Společnost Microsoft se rozhodla zacílit na školy, kterým je určen projekt OLPC. Microsoft se snaží prostřednictvím nabídky vzdělávání vnutit platformu Wintel. Vskutku nepochopitelné je zprostředkování této informace v podání renomované agentury Reuters – jakoby Microsoft dělal nějakou dobročinnou akci. Relativně střízlivý pohled nabízí jiný zdroj, který nazývá věci pravými jmény.
Microsoft, vzdělávání a OLPC
24. 1. 2008
69
nových názorů
-
maros (neregistrovaný)Nemozem si pomoct, ale na fotke z Reuters akoby som videl Charles Montgomery Burns-a, sefa atomovej elektrarne Springfield.
Vid. napr. tu: http://www.answers.com/topic/montgomery-burns
No ta podoba je skoro dokonala. Skratka dobrodinec sa nezaprie...
Slovencinari (a cestinari) nezabijajte ma. Len fakt neviem (alebo ak aj viem, tak sa mi to nepaci) ako sklonovat anglicke mena a nazvy. Ale teraz fakt neviem ci som v Ke(j)mbridzi, v Cambridge, v Cambridgei, alebo v ktorej prdeli... -
maros (neregistrovaný)a aby som nerobil reklamu vykradacom Wikipedie, original tu: http://en.wikipedia.org/wiki/Montgomery_Burns .
-
Nechápete ten základní princip toho projektu, a sice, že dostanou za x peněz jeden kus počítače s Linuxem. Tečka. Budoucí platby za software se neuvažují. Microsoft teď jakoby dobrák (podle Reuters) dává milióny na vzdělávání, aby je pak zůročené (licence, kolotoč placených upgrade) dostal zpět. Je to jako drogový dealer, který přišel s revoluční myšlenkou: nebudeme první dávky drogy rozdávat zdarma, ale my budeme platit lidem za to, aby naše drogy brali. Až získají závislost, tak to z nich stejně dostanem zpět. -
Proklamovaným záměrem MS je "help young people achieve their potential". To mi přijde chvályhodné.
Nevím, jak MS získává peníze ze škol zpět. Už teď jsou licence pro školy směšně levné. O žádných placených upgradech a splátkách není v článku řeč. Jde jen o vaši konstrukci, nebo máte v ruce nějaká fakta? -
Tady nejde o nějaké proklamace, ale o princip toho projektu. Microsoft je firma a firma je za účelem zisku. Na místě Microsoftu by mohla být i jiná softwarová firma a bylo by to úplně stejně špatně.
Ano, směšně levné, ale pořád je to nějaká cena a zisk pro firmu. Neříkám, že je něco špatného na zisku pro firmu, ale do tohoto projektu to nepatří. Tady je snaha o minimalizaci celkových nákladů. Jakýkoliv placený software zvyšuje cenu. A Microsoft, protože je firma, tak to dělá pro peníze a nedělejte si iluze, že komerčnímu subjektu jde o nějaké chválihodné věci, tomu snad sám nevěříte (viz. budoucí závislost atd). -
Zvláštní je, že zisky MS financují Bill & Melinda Gates Foundation, což je jedna z největších nadací na světě. Podle všeho komerčnímu subjektu může jít o chvályhodné věci.
O konkrétních podmínkách toho, co MS školám nabídne, opět nepadlo ani slovo. Podle vás je špatně už deklarovat zájem dodávat cokoliv tam, kde se motají lidé okolo OLPC. To ovšem nemá nic společného s objektivními fakty.
Problém je samozřejmě také v tom, že OLPC začíná a končí dodávkou HW. Samotný HW je pěkné těžítko, případně ho lze házet po ostatních studentech. Je třeba kvalitní SW, kvalitní výuka žáků, kurzy pro učitele atd. Osobně nevidím důvod, proč by jedna škola nemohla nakoupit OLPC, druhá použité počítače z banky s MS SW, a třetí levné laptopy Intel. Vyjma toho jsou tu programy splátkového prodeje PC, kiosky z přístupem k inetu, programy tvorby dat (předpověď počasí, pěstitelské postupy), uvažuje se o mobilech s výstupem na TV a přístupem k inetu. Ovšem vy máte jasno v tom, že OLPC je správně, a pokud dělá kdokoliv cokoliv jiného, tak je to fuj. Vaše vidění světa je poněkud zúžené. Děláte snad PR pro One Laptop per Child association? -
Cesta peněz > Microsoft (jeho chování na trhu) > nadace > a pak dobročinnost... to je stejné jako praní peněz.
Objektivní fakt je ten, že je to od MS neslušné tam strkat nos, když na druhém konci toku peněz je pak ta nadace jak říkáte. To je pořád dokola jako s těmi drogami. Drogový boss založí nadaci a pak je vše v pořádku. Ach jo.
OLPC je nějaký projekt, má nějaký smysl, a ten nepochopíte, protože tu neustále dokola propagujete zájmy jedné komerční firmy Microsoft a nic jiného nevidíte. -
:) A cesta peněz práce - výplata - dobročinnost je také stejná, jako praní peněz, že? Zkuste si zjistit, čemu se říká praní špinavých peněz. Hrdinové filmu Office Space to hledali v ppaírové Encyclopedia Britannica (film doporučuji), vy můžete použít Wikipedii: http://en.wikipedia.org/wiki/Money_laundering
Nechápu, proč je od MS neslušné utratit USD 235 mln (v přepočtu 4.25 miliardy Kč) na vzdělávacím programu, který v rozvojovém světě mimo jiné dostane více počítačů do školních tříd a vyškolí učitele. A už vůbec mi není jasné, na kterém druhém konci toku peněz je nadace.
OLPC je projekt, který zaštiťuje vývoj OLPC/XO/jak-tomu-dnes-říkají laptopu pro školáky. Bohužel největší světový výrobce čipů od projektu odstoupil (společnost Intel). Také se nepodařilo docílit předpokládané ceny USD 100 (zatím je cena USD 188-199), HW je mimořádně slabý, laptop je vybaven SW se kterým se děti nikde jinde nesetkají (Linux se speciálním interfacem), není zajištěno školení učitelů, učební osnovy, setup, podpora/servis, ani připojení k inetu. To vytváří další finanční tlak na vlády rozvojových zemí. Přitom rozvojové země mají jiné priority. Velká část obyvatelstva je negramotná, nemá přístup k pitné vodě, mnoho dětí neabsolvuje školní docházku. Za cenu USD 10000 je možné postavit školu pro 500 dětí, které by jinak nedostaly žádné vzdělání, nebo koupit pár OLPC laptopů. Knihovna za USD 2000 může poskytnout přístup k velkému množství materiálu 400 dětem, nebo míst ní lze koupit pár laptopů. No a pilotní program Give One Get One v USA ukázal, že OLPC nezvládá ani dodávku tak malého počtu kusů na území USA.
Daleko perspektivnější se mi proto zdají aktivity typu počítač na splátky nebo internetový kiosek. Takový program umožní místním vyhledat postupy v oblasti zemědělství, stavebnictví, dlouhodobou předpověď počasí a doporučení k setbě plodin apod. A když už počítače do škol, tak se školením pro učitele, osnovami a studijními materiály atd. -
xyz (neregistrovaný)"[...] laptop je vybaven SW se kterým se děti nikde jinde nesetkají [...]"
Tohle opravdu může prohlásit jen totální #@$%#$%^#, který nepochopil, o čem celá iniciativa OLPC skutečně je. On se totiž v zemích, pro něž je určena, s počítači nemá (v naprosté většině případů) šanci setkat vůbec nikdo. A vzhledem k tomu, že je to cosi jako učební pomůcka, je úplně jedno, jaký systém na tom běží. Nebo tu snad někdo trpí pocitem, že ho poznamenalo používání slabikáře, protože to není opravdická knížka a člověk se v životě už nikdy s podobnou nesetká? -
JardaP (neregistrovaný)To financovani te nadace si Microsoft nepochybne odepisuje z dani.
Co skolam MS nabidne, je jedno. Bude to urcite zalozeno na MS softwaru. O to take jde: aby si nekdo nezvykl na myslenku, ze software nemusi nutne byt od Microsoftu. Kdyby nevznikl projekt OLPC, Microsoft by se na oslovene zeme z vysoka vykaslal. Kdyz Indie mluvila o Linuxu, Microsoft (nadace) honem prispechal s velkou financni castkou na pomoc v boji proti AIDSu.
Projektu OLPC jde ale mimo jine o to, aby se informatika rozvijela a ucila bez toho, ze software=Microsoft, protoze na tohle chude zeme nemaji a dlouho mit nebudou, pokud kdy vubec. OLPC nejde o vybaveni statnich uradu vypocetni technikou a SW, ale o to, aby se deti naucili (pokud mozno masove) pouzivat pocitace. Tedy co to je, co se stim da delat, ze se to da nejak pouzit a dokonce programovat. V budoucnu mohou treba studovat a pracovat na Linuxu, MS Windoze nebo Macu, podle toho, co jim vyhovuje a na co maji. Nebojte se, nikdo neceka, ze s OPC budou delat az do duchodu.
Microsoftu jde o to, aby se deti naucily pouzivat PC s Windoze a jinym MS software. A aby, budou-li jednou studovat, zustaly Microsoftu verny.
Cili jak vidite, je v tom jisty rozdil. O dobrocinnosti radsi nemluvte. Je to jen jina forma marketingu. Zcela v souladu s prirovnanim o drogovych dealerech. -
No a jsme u toho. OLPC jde o rozšíření Linuxu (tak interpretuji, co jste napsal, a to je i důvod, proč se lidé okolo Linuxu o OLPC zajímají). Microsoftu jde o rozšíření Windows. Proto je OLPC správně, a Microsoft je špatný. Když to řeknete takhle na rovinu, hned je jasné, že zprávička kritizuje to, že by na nějaké škole mohl být MS produkt.
