoftem, kam mě ta informatická dálnice v budoucnu zavede se uvidí.
  Já těch počítačů naštěstí neošetřuji moc, takže se to ještě dá zvládnout :) Ale aspoň jsem ty lidi naučil že určité věci se nedělají, třeba že pod správcem se nesmí dělat nic jiného než správa systému a podobně, to považuji za velký úspěch. Je to fakt, lidé se prostě nechtějí učit, ale to neplatí jen o počítačích, bohužel je to všeobecné. Jinak by třeba Nova brzy zkrachovala :-D
  Se SCO je to hodně složité, už ta historie jak se k tomu "jejich" kódu dostali, každopádně soud s jejich požadavky/pomluvami doufám už definitivně vyběhl, týkalo se to tedy spíš Novellu než IBM. A peníze jsou jen peníze, třeba GM plánuje miliardu dolarů z peněz které má dostat na svojí záchranu od vlády použít na rozšíření výroby v Brazílii. Další odliv pracovních míst do zahraničí tomu půl milionu nových nezaměstaných za posledních pár dní fakt hodně pomůže (možná do těch zemljanek) :-/ Už Shakespeare chtěl pobít všechny právníky, dneska by asi začal manažery! Jestli ve SCO použili na soudní spor peníze od MS nebo od někoho jiného se bude těžko zjišťovat, zvlášť jestli byly na stejném účtu, to nic neznamená. Spíš má větší význam kontext a další události... Zrovna tak se povídá že MS platí BSA a spousta dalších věcí, které je třeba brát s rezervou, někdy dost velkou. To by mě zajímalo jestli podle Vesmírných lidí by byl Bill Gates ještírek nebo spíš Aštar Šeran :-D Ony více či méně kecají všechny strany (jak obvykle říkám, propaganda proti propagandě), ale ne všechny na to mají "tančící opici" :-P Xenix znám, i když jen z doslechu, moc se tehdá nechytil. Není divu, *nix na 8086 měl práci ještě mnohem těžší než na 68000, ani jeden z těch mikroprocesorů ještě zdaleka nebyl na takový systém způsobilý. To byly až 68030 a 80386, pro který si právě Linus napsal ten "svůj unix". Ale asi udělal dobře že nevymýšlel něco moc nového, protože použil to co znal a fungovalo mu to. Kdyby se snažil víc, třeba by dneska byl Linux tam kde je Hurd, tedy ve snech svých vývojářů ;-)
  Palestinci mají mandát OSN, Izrael má letadla. A kupoval je tenkrát od Československa: Když roku 1948 vznikl stát Izrael, OSN zakázala dovoz zbraní do oblasti Blízkého východu. Zbraně se tam začaly dostávat víceméně nelegálně a jediným státem, který se rozhodl pro podporu Izraele, bylo tehdejší Československo. Byla zahájena akce DI (Důvěrné Izrael)... Dalo by se říct že na současné situaci Palestinců neseme vinu i my. Naproti tomu sionizmus byl už v polovině sedmdesátých let OSN prohlášen za zločinnou ideologii a postaven na roveň fašizmu, přesto každý kdo se odváží vystoupit proti štvavým výpadům sionistů je okamžitě označen za antisemitu. Ale nějaké rezoluce OSN nikoho moc nezajímají, jako těch šest přijatých před pár dny které se přímo týkají práv Palestinců. Zatím o nich informovala akorát íránské média, ta "demokratická" západní se o nich asi ještě nedoslechla, uvidíme časem. Zajímavost - semité jsou především Arabové, akorát malá část jsou Židé, tak co vlastně znamená ten antisemitizmus? Podle sionistů i moje povzdechnutí: "Jak může národ který toho ve své historii tolik vytrpěl páchat takové zločiny?" Izrael (pozor, neříkám Židé, dost jich s tím nesouhlasí) prostě upírají Palestincům to na co mají právo nejen podle OSN, stejně jako Gruzie bránila Jižní Osetii v osamostatnění. Přitom Osetie ani nikdy součástí Gruzie nebyla a dokonce byla státem mnohem dříve než Gruzie vznikla. Nelegální výroba raket (a co je to za rakety?) na okupovaných územích je podle mě plně ospravedlnitelná nelegální výrobou jaderných zbraní v Izraeli. "Textilní" továrna v Dimoně jede na plný výkon už tři desetiletí... Pozor, izraelský premiér nedávno přiznal barvu, totiž plutonium, protože dobře ví že proti nim stejně nikdo "humanitární bombardování" neprovede.
  Ale ani způsob života a chování Palestinců nic nemění na tom že pásmo Gazy je největší koncentrační tábor na světě. Kdybych byl paranoidní, našel bych souvislost v tomhle: jako první v novodobé historii použili koncentrační tábory Britové v Bůrské válce, a právě sionistické hnutí v Británii na začátku dvacátého století vedlo nakonec ke vzniku Izraele po Druhé světové válce ;-) A k nevzniku arabského státu po té první, přestože se k tomu Británie zavázala, viz právě ten Lawrence z Arábie, jinak britský důstojník a stvořitel moderní partyzánské války. Já paranoidní nejsem, stejně jako nevěřím na sedm sionských mudrců kempujících na nějaké hoře a tahajících za nitky...
  Jak se v arabském světě žije a jak to tam vypadá také trochu představu mám, a můžu se dohadovat jestli je to více důsledek lejich laxnosti nebo v mnoha zemích spíš předchozích století kolonializmu, stejně tak by se dalo hovořit o tom že některá arabská města měla kanalizaci dávno před evropskými (nemusíme chodit zdaleka až do dob Babylonu a Mohendžodára), že bidet vznikl v Iráku, o matematice a jiných vědních oborech které pěstovali muslimové v době kdy nejzávažnější vědecký problém v Evropě byl "kolik andělů se vejde na špičku jehly" ani nemá smysl mluvit. A stejně tak dobře ale znám i krásné přísloví "Objímá-li tě Arab, přesvědč se nejdříve že nemá v ruce dýku." To že Hamas vyhrál volby mě nepřekvapilo, prostě to byl výkřik bezmoci proti nájezdům izraelských tanků a buldozerů. Stejně tak vyhráli volby nacisté v Německu a stejně tak vyhrála tyhle volby i ČSSD (proti aroganci ODS). A zrovna tak spousta Američanů volila stylem "Obamovi nevěřím ale McCaina nechci."
  Ke zdravotnictví, kolegovi v práci přijela po mnoha letech sestra ze Švýcarska, měla tady nějaký zdravotní problém a po návratu z nemocnice mu povídala že to co u nás měla jako nejdražší nadstandartní péči zdaleko nedosahovalo kvalit toho, co je Švýcarsku nejlevnější základní úroveň. A na CT mě po úrazu svezli z nemocnice s jinak výborným chirurgickým oddělením do krajské. Operace se nekonala, jen si mě nechali týden na pozorování, nemyslím že bych tam zabíral místo zbytečně, zvlášť že jsem se ještě další tři týdny válel doma. Nevyužívání drahé techniky je samozřejmě chyba, ale ještě horší mi připadá to čekání na operace (ne na vyšetření), bude někdo postižen za to že se třeba pacient "nedočká"? Jak dlouho čekal Klaus na kyčel bez kterého se dá žít? Privatizace se mi nelíbí ne proto že na zdravotnictví by se nemělo vydělávat, ale proto že by se na něm nemělo rejžovat. Potom by byla stejně třeba nějaká státní regulace, což je snad ještě horší možnost než státní zdravotnictví. Zase dám příklad "skvělého" zdravotnictví v USA, kde 43% občanů prostě zdravotní péči nemá! A srovnání s potravinami trochu kulhá, ve zdravotnictví nejsou žádné "řetězce supermarketů" které by výkupní ceny tlačily pod výrobní. Zrovna v našem zemědělství je situace zrovna tak špatná jako v tom zdravotnictví. Nakonec, není snad v němčině pro výraz "turecké hospodářství" ekvivalent "české hospodářství"?
  České školství jako celek je vůbec kapitola sama pro sebe, nejen proto že spousta učitelů neumí učit, nebo se o to ani nesnaží (ono se jim s ohledem na naší mládež zase občas nelze divit), přesto naše školství patří v celosvětovém měřítku aspoň k těm lepším. Mohli bysme na tom být ještě podstatně hůř.
  Osobně bych ČSSD nepovažoval tak úplně za levicovou stranu, občas mi připadá pravicovější než ODS, že se o radaru jednalo už za Tvrdíka je mi dobře známo, a tehdy vládnoucí strana nebyla zase tak moc proti, což se okamžitě změnilo jakmile v těch jednáních po volbách pokračovala vítězná ODS. O tom co jsou socani zač vypovídá už ten prvorepublikový výrok: "Sociální demokracie je předkožka dělnické třídy, jakmile jde do tuhého, stáhne se dozadu." Mě tedy Paroubek neděsí, fakt je že to byl aspoň ředitel, ale co byl takový Rath přes svým působením v ODS? Co byl Klaus v Prognostickém ústavu (kde vzniklo OF) vím docela dobře, i o jeho (třikrát?) odmítnuté přihlášce do KSČ, stejně jako znám působení podporučíka "vlajkonoše" Topolánka v SSM, do KSČ hrdinně nevstoupil jen proto že mu manželka v takovém případě hrozila rozvodem, ale rodiče mu to snad už odpustili. Jako v tom předvolebním vtipu:

"Koho budeš volit?"
"Komunisty."
"To je mi jasné, ale v jaké straně?"

  To už je mi sympatičtější KSČM, protože ti té utopii a nereálným snům o lepším světě se spravedlivým uspořádáním věří. Já ne. Aspoň se jim na přelomu let 1989/1990 vyčistila krev, protože prospěcháři kteří do KSČ vstupovali kvůli kariéře se rychle přesouvali do perspektivnějších stran, hlavně do toho OF, předchůdce ODS.
  Moore (jestlipak mu Sicko svobodně odvysílají třeba ve Fox TV?) si vybírá fakta a skládá z nich manipulativní mozaiku, a dělá to zatraceně dobře. Rozhodně o moc lépe než třeba britská vláda, která vydávala za sdělení zpravodajských služeb o iráckých ZHN a důvod k jeho přepadení v roce 2003 studentskou práci z roku 1991, kterou použili i s pravopisnými chybami. Měli smůlu, autor si jí poznal :-D Ale změnilo to něco? Ne, znám dost lidí kteří těm lžím stále věří a pravdu ani nechtějí slyšet.
  To se týká i toho "palačinkového" vysvětlení kolapsu WTC, který by si nevycucal z prstu snad ani žák zvláštní školy. Je to úplná blbost, nejen proto že by musela zůstat stát střední část budovy která celou tu parádu nesla. Já jako strojař vím naprosto přesně při jaké teplotě a po jaké době začíná ocel ztrácet své vlastnosti, takže si dovedu představit že část nosníků se prohnula, povolila a horní část budovy jako kladivo drtila nepoškozenou konstrukci pod sebou takovým způsobem, že několikametrové kusy ocelových traverz létaly dva bloky daleko a celý mrakodrap prostě zajel do sklepa. Kupodivu po tom našli ještě pár živých lidí, stejně jako nepoškozené harddisky z počítačů ;-) Fakt je že těch 10% trosek Columbie co dokázali sesbírat je při rozsahu té havárie docela úspěch. A třeba po havárii Challengeru se našel čitelný pásek z diktafonu který zachycuje rozhovor členů posádky během pádu kabiny, stejně jako použité dýchací přístroje.
  Akorát mi na tom "kladivu" nesedí pár věcí, třeba to že většina paliva z letadel po nárazu vystříkla druhou stranou budovy ven a shořela ve vzduchu, to že budovy spadly "příliš rychle", prostě volným pádem, že v budovách s ocelovou konstrukcí už hořelo víckrát a požáry byly mnohem rozsáhlejší, přesto se žádná z nich nezřítila, a že spadnul i třetí mrakodrap v komplexu WTC, který hořel jen v části nejvrchnějších pater. On byl tedy prý moc poškozený padajícími troskami věží. Prý. A stejně tak jen prý došlo ve sklepě Dvojčat dost dlouho před zřícením k výbuchům po kterých odpadalo obložení v přízemí, na zvukovém záznamu mluví jeden z hasičů kteří se pokoušeli dostat k požáru o explozích po nimi. To jsem tedy slyšel, ale co slyšel on, to netuším, už se ho na to nikdo nezeptá. Navíc nejsem stavař, takže nemůžu s naprostou jistotu tvrdit co by se stalo při povolení části nosníků jádra budovy, protože by určitě neuhnuly všechny najednou. Osobně bych čekal že vršek budovy se před pádem nakloní, ale to se nestalo. Přesto je to moje vysvětlení mnohem realističtější než ty oficiální "palačinky".
  Nechme také stranou spekulace a postupném odstřelování spodních pater, ty údajné výbuchy by se přinejmenším zčásti vysvětlily náhlým stlačením vzduchu mezi podlahami, o svědectví že to první letadlo nemělo okna bych také dost pochyboval, při té rychlosti a v úhlu z jakého se mohl ten svědek dívat by je prostě nemusel vidět, stejně tak o tom že devět z devatenácti (údajných) únosců stále žije nebo že dvě letadla se sériovými čísly těch zničených byla k vidění na amerických letištích ještě pár let po 11. září. To všechno jsou s největší pravděpodobností pohádky. Spíš mě zaráží jaký manévr prováděj ten druhý pilot v New Yorku, protože točil ostrou zatáčku při vysoké rychlosti a náklonu kolem 45˚ což by mu počítač v tom Boeingu snad ani neměl dovolit. Jak později prohlásil egyptský prezident, sám bývalý vojenský pilot, tohle neudělá člověk který létal pár hodin na malém letadle, to musí být zkušený pilot. Spíš bych poznamenal že v USA působí (a tajné služby prý sledují) víc než sto dobře vyzbrojených protivládních organizací, převážně složených z vojenských veteránů napráklad z válek v Vietnamu, Panamě, Grenadě, v zálivu... Viz třeba Timothy McWeigh, vyznamenaný hrdina Pouštní bouře a atentátník z Oklahoma city. I pár pilotů by se mezi určitě nimi našlo. Jenže ti by určitě nebyli muslimové ;-)
  To bych uzavřel citátem z filmu Okamžik záblesku, kde agent FBI říká při společné hlídce příslušníku texasské hraniční stráže: "Mexičani jsou pro nás dar z nebes, kdyby neexistovali, museli bychom si je vymyslet."

Ty dva výroky mají paradoxně společné to, že je Bill Gates neřekl. O tom prvním prohlásil, že řekl spoustu blbostí, ale tuhle ne. To druhé je nesmysl, protože Windows 95 potřebovaly 4MB RAM, a byl to běžný HW požadavek, ne výrok Billa Gatese.

Před lety byly programy samozřejmě daleko méně HW náročné. Ale vezměte v úvahu, že dnešní hry kvalitou daleko předčí tehdejší TV vysílání (frame rate, rozlišení, počet barev). Od Pongu ke Crysis je holt dlouhá cesta.

Segmentové adresování 8086 bylo zpočátku považováno za velkou výhodu. Ale své uplatnění mělo segmantové adresování ještě v podobě AWE, kde umožňuje na 32-bit CPU adresovat až 64GB paměti (posun je o 8 bitů místo 4 bitů).

Programátoři budou "prasit" vždy, protože jsou to lidé. Lidé dělají chyby, a navíc často věci flákají. Ani jednomu nelze zabránit. Věřte, že jsou obory, kde je to ještě větší problém, než v IT. Například při řízení letového provozu když udělá řídící chybu (a on jí samozřejmě časem udělá, protože je to člověk), tak hrozí ztráta stovek životů. A buďme rádi podruhé, že v IT máme (historicky poměrně nově) možnost matematicky dokázat, že je nějaký kód bezvadný.

Osobně mám ve voze manuální převodovku, a automaty nemám rád. Na druhé straně jsou automaty naprosto správný přístup. Proč by se měl řidič trápit tím, že běžný spalovací motor má poměrně úzký rozsah pracovních otáček, který navíc na potvoru nezačíná od nuly? U technologie souhlas, že by to mohlo být lepší. Ovšem japonci běžně používají CVT, tedy převodovky s plynule proměnným převodem. V některých vozech zvolí převodový poměr v součinosti s GPS navigací (přijde zatáčka, snížíme převodový poměr).

Co myslíte, že uděláte s mikrokernelem, když vám odejde třeba paměť, ve které bylo IPC, nebo FS? Asi to skončí nějakou barevnou obrazovkou, protože takový systém je už nepoužitelný. A rychlost mikrokernelů, ta je mizerná. Pro real-time nasazení je důležitá *konzistentní* doba odezvy na přerušení, nikoliv její hodnota (už jsme to řešili). Jinými slovy pokud systém A má v průměru odezvu X, a systém B má v průměru odezvu X*10, tak může být přesto systém B vhodnější pro real time, pokud je jeho nejhorší možná odezva blízká té průměrné.

K pádu počítače při zobrazení adresáře: jak jsem psal, Windows Explorer nemá problémy zobrazit jakékoliv Unicode znaky, včetně těch francouzských. Pokud ty znaky není schopen zobrazit, zobrazí místo nich otazníky nebo čtverečky. Jestli to u vás nefungovalo, je špatně něco na úrovni kernelu (třeba spadne FS kvůli corrupted FS, nebo Explorer použije shell extension, která použije kernelový modul, který pak spadne). A jak jsem psal, analýza dumpu vám řekne více.

Antiviry jsou jedním z častých důvodů problémů. Běžně například mylně identifikují soubory jako zavirované, a uklidí je, nebo rovnou smažou. Mě takhle Avast odstavil Adobe Acrobat Reader, nedávno AVG smazalo na některých jazykových mutacích Windows systémovou knihovnu a zabránilo tak bootu systému (bylo to i na rootu ve zprávičkách).

Jestli se povídá, že MS platí BSA, tak se to povídá správně. BSA platí členové, a MS byl jedním za zakládajících členů. viz http://en.wikipedia.org/wiki/Business_Software_Alliance#Members

Xenix byl svého času údajně nejpoužívanější unix. Od roku 1986 byl pro 80386. V ČSSR se ale pokud vím vůbec neobjevil.

Rezoluce Valného shromáždění OSN nemají právní závaznost, to snad víte. Na současné situaci palestinců se podílejí hlavně palestinci. Gaza může být úspěšným turistickým letoviskem, kam se evropané jezdí za levné peníze rekreovat, kde je pořádek, a kde vládne zákon. V takovém případě by zřejmě také zřejmě dávno byla dokončena práce na vytvoření palestinského státu. To, že je palestinci z Gazy udělali hnusný slum a rejdiště teroristů, je čistě jejich zásluha. Řeči o koncentračním táboru jsou nesmyslné. Naopak mi nezbývá, než souhlasit s tím, že ustupovat palestincům byla chyba. Kdyby Gaza nebyla předána do správy palestinců, nemusel to dnes být slum a rejdiště teroristů, odkud létají do Izraele desítky raket týdně. Kdyby tamní policie nedostala možnost držet zbraně, nestříleli by s nimi palestinci na izraelce. Kdyby vynucování zákona a pořádku neprováděli palestinci, neměl by v této *demilitarizované* zóně skoro každý obyvatel střelnou zbraň, a nebyly by tam rakety země-vzduch. Kdyby nedošlo k odsunu z Gazy, nezhoršila se tam bezpečnostní situace tak katastroficky. Každý ústupek přináší jen zhoršení. Je to velmi smutné, ale takhle to opravdu vypadá.

Arabové měli samozřejmě velkou historii. Vždyť také kolonizovali kus světa. Ovšem přišly změny, a oni se nezměnili. Proto na začátku dvacátého století měli jen stany a koně. Musím konstatovat, že úroveň vývoje jejich společnosti sedí s letopočtem 1429 (nynější rok dle islámského kalendáře).

Kam chodíte na čísla? V USA v roce 2007 bylo jen 15% obyvatel bez zdravotní pojištění po jeden den či déle. Berte ale v úvahu, že 60% američanů má zdravotní pojištění od zaměstnavatele, takže mohli být bez něj během změny práce. Dále jsou v těch 15% i nelegální imigranti, kterých se odhaduje cca 4-5% obyvatelstva. Tolik k USA.

Možná vám to nepřijde jako paradox, ale v ČR jsou lidé zvyklí, že je zdravotnictví zdarma (zdravotní pojištění je ta věc, kterou si strhává "vrchnost", a lidé to bohužel neberou jako svoje peníze). Jejich překvapení, když mají u lékaře vytáhnout za ošetření necelé dva dolary, je podobné, jako když iráčanům amíci říkali, že by lidé měli platit za elektřinu. Privatizace zdravotnictví samozřejmě předpokládá regulaci, stejně jako privatizace pojišťovnictví, telekomunikací, energetiky, bankovnictví a dalších odvětví. Ve zdravotnictví samozřejmě existují zdravotní pojišťovny (dnes bohužel jen na papíře), které platí výkony z vašeho pojištění, a je v jejich zájmu, aby byly výkony levné. To je ten "řetězec supermarketů", který tlačí na ceny.

Nehospodárnost je ve v českém zdravotnictví katastrofální. Problém je v tom, že není motivace s tím něco dělat. Příklad: máte prodejnu elektra, a prodavači se flákají. Zákazník je hrozně obtěžuje, schovávají se před ním, chovají se k němu jako hovada. Zkuste jim dát minimální plat, a zbytek peněz vyplácet za prodaný kus, nebo procentem z prodeje daného prodavače. Viděl jste někdy, jak se skorem změní chování prodavačů? A jak se zkrátí vyřízení pojistné události, když pojišťovna není státní, ale soukromá (u mě ze 6 týdnů poté co jsem ČP hrozil žalobou, na 3 dny u Allianz)? Smith moudře říkal, že nejlépe lidé pracují pro sebe.

Zemědělství je v ČR na dost různé úrovni. Některé družstva jsou hrozná, jiná překvapivě efektivní. Trh se postupně čistí, a pokud na něj nebude stát strkat moc dotací, snad to časem půjde. O tom českém hospodářství se to říká, ale jestli to Němci znají, to fakt nevím.

U vysílání Sicka si špatně vykládáte pojem svobody. Fox TV patří Fox Entertainment, a je na jejich svobodném rozhodnutí, jestli Sicko zařadí. V tom je ta svoboda - ne v tom, že Moore si "svobodně" nadiktuje, co má kdo odvysílat.

O tom, jak mohlo či nemohlo zkolabovat WTC, se dá mluvit poměrně dlouho. Řada věcí "není možná", dokud se nestanou. Viz link níže - mám dost technických znalostí, ale takové chování konstrukce bych coby laik v daném oboru opravdu nečekal. A když jste zmínil Oklahoma City, víte, že tam podle některých lidí kolaps budovy musel být výsledkem jiné exploze? Zřejmě nesmysl, ale konspirační teorie se objeví skoro vždy :)
http://www.youtube.com/watch?v=3mclp9QmCGs

Ještě k tomu "když se pacient nedočká". V současné době to "není problém". Pacient se prostě nedočkal. Nikde totiž není řečeno, na co máte z pojištění nárok (teoreticky na všechno - ve skutečnosti vám klidně odepřou zákrok zachraňující život), ani do kdy (proto se prostě nemusíte dočkat).

legislativa, kterou navrhuje Julínek, tohle řeší. Má být vyjmenováno, co musí povinně obsahovat každý pojistný plán, tedy rozsah krytých zákroků, a lhůty. Pak je na vaší pojišťovně, jak se s tím popere. V extrémním případě vám může třeba dát letenku do jiné země, a zařídit vám zákrok tam. Samozřejmě pro pojišťovnu je výhodnější si nasmlouvat dostatek kapacit doma, ale když to nedá, tak se nesmí stát, že by překročila závazné lhůty.

  Jen aby to s tou r(d)eformou zdravotnictví nedopadlo jako s Windowsy, právě tahle verze bude bezpečná, stabilní a výkonná... Ehm, známe to. Uvidíte sám. Navíc česká legislativa "řešila" už spoustu věcí, nemám důvod věřit že při "výkonech" našich poslanců zrovna tenhle zákon bude za něco stát, o pěti novelizacích v prvním roce platnosti nemluvě...
  Ten most znám, i historku jak ten film vznikl. Prostě si ten reportér usmyslel že natočí jak padá, rozjel se tam, postavil si vedle mostu stan a čekal. Dočkal se snad už po dvou týdnech, když zafoukal ten vítr správnou rychlostí a směrem - rezonance... Takže mosty se dnes testují v aerodynamických tunelech aby se něco podobného neopakovalo. Rozhodně je obdivuhodné jak obrovské deformace tenhle most vydržel a jakou dobu při střídavém namáhání držel pohromadě.
  Budovu federálních úřadů v Oklahoma City nesly železobetonové pilíře na obvodu, mcVeigh postavil auto s výbušninami mezi dva, které pak při výbuchu prostě zmizely. Ten náklaďák také, našel se z něj kus zadní nápravy několik set metrů daleko. Takže dva pilíře nebyly vůbec, dva další v obou směrech byly poškozené, přední stěna se celkem očekávatelně sesypala jako domeček z karet a s ní i část podlah, které nemělo co držet. Naproti tomu věže WTC měly jádro složené z ocelových "tyčí" a ty podlahy visely okolo.
  Fox TV je také známá jako hlásná trouba republikánů, takže jejich rozhodování o tom co budou vysílat může být asi tak svobodné jako volby v Číně. U nás trvalo rok než se ČT odhodlala konečně odvysílat Uloupené Kosovo, a nejspíš by to neudělali, kdyby ho stejně už všichni neviděli na netu. Právě z takových důvodů jsem proti jakékoliv cenzuře Internetu, skrývané za falešnými dobrými úmysly.
  Nejlépe lidé pracují pro sebe - to mi připomíná jeden starý vtip: Můj bývalý šéf byl pěkný parchant, tak jsem dal výpověď a začal pracovat sám. Můj současný šéf je sice také parchant, ale aspoň si ho vážím. :-D Zažil jsem případ že mechanici v autodílně chtěli být placení právě tak jak to popisujete, procenty z vydělaných peněz. Dopadlo to tak že vyletěli na dlažbu všichni i s vedoucím, majitel je vystudovaný ekonom a v tě době ještě velký ódesák. Dneska si hraje na nezávislého - zhruba od té doby co ODS minule prohrála volby.
  60% Američanů má zdravotní pojištění od zaměstnavatele? Tedy těch pracujících? To ale bude hodně malá část populace, i když pořád o dost větší než to celé jedno procento dospělých Američanů které sedí v přeplněných věznicích ;-) Na čísla chodím všude možně, a vybírám si ty kterým se dá věřit. Rozhodně jsem nevěřil irácké vládě 60000 mrtvých, když odhady zdravotnických organizací ukazovaly 400000-900000. A to už je také pár let zpátky. Pak se tam situace nějak zklidnila, těžiště "války proti terorizmu" (rozumějme proti muslimům) se přesunulo do Afghánistánu, ale podle posledních statistik bombových útoků to vypadá spíš naopak.
  Minulou neděli jsem viděl v televizi reportáž z nějakého jihoafrického ghetta, jak tam vládne zločinnost, drogy, lidé jsou nevzdělaní a nemají žádnou šanci na zlepšení situace v budoucnu... Ti černoši si za to také můžou sami? A nebo je to spíš důsledek desetiletí apartheidu? Podívejte se z tohohle úhlu na situaci Palestinců, na to že Izrael desítky let porušuje mezinárodní právo, o lidských právech (a nějakých rezolucích) nemluvě! Víte jaký je rok podle muslimského kalendáře, víte také jaký je letopočet podle židovského? Rozhodně na něj chování Izraele nevypadá :-/ K držení zbraní, v několika státech USA vlastní zbraň strašných 80% dospělých obyvatel. Paradoxně (ne pro mě) jsou to státy s nejnižsí násilnou trestnou činností. Takže v tomhle problém asi nebude. Jak se říká: "Lepší než 911 na drátě je 357 na opasku."
  Microsoft koupil licenci Unixu 7 od AT&T v roce 1979 a rok na to ohlásil Xenix. Ten se od U7 lišil tím že obsahoval dost věcí z BSD (že by počátek těch sporných komentářů a jmen proměnných?), nejdřív běžel na PDP-11, pak na Zilogu 8001, Tandy měl verzi pro 68000, SCO uvolnil verzi pro 8086 v roce 1983. verzi pro 80386 až v roce 1987. Původně v druhé polovině osmdesátých let byl Xenix nejrozšířenější verzí Unixu, pak o něj ale MS poněkud ztratil zájem (přišel OS/2 a po něm Windows) a prodal ho společnosti SCO výměnou za 25% podíl. A už se nám to rýsuje! Takže tady je vlastně zdroj toho nesmyslného blábolu, že Linux obsahuje ukradené kódy Unixu :-D Když to vezmu do důsledku, tak se SCO soudí o kódy které obšlehli z BSD do jiné verze Unixu, protože v Linuxu jsou obšlehnuté stejné kódy které se smí volně používat. To je vlastně v podstatě to co jste psal dříve vy, ale nahlíženo z jiné strany.
  Explorer může obrazit jen takové Unicode znaky, které má ve fontu. A těch ve standartní instalaci moc není. Jestli problém nebude v tomhle. Přitom když zobrazuje přes IE tak by pro něj jiné národní znakové sady neměly představovat žádnou překážku, přinejmenším ta západoevropská, kterou IE zobrazuje bez problémů. Ale prostě to spadlo, rozhodně kvůli tomu nehodlám XPčka trasovat v emulátoru. Příčina není tak důležitá, pro uživatele je hlavní ten pád. Stejně tak je pro něj důležité že antivir si klidně smaže systémovou knihovnu a nezajímá ho že si to ten systém hloupě nechal líbit. Když se nedokáže ubránit antiviru, tak jak by mohl být odolný proti virům? (laicky viděno)
  Stejně tak laicky - když mikrokernel zabírá pár kilobajtů, tak je pro tu poruchu mnohem těžší se do něj trefit. Pokud bych měl na vybranou mezi systémem, který při poruše disku hodí BSOD a systémem který jede dál a umožní dodělat práci na nepoškozených částech počítače, který si vybere normální Tonda? Ten na kterém mu půjdou spouštět hry co má vypálené od souseda :-D Když mi odejde část paměťi ve které je FS tak končí všechny systémy, to nerozchodí ani .NET, ale když mi odejde část kde je jen pár uživatelských programů, očekávám že systém si jí prostě zakáže používat a je schopen přinejmenším omezeně pracovat dál, i bez barevných obrazovek. No, nevím jakou odezvu má zrovna ten Minix 3, ale Andrew Tanenbaum je podle mě dost velký odborník na to aby si dovolil tvrdit něco o jeho realtimeové použitelnosti bez toho, že by to mohl kdykoliv obhájit. Myslím že dobře ví co říká.
  Převodovky s plynule měnitelným převodem se třeba v Evropě moc neprodávají, jsou trochu technicky náročnější a dražší, i na údržbu a opravy. A těžko by se jejich současné konstrukce uplatnily třeba v těžkých nákladních vozech. Nakonec i v Evropě se čas od času podobný experiment vynořil (třeba DAF), ale obvykle rychle a bez následníků skončil. Možná že problém spalovacích motorů v (snad blízké) budoucnosti rychle vyřeší elektrický převod, s vývojem hybridních aut by se mohl rozšířit, pokud bude elektrický pohon hlavní a spalovací motor jen jako pomocný zdroj energie. Zatím je to ale naopak a tak se musí používat mechanické převodovky i v hybridech.
  Segmentové adresování v 8086 mohlo vypadat jako výhoda v roce 1977, ale v Motorole na to šli jinak. A řekl bych že lépe. Mě osobně nepřipadá moc výhodné že jeden byte v paměti může mít 4096 různých adres :-D A i na osmibitových počítačích se používalo stránkování po 256 B, tak proč tady Intel musel mít jen 16 B? Mě logicky by vyšel ten posun právě těch osm bitů, ale já jsem holt 8086ku nenavrhoval. Osobně mi ti návrháři připadají jako stejná prasata jak ti programátoři, kteří na tom pak lepí kódy plné chyb. Myslím že tohle nevyřeší žádný .NET. Tak mě napadlo, jak by si ten .NET poradil s nekonečnou smyčkou? V nejhorším případě jako kdybych v assembleru zakázal přerušení a pak na něj čekal.
  Náročnost programů stoupá rychleji než výkony HW :-D A dnešní hry mají mnohem lepší rozlišení i než dnešní TV vysílání, a po digitalizaci to bude ještě horší :-( Osobně si radši zahraji hry jako Pong nebo Tetris (nebo Frozen Bubble), a to z prostého důvodu - hraji pro uvolnění a rozptýlení, tedy pár minut, nemám čas sedět u hry mnoho hodin denně pár týdnů v kuse abych zvládl její strategii a uměl vyrábět nové zbraně a postupně likvidovat Korejce (před pár lety to byli Arabové, ještě předtím Rusové, kdysi dávno indiáni) až ovládnu celý ostrov/Zemi/Vesmír... Je pravda že třeba u leteckého simulátoru se rád pokochám pohledem na krajinu, ale ani tady pro mě není rozlišení nejdůležitější. Občas si s chutí zalétám F15 Strike Eagle II z roku 1990 s rozlišením 320x200 a zvukem se speakeru. Je to o hratelnosti, ne o milionech odstínů (které se na LCD stejně nezobrazí) a pětikanálovém zvuku.
  W98 při instalaci vyžadovaly 16 MB RAM, jinak odmítly spolupracovat, ale v 8 MB běhaly bez problémů. W95 při instalaci chtěly aspoň těch 8 MB.