Kdyby nevznikl projekt OLPC, Microsoft by se na oslovene zeme z vysoka vykaslal -- proč tedy v roce 2004 uvedl Windows XP Starter Edition? Této edice se k říjnu 2006 prodal milion kusů.
O dobrocinnosti radsi nemluvte. Je to jen jina forma marketingu -- samozřejmě dobročinnost je forma marketingu. Myslíte si, že lidé pracující na SW k OLPC na něm pracují proto, aby pomohli dětem, nebo proto, aby rozšířili Linux? :) -
JardaP (neregistrovaný)Nevim, jde-li OLPC o sireni Linuxu. Mel jsem za to, ze jim jde o sireni informatiky dostupne i zemim, ktere nemaji na draha reseni. Tedy treba zemim, kterym nekdo daruje vyrazeny HW pro skoly a oni si na pak nainstaluji nektery free OS.
Ze Microsoft uvedl Windoze XP Starter Edition je opravdu pekne. Uz vidim, jak si je kazdy African koupi a povesi v chysi na zed. Nebo k tomu Microsoft dava zadarmo pocitac, elektricky generator a 100 Hl paliva?
Mozna, ze lide z OLPC chteji sirit Linux. Chteji sirit linux a BSD a dalsi free OS proto, ze si je muze dovolit kazdy, kdo ma pocitac a 1 Euro za CD. Microsoft chce sirit Windows ze zcela zistnych duvodu. Alespon jsem nikde neslysel, ze cilem projektu OLPC by bylo zvyseni zisku Red Hatu, Novellu a dalsich. Nejse jen o to, co kdo chce sirit, ale tez o to, proc to dela. Nekdo pro to, aby pomohl, nekdo pro to, aby si pomohl. -
Samozřemě použitý HW se do rozvojového světa dávno vozí. Bohužel i s těžkými kovy, které obsahuje :(
Afričané jsou i bohatí. Ale když už si koupí na naše poměry nejlevnější počítač, nemají na SW. MS jim tedy dává možnost koupit si HW s XP Starter Edition.
Zisk není důvod se stydět. Stydím se snad já? ;)
Linux si sice může dovolit každý, ale jeho používání už ne. Když vezmete v úvahu, že v poměrně civilizované Jižní Africe je průměrné IQ údajně 72 bodů, moc lidí s potenciálem ovládat VI, editova konfiguráky a kompilovat si aplikace tam nebude.
http://en.wikipedia.org/wiki/IQ_and_the_Wealth_of_Nations -
JardaP (neregistrovaný)Clovek, s IQ 72 vyuzije pocitac leda tak na hry. Inteligentni clovek potrebuje hlavne pocitac, na kterem se neco nauci. To muze byt i Windows, ale existuje riziko, ze dale, nez klikani se nedostane. A opakuji: Jde hlavne o to, aby se pocitace co nejvice rozsirily a dostali tak sanci treba i budouci mozni geniove. Prvni seznameni umozni OLPC spise, nez Microsoft. Pres veskere levne licence je Microsoft porad drahy. A i kdyby, Microsoft neni cestou, kterou by se mely ubirat zeme s holym zadkem. Nemluvime o vlade USA nebo korporacich, ktere na ceny licenci a ceny noveho, vykonneho HW nehledi, ale o Africe a podobnych zemich.
-
Naprostá většina lidí se nedostane dál, než ke klikání. A s tím IQ 72 možná ani ke klikání. S počítačem ve škole naučíte lidi nejvýše klikat, a pomůže vám to odchytit ty jednotky kusů, které mají nadání se stát něčím více. Problém je v ceně toho celého.
Osobně si nemyslím, že by tu byl důvod, proč by OLPC na Linuxu mělo být pro seznámení s počítači lepší, než počítač s Windows. Jde o vaší iluzi, způsobenou efektem "Linux mám rád, lepší to bude na Linuxu". Cena licencí Windows ve Starter Edition není nijak zásadní, a MS jistě rozvojovým zemím za jistých okolností dále sleví. -
V OLPC neni dulezite jestli je uvnitr Win nebo Linux. Microsoft se mohl pripojit, mohl mit vlastni system, mohl 3 roky vyvijet, pokud by mu opravdu zalezelo na prospechu uzivatelu. To, co tymu OLPC trvalo nekolik let, je v moznostech Microsoftu dosahnout behem jednoho roku. Neudelal to, a kroky ohledne OLPC zacal podnikat az v okamziku, kdy je OLPC vice-mene dokoncene. Vubec nesel do toho rizika. Neni proto logicke si myslet, ze jde Microsoftu v prve rade o zisk? A kdyz ne uz o zisk, tak o poskozeni mozne konkurence? To, ze Microsoft pusti do obehu win pro urcitou oblast je vubec nic nestoji - v pripade multilicenci uz totiz ani nedodava media. Ja se tomuto postoji nedivim, je to normalni chovani trzni firmy, ktera navic podnika v oboru, kde jsou fixni naklady ohromujici, a variabilni zanedbatelne. Nelze se ale divit odporu a znechuceni, ktere to zpusobuje.
Dusledna komercializace, takovou jakou tu demonstrujete, ma jedinou nevyhodu. Vysledkem je kastovni system. Pokud mate kliku budete zit ve zlatem ghetu obehnanem mrizi s perfektnim pristupem ke vzdelani, s perfektnim pojistenim, takze se dozijete vysokeho veku, ale porad budete zit v ghetu. Ti za plotem budou ve skutecnosti ti svobodni a bude jich za nejaky cas tolik, ze se jim vyplati vypalit zlata gheta. Bohuzel tyto mrize se jiz intenzivne staveji - hranice USA, Mexiko, Maroko - hranice EU a Magribu, Izrael - hranice zidovskeho statu a arabskeho sveta. O dalsich nemluve. Hon za vyssi efektivitou znamena odlicteni a samozrejme rozevrenejsi nuzsky ve spolecnosti. Bolsevicke radeni v Rusku bylo dost odstrasujici priklad pro vlady, aby si dali pozor a neeskalovali rozdily ve spolecnosti. Bita byla pouze ta Afrika, ktera prisla behem kolonialni ery o sve elity (na rozdil od Asie), a ktera byla tichym bojistem studene valky. Je otazkou casu, nez barbari prolomi hradby - protoze oni jsou ti svobodni, co nemaji co ztratit. Kdybych to chtel prirovnat k Rimu, tak se u nas projevuji tytez priznaky - ubytek obyvatelstva, dekadence elit a snaha stavet vysoke zdi. Spolehame na elitni profesionaly, kteri si 10 let nedokazi poradit s partyzany v Avganistanu, a vetsina z nastupujici generace (vyjma izraelcu) nedokaze zachazet se zbrani - a prosedi svuj zivot v pokoji pred monitorem ve virtualni valce nebo ve virtualnim svete, ktery je zajimavejsi a pro zivot priznivejsi nez ten skutecny. -
Existuje nějaká povinnost se připojit k programu pro chudé země? Máte něco proti tomu, když se někdo nepřipojí k jedné iniciativě, a pracuje na jiné? Jsou pánové z OLPC nějak lepší, když jsem vyjmenoval řadu problémů s projektem spojených? Odporu a znechucení nad aktivitami MS se divím, a pořád je vidím pouze jako flustraci tím, že vámi oblíbené OLPC na Linuxu by mohlo mít alternativu.
Pojem ghetto označuje sociálně slabou část města. Z definice potom bohatá část města (či přeneseně světa) těžko může být ghettem. Ne připadá mi, že by někdo byl svobodnější jen proto, že je chudší. Bohatí lidé mají prostředky k uspokojení svých potřeb. Mají jídlo v hojném množství va kvalitě, mají boty (ještě můj dědeček sdílel jedny boty se sourozenci), umí číst, mají auta, domy, velké televize, někteří dokonce počítače :), mohou se stěhovat a cestovat dle libosti. Nejsou to bohatí, kdo by měli usilovat býti chudými, ale chudí, kdo by se měl snažit zbohatnout.
Chudší a bohatší regiony tu byly odjakživa. Zatím co v Egyptě měli rozvinutou společnost, my jsme byli z jejich hlediska na úrovni dnešního rozvojového světa. Když byl Řím veliký, Egypt byl chudší, my jsme byli chudí, a Indiáni zřejmě pořád neuměli psát. Chudí se stanou bohatými pouze tak, že se změní takovým způsobem, aby bohatství dosáhli (vzdělání, píle a trpělivost). Nepůjde to tak, že by nám bohatým vzali majetek (viz současná situace v Zimbabwe). Mimochodem apokalyptické vize jsou ohrané. Varování před zkažeností tohoto světa a vize jeho konce v plamenech jsou tu minimálně tisíce let. Zatím se vždy ukázalo, že to není tak horké.
Elitní profesionálové bojují s domorodci podporovanými partizány v hornaté zemi velikosti Francie. Na tuto zemi je jich cca 25000. Udrželi jí 7 let, a dostali ji do stavu, kdy je Afganistan nebezpečný ponejvíce jen tam nasazeným vojákům. Zkuste si představit, jak by asi afgánci drželi Francii :). Ke zdem: pravidla typu "nelze přes hraniční čáru" jsou jasně daná, a nemá je smysl zpochybňovat. Pokud jsou tato pravidla masivně porušována, je čas je více vynucovat. Zeď mezi USA a Mexikem je jedním takovým případem. -
Plete si pojmy - gheto znamena vyhrazena cast mesta, treba chudinske gheto - tam je ta socialne slabsi cast obyvatelstva, nebo zidovske, kde je obyvatelstvo vyznavajici judaismus, ktere zdaleka nebylo to nejchudsi. Jinak ostatni Vase nazory mne neprekvapuji - konzumni klasika, ze ktere mam koprivku. Cunata zavrena v chlivku si libuji, ze maji plna koryta - ale jsou zavrena v chlivku a jelikoz v zivote neopustili svuj chlivek, tak nevidi.
Nehlasam apokalypsu a prolomeni hradeb rozhodne nevidim jako konec sveta, spis jeho nadeji.
p.s. Tech profesionalu je cca 35000 a maji k dispozici nejmodernejsi techniku vcetne satelitu a letecke podpory. A pokud bezne zpravy jsou pravdive (seznam, CTK), tak maji pod kontrolou okoli hlavniho mesta, a situace tam zdaleka neni stabilizovana. -
Původní význam slova ghetto je právě ta ohraničená část města, například židovské ghetto.
Nemyslel jsem si, že by názory měly být "nekonzumní". Mám k dispozici hromady informací a zkušeností, a snažím se z nich sestavit mentální model reality. Tak ten model vypadá. Pokud berete názory jako projev životního stylu, a když je v módě být "nezávislý", tak zastáváte menšinové názory, je to daleko více na pováženou.
S těmi čuňaty zavřenými s chlívku jste dost mimo, nemyslíte? V čem spočívá ta svoboda chudých? V tom, že nemají prostředky a trpí materiálním nedostatkem? Jsem svobodný já, když dnes v noci můžu vzít své auto, a vydat se bez obav na cestu na východní hranici Turecka, případně sednout na letadlo do Seoulu, nebo ten váš "svobodný" jedinec bez prostředků a bez mobility? Mám za to, že vidíte svobodu tam, kde není. Romantizace chudého života má dlouhou tradici, ale je naprosto mimo. Já si prošel bídy na místní poměry až dost, a opravdu si nemyslím, že bych tehdy byl svobodnější. Nakonec si zkuste představit, že pasete ovce v Jordánsku, nebo bydlíte ve slumu v Nairobi. A zkuste si představit, že to není dovolená na pár dní, ale past, ze které se těžko dostává. Osobně bych vynaložil všechny síly, abych z takových poměrů odešel.
Pokusy o "prolomení hradeb" skončí samozřejmě krvavou lázní. Nebo si myslíte, že když se občané Mexika vydají s noži v ruce do amerických měst, tak je po cestě nikdo nezastaví? A oni to dobře vědí. Ještě kdyby tak pochopili, že je třeba mít vzdělání a technologie, ne jen jídlo na dnešní den (aneb co asi dělají mexičané špatně, že jsou chudí). Ovšem Mexiko je ještě poměrně civilizované, a životní úroveň tam není tak hrozná.
Boj s partizány je vždy problematický, a vyhrát se dá jen tehdy, když je přestane podporovat místní obyvatelstvo. Za hlavní přínos je třeba považovat, že Afganistan není nebezpečný pro okolní svět. Tamní situace byla celkem dobrá, teď to přestává být tak růžové, ale nejspíš se to zvládne (i Pákistán se snaží na svých hranicích). Satelity a letadla jsou super ve válce typu druhá světová; v konfliktu v Afganistanu vám pomůžou o řád méně, než si myslíte. Proti IED a VBIED například moc nepomáhají. V hornatém terénu a husté vegetaci je také moc nepoužijete. Nepomůžou ani v městské zástavbě. A ona protistrana už pochopila, že to tak je.
http://www.youtube.com/watch?v=lFcQs5KxHgs&NR=1
http://www.youtube.com/watch?v=lfuofs7--do&feature=related
http://www.youtube.com/watch?v=piypa_eamfs&feature=related -
Nezda se Vam divne, ze partyzany podporuje mistni obyvatelstvo? Nepodporuji Taliban, a je mi dost hrozne, kdyz vidim nasili, ktere se dnes a denne vyskytuje ve svete, a co vic, tam, kde by se dal predpokladat pozitivni vliv euroatlanske civilizace. Ta vsak evidentne postrada jakoukoliv schopnost tyto problemy realne resit. Nepamatuji se na nejaky uspech - v poslednich 20 letech konflikty pouze eskaluji. Abych pravdu rekl, Vase nazory se mi vubec nelibi, mam uplne jiny pohled na svet a proto ukoncim tuto zbytecnou diskuzi. Eufeministicky bych Vas nazor oznacil jako prilis primocary, neokonzervativni az skoro fasisticky (budto my nebo oni) - coz je videt i zde v diskuzich. Bohuzel podobne nazory nejsou ojedinele, prestoze opetovne ukazuje jak jsou krvave a neucelne. Sharon, Bush jr, Rumsfeld - vlastni prizemnost, malost a nedostatek osobnosti nahrazuji agresivitou bez ohledu na lidske zivoty. Neobhajuji bidu, na nic krasneho neni, zrovna tak neni nic krasneho na moralni bide, ktera je tady (to zni hrozne, vetsina lidi je v pohode, alespon v mem okoli, samozrejme ze za neco mohou komunisti, ale nevim jak se to povedlo, ze rozhodili i cast Americanu). Dal uz nebudu pokracovat, nemam uz k dispozici slusna slova. Vase nazory neberu, lidem jako vy se neda nic vysvetlit, proste mate svoji pravdu, ktera je zrejma - kolikrat jste tuto frazi pouzil?
-
Místní obyvatelé musejí s Taliby vyjít, protože jsou blízko. Teprve pokud je jim centrální vláda schopná zaručit ochranu, mohou postoj změnit. Prostý afgánec chce hlavně klid, války ta země měla dost. Potřebují jídlo, cesty, školy, vodovod a kanalizaci. Kdo je přinese, ten vyhraje. Pragmatické, že?
Západní civilizace v posledních letech například vyhrála nad komunismem - pro naše dobro doufejme, že na vždy. Vy jste demokracii viděl v době, kdy čerstvě padla železná opona. Tehdy padla železná opona, z Rusů a komunistické východní Evropy byli najednou kamarádi Západu, všichni se objímali, bezpečnost se tvrdě podceňovala. Škoda, že svět zřejmě po desítky let nebude tak klidné a bezstrarostné místo, jako tehdy. Bylo to fajn. Bohužel doba je jiná, za vše viz http://en.wikipedia.org/wiki/7_July_2005_London_bombings
Vaše názory se mi také nelíbí. Tvrdíte, že chudší část světa se má vzbouřit, a že to považujete za zprávu naděje. Mě nepřijde, že například zástupy mexičanů útočících na americké hranice by byly nějak dobrou zprávou. Pokud se tak stane, skončí to krvavě - to musíte vědět i vy.
Pokud vám přijde, že moje názory jsou krvavé, já si to nemyslím. Jenom vím, že je svět mimořádně drsné místo. Máme tu krásnou přírodu, rodiny, uspokojení z dobře udělané práce a podobných kratochvil. Zastáváme myšlenky spolupráce, předcházení a moderování konfliktů. Jenže je tu druhá strana mince. Ta strana, kde fanatik zabije desítky lidí v restauraci, a zbytky těch lidí sbíráte z podlahy, stěn a zbytků stropního obložení. Ta strana, kde jste s rodinou na dovolené, a někdo odstřelí půlku hotelu, ve kterém bydlíte. To všechno (a mnohem více) patří k životu. V obecné rovině se ochota ke spolupráci nesetká vždy s kladnou odezvou. Vyjma strategie kooperace existuje také strategie predátorů (viz výše). Předpokládám, že díky vašemu založení jste neschopen takovou konfrontaci ustát. Ve vašem jobu to možná není problém (a možná je to důvod, proč děláte co děláte), ale například v zahraniční politice by to bylo smrtelné. Mé doporučení: dívejte se okolo sebe, jak celý svět krásně spolupracuje, a lidi se mají rádi. Ošklivé věci přenechte pragmatikům. Oni v tom umí chodit; ví kdy spolupracovat, kdy ustupovat, a kdy se tvrdě prosazovat.
Jestli chcete méně vyhrocený příklad, zkuste vést jednání s arabskými partnery. Pokud budete spolupracovat, moderovat a vyhýbat se konfliktu, nebo dokonce ustupovat, budou vámi pohrdat. Vyjma cukru budete potřebovat bič. A teprve až ho poprvé použijete, budete rovnoprávný partner k jednání. To není fikce. Zeptejte se kohokoliv, kdo má takovou zkušenost. -
»John« (neregistrovaný)Tak bacha - mě osobně by vubec nevadilo, kdyby se ve školách provozoval jak proprietární tak svobodnej software, dokud by poměr byl přesně 1:1; jedině tak se totiž dá mluvit o svobodnym rozhodování pro to či ono na základě uživatelský zkušenosti. Současná situace kdy se děcka od prvních krůčků v oblasti IT přímo ve školách (státních institucích, což znamená že má současnej stav plnou podporu státu a začíná to zavánět i ňákym tim úplatkem tu a tam) záměrně učej (respektive "navykaj") výhradně na kombinaci M$ Windows & M$ Office je naprosto nepřijatelná, protože je to prachsprostá manipulace zmíněnou strategií drogovýho dealera, kombinovaný s utkvělou představou že vlastně neexistuje alternativa - kerý z těch děcek si pak při pořizování vlastního počítače vubec uvědomí že má i tak možnost volby, respektive že software se dá sehnat i jinde než od M$? Podle mě byla naprostá blbost dávat do zdejších škol 1 MAC na učebnu, protože vzhledem k jejich poměru cena/výkon Čecha ani nenapadne si něco takovýho pořizovat domu, ale rozhodně se měl na polovinu dodanejch PC nacpat svobodnej software aby ty děcka nevyrůstaly jako budoucí otroci M$, protože jinak se naprosto automatickej a v konečnym důsledku i naprosto nevyhnutelnej (protože ostatní dodavatelé proprietárního softwaru - komerční entity kerý se striktně říděj nabídkou a poptávkou - nabízej svoje produkty z důvodu maximalizace svejch zisků výhradně uživatelum nejrozšířenějšího OS; a hádejte kerej to ze zmíněnejch důvodů bude...) nákup softwaru od M$ na jakejkoliv novej počítač skutečně nazvat nedá. Každej logicky myslící člověk znalej základních ekonimickejch zákonitostí přece musí chápat, že naprostej monopol jedný firmy v jakymkoliv oboru je pro spotřebitele vdycky a naprosto nevyhnutelně nevýhodnej.