Zdravotnictví je třeba řešit. České zdravotnictví je ve špatném stavu, a současné návrhy zákonů ho mají vylepšit. Zachováním současného stavu, ani křikem "hlavně mi neberte mých 30 Kč" se toho moc nevyřeší.

Jak jsem psal, Fox TV se rozhoduje svobodně. Podobně se třeba u nás Haló noviny svobodně rozhodují, jaké budou vybírat zprávy, jak je budou podávat a komentovat. To, že se soukromá takto svobodně rozhodují, není žádným nedostatkem svobody - spíše naopak.

Podle United States Census Bureau má zdravotní pojištění přibližně 85% Američanů. Cca 60% Američanů (z celkového počtu, nikoliv z pracujících) má pojištění od zaměstnavatele, 9% si ho platí přímo, a 28% ho platí různé vládní agentury (ty skupiny se občas překrývají). V roce 2007 bylo 15% populace alespoň den bez zdravotního pojištění, počítáno včetně ilegálů.

Afrika je kapitola sama pro sebe. Před příchodem evropanů se čas od času vesnice sebrala, a šla vymlátit jinou vesnici - zabíjeli se brutálně a krvavě, jako se zabíjejí zvířata. Dětská úmrtnost byla v desítkách procent, technika prakticky neexistovala. Střet civilizací pro Afriku pochopitelně nedopadl dobře. Bílý muž o pár řádů snížil dětskou úmrtnost, takže se populace hrozivě přemnožila, a také přinesl lepší zbraně, takže se mohou zabíjet rovnou miliony lidí, a ne jen vesnice. Lidský život má nulovou cenu, to se pořád nezměnilo. Zajímavostí je, že v afrických konfliktech se potrhání vaginy při (často hromadném) znásilnění považuje za běžné válečné zranění. Kdo kdy dělal business v Africe, dobře ví, že tamní obyvatelé nejsou schopní vynaložit žádné dlouhodobé úsilí k dosažení výsledku. Žijí dneškem, a nic jiného je nezajímá. Když už pracují, nikdy se nemůžete spolehnout, že přijdou i zítra, natož že přijdou na nějakou hodinu. Produktivita práce je mimořádně nízká, a co nezkontrolujete, to nebude, nebo to bude odfláknuté. Jako další zajímavost uvedu, že když je afričan nemocný, často vyhledá pomoc bílých doktorů (které platíme ze svých daní - neříkám, že je to špatně). Nespolupracuje, léčebné procedury nedodržuje, a když se cítí lépe, tak odejde, a zpátky už nepřijde (leda by se zase cítil špatně). A ještě musím zmínit občasné hony na čarodějnice.

Doporučuji film Africa Addio (directors cut). Ten se sice považuje za politicky nekorektní, ale zase po jeho shlédnutí budete chápat, proč se dlouhé léta vedly diskuse o tom, jestli jsou černoši vůbec lidé. Arabové jsou proti afričanům spořádaní, pracovití a vzdělaní lidé bez sklonu k násilí.

Ve světle výše psaného mě jihoafrické gheto moc nezajímá. Prarodiče tamních obyvatel neuměli číst ani psát, a nevidím důvod tvrdit, že fakt, že to děti jejich dětí umí jen dost výjimečně, je *naše* selhání. Možná to není dvakrát politicky korektní názor, ale Africe udělala koloniální správa obrovskou službu. Cokoliv v Africe náznakem funguje, pochází z koloniální doby. A jak své země vedou afričané... Viz katastrofický stav Zimbabwe (vyvlastnění bílých farmářů, najednou v sýpce afriky nejsou potraviny, ekonomika se zhroutila), Konga, Mali (tuším nejzadluženější země na světě), Rwandy (masakry o rozsahu našich světových válek), Etiopie, a velké části zbytku Afriky. Je opravdu do nebe volající neschopnost, když jsou nesmírně úrodné země závislé na potravinové pomoci Evropy a USA, protože tamní obyvatelé se přemnožili (to je tak trochu naše chyba, ale kdo se na tu dětskou úmrtnost v desítkách procent měl dívat), nejsou schopni zvládnout základy zemědělství, úrodu sklidit a poté distribuovat.

Za sebe bych africkým zemím nabízel takový Marshallův plán. Dejte nám zemi na 80 let do správy, my vybudujeme infrastrukturu, vzděláme masy, zavedeme regulaci porodnosti, dáme dohromady ekonomiku, vyškolíme vaše lidi, a pak vám během 20 let předáme pravomoci. Za století by při troše štěstí urazili cestu, která nám trvala 1500 let. Nechcete? Tak si své problémy řešte sami.

Jestli Izrael porušuje mezinárodní právo, na to se názory velmi liší. Ono je to totiž dost komplikované. Území západního břehu a Gazy totiž nemá právní statut státu. Správu tohoto území prováděli Jordánsko a Egypt, nyní jí provádí Izrael. Z hlediska práva je ještě zajímavé třeba to, že smlouvy o paletinské samosprávě zakazují držení zbraní na palestinských územích, s vyjimkou tamní policie. Kdo tu porušuje právo, když pomalu každý palestinec má doma (nebo na zádech) AK47 vyrobený v místní "továrně na nábytek"? A tamtéž vyrobené rakety země-země, a profesionální rakety země-vzduch pašované z Egypta, to není porušení práva? To, že vrazi, kteří zavraždili izraelské civilisty, nejsou palestinci soudně stáháni, není porušení práva? A když izraelská armáda přijde pro takového člověka, což jí smlouvy o samosprávě umožňují (mimo jiné izraelské strana smí řešit hrdelní zločiny), jde o "vpád do pásma Gazy". Když se ten "civilista" zabarikáduje v domě, a střílí po vojácích, tak jde o "vraždu civilisty"? Kdepak, je to odpor při zatýkání. S těmi lidskými právy je to podobné - kritici například neberou v úvahu, že palestinci nejsou občany Izraele, a tedy nemohou požívat výhod občanství. Můžete kritizovat jako porušování lidských práv, že občan Ukrajiny nemůže kdekoliv přejít hranice na Slovensko, a jít tam do nemocnice? Přitom když palestinec nemůže do Izraele, a nedostane se do tamní nemocnice, je to údajně porušení lidských práv.

Jako zcela zásadní ale vidím to, že palestinci úmyslně vraždí nevinné civilisty, a že je to oficiální, písemně sepsaná politika například současné vlády v pásmu Gazy (resp. hnutí Hamas, které tam vládne). Samozřejmě, že obětí konfliktu je řada palestinců. Ale je třeba si uvědomit, že je nikdo nechce zabíjet. Když jsou zabiti civilisté v boji s teroristy, je to politováníhodné neštěstí, ale není to záměr. Pro srovnání když jako palestinec budete na území Izraele, jste v bezpečí, nikdo na vás nebude útočit. Když jako izraelec vstoupíte na palestinská území, jste velmi pravděpodobně záhy mrtvý. Kdo je tady ten špatný?

Ano, MS koupil licenci Unixu. Nějak mi není jasné, proč by sporné komentáře a proměnné (o kterých jsme mluvili v souvislosti s Linuxem) měly souviset s tím, že MS převzal kód BSD do svých produktů.

Windows mají v instalaci minimálně WGL4, tedy včetně francouzštiny. Explorer nezobrazuje přes MSIE, má s ním společné nejvýše rendrování HTML, které se používalo pro zobrazení toho pásu ikon akcí u složek. A když to spadne, tak netřeba nic trasovat v emulátoru - stačí si přečíst informace na blus screen, případně v event logu dohledat informaci o dumpu, a ten pak analyzovat. A když jsme u mazání knihovny, třeba na unixech lze s právy roota (které antivir jaksi musí mít) smazat naprosto cokoliv. Ve Windows existuje ochrana souborů - zkuste si třeba smazat pod adminem notepad.exe, a pak otevřít textový soubor. Jenže tuhle ochranu antiviry musejí obcházet, aby nedocházelo k tomu, že se virus sám nakopíruje na původní místo. Laický pohled je holt zrádná věc.

Problém je v tom, že Windows při poruše disku nehodí blue screen, a mikrokernel vám neumožní při poruše disku dodělat práci na napoškozenýc částech počítače. Je to holt složitější. Podobně u té paměti. On totiž z té paměti čte procesor instrukce, a když paměť odpadne, tak už to nezachrání nikdo a nic. V praxi se to řeší tak, že má paměť samoopravné kódy pro případ výpadku v řádu bitů, a redundantní paměti pro případ výpadku celého modulu.

U Minixu znovu připomenu, že možnost real time nasazení nemá nic společného s výkonem takového kernelu. Nakonec vlastní kernel si napíše při studiu řada studentů, a všechny tyto kousky zapadnou.

Budoucnost automobilů je dobrá otázka. Už víme, že automobily nebudou mít vlastní reaktor. Technicky by to bylo možné, ale veřejnost by tomu nefandila :). Pohon bude zřejmě elektrický, ale otázkou je, jestli půjde o akumulátory, nebo palivové články (ať už s použitím vodíku, lihu, nebo něčeho jiného). Další otázkou je, kde budeme brát elektřinu (asi jaderné reaktory), vodík (asi opět jaderné reaktory), líh (asi GMO kvasinky), nebo cokoliv jiného na co budeme jezdit. Když budeme oba dost opatrně přecházet ulice, ještě to třeba uvidíme ;)

Jeden byte ve fyzické paměti může být u dnes běžných strojů v řadě různých adresních prostorů, relace 1:1 mezi fyzickou pamětí a adresním prostorem aplikace je dávno minulostí. .NET si s nekonečnou smyčkou poradí tak, že jí bude nekonečně provádět - prostě daný proces bude běžet ve smyčce, a ostatní procesy budou vesele běžet dál (přerušení nezakážete, protože bude zkontrolováno, že to váš kód určitě neudělá). Samozřejmě lze pro daný úsek kódu prokázat, že se určitě nezacyklí (opačně je to trochu problém :) ).

Crysis mi přijde jako dobrá hra, hratelnost je slušná. Mezi další dobré hry bych počítal GTA 3, Evolution, Portal (to OPRAVDU doporučuji - osvěží to mozek), Fallout 3, Half-Life 2 (krásná atmosféra) a další. Grafika a zvuk samy o sobě nestačí, hratelnost je zásadní věc. Ovšem když srovnáte hraní Wolfa 3D s hraním Crysis na projektoru s 5.1 zvukem, rád na toho Wolfa 3D zapomenete.

Windows 95 měly minimální požadavek 4MB RAM, 8MB bylo doporučených pro využití všech funkcí systému a současný běh většího počtu aplikací. Na to, co ten systém uměl, to byly poměrně nízké HW nároky.

  Na to kolik W95 předstíraly že umí zase 4MB nebyly tak moc. O to víc místa pak zabíraly na disku. Naproti tomu takový Miraculix se vešel celý na jednu disketu a neuměl toho zase o tolik méně ;-) Je fakt že to byl jen experiment (který si dělalo pár lidí pro zábavu, na rozdíl od davů redmondských odborníků), občas nechtěl nabootovat, ale všechny základní funkce dvaatřicetibitového (ne jako W95) multitaskového operačního systému měl. Dnes třeba MenuetOS, který překonává "vlastnosti" W95 ve všech parametrech s jedinou výjimkou - kromě ceny :-D Jeden dobový:

Co znamená číslo 95 u Windows 95?
1 - Součet inteligence programátorů
2 - Doba v hodinách, než je nainstalujete
3 - Doba v sekundách, než spadnou
4 - V milionech počet nespokojených uživatelů
5 - Doba v rocích, než Microsoft odladí všechny chyby
Jestliže číslo 95, v názvu operačního systému Windows 95, znamenalo pravděpodobnost chyby při spuštění, pak se u Windows 98 máme na co těšit.

  A právě v té době se začala šířit různá podezření...
  Na Wolfa určitě nezapomenu, už jen proto že jsem v něm pobil aspoň milion nácků, možná i půl druhého. Nebyl pro mě problém odehrát za odpoledne (a večer) všech šest misí. Zvuk měl ve stereu, takže se dalo poznat ze které strany to hailování přichází, pochopitelně jen v případě že se hrál na počítači se zvukovou kartou. Přes speaker to bylo trochu složitější. Škoda jen že neměl multiplayer po síti :-P Rozdíl proti Crysis je hlavně ten že dneska na takové hraní prostě nemám čas, takže volím spíš "několikaminutové" hry. Když mám víc času, zahraji si třeba Backgammon, nebo zalétám s nějakým letadlem. Někdy parádní Flight Gear, někdy historický Strike Eagle II a někdy dokonce placatý Sopwith, případně zajezdím Stunts, kde se na rozdíl od GTA auta nemusí krást. No, co se multiplayeru týče, vrchol hratelnosti byl Lotus.
  Adresní prostory beru, ale to co měl 8086 byla fakt hovadina. Už na osmibitech se stránka brala 256 B, tak proč měl jen 16? Zrovna Intel, který byl především výrobce pamětí, by takovouhle blbost udělat neměl. A navíc s (očekávatelným) nástupem virtuální paměti to úplně ztratilo smysl. Mimochodem, předpokládal bych že zakázat přerušení by mi moderní procesor měl dovolit jen v privilegovaném režimu, takže pokud nebudu psát zrovna operační systém (a to já určitě nebudu), tak by mi ani kousek assembleru se zatoulanou instrukcí DI protlačený do nějaké funkce neměl zacyklení umožnit. Kromě toho že se přímo tam (zcela prokazatelně) dá udělat "na tři bajty". Naopak, když budu psát OS a .NET mi zákaz přerušení nedovolí, tak půjde z disku a napíšu si to zase v C! To už by byl lepší Pascal, ne? Kromě toho se bude .NET těžko cpát do systému běžícího na 8051 nebo něčem podobném s 8 KB programové paměti, tam se rozhodně spíš použije to "primitivní" C. A při troše štěstí ta aplikace potom pojede na víc počítačích než je těch našich PC. Všechny studentské kernely nezapadly, přinejmenším Linux zůstal ;-)
  No, že by se dalo stoprocentně zaručit že se daný úsek programu nezacyklí, to se mi nechce věřit. To je asi stejně možné jako pokoušet se vytvořit blbuvzdorný program, protože vždycky se najde ještě větší blb. Myslím že nějakou cestičku si někdo nakonec stejně najde. Takový dotaz, jak se přesně v .NETu vyřeší otevření neexistujícího souboru pro čtení? V C (a dalších jazycích) je to přes návratovou hodnotu, ale například v QBasicu (i starším GWB) takovou možnost nemám. Tam mi buďto program okamžitě skončí chybou nebo musím použít ON ERROR GOTO a řešit to jako výjimku. Jenže se může stát že si ho programátor nenastaví a neotevření souboru bude řešit třeba jako vypnutou tiskárnu :-D Z hlediska toho překladače je všechno v pořádku, prostě se skočí tam kam to měl nastavené od minula.
  Rychlost reakce je důležitá nejen v RT aplikacích, kromě toho ten dříve zmíněný RTX modul do Windowsu řešil právě tuhle věc a zrychloval jejich odezvu až tisíckrát ;-) Nejde ani tak o průměrnou hodnotu, ale spíš o tu nejdelší možnou. Těžko bych mohl řídit předstih spalovacího motoru systémem který se občas někde zapomene (nemusí to být zrovna malováním okna), zvlášť že u dnešních motorů je ten předstih ve svých požadavcích daleko za řízením vstřikování, kde každý vstřik může proběhnou i na několikrát. A k tomu ještě ten počítač musí sledovat desítky čidel a případně řešit požadavky převodovky nebo systému kontroly adheze, při rozjezdu, při brždění, při projíždění zatáček! Aby se třeba nestal takový trapas jako tenkrát to kotrmelcování s Mercedesem A při "losím testu". Zvlášť že stejný test zvládl Trabant při mnohem vyšší rychlosti a bez nejmenšího problému. Potom i při opatrném přecházení silnice budu doufat že ABS v tom blížícím se autě bude schopné zareagovat dostatečně rychle a ne jenom stále stejnou průměrnou hodnotou.
  Ani nejlepší počítač ale nezmění to že motor s vnitřním spalováním je (nejenom z ekologického hlediska) prostě zastaralý princip, v současné době zatím jako nejlepší náhrada vypadají právě ty palivové články (vodíkové, lihové i benzínové), i když akumulátory pro čistě elektrický pohon se také nenechávají zahanbit. Mým favoritem je tenhle krasavec, už proto že pro tu firmu mám slabost ;-) Jenže pořád ještě vyjdou výrobně i v provozu levněji ty zastaralé rachtáky.
  Ono jde o to co myslíte tím reaktorem, protože palivový článek je vlastně také reaktor :) Takže jaderný pohon u aut skutečně naštěstí neprošel, a to dokonce ani u těžkých tahačů (spalovací turbína se ukázala lepším řešením). V Japonsku se ještě před pár lety uvažovalo že malý jaderný reaktor by mohl být ve sklepě každého domu, ale po tom trapasu při honění plánu v Tokaimuře už jsem o tom nic neslyšel. Přeci jen jedna velká jederná elektrárna je mnohem lepší řešení než milion malých :-D Zvlášť že jiný dostatečný zdroj energie než jádro se na obzoru nerýsuje, i když větrné, sluneční nebo přílivové elektrárny můžou v některých oblastech dost velkou část té jaderné nahradit, obzvlášť se mi líbí kombinace Slunce a dvě staletí starého Stirlingova motoru.
  S GMO je to trochu složitější, zatím se podařilo potvrdit že geneticky zmanipulované krmení ovlivňuje plodnost u myší, podezření na "stěhovavé geny" se ještě neprokázalo, i když ve volné přírodě se něco podobného skutečně občas vyskytuje. I když možnost přenosu genu medůzy z brambor je pro lidstvo rozhodně menším rizikem než další monokultura založená na výhradním právu jedné nadnárodní společnosti na distribuci osiva :-/ S ohledem na rostoucí potravinovou krizi je také zajímavá zprávička "Saúdský koncern Binladin Group plánuje investice v Indonésii, kde hodlá pěstovat rýži..."
  BSOD ve Windowsu s porouchaným diskem (nebo RAM) jsem viděl na vlastní voko ;-) Na Minixu jsem to nezkoušel. Pokud odejde část paměti ve které je program může se dít cokoliv, překročení určitých mezí musí zase "ošetřit" operační systém. Pokud je ten tak malý že se ho taková porucha pravděpodobněji nedotkne, je to pro něj jen a jen výhoda. Pokud odejde paměť s daty, je to zase na operačním systému, aby taková věc neznamenala likvidaci všech ostatních dat v nepoškozené paměti... Nevím o tom že by se zrovna v paměti mého PC vyskytovaly samoopravné kódy, osobně radši paměť čas od času otestuji Memtestem abych měl (samozřejmě relativní) jistotu že nic takového nepotřebuji. Vadných pamětí jsem v posledních letech viděl dost a jejich počet stále stoupá! Další testování nastane už brzy, i když jsem nepozoroval žádný chování které by nějaké závadě nasvědčovalo. Ale těch pár hodin přes noc tomu klidně nechám... Jiné je to u diskových polí.
  Antivir by (na rozdíl od firewallu) nemusel mít práva roota, kdyby se viry nemohly dostat v systému do míst, kam by bez nich neměl být přístup. Uživatel by si měl antivirem kontrolovat svoje data a svojí komunikaci, jestli mu do jeho prostoru neleze něco špatného, kontrola samotného systému by měla zase spočívat na správci, který by ale zase s právy správce neměl dělat nic jiného než správu. To je pořád dokola to samé. Že se Windows používá špatným způsobem a že i při tom lepším způsobu umožní virům a podobné chamradi jeho narušení je ale chyba systému a jeho celkové koncepce. Myslíte že byste se snažil spustit Crysis pod administrátorem kdyby to vůbec nebylo možné? Jistě víte že v *nixech se vyskytuje adresář /root... A kdyby se k tomu přidalo ještě to že ten root by ani nemohl spustit program jiný než ten pro něj určený?
  Kromě toho jsem viděl virus který si nakažený soubor dokonce ani pod tím administrátorem nenechal zkopírovat, prostě k němu zakázal přístup. Na co je takový systém který chrání data před správcem a před viry ne? (A proč takhle neochránil i tu knihovnu?) Já jsem tuhle "ochranu" vyřešil okamžitým restartem z Live CD s Linuxem a ten virus mám ve sbírce, což je na rozdíl od adresáře \Windows jediné místo kam takové věci patří :-D
  No to jsou přeci ty komentáře kterými se SCO snažil dokázat že Linux je ukradený Unix. A šlo přitom o komentáře které oba ty systémy měly z BSD, ze kterého je LEGÁLNĚ mohl použít kdokoliv. Takže si vlastně SCO vyhrazoval práva na něco co nevytvořil, ani mu nepatřilo, jako kdybych vás žaloval za to že pijete vodu stejnou jako ta, kterou já mám doma v láhvi natočenou z vodovodu. A ještě zajímavější to je kolem BSA a toho Digisysu, když (cituji) "... dopis právní kanceláře Bruckhaus-Westrick-Heller-Lober, která zastupuje Microsoft a Otto Zemkovi doporučila přehodnotit zveřejnění s tím, že jejich kroky prý "výrazně převýší" jeho uspokojení ...". Není to náhodou vyhrožování? Na to by se dalo třeba také odpovědět "ukrajinsky", když už tak rádi používají mafiánské metody.
  Na palestinských územích je celá řada nelegálních izraelských osad, nějak nepozoruji že by se v nich vršily hromady mrtvých izraelských osadníků, kteří se brání nejenom nějakým cárům papíru z OSN ale i izraelské armádě, která čas od času v symbolickém gestu zkusí některou z nich vystěhovat. Potom se dá pochopit kalašnikov v každé (pořádné) palestinské domácnosti, stejně jako pětačtyřicítka v každé americké. Ano, patriot musí být stále připraven bránit svou zem (i) proti svojí vládě. Prý je taková povinnost dokonce zakotvená v americké ústavě :-D On štábní kapitán Václav Morávek ty svoje dvě pistole také nosil nelegálně, a ty gestapáky střílel rozhodně v rozporu s německo-českými smlouvami, terorista jeden! Raketa země-země vyrobená z bomby na plyn určitě není nic legálního, pokud by se nejednalo zrovna o odboj proti okupantům. Na to má každý národ nezcizitelné právo. Kolik vrahů, kteří za posledních šedesát let zavraždili palestinské civilisty, bylo soudně stíháno (o odsouzení nebo skutečném potrestání nemluvě) izraelskými soudy?
  Zabarikádování se v domě je velmi účinný způsob obrany, jak svědčí několikatýdenní obléhání jednoho iráckého domu dvěma stovkami vojáků "nejlepší armády na světě", kde se jim bránili tři chlapi a čtrnáctiletý kluk. Nakonec je radši vybombardovali z vrtulníku a s velkou slávou ukazovali mrtvá těla, tedy kusy Udaje a údy Kusaje. Tím "dítětem" se nepochlubili, ale bezpochyby to byl také terorista (navíc Saddámův vnuk) a nic než smrt americkou raketou si nezasloužil. Porušováním lidských práv myslím to že se někdo roztahuje a vraždí na území na kterém nemá co pohledávat, tak jako izraelští vojáci v pásmu Gazy nebo gruzínští v Jižni Osetii, když bombardovali spící Cchinvali českými zbraněmi! Samozřejmě že sebevražedný atentátník který se v zoufalé bezmoci odpálí v izraelském autobuse lidská práva poruší také, jenže poslední dobou o takových činech nějak není slyšet. A že to by si pro sebe Ha'aretz nenechal :-D Sedmdesátá léta - z Palestinců se stali mezinárodní teroristé, proč? Protože jen takovými strašnými činy mohli upozornit na situaci v jejich zemi, o kterou se nikdo nezajímal. Nesou za to vinu oni nebo okupant? To si přeberte sám se svým svědomím.
  Jako porušování lidských práv bych bral, kdyby za První republiky obyvatel zakarpatské Ukrajiny nemohl přejít pomyslnou hranici se Slovenskem a nechat se léčit od slovenského doktora, přičemž tenkrát rozhodně nešlo o násilné obsazení. Váš příměr ze současné doby silně kulhá.
  Afrika si spokojeně žila miliony let svým životem, a žila by si tak dál, nebýt "bílého muže". Arabové ze severu, Evropané z jihu, rozvraceli všechno co tam fungovalo věky a zaváděli svoje pořádky. Pak Evropané kolonizovali i ten sever, jak to dopadlo třeba v Alžíru víme. Já (a nejen já) tvrdím že nebýt kolonialismu, nebyla by Afrika tam kde dneska je. A jestli jsou černoši lidé? Je pořád dost takových co tomu nevěří, nakonec je to jen pár století co jeden církevní koncil většinou jednoho hlasu rozhodl že žena má duši. Černí otroci (pochytaní a prodaní sousedním kmenem, nepřipomíná mi to ty údajné teroristy pochytané při pasení koz v Afghánistánu jen náhodou?) se do Ameriky vozili proto že Indiáni se na práci na plantážích nehodili, takže pracovat skutečně dovedou. Že je k tomu nic nenutí, nebo že to spíš považují za něco špatného může být také důsledek staletého donucování bílými kolonisty, nebo ne? Sám jste napsal že lidé lépe pracují, když pracují pro sebe, jenže si to musí dost dobře uvědomit. Afričanům i Indiánům (a všem dalším, bylo jich mnoho) bylo určitě lépe když si žili sami pro sebe, než po příchodu "evropské civilizace", včetně dětské úmrtnosti, která před stoletím a půl v Evropě za tehdejší Afrikou nezaostávala. Pokrok není vždy cesta kupředu.
  A proč takový marshallův plán jaký navrhujete neprováděly koloniální mocnosti už dříve místo drancování přírodních zdrojů? (Jak moc se to liší od současného Konga?) Před časem to v jednom rozhovoru moc pěkně charakterizoval jeden můj známý z Indie: "Anglie v Indii velmi mnoho brala, ale nic jí za to nedávala. I železnici postavili jen tam kde potřebovali rychleji přesunovat vojáky." Přesto tahle země dnes dokáže létat do vesmíru. Rozdíl asi bude také v tom, že v afrických "osvobozených" koliniích se k moci rychle (a s čí asi podporou) dostali generálové se vzděláním z West Pointu, zatímco Indii po jejím osvobození vedl filozof. Je fakt že proti té Africe také měli dvacetiletý náskok, takže koloniální státy se mohly na podobné události v Africe lépe připravit a postarat se aby jim tam nevyrostla další konkurence ;-) Vyhánění bílých farmářů sice odsuzuji, ale při pohledu z druhé strany mě nepřekvapuje, u nás se také v květnu pětačtyřicátého fackovali Němci na ulicích, když už se to smělo...
  Takže 85% Američanů má zdravotní pojištění, 15% ho nemělo aspoň jeden den? Tak má nebo mělo? A jak znají přesný počet ilegálů? ;-) Jak jsem říkal, vybírám si čísla kterým můžu věřit a zvlášť u amerických úřadů jsem velmi ostražitý. Vím co jejich spin doctors dokážou. Jistě, prezident Bush se nedávno vymlouval na to že na Irák zaútočil kvůli nepravdivým údajům od zpravodajců, jako když Mečiar zpíval "Neublížil som..." Jenže to bych nesměl vědět že ty zprávy, ve kterých se psalo že nemají žádné důkazy o ZHN, v Bílém domě smetli ze stolu a napsali si vlastní. A nejen to, například v březnu 2003 po americkém útoku na Irák přečetl současný (nikoliv tehdejší) premiér Kanady v parlamentu projev, ve kterém ho ospravedlňoval. Slovo od slova stejný projev četl australský premiér v australském parlamentu o dva dny dříve. To by mě zajímalo kdo ho asi psal :-D
  Svoboda tisku patří tomu, kdo ho vlastní. (A.J. Liebling) Proto neočekávám že by ve FoxTV vychvalovali Michaela Moora, stejně jako v Haló novinách budou těžko velebit Tupolánka. Dobře, ať si hrají svou písničku, ale chci slyšet i opačný názor. Jenže to by u nás nesměla být cenzura tvrdší než v katolickém Polsku a autocenzura ještě horší než za komančů! Mám plné zuby mediální masáže ve prospěch (z)radaru, dvě třetiny občanů jsou proti němu, ale v médiích to vypadá spíš na stoprocentní podporu. Senátor Štětina (zajímavý pohled na naší současnou elitu - čím rudější sv!ně před textilním převratem, tím víc je dnes proamerický) si dokonce dovolí prohlásit že ho nezajímá jestli ten protiraketový systém funguje, ale radar tu musí být. Stejně to vypadá i s takzvanou Lisabonskou smlouvou, která je ve skutečnosti rozšířením již dříve odmítnuté euroústavy, jak nemám rád Klause, tak v tomhle s ním stojím na stejné straně barikády. (I když o jeho důvodech si myslím své.) Ano, Churchill se proti Hitlerovi také spojil se Stalinem (přes spoustu Hilterových přívrženců v Anglii i britské vládě), prostě zvolil menší zlo, tak jako čeští voliči v posledních volbách. A když prezidentu České republiky (neříkám že mému) v diskuzi o EU řekne poslanec cizího státu "Váš názor mě nezajímá," (těch urážek tam padlo mnohem více) jsem plně pro to, aby takového "diplomata" na místě postavili ke zdi a odstřelili jako prašivého psa.
  Českému zdravotnictví posledních devatenáct let chybí především koncepce, a až podle ní by se měla dělat nějaká reforma. Jenže občasné lavinové rušení nemocnic nebo jejich privatizace žádnou koncepci nemá, jsou to jen výkřiky dočasně zvolených "zástupců lidu", což je ale podstata konstituční republiky, nikoliv demokracie. Demokracie je ve Švýcarsku, kde pořádají referendum několikrát do roka skoro o každé ptákovině, kterou se parlament zrovna zabývá, ale rozhodně ne u nás. Ani neustálé opakování téhle lži na tom nic nezmění, to že si severní Korea říká lidově demokratická z ní také demokracii nedělá.
  Stejně tak opakování toho třicetikorunového fudu nezakryje skutečné problémy našeho zdravotnictví (ani důvod volební prohry), ale budiž: ve Francii je také poplatek 1€. Vynecháme přepočítávání kolísajících kurzů a zjistíme že je to jedna tisícina francouzské minimální mzdy! Pokud bysme se v tomhle měli přiblížit západu, musel by u nás být poplatek skutečně symbolický - 1 koruna (po zaokrouhlení), právě tolik kolik se za těch komančů "symbolicky platilo" v lékárně za léky. Jenže tehdejší platy byly také nesrovnatelně nižší proti dnešním, ale zase s těžko porovnatelnou větší kupní sílou.