-
Takže vy byste "spravedlivě" vzal systémy Windows, MacOS, Linux, které mají na desktopech zastoupení řekněme 94%, 4% a 1%, a do škol byste dal 50% těch s Windows a 50% těch s Linuxem. Vidíte, proč jsem to slov spravedlivě dal do uvozovek? Tvrdíte, že Čecha ani nenapadne dát si domů Mac. Kupodivu to Čecha napadne podobně často, jako dát si domů Linux. Celosvětově údajně až 10x častěji.
http://www.dsl.cz/clanky-dsl/clanek-902/Linux-pouzivany-jako-Windows-98
Škola by měla studenty hlavně připravit je na praxi a vysvětlit jim principy. Vy byste ze školy rád udělal nástroj, kterým se zvýší tržní podíl produktu, který se vám líbí. Je to snaha pochopitelná, ale nízká a mrzká.
"Naprostej monopol" je problém, to ano. Jenže aby na bylo možné mluvit o monopolu, je třeba, aby byl na trhu jediný producent, neexistoval substitut (nebylo možné produkt nahradit), a existovaly nepřekonatelé překážky vstupu na trh. Jistě uznáte, že když je na trhu Windows, MacOS, Linux, *BSD, BeOS, Solaris, eComStation (aka OS/2) atd., těžko mluvit o "naprostym monopolu". Každému z těchto hráčů stačí vytvořit systém, který bude užitnou hodnotou převyšovat ten dominantní, získat na svou stranu vývojáře (třeba snadným vývojem a dobrou dokumentací), investovat do reklamy, a má veliký kus trhu v kapse. Jenže těch investovaných miliard dolarů by muselo být hodně, takže je výhodnější dělat business jinde, a čekat, jestli MS něco nepodělá. V případě Linuxu by se navíc ty miliardy ani teoreticky nemohly vrátit, vzhledem k jeho open source povaze. -
»John« (neregistrovaný)Kecy o "mrzkejch a nízkejch snahách o prosazení produktu kterej se mi líbí" byly rána pod pás, protože cílem bylo jenom seznámit všechny už v samym začátku se všema dostupnejma alternativama a timpádem jim umožnit si pro sebe svobodně zvolit tu nejlíp vyhovující a v praxi si dokázat poradit s čimkoliv (což je nesporně výhoda). Že je software od M$ pořád ještě nejrozšířenější má totiž na svědomí něco uplně jinýho než jeho "kvalita" (víte proč sem to slovo kvalita dal do úvozovek?) a to je právě (podle "článku o němž diskutujeme" očividně ze zcela zjištných důvodů cíleně udržovaná) neznalost uživatelů způsobená tim, že se jim odmalička nedává šance si vyzkoušet cokoliv jinýho - ve školách se provozuje M$ protože v praxi pravděpodobně narazej jedině na M$ protože ten tu byl první a nikdo si teď nechce zvykat na cokoliv jinýho (jako když tehdy DOS převálcoval daleko lepší OS/2); už vidíte ten začarovanej kruh? Navíc je tu další problém: protože Windows je nejrozšířenější, dodává se naprostá většina proprietárního softwaru výhradně pro něj (aby se maximalizovaly zisky), takže z důvodů typu "když já si chci na svym počítači taky zahrát" nebo "ale naše firma ke svý práci potřebuje (mimo jiný) tenhle (a tenhle a tenhle...) software kterej se pro *** nedělá (proč asi?)" vzniká nepřekonatelná překážka pro jakoukoliv konkurenci v podobě nezájmu uživatelů a timpádem zmíněnej "naprostej monopol", uplně bez ohledu na to, že konkurence vytvořila systém "kterej užitnou hodnotou převyšuje ten dominantní, získal na svou stranu vývojáře (třeba snadným vývojem a dobrou dokumentací)" a "investoval do reklamy". Mimochodem - s těma "vývojářema" to (z důvodu že prachy jsou vždycky až na prvnim místě a timpádem je rozhodnutí na marketingovym oddělení místo na vývojářích) zdaleka neni tak snadný, dokumentace/nedokumentace.
-
Škola není průvodce trhem. Chcete, aby vám ve škole ukázali všechny druhy psacích potřeb, slovníky od všech výrobců, nebo seznámili se všemi autory literárních děl, abyste se pozděi mohl svobodně rozhodnout? Asi ne.
SW od MS má zcela zjevně nejlepší užitné vlastnosti pro většinu zákazníků. Váš názor na ty vlastnosti může být úplně jiný, ale těžko něco změní na faktu, že většina lidí to vidí úplně jinak. Pokud někdo chce, aby Linux měl pěkné PR, ať ho zaplatí. Ať zaplatí inzerci, přikládá DVD do časopisů, posílá "instalační čety" po světě, provozuje poradenská centra, investuje první miliardu do vývoje aplikací. Informovat o svém naprosto okrajovém produktu tak, že zavedu povinnost o něm využivat ve škole (a instalovat ho na 50% počítačů, jak tu zaznělo), je nesmysl. -
Jak jinak chcete dokazovat zjevně lepší užitné vlastnosti, než pohledem na trh? Zkuste mi říci, co je na tom fanatické. Produkt A má největští díl trhu, poskytuje tedy nejlepší užitné vlastnosti. Pokud máte odlišný názor, je to v pořádku. Ale většinový názor je jasný, lidé hlasují peněženkou. A kupodivu platí penězmi i tehdy, když mohou používat alternativy, které jsou zdarma. To je obzvlášť alarmující signál ohledně kvality těch levných alternativ. A když tu popisuji konkrétní problémy, typicky slyším, že popisované věci nikoho netrápí a nikdo je nechce, případně že open source "není pro každého".
-
»John« (neregistrovaný)Z vaší reakce usuzuju, že jste naprosto ignoroval fakta, svědčící proti vašim argumentum - jestli lidi skutečně "hlasujou peněženkou", jak je možný že je celosvětově tak vysoká (v Čechách eště vyšší) míra pirátství obzvlášť v případě Windows? Odpověď je nasnadě - kupovat si legálně OS na kterej většina jeho uživatelů tolik nadává by v případě že by většina populárních (pro některý práce dokonce nezbytnejch) aplikací byla dostupná pro všechny platformy by totiž nikoho ani nenapadlo, ale opačná situace lidi nutí si Windows alespoň ukrást (což M$ ve svym nejlepšim zájmu toleruje, protože se tim zmíněnej stav udržuje) a pro ty na který platí zastrašování ze strany "protipirátskejch" organizací jako BSA jsou tu OEM verze za "dobrou cenu".
-
Zkuste se spíše zamyslet nad tím, proč lidé raději kradou Windows, než by používali legálně Linux nebo BSD zdarma. Není to alarmující signál ohledně užitné hodnoty levných alternativ?
Myslíte si, že kdo nadává na Windows, nebude nadávat na Linux? Asi těžko, že.
Samozřejmě kdyby pro ostatní platformy byl dostupný populární, a hlavně pro práci důležitý SW, mohla by jejich užitná hodnota být vyšší. Jenže k tomu je třeba kvalitní a široká platforma. Viz problémy s vývojem Adobe Flash, což je hloupý plugin pro browser (http://www.root.cz/clanky/proc-trva-vyvoj-flash-9-pro-linux-tak-dlouho/). Ve Windows máte k dispozici daleko širší API, daleko více možností, a daleko lepší dokumentaci i vývojové nástroje. Kdyby byly alternativy lepší než Windows, investovalo se do podpory vývojářů (dokumentace, školení, propagace), hledělo se na snadné používání a správu (obrovské investice do UI), produkt měl cílovou uživatelů a fungující marketing, jistě by tu byla slušná šance na kus trhu. Jenže jak chcete investovat miliardy USD do SW, který nakonec může mít každý člověk uživatel, protože open source? -
»John« (neregistrovaný)Hlavní část reakce na váš podnět je dole, ale neuškodí malá rekapitulace:
Microsoft se chytil příležitosti jako první a masově se rozšířil protože v tý době skutečně nebyla k dispozici alternativa. O výhodě prvního jste se zmiňoval sám a lidská pohodlnost (neochota si zvykat na cokoliv novýho) posloužila Microsoftu jako velice účinná překážka pro jakoukoliv konkurenci - mám na mysli vítězství provizorního DOSu a jeho následovníků (do vzniku NT jádra "grafickejch nadstaveb DOSu") nad původně zamejšlenym OS/2. Linux (jak jistě víte) vzniknul až jako reakce studenta na strasti působený Microsoftim OS a pochopitelně navíc musel dohnat tu část evoluce, kterou už měl WinDOS za sebou. Tak se stal Windows nejrozšířenějšim, vzniknul bludnej kruh o kterym píšu dole a v současnosti stačí Microsoftu jenom tu a tam nějaká ta "dobročinnost" aby všechno zustalo tak jak je.
Pokud jde o záležitosti jako Win32 API, MFC, WDM a první verze DirectX, dost programátorů se nejspíš shodne na tom, že tady se Microsoft skutečně předved... Nepochybně je to věc vkusu, ale mě ještě dneska při pohledu na Direct3D 9 tutoriál jímá panická hrůza a historkám kamaráda o půlročnim boji s každou novou verzí Microsoftí databáze se nesměju jenom ze soucitu. Mimochodem, nelze si nevšimnout, že hezkejch pár her běhá na stejnym počítači v Linuxu pod WINE líp než ve Windowsu, výraznýho zvýšení průměrnýho kreditu u projektů v BOINCu a určitě bude velice zajímavý sledovat výkon grafáren od AMD (ATi) se svobodnejma driverama. Souhlasim že velkej počet různejch distribucí může vývojářum nepochybně působit nemalý problémy, ale od toho existujou projekty jako LSB, borcum jako id Software (long live John Carmack) očividně nevadí ani to a dokonce i Valve už vyvíjí jakousi snahu o podporu Linuxu.
Za alarmující považuju spíš fakt, že si lidi furt ještě myslej, že Linux zakys někde v dobách DOSu a že Microsoft s každou novou verzí Windowsu pořád dokola slibuje vlastnosti jako spolehlivost, výkon a bezpečnost a nikomu nevadí že je Windows doteď nemá. -
MS samozřejmě nebyl na trhu první. Například 8-bity a Apple se prodávaly daleko dříve. MS je převálcoval (pamatujete Amigu?). A pochopitelně když je trh obsazený, musíte se jako konkurence hodně snažit. S "produktem" typu Linux, bez financí a bez marketingu, samozřejmě neprorazíte. Ale to už se opakuji. U Linuxu si nejsem jistý, jestli vznikl jako reakce studenta na strasti působený Microsoftim OS. Byl to snad univerzitní projekt.
Ten bludný kruh je nesmysl. Zatím se nikdo o vážně míněný útok na pozice MS ani nepokusil. Za zmínku ale stojí Apple, který má údajně v USA už 7% trhu. Kupodivu to opět není free Linux. Proč asi?
Win32 API je velmi široké, a celkem kvalitní. V MFC jsem nepsal, ale podle všeho to bylo celkem v pohodě. Nevím, jaké máte výhrady k WDM a DirectX. Mě DX9 přišlo v pohodě. Nevím co řešíte s "MS DB" (asi MS SQL), ale naše aplikace fungují beze změn (a naprostá většina jiných také).
Hey nejsou pouze o framerate. I ve Windows si můžete nastavit preference na kvalitu, nebo na výkon. Když jsme u Wine, to implementuje asi 60% Windows API, což je poněkud málo. BOINC je jistě pěkný projekt, ale není mi jasné, o čem má vypovídat.
Rozbití UNIXu na jednotlivé produkty, a rozbití Linuxu na distra, je samozřejmě problém. LSB je pěkná snaha, ale zatím nedostatečná. John Carmack je v pohodě, ale bohužel nepíše účetnictví, Adobe Flash, ani další věc.
S dovolením si myslím, že Windows jsou velmi spolehlivé. Je to samozřejmě věc HW a driverů, ale spolehlivost je dobrá. S výkonem jsem nějak neviděl problémy. V oblasti bezpečnosti mají Windows velmi zajímavé features (digitální podpisy, ACL všude a na všem, doménový systém, UAC), ale jsou obětí své rozšířenosti. Ve skutečnosti mají distra Linuxu větší počty děr, než Windows s MS Office (prosím nepište, že distro Linuxu obsahují více SW - vím to). Pro Linux se ale nevyplatí psát malware, protože je ho na inetu málo (nepočítejme servery, tam je situace jiná). Uživatelé Linuxu jsou také zkušenější, takže neskočí na blbosti typu "rozbalte přiložený archiv s heslem 123asdf a spusťte výsledný skript". -
No a jsme u toho. OLPC jde o rozšíření Linuxu (tak interpretuji, co jste napsal, a to je i důvod, proč se lidé okolo Linuxu o OLPC zajímají). Microsoftu jde o rozšíření Windows. Proto je OLPC správně, a Microsoft je špatný. Když to řeknete takhle na rovinu, hned je jasné, že zprávička kritizuje to, že by na nějaké škole mohl být MS produkt.
Kdyby nevznikl projekt OLPC, Microsoft by se na oslovene zeme z vysoka vykaslal -- proč tedy v roce 2004 uvedl Windows XP Starter Edition? Této edice se k říjnu 2006 prodal milion kusů.
O dobrocinnosti radsi nemluvte. Je to jen jina forma marketingu -- samozřejmě dobročinnost je forma marketingu. Myslíte si, že lidé pracující na SW k OLPC na něm pracují proto, aby pomohli dětem, nebo proto, aby rozšířili Linux? :) -
O dobrocinnosti radsi nemluvte. Je to jen jina forma marketingu -- samozřejmě dobročinnost je forma marketingu. Myslíte si, že lidé pracující na SW k OLPC na něm pracují proto, aby pomohli dětem, nebo proto, aby rozšířili Linux? :)
No ja doufam, ze proto, aby pomohli detem. Mozna jsem idealista. Na OLPC nepoznate, ze se jedna o Linux, a pochybuji, ze tem detem je to suma fuk. Osobne to pro ne muze byt zajimava hracka - na zacatku 80 let jsem si hral s papirovym pocitacem z ABC a programovatelnymi kalkulackami, jelikoz jsem nemel moc prilezitosti se dostat ke skutecnemu pocitaci. Zaklady algoritmizace clovek pochopi pomerne dobre. Z OLPC jsem pomerne rozpacity - vic by Evropa pomohla tim, kdyby se v Africe postavilo vic fabrik a skol. Vic OLPC pomohl zapadu, zjistilo se, ze je dost velky zajem o male (a hloupe) prenosne pocitace, cehoz se chytil Asus a dalsi. Navic OLPC je nadimenzovan tak, ze na nem Win nebezi. Jestli mne pamet neklame, tak Microsoft uvazoval o odlehcenych XP, ktere budou k dispozi az po roce. Tudiz tymu OLPC nezbylo nic jineho nez pouzit Linux. Podle mne mohl Microsoft pred 3 lety prijit s tim, ze do OLPC da gratis Windows CE, a pochybuji, ze by byl odmitnut.
Pokud si vzpominam, jakakoliv dobrocinnost ze strany Microsoftu (ohledne sw - Gatesova nadace je neco jineho), prisla az po hrozbe ztraty minimalne casti trhu diky Linuxu. Nevzpominam si, ze by Microsoft nekam daval jakykoliv sw zadarmo. Pravda dodava sw do skol, nicmene za licence ministerstvo skolstvi plati - a je v zajmu Microsoftu zahackovat se ve skolstvi, tudiz sleva neni zadnym projevem filantropie - ze skol nic moc nevyrazi, a pokud by nedodal sw on, tak bezproblemove muze byt nahrazen Linuxem (vetsina skol pouziva pocitace jen pro pristup k internetu, sem tam pro vyuku kancelarskych aplikaci), coz by se samozrejme zadne komercni firme nelibilo. Ukazkovym prikladem muze byt Cina. -
JardaP (neregistrovaný)Africe by nejvic pomohlo, kdyby ji banky prestali sdirat z kuze splacenim pujcek, jejichz puvodni hodnotu jiz nekolikrat splatila. Africke zeme dnes vlastne plati jen uroky. Diky narustu urokove sazby vic, jak ty uroky splacet nemohou. A hrozilo, ze nebudou schopny splacet ani ty, proto jim byl dluh pred casem odlehcen. Dojnou kravu je treba dojit, co se da, ale jen tolik, aby nechcipla. Je ji treba udrzet pri zivote co nejdele.
K tomu si pripoctete vyvoz evropske dotovane produkce za dumpingove ceny, nizsi nez lokalni realne ceny, ktera spolehlive likviduje lokalni ekonomii. Takze African se cpe evropskou zeleninou a masem, protoze penez nema nazbyt a nemysli na to, ze si tim reze vetev pod zadkem.
Skoly by jiste byly prospesne, jenze do tech jsou treba ucitele. V Africkych skolach dobri ucitele vetsinou nevznikaji. Co jsem slysel o tamnejsich skolach je hruza. A Africani, kteri vystuduji v Evrope (treba na evropske stipendium), casto udelaji vsechno proto, aby v Evrope mohli zustat. Africe tedy nepomohou a skoly bez ucitelu jsou na dve veci.
Fabriky na co? Asiat pracuje rychleji, svedomiteji a za hrstku ryze. -
Máte nějaké konkrétní údaje o afrických dluzích, nebo jde jen o plácnutí do vody? Já spíše vidím zprávy o tom, kolik dluhů jim odpouštíme.
Evropa hlavně krmí velkou část Afriky humanitární pomocí, i když z hlediska úrodnosti půdy by Afrika měla krmit Evropu. Jenže to je těžké, když afričané nejsou schopní zasít, a když zasejí, nejsou schopní sklidit. A když sklidí, nejsou schopni úrodu distribuovat. Země, keré by mohly živit půl Afriky, dostávají humanitární pomoc ve formě potravin z Evropy.
No a Evropasi tenhle kolotoč může dovolit díky svému katastrofickému zemědělství, které stojí na dotacích. Příšernost. Evropané kvůli této politice mají výrazně dražší potraviny, a ještě vysoké daně.
Nejvíc mě vždy baví, když u cest potkávám ty cedule "na stavbu přispěla EU částkou XYZ". To je pěkné, a od koho ty peníze asi jsou? Zaplatili jsme je do unijího rozpočtu, a pak je na dotacích čerpáme zpátky. To je ovšem veliká myšlenka. V Bruselu se ty peníze zřejmě nějak zmnoží... Nebo že by ne? Že by jich po cestě ubylo? No, je to tak. Proč prostě platby nevykrátíme, a neřekneme, že pár bohatých zemí zaplatí poměrně nízkou částku chudším? Místo toho všichni převádějí do unijního rozpočtu hromady peněz, a pak slavně čerpají. Takhle nějak vypadá socialistické peklo, ne? :( -
JardaP (neregistrovaný)Zkuste zacit tady, je tam i par konkretnich cisel, jak jsem to zbezne prohledl: http://www.sustnable.org.uk/7_debt.htm. Evropa pomaha, jak se ji to hodi. Jak jsem rekl, jde o udrzeni dojne kravy pri zivote, aby nechcipla. Byla by uz dobra tak do kafilerie. Navic v mnoha pripadech vyuziva potravinove pomoci k tomu, aby se zbavila zasmradleho smejdu nebo pomohla kamosovi, co ma fabriku a spatny odbyt a bez ohledu na mistni zvyklosti. Tak treba Hindum doveze hovezi (!) konzervy, at se nacpou posvatnou kravou.