Paranoia je standardní záležitost, i před rokem 1995.

Tu 8086 zkusím vysvětlit ještě jednou. SW pro CP/M a ostatní 8-bity byl schopen adresovat právě 16 bitů adresního prostoru. Pro kompatibilitu s tímto SW bylo považováno za super věc, že si můžete nastavit v rámci 20-bitového adresního prostoru 64-kB segmenty, a na nich jet jako na 8080. Jestli si vzpomínáte, tak u aplikací pro DOS se registr DS prakticky neměnil. Samozřejmě když se začala běžně zpracovávat data větší než 64kB, ukázalo se, že to nebyla tak skvělá myšlenka. S velikostí stránky to nemělo a nemá nic společného.
Zákaz přerušení lze v moderním OS opravdu realizovat jen v kernel mode. OS psaný v .NETu samozřejmě používá pro obsluhu přerušení C nebo ASM. Ovšem je rozdíl mít v C/C++ napsaný celý kernel, a ještě user space knihovny, a ještě aplikace, a mít v něm napsaný interrupt handler na pár řádek. Těch pár řádek se totiž dá dobře zkontrolovat.

.NET Micro Framework má footprint asi 300kB, a to už si dnes můžete dovolit skoro i v hodinkách. Navíc jde primárně o knihovny. Samotný kód psaný v C# je možné přeložit do strojáku, velikost bude minimální. Pak je jen otázkou, kolik knihoven si k tomu naberete (micro, compact, nebo plný framework).

Proč by nemělo jít zaručit, že v daném kódu nedojde k zacyklení? V managed prostředí (tedy bez pointerů, bez dopředné modifikace kódu, přetečení bufferů apod) to lze zaručit třeba u kódu, který nepoužívá smyčky, nebo je používá pouze formou for-each (a nepřidává prvky do kolekce, se kterou pracuje).

.NET používá strukturované výjimky (try/catch/finally). Výjimky lze v catch bloku zachytávat selektivně. Návratové hodnoty nejsou dobré, protože je musíte zkontrolovat po každé operaci. To vám prodlouží kód na dvojnásobek, a proto programátoři na obsluhu chyb kašlou.

Ano, v případě RT jde o nejdelší možnou odezvu, a o to, aby byla blízká hodnotě průměrné.

Jaderné reaktory mohou být bezpečné a bezúdržbové. Vůbec to nezní špatně.
http://www.scienceworld.cz/sw.nsf/ID/9EFE71494A2C6864C12574B7006A83F6
http://en.wikipedia.org/wiki/Hyperion_Power_Generation

Jenže my už víme, že saúdský koncern Binladin Group je běžná firma.

Pokud odejde kus paměti, typicky v něm bude kód. OS pracuje se stránkami velikosti typicky 4-64kB, a adresní prostor aplikace není ve fyzické paměti souvislý. Výpadek jednoho paměťového modulu s téměř 100% jistotou zasáhne i kód. BSOD při porouchaném disku je nejspíš důsledek nedostupného swapu, a v takovém případě je to zcela na místě. Pochopitelně to lze řešit jinak (uváděl jste, že Linux prostě vytuhnul do připojení zařízení), ale v praxi je to celkem jedno. Když odejde storage, nemůžete dotahovat do paměti části aplikací, které jsou jen na disku, nemůžete tahat věci ze swapu, a OS nemůže plnit své základní funkce.

Antivir musí mít práva admina. Mimo jiné proto, že virus může natáhnout i služba běžící pod adminem (třeba mailový nebo DB server ho může zapsat na disk).

Proč by nemělo jít pouštět Crysis pod administrátorem? To, že má uživatel více práv, mu má dávat práva navíc, a ne je naopak ubírat.

Soubory ve Windows nelze zkopírovat/otevřít/cokoliv ani pod administrátorem, pokud jsou zamknuté (to si aplikace volí při otevírání souboru). Jde o mechanismus zajištění konzistence dat. Představte si, že by omylem dvě instance DB serveru otevřely ty samé datové soubory. Zbyla by z nich řezanka.

Na palestinských územích je i řada legálních osad, kde si osadníci půdu prostě koupili. Nicméně i tyto osady byly třeba v Gaze vyklizeny. Asi už nepřekvapí, že se bezpečnostní situace v Gaze po odchodu osadníků zhoršila.

Akce IDF bych nenazval symbolickými. Nedávno soud rozhodl o vyklizení Beit HaShalom v Hebronu, který osadníci podle všeho koupili legáně, ovšem bez souhlasu izraelské CAWB. Upozorňuji, že tyhle záběry nejsou Pallywood arabských reportérů-falsifikátorů. Umíte si představit, že by nějaký soud v arabské zemi rozhodnul v politicky citlivé otázce ve prospěch méně populární strany, a rozhodnutí pak bylo takto vykonáno? Asi ne, protože to vyžaduje civilizovanost.
http://www.youtube.com/watch?v=m1Pm8PYPb9w
http://en.wikipedia.org/wiki/Beit_HaShalom

U těch palestinců je třeba si říci, že oni žádnou zemi nemají. Území zvané Palestina bylo součástí Otomanské říše, půdu v Palestině vlastnili turečtí velkofarmáři a židé (jen židovský národní fond legálně vykoupil 936 km čtverečních půdy). Arabové žijící na území Palestiny nejsou národ, jsou to prostě arabové žijící na daném území. A pokud si vzpomínáte, tak rozdělení Palestiny na židovskou a arabskou část bylo posvěcené OSN. V tu chvíli měli arabové psát ústavu, a ne bojovat - a měli by svůj stát. Jenže všechny konflikty postupně prohráli.

Smlouva o palestinské samosprávě říká, že tato území budou demilitarizovaná, s výjimkou třiceti tisíc policistů, kteří smí vlastnit nejvýše 15240 kusů lehkých zbraní. Skutečnost je taková, že lehkých zbraní je nejméně 10x tolik, a jsou v držení teroristů, stejně jako rakety země-země, RPG, granáty, miny, protitankové střely, a údajně i nějaké protiletadlové zbraně. Jistě se shodneme, že jde o hrubé porušení smlouvy, a akce k nápravě tohoto stavu izraelskou stranou jsou naprosto v pořádku.

Izrael spravuje palestinská území stejně, jako to svého času dělalo Jordánsko s Egyptem. O okupaci z hlediska mezinárodního práva podle všeho nejde. Palestinci mají dokonce podepsanou výše zmíněnou smlouvu o samosprávě, která je dočasným řešením před ustavením jejich státu (který by měli už před lety, kdyby si nelhali do kapsy).

Kdo zavraždí palestinského civilistu, je samozřejmě trestně odpovědný, a postaven před soud. Rozdíl je v tom, že když se arab pohybuje v Izraeli, je v bezpečí, kdežto když se žid pohybuje na palestinských územích, bude zabit velmi rychle, a žádný soud s pachatelem nebude. To je rozdíl mezi vládou a bezvládím. Když jsme u toho, izraelští vojáci samozřejmě mají co dělat v pásmu Gazy. Izrael to území spravuje, a i dohoda o palestinské samosprávě jim dává tuto možnost (a povinnost).

Václav Morávek, to je pěkný příklad. Kdyby tenhle pán přešel hranice do Bavorska, a na tamním trhu zmasakroval padesát neozbrojených civilistů včetně žen a dětí, volal byste, že udělal správnou věc, že je hrdina a mučedník, a nebo že je to zločinec a prase?

Zabarikádování do jisté míry funguje. Obléhání Udaye, Qusaye a Mustapha Husseinových trvalo 4 hodiny od začátku do konce, nevím kde jste sebral několik týdnů.
http://news.bbc.co.uk/2/hi/middle_east/3090639.stm

Z palestinců se v sedmdesátých letech stali teroristé v mezinárodním měřítku, v místním měřítku daleko dříve. Terorismus je nepřijatelný, a s teroristy je třeba jednat ohněm a železem. Palestinci by si také měli uvědomit, kde byli před 50 lety, kde jsou dnes, a zhodnotit, jestli jdou správnou cestou. Když se řekne palestinec, všichni si představí teroristu, který vraždí ženy a děti, a dav, který po zprávě o takovém činu jásá a oslavuje. A že by se zlepšila ekonomická či jakákoliv jiná situace arabů žijících na samosprávných územích, to si opravdu nemyslím.

Afrika "spokojeně" žila s dětskou úmrtností ve výši desítek procent, bez lékařských věd, vesničani občas vyhladili vedlejší vesnici, a všichni se šťastně a spokojeně dožívali věku průměrně okolo 20-30 let. Nebýt bílého muže, zřejmě to tak dodnes. I když je třeba počítat s araby, kteří velkou část Afriky kolonizovali.
Otroci se vybírali na fyzickou odolnost. Odlov se prováděl v místech, kde se vyskytovalo vhodné etnikum. Další selekcí byla doprava do Ameriky, kterou slabší kusy nepřežily. No a jistě se shodneme, že pracovat jako otrok pod bičem otrokáře je něco jiného, než pracovat dnes. Problém afričanů je v tom, že nejsou schopni vynakládat dlouhodobé úsilí za účelem dosažení lepšího výsledku.

Když jsme u té dětské úmrtnosti, tak Evropa na její pokles dovedla zareagovat snížením porodnosti. Afrika nikoliv. A marshallův plán samozřejmě do jisté míry fungoval. V Africe existují i relativně funkční státy, a kdekoliv tam něco funguje, je to díky kolonizaci.

Na film Africa Addio se opravdu podívejte, je to velmi poučné. Indii kulturně a jazykově sjednotila Británie, což se tamním lidem zjevně nakonec vyplatilo. Obě území vedli místní lidé. Z nějakého důvodu je Indie relativně prosperující demokracií, a Afrika plná diktátorů, válek, genocidy, hromadného znásilňování a dalších "radostí". Osobně mám za to, že je to o obyvatelích. Srovnejte Němce, Italy, Turky, Jordánce a Zimbabwany v tom, jak jsou schopní zorganizovat správu své země. Vyjma jiných vlivů to může být dáno i biologicky. Obyvatelé subsaharské Afriky mají prokazatelně v populaci naprostou převahu evolučně starších variant genů MCPH1 a ASPM, které souvisejí s vývojem mozku. A pro ilustraci průměrná IQ podle zemí: Německo 102, Itálie 102, Turecko 90, Egypt 83, Indie 81 a Zimbabwe 66. Korelace s výší GNP je silná (i na širším vzorku dat). Samozřejmě IQ není jediný aspekt, který hraje roli.
http://en.wikipedia.org/wiki/Microcephalin
http://en.wikipedia.org/wiki/ASPM_(Gene)
http://en.wikipedia.org/wiki/IQ_and_the_Wealth_of_Nations

Ke zdravotnímu pojištění ještě jednou: v USA v roce 2007 bylo jen 15% obyvatel bez zdravotní pojištění po jeden den či déle. Tedy více než 85% obyvatel mělo zdravotní pojištění v průběhu roku, a pro jednoduchost můžeme předpokládat, že cca 85% má pojištění dnes. Vzhledem k tomu, že jde o oficiální údaje U.S. Census Bureau, lepší asi neseženete. Ilegálové byli zahrnuti, jejich počet jsem bral odhadnutý odjinud.

Jestli chcete slyšet i opačný názor, není na tom nic špatného. Jen to chce, abyste byl schopen posoudit to, co se dozvíte. Jinak budete vážně dumat, jestli Bůh stvořil svět za sedm dní, jak je psáno v bibli ;). Já osobně nevidím důvod, proč bych měl číst Blesk a Haló noviny, abych "slyšel názor druhé strany". Svoboda slova je v ČR na slušné úrovni, lepší to nikdy nebylo.

S radarem nemám nejmenší problém. Jsme členem NATO, spojenci USA, radar technicky ničemu nevadí. To, že obyvatelé brdských vesniček nebudou moci chodit do lesa do vojenského prostoru, kam ve skutečnosti nesmí už desítky let, mě fakt netrápí. To, že tito "hrdinové" mlčeli, když měli za humny ruskou posádku, a čile s Rusy kšeftovali, až asi také načouchli rudou barvou, a teď hlasitě křičí, mě už nepřekvapí. Odpor Ruska proti radaru chápu, protože jejich vzbouřená kolonie se nemá co rozhodovat sama za sebe. Můj názor je jasný: ČR není sféra ruského vlivu, radar to jen ještě lépe pojistí.

Lisabonská smlouva je právní zmetek. Obávám se ale, že Topolánek má pravdu, když tvrdí, že kdo nepodepíše, bude mimo klub. Ideální by bylo, kdyby v Německu smlouva neprošla Ústavním soudem, v ČR nebyla schválena, a v Irsku nedopadlo referendum - pak by se asi muselo znovu jednat o krátkém, funkčním a smysluplném dokumentu. Bohužel na to asi nedojde :(, a ČR bude muset ratifikovat, nebo z EU vystoupit (což opravdu není dobrý nápad).

Referendum jako forma přímé demokracie má řadu problémů.
- Lidé typicky nerozumí tomu, o čem hlasují, protože nemají kvalifikaci. Já neumím obsluhovat soustruh, vyrábět boty, ani malovat obrazy. Stejně tak se nevyznám nijak dobře v mezinárodní diplomacii, právu, udržování veřejného pořádku, stavbě přehrad a elektráren apod. Jsem schopný si alespoň dohledat informace, a rychle získat základní přehled, protože obojí patří k mé kvalifikaci. Jenže většina lidí neumí ani to. Na konci tedy hlasují stejně, jako při koupi pracího prášku: podle reklamy.
- Tyranie většiny. Většina si ráda odhlasuje, že vyvlastní komunisty, vybije židy, zvýší daně 10% nejbohatších apod. Není přípustné to legalizovat referendem.
- Lidé nedomýšlí. Za třetí trestný čin automaticky provaz, to by klidně mohlo projít referendem. Voliči by pak byli velmi překvapeni, kdyby na základě jejich vůle dostávali provaz lidé, kteří se jednou porvali, podruhé ukradli krabičku cigaret, a potřetí způsobili nehodu. Jenže Lojza nemá čas ani kapacitu přemýšlet nad důsledky svého rozhodnutí.
- Separability problem: http://en.wikipedia.org/wiki/Separability_problem

Osobně bych byl pro, aby hlas každého člověka měl váhu úměrnou tomu, kolik zaplatil na daních - klidně bych hlasoval přímo částkami. Když jsem do společné kasy přispěl 10x více, než soused, měl bych mít spravedlivě 10x větší hlas při rozhodování, co s těmi penězi udělat. Samozřejmě by každý měl mít nějaký minimální hlas, i pokud daně neplatil.

Českému zdravotnictví chybí koncepce proto, že jí nikdo nedostal šanci zavést. Opakuje se dokola ten samý kolotoč. Přijde nový ministr, řekne "no jo, ale nějaké nemocnice bude nutné zavřít", případně něco obdobně nepopulárního, pak lékaři a personál začnou stávkovat či jinak protestovat, a dotyčný odejde. A cyklus může zajít znovu. Vydrželo to skoro 20 let.

Proč myslíte, že Julínek nemá koncepci? Spíš je to o tom, že tu koncepci lidé neznají. Ono je to podobně složité, jako třeba rozhodování v energetice, a voliče to ve skutečnosti nezajímá. Plebs umí přečíst nadpis a perex v Blesku (nejčtenější noviny v ČR), víc od nich nečekejte. Lehký náčrt reformy (druhý link) má 97 stran, a to se do zpráv na Nově nevejde, ani když to rozkouskujete jako seriál Dallas.
http://www.reformazdravotnictvi.cz/
http://www.reformazdravotnictvi.cz/content/files/cz/Reforma/1_Publikace/CZ_publikace.pdf

Poplatek EUR 1 ve Francii? "Francie: Zdravotnictví financují veřejné pojišťovny. Za návštěvu u lékaře se platí přímo, obvykle 25-30 eur, pojišťovny vracejí až 70 procent částky. Stejně vrací u zubařů, o něco menší podíl u laboratoří. Doplatky za léky od 0 do 100 procent podle účinnosti a ceny. Za pobyt v nemocnici se vrací 80 procent ceny, pobyt přes měsíc je zadarmo. 85 procent Francouzů má soukromé připojištění na poplatky."
http://www.czech.cz/cz/zpravy/domaci/ceske-poplatky-u-lekare-jsou-nejtvrdsi-v-evrope/

Tolik k výši poplatků ve Francii - zaplatíte si návštěvu lékaře kompletně sám. Ten třicetikorunový poplatek je v ČR třeba proto, že Češi chodí k lékaři příliš 16x do roka, což je v Evropě rekord. Poplatek funguje, snížil počet návštěv u lékaře o 15%. Poplatek za recept zase má zabránit tomu, abyste kvůli Paralenu "zdarma" šel k lékaři, protože pak ten lék za pár korun vyjde na pár set korun (čas lékaře, zpracování receptu atd). Také to má omezit plýtvání léky, kterých se ročně vyhodí za 5 miliard Kč. Spolu s rušením těch nemocnic na každém rohu a koncentrací opravdu kvalitní péče v těch zbylých to je jednoznačně správná cesta. Není mi jasné, jakou alternativu nabízí ostatní, tedy vyjma zrušení poplatků :)

Pokud za prohrou ODS nestojí poplatky ve zdravotnictví, tak co potom? Mluvil jste o nějaké aroganci nebo čem, ale nic konkrétního jste vlastně neřekl.

  Ano, paranoia je standartní záležitost, i po roce 2001 :-D Třeba paranoický strach z iráckých ZHN (kde jsou?), anthraxu, který byl tak kvalitní že ho takový nedokázaly vyrobit ani americké vojenské laboratoře, nebo íránských raket, které by mohly doletět na jih Evropy, ovšem bez nákladu. S hlavicí by to zvládly tak maximálně do Turecka. na druhou stranu, ještě před dvěma lety byli v Británii ti, kdo varovali před policejním státem považováni za paranoiky, dnes je čím dál víc lidí začíná chápat. Akorát že jich je stále moc málo a už teď je pozdě na to aby mohli něco změnit. Takže ještě jednou ten 8086: šestnáctibitové registry (druhé generace osmibitových i šestnáctibitových mikroprocesorů) umožňovaly adresovat 64 KB paměti, DS se neměnil hlavně proto, že víc dat se obvykle na počátku osmdesátých najednou nezpracovávalo. On ten první IBM-PC ani víc paměti neměl ;-) (nemluvě o PC-Jr se 16 KB a infračervenou klávesnicí - nejhorší jaká kdy vznikla) Překrytím offsetu a segmentu vznikla dvacetibitová adresa, která stačila na 1 MB paměti. Proč je ale jejich vzájemný posun jen o čtyři bity, když už na osmibitových počítačích se při hw stránkování používalo osm? Tohle Intel rozhodně pořádně zprasil, ukázalo se to ještě před rozšířením 286tek. 68000 používal něco podobného, ale v Motorole trochu víc přemýšleli, Kromě toho že už v roce 1979 měli registry dvaatřicetibitové! Prostě jde o tu pouze dvacetibitovou adresu, která mohla (a měla) být už v té době čtyřiadvacetibitová, kromě jiného i kvůli dopředné kompatibilitě, ne jen zpětné s 8080.
  Každý program je jen pár řádek, z každé té řádky (no, možná kromě holého přiřazení) se volá jiných pár řádek v funkci nebo jiném zdrojovém souboru... A každých pár řádek se dá zkontrolovat, tak proč by to nešlo u celého kernelu i s knihovnami? Možná proto že to ještě nikomu nestálo za to, když většina z těch deseti milionů řádek jsou stejně jen komentáře :-D
  300 KB (kB snad radši ne) paměti těžko budete mít v přístroji, který pojede pět let v kuse na jednu lithiovou baterii. Psal jsem 8051, ten může adresovat 64 KB ROM + 64 KB RAM, neuvažujeme-li stránkování, a co takový PIC?. Kromě toho mi nepřijde zrovna skvělá myšlenka, že by řadič klávesnice jel v .NETu :) Zkuste si rozšroubovat nějakou starší, ve které je ještě poctivý brouk a ne jen plastová ďubka jako v digitálkách, a najít si podle čísla obvodu co je to tam vlastně za švába. Zrovna tak mě nenadchne představa že by v .NETu jel řadič DVD mechaniky nabo harddisku, abysme zůstali doma na stole. Navíc on ten původní UNIX fungoval ve 20 KB i s RAMdiskem, něco takového bych možná rozjel i na ZX-81 s RAMPackem :-D Prostě je pár milionů zařízení na kterých by mohl ten .NET běžet, a miliardy jiných do kterých je nedostane ani Ballmerovo povykování.
  Vámi navrhované programy bez smyček si dovedu představit tak leda na "programovatelné" kalkulačce, přičemž ty skutečně programovatelné (třeba TI-57 z roku 1977) smyčky umožňují. To byste se vrátil do doby Mark-1, s kilometrovým pruhem asi padesátistopé děrné pásky, na kterém byla celá sekvence instrukcí. Charles Babbage byl o sto let dříve podstatně dál! Zapátrejte v paměti, jaké základní stavební kameny kromě bloku v programování máme?
1) větvení
2) smyčka s testem na začátku
3) smyčka s testem na konci
  Bez smyčky bych nemohl řešit ani tu výjimku, že se pokouším číst neexistující soubor. Program by se nemohl vrátit zpět a požadovat jiné jméno, místo toho by musel pokračovat, tedy skončit, bez jakékoliv interakce s uživatelem, leda kromě "Sorry vole, error!" Tahle doba už je ale dávno pryč... (ač tomu některá chybová hlášení ve Windows moc nenasvědčují) K téhle problematice doporučuji knížku Stanislava Vejmoly Dialog s počítačem z roku 1989 - spousta skvělých příkladů řešených v BASICu.
  Už v tom GW-Basicu jsem po chybě mohl podle návratového kódu chyby zjistit co jí způsobilo a řešit jí selektivně pomocí CASE, ale potom takový kód byl ne dvakrát, ale možná desetkrát delší než když jsem před každou činností která mohla způsobit chybu nastavil, kde se má řešit. Prostě jsem se na to musel naučit myslet a hlídat si to, protože to za mě nedělal žádný automat. Možná je to důvod proč dnes svoje prográmky nepíšu jako prase a není pro mě problém ohlídat si návratovou hodnotu, a to si o sobě opravdu nemyslím že bych byl dobrý programátor. Když si řidič zvykne že jeho auto před překážkou automaticky zabrzdí... Co udělá .NET když budu do plného bufferu cpát další data? Bude nově příchozí ignorovat nebo přepíše ta stará? Každopádně o nějaká přijdu, nevidím výhodu proti C. A jestli mi funkce při otevření souboru vrací nenulový ukazatel na něj, je jeho testování mnohem jednodušší řešení než potřeba další funkce na odchycení chyby. Sice bude můj kód v jednom místě programu delší, ale na jiném místě zase hodně ušetřím. Je tohle příliš dlouhé? while(!(fr=fopen(zdroj,"rb")))zadatnazev(zdroj); Také smyčka, a když bude error mezi židlí a klávesnicí akorát odklepávat Enter, tak může být i nekonečná :-D
&bnsp; Bezúdržbové reaktory existují už desítky let, co třeba automatické majáky na ruském severním pobřeží které jednou roky bez doteku lidské ruky? Jsou i dostatečně bezpečné, dokud si nejaký sběrač kovů nevyrazí na lov s páčidlem. A tam je zakopaný pes, nejde o nebezpečnost jaderného zařízení jako takového, ale o materiály v něm použité. On samotný destilační přístroj vám také opici nezpůsobí, až to co z něj vykape :)
  Jistě, Binladin Group je běžná firma a bin Ladin family je běžná rodina :-D
  Pokud odejde kus paměti, typicky v něm bude kód. Tak to je otázka, docela dobře si dovedu představit situaci že všechen kód běží z cache L2, protože je prostě malý (co třeba server velký 514 bytů?), zatímco zpracovává stovky megabytů dat v paměti. Tak by to vlastně mělo správně být, že se to dneska dělá opačně - stomegabytový textový editor zpracovává pár kilobytů textu - je věc jiná. No ale budiž, ztratím část kódu, místo programu se začne v procesoru provádět smetí, a... Program vykoná nepovolenou operaci, načež ho operační systém poprávu odstřelí. Otázka je jestli bude za chodu schopný zjistit že zrovna v tomhle kousku paměti se dějí divné věci a dané stránky zakázat (adresní prostor je nesouvislý až v důsledku fragmentace paměti, třeba po nadměrném swapování, jinak není důvod nepřidělit souvislý blok).Takže opakuji, že jedna z výhod mikrokernelu je v tom, že je tak malý, že ho taková porucha pravděpodobněji nezasáhne. Nebo jeho soukromá data. Ze stejného důvodu se nebude odswapovávat, takže mrtvý disk ho také tolik neohrozí. Jistě, na jednouživatelském desktopu si BSOD při chybě disku můžete dovolit, ale myslíte si že by vám prošel na centrálním serveru velké banky, se kterým v každém okamžiku probíhají stovky transakcí? Tam se holt musí použít víc friendly řešení, které svojí neschopností nezlikviduje všechny ostatní data z nepoškozených částí systému, Prostě, zachránit při požáru co se dá, místo pobíhání s kanystrem benzínu.
  No, on mi ten Linux nevytuhnul, ale přituhnul, protože byl schopný s až několikaminutovou odezvou stále komunikovat. Holt místo dekorací oken, které se marně pokoušel načíst z disku, zůstávaly prázdné rámečky :-D Jenže to bylo jen GUI, zatímco jádro běželo (no dobře, lezlo po břiše) dál a z textové konzole se s ním dalo stále, i když dost pomalu, povídat. Měl jsem dost času na to, abych si uložil rozpracovaná data na jiný disk, a systém téměř normálně vypnul. Akorát některé programy při ukončování brečely že si nemůžou uložit nastavení, protože /home jsem měl na jiném oddílu stejného disku, ale to čert vem, data jsem už měl bezpečně uložená na tom funkčním. Osobně v tomhle průběhu proti BSOD vidím asi takový rozdíl, jako když letadlo po chcípnutí motoru nouzově přistane na poli přičemž cestující utrpí pár boulí, místo toho aby se okamžitě zřítilo kolmo k zemi a pozabíjelo všechny na palubě.
  Antivir nemusí mít práva admina, když mailový server bude běžet pod uživatelem mailserver a podobně, ještě tak firewall by mohl. To jako myslíte vážně, spouštět pod administrátorem jakékoli jiné programy (nedejbože hry!) než ty pro údržbu počítače? To je přesně opak toho co jsem psal, že root by mohl spustit jen programy z adresáře /root, a žádné jiné. Mám pocit že jsem kdysi četl o nějakém systému který to tak měl nastavené, ale nepamatuji si podrobnosti. Jestli opravdu používáte svůj počítač vámi popisovaným způsobem, vězte že do něj nemáte jen díry, ale celou dálniční síť! To už pak nezachrání ani deset antivirů. Já si dobře uvědomuji že Linux není stoprocentně bezpečný, ale vím že díky jeho "zastaralé" koncepci mají případné viry jen nepatrnou šanci v něm něco napáchat. Nebo uživatel má mít navíc právo zlikvidovat všechna (i cizí) data v počítači včetně operačního systému? Já jsem doufal že Microsoft už od dob DOSu tahle práva konečně trochu očesal ;-)
  Pokud bude mít jeden program soubor otevřený pro zápis, nic (kromě přístupových práv) nebrání ostatním programům v jeho čtení, pokud ho ten program nechce z nějakého důvodu skrýt, což byl i případ toho viru. Kromě toho ten soubor byl nezkopírovatelný, ne nečitelný, protože antivir (jak jste psal, obcházením systémových ochran včetně toho zámku) ten soubor otevřel, přečetl a virus odhalil. Nebo Windows při kopírování otevírá zdrojový soubor i pro zápis? ;-) A také v případě tohohle viru nešlo o nějakou databázi ale o nějaký .dll nebo snad dokonce .exe.
  Podle vás Palestinci žádnou zemi nemají, takže Palestina je neobydlené území které si může zabrat kdokoliv a vyhubit ty obtížné opice co se tam potulují? Neměl jste na mysli spíš Osmanskou říši než Otomanskou? Součástí tureckého impéria byla jednu chvíli i část Rakouska, takže Rakušáci podle tohoto vzoru také žádné území nemají? Izrael spravuje palestinské území stejně tak, jako svého času Německo spravovalo to naše, to že "Tři králové" dokázali zorganizovat atentát na Göringa v Berlíně sice není stoprocentně prokázané, ale historici o tom moc nepochybují. Václav Morávek byl tedy terorista stejně tak, jako třeba Jozef Gabčík a Jan Kubiš, partyzánka Zoja Kosmoděmjanská nebo literární Sandokan :-D Z pohledu okupanta je terorista samozřejmě každý kdo brání svou zem, na druhou stranu bych si ale dovolil trochu nepřesně ocitovat Winstona Churchilla: "Jestli se Němci vylodí v Jižní Anglii, použijeme plyn! Na svém území si můžeme dělat co chceme." Také bratři Mašínové byli teroristé, dneska s metálem, jenže na rozdíl od svého otce, který se podílel i na tom berlínském atentátu, to byli obyčejní vrazi. Stejně tak je terorista a vrah židovský fanatik, který v mešitě vystřílel do lidí pět zásobníků z Galilu.
  Když se jednou řekne že někde osady stát nebudou (jako třeba důl v indiánské rezervaci), tak tam osadníci nemají co kupovat půdu, jen jestli takový nákup neprobíhal podobně jako když indiánský náčelník prodal část území kmene za pár lahví whisky, případně před namířenými hlavněmi podepsal "smlouvu" otiskem palce. Tvrdíte že Když se řekne palestinec, všichni si představí teroristu... a když se tedy řekne žid, všichni si představí zlodějského lichváře? No, je určitě i dost takových, ale je to příliš zevšeobecňující. Většina Palestinců chce žít v míru, beze zbraní, nejlépe ve vlastní zemi. Tak jako Arabové pod tureckým bičem toužili po vlastním státě který měli slíbený od britské vlády za pomoc ve Velké válce proti Turkům. Ale jak Anglie dodržuje smlouvy jsme si mohli vzpomenout třeba při nedávném výročí Mnichovské zrady. Daladier si aspoň uvědomoval že je to jen odklad, zato v Anglii měl Hitler mnoho příznivců, i velmi vysoko postavených.
  Kromě toho se ukazuje že Palestinci, které izraelský režim tyranizuje, jsou ve skutečnosti původní Židé, kteří neutekli za lepším živobytím, ale zůstali ve své zemi a pod tlakem událostí přešli na Islám. Takže vlastně přivandrovalí pahebrejci hubí ty pravé (ne všichni, někteří mladí Izraelci odmítají sloužit v izraelské armádě, protože okupuje Palestinu), kteří jako jediní mají na území Palestiny nárok! Podobný paradox jako výsledek nedávného genetického průzkumu, který ukázal že polovina obyvatel Německa jsou Slované. To je rozhodně krutá rána pro vyšší rasu :-D
  Zabarikádování se funguje zatraceně dobře, podívejte se jakou péči věnují tréninku dobývání speciální jednotky. Nebo si pořiďte kuličkovku a s nějakou airsoftovou partou si to zkuste sám, budete se divit jak velkou přesilu je možné udržet. Čtyři hodiny mohl trvat ten závěrečný útok, směrodatné jsou pro mě v tomto případě zprávy nepříliš objektivní ČT které jsem sledoval, podle nichž mezi oblehnutím a konečným bombardováním uběhla pěkná řádka dní. Bohužel BBC se už dávno nedá věřit tak jako za Druhé světové války, i když pořád lepší než CNN. Srovnání amerických a britských médií: jak byly před pár lety ty mezinárodní řetězové manifestace proti válce v Iráku, tak v britských novinách byly titulky "Statisíce demonstrantů..." a v amerických "Tisíce demonstrantů..." :-P Je polopravda víc pravda nebo víc lež?
  Ale můžu dát jiný příklad obrany objektu: Waco, Texas, 1993. Původní záměr rychlé demonstrace síly ATF před televizními kamerami (operace se jmenovala Showtime) se změnil v téměř dvouměsíční obležení s účastí FBI, na jehož konci bylo osm desítek upálených Davidiánů včetně žen a dětí. Abych vám usnadnil přemýšlení, kdo chtěl odejít, ten mohl, vůdce sekty nikomu nebránil, všichni byli okamžitě zatčeni a později bez výjimky odsouzeni. To co tvrdila FBI, že požár založili Davidiáni, smetla dokonce i "vyšetřovací" komise ze stolu jako naprostý nesmysl, takže zbývají dvě možnosti. První je že použitý slzný plyn je ve vyšších koncentracích (a fakt tam s ním nešetřili) hořlavý, ale asi si dovedete představit co by udělal hořlavý plyn smíšený se vzduchem po zapálení výstřely. Takže zbývá druhá možnost... Ať to bylo zanedbání nebo úmysl, potrestán nebyl nikdo.
  Výsledkem bylo srovnání Waco 1993 - Varšavské ghetto 1943 a bombový útok Timothy McVeigha v Oklahoma City na druhé výročí masakru ve Waco. To se to krásně doplňuje. A nejen tohle, McVeigh až do popravy tvrdil že všechno naplánoval a provedl sám, přesto našli (a zavřeli) člověka který mu pomáhal výbušninu míchat, a podařilo se prokázat i jeho spojení s několika polovojenskými protivládními skupinami. Co že jsem to psal o 11. září a pilotech? ;-)
  Obchod s otroky v Africe spokojeně a nerušeně po staletí prováděli prováděli Arabové, než je z kšeftu vyštípali výbojnější Evropané a později Američané. Naštěstí ten pravidelný odlov stíhali Afričané vykompenzovat vyšší porodností, na rozdíl od Evropanů. To si vážně myslíte že nižší porodnost v Evropě je způsobená nižší dětskou úmrtností? Tak to bych vás rád upozornil na některá evropská etnika, která si s přemnožením rozhodně hlavu nedělají :-D Třeba kosovští Albánci! A podívejte se na jejich (pod)průměrné IQ.
  Kromě toho jako dlouholetý mensan velmi dobře vím že IQ je pouze číslo vyjadřující schopnost řešit testy IQ, a třeba v Evropě se v průběhu posledních desetiletí tohle číslo dost postatně zvýšilo. Takže třeba Asiaté v USA dosahují nadprůměrných výsledků, zatímco jejich pobratimové žijící v jejich domovině jsou na tom dost podrůměrně, to určitě nebude způsobené geny. Stejně tak jako hluboký propad českých školáků v posledních srovnávacích testech, proti minulým to je úplná katastrofa. Nedobrá vizitka pro české školství, a nejen pro něj.
  Také je sporné jestli HDP je závislý na vyšší inteligenci obyvatel, nebo jestli jejich lepší výsledky v testech IQ jsou způsobené důsledky vyššího HDP. Rozhodně nejnižší rozvodovost je u předškolních dětí, chcete-li operovat statistikou. Také by bylo zajímavé porovnávat kdo, a podle jaké stupnice ta průměrná IQ měřil, protože 130 v Evropě odpovídá 150 v USA. Ještě bych rád upozornil na výsledek G.W.Bushe - 91 bodů, zatímco jistý šimpanz dosáhl výsledku 94 bodů.
  Hm, kdekoliv v Africe něco funguje, je to díky kolonizaci. To je fakt, na severu Afriky to díky arabské kolonizaci fungovalo dobře :-) Pak přišli Britové, Francouzi, fungovalo to dobře... Pak odešli, přesněji byli vyhnáni, a místní nevěděli jak si mají vládnout. Podobný problém jako v Čechách :-( No samozřejmě že otroci se vybírají podle své prácechopnosti, na to velice rychle přišli už Španělé, že Indiáni ve zlatých dolech moc nevydrží. To Afričané byli jinačí materiál, zvlášť po té "dopravní selekci". Je velký rozdíl pracovat pod bičem otrokáře proti práci pod korejským managementem? Dneska ty biče mají sice jinou podobu, ale fungují podobně. I když bytí otrokem je velmi snadné a výhodné, pilný otrok má zajištěnou stravu a střechu nad hlavou, když je dostatečně schopný a loajální, tak se časem může dočkat i služebního postupu na dozorce. A ještě rád chválí svého vlastníka jak o něj pěkně pečuje. Je to o to jednodušší že otroci netouží po svobodě kterou neznají a nechápou, chtějí být pány otroků. Svět se mění, lidé zůstávají stejní! Jaký je rozdíl mezi vpádem Římanů a vpádem Američanů? Snad jen ten že Řím neměl letadla a jaderné zbraně. I když pan Däniken by to mohl vidět jinak. Jak by asi viděl to že od konce Druhé světové války vedly USA čtyřiadvacet nevyhlášených válek a bombardovaly území čtyřiceti států.
  V Bibli se píše že Bůh stvořil svět za šest dní, ne za sedm, tedy údernicky splnil plán na 116,7%. Ona i ta Darwinova evoluční teorie má určité mezery, ale rozhodně zní pravděpodobněji než pitvání adamova žebra a jeho transmutace v Evu, a Velký třesk byl Vatikánem přijat už v šedesátých letech (na rozdíl od Husa). Ovšem fanatičtí křesťanští fundamentalisté v USA si přesto vymysleli "Inteligent Design", který místo toho Darwina protlačují do škol. Ve kterém že to roce proběhl "Opičí proces"? A přesto i po osmi desetiletích za Darwina vyhazují učitele ze škol, v té bájné nejsvobodnější zemi na světě!
  Ano, mě zajímá i názor druhé strany, protože na rozdíl od vás si uvědomuji že jakékoliv jednostranné informace jsou zkreslené, ať už z jakýchkoliv příčin. Nehodlám kvůli tomu pročítat a porovnávat Main Kampf s Kapitálem, ale jeden zajímavý citát:
“Jsme Socialisté, jsme nepřátelé - smrtelní nepřátelé současného kapitalistického systému s jeho vykořisťováním ekonomicky slabých, s jeho nespravedlivými platy, s jeho nemorálním oceněním jednotlivců podle bohatství a peněz místo na základě zodpovědnosti a dosažených výsledků, a jsme rozhodní za každých okolností tento systém zničit!”
Adolf Hitler, v Berlíně, na 1. máje roku 1927
  Jenže už v té době kázal vodu a pil víno, nemám-li již pravdu? Samozřejmě že takovými řečičkami je snadné zblbnout masy, zvlášť přišla-li pár let na to Velká krize. Stejně se oblbují před každými volbami v tzv. zastupitelské demokracii, akorát že v těch posledních to ODS nějak nevyšlo. Přesto si dál jede ve svých kolejích a protlačuje svou (z)vůli proti vůli většiny občanů. Neboli: "Vláda nerozhoduje aritmeticky, ale konsensuálně." Vladimír (Iljič) Topolánek. Zajímavý člověk, jeden příklad z mnohých: "I když později uváděl, že ho z vojenského gymnázia vyloučili, ve skutečnosti ho absolvoval s vynikajícím prospěchem." (Wikipedie z jiného zdroje)
  Takže ještě jednou to Švýcarsko, zřejmě jste nepochopil princip referenda. Ten nespočívá v tom že si většina odhlasuje třeba to vybití Židů, ale v tom že rozhodují která ze dvou možností předložených parlamentem je pro ně ta přijatelnější. Takže pokud švýcarský parlament navrhne vybití Židů, voliči rozhodují jestli se to uzákoní nebo ne. Kolik referend bylo u nás? O rozbití Česko-Slovenska v rozporu s Ústavou nebylo, protože by přinejmenším v Čechách neprošlo. Ale ono stačilo kdyby bylo na Slovensku, jenže i tam byl výsledek dost pochybný. O vstupu do NATO nebylo, protože výsledek také nebyl zdaleka jistý (NATO - na co?). Bylo o vstupu do EU, po masivní mediální kampani a hromadách slibů, které se ale zatím nějak nesplnily, spíš se plní moje prohlášení z té doby že tu EU ještě pěkně zaplatíme :-D Teď by mělo být o Lisabonské smlouvě, tedy o podvodu bruselských úředníků na všechny obyvatele Evropy, ale nebude z několika zřejmých příčin. Podobně nebude o radaru, protože jeho výsledek je předem známý, ale pro naše vládnoucí kolaboranty nepřijatelný. Je to dobrý příklad arogance moci? Další si dokážete dohledat sám. Ty poplatky nebyly příčinou volební prohry, ale ODS tím dala Socanům do ruky pořádnou hůl, kterou je tlučou hlava nehlava a budou tlouct ještě dlouho. A škoda rány která padne vedle! A třeba za zabití člověka při nehodě způsobené pod vlivem alkoholu bych ten provaz v referendu také odhlasoval, podívejte se lépe na vaše oblíbené statistiky.
  Apropos radar v Brdech, unikly vám zprávy odborníků o jeho skutečné funkci, nebo pouze pohlcujete a reprodukujete bláboly našich spindoktorů včetně křivohubého (nejen hubou, i charakterem) agenta CIA Vondry? "Láska k Sovětskému svazu je nejvyšší forma lásky" - tohle tvrdil soudruh Milan Hejl, vysoký funkcionář KSČ na FF UK, dnes velký propagátor radaru, kteroužto zakázku jeho firma dostala od nadporučíka Topolánka, který v normalizační temnotě let sedmdesátých o sobotách dobrovolně besedoval o internacionální bratrské pomoci a snil o útoku na Paříž v sovětském tanku. Copak jsem to minule psal o rudých sv!ních? Ale k věci, onen radar je součástí Systému národní protiraketové obrany, to je oficiální název, nikde není řeč o nějakém NATO nebo snad dokonce o naší ochraně. Jediným účelem toho radaru je zajistit USA absolutní vojenskou převahu proti Rusku a dalším možným budoucím protivníkům/cílům, která je podmínkou pro "preventivní" jaderný útok. Ale ještě jedno hezké přirovnání pro objasnění: Stojí proti sobě dva rytíři s meči, navzájem se drží v šachu. Pak si jeden z nich v rozporu s dohodou (to si dohledejte sám, máte na to kvalifikaci) začne oblékat brnění. Myslíte si že se i s takovou výhodou bude chovat rytířsky? Ani jeden ani druhý, to se můžete spolehnout. Kromě toho, každý historický šermíř vám vysvětlí že štít není zdaleka jen obranná zbraň, ale naopak velmi těžko odrazitelná útočná. Nepřál bych vám s ním dostat do hlavy. Tolik k mému NE radaru.
  Na co si vlastně v těch Brdech stěžují, třeba jim tam zanedlouho budou létat pečení holubi, když ne do úst, tak padat na dvorky jejich neprodejných domů. Mrkněte se do učebnice fyziky a zkuste si spočítat jaká energie je potřeba k zjištění startující rakety na 6000 km, přičemž jde o pulsní, nikoliv jmenovitý výkon. Příklad, svítivá dioda, 1 W, nic neobvyklého. Při stálém příkonu 1 W jde o celkem bezpečnou hračku, dá se s tím v noci posvítit na schody. Pak si k tomu přidám nějakou řídící elektroniku která mi stokrát za sekundu na jednu tisícinu sekundy do té diody napumpuje 10 W (běžná věc třeba u dálkových ovládání, jen s mnohem nižší úrovní), a světlo usměrním do paprsku. Je to víc než dost na to, abych vám touhle hračkou spolehlivě ugriloval sítnici v obou očích minimálně na několik metrů. Začínáte to chápat? A takhle bude ten radar fungovat v oblasti s velmi hustou leteckou dopravou!
  Hlasování podle odvedených daní je rozhodně zajímavá myšlenka, hlavně pro bohatou menšinu (nebylo to tu už v historii náhodou?). Tedy pokud ti bohatí také náhodou platí daně :-D Ono je pro ně leckdy levnější si pár poslanců koupit, totiž sponzorovat tu správnou stranu. Nebo obě, viz Ďuričko. Mimochodem, co říkáte domácímu vězení za zpronevěru padesáti miliard (zatím hrubý odhad) dolarů? Kdyby to bylo jen padesát tisíc, tak by seděl v cele natotata. Akorát takovéhle kastovní hlasování podle daní (nebo radši příjmů?) je v příkrém rozporu i s tou Biblí, ve které Ježíš prohlašuje že všichni lidé jsou si rovni (a někteří rovnější, viz Orwell), nejen s naší Ústavou, která by tu rovnost přinejmenším před zákonem měla zajišťovat. Kromě toho v tom našem volebním hlasování nejde o to co se s těmi penězi udělá (na to by muselo být referendum) ale o to že máme vybrat ty, kteří je budou příští čtyři roky rozkrádat. A ještě bych si dovolil ocitovat dialog z jedné britské párty starý hodně přes století:
Fabrikant: V mé továrně živím sto lidí."
Spisovatel: To je omyl pane, těch sto lidí živí vás!"
  Kdo si myslíte že by měl mít větší váhu hlasu? Dělník (nebo zemědělec) který prací svých rukou vytváří skutečné hodnoty, nebo burzovní makléř který spekulacemi okrádá druhé? Vytvořil jste v životě něco rukama? Případně aspoň hlavou, protože dělník sice lokomotivu postaví, ale nevymyslí, a naopak, inženýr jí vymyslí, ale těžko bude sám na soustruhu obrábět hřídele a vylévat oka ojnic bronzí... To je ta pracující inteligence, ale nepatří do ní různí kšeftaři, ukecaní experti ani politici, kteří naopak nejvíc plodů práce shrábnou pro sebe. Já se soustruhem zacházet umím, stejně jako udělat pár pevnostních výpočtů, a není pro mě ani problém si na to napsat program abych si ušetřil práci.
  Reforem by tenhle stát potřeboval celou spoustu, nejen ve zdravotnictví, jenže jediná koncepce na kterou se ODS za celou dobu své existence zmohla je "všechno zprivatizovat", když to nejde zprivatizovat tak zničit a peníze přelít/ulít jinam ("Dám Poldovku za korunu tomu, kdo jí zlikviduje." polistopadový ministr průmyslu Dlouhý, předlistopadový šéf KSČ v Prognostickém ústavu). Ona by nakonec vlastně jen jedna nemocnice ve státě stačila, aspoň by se ušetřilo, ne? To je stejný nesmysl jako onen legendární Úřad pro boj s byrokracií. A se stávkováním Francouzi vydrželi víc jak sto let, ne jen těch našich ubohých necelých dvacet, když není referendum, tak občané jinou možnost jak vyjádřit svůj nesouhlas než stávku nemají. Kdo na to nejvíc doplácí? Nejsou to zrovna ti kterých podnikání ODS tak velkohubě (a obvykle jen hubou, zeptejte se jich, já jich znám dost) podporuje? Placení u lékaře a proplácení zdravotní pojišťovnou přímo občanům byl jeden z návrhů, jenže v naší Ústavě je stále ještě uzákoněná bezplatná zdravotní péče. Nezačneme tu reformu odsud? Podle našeho amerického vzoru: "Dejte mi pokoj s Ústavou, je to jen cár papíru!" G.W.Bush. A třeba já chodím k lékaři méně než jednou do roka, tak proč bych měl platit nějaký "regulační" poplatek?
  Takže říkáte že 85% Američanů mělo zdravotní pojištění a 85% Francouzů si pořídilo ještě připojištění? Zdá se že to stávkování není tak špatná věc, když si ve Fracii to připojištění můžou dovolit, zatímco v USA lidé s diplomem z college (oni tomu v Americe říkají vysoká škola :-D) prosí o místo rozhrabávače odpadků na skládce :-D Devět a půl dolaru na hodinu, desetihodinová pracovní doba, celoroční práce venku, 136 zájemců na tři volná místa. Ale u nás naštěstí krize není, jenom se trochu omezil růst, podle Kalouska. Ať to vykládá těm tisícům propuštěných!
  P.S. Licence GPL omezuje omezování druhých, takže ochraňuje jejich svobodu. Každý zákon je omezující, třeba zákaz obchodu s otroky dost podstatně omezil svobody otrokářů :-D Nebo jsou podle vás policisté zločinci, když po řidiče postihují za nedodržování dopravních předpisů?

Válka v Iráku byla špatně zdůvodněná. Na rozdíl od řady jiných lidí si ale nemyslím, že by pánové v USA šli do války s vědomím toho, že zbraně hromadného ničení nenajdou. Kdyby to věděli, krmili by veřejnost místo toho hrůzami, které Saddám prováděl na svých otrocích. Stejně tak si myslím, že sesadit krvavého diktátora jeho stylu není špatný nápad, jen je otázka, jestli to mají amíci platit ze svých daní. Íránské rakety se dostanou najih Evropy s konvenční hlavicí, s jadernou by jim to pravda zatím nešlo. Ale protože Írán vyslal první testovací satelit (byť testv podstatě selhal), lze se obávat rychlého pokroku.

Jak říkám, segmentové adresování nemá vztah ke stránkování.

Můžete zkontrolovat pár řádek, ale těžko pár desítek milionů řádek. Stejně tak není problém projít s mikroskopem jednotlivě pár zrníček písku, ale procházet jednotlivě zrníčka náklaďáku písku není dobrý nápad.

Samozřejmě existuje a bude existovat řada zařízení, pro které .NET nelze použít. To ovšem nesnižuje jeho přínos u zařízení, u kterých ho použít lze. S footprintem 300kB je totiž zařízení, kde .NET použít lze, veliká spousta. Navíc jak jsem psal, při překladu .NETu do strojáku je footprint naprosto minimální, a těch pár set kB pak tvoří jen knihovny (které můžete a nemusíte mít).

Já nenavrhuji programy bez smyček. Uvedl jsem triviální příklad, kdy lze ověřit, že se program nezacyklí. Podobným příkladem je situace, kdy kód používá pouze cyklus for-each (cyklus pro každý prvek kolekce), a nepřidává položky do kolekce, kterou prochází. Zaručit lze celou řadu věcí, ovšem pouze v managed prostředí.

Co udělá .NET když budu do plného bufferu cpát další data? To záleží, jaký buffer máte na mysli. Typicky by mělo dojít k výjimce.

Argument s tím, že se autoři kódu budou spoléhat na vlastnosti managed prostředí (.NETu), a kód tedy bude horší, vám neberu. Dnešní stav SW průmyslu jenaprosto hrozný, a to u všech firem. Jen počty identifikovaných bezpečnostních problémů kódu jsou do desítek či stovek tisíc ročně, nemluvě o chybách s dopadem na funkci a stabilitu SW. Je urgentně nutné něco udělat, a procházení kódu ani větší odpovědnost autorů kódu to opravdu nevyřeší. Lidé dělají chyby, a když jde o miliony řádek kódu, tak v nich nutně musí být hromada chyb. Otázka je, jak z toho chybného kódu postavit něco, co buď funguje, nebo u čeho jsme schopni zjistit, že a proč to nefunguje, než to dáme lidem k užívání. Na tohle je managed code odpovědí.

Ty popsané bezúdržbové reaktory používají palivo zatavené v kuličkách, a považují se za relativně bezpečné i v případě jejich rozebrání.

S tím mikrokernelem jsem už psal, že to vidíte dost nereálně. Zotavení systému z poruchy paměti je třeba řešit úplně jinak. Například tak, že máte paměť dvojmo, a v případě poruchy jednoho modulu prostě přesunete obsah paměti do jiného modulu, který je nadále zálohovaný. Rozhodně není řešením spoléhat na to, že to systém či aplikace rozdýchají. Totéž s diskem. Windows sice nejdou do BSOD do poruše disku na kterém není systém ani swap, ale to neznamená, že se tak lze jistit proti selhání disků. Jakýkoliv produktivní server (včetně toho fiktivního centrálního serveru banky) musí bých chráněný RAID1 (dva synchronizované disky se shodným obsahem) nebo RAID5 (složitější na vysvětlení). Typicky se používají externí disková pole SAN, připojená přes zálohované optické spojení. Když dojde k selhání disku, systém prostě pokračuje v práci na tom disku, který je v pořádku. SAN alokuje jiný připravený disk, a na něj začne kopírovat data z toho zdravého disku, aby byla data vždy na několika discích najednou. Spoléhat na to, že pojede malý kus kernelu i poté, co odejde správně vybraný disk, by bylo úplně na nic.

Antivir musí mít práva roota. Virus může použít nějakou díru v systému, která mu umožní se stát rootem. Vy o dva dny později dodanete definice toho viru, ale už hyo nikdy nezjistíte, protože virus běžící pod rootem z uživatelského účtu v principu nezjistíte.

Svůj počítač používám rozumným způsobem. Rozhodněnikomu nedoporučuji jethry pod administrátorem. Faktem ale je, že není důvod, proč by administrátor nemohl spouštět libovolnou aplikaci. Administrátor má mít více práv, než běžný uživatel, a ne méně. Co je to za administrátora, když ani nemůže spustit libovolný program?

Když ve Windows otevíráte soubor, můžete určit, jestli do něj ostatní aplikace mohou psát, nebo z něj číst. Takže ano, můžete jimzabránit ve čtení. Je to normální, v pořádku, a má to dobrý důvod (konzistenci dat).

Ano, Saudi Binladin Group je běžná firma, jako každá jiná. To, že jeden z členů rodiny, která má pár set členů, je zločinec, natom moc nemění.

Nikdo neříká, že Palestina je neobydlené území. Rakousko bylo založeno po rozpadu Raoiuska-Uherska v roce 1919 Treaty of Saint-Germain-en-Laye, a je nástupnickým státem Rakouska-Uherska. Izrael spravuje území Palestiny mimo vlastní stát Izrael stejně, jako ho před ním spravovali Jordánsko a Egypt, protože na daném území neexistuje žádný stát, který by správu území prováděl. Pánové palestinci totiž místo psaní ústavy a tvorby státu šli do války, kterou prohráli.

Stejně tak je terorista a vrah židovský fanatik, který v mešitě vystřílel do lidí pět zásobníků z Galilu - nedivím důvod zpochybňovat, že takový člověk je vrah, a dost možná terorista. Výjimkou bude například případ, kdy teroristé drží v té mešitě rukojmí, a dotyčný střelec dělá svou práci - zabíjí teroristy.

Počkejte, myslíte vážně, že by palestinci neměli mít právo prodávat izraelcům půdu, kterou legálně vlastní? Nebo že by izraelci neměli mít právo tu půdu kupovat? To snad nemyslíte vážně. To by bylo zásadní porušení jejich práv.

Palestinci mohou mít svůj stát, když se budou snažit. Bohužel je jim snaha dost cizí. Území, která mají na základě smluv vedoucích k vyhlášení jejich státu ve správě, mění ve slum a sídlo teroristů, kde žádná správa věcí veřejných nefunguje (s výjimkou rozkrádání rozvojových dotací). Nabídky na vytvoření státu tu byly, a palestinci je odmítli, protože usoudili, že je pro ně lepší teroristickými akcemi zlepšovat svoji vyjednávací pozici. Že to nefunguje, to by jim mohlo konečně dojít. V současné době se tradičně nejsou schopni dohodnout ani sami se sebou - Hamas bojuje s Fatahem, islámští radikálové z Al Kaidy bojují proti Hamasu, a všude je tam jen bordel a hnus.

Osobně jsem neviděl zprávy ČT ke Kusajovi a Ujadovi, ale nevidím důvod, proč by informace ČT z druhé či třetí ruky měly být lepší, než informace americké armády a BBC. Počty demonstrantů se určují k danému místu (v Berlíně demonstrovalo XYZ lidí), a bez uvedení kontextu nemá smysl čísla srovnávat. Faktem ale je, že pořadatelé uvádějí typicky o řád vyšší čísla, než policie :). A dalším faktem je, že novináři typicky nafotí těch 30 lidí tak, že to vypadá jako tisícihlavý dav.

Waco byla drsná věc, o tom žádná. Ovšem je celkem jedno, jestli bylo povolení k prohlídce vydané oprávněně. Faktem je, že ani neuprávněně vydané povolení k prohlídce nedává nikomu právo střílet na policajty. A McVeigh byl známý radikál, spojení s protivládními skupinami samo o sobě nic nedokazuje.