Afrika tezko bude Evropu zivit, protoze zemedelstvi bez vody je dost obtizne. Tez velka cast pudy je nachylna k erozi a tak si tam nepredstavujete kolchozy sovetskeho stylu - to uz tam bili poradci zkouseli. Uspech byl uzasny, neco jako Sovetske kolchozy na stepi. Uroda parr let a pote poust. Nedostatek vody v subsaharske africe silne souvisi se znecistenim zejmena z evropskych zemi. Pusobi jako kondenzacni jadra, ktera zapricinuji spad deste jeste pred tim, nez dosahne zadaneho cile. Dukazem je to, ze se deste do oblasti do jiste miry vratily pote, co byla zlepsena situace znecisteni v Evrope. Distribuce a sklizen urody se tezko organizuje v zemich, kde lide treba take neznaji nic jineho, nez valku, a to jiz po generace. Ty valky tam casto podnecuji tajne sluzby z venku a prodejci zbrani, kteri zasobuji obe strany konfliktu, protoze zisk je zisk a vice je nezajima. Urodu tez casto nema kdo zasit a sklidit, protoze vsihni odesli do mest, kdyz se po opakovanem katastrofalnim suchu nebyli schopni uzivit ani stylem z ruky do huby. A tak dale a tak dale. Nedivejte se na televizi, tam se to nedozvite. Hledejte sam. -
Fakt si myslíte, že se snažíme na Africe vydělávat na úrocích? Když necháte peníze ležet v investičním fondu, budou se zhodnocovat. Když je půjčíte do Afriky, velmi pravděpodobně nebudou schopni platit ani ty úroky, natož vrátit celou částku. O své peníze dost pravděpodobně přijdete, a dluh raději časem odepíšete jako nevymahatelný (resp. odpustíte).
Pokud Hindové trpí hlady natolik, že hrozí humanitární katastrofa, pošleme jim pomoc. Je to špatné? Podle vás asi ano, a měli bychom se raději v TV dívat na záběry umírajících hladových dětí. Samozřejmě je politováníhodné jim poslat zrovna hovězí, a svědčí to špatném managementu akce (podobných kulturních nedorozumění je na světě veliká spousta). Ale přijde mi trochu ostré říkat "fuj", když to vidím. Nakonec jestli ty konzervy odmítli, tak asi tak velký hlad neměli.
Afrika není (jen) poušť, nejezděte do Tuniska :). Nedostatek vody v subsaharské Africe je tu už pár tisíc let. Ovšem periodicky tam bývá celkem vlhko. Dnes žijící lidé to pochopitelně nepamatují. Vinit Evropu ze sucha v Africe je ve světle proměny saharských lesů v poušť (před vznikem civilizace v dnešním slova smyslu) naprosto absurdní.
Zemědělství se hlavně nedá organizovat s apatickou pracovní sílou, která není schopná jakéhokoliv dlouhodobého úsilí. Zkuste se podívat po zkušenostech firem v jejich afrických pobočkách, na docházku pracovníků, produktivitu práce apod. Zkuste se zeptat tamních lékařů, jak pacienti berou léky, a jak chodí na kontroly. Bez schopnosti spojení setba-úroda-blahobyt nemá smysl sít, protože je to jen otravná práce, a zítra stejně nebude žádný výsledek. Obdobně Romové u nás v některých případech (dodnes) nechápou spojení zločin-trest. Živí se krádežemi, a poldové občas přijdou, a někoho zabásnou. Příčinné spojení nevnímají. Mimochodem snem každého afričana je stát se vládním úředníkem, a během pár měsíců tak pohádkově zbohatnout (na úplatcích, samozřejmě).
Prodej zbraní do rozvojového světa je samozřejmě kontroverzní. Ale nejsou to výrobci, kdo mačká spoušť. Afričané mají pěkný zvyk čas od času vzít kyje, a jít vymlátit sousední vesnici (stejně jako to dělají šimpanzi; evropané do dělají samozřejmě podobně). Problém je v tom, že místo kyjů dnes mají automatické zbraně, a zábrany (kultura) se nevyvíjejí dost rychle.
http://www.scienceworld.cz/sw.nsf/ID/595CE73150C5D6ACC125736F005A2F2E?OpenDocument&cast=1
Afričané za posledních 100 let prodělali veliké snížení dětské porodnosti a zlepšení životních podmínek (to spáchali bílí muži). Bohužel se díky tomu prudce přemnožili, protože nepřizpůsobili porodnost, a nezavedli antikoncepci (kondomy se špatně disktribuují, pilulky totéž a navíc by je museli pravidelně brát). Je dost hrozné, že v některých zemích jsou desítky procent obyvatel HIV pozitivní, ale s ohledem na kulturní zaostalost je to pochopitelné. Při troše cynismu lze říci, že AIDS řeší problém přelidnění Afriky. Zabránit šíření AIDS je opět věc kultury (omezení promiskuity, kondomy, důslednost, řízení rizik na provni jednotlivce).
Z výše psaného je asi jasné, že problémy Afriky dávám za vinu primárně tamnímu obyvatelstvu. Mají obrovské nerostné bohatství, potenciál vyvážet potraviny do zbytku světa, ale průměrné IQ o 20-40 bodů nižší evropané, a totální neschopnost plánovat, a tedy jsou neschopní toho potenciálu využít. Příklady zemí jako Zimbabwe, kde se projevuje ekonomická idiocie afrických vůdců, a nezvládnutí problémů na úrovni vyšší než jednoho kmene (uff, Rwanda), jsou velmi smutné. -
Evropa (vcetne Ameriky) ma tezky podil na tom, v jakem stavu Afrika je. V predkolonialni dobe lov otroku prakticky zdecimoval populaci cerne afriky, kupci byli belosi v Americe, lovci Arabove. V kolonialni dobe mocnosti likvidovali elity a nevybudovali potrebnou infrastrukturu. Pokud budovali infrastrukturu, tak jen primarne pro svou potrebu. Nyni - 100% obratu zajistuji tezebni firmy nebo turisticky prumysl - oboji ma pomerne negativni dusledky na rozvoj lehkeho a stredniho prumyslu - bez ohledu na to, ze zisky putuji mimo Afriku. Intenzivni hospodareni proniklo i do Afriky, jenomze na rozdil od Evropy, kde je moznost nalezeni prace ve sluzbach a prumyslu, v Africe tato moznost chybi. Zemedelstvim se v Evrope zabyva cca 5-10% populace - neni duvod, proc by tomu melo byt v Africe jinak. Zbytek populace nema zadnou perspektivu. V podstate sex je tak jedine, co se tam da delat. Ohledne pouzivani kondomu ponekud nestastnou roli hraje katolicka cirkev, zapominate? Tady v Evrope, vyjma Irska, ji tise ignorujeme. V Africe ma podstatne vetsi roli - tam, kde je rozsiren Islam s Aids nemaji az tak velky problem, ale to my prece nechceme podporovat teroristicke nabozenstvi.
-
Souhlasím, že lov otroků nebyl zrovna dobrý nápad. U kolonií to sice vypadá naprvní pohled podobně, ale už na druhý je to jiné. Se zvýšením dožitého věku a snížením dětské porodnosti (tam jde o řádové změny) se zvýšila koncentrace lidí, a jsou nutné věci typu stát, měna, veřejná infrastruktura, daně, správa daní atd. Koloniální mocnosti vybudovaly jediné náznaky moderní civilizace v afrických zemích. Můžeme samozřejmě diskutovat, jestli bylo na prvním místě dobré do Afriky vozit věci typu mýdlo, antibiotika, latrina, lékaři, hnojivo, moderní způsoby obdělávání půdy, užívání tažných zvířat a později automobilů apod. Faktem ovšem je, že afričané vždy žili krátké a bolesti plné životy. Ty dovezené věci jim výrazně pomohly. Například průměrný dožitý věk výrazně sloupl, a stejně i jeho kvalita, pokud nedáte na moderní verzi pastorální poezie. Teď je řada na afričanech. Pokud chtějí lepší život, musí přizpůsobit svou kulturu a životní postoje. Tohle za ně už udělat nemůžeme.
Katolická církev je špatná propaganda, ale místní snad nikdo ke křesťanství nenutí (alespoň dnes ne). Označovat islám jako teroristické náboženství má jisté oprávnění, ale je to řekněme nepřesné. -
Ne, to vy jste zaslepenec. Afričané spolu bojují odjakživa. Genocida ve Rwandě je pouze důsledkem toho, že se obyvatel více namnožilo, mají silnice po kterých se mohou lépe přesouvat, a mají mačety a střelné zbraně místo kyjů. Proto se nezabíjejí po desítkách tisíc (což dělali vždy, protože je to lidská přirozenost), ale po milionech (protože se zbraněmi nezískali kulturní zábrany). Fakt to nevidíte?
http://www.scienceworld.cz/sw.nsf/ID/595CE73150C5D6ACC125736F005A2F2E?OpenDocument&cast=1 -
melkor (neregistrovaný)Suma sumarum, kecy kleci!
Dluhy jsou nechutne odpousteny, humanitarni pomoc se naveliko rozkrada, ...
Hlavni problem si musi vyresit Africane sami - a to jsou zlodejske a zkorumpovane vlady. Nazorny priklad je Zimbabwe: Pred par lety vyvozce potravin s kvetouci ekonomikou, dnes hladomor a bida. "Jenom" se vymenila vlada ... -
Ano, označil bych vás jako idealistu. Ale to není nadávka; i takové lidi na světě potřebujeme. OLPC (nebo jakýkoliv jiný počítač) je jistě super hračka. Bohužel, jak jsem již uváděl, cena je poněkud problematický aspekt. Nakonec PlayStation je také pěkná hračka, a kdo na ní nemá, musí tuto zábavu oželet (ale zase sex je zdarma). Pravda, z uživatele PlayStation bude IT profesionál s ještě menší pravděpodobností, než z uživatele OLPC.
WinCE jsou na takový stroj pěkné. Problém je v tom, že pro ně není moc SW, takže by cíové skupině moc nepomohly. Tedy ne že by pro Linux bylo hodně SW pro tuto cílovou skupinu, ale to je věcí OLPC.
Nevšiml jsem si, že by MS hrozila ztráta trhu, nebo takové jeho části, aby ho to muselo mrzet. Naopak svého času tvrdě bojoval s Apple Computer a výrobi profi unixů (a oba porazil). -
Nevsiml jsem si, ze by se do kritickych aplikaci davala windows :). A vsechny pokusy, kterymi Microsoft v poslednich 2 letech atakoval Apple byly ne zrovna uspesne. Jedine, kde Unix ztratil jsou workstation, ktere vice-mene uz neexistuji - jejich vykonu dosahla PC, a na tudiz se prosadil i Microsoft. Kdyby Microsoftu nehrozila ztrata oblasti, proc jinak by se angazoval tolik v Cine, kde prodava (tomu se neda rikat prodej, rozdava placky) win za smesnou cenu. Co treba Korea?
-
Nejprve se Windows servery nedávaly nikam, poté se dávaly na méně kritické aplikace, pak začaly tvořit většinu serverů ve firmě, a dnes řada firem řádný unix nemá. Jedná se i tak konvervativní prostředí, jakým jsou banky. Windows Server má reference typu DenizBank, kde mají Core Banking na MS SQL Serveru 2005. Jsou tu zákazníci, kterým roste DB o 30GB za den. Zkuste se podívat okolo sebe - Windows proti unixům dávno vyhrály. Jediný segment trhu, kde nejsou vedoucí silou, je ten, kde nestačí současný Intel HW (a to místo se zužuje). Což mi připomíná, že Boeing implementoval Windows Compute Cluster Server 2003. Nevím, jestli bude MS úspěšný na poli gridů/clusterů, ale snaží se. Tohle jsou fakta, není to o úhlu pohledu. Samozřejmě pokud čtete jen root, tak se o těchto faktech moc nedozvíte, protože je máte filtrovaná. Podobně fotbalový rozhodčí ví, že fotbalem žije celý svět (přitom velké procento lidí na fotbal kašle), a homosexuálové vědí, že gayů je ve společnosti veliká spousta (vy se po nich nedíváte, takže vám přijde, že snad ani žádní nejsou).
Apple byl poražen už řádově někdy v roce 95. MS byl a je největším dodavatelem SW pro Apple, takže neměl na jeho záhubě zájem. V současné době s podivem roste, primárně mimo IT pole (prodej iPodů a podobné elektroniky ovšem posiluje i tu IT část).
Řada firem, včetně MS, jde do rozvojových trhů. Zisky na kusu jsou malé, někdy zpočátku záporné ;), ale těch lidí je obrovská spousta. Proto západní firmy prodávají ultra-levné verze svých prášků, jogurtů a kdo ví čeho pod svým jménem. Spoléhají na to, že po vybudování jména a zbohatnutí tamního obyvatelstva z toho bude dobrý business.
Co s Koreou? Podle root.cz přechází od roku 2003 na Linux. Po 5 letech ještě nikdo neřekl "jsme tam". Samozřejmě pokud přijde politické rozhodnutí "budeme stavět na produktu A", těžko jim to přesvědčení brát. Rád se podívám, jestli a jak to bude fungovat. -
JardaP (neregistrovaný)Zajimave. Kdyz Indie hovori o Linuxu, Microsoft prispecha s vyhodnymi nabidkami. Ale 1.2 milierdy lidi prece Microsoft nezajima. Kdyz o Linuxu mluvi Cina a jine asijske zeme, Microsoft ma zase vyhodnou nabidku. Ale vzdy jde zase jen o neco pres miliardu lidi, ze? No, na Africe Microsoft momentalne nezbohatne. Nicmene trh se musi obsadit nejlepe tehdy, kdyz se buduje, tedy ted. Protoze ten trh by jednou mohl byt vyznamny a tak je treba zabranit tomu, aby se tam upelesil nekdo jiny. Navic, nema-li afrika na software, existuje riziko, ze by si ho sama vyvinula. Pokud vznikne na Linuxu, existuje riziko, ze bude pod GPL a rozsiri se z Afriky ven. No, kdybych byl Bill Gates, asi bych ted do Afriky tlacil pocitace s Windows, i kdybych je mel dotovat.
-
Jeden z nás tu zprávu asi špatně četl. A myslím, že jste to byl vy. MS má tento vzdělávací program už minimálně 5 let.
The world's biggest software company said it aimed to reach 270 million people with the second stage of its Partners in Learning program, three times as many as it reached with a *similar investment over the last five years*.
Monopol je potenciálně špatná věc, pokud je "opravdovým" monopolem. Tedy pokud je na trhu jen jeden producent, pokud na trh opravdu není možné vstoupit atd. Například pokud může hlasové služby poskytovat pouze státní podnik, nebude to nic moc. Podobně pokud smí pojišťovat pouze státní podnik. Jenže to jsou monopoly de jure, kde nikdo jiný na trh vstoupit ani nesmí. Kolegovi JardaP můžete vysvětlit význam privatizace, jistě si to rád poslechne. -
No a ja bych rek ze sis to precet spatne ty. "Společnost Microsoft se rozhodla zacílit na školy, kterým je určen projekt OLPC." Jinymi slovy MS se snazi zabranit OLPC v rozsirovani, aby mu nahodou nevznikla konkurence. To je presne ten zpusob jakym ziskal MS sve vicemene monopolni postaveni a presne ten duvod proc ho pokutuje EK. Je jedno jestli je to "opravdovy" monopol, jak rikas nebo skoro monopol cili 90% na trhu. Vysledek je stejny vetsina lidi nema na vybranou a musi pouzit MS produkty, uz jen z toho duvodu, ze je maj vsichni ostatni. V tomhle smyslu je MS monopol.
-
Z toho plyne pouze to, že MS cílí na školy, stejně jako OLPC. Nebo si myslíte, že MS deklarovaným záměrem vzdělávacího programu říká, že bude objáždět jednotlivé školy, které se chtějí zapojit do programu OLCP (o čemž se zřejmě stejně nerozhoduje na úrovni školy), a nabízí alternativu? To asi těžko. A pokud, bylo by to špatně? Pokud například bezdomovci nabídnou pomoc dvě charity, není to přece špatné. Ta paralela není dokonalá, ale pobaví, že Armáda Spásy pomáhá bezdomovcům proto, aby mezi ně rozšíříla křesťanské hodnoty - je tedy čistě zištná. Ostatně každá dobročinost je zištná. Pokud dáte hladovému najíst, děláte to proto, abyste měl uspokojivý pocit, že jste mu pomohl. Kdyby vám dobrý skutek nepřinášel příjemný pocit, nedělal byste ho. Každé jednání je na konci sobecké.
Nikdo nemusí používat produkty MS. Jsou tu alternativy typu Mac, Linux, eComStation atd. Faktem holt je, že pro většinu lidí jsou produkty MS podle jejich mínění nejlepší volbou (vaše ínění může být jiné). Není ale nic špatného na tom, že jeden produkt uspokojuje většinu lidí výrazně lépe, než konkurenční produkty. Viz též třetí odstavec zde: http://www.root.cz/zpravicky/microsoft-vzdelavani-a-olpc/182667/ -
»John« (neregistrovaný)Omyl - monopol byl, je a vdycky bude špatná věc, bez ohledu na okolnosti za kerejch vzniknul. Plně souhlasim že státem uzákoněnej monopol je svinstvo nejvyšího kalibru (a v demokratickym režimu pravděpodobně taky důsledek pořádný dávky úplatků), ale to nic nemění na faktu že monopolní postavení se dá získat i jinak - například každá firma co si něco zbrusu novýho vymyslí a uspěje s tim na trhu má monopol do doby než se pro ní najde konkurence, kerá má ale pořádný problémy při vstupu na trh z důvodu gigantickejch počátečních investic a obrovský setrvačnosti každý firmy s monopolnim postavenim v povědomí zákazníků kerá způsobí jejich mizernou návratnost. Z toho důvodu si boj proti zavedenýmu gigantovi může dovolit jedině silnej soupeř, kerýho to nepoloží a těch zase tolik nebejvá. Prostě a jednoduše - každej monopol se zatraceně těžko likviduje a po dobu svý existence si taková společnost může s cenama a kvalitou svejch produktů dělat co chce, protože má jistej odbyt. Jestli takovouhle situaci nepovažujete za nevýhodu pro spotřebitele, tak je jakákoliv další debata zbytečná.
-
Ještě jednou trochu ekonomických základů k pojmu monopol. Pochází z řeckých mono, tedy jediný, a polο, tedy prodejce. V praxi ale nemá smysl se bavit o monopolním výrobci Škodovek. Abychom mohli mluvit o monopolu, jsou nutné tři podmínky (které jsem vám již popisoval). Jsou to: 1) jediný výrobce na trhu, 2) nemožnost produkt nahradit jiným produktem, 3) jiné subjekty nemohou vstoupit na trh. Pokud tyto tři základní podmínky nejsou splněny, nejde o monopol. Všimněte si, že Microsoft zdaleka není jediný výrobce OS na trhu, jeho produkt lze nahradit jinými produkty (podle čtenářů tohoto serveru dokonce lepšími produkty), a zjevně mohou na trh vstoupit i jiné subjekty. Microsoft má nejvýše dominantní postavení na trhu, a to ještě velmi úzkém (desktopové operační systémy pro platformu Intel). Když jsme u toho, názorem, že "státem uzákoněnej monopol je svinstvo nejvyšího kalibru", se řadíte mezi ultra-liberály. Stát má například prostřednictvím ČNB monopol na emitování bankovek (přitom není problém mít vyjma České koruny i KáBík Komerční Banky a GEtollar), vytváření ozbrojených sil, vyplácení sociálních dávek, vedení agendy motorových vozidel, registru řidičů, rejstříkového soudu atd. Osobně také zastávám názor, že řadu věcí by mohly dělat soukromé subjekty, a dělat to efektivněji, než stát.