Nižší porodnost v Evropě souvisí s řadou věcí. Mezi jinými znalost antikoncepce, existence mentálního spojení "soulož bez ochrany vede k početí", a koncepty "dětem musím být schopen/schopna zajistit kvalitní život" a "naše země není nafukovací".

Výsledky IQ testů asiatů v USA mohou být dost dobře způsobené selekcí. Ano totiž do USA přichází dost asijských vysokoškolských studentů, a málo rybářů a zemědělců.

Rozdíl mezi tím být otrokem a pracovat pro jihokorejský management je v tom, že jako pracovník máte svá práva, a mimo jiné můžete odejít.

O referendu jsem hovořil jako o nástroji přímé demokracie,a psal jsem, proč to nefunguje. Navíc politici nemají povinnost přijímat rozhodnutí, jaké si voliči přejí. Voliči si přejí nižší daně, vyšší důchody a sociální dávky, vojenskou neutralitu a zároveň dobrou vojenskou ochranu země a zároveň nízké výdaje na armádu atd. A ajkkoliv mám k EU řadu výhrad, tak si myslím, žeje třeba být unitř, ne venku.

Zprávy pseudo-odborníků, kteří navíc nemají plný přístup k informacím, jsem četl. Ohledně NATO si můžete všimnout, že NATO nemá vlastní letadla, tanky, ani radary (a snadani budovu). Vše patří jednotlivým členským zemím. S radarem je to stejné. Trochu mě překvapuje, že když Írán a Severní Korea nepochybně vyvíjejí jaderné zbraně (Korea nyní na čas přestala, než jí zase amíci dodají dost potravin a nafty), tak někdo pochybuje o radaru. Navíc nevím, proč bychom jako člen NATO a spojenec USA neměli mít nějaký radar v Brdech. Ohledně bezpečnosti radaru budu lidem, kteří mají informace. Například pokud je stanovena nějaká bezletová zóna, tak musím věřit, je stanovena správně. Ohledně ceny nemovitostí v blízkosti radaru bych nebyl pesimistický. Ani vesničani nevěří, že jim radar zahumny uhrane krávu.

Hlasování podle odvedených daní je rovné a spravedlivé. Člověk A odvedl 10x více daní než člověk B, takže naprosto spravedlivě má 10x vyšší právo rozhodovat o tom, co s těmi penězi bude. Nebo vám připadá nějak spravedlivé, když zaplatíte hodně na daních, a pak disproporčně méně rozhodujete, co s těmi penězi? Rovnost před zákonem rovněž není takovým principem nijak narušena.

Pokud ten dělník není spokojený, ať jde zkusit dělat makléře. Problém je v tom, že na to ten dělník nemá kvalifikaci. Neví nic o ekonomii, takže vůbec nechápe, k čemu ty akcie jsou, natož proč by se s nimi mělo obchodovat. Takže mu nezbývá, než zůstat u toho soustruhu, se kterým se během pár týdnů naučí dělat i ten makléř.

Privatizace zjevně funguje. Ekonomické pravidlo číslo nula říká, že cokoliv dělá stát, dělá to neefektivně. Je to věcí motivace. Stát nemá důvod dělat věci dobře. Pokud odvede takovou službu, aby lidé nevypálili úřad, tak je už všechno jedno. Nejvýše za 4 roky pár lidí zaškrtne ve volbách políčko B místo A, a úředník zůstane. A samozřejmě výběr managementu a jeho odměny. Vybírají se takoví lidé, kteří mají "zásluhy", a hlavně nikomu nevadí. A platí je o řád méně,než v soukromých firmách. Copak čekáte?

Jedna nemocnice ve státě by zjevně nestačila. To, že zdravotnických zařízení je nadbytek, je zjevné, a je to závěr mnoha šetření. Pořád jste mi neřekl, jak byste řešil ten hrozivý průměrný počet návštěv u lékaře, když ne regulačním poplatkem (který prokazatelně funguje). Změna ústavy není reálná, protože to není populární. KSČDDS má v programu zdravotnictví zdarma. V případě ČSSD proto, že to vyšlo jako populární v průzkumech.

Francie je země s velikým problémem, kde léta vládne socialismus. Až se problémy Francie budou stupňovat (například se nezaměstnanost mládeže zvýší nad současných hrozivých 20%, a mládež bude zapalovat více než těch 450 aut za noc (průměr při nepokojích v roce 2005), možná si uvědomí, že sázka na socialismus byla chyba.

GPL omezuje svobodu toho, kdo kód používá. Když použiji GPL kód ve své aplikaci, a nedám kód k dispozici, nikoho tím neomezuji. Původní GPL kód je totiž dále k dispozici každému, kdo má zájem, a jediné, co já můžu udělat, je neposkytnout *svůj vlastní* kód. Pokud mě někdo nutí uvolnit *můj vlastní* kód, neříkám tomu svoboda. Svobodná licence je BSD, ale určitě ne GPL.

S tím živením stovky lidí... Když se jim to nelíbí, ať jdou jinam. Vždyť se dělníci mohou složit na vlastní soustruhy, a založit si družstvo. Problém je, že se nejsou schopni zorganizovat, a zatím co ředitel továrny může na soustruhu pracovat po krátkém zaškolení, typický dělník nemůže fabriku řídit nikdy.

O náboženství diskutujeme tady:
http://www.root.cz/zpravicky/ve-velke-britanii-je-cenzurovana-wikipedie/

  Stránkování paměti, tak jak jej provádějí dnešní počítače, nemá kromě názvu nic společného se stránkováním, které se používalo na osmibitových počítačích, nebo jako byla na 286 zoufalá berlička LIM EMS. Jde o dvě úplně odlišné věci. Právě to původní otevírání stránek v jednom a tomtéž okně paměti (zkuste si 80 KB Didaktik, nebo ruský Pentagon) nahradilo u 8086 segmentové adresování, místo pomocného hardware se prostě zabudovalo pár pomocných registrů do procesoru. Bohužel to v Intelu vyřešili stejně blbě jako dělení v Pentiu :-D
  Na přebírání náklaďáku písku bych si sám rozhodně netroufl, kouzlo počítače je v tom že může ta zrnka skutečně brát jedno po druhém a prohlédnout je úplně všechna. Horší to bude s vazbami mezi nimi, protože ty všechny prověřit nemůže, u skutečně velkého programu by mu to trvalo déle než trvá náš Vesmír, a čekat tak dlouho s uvedením do prodeje si nemůže dovolit ani Microsoft. Tím se zase dostáváme téměř na začátek téhle diskuze. Ve stejném příspěvku jsem psal také o používání práv správce na běžnou činnost, tím bylo myšleno i hraní her!
  Managed prostředí je zase jen další berlička pro lemply, kteří nejsou schopní dodržovat zásady bezpečného psaní programů, chrání je před jejich vlastní blbostí a leností. Ale nebude to fungovat stejně jako každý předchozí krok ve vývoji metodiky programování? Assembler - makrokódy - procedurální jazyky - strukturované programování - objektové... Už to tu opakuji poněkolikáté. Každý další schůdek na téhle cestě má pokaždé tu samou funkci: umožnit napsat větší a složitější programy rychleji a s menším počtem chyb. Jenže jí pokaždé splní jen do určité míry, vždycky se to trochu zvrtne ;-) Prostě tohle samo o sobě nestačí, stejně jako dříve nebo později nebude stačit ani ten .NET.
  Takže jak jsem napsal minule, co se stane když si řidič zvykne že jeho auto samo zastaví před překážkou? Ono to třeba bude perfektně fungovat ve městě, ale dřít nebo později z toho města někdo vyjede a bude se strašně divit že se omotal kolem hrušky :-/ Tak jako se nedávno v Microsoftu dost divili že několik generací Windowsu se dá napadnou přes Wordpad dokumentem ve formátu Word97. Vistě to samozřejmě nehrozí, ale jen proto že v ní ten Wordpad soubory DOC neumí (nesmí) otevřít :-D Ne že by to nebyl pořád ten samý program se stejným kódem z konce osmdesátých let, jen z něj redmodští vyhodili pár příliš často používaných funkcí, kvůli kterým lidé nemuseli kupovat celý MS Office, když občas chtěli napsat lépe vypadající dopis. Ano, teď se to řeší tak, že se do počítače (který koupíte bez instalačních médií) předinstaluje MS Office na zkušební dobu, a zoufalci kteří najednou nemůžou pracovat se svými daty si ho pak koupí. Jenže je dost takových co to neudělají, pár lidí z mého okolí tohle tak naštvalo že chtěli rovnou Open Office, který už znali z doslechu. No, zrovna vyšla trojka v češtině... Zbytek vystačí třeba s Abiwordem. Právě tihle lidé jsou na dobré cestě k Linuxu, některé z nich už drží jen nějaká oblíbená hra, ale uvidíme časem. Třeba je nějaký šikulka virus přesvědčí :-D Já jsem na Linux přešel kvůli jeho nesrovnatelně vyšší bezpečnosti při používání Internetu.
  Takže při přeplnění bufferu .NET skočí na výjimku. A co mi brání si ten buffer v C udělat jako strukturu a výjimku si ohlídat sám? Jak jsem říkal, když budu chtít bezpečný strcpy(), napíšu si ho, nebo celou knihovnu funkcí potřebných pro konkrétní program. Vtip je v tom že to C můžu použít i na tom 8051, na kterém se mi potom výsledný program, stejně bezpečný jako v .NETu, vejde do 8 KB zabudované EPROM! A když nebudu opravdu nutně potřebovat větší RAM, můžu vystačit se zabudovanými 128 B. Na mikrovlnku nebo pračku mi to bude stačit bohatě, na přehrávěč MP3 bych použil spíš AVR, kde to ale bude vypadat podobně a na pár hodin hudby musí stačit jeden AAA monočlánek. S .NETem a příslušným hardwarem by to utáhl pár minut, není to trochu plýtvání v době energetické krize? :-D
  S palivem zataveným v kuličkách si kutil snadno poradí, mnohem větší nebezpečí ale znamenají lovci kovů, protože tohle by mělo nesrovnatelně horší následky než cihla v bedně s papírem. Jediný možný bezpečný způsob použití jaderných materiálů je ten, že se prostě nesmí dostat mimo "managed prostředí"! Takový nukleární .NET ;-)
  Co se triviálních případů týče, jsou jich plné učebnice, a skutečné programy jsou zase plné chyb. Na tohle lépe než já odpoví klasický text Eda Posta: "Když jsem opustil školu, myslel jsem si, že jsem nejlepším programátorem na světě. Uměl jsem psát nedostižné tic-tac-toe programy, používat 5 různých programovacích jazyků a psát programy o 1000 řádcích, které pracovaly. (Skutečně!!) Pak jsem přišel do skutečného světa. Mým prvým úkolem bylo přečíst si program ve FORTRANU, který měl 200000 řádků, porozumět mu, a pak ho 2x urychlit." K tomu se prostě nedá nic dodat. Ad příkaz GOTO, je v C, je v Pascalu, tak se ptám: jestlipak bych ho našel v C#? A co s ním provede .NET? Ne že bych ho měl v úmyslu používat, zatím jsem se bez něj mimo BASIC vždycky obešel.
  Minix je jediný mikrokernelový systém který jsem navíc (v rámci sebevzdělání) používal jen kratší dobu, takže s ním nemám zdaleka tolik zkušeností jako s Linuxem nebo mnoha generacemi Windoze. To co píšu je můj názor jak by operační systém mohl/měl fungovat, nevztahuje se to zdaleka jen k mikrokernelu, u kterého jako velkou výhodu uvádím právě to, že mrňavé jádro se bude poruše hůře trefovat :-P Plus pár dalších věcí, nemá smysl je opakovat, stejně jako to že nepojede kus mikrokernelu ale celý, anžto se spíš vejde do jedné nepoškozené stránky paměti. Paměť dvojmo se zase spíš uvidí na tom bankovním serveru než na desktopu, takže tohle řešení nezabrání BSOD, na rozdíl od podobných vymyšleností si ten RAID (mám celkem dost slušnou představu co to je a jak různé typy fungují) není problém pořídit domů. Ale jak si s ním poradí Windows když mají problémy i s jedním diskem?
  Zrovna včera jsem strávil jedenáct hodin zprovozněním počítače u známého. Jednoho večera ho normálně vypnul, druhý den ráno už nenaběhl. Ve starých W98 bych to měl spravené za pár minut příkazem scanreg, v XP se nedalo použít vůbec nic, protože nebyly schopné najet ani do nouzového režimu. Obnovení systému samozřejmě nebylo možné, protože nebylo z čeho, zjistit příčinu z popisu v modré smrti bych mohl leda kdybych byl Číslo 5, protože ta tam problikla tak na desetinu sekundy a následoval okamžitý restart. Takže co s tím? Tady ta vaše rada dost těžce nefunguje.
  Naštětí jsem měl po ruce dva základní nástroje, digitální foťák a CD se Slaxem, takže asi na čtyřicátý pokus se mi ten blik podařilo vyfotit (schválně, víte jak velkou prodlevu má váš foťák mezi stisknutím spouště a sejmutím snímku?) a zjistit že je UNMOUNTABLE_BOOT_VOLUME. Hm, Slax ho mountnul bez problémů :-D Veškeré pokusy jako FIXMBR a další nástroje z instalačního CD selhaly, přesněji neměly žádný účinek, opravit souborový systém nebylo čím, leda formátovat. Jenže předtím jsem (pomocí toho Slaxu) musel okopírovat 50 GB dat na druhý disk. Přitom jsem zjistil zajímavou věc, tenhle se mi, na rozdíl od systémového, nechtěl mountovat, protože byl stále používaný! Prostě si ho Windows před vypnutím nějak zapomněl odhlásit. Naštěstí u příkazu mount existuje parametr -o force který tuhle chybu umí opravit, takže se mohlo vesele kopírovat. Pro upřesnění situace: systémový 80 GB IDE, datový 400 GB SATA.
  Další problém byl ten že systém jsme nemohli přeinstalovat, protože ten známý je samozřejmě ještě větší bordelář než já a nemohl najít ovladače k základní desce (AMD64 obložené NVIDIí). Na nějaké stahování z netu automaticky nespoléhám, setkal jsem se s počítačem kde bylo potřeba nainstalovat dva ovladače jen k tomu, abych se s XP na ten net vůbec připojil! (Ubuntu to zvládlo bez pípnutí na 105%, protože se rozběhlo v rozlišení které XP na téhle grafice vůbec neuměl) Nevím jestli si XP dokážou načíst ovladače ze staré instalace jako W98, ale okopírovat těch pár giga co zabíral adresář Windows už v celkovém objemu zachraňovaných dat nedělalo problém, řekl jsem si že to aspoň zkusím. Takže instalačka, jen tak pro zajímavost, nedokázala rozpoznat co je na tom disku za souborový systém, takže jsem si trochu pohrál s cfdiskem a prozkoušel pár typů FS, co to provede. Když jsem tam nastavil 87, instalačka objevila "Odolnost systému Windows XP", tímhle překladem jsem se fakt pobavil. Ale instalovat do něj nešlo, tak zrušit oddíl, vytvořit nový (proč to nechalo 8 MB nevyužitých? Linux je využít dokáže), zformátovat, a cvičná instalace jestli to pojede. Jelo ale dřelo.
  Ta instalace celého systému nebyla bez důvodu, protože už jsem párkrát zažil přenášení Windowsu z disku na disk a vím že si to nechají líbit jen někdy, takže jsem původní adresář Windows (opět Slaxem) nakopíroval pro jistotu do toho nového. Umíte vysvětlit proč do něj a ne do prázdného místa? Já pro to své soukromé vysvětlení mám, dá se odhadnout třeba z pozorování defragmentace a naší předchozí diskuze :-D Milé překvapení bylo že to fungovalo, takže znovu Slax a kopírování všech ostatních dat, hlavně Program Files, zase zpět. Vzhledem k tomu že z těch padesáti giga tenhle adresář zabíral tři čtvrtiny, bylo to určitě o dost rychlejší než všechny ty programy které používá ke své práci instalovat znovu. I tak jsem na tom strávil velmi dlouhé odpoledne a ještě delší večer a zkoukl při tom spoustu filmů, ale lepší než sedět další tři dny a instalovat...
  Viry dokáží využít i díry v antiviru, a přes ně se s právy roota dostat do systému :-D To bych mu je opravdu radši nedával. Kromě toho, kdyby pod rootem jelo jen jádro, zatímco všechny další služby by měly své virtuální uživatele s omezenými právy, měly by viry mnohem méně možností se do toho systému nabourat. S tím souvisí i ta práva roota, řekl bych že ta vaše formulace je dost nešťasná, podle mě administrátor nemá mít více práv než běžný uživatel, ale má mít vyšší oprávnění. To znamená že může měnit i jinak nedotknutelné soubory a spouštět svoje speciální programy, ale naopak v době kdy každá lama "administruje" svůj Winblows takovým způsobem že je méně chráněný než DOS by některé programy (nejen hry) prostě vůbec neměl mít možnost spustit. V ideálním případě by mohl spouštět jen ty skutečně systémové a žádné jiné. To by bylo také svého druhu "managed prostředí", ne?
  Naopak, jestliže jako root chci číst/kopírovat nějaký soubor, tak k tomu zřejmě mám dost vážný důvod, a systém by mi v tom, zámek nezámek, neměl bránit. Zvlášť když je ten systém tak neschopný že nedokázal zabránit viru v jeho nakažení ani antiviru (přes zámek) v jeho odhalení.
  Takže Binladin group je běžná firma a bin Ladin family je běžná rodina která má běžné obchodní vztahy s běžnou rodinou Bushových, jejíchž dva členové byli běžnými americkými prezidenty. Hm. Ale stejně tam vidím trochu rozdíl proti běžným podnikatelům Kočkovi a Ďuričkovi a jejich běžných vztazích s Paroubkem a Topolánkem.
  Na okupovaných nebo jinak obsazených územích se těžko píše nějaká ústava, viz příklad Jižní Osetie a její války za nezávislost, stejně jako Československa v roce 1968. Buďto lze sklonit hlavu (a držet hubu a krok jako Češi), nebo vzít zbraň a jít do boje, ona třeba ta Indie svojí nezávislost také nezískala tak úplně pokojnou cestou. Trvalo to desítky let a stálo tisíce životů. Co povíte třeba na "humanitární bombardování" demonstrací ve třicátých letech, při kterém britské letectvo místo bomb používalo pochytané rebely :-D Inu, vyšlo to podstatně levněji. Konflikt Hamas-Fatah v Palestině je o dost složitější než píšete, Hamas pod dohledem mezinárodních pozorovatelů vyhrál regulérní volby, zatímco Fatah stojí proti němu v roli rozvraceče podporovaného Spojenými státy. Taková opozice Palestině neprospěje, což ani není účelem. Jistě znáte heslo rozděl a panuj.
  Ale ne, rozhodně jsem neměl v úmyslu omezovat práva Palestinců, jestli vůbec nějaká mají, spíš jsem naznačoval že na palestinském území nemají izraelští osadníci co pohledávat, proto také občas izraelská armáda symbolicky bourá jejich osady a tím porušuje jejich právo na nabývání majetku ;-)
  Co se takzvané Al-Kajdy týká, dovolil bych si upozornit na výrok bývalého ministra zahraničí Robina Cooka, který prohlásil že nic takového neexistuje (a nebyl zdaleka první, ani nejvýše postavený), že je to jen propagandistický výmysl USA, nebo Zbigniewa Brzezinskiego, který americkému senátu řekl že že válka proti terorismu je "mýtickým historickým příběhem". Zrovna toho bych z náklonnosti k muslimům určitě nepodezříval. (To mi připomíná výrok smrtelného nepřítele husitů, kardinála a později papeže, Aenease Piccolominiho, ve kterém připouští že prostá husitská žena je daleko vzdělanější než italský biskup. To už je dobrý důvod k nepřátelství :-D) Takže další vysvětlení, tentokrát z britského Zamini, říká: "Al-Kaida, doslova "databáze", byl původně počítačový soubor se jmény tisíců mudžahedínů, najatých a cvičených CIA proti Rusku." Už těch vysvětlení znám celou řadu, asi je začnu sbírat jako vtipy o Chucku Norrisovi.
  To že o sobě kdejaká parta magorů prohlašuje že je odnož Al-Kajdy neznamená že to je pravda, stejně jako německá RAF - Frakce Rudé armády neměla s Rudou armádou kromě té hvězdy společného vůbec nic. Kromě toho, rozdíl mezi základnou a Základnou je právě takový, jako rozdíl mezi omladinou a Omladinou, věhlasnou to teroristickou organizací české mládeže z dob Rakousko-Uherska, pochopitelně neexistující. Ale na monstrproces to stačilo, žejo.
  Jestliže ČT hlásí že Saddámovi synové byli nalezeni a obklíčeni, a o dva týdny později halasně informuje o jejich "konečném vyřešení", může to být třeba z páté ruky, spočítat si to dovedu. Na rozdíl od americké armády, která si nedovedla spočítat že v Mogadišu dostane přes rypák, nebo že vyhrát bitvu neznamená vyhrát válku. Co do objektivity amerického zpravodajství si nedělám iluze, mohl bych se třeba zamýšlet nad fotkou na které si americký voják prohlíží díru ze které před chvílí vytáhli Saddáma, a za ním se na stromku pohupují datle, které v té době už měly být pár měsíců sklizené. Nebo že by to všechno bylo jinak? Stejně tak bych se mohl podivovat nad nahoru ohnutými okraji otvoru v podlaze po výbuchu v londýnském metru, nebo nad kráterem v betonu mezi kolejemi.
  Ano, židovský fanatik, který střílí v mešitě do ležících muslimů je terorista, kdyby někdo z těch muslimů tenkrát měl u sebe zbraň, mrtvých mohlo být mnohem méně. Stejně tak byl teroristický útok potopení Rainbow Warrioru francouzskou tajnou službou, stejně tak byl teroristický útok zničení nejmodernější továrny na léky v Africe americkými raketami, pod záminkou že by mohla vyrábět chemické zbraně. Obzvlášť o projevech státního terorizmu v dnešním světě by se dalo psát dlouho, takže jen pro příklad. Stejně tak McVeigh byl radikál až po tom co viděl vybombardované irácká vesnice plné mrtvých civilistů, ze Zálivu si přivezl vyznamenání za statečnost. Takovýchhle radikálů se z Iráku a Afghánistánu vrací zástupy, někteří skončí v paramilitárních spolcích, někteří v blázinci.
  Takhle to vidím já: nižší porodnost v Evropě je způsobená převážně vyšší životní úrovní v porovnání třeba s tou Afrikou, a z ní vyplývající leností se rozmnožovat. Plus pár dalších podružných vlivů. S antikoncepcí v Africe je to těžké, když si tam křesťanský (přesněji katolický) kněz dovolí svým ovečkám tvrdit že s kondomem dostanou AIDS a bez něj ne. A mentální spojení "soulož bez ochrany -> početí" v Evropě? Osobně znám holku co mámě říkala "Nejsem blbá" a porodila v šestnácti. Přitom dobře věděla že přerušovaná soulož není antikoncepce... A není to žádná menšina :-D A ty testy IQ se prováděly právě na amerických "vysokých" školách, takže by tam mohli být vyselektovaní inteligentnější jedinci z Asie stejně jako z Afriky, ale ti se obvykle nacházejí naopak na opačném konci žebříčku. Právě proto tyhle statistiky pocházejí ze sedmdesátých a osmdesátých let, protože od té doby jsou IQ testy rasistické a politicky nekorektní. Navíc v té době ještě většinou nešlo o nějaké vzdělávací turisty, ale spíš o domácí.
  Waco mělo být předváděcí akce bandy byrokratů (možná kvůli navýšení rozpočtu), která skončila hromadnou vraždou, nejde ani tak o záminku nebo legálnost povolení k prohlídce ale o to že to ATF šíleně zpackala od samého začátku. Jiné obležení - před pár lety se polská zásahová jednotka pár dní dobývala do domu, ve kterém sídlil nějaký zločinecký gang. Podrobnosti si už moc nepamatuji, akorát že ta akce začala a málem i skončila tím, že vlezli do zahrady a našli ... minové pole. Tomu říkám moment překvapení :-D
  Podle vás nefunguje referendum, protože voliči jsou tupci kteří ničemu nerozumí. Jo, to v převážné většině jsou. Ze stejného důvodu zase já tvrdím že nefunguje tzv. zastupitelská demokracie. A politici se nemusí řídit vůlí občanů, které stejně potřebují jen na to aby je jednou za pár let potvrdili v jejich funkcích... Tak na co ty volby vlastně jsou? Na nic, to v Bruselu pochopili už dávno, a proto tam nevládne banda přeplacených europoslanců ale nevolení a neodvolatelní úředníci, kteří mají absolutní moc a nulovou odpovědnost. Evropská unie je hezká myšlenka, ale v tomhle provedení rozhodně ne pro nás! Tady pravidlo minus jedna říká, cokoli dělá EU, dělá to ještě hůře než stát :) A k naší "neodvolatelné" vládě, pod smlouvou s občany si nepředstavuji "Tady to podepiš!" To je další příklad té arogance moci, o které jsem psal.
  Zprávy pseudoodborníků jsem také četl, a také jsem hned známému který tomu blábolu uvěřil a přišel s ním za mnou vysvětlil že jsou to nesmysly, když uviděl skutečná čísla, došlo mu to. Možná bych ten antiradarový pamflet ještě někde našel v mailu. Tolik k realitě a teď jinak: Aha, jediní skuteční odborníci kolem radarů jsou podle vás Klvaňa, Štětina a další placení demagogové s "plným" přístupem k (dez)informacím, kteří často tvrdí vyložené lži, odhalitelné i laikem. Podle mě jsou zase odborníci lidé kteří dokážou radar vyvinout a vědí jak ve skutečnosti funguje a co se kolem něj děje. Zjevně jste ten minulý příklad nepochopil, takže jeden konkrétní, možná tu příhodu dokonce znáte ale nedokázal jste si jí dát do souvislosti:
  Piloti MiGů-23 (a nejen jich) měli zákaz zapínat radar pod určitou minimální výškou, kvůli ohrožení lidí a zařízení na zemi. Samozřejmě že Čechům to nedalo, tak se domluvili že to otestují. Vytáhli letadlo na dráhu, namířili ho na vzdálený strom ke kterému byl přivázaný pes a pilot zapnul radar. Tušíte co se stalo? Pes lehnul a byl průser. Jenže ne kvůli zabitému psu, ale kvůli tomu že ten strom shořel! A to tenhle radar neměl ani zdaleka dosah rovný poloměru Zeměkoule. Tudíž bych se na místě těch vesničanů (kolikatisícová vesnice to je?) nebál ani tak o uhranutou krávu, jako spíš o děti. Znáte třeba termín elektromagnetický smog? Takže pro blondýny a policajty ještě jednou: Národní protiraketová obrana znamená obranu území USA, ne NATO nebo ČR, a to že jsme spojenec USA ještě neznamená že jim máme dělat kanonenfutr s radarem, stejně tak jako že naši vojáci mají krvácet v jejich vylhaných válkách. Také jde o to jaký jih Evropy myslíte, raketa vystřelená od Maku by se na bulharské nebo rumunské pobřeží možná doplazila, ale k nám je to ještě pořádný kus cesty, a taková Anglie, která by mohla být mnohem zajímavější cíl než ten náš "středoevropský kráter" je daleko za zenitem i pro velmi zdokonalené íránské rakety. On je totiž dost velký technický rozdíl mezi raketami s doletem 300 a 3000 kilometrů, to není jen o velikosti nádrží. Na střední jsem takhle učitele dostal s výkresem hřídele palivového čerpadla z rakety V2, když jsem mu řekl že ta součást má životnost sedmdesát sekund. On to po krátkém objasnění rychle pochopil, i když zrovna o raketách toho moc nevěděl.
  "Světové mínění je převážně proti útoku na Irák a 80% populace dvaadvaceti evropských zemí je proti této válce." Ale co znamená tvrzení nějakého Gallupova ústavu proti svatým slovům Bílého domu, že? (Jestlipak ho na jaře natřou na černo? :-D) Pánové v USA šli do útoku na Irák ne s vědomím, ale s neochvějnou vírou že tam nějaké ZHN najdou. O jejich zaslepenosti svědčí i fakt, že nepočítali s opačnou možností a nebyli schopní tam nějaké dovézt a naaranžovat jejich nalezení. A ta Saddámova zvěrstva? Srovnejte si je se zvěrstvy v Abu Ghraibu, hned první řádek na Wiki: "...abuse, torture, sodomy and homicide of prisoners..." Vraždění Kurdů? Proč by nemohl Saddám, když můžou Turci? Věznění opozice? Je to snad v Gruzii lepší? Ale no tak, vážně jste tak naivní nebo se vám nepodařilo dohledat informace přes cenzurované připojení od Vodafonu? Zkuste si rozšířit obzory třeba filmem The Power of Nightmares, který pár věcí docela slušně objasňuje. A tentokrát ho nenatočil nějaký Moore, ale trochu (hlavně pro vás) věrohodnější BBC.
  Írán má jako každý stát právo na vlastní jaderný program, to ale automaticky neznamená že vyvíjí jaderné zbraně. Spíš by mě napadal jeden jaderný reaktor poblíž Prahy, který by výrobu materiálů použitelných v atomové bombě už pár desetiletí umožňoval! Tvrdí snad proto někdo o České republice že vyvíjí jaderné zbraně?
  Jako pracovník v Korejci vlastněné továrně nemáte ani právo odejít na záchod, pokud vás na vašem místě u pásu nemá kdo nahradit. Zato si budete dávat pravidelnou rozcvičku. Zkuste si tam cvičně pár měsíců pracovat... Jistě, máte právo odejít, za bránou čeká pět dalších - zajímavé je že to uslyšíte hlavně ve firmách, které nové pracovníky hledají dost usilovně a často marně :-D Možná že byste se dokázal zaučit u soustruhu a upichovat hřídelky z kulatiny, ale myslíte že byste po jakémkoliv zaučení zvládl udělat výbrus klikového hřídele? Tak na to rychle zapomeňte! Také jsem to viděl: "Jo, fréza, to je prevít..." To byl moc pěkný film, takový budovatelský, ale realita je trochu jiná. Ono i mezi dělníky by se našlo dost takových co by si tu vejšku udělat dokázali, a se svými zkušenostmi z praxe by tu ekonomii chápali mnohem lépe než milionářský synek, který ji má jen vyčtenou z knížek. Právě ti milionářští synci dostali svět do téhle krize, ne dělníci, ale makléři a bankéři, kteří si z milionů chtěli nahrabat miliardy. Myslím že zrovna tihle, a s nimi právníci, by radši neměli mít volební právo vůbec. Právě oni napáchají na světě nejvíc zla, víc než všichni diktátoři dohromady.
  Takže ještě jednou, kdo má mít větší hlas ve volbách? Armáda dělníků a rolníků, kteří vlastní prací hodnoty vytvářejí, nebo pár burziánů kteří ty hodnoty svými spekulacemi ukradnou? Jo, stovka dělníků z fabriky odejde a pan továrník si to tam za ně odskotačí sám, nebo ne? Znovu se ptám, udělal jste někdy něco vlastníma rukama? A soukromá rada: nikdy neříkejte nikdy, znám bývalého dělníka který řídí fabriku, a nedělá to vůbec špatně. Zrovna jemu nehrozí že by dopadl takhle.
  Jak jinak než poplatky bych řešil ten "hrozivý" průměr návštěv u lékaře? Není třeba ho řešit, je třeba myslet (a vymyslet koncepci, ne antikoncepci). Takže, Franta se chce ulejt, jedno jestli ze školy nebo z úřadu, takže si vysedí frontu u doktora a skučí "Tu mě bolí, tady píchá..." Takže doktor má dvě možnosti - nechat ho doma, nebo s ním vyrazit dveře. Když nenajde důvod k tomu prvnímu, nemoc se nekoná, Franta má áčko a nezaplacený den. A pokud se doktor nechá snadno zmást simulantem, jak může správně diagnostikovat skutečnou chorobu? A na zkoušku Julínkova reforma v praxi.
  GPL neomezuje toho kdo kód použije, ale toho kdo jej chce ukrást pro sebe. Nevím jak vy, ale já jsem princip pochopil takhle: Můžeš použít výsledek mé práce, ale jen když necháš ostatní použít výsledek tvé práce. Dá se tohle nepochopit? Pokud se vám tahle podmínka nelíbí, můžete si přece program konající stejnou činnost napsat sám, nebo si ho koupit, když na něm chcete vydělávat. Ještě jedno přirovnání pro upřesnění: někdo vymyslel elektromotor, jiný převodovku, další suport, poslední upínací hlavu. Vy si z netu stáhnete jejich plány a postavíte soustruh. Ten můžete vyrábět a prodávat, ale pokud bude váš zákazník chtít, musíte mu k němu dát svoje plány. Stačilo?
  K náboženství nemám moc co říct, například jakákoliv moje diskuze s představitelem katolické církve by musela spíš dříve než později skončit dotazem "Litujete zločinů své sekty?" Chápu že některým lidem víra v nadpřirozeno vyhovuje, já také "věřím" v přírodní zákony, včetně těch dosud neobjevených, ale můj postoj k jakémusi pánovi na obláčku by celkem pěkně vystihl výrok astronoma z jedné francouzské komedie: "Alláhu, Alláhu. Čím víc ten vesmír poznávám, tím méně v něm pro tebe zbývá místa!" A co třeba takový nazi Ratzi? "Lidstvo je třeba chránit před homosexuály tak, jako je nutné ochraňovat deštné pralesy." On to takhle sice neřekl, ale bylo to tak pochopeno a už mu to nikdo neodpáře. Stejně jako ta desetiletí v čele inkvizice, i když tahle instituce se dnes skromně ukrývá pod jiným názvem.
  Perlička k těm nevyřčeným výrokům, to víte že Ahmadínežád bude mít novoroční projev v britské televizi?
  Cenzura té stránky byla směšná, protože sice zablokovali stránku, ale ne ten obrázek. Navíc to zfušovali takovým způsobem, že znemožnili úpravy na celé Wikipedii. Odměnou bylo několikanásobné zvýšení návštěvnosti, tedy efekt Barbry Streisandové, následkem urychlené zrušení téhle blokace po pár dnech. Ne že by se na Wikipedii nedaly snadno najít "závadnější" materiály než je obálka dvaatřicet let sterého alba, ale třeba zrovna v tomhle případě jde dokonce o britské kulturní dědictví :-D Watch Foundation, to mi navozuje nepříjemné asociace s Watch Tower!

http://www.root.cz/zpravicky/microsoft-ukoncil-prodej-windows-3-x/244274/

V diskusi k managed prostředí jsem vám ale říkal, že nemusíte rozebírat vztah každých dvou zrnek písku. V případě kódu se stačí například ujistit, že jsou dodrženy invarianty. Typicky se ujistíte, že rutina nemůže hrábnout mimo své lokální proměnné a výstupní hodnoty, resp. totéž v objektové terminologii. Takové testování není přehnaně náročné. A nesouhlasím, že managed prostředí je berlička pro lemply. Současná situace ohledně bezpečnosti a bugů je katastrofální, a říkali jsme si, že programátoři *nutně* dělají chyby, protože jsou to lidé. Samozřejmě lze očekávat, že po čase bude potřeba vymyslet ještě lepší modely, než managed prostředí, ale budeme mít dalších pár desítek let času, abychom identifikovali zbývající problémy, a informatici vybudovali teoretické základy.

Při přeplnění bufferu v .NETu nejspíš dojde k výjimce. V C se vám budou výjimky implementovat špatně, ale hlavně vás nikdo a nic nenutí je implementovat. A protože programátoři dělají chyby (ježto jsou to lidé), je to třeba nechat na prostředí, protože to chyby nedělá. Že nelze na 8kB 8051 použít managed prostředí (ani hierarchical protection domains aka kernel/user mode, ani oddělení procesů, ani pokročilý memory management), to je nepodstatné. Managed prostředí lze použít na telefonech a PDA, autopilotech, monitorech životních funkcí, při řízení technologických procesů, na desktopech, serverech, clusterech a gridech, a všude přinese proti stávajícímu stavu řádové zvýšení spolehlivosti.

Auta za nedlouho budou stavět před překážkou sama. Díky tomu nesejmete chodce, který vám vleze pod kola. Můžete říkat, že je to špatně, protože lidé si pak budou dávat menší pozor. Ale totéž můžete tvrdit o bezpečnostních pásech, airbagu, ABS a řadě dalších věcí. Bez těchto technologií by při dnešní hustotě provozu bylo těch mrtvých daleko více.

Wordpad neumí DOC, ale můžete DOC číst pomocí viewerů, které jsou zdarma. Dále si můžete za 250 Kč koupit MS Works, za 1300 Kč koupit home verzi MS Office, nebo použít OpenOffice, který je úplně zdarma. Na přechod lidí na Linux nevěřím, protože Linux neplní jejich potřeby. Nejsou hry, SW pro účetnictví, mzdy, sklady, recepce, směnárny, potápěče, psí chovné stanice, kadeřníky, překladatele atd. Navíc správa Linuxu je relativně složitá, a prostředí nepřátelské.

Ty zatavené kuličky jsou sklovité, obsah z nich dostanete velmi těžko. Samozřejmě kyselina sírová, nebo střelná zbraň, jsou také nebezpečné mimo kontrolované prostředí. Smrtelně nebezpečná je i elektřina, přesto jí máme úplně všude. S dnešním terorismem se ale pravděpodobnost nasazení malých reaktorů snižuje. Přesto to pro město na Aljašce pořád může být ideální řešení.

200k řádků a optimalizace, to dnes nemusí být problém. S profilerem člověk zjistí, co žere nejvíce času, tam se na kód podívá, a zkusí něco vymyslet.

C# má goto. Asi není třeba opakovat, že používání goto je obecně špatné.

V případě, že odejde třeba paměť mimo vlastní mikrokernel, zůstane vám nejspíš jen kus kernelu (mikrokernel, plus možná některé služby). Jak jsem psal, když vám odejde FS, IPC, networking apod., je vám k ničemu, že mikrokernel dále běží. Paměť dvojmo a RAID jsou na serverech poměrně běžné, RAID zcela běžný (obojí samozřejmě i na Windows). Na domácím desktopu zase záleží na datech na disku, a ne na tom, jestli kernel zůstane běžet v případě "vhodné" havárie HW.

S tím počítačem jste mě fakt dostal. Správný postup: 0) ujistěte se, že v BIOSu nedošlo ke změně typu řadiče mezi IDE/SATA/AHCI/RAID, nebo z ACPI na APM, protože to je nejčastější důvod problému. Příčinou může být třeba vybitá baterie na boardu, díky čemuž BIOS natáhne špatné defaults (často se to stane jen když je počítač vypnutý delší dobu, a uživatel vám to ani neřekne). Pokud nevíte, co má být nastaveno, zkuste to - přinejhorším dojde na další BSOD. 1) stiskněte během bootu F8, vyberte last known good configuration, a zkuste s ní zabootovat. 2) F8 při bootu, Safe Mode. To zajistí, že vám BSOD nezmizí. 3) boot z instalačního média, oprava startovacího prostředí, 4) boot z instalačního média, oprava instalace. Jít na to s digitálním foťákem a Linuxem je poměrně inovativní :). Jinak "Odolnost systému Windows XP" bude součást mirror setu. 8MB nevyužitých má nějaký důvod, na který si už nepamatuji - v Resource Kitu to najdete popsané.

Model bezpečnosti root/neroot je na delší diskusi. Zkráceně: na unixech má uživatel nějaké UID. Program vždy běží pod nějakým uživatelem, tedy ve struktuře popisující proces je nějaké UID. Permissions na FS jsou realizované primitivním systémem 8-bitové masky (práva rwx pro uživatele, skupinu a ostatní). Volání některých API je vázané na to, že proces běží s UID 0 (root). Ve Windows je systém oprávnění (vypnout systém, debuggovat proces), a k němu vždy seznam uživatelů/skupin. Typicky nic není vázáno na konkrétního uživatele, spíše na skupiny Administrators, Operators apod. Je to systém založený na rolích, ne uživatelích, protože byl psán o desítky let později, než unixy. Obecně ale proces běžící v kontextu uživatele může provádět všechny akce, které smí daný uživatel provádět.

Další úrovní abstrakce je Mandatory Access Control. V takovém systému je navíc určeno, které aplikace smí používat která API. Tohle bylo částečně doděláno do Windows (i do některých unixů), a nyní je to široce implementované v .NETu. Problémem je, že model je poměrně komplikovaný, a navíc se aplikace špatně izolují, protože toho dělají velikou spustu. Do budoucna s MAC určitě počítejte i v běžném provozu, koncept je to zajímavý.

Co byste chtěl udělat s rodinou realitních magnátů Bin Ladinů? Zakázat jim podnikat, nebo je rovnou postřílet, protože jejich příbuzný (tedy jeden ze stovek či tisíců členů rodiny) je velký terorista? Asi ne. Pokud není prokázáno, že se konkrétní lidé dopouštějí něčeho ilegálního, je třeba ctít presumpci neviny.

Pro psaní ústavy není nutné nic víc, než tužka, papír, a mozek. Teď mi není jasné, proč to izraelci zvládli, a palestinští arabové ne. Co jim chybělo? Tužka? Papír? Co myslíte?

Konflikt Hamas-Fatah se má v kostce tak, že Fatah byl (a je) zkorumpovaný, jako prakticky všechno v arabském světě. Kápové se ve svých limuzínách koupených za evropské rozvojové dotace projížděli mezi slumy, správa věcí veřejných trpěla, právo a pořádek nebyly, desítky lidí byly umučeny při výslechu (prostě arabský standard). Hamas jako registrovaná teroristická organizace na prvním místě neměl být připuštěn k volbám. Když už se k volbám dostal, byla jeho kvalitně vedená volební kampaň pro palestince velkým překvapením. Volby těsně vyhrál Hamas, což okolní svět šokovalo. Podpora Hamasu po volbách výrazně poklesla, ale když chtěl Abbás po krachu jednání o vládě vyhlásit předčasné volby (k čemuž má podle všeho pravomoc), Hamas začal násilnosti. Hamas pak pomocí svých ozbrojených milic provedl převrat v pásmu Gazy (násilím převzal funkci policie a veřejné správy). Vedením Gazy se stala teroristická organizace, která má za cíl zlikvidovat Izrael a vyvraždit jeho obyvatele, podniká sebevražedné útoky na civilisty, zadržuje rukojmí a střílí až desítky raket denně na území Izraele. A od té doby se palestincům jistě vede každým dnem jen lépe a lépe :)

Žádné "palestinské území" neexistuje. Existuje území, které bylo UN označeno jako budoucí místo pro palestinský stát, které později spravovaly Jordánsko, Egypt a Izrael. A existuje území, které na základě dohody o samosprávě spravují částečně či zcela palestinci v rámci státu Izrael. Izraelští osadníci na tomto území mají co pohledávat, pokud tam mají legálně nabytý majetek. Likvidované osady jsou typicky nelegálně založené skupinkami ultra-ortodoxních židů, jde o squatting ve větším měřítku. Výjimkou jsou akce typu vyklizení Gazy, kde je majetek osadníků vyvlastněn státem Izrael, a převeden palestinské samosprávě (a následně proměněn během měsíce z celkem pěkného místa na slum - viz heslo arabové). Když jsme u toho nabývání pozemků, někdy se osady šíří třeba tak, že pozemek přiléhající k židovské osadě koupí jordánský obchodník s tím, že tam postaví obchoďák, a pak pozemek obratem prodá židovským osadníkům. Možná to není fér, ale je to zcela legální. Osady na západním bředu Jordánu mají minimálně 70% půdy legálně koupeno, zbylých 30% může být sporných (typicky arabové neumí doložit vlastnictví).

Osobně zcela podporuji současné útoky na Gazu. Hamas si nemohl myslet, že bude po svém vojenském převratu oficiálně spravovat Gazu, ignorovat smlouvy o palestinské samosprávě, provádět teroristické útoky, střílet rakety na velkou část Izraele, a nebude to mít následky. Představitelé Hamasu byli opakovaně upozorňováni Izraelem, Fatahem i Egyptem, že sranda končí, a přijde masivní odpověď. Nepochopili. Sranda je, že po usmrcení pár stovek členů Hamasu, a zničení velké části jeho infrastruktury, je Hamas podle slov svých představitelů "silnější, než kdy před tím". Podobně jako Nasrallah "vyhrál" nad Izraelem, podobně jako Saddam "vyhrál" nad USA v Operation Desert Storm (tehdejší výrok ministra propagandy: "We will show the world that America is a paper tiger"). A jistě s pobavením vzpomínáte na posledního iráckého ministra propagandy, a jeho nechtěně vtipné výroky:
http://edition.cnn.com/2003/WORLD/meast/04/07/sprj.irq.sahaf/index.html

Oni arabové možná ze svého pohledu nelžou. Důležitá je mužnost, čest, a hlavně neztratit tvář, nepřiznat porážku nebo ústupek; skutečnost v takovém případě jde stranou. Vypadá to skoro jako nějaké psychické onemocnění. A zjevně to není novinka, věděl to už Aesop: http://www.mythfolklore.net/aesopica/oxford/521.htm

Opravdu nevím, jak dohledat, co ČT k dané věci vysílala. Pokud si ale vzpomínám, tak ta první zpráva byla později dementována. Jistě si vzpomínáte, že Saddám byl také "chycen" několikrát, stejně jako Bin Laden několikrát "zemřel", Basra byla několikrát "dobyta" atd. Jestli usuzujete na dvoutýdenní obléhání z údajné zprávy o jejich objevení a z o dva týdny pozdější zprávy o jejich zabití, tak je to řekněme poměrně odvážná úvaha.

Váleční veteráni mají často psychické poruchy. Nelze se tomu divit. Na rozdíl od barbarských pronárodů totiž naši vojáci zpravidla akci přežijí, vrátí se domů, a žijí běžný občanský život. To poslední je pro ně vzhledem k jejich zážitkům dost obtížné, a i přes pomoc profesionálů to někteří nedají.

S antikoncepcí je v Africe těžké třeba to, že afričané neznají koncept promiskuity, protože jí považují za přirozený stav. Samozřejmě náboženské a šamanské bláboly u lidí s průměrným IQ 60 mají živnou půdu.

K radaru jen tolik, že kritici typicky nemají potřebné informace, včetně těch čísel. K Migu a radaru máte nějaká seriózní fakta, nebo je to jedna paní povídala? Ruská technika pravda má svá specifika, a radar poblíž Černobylu prý rušil za provozu i pozemní telefonní linky :), bohužel opět bez seriózního zdroje.

Světové mínění má pro tvorbu zahraniční politiky omezený význam, na tom se snad shodneme. Dotazovaní lidé nemají informace, nerozumí souvislostem, vypravují své děti do školy, a u toho odpovídají "válka je nesmysl". Z jejich pohledu je to možná pravda, z pohledu vrcholného politika je to trochu jinak. Průěvih v Iráku byl selháním zpravodajských služeb, o tom žádná. Jenže ono dostat spolehlivé informace z tak uzavřené země, jakou byl Irák, nebo jakou je dnes Severní Korea, je téměř nemožné. A exilové irácké oranizace podávaly záměrně zkreslené informace, aby podpořily invazi.

V Abu Ghaibu zjevně docházelo ke zneužívání vězňů, a padly za to tresty. Řeči o vraždách jsou jen řeči, nic takového prokázáno nebylo. Zato za Saddáma se mučilo jako na běžícím pásu, a všichni Saddáma "milovali", protože jinak mohli být mučeni oni i jejich rodina. Turci na rozdíl od Saddáma kurdy nevraždí, tedy s výjimkou těch se zbraní v ruce. Na The Poerr of Nightmares se podívám, dám vědět svů názor.

Írán je třetí největší vývozce ropy na světě, a jaderné reaktory jsou pro něj naprosto neekonomické. Navíc tamní průmysl není schopný ani rafinovat ropu, a ropné produkty naopak dováží. Kupodivu místo rozšiřování rafinerií staví centrifugy na obohacování uranu, podle plánů sehnaných na černém trhu od otce pákistánského jaderného programu. Samozřejmě nelegálně, v rozporu s NNPT, a o existenci zařízení Natanz jsme se dozvěděli jen díky emigrantovi. Samozřejmě nabídky na obohacování paliva mimo území Íránu byly íránskou stranou odmítnuty. Celkem pochopitelné, když obohacený uran zjevně nepotřebují do reaktorů. K tomu přičtěte urputnou snahu o vývoj raket dlouhého doletu, volání o mazání jiných zemí z mapy, vývoj extrémně účinných výbušnin používaných pro iniciaci jaderného výbuchu, fakt že Írán je despotická teokracie, a obraz je skoro kompletní. Zbývá dodat snad jen to, že zatím co normálně řízený stát nepoužije jadernou zbraň proti jadernému nepříteli ze strachu před odvetou (viz studená válka), u teokracie to zdaleka není tak jasné. Jak odpovědně si mimochodem myslíte, že by římská církev používala atomové zbraně v dobách křížových výprav?

Pásová výroba stojí na tom, že je plynulá. Kdybyste zastavoval pás kvůli každému dělníkovi, který si potřebuje odskočit, tak byste to mohl opravdu zabalit. Japonci v Toyotě mají týmy tuším 6 lidí, kde 5 pracuje, a náhradník pomůže, když někdo nestíhá. Když si někdo potřebuje odskočit, nahradí ho náhradník (a dotyčný se pak stává náhradníkem). Největší hanba samozřejmě je, když se kvůli vám zastaví pás. Chápu, že Korea může být trochu jiná - jiný kraj, jiný mrav. Ale komu se to nelíbí, může jít dělat jinde. I když nemá na nic jiného, pořád je tu řada jiných nekvalifikovaných jobů.

Pokud by se mezi dělníky našlo dost takových, kteří by si dokázali udělat VŠ, a také potom odvést nějaký výsledek (jistě víte, že za samotné vzdělání pracovníkovi nikdo nezaplatí), tak proč pracují za mizerné peníze, naříkají na celý svět nad pivem v hospodě, a nezvýší si příjem, životní úroveň i společenskou prestiž? Odpověď je prostá: většinou jsou buď jsou líní, nebo na víc nemají. Každopádně jsou hodnocení přesně tak, jak je jejich práce ceněná na trhu práce, nabídka vs poptávka. Když děláte něco, co umí skoro každý, a není po tom zvláštní poptávka, nedostanete moc peněz. K tomu "napáchanému zlu" jen tolik, že řízení a odpovědnost mají svá rizika.

Kdo má mít větší hlas ve volbách? Jak jsem psal, volby jsou o nakládání s penězi daňových poplatníků. Logicky ten, kdo zaplatil hodně, má také hodně rozhodovat.

Celkem mě překvapuje vaše až komunistická rétorika. Když vlastním sad a stromy v něm, jsou prostě moje. Můžu si samozřejmě někoho najmout, aby mi pomohl sklidit (odvézt, prodat), a tím mi umožnil zisk. Kolik peněz ten člověk dostane, to záleží na naší dohodě. Cena práce se bude odvíjet od nabídky a poptávky. Když sklizeč svou práci provede, já mu zaplatím, a tím je hotovo. Plody jsou dále moje, stejně jako stromy a sad. Komu se to nelíbí, ať si koupí vlastní sad a/nebo stromy. V případě fabriky je to stejné, s tím rozdílem, že zaměstnance potřebujete (a platíte) stále, a vztahy jsou tedy komplikovanější. Vy ovšem tvrdíte, že majitel sadu nebo továrny by bez sběračů či soustružníků neměl zisk, a proto sad, stromy a soustruhy vlastně nepatří jemu, ale těm sklízečům či soustružníkům. To zavání nerespektováním soukromého vlastnictví. Pro úplnost: svýma rukama jsou toho udělal až dost.

Dovolím si tvrdit, že medicíně moc nerozumíte. Jinak byste nemohl napsat "pokud se doktor nechá snadno zmást simulantem, jak může správně diagnostikovat skutečnou chorobu". Úkolem lékaře je léčit nemocné, a ne identifikovat simulanty. Prohlásit, že si pacient vymýšlí, to chce nějaký důkaz toho, že jeho problémy neexistují. Zkuste pacientovi dokázat, že ho záda nebolí, v krku nepálí, ráno zvýšenou teplotu neměl apod. Asi už jsem to psal, ale znovu: doktora by si měl každý platit ze svého, stejně jako pekaře, kadeřníka, nebo servis auta. Protože jsou například operace velmi drahé, existuje možnost (v ČR povinná) být pojištěn. Ale pojištění má být použité na řešení velkých problémů, stejně jako vám pojišťovna neplatí umytí auta. Porazilo vás auto, máte nádor, kýlu, zánět slepého střeva, leukémii? Od toho máte to pojištění. A ještě trochu ekonomického náhledu. Když si budete moci ušetřit 12 Kč za Paralen návštěvou lékaře, samořejmě tam půjdete. Takový Paralen vyjde na pár set Kč, protože ze zdravotního pojištění musíte zaplatit čas lékaře, je nutné zpracovat recept atd. A samozřejmě bude u lékaře fronta jak v Rusku na chleba, lékař bude mít 5 minut na pacienta, a zdravotní pojištění se rozprchne na kapky na kašel a Paralen. O to méně peněz je na léčbu zásadních onemocnění, kterou si na rozdíl od Paralenu sám nezaplatíte. A fronty u lékaře můžete regulovat buď na straně nabídky služeb (dvě hodiny fronta, nevrlý lékař co na vás má 5 minut - proto k lékařům chodím VELMI nerad), nebo na straně poptávky (lidé zaplatí za doktora dolar a půl, a tedy nebudou chodit pro Paralen). Že to funguje je vidět na tom, že počet návštěv praktických lékařů po zavedení poplatků klesl o 15%. Podotýkám, že zvýšení zdravotního pojištění o pár korun za měsíc by problém na rozdíl od poplatků nijak neřešilo. Proto se ptám, jaká je realistická alternativa k poplatkům. Jsme jednou z pár zemína světě, kde je zdravotnictví "zdarma". Shodou okolností také jednou ze zemí, kde lidé k lékaři chodí nejčastěji, a nutno říci zbytečně. Co s tím?

Licence GPL business prakticky vylučuje. Když první zákazník může váš produkt legálně šířit včetně zdrojáků, nemá nikdo další důvod ten produkt koupit. Proto se do vývoje GPL SW nevyplatí investovat. Těch párfirmičektypu RedHat, ty žijí sdrobtů, které spadly ze stolu IBM, Intelu, Oracle, Sunu a dalším, kteří vývoj GPL SW zaplatili. Ale nic proti takovému modelu (byť přichází v úvahu ho označit za kartel). Problém je v tom, že když mě licence GPL nutí uvolnit *můj* zdroják, pokud jsem použil byť řádek pod GPL licencí, tak to demagogové nazývají "svobodnou" licencí. Svobodná je BSD licence, která žádné omezení nedává. Mimochodem to "ukradení pro sebe" je nesmysl. Když do své aplikace zahrnu nějaký GPL kód, a výsledný kód neuvolním, tak ten původní GPL kód je dále k dispozici. Tedy nikomu nebylo nic ukradeno. A dokonce výsledek nemůžu prodat za více peněz, než jakou cenu má moje vlastní práce, protože ten původní GPL kód je pořád k dispozici. GPL licence není svobodná, a je nekompatibilní s businessem. Všimněte si krirérií pro "svobodu": "svobodná" je taková licence, která je schválena FSF. Ne taková, která neukládá příjemci žádné povinnosti. Divná svoboda.

  Samozřejmě, nemusíme rozebírat vztahy všech zrnek písku - funkcí, ale jen těch které se sebou přímo spolupracují, to ušetří dost času. Jenže jsem si na vlastní kůži ověřil že se můžou ovlivňovat i funkce které spolu zdánlivě nijak nesouvisí :-/ Tou berličkou pro lemply jsem myslel to, že programátoři místo přemýšlení automaticky plácají to co mají nacvičené, místo toho aby vybírali nejvhodnější způsob. Třeba i proto že nic jiného neznají. Dnes je stále ještě v módě objektové programování, myslíte že by se nenašlo pár takových "programátorů" co by přes objekty řešili i součet dvou čísel? A na kolik řádků? ;-) Ale začněme nový rok s humorem, tahle klasika to řekne lépe než já :) Dnes se spoléhá na objekty, zítra na .NET, neboli "Cesta do pekel je dlážděna dobrými úmysly." Jenže co když udělá chybu právě ten .NET... Myslím že těch pár desítek let vývoje vidíte příliš optimisticky, tedy pokud to opravdu nemá být jen pár, držet se jednoho konceptu takovou dobu si přinejmenším Microsoft zatím mohl dovolit.
  if (text.delka<text.maxdelka) text.string[++text.delka]=znak else vyjimka; Jak jsem říkal, když budu chtít bezpečný strcat(), napíšu si ho, ani v tom C to není složité, jak vidíte sám. Nebo si napíšu celou knihovnou těch funkcí které používám pravidelně a prostě je chci mít bezpečné, což by pro spoustu lepších programátorů (nepochybuji že je to valná většina) než jsem já nemělo být nic těžkého.
  Jak říkám, GOTO jsem kromě BASICu nikdy nepoužil, i když třeba trojcestné GOTO z FORTRANu je nádherná věc, bohužel dnes už opuštěná, zrovna před pár dny jsem řešil jeden případ kdy by se tohle hodilo úplně ze všeho nejvíc. Aspoň že máme ten switch.
  Optimalizace? Jako v tom vtipu: Dnes mám deset tisíckrát výkonnější počítač... ...tak co ten Word sakra už pět minut dělá? Ani jsem ho sem nedával celý, určitě ho znáte. A kdo jiný než Microsoft by na něco takového měl mít prostředky? Jenže je buďto nemá nebo nechce používat. Proč?
  Auta mě živí, takže pozor na ABS, protože na suché vozovce může zastavit později než auto bez něj! Svojí nezastupitelnou roli má při zhoršených podmínkách, sám jsem si vyzkoušel prudké brzdění jednou stranou auta na asfaltu a druhou na ledě, navíc v zatáčce, jenže přerušování brzdění na hranici adheze na dobrém povrchu brzdnou dráhu prodlužuje. Dnešní auta už to mají vychytané lépe, aspoň ta dražší, ale u prvních generací ABS se nebyl problém podívat do kufru auta před vámi jen proto, že bez ABS prostě na asfaltu zastavilo dřív, ale řidič toho druhého spoléhal na ABS, protože prý zlepšuje brzdění, a dával méně pozor. A to jste neslyšel že airbagy pozabíjely víc lidí než zachránily? Tedy prý v USA :-D Ještě dnes je dost lidí kteří totéž tvrdí o bezpečnostních pásech a nechtějí je používat, tady u nás. Pro některé Američany jsou pásy omezování osobní svobody větší než Patriot Act, kvůli takovým se americké vaky dělají o hodně větší než evropské, které bez pásů opravdu mohou zabíjet. Bezpečnostní pásy (a deformační zóny) měl sériově už Tucker v roce, myslím, 1949, a jaký se kvůli nim ze strany konkurence strhl povyk! Je fakt že při některých nehodách pás může uškodit, ale kolik takových je? Nové technologie - airbag pro chodce. To se nějak nechytilo, takže některá auta mají aspoň automatické nadzvedávání kapoty, která toho chodce po nárazu "odpéruje" tak, že nemá lebku na kaši. A kolik takových je? Viděl jsem třeba airbag na motorce, nebo katapultovací sedlo které motocyklistu mělo "přehodit" přes auto při nárazu, nejrozumnější z takových "moderních" technologií byla asi nafukovací kombinéza, tlumící nárazy. Ale co zmůžou všechny airbagy světa proti jednomu zoxidovanému konektoru? Zrovna dnes jsem jeden takový řešil. Stačí že manager potřebuje ušetřit pár milionů na nové Porsche a použije se trochu slabší plech s horší odolností proti korozi a k tomu na těsnění guma která po dvou letech ztvrdne. Šetřit se musí, pokrok je nezadržitelný... :-(
  No právě, Workpad ve Vistě neumí DOC, takže Vista je tímhle typem viru nanapadnutelná :-D No, svého druhu je to také bezpečnost, i když pochybná. Moje známá si například vyžádala OpenOffice (zrovna v té době vyšla trojka v češtině) místo předinstalovaných MS Office, které po zkušební době přestaly upravovat její dokumenty. Předpokládám že se jí tam nějaká hláška zobrazila, ale kdo je dneska čte, žejo. Takže jí tím Microsoft pěkně naštval, v jejím případě "první dávka zdarma" nezabrala a naschvál šla jinam.
  Se sklovitými kuličkami si zručný kutil poradí, na špinavou bombu by to stačilo spolehlivě. Na atomovou se ale nedá použít palivo z žádného reaktoru, protože je dost velký rozdíl mezi průmyslovým uranem obohaceným na necelá 4% a vojenským, obohaceným přes 99%. Nevím jestli na něco takového budou ty tisíce íránských odstředivek vůbec stačit. Kromě toho odpálení uranové bomby je dost náročná věc, jsou k tomu potřeba další složitá zařízení. Jiný způsob je použít reaktor produkující plutonium, třeba podobný jako byl černobylský, odpálit plutoniovou kouli pomocí imploze je mnohem jednodušší a navíc není potřeba ho mít kritické množství, stačí čtyři, podle některých zdrojů dokonce jen dva, kilogramy.
  Viděl jsem ve firmě server postavený z Pentia, zatímco ostatní pracovali na 486kách, ten určitě neměl zdvojené paměti. Bylo to v roce 1995, takže MS-DOS 6.22 + Novell. U desktopu by mi stačil ten dávno opuštěný paritní bit, který aspoň mohl signalizovat že se něco děje, jenže ten se v rámci snižování nákladů a zvyšování výkonů (a zisků) nějak přestal používat. Pokud zůstane neporušený mikrokernel, může být schopný nefungující službu/ovladač restarovat, někdy i tak že si uživatel problému ani nevšimne. Jestli to udělá ve stejném (vadném) nebo jiném místě paměti, to už je jeho boj :) Ale pokud se mu ve stejném místě paměti opakuje stejná chyba, asi by se nad tím měl zamyslet. Otázka je, jestli by takový kernel byl ještě mikro :-D Ano, jde o data na disku. Jenže známému jednou při vypnutí počítače zmizela nejen data, ale i oddíly, kompletně. Netuším jestli to nebyl trochu drsnější fórek nějakého viru, ale ty obvykle nemají takhle sebevražedné tendence.
  Ta moje inovativní metoda foťák+Slax zabrala perfektně, protože šlo především o záchranu těch dat, až v druhé řadě o zachování stávající instalace. Kdybych měl po ruce funkční a důvěryhodný počítač s XP, mohl jsem disk vyšroubovat a pokusit se o opravu v něm, případně tam ta data okopírovat, nebo sehnat jiný disk a udělat totéž. Jenže šestadvacátého prosince odpoledne se takové věci blbě shání :) Nejspíš šlo o nějakou chybu na disku, měl jsem trochu obavu jestli se něco nepodělalo v registrech, ale ty jsem tam pak nakopíroval zpátky s původním systémem a jede to. Tedy, v uleželém BIOSu problém určitě nebyl, tenhle počítač ho živí a moc si neodpočine, takže ho večer vypnul a ráno zapnul, tedy chtěl. F8 jsem ani nemusel mačkat, systém si pamatoval že nenaběhl a tuhle nabídku tam hodil sám. Poslední známá funkční kombinace končila bliknutím BSOD a restartem stejně jako normální spuštění, Všechny ostatní možnosti skončily u načítání stmp.sys (nebo smtp.sys?), tam se na nějakou dobu zastavily a pak okamžitě černo. Ani BSOD se nekonal. Následovalo instalační CD a fixboot, fixmbr... Beze změny. Slax je dost osekaný, takže na opravu NTFS nebyl nástroj, druhá XP která by to udělala nebyla k dispozici, takže jedině format. Hádám že ta "Odolnost" měl být alternativní překlad chráněného oddílu, takový opak Volume (slavná Hlasitost C:). Holt jsem mu nastavil filesystem 87 místo 86. Pobavilo mě to že instalátor ho nějak nechtěl znát, ale stejně jsem chtěl partition table smazat a vytvořit pro jistotu znovu. Někde jsem kdysi četl že to nevyužité místo na konci disku je způsobené "tupějším" logickým adresováním které musí mít ukončené všechny řádky tabulky, přesněji si to nevybavuji, akorát že v Linuxu bych ho využít mohl. Asi modernější filesystem ;-)
  Osobně jsem měl se skupinami uživatelů trochu problémy, než jsem trochu lépe pochopil jak to funguje, hlavně to že mohu být členem více skupin najednou a používat všechna jejich práva. Je to vlastně stále stejný unixový princip - jednoduché jednoúčelové nástroje, které neumějí mnoho, ale umějí to dobře. Unix je stejně dokonalý jako soustava SI, jen je potřeba ho dokonale pochopit. Stejně tak jsem zpočátku nechápal důvod připojování disků do stromu, opak jednotlivých disků u MS systémů, vycházejících stále ještě z toho CP-M. Ale jeden strom má zase svoje kouzlo a své výhody, nakonec už v pravěku DOSu existovaly příkazy JOIN a APPEND :) Všechno je to vlastně skryto už v tom názvu - UNIX.
  K tomu zamykání souborů bych měl jeden postřeh, právě tady totiž předělávám titulky k jednomu filmu, mám je otevřené v editoru, po opravě a uložení vrátím film kousek zpátky a přehrávač mi načte a zobrazí to co jsem právě zapsal. Bez bliknutí disku samozřejmě, vše se to děje přímo v cache. Ano, pokud budu mít soubor otevřený pro zápis, má smysl ho chránit proti zápisu jiným programem, ale to nebyl případ toho zavirovaného programu, naopak, pokud soubor pouze čtu, není problém když ho budou číst i jiné programy, a dá se zvládnout i když do něj bude současně jiný program zapisovat. Takže když mi Windows odmítl věnovat ten virus do sbírky, nemohl čekat nic jiného než že ho profackuji liveCD s Linuxem :-D
  No vida, tak bin Ládinové už nejsou bežná rodina ale realitní magnáti :) Docela pokrok. Jo, Usáma je terorista, ale jen z pohledu impéria, které ovládá jeho zemi, ve které si sice ženy mohou podle vás "svobodně" udělat řidičák (s manželovým svolením), ale ve které nedávno lékaři zabránili svatbě pětileté dívky. No, zabránili, ukecali dospělého! ženicha že má pár let počkat. Dokud byl Usáma terorista proti Rusům, byl pro Američany největší kamarád. Když ho CIA dobře vybavila, otočil se najednou proti nim? To jste slyšel že Jan Palach plánoval obsazení Českého rozhlasu? Kdyby se mu to povedlo, byl by také terorista. A on vlastně byl, protože plánoval teroristický čin! Jakápak presumpce neviny, na Guantanámo s ním, mohl by tam pár let zpytovat svědomí...
  Proč Izraelci zvládli napsat ústavu a Palestinci ne? Srovnejte si kolik bankéřů, politiků a mediálních magnátů bylo v roce 1947 Židů a kolik Palestinců. No, mohli bysme spekulovat i o židovských předcích Stalina a Hitlera, ale to se zase tak moc nepatří.
  Vezmu to stručně jen v útržcích a napřeskáčku:
* Delegace německých biskupů před rokem přirovnala situaci v pásmu Gazy k druhému holocaustu.
* Pověřenec Vatikánu pro lidská práva kardinál Renato Martino prohlásil v interview že se situace v pásmu Gazy stále více podobá jednomu velkému koncentráku.
* Dělostřelecký útok na dívčí školu v táboře Džabalja - 46 mrtvých, 55 zraněných, podle Izraele proto že školu využíval Hamas. Jenže videozáznam kterým to chtěl dokázat zachycoval jinou školu a byl přes rok starý (víc než ty Saddámovy datle). Tak aspoň obvinil Hamas ze zveličování počtu obětí, jenže ty údaje byly od humanitární organizace UNRWA Spojených národů.
* Izraelská armáda ostřeluje zdravotníky, sbírající raněné a mrtvé.
* BBC: Ti, co přežili, nalezeni v Gaze po čtyřech dnech bez vody (šlo o děti, které ležely vysílené vedle zabitých rodiců).
* Human Rights Watch: Izrael používá v Gaze bílý fosfor (jako USA ve Fallůdži).
* Lubavitcher Rabbi Menachem Mendel Schneerson: Tělo židovské osoby je v porovnání s těly členů jiných národů světa úplně jiná kvalita. Realitou všech nežidů je pouze nicotnost. A je psáno: ‚A stanou zde cizinci a budou vám pást ovce, synové ciziny budou vašimi rolníky a vinaři.‘ (Izajáš, 61:5) Celé to vytvoření (nežidů) mělo jediný smysl. Jsou zde proto, aby mohli sloužit Židům.
* Opakované bombardování a ostřelování humanitárních konvojů OSN včetně označených vozidel (pamatujete tu sanitku v Libanonu zasaženou protiletadlovou raketou?), během tříhodinového příměří.
Zranění Palestinci nesmí do izraelských nemocnic, nepustí je ani přes hranice pásma.
* Zvláštní zpravodaj OSN za lidská práva prof. Richard Falk, americký žid, mluví o palestinském holocaustu.
* Šabtaj Šavit, bývalý ředitel Institutu pro zpravodajské a speciální operace (Mossad) a současný předseda Institutu protiterorismu Interdisciplinárního centra: Západní společnost musí změnit své smýšlení, a přijmout principy, s nimiž žijeme my v Izraeli. Musí přijmout zásadu, že sebeobranné preventivní údery jsou legitimní, stejně jako cílené zabíjení. To platí pro hlavy států, které podporují terorismus, protože v konečném důsledku jsou hlavami teroristických organizací. Týká se to i náboženských a/nebo politických představitelů.
* Rezoluce RB OSN požadující zastavení násilí (tedy vraždění Palestinců) v Gaze vetována USA.
* Na sever Izraele dopadají rakety odpalované z Libanonu Hizballáhem, který je blízký Fatahu.
* Yeela Raanan, bývalá operační důstojnice v izraelském letectvu, bydlící pět kilometrů od hranic Gazy: "Hamas jedná násilně. Hamas jsou idioti. Nelíbí se mi, co dělají. Ale nepociťuju vůči nim hněv. Chápu, proč byli zvoleni. Chápu, proč jednají, jak jednají." Za to si vysloužila obvinění ze zrady.
* Většina občanů Izraele je pro vyjednání a vytvoření nezávislého palestinského státu.
* Haaretz: Ten kdo naplánoval první úder, dobře věděl že v 11:30 budou všechny palestinské děti v ulicích!"
* Britská telekomunikační firma přerušila spolupráci s izraelskou firmou kvůli bombardování Gazy.
* Izrael velmi obtížně hájí vyhlazení celých rodin, včetně malých dětí, ve snaze pronásedovat činitele Hamasu.
* Čelní britští židé apelují na Izrael, aby zastavil "hrůzy" v Gaze (například rabín dr. Tony Bayfield, šéf Hnutí za reformní judaismus, Sir Jeremy Beecham, bývalý předseda Labouristické strany, profesor Shalom Lappin z University of London, baronka Julia Neuberger, rabín Danny Rich, ředitel organizace Liberal Judaism, rabín profesor Marc Saperstein, ředitel rabínské koleje Leo Baecka, právník Michael Mitzman, který založil pro ministerstvo vnitra Holocaust Memorial Day...).
* ČR: Izraelská pozemní operace je obranná, nikoliv útočná.
* OSN: Izrael střílel na Palestince v Gaze poté, co je evakuoval.
* Server eretz: Izraelská střelba na sanitky OSN je oprávněná.
* OSN: Je pravděpodobné, že izraelská armáda v Gaze spáchala válečné zločiny.
* Navi Pilay, vysoká komisařka OSN pro lidská práva: Izraelská armáda usmrtila až třicet Palestinců v Zeitounu, v Gaze, když ostřelovala dům, kam předtím její vojáci poslali sto deset civilistů, aby se tam skryli. Zdá se, že má tento incident "všechny prvky válečných zločinů".
* Dvě dívky, čtyři a jedenáct let, jedoucí na vozíku taženém oslem, zasažené z letadla protitankovou raketou.
* OSN: 9. ledna - počet palestinských mrtvých dosáhl 758, z nichž je 42 procent žen a dětí - 60 žen a 257 dětí.
  Dneska už to bude, počítám, kolem devíti stovek, při třinácti mrtvých izraelských vojácích a žádném civilistovi! Pokud nepočítáme toho psa, který byl jedinou obětí toho raketomodelářského kroužku. Pro srovnání, v průběhu let 1994 až 2005 bylo při útocích Hamasu zabito 480 izraelců, včetně vojáků. Hamas na to potřeboval jedenáct let, Izrael jedenáct dní :-D Podívejte se sám, sem, sem nebo sem.
  A teď trocha historie, kterou jste si buďto nedovedl nebo neuměl dohledat: to zelené jsou židovské osady v roce 1947, to oranžové jsou území, která v roce 1947 dostali darem od Spojených národů a to oranžové tady, jsou pro změnu rezervace, do kterých byli namačkáni původní obyvatelé, tedy Palestinci. Jsou tam i Golanské výšiny, ty si odečtěte. V pásmu Gazy, které má rozlohu 360 km² (pro srovnání – rozloha Prahy je 496 km²), žije asi 1,4 milionu Palestinců, což z něj činí jedno z nejhustěji obydlených území na světě. Může vůbec v takových podmínkách vzniknout něco jiného než slum?
  Pokud si vpomínám, Izrael obsadil pásmo Gazy v roce 1967, opustil ho až v roce 2005. Naproti tomu OOP začala bojovat za osvobození Palestiny v roce 1962, víte co se dělo ty roky předtím? Víte kolik Palestinců povraždily a kolik vesnic vypálily sionistické bojůvky, ve kterých působili například pozdější izraelští premiéři Begin, Šamir, Rabin a Šaron? Chcete slyšet izraelského rabína hovořícího proti sionismu ve FoxNews? Víte že pravověrní Židí si stěžují, že v Izraeli nemůžou praktikovat své náboženství? Víte že podle ortodoxních Židů by Izrael vůbec neměl existovat? Nevíte nebo nechcete vědět? A jste si vědom že i schvalování válečných zločinů je trestný čin?
  Jistě, vzpomínám si na vtipné výroky onoho iráckého ministra, přesně jako v tom vtipu: "S vašimi raketami země-vzduch jsme byli velmi spokojeni, ale pro příště bysme radši zakoupili rakety země-letadlo." Také mě pobavil výrok Hamasu, když po prvním zabitém izraelském vojákovi prohlásil, že situace se začíná obracet. Tou dobou bylo skóre asi 150:1 pro Izrael :-D Nevím jak je to teď, ale z prvních šesti mrtvých vojáků jich čtyři zabila palba do vlastních řad, holt to tam sypali nahusto.
  A také si vzpomínám na to, co předvedla americká armáda při invazi do Iráku, naštěstí proti nim nestáli vojáci ale vyděšení arabští mladíčci, kteří uměli sotva držet kalacha. Kdyby stejnou hovadinu zkusili amíci tenkrát v devětadevadesátém v Srbsku, zpátky domů by se jich vrátilo pár stovek!
  Ano, Hamas je silnější než před začátkem "Litého olova", mohl jste to slyšet třeba v pátečních hlavních zprávách televize BBC. Je to pochopitelné, ačkoliv Izrael blábolí o podpoře celého světa, stojí za ním jen pár fanatiků, myslící lidé chápou co bude po takovém vraždění následovat. Zkuste se nad tím také zamyslet a řekněte upřímně, kolik dalších lidí bude nenávidět Židy jen proto, co během posledních pár dní Izrael napáchal? Už jsem tady tu otázku pokládal: "Jak může národ, který toho tolik vytrpěl, páchat takové zločiny?" Asi to má v sobě, přinejmenším jeho politici. Co na to řeknou izraelští občané uvidíme brzy, volby se velmi rychle blíží...
  Palestinské území neexistuje, existuje Palestina, a to o mnoho déle než jsou Slované v Evropě. Podle Izraelských úřadů ale neexistují Palestinci, jsou nazýváni Jordánci.
  Zpráva týdne: Putin prohlásil "Gaza něbudět!" Izrael si to vyložil po svém.
  Ať se vám to líbí nebo ne, promiskuita je přirozená i u lidí, koncept rodiny 1+1 je vytvořený uměle, stejně jako kněžský celibát. Co si tak nejasně vzpomínám, ten nemá ani oporu v Bibli, snad Pavel prohlásil že kněz by měl mít jen jednu manželku. A ty bláboly o AIDS roznášeném kondomy nebyly šamanské, ale od katolického kněze! I když to vlastně není velký rozdíl :-D
  Kdo k tomu brdskému radaru má skutečná čísla? Asi spíš kritici kteří dovedou radar spočítat, než jeho propagátoři, kteří ani nevědí jak vlastně radar funguje. Víte jaký je rozdíl mezi radarem XBR, a radarem EBR který má být u nás? S ruskými radary je to vůbec zajímavé, třeba v Srbsku americké letectvo vybombardovalo všechny civilní radary, zatímco vojenské zůstaly netknuté. Víte proč? Ony totiž americké vojenské radary fungují na podobných frekvencích jako ty civilní, takže je jejich rakety snadno zaměří, jenže ty ruské vojenské jsou v trochu jiném spektru :-D Třeba zrovna ten radar v MiGu 23 západní odborníci dost obdivovali, v první polovině osmdesátých let to byla světová špička. Podobně jako elektronické (a elektronkové) vybavení MiGu 25 o dvě desítky let dříve. A to o tom stromě a psu nepovídala jedna paní, ale jeden účastník. Pro srovnání z druhého břehu: Při bombardování Srbska v roce 1999 udělala obsluha radaru na americkém křižníku chybu, a zapnula radar blízko italského přístavu Naples. Byla zničena zařízení několika meteorologických stanic a operátorů mobilní sítě. Ten námořní radar nemá dosah ani zdaleka těch 6000 km, v Brdech má stát radar s výkonem padesátkrát větším.
  Exilové organizace vždy podávají zkreslené nebo přímo nepravdivé údaje vždy, podívejte se na kubánský exil v USA. Co myslíte tím průšvihem v Iráku? To že Babylon rozjezdily americké tanky? Nebo to že Američanům opět nedošlo že vyhrát bitvu neznamená vyhrát válku? Vždyť od pětačtyřicátého roku vyhráli jen jednu, ze čtyřiadvaceti. Jestli se tomu vůbec dá říkat vítězství, protože Granada byla asi taková válka, jako kdybych já šel na pískoviště a zkopal do bezvědomí čtyřletého kluka za to, že si plácá bábovičky, místo aby hrabal dolík.
  Když už jsme u toho válčení, ještě mě napadlo jedno obležení. Pamatujete si jak srbská policie asi před osmi lety obléhala ten zločinecký gang? Když se konečně vzdali, ukázalo se že ten dům, ve kterém měli sídlo, byl dost odolný i jako protiatomový kryt.
  Ty tresty za Abu-Ghraib byl více než symbolické, odneslo to jen pár poskoků, ale nikdo z velitelů nebo "expertů" z CIA, kteří jim dávali instrukce. Za pár let se třeba bude říkat: "Za Bushe se mučilo na běžícím pásu, a lidi ho milovali, protože jinak by mohli skončit na Guantanamu i s celou rodinou" :-D Myslíte že turecký dělostřelec nebo pilot rozezná Kurda se zbraní v ruce? Ale rozdíl je ten že Turci můžou...
  Írán je třetí největší vývozce ropy na světě, což je dobrý důvod aby jí nepálil v elektrárnách. Možná že právě íránští experti dobře vědí proč na ropu nemají do budoucna spoléhat. Víte kolik je v Íránu univerzit? A nemyslím takové ty islámské, postavené vedle mešity. Víte že Francie před pár desítkami let měla v plánu všechny tepelné elektrárny kompletně přestavět na ropu? Jenže uprostřed tohohle velkolepého nesmyslu přišla ropná krize. Kolik procent elektřiny se dnes ve Francii nevyrábí z atomu? Ona ekonomičnost se může změnit ze dne na den, stejně jako přízeň voličů. Nebo přízeň premiéra, který se bojí že ho zdravotní reformy klesající ke dnu vezmou sebou ;-) Je čas udělat pá pá, Julínku...
  ...o existenci zařízení Natanz jsme se dozvěděli jen díky emigrantovi Jak že to bylo o těch exilantech a nepravdivých údajích? Jestli si náhodou také trochu nevymýšlel, aby si získal lepší pozici. I bez toho si dost vymýšlejí jiní - doktrínu preventivního jaderného útoku rozvíjejí v USA a Izraeli, na místě Íránu bych o jadernou zbraň usiloval, zejména kvůli jejímu odstrašujícímu účinku. Když Izrael uvidí že jej během pár minut budu moci vymazat z mapy, napadne mě? Taková studená válka v malém, přinejmenším do chvíle než nějaký protiraketový štít nenaruší rovnováhu. Časy se mění, technologie se vyvíjejí, ale lidé a jejich pohnutky zůstavají stále stejné, podívejte se třeba na války německých knížectví. Ono to totiž ve skutečnosti často vypadalo tak jako v té pohádce, S čerty nejsou žerty. Historie se opakuje, kolo dějin se otáčí, z pěti tisíc let psané historie lidstva bylo jen sedm, ve kterých se nevedla žádná válka. Aspoň ne zaznamenaná.
  Myslím si že římská církev by jadernými zbraněmi v první řadě odpovědně odpařila Byzanc, a krátce na to (NATO?) Čechy. Mezi tím by jadernou podporu slibovala střídavě Anglii a Francii, aby se jako obvykle rvali mezi sebou a neměli čas se zabývat Turky.
  Korea je hodně jiný mrav než Toyota, ti se náhradníky nezabývají. Nechte se vystřídat, odskočte si, a pak čekejte až se u pásu uvolní místo, ale neplaceně.
  Vlastníte sad, který jste ho vysázel vlastníma rukama na místě, které jste zase vlastníma rukama zbavil plevele a zryl? Nebo jste si jako správný podnikatel najal někoho kdo to udělal za vás, a pak jste mu nezaplatil celou částku, s odůvodněním že neodvedl práci dost rychle/dobře nebo prostě bez důvodu. Však jestli se mu to nelíbí, může jít jinam... Myslíte že moje rétorika je komunistická? Jen zdánlivě, nebudu zapírat že moje názory jsou levicové, stejně jako můj původ. Ale ke komunistům mám stejně daleko jako k ODS (i když k oběma těmhle stranám mám blíž než k socanům). Abysme nechodili od počítačů daleko, víte že Charles Babbage se zabýval i ekonomií? A to zhruba ve stejné době v jaké Karel Marx psal svůj Kapitál. Babbageovy názory a závěry v některých ohledech Marxe dokonce předčí, jenže dělníci je nechápali a logicky dali přednost "údernější" komunistické teorii. Četl jste Komunistický manifest? Jestli ne, udělejte to. Najdete v něm velmi zajímavé věci.
  Henryho Forda jeho konkurenti považovali za komunistu, protože místo toho aby svoje výrobky prodával za nejvyšší únosnou cenu a dělníkům platil nejnižší možnou mzdu, udělal pravý opak. Nejnižší ceny a nejvyšší platy. Co z toho vyplývá, kromě toho že byl větší kapitalista než oni všichni dohromady? A nebylo to kvůli pásové výrobě.
  Nepodsouvejte mi nerespektování soukromého vlatnictví, mluvil jsem o materiálních hodnotách, které ti pracující vytváří svýma rukama, na rozdíl od spekulantů, kteří si svými machinacemi přivlastňují majetek jiných. Nebo si myslíte že na burze něco vzniká?
  "Člověče, s tímhle jste tu měl být před dvaceti lety..." zlobí se lékař. "Já tu byl, pane doktore, ale vyhodil jste mě že simuluju!" Ono je to těžké, poznat simulanta nebo spíš správně diagnostikovat chorobu, netvrdím opak. Ale když může v televizi kecat nesmysly pětadvacetiletý "expert" na všechno, tak proč by nemohl doktor poznat simulanta na první pohled? ;-) No budiž, Ferda si nechce kupovat Paralen (osobně bych takové svinstvo nevzal do zobáku), tak jde k doktorovi pro předpis. A ten mu řekne že si má koupit Paralen... Že to stálo o pár stovek víc, hlavně kvůli tomu papírování co s tím bude, je smutné. Jenže Ferda na tom nic nevydělal, kromě toho že se ulil z práce. Ale, viz můj minulý příspěvek, doktor ho za nemocného neuznal, takže ty hodiny odsezené v čekárně nebude mít zaplacené nebo si je bude muset nadělat (to mi fakt moc komunistické nepřipadá).
  Titulek: Muž si uřízl ruku v Liberci, přijala ho až nemocnice v Brně. Takhle si představujete reformu zdravotnictví?
  Tak si tu licenci GNU GPL vezmeme pozpátku, ne? Vy jako zákazník koupíte/dostanete program, a máte právo k němu požadovat zdrojové kódy. Stejné právo měl i výrobce toho programu, který ve svém výrobku použil práci někoho jiného, kterou získal pod stejnou licencí. A teď naopak, programátor napíše program, a vydá ho pod GNU GPL. další programátor/firma ten jeho program použije, upraví, doplní... a prodá nebo prostě hodí někam na net. A ten kdo si ho koupí/stáhne, má právo na zdrojové kódy, a může udělat to samé, tedy program pravit, rozšířit... Vy si samozřejmě koupíte komerční produkt, o kvalitách pomlčme, a prodáváte ve svém programu dál něco, co jste koupil. Ale nevíte co to je, protože od té černé skříňky nemáte klíč ;-) To je jenom jeden důvod z mnoha, proč open source důvěřuji víc než monopolu.
  Na závěr jeden politicky nekorektní citát: "Každý tyran je zaštítěn židem, tak jako každý papež jezuitou." Karel Marx

Programátoři jsou takoví, jací jsou. Můžete je zkoušet nějak vzdělávat, ale stojí to úsilí, a jde to pomalu a špatně. Složitost SW obrovsky roste, a kódu je třeba obrovská spousta, takže v IT musí být spousta mizerných programátorů, adminů, project managerů atd. Není totiž nikdo jiný, kdo by jejich práci udělal.

.NET samozřejmě může obsahovat chyby, jako cokoliv jiného. Ovšem značná část .NET je psaná v .NETu, takže podléhá svým vlastním pravidlům. Samozřejmě zůstávají části kódu, kterým je prostě nutné věřit. V případě Singularity to bude veškerý kód v ASM a C, a unmanaged kód (třeba garbage collector). Ovšem pořád je to daleko lépe k uhlídání, než celý OS a všechny aplikace nad ním. Vezměte to tak, že řekněme Perl či Pascal (i když tam ne na 100%) vám neumožní provést memory corruption. Samozřejmě interpret Perlu či překladač Pascalu může mít chybu, ale ten interpret či překladač lze ohlídat daleko snadněji, než všechny aplikace napsané v Perlu nebo Pascalu.

Samozřejmě si můžete napsat bezpečný strcat. Jenže byste musel důsledně používat danou strukturu (protože třídy jazyk C nemá), což se u kódu, který je pár desítek let starý, celkem špatně dělá. Navíc pořád zbývá těch dalších 999 problémů jazyka C, včetně manipulace s pointery, absence strukturovaných výjimek atd.

Optimalizace je ve světě MS na velmi dobré úrovni. Možná to nevíte, ale MS produkty zpravidla mezi první betou a finální verzí dojdou zrychlení, mnohdy citelného.

Dnešní ABS dává v naprosté případě případů minimálně stejně dobré výsledky, jako opravdu dobrý řidič. Primární výhodou je ale ovladatelnost vozidla během brždění. Dnes 20-letá řidička ve svém miniautě v případě průšvihu prostě šlápne na brzdu, samozřejmě příliš lehce, jak už to bývá. Brzdový asistent rozpozná panické brždění, a začne se brzdit fakt na plno. ABS zajistí, že vůz bude bez ohledu na povrch pokračovat ve směru jízdy, a že řidička může strhnout volant do příkopu, a auto tam fakt pojede. To, že v malém procentu případů může zkušený řidič za pro něj vhodných podmínek zabrzdit i lépe, než ABS, je pěkné, ale celkem od věci. Jinak kdo zpochybňuje užitečnost bezpečnostních pásů, ať se zajde podívat na vrakovištěa prohlédne si ty "pavouky" na skle před řidičem. U každého takového si může říc "ten řidič měl volant v žaludku, a hlavou rozbil okno". U některých vozů můžete vidět ve skle díry, kterými prošla hlava či její část. U čerstvých přírůstků budou vidět i kusy tkáně okolo té díry ;). Velké procento těch lidí by si ušetřilo pobyt v nemocnici či na hřbitově, kdyby používali bezpečnostní pás, a nejlépe měli i airbagy. A kdyby třeba pánové v AZNP Škoda více přemýšleli, nemusela mít řada řidičů vražený klíč zapalování do kolene, a nebyli by následně invalidní (typický úraz u Škody 105-120).

Uživatel, který nečte opakované hlášky o tom, že SW přestane za X dní fungovat, a pak je hrozně překvapený, že fungovat přestal, by se nad sebou měl zamyslet. Typicky to bývají lidé, kteří suší psy v mikrovlnce :)

Tady máte linky na dva malé reaktory (u Toshiby jde o více designů různých velikostí). Považují se za mimořádně bezpečné. Cena energie je cca poloviční proti běžné ceně ze sítě, ale hlavně v řadě míst tu síť nemáte (třeba odlehlá města v pouštích či na Aljašce). Jak si zručný kutil poradí s rezebíráním reaktoru zalitého pevnostním betonem, umístěného pár desítek metrů pod terénem, na to se rád z bezpečné vzdálenosti podívám :)
Atomový výbuch lze samozřejmě provést i s palivem z reaktoru, ale do raket výsledné zařízení opravdu nenacpete. Je třeba vysoce obohacený štěpný materiál, ultrarychlé (a ultrapřesně časovatelné) detonátory, pokročilá geometrie celého zařízení atd. Za zmínku stojí, že Severní Korea údajně vyrobila 31kg obohaceného plutonia, a Írán vyjma obohacování uranu a konstrukci dalekonosných raket také intenzivně pracuje na detonátorech. Jestli budou mít islámští klerici bombu, tak bude takové zveřejnění karikatur proroka ohrožením celé Evropy :(
http://en.wikipedia.org/wiki/Hyperion_Power_Generation
http://en.wikipedia.org/wiki/Toshiba_4S

Mikrokernel nemá na starosti ostatní procesy. Stará se o přidělování CPU a paměti. Když umře jiný proces, klidně se vám stane, že nemáte IPC (tedy se nedomluvíte s žádným procesem), nebo přijdete o FS (a tedy nezapsaná data a o všechny handles). Pokud vůbec můžete restartovat dané procesy, stejně vám to nepomůže, protože data byla již ztracena, a handles jsou již mrtvé (v nejlepším případě odpadnou aplikace, až se budou snažit o manipulaci se soubory, které si před pádem FS otevřely). Dalším problémem jsou knihovny, protože když odpadne knihovna typu glicb (na Linuxu), tak pochopitelně odpadnou i procesy, které právě běžely v jejím kontextu, což bude typicky hromada věcí. Pak tu máme stack, protože když ten odpadne, tak je také konec. A samozřejmě všechny pointery do odešlé paměti ve všech aplikacích jsou rázem neplatné - jakmile tam proces sáhne, je mrtvý. Jak vidíte, je to trochu složitější, než "mikrokernel běží, vše je OK".

Pokud známému odešla data při vypnutí počítače, možná měl problém s HW. Tohle jsme před lety pozorovali na kombinacích některých disků a základních desek, tuším okolo roku 1996-1998. Uživatelům se pravidelně do půl roku přepsalo pár prvních sektorů disku. S jinými kombinacemi HW se to nestávalo. Důvod opravdu neznám, řešením bylo použít jinou kombinaci HW (nebo značkovou sestavu).

Soubor smtp.sys je součástí například trojanu Houpe. Autor viru zřejmě nepodrobil svůj výtvor důkladnému testování, a u vašeho kamaráda se to projevilo.
To nevyužité místo mezi partitions a na konci disku tam může být proto, že partition musí vždy začínat na hranici stopy. Linux tohle ignoruje, resp. si hranice stop vykládá po svém, což působí řadu problémů jiným nástrojům. No a s tím modernějším FS je to opravdu vtipné. Podívejte se na design linuxových FS. Třeba ext3 je mírně upraveným přepisem předpotopního UFS. Na Linuxu není jediný FS, který by měl vlastnosti NTFS (namátkou ACL, quoty, komprese, šifrování, change journal, reparse points, ACID transakce).

Původní UNIX je na svou dobu super systém. Problém je v tom, že dnes uživatelé používají počítače úplně jinak, řada konceptů ze sedmdesátých let je přežitá, a unixy se od té doby vyvíjely minimálně. Koncepty na kterých stojí kernel, základní API i uživatelské prostředí jsou dnes asi stejně aktuální, jako děrné štítky. Pro ilustraci si zkuste na unixové command line vytáhnout ze souboru tabulkového procesoru obsah nějakého rozsahu buněk, včetně vloženého grafu, vytvořit nový dokument word processoru podle šabony, vložit do něj ten obsah tabulky, najít záložky "jméno", "příjmení", "adresa" atd., vyplnit je daty, soubor uložit a vytisknout. Nebo zkuste skriptem zminimalizovat všechna okna na desktopu. Rychle zjistíte, že command line začíná a končí u manipulace s textovými soubory, spouštění utilit a parsování jejich textového výstupu.
Zamykání souborů je někdy potřeba i pokud ze souboru jen čtete. Prostě proto, že v žádném případě nechcete, aby vám do něj někdo mohl zapsat, nebo aby ho mohl číst někdo jiný. Projděte si základy databází, najdete paralelu u ACID vlastností DB. Unixy zamykání souborů řeší trochu polovičatě, ale řeší ho také. Popsaný příklad s titulky není problém, pokud aplikace soubory nezamyká. Samozřejmě lepší aplikace pro editaci titulků má i video preview, abyste nemusel absolvovat to, co jste popisoval; Viz Subtitle Workshop nebo Submagic. Ještě pozor na to neblikání disku. Změny v souborech je samozřejmě třeba dostat na disk co nejrychleji, neblikání disku je špatně (vypadne proud, a data jsou ztracena).

Usáma je terorista, a to z pohledu Saudské Arábie, Pákistánu, Afganistánu, a celého civilizovaného světa. Když bojoval proti ruským vojákům v rusko-afgánské válce, situace byla zjevně trochu jiná, než když se podílel na postřílení 63 turistů v Egyptském Luxoru (rok 1997), nebo na zabití 3000 lidí v troskách WTC. Kdyby Palach vzal AK47, prostřílel se do Rozhlasu a držel tam rukojmí, tak by jistě byl terorista. Takhle byl hlupák, který se zbytečně upálil (byť uznávám, že to otřáslo svědomím národa). To Thích Quảng Đức se upálil více stylově. Polil se benzínem, zapálil se, a ani se nepohnul, ani nehlesnul. Ovšem na rozdíl od Palacha to byl budhistický mnich.
http://lh3.ggpht.com/_qDKDAsu88iU/RlNRpdiej9I/AAAAAAAABDc/Tr1xHlIFWRs/008.jpg

Arabové mohli psát ústavu úplně stejně. Místo toho popadli zbraně, a spolu s Egyptem, Sýrií, Jordánskem, Libanonem, Irákem, Saudskou Arábií a Jemenem šli nahnat židy do moře. Nevyšlo to, projeli tuhle válku, stejně jako všechny další. Takový drobný detail jako prohra samozřejmě nezabránil Hasrallahovi po válce v roce 2006 vyhlásit vítězství, a Hamásu v Gaze vyhlásit vítězství v současném konfliktu :), viz též bájná arabská lhavost.

- Delegace německých biskupů je zvyklá na německá městečka, a pohled na arabské město je pro evropana samozřejmě zhnusením i v době stability a relativní prosperity. Hory odpadků, smrad, špína, polorozpadlé budovy - takový je arabský svět. Výjimkou jsou rezidence v Perském zálivu, kde ovšem pořádek končí za plotem té rezidence.
- UNRWA dlouhá desetiletí provozuje teroristická hnízda známá jako "uprchlická tábory". Jde o místa, kam se mnohdy ani palestinská policie neodváží. Příkladem budiž Janin, kde byla palestinská policie naposledy pár let před tou bitvou z roce 2002, a byla z prostoru ihned vystřílena. A i v bitvě o Janin byla obvinění z masakru, a dokonce z hromadných poprav. Nakonec těch mrtvých bylo jen cca 50, i když Saeb Erekat (palestinský šéf-vyjednavač) mluvil o pěti stovkách mrtvých. IDF mimo jiné zdokumentovala fungované pohřby, a vykrádání nemocničních márnic, aby bylo co fotit v troskách budov.
- Informace z Gazy podávají místní arabové, typicky spojení s Hamasem. Co si myslíte, že vám řekne "ministerstvo zdravotnictví", řízené Hamasem? Ta hra se hraje takhle: ozbrojenci říkají, že jsou silnější, než kdy předtím, a vítězství je na dosah. Kupodivu se tomu nikdo nesměje, a možná tomu i někdo věří. Na druhé straně lidé z té samé organizace produkují hrozivá čísla o počtu mrtvých, Pallywood produkuje své obvyklé obrázky najatých hořekujících žen, fotí přinesené dětské hračky v troskách domů (viz Libanon 2006), a možná i na fotografie přidává kouř (viz Libanon 2006, http://en.wikipedia.org/wiki/Adnan_Hajj_photographs_controversy). Výsledné materiály potom ukazují evropanům, a říkají "my hrozně trpíme, zastavte to". U toho lidé z té samé organizace opakují "zvítězíme, porazíme je", a když mezinárodní veřejné mínění vynutí zastavení izraelské operace, je možná vyhlásit velké vítězství. Otázka je, jestli tuhle hru chcete hrát. Izraelci i evropané se tentokrát rozhodli, že to nezbaští.
- Znáte výraz Pallywood? Podívejte se tohle: http://www.youtube.com/watch?v=t_B1H-1opys . Najdete tam pěkné ukázky "bojů". Palestinci se tímhle živí a zároveň baví.
- Zdravotníci, sanitky. Samozřejmě když sanitka nemůže projet kontrolním road blockem bez kontroly, je to porušení všech možných konvencí, a lidská práva trpí. A co trpí, když jsou sanitky spojených národů používány k přepravě ozbrojenců? http://www.liveleak.com/view?i=bf75baf763 Je snad střelba na takovou sanitku neoprávněná? A když zdravotníci převážejí zbraně (takové případy byly), je to v pořádku?
- Izrael používá fosfor. Zcela v souladu s mezinárodním právem. Američané používali fosfor stylem "shake and bake", tedy pro usmrcování nepřátel, což je zřejmě opravdu protiprávní. Pokud palestinský lékař tvrdí, že viděl těla spálená zjevně bílým fosforem, kde ta těla jsou? Arabské lži už zná každý zpaměti. Viz výše.
- Někteří zranění palestinci jsou ošetřování v izraelských nemocnicích. V této situaci samozřejmě NESMÍ za hranice pásma, stejně jako izraelci NESMÍ dovnitř.
- Rezoluce RB OSN prošla, USA se jen zdržely hlasování. Ta rezoluce ovšem není právně závazná. Prošla i rezoluce Valného shromáždění, a opět není právně závazná.
- Na sever Izraele dopadly od války v roce 2006 rakety celkem dvakrát, a to během ledna tohoto roku. Palestinci stříleli desítky raket každý den.
- Většina občanů Izraele je pro vyjednání a vytvoření nezávislého palestinského státu. Já také. Ovšem Hamás chce něco úplně jiného, a jednání s nimi je zatím vyloučeno.
- Civilní oběti nemusíte linkovat. Rozumnějte, že ve válce (a tohle je válka) prostě jsou *nezamýšlené* civilní oběti. Je mi jich líto, jako každému, vyjma Hamásu (jinak by ti idioti dávno vyhlásili kapitulaci - jenže oni vedou svou svatou válku, a utrpení spoluobčanů je naopak skvělá propagandistická zbraň). Samozřejmě by bylo obětí daleko méně, kdyby Hamás neumisťoval miniční sklady do mešit, škol, soukromých domů, a nepoužíval lidské štíty. Když jsme u toho, tak civilní oběti *nejsou* automaticky válečným zločinem. A ještě k dívkám na vozíku taženém oslem: Hamás začal přepravovat rakety pomocí oslů, protože se na infravizi sledují daleko hůře, než motorová vozidla. Jestli k incidentu došlo, je to samozřejmě tragédie (jakých je v Gaze nyní hromada).
- Mapy jsou pěkné, ale naprosto špatně interpretované. První zřejmě ukazuje pozemky, které vykoupily židovské organizace před ustavením státu Izrael. Vlastnictví nějakého pozemku ovšem nelze interpretovat tak, že cokoliv je mimo tyto pozemky, je "palestinské" - taková interpretace je nesmysl. Kdybyste zakreslil na stejnou mapu pozemky soukromě vlastněné araby, vypadala by mapa podobně děravě (a třeba v Negevské poušti nevlastnil prakticky nikdo nic, protože tam není nic zajímavého). Druhá mapa ukazuje dva budoucí státy na mapě, a nemá s tou předchozí vůbec nic společného, nijak se netýá vlastnictví pozemků. Nebo myslíte, že v dnešním státu Izrael nežijí arabové, a nebo že snad nemají pozemky? :) Třetí mapa ukazuje zóny palestinské samosprávy, a opět neřeší nic jiného. Až vám někdo podobné mapy ukáže, zkuste se více zajímat, co na nich vlastně je.
- Izraelci mají v současném konkliktu cca 4 mrtvé civilisty. Je to proto, že Izrael své občany chrání, a stará se o jejich bezpečnost. Hamás používá jako své základny mešity, školy a někdy i nemocnice(!), používá lidské štíty, a nikdo nekřičí nic o ženevských konvencích. O počtech obětí viz výše, nakonec může klidně jejich počet spadnout na desetinu.
- Rabín hovořící proti sionismu je o ničem, stejně jako Menachem Mendel Schneerson. Uvědomte si, že ortodoxních židů je v Izraeli cca 4% obyvatelstva, tedy asi jako u nás homosexuálů. Pro izraelce je důležité, aby tito lidé mohli volně praktikovat svoji víru, ale to je tak asi všechno. Jsou tam stejnou kuriozitou, jako u nás lidé v tradičních krojích.
- Palestinci jsou občas nazýváni Jordánci, protože mají jordánské pasy. Před rokem 1967 spravovalo Západní břeh Jordánsko. Podokýkám, že nikdo nekřičel o "nelegání okupaci", i když byl status těch území obdobný, jako za vlády Izraele. Jenom za Izraele tamní získali samosprávu, kterou pod Jordánskem neměli.
- Židé jsou zvyklí být terčem útoků. Při každé izraelsko-arabské válce jsou napadáni židé všude po světě. Moje známá byla jako dítě málem obětí útoků v Tunisku, když v roce 1967 (mimo jiné rodiče jejích kamarádů) vzali útokem židovskou školu, za skandování "smrt židům". A to tehdy měla arabské kamarády, mluvila jen arabsky, a od místních jí dělilo jen to, že byla židovského původu. Taková zážitky jich má většina. Většině z nich také zemřeli příbuzní v evropských koncentrácích. A dobře vědí, že existuje jediné místo, kde se mohou bránit: Izrael.
- Ano, Gaza je slum. Faktem je, že když máte na jednom místě pár set tisíc pologramotných arabů, kteří mají kvalifikaci leda pěstovat olivy a střílet z nelegálně držených AK47, ale zato musejí mít vždy alespoň 5 dětí (odtud ta hustota zalidnění), tak nemůžete čekat totéž, co u technologické velmoci, která exportuje SW, bezpečnostní technologie, kde má Intel vývojové centrum a továrnu atd. Střet těchto dvou etnik musí být logicky daleko drsnější, než střet Čechů s Romy.
Pro ilustraci ještě autenticky z Jeruzaléma. Pěkná čtvrť, čistý pouliční krámek, usměvavý prodavač s jarmulkou, připadáte si jako v Evropě. Jdete za rok, pak k hlavní ulici, a vidíte o lampy opřené modré pytle plné odpadků, na zemi občas nějaké papíry. Co je to za bordel, ptáte se? Dojdete k hlavní ulici, a chápete. Na druhé straně jsou arabové. Zavane vítr, všude lítají sáčky, na zemi cinkají plechovky. Jdete do obchodu, před kterým jsou vyskládané Teletubbies, šátky, CD přehrávače, plenky, sušenky, a další smetí. Vejdete do krámku, otevřete chlaďák, zjistíte že na dně je centimetr vody, a v něm desítky různých rozmočených etiket, které se tam asi hromadily měsíce či roky, některé jsou plesnivé. S odporem zvednete lahev džusu, abyste viděl, jak se v ní divoce převalí usazeniny. Podotýkám, že takhle to vypadá před Damascus Gate, tedy ve velmi civilizované části arabského Jeruzaléma. Vidět před krámem smradlavou půlku kozy s okolo poletujícím hejnem much ovšem není výjimka. Jak si myslíte, že spolu tahle dvě etnika budou žít? Oni spolu na řadě míst žijí úspěšně. Arabové jsou chudí, a stěžují si, že ti mizerní židé mají všechno co si vzpomenou, ale jinak to funguje.
Ovšem problémem jsou radikálové. Kdekoliv se objeví, arabové mají problém. Samosprávná zóna Jericho byla dlouho prosperující oáza, a dodnes je tam poměrně klid. Bylo tam kasíno (které v Izraeli být nesmí), vyráběly se tam mléčné výrobky, taxikáři tam vozili turisty, lidé měli práci, ulice byly čisté, sluníčko vesele svítilo... Během druhé intifády se to zlomilo, a dnes je to čistší verze Gazy. Kasíno obsadili bojovníci, bylo i s nimi srovnáno se zemí, zemědělská výroba zůstala, ale pod arabským mismanagmentem neudržela kvalitu, město je chudé, a turista tam nepáchne. Arafate, obyvatelé vzkazují poděkování :)
http://isveryreal.blogspot.com/2006/12/i-mourn-for-jericho.html

To, že nějaký plácek v Iráku rozjezdily tanky, není problém. Jako problém nevidím ani to, že obyvatelé rozkradli tamní muzea. Průšvih vidím v tom, že Irák ve skutečnosti zjevně nebyl tak nebezpečný, jak se myslelo. My jsme tam investovali spoustu prostředků do svržení Saddáma, a to vcelku zbytečně, když tedy nepočítáme osvobození tamních nevolníků, aby se potom vzájemně divoce postříleli. Irák je třeba konsolidovat, když už jsme tam, protože jinak z toho bude mlínek na maso takových rozměrů, že to bude děti dívající se na Televizní Noviny na Nově strašit ještě rok. Navíc se z něj může stát semeniště terorismu, které nás bude ohrožovat. Ale zatím to vypadá, že americká snaha přináší výsledky. Nakonec oni s tím mají zkušenosti. Japonsko, Jižní Korea, Západní Německo - amíci přišli, pomlátili ty špatné, napsali ústavu, a ze zemí jsou prosperující ekonomické velmoci se skvělými vztahy s USA.

Aha, takže když má Írán pro svou spotřebu směšně levnou ropu, která skoro sama tryská ze země, tak je logickým způsobem získávání elektrické energie nakupovat ilegálně informace o konstrukci jaderných zbraní na černém trhu, nelegálně stavět reaktory a obohacovací provozy, rozvíjet raketový program a zkoumat ultrarychlé výbušniny vhodné pro iniciaci jaderného výbuchu? Vy byste mě rozesmál.
Existence zařízení Natanz je spolehlivě prokázaná, po jeho odhalení byla provedena jednorázová návštěva IAAE. Vyjma toho ten člověk odhalil heavy water facility v Araku. Další zařízení jsou Anarak (nuclear waste disposal), Ardakan (nuclear fuel site), Bonab (pod dohledem IAAE), Bushehr (nyní již pod dohledem IAAE), Chalus (údajná site, inspekce nebyla povolena), Darkovin (nuclear power plant), Isfahan (nuclear research facility), Karaj (Center for Agricultural Research and Nuclear Medicine), Lashkar Abad (isotope separation), Lavizan (nuclear research facility, před inspekcí zbouráno a svrchní zemina odvezena), Parchin (nepotvrzená), Saghand (uranový důl), Tehran Nuclear Research Center (pod dohledem IAEA) a Yazd (Radiation Processing Center).
Na místě Íránských kleriků bych samozřejmě o jadernou zbraň také usiloval. S takovým klackem se víra lépe šíří, a islámský chalifát v Evropě se může stát skutečností :). Izrael jaderné zbraně podle všeho má již dlouhou dobu, a jaderný konflikt nevyvolal. Naopak uzavřel mírové smlouvy s Egyptem (který za to byl vyloučen z Ligy arabských států) a Jordánskem, vede rozhovory se Saudskou Arábií, a hlavně je stabilní demkoracií. Írán je teokracie, a tamní představitelé léta mluví o mazání zemí z mapy světa. U náboženských fanatiků navíc nelze rozumně čekat, že by je zastavila vidina jaderné odvety. Byla by to stejná katastrofa, jako svěřit jaderné zbraně křesťanům za dob křížových výprav a inkvizice. Z toho důvodu důrazně podporuji (lépe nejaderný) útok na Írán, pokud měl dosáhnout na jadernou zbraň. Je to věcí sebezáchovy. Pokud oni budou mít jadernou zbraň, máme veliký problém. Navíc jí pak budou chtít Saudská Arábie, Spojené Arabské Emiráty, Kuvajt (vše státy s obrovskými prostředky, které nemají problém koupit cokoliv), JAR, a kdo ví kdo další.

Nevlastním žádný sad. Pokud bych ho vlastnil, asi bych si na práci najal lidi. Říká se tomu specializace, a je to důvod, proč si neopravuji auto, ani si nevyrábím boty. Osobně nevidím důvod, proč bych jako správný podnikatel neměl lidem a dodavatelům platit. Správný podnikatel je majitel hypermarketu i nejmenšího krámku, ve kterých nakupujete, a samozřejmě platí své lidi. Pokud někdo neplní své závazky, je to šmejd, a ne správný podnikatel. Komunistický manifest jsem viděl velmi zběžně. Komunistický náhled na svět mi totiž připadá tak nechutný, že to neskounu. Já zažil ČSSR, srpy a kladiva, a při slově "komouši" mě jako asociace napadá jen "postřílet". Časem se to pravda změnilo na "ať vymřou".

Ti spekulanti na burze dávají továrnám peníze, aby mohly rozjet výrobu, případně měly provozní kapitál. Když si koupíte akcie, tak půjčujete své peníze nějaké společnosti. Kdyby tyhle peníze nebyly, byl by to obrovský problém. Na burze tedy "vznikají" peníze, které společnosti investují třeba do té stavby obchoďáku, nákupu soustruhů, nebo na výsadbu toho sadu. Držitelé akcií (tedy společníci dané společnosti) poté tu společnost řídí pomocí valné hromady, představenstva a dozorčí rady. Forma sdružování majetků za účelem podnikání, kde si podílníci rozdělují výnosy úměrně k výši svých podílů a ručí za výsledky jen těmito podíly, vznikla už v antice.

Hodiny odsezené v čekárně dostanete zaplacené, pokud návštěvu lékaře nebylo možné učinit mimo pracovní dobu. V praxi se to prakticky vždy předpokládá bez dokladování.

K titulku "Muž si uřízl ruku v Liberci, přijala ho až nemocnice v Brně" jsem nenašel žádný článek. Takhle si reformu nepředstavuji. Ona tu ovšem žádná reforma od eoku 1989 neproběhla. Ta současná je v počátcích, a je otázka, jestli bude kdy dokončena. Já v to osobně doufám. Rád bych, aby zdravotní pojištění bylo něco jako havarijní pojištění vozu, a krylo velké problémy. Potom může nabízet dobrou kvalitu péče, a tu na rakovinu nemusí pacient umřít. Naopak když se většina z pojištění utratí za Paralen a deset dalších léků, které si může každý koupit sám, tak to bude vždycky tahle bída a hnus, kde na lékaře čekáte hodiny, věnuje se vám minuty, slouží už druhý týden v kuse, léčba je neefektivní, sestry se k vám chovají jako k trestanci v kriminále atd.

U GNU GPL jsme zatím řešili, jestli je svobodná. Když se budeme dívat na technickou stránku věci, je to jiné. Zákazníkovi je jedno, jestli má zdrojáky. Neumí totiž programovat, a změny jsou pro něj neskutečně drahé (najmout někoho, ten musí studovat zdroják, udělat změny, vyzkoušet je, zdokumentovat, podporovat, a udržovat v příštích verzích). Hřebíčkem do rakve je fakt, že první zákazník může produkt zcela legálně a zdarma šířit dle své libosti. Kolik myslíte, že takového produktu prodáte, když ho každý může mít zdarma? A jak zaplatíte vývoj? Asi nijak. A proto je jako open source k dispozici často jen to, co je prakticky neprodejné (Linux, Gimp apod). K černé skříňce jen tolik, že zdroják není, není a ještě jednou NENÍ dokumentace. Řada autorů open source to ale netuší. Ona také řada autorů open source nikdy nedospěje k funkčnímu produktu...

Ještě k Hamasu a jeho podpoře. Všimněte si, že evropští i američtí politici vyjadřovali obavy o palestinské civilisty, ale zároveň nezpochybňovali právo Izraele potírat Hamas. A ani Liga Arabských Států nepřijala společné prohlášení ke Gaze. Víte proč? Protože opět všichni cítí s civilisty, ale až na dva a půl státu vědí, že Hamas jsou teroristé. Těch dva a půl státu jsou Írán, Sýrie a libanonský Hizballah. U Hizballahu se zastavme. Tihle hoši vedli v roce 2006 s Izraelem válku, která vedla ke zničení velkého procenta libanonské infrastruktury (samozřejmě jí již tradičně vyhráli, že). Víte, jak Hizballah pomáhá Hamásu? Plamennými projevy Hassana Nasrallaha, a tím to končí. Oni si dobře pamatují, jak dostali minule po čumáku. Když teď někdo po dvou letech vystřelil pár raket na sever Izraele, Hizballah prohlásil, že s tím nemá nic společného. Možná se ještě do konfliktu zapojí, pokud na ně Írán bude hodně tlačit, ale není to moc pravděpodobné.
Shrnuto: Hamás nemá ani podporu arabů, natož podporu civilizovaného světa.

Promiskuita je u lidí jistě do jisté míry přirozená. Stejně tak ovšem sociální monogamie. Ženy totiž v primitivní společnosti nejsou schopny se postarat o sebe a potomky v době těhotenství, ani v brzké době po něm. Fakt, že mají lidé ze sexu velké potěšení, je vnímán také jako nástroj, kterým žena může udržet muže v delším svazku, což jí umožňuje zabezpečit potomky.
V případě Afriky ale narážíme na nedostatek kultury. Ten se projevuje mimo jiné i mimořádně vysokou promiskuitou. V kombinaci s HIV/AIDS je to alarmující. Z mého pohledu mohu jen říci, že když se afričané přemnoží jako kobylky, a pak je nějaká choroba kosí po milionech, tak to (při všem respektu k utrpení postižených) není pro svět špatná zpráva. Prostě se sníží počet těch negramotných tvorů s průměrným IQ 65. Že je to bolí, a že trpí? Mám pro ně radu: používejte kondomy, a nespěte s každým na potkání. Jak se takovou radou budou řídit lidé s IQ 65, kteří ve volných chvílích střílejí bližní z AK47 (což je mnohem účinnější, než tradiční kyj), a po večerech občas upalují čarodějnice, to budeme mít možnost pozorovat.
http://www.liveleak.com/view?i=295_1229086630 (tady dav upálil zloděje)
http://www.reuters.com/article/latestCrisis/idUSL21301127

Ještě jeden fakt k přelidnění Gazy. Gaza má 9. nejvyšší roční přírůstek obyvatelstva na světě, a 30. nejvyšší porodnost na světě, pěkně uprostřed pole rozvojových zemí (přírůstek obyvatelstva je v rozvojovém světě nižší díky epidemii AIDS). Zkuste těm arabům vysvětlit, že když jsou v místě o velikosti cca 400sq km, tak se nemůžou množit jako kobylky, protože jsou tam už teď namačkaní jako sardinky v konzervě. Vždyť mají 92% gramotnost, tak by to snad mohli i pochopit.

Ještě detail k raketám z Libanonu. Těch od vlky z Hizballahem v roce 2006 dopadlo na Izrael cca 6, a to v posledních pár týdnech, při dvou incidentech. Z Gazy dopadlo 3103 raket či minometných střel, a bylo u toho 8 izraelců zabito. "Příměří" s Hamasem vypadalo tak, že raket a minometných střel dopadlo po jeho dobu "jen" 38. Po vypršení tohoto "příměří" Hamas začal střílet s obvyklou intenzitou, a prohlašoval, že tak činí ze strategických důvodů, protože jeho cílem je Izrel zničit. Co byste v takové situaci dělal, být na místě izraelského ministra obrany?

http://en.wikipedia.org/wiki/List_of_rocket_and_mortar_attacks_in_Israel_in_2008

  Našel jsem image diskety toho DOSu 8 na harddisku, tak jsem ho hned mountnul (to bych ve Windows neudělal ;-) a doplňuji:

             io.sys msdos.sys command.com
MS-DOS 8.00  116736         x       93040

  Hádám že z IO.SYS vyhodili ten obrázek, tomu by ten rozdíl odpovídal, a MS-DOS.SYS tvrdí že je EBD98 :-D Pěkně kecá. Jinak copyright klasicky 1981-1999.

Tak jsem se na to vyspal a

int loadint(int *pole, int index)
{
    if(index>=0&&index<*pole)
        return *(++index+pole);
    else
        return ~INT_MAX;
}

int storeint(int *pole, int index, int cislo)
{
    if(index>=0&&index<*pole)
    {
        *(++index+pole)=cislo;
        return 0;
    }
    else
        return ~INT_MAX;
}

Co se copyrightu týče, dělejte s tím všichni co uznáte za vhodné :-D

Nemohl jsem si pomoci :-D
Killer Tux
Tak pěknou zábavu.

Radovane,

nevim, jestli Vas to az tak zajima, ale problem u Raptora byl obdobny tom, co mely F-16, a to v tom, ze nastaveni vychylky ploch v zavislosti na kniplu (teda spis joysticku) bylo prilis "ostre", coz zpusobovalo pri nizkych rychlostech obrovske tezkosti pri letu, a, pochopitelne, situaci neusnadnoval ani system rizene nestability, ktery F-16 mel jako snad prvni ptak od Lockheeda.

Díky za upřesnění, dočetl jsem se že u toho prvního letu došlo k "nezvládnutelným oscilacím", prostě se letadlo rozhoupalo nahoru a dolů, a obdivuji toho pilota že s tím v takové situaci dokázal praštit o dráhu takovým způsobem že to nerozbil na kousky. I tak tahle nepříjemnost zdržela vývoj o pár let. Podélně nestabilní byl třeba už Lockheed SR-71, když u něj při testech vypnuli automatický stabilizátor, docházelo k podobnému jevu kdy se výchylky zvětšovaly i přes snahu pilota až k pádu.

To ale není vanilla Linux, ale těžce upravený ucLinux, který s původním Linuxem má společné v podstatě jen POSIX API a jméno.