Firma, která vymyslí něco zbrusu nového, nemá monopol, pokud nejsou naplněny tři výše psané podmínky. Má v dané chvíli samozřejmě tržní výhodu, což je naprosto v pořádku. Není důvod se znepokojovat, pokud má někdo tržní výhodu. Je zcela v režii každé firmy, co, v jakém množství a za jakou cenu bude produkovat. Pokud Sony uvede svůj první walkman za násobek ceny špičkové HiFi soustavy, je to jejich právo. A je to jejich právo úplně stejně, jako je vaše právo si zvolit tvar, velikost a cenu pletených košíků, když se je rozhodnete produkovat. A bavíme se tu o *zásadních* právech - soukromé vlastnictví (výrobních prostředků), užívání vlastního majetku, prodej vlastních produktů a dobrovolně dohodnutá cena transakce (nikdo vás nenutí si kupovat proutěné koše, komquat, Windows, nebo cokoliv jiného). Jestli vám tahle tři zásadní práva nic neříkají, o čem se pak chcete bavit?
Trh není mechanismus, který by zajišťoval výhodnost pro spotřebitele při každé transakci. Představte si, že jdete na tržiště, kde se prodává zelenina. Zaručí vám existence toho tržiště, že vybraný stánek nabízí výhodnou koupi? Asi ne. Nezaručí ani to, že bude někdo nabízet kumquat, pokud vám zrovna kumquat chutná. Ale dovede zaručit, že mechanismem nabídky a poptávky alokuje zdroje (výrobci díky poptávce vědí co mají vyrábět) a určuje ceny (počet prodaných kusů záleží od nabízené ceny, viz cenové pružnost).
Problém vašeho pohledu na věc je v tom, že pokud na trh někdo přiveze banány, tvrdíte, že má monopol, že provedl něco hrozného, a je to pro vás jako kupujícího špatné. To ale jasně není pravda. Další problém je v tom, že považuje výhodnou cenu nebo existenci nějakého sortimentu za právo kupujícího. To je přece absurdní - tím byste výrazně zasahoval do práv jiné strany. -
»John« (neregistrovaný)Jestli považujete situaci kdy si má spotřebitel možnost bez omezení zvolit produkt kterej mu nejlíp vyhovuje za pro něj nevýhodnou, tak se skutečně neni o čem bavit. Pokud jste to doteď nepochopil, tak situace kdy je uživatel nucen používat Windows ať už se mu to líbí nebo ne má k něčemu takovýmu na míle daleko. Sice ho nutí jen fakt, že se M$ očividně všemožně snaží, aby ho o možnost neomezený volby připravil sám "svobodnej trh" tim že ostatní dodavatelé nemají šanci získat jakoukoliv motivaci podporovat ostatní platformy, ale s tim se nedá nic dělat, protože i když je to "zřejmě dobře propočítaný kalkul a špinavost, co se s tim dá dělat budeme-li hájit zásady volného trhu?"...
-
Spotřebitel může volit z toho, co je na trhu (nebo si vyvíjet sám). Na trhu je veliká spousta produktů - Windows, Linux, MacOS, Solaris, BeOS, OpenVMS, eComStation, FreeBSD atd. Každý z těch produktů je jiný, a jeden mu nabízí nejvyšší užitnou hodnotu. Logicky volí nejčastěji právě ten jeden. Kde je problém? Nikde netvrdím, že je pro spotřebitele nevýhodné, když si může zvolit produkt který mu vyhovuje; to je vaše konstrukce.
M$ (se) očividně všemožně snaží, aby ho o možnost neomezený volby připravil sám "svobodnej trh" -- to je hrubé nepochopení podstaty trhu. Pokud pekař peče nejlepší housky, samozřejmě ostatní pekaři budou mít daleko méně businessu, případně zkrachují. Tak je to v pořádku, jde o tzv. čištění trhu. Úspěch jednoho hráče na trhu oslabuje ostatní hráče, tak ta hra funguje. -
»John« (neregistrovaný)Váma zmíněnou "užitnou hodnotu" tvoří v případě Windowsu z naprostý většiny předevšim schopnost nativně (a proto "bez problémů") provozovat software třetích stran. Následující větu si radši několikrát přečtěte, ať už jí nemusim znovu opakovat (to řikám protože už jsem s ní argumentoval a vy jste to buď nepostřehnul nebo ignoroval): naprostá většina třetích stran dodávává svůj software výhradně pro nejrozšířenější platformu, což je Windows, protože ho musí mít každej, kdo chce ten software provozovat. Uživatelé Windowsu nestojej o samotnej Windows, ale o software kterej se (výhradně) pro něj dodává a to je hlavní důvod, proč radši potlačej svojí nespokojenost s potížema který jim Windows skoro každodenně působí, než aby se vzdali možnosti provozovat svoje oblíbený aplikace. Z toho důvodu má Windows gigantickou setrvačnost, protože když se jednou za čas pár odvážlivců rozhodne i za tu cenu Windows dál nepoužívat, tak je to jak plivnutí do oceánu a zmíněný třetí strany tak jenom extrémně pomalu získávají motivaci svůj přístup přehodnotit. Tim vzniká bludnej kruh, kterej je zjevně skoro nemožný opustit, ale věřim tomu, že jestli jednou bude uživatelů alternativních OS dost na to, aby se dodavatelum klíčovejch aplikací začala jejich podpora vyplácet, čekají Microsoft těžký časy (třeba se i potvrdí řčení o rychlym vzestupu a pádu). Další důvod přežívání Microsoftu je velice nízká informovanost veřejnosti o dostupnejch alternativách a nulová uživatelská zkušenost s nima, což je něco na čem podle "článku o kterym diskutujeme" něco, na čem Microsoft usilovně pracuje už od velmi útlýho věku. Chápete už o co nám - obhájcům svobodnýho softwaru (respektive svobody jeho uživatelů) - jde?
-
Nerad bych se opakoval, ale asi není zbytí. Dodavatelé samozřejmě dodávají SW pro nejrozšířenější systém, protože na něm mají možnost oslovit největší základnu uživatelů. Alternativu by zvolili tehdy, kdyby to byla z hlediska techniky a dokumentace lepší platforma, a měla slušnou propagaci směrem k vývojářům i uživatelům. Bohužel "svobodné" platformy řadu věcí neumí, nebo je umí velmi přes ruku, a SW se pro ně píše obtížněji.
Samozřejmě když je trh obsazený, je těžké se na něj dostat. Ale jak jsem vám psal zde (link níže), jde to. A také popisuji, proč to Linuxu nepůjde - díky open source povaze tam není tam návratnost vložených investic.
http://www.root.cz/zpravicky/microsoft-vzdelavani-a-olpc/182595/
Veřejnost o alternativách dobře ví. A také dobře ví, že alternativní systémy jí nenabízí zdaleka tolik, co Windows. Kdo chce, Linux si zkusí nainstalovat z CD/DVD, které najde v časopise, případně si stáhne distro z inetu. Zjistí, že na Linuxu nemůže dělat svojí práci, počítač se mu špatně ovládá, a potřebuje daleko více znalostí, než na Windows. A zase se k Windows vrátí. Navíc pokud tvrdíte, že veřejnost o Linuxu neví dost, není to problém veřejnosti, ale nedostatek marketingu na straně lidí okolo Linuxu. Jenže bez peněz těžko dělat marketing, a ve světě open source těžko dostat peníze, že.
Vám, tzv. "obhájcům svobodnýho softwaru", jde o rozšíření systému, který se vám líbí. Z nějakého důvodu si myslíte, že hodnoty důležité pro vás (třeba mít doma zdroják k nainstalovanému OS a k Office) jsou důležité i pro zbytek lidí. Lidem je ve skutečnosti jedno, jestli mají zdroják. Potřebují pracovat s počítačem jako nástrojem, a ne se hrabat ve zdrojáku, který stejně neumí číst, natož upravit. A když ho upravit umí, stejně to nedělají, protože by si museli sami změny testovat, udržovat a podporovat; to je nad finanční možnosti většiny jedinců i firem. Smiřte se s tím, že většina světa chce počítače používat stejně, jako mobily, mikrovlnky, auta nebo boty. A stejně jako se firmy nehrabou do aut nebo telefonů, nechtějí se hrabat do SW. U auta i SW je zajímají úplně jiné věci, než otevřená servisní dokumentace nebo zdroják SW. Proto lidé raději kupují (nebo dokonce kradou) komerční SW, než by používali open source. -
»John« (neregistrovaný)Zajímavý, skoro by se mohlo zdát, že nejlepší možná dokumentace platformy je z pohledu programátora zdrojovej kód daný platformy... Ale dobře, kdo by si čet celou funkci aby viděl jak se používá. Nevadí, od toho je tu k dispozici slušný množství on-line dokumentace ke každýmu slušnýmu svobodnýmu projektu. Jmenujte zásadní nedostatek v dovednostech svobodnejch API a budu vám věřit že něco kromě uzavřenejch záležitostí (kde je přece taková skutečnost naprosto nevyhnutelná) jako DirectX, .NET framework a podobně uměj něco svobodný platformy jenom "přes ruku". Mimochodem - z čistě ekonomickýho hlediska nemají vývojáři jedinej dobrej důvod podporovat ještě něco jinýho než suveréně nejrozšířenější platformu, což ostatně okatě dokazujou.
O návratnosti prostředků v případě propagace open source projektů neni třeba diskutovat, protože s váma každej logicky myslící člověk musí jedině souhlasit - nejspíš neexistuje jinej způsob jak dostat z Linuxu cokoliv zpátky je poskytovaný placený podpory uživatelum.
Veřejnost nemůže o alternativách skutečně něco vědět, pokud si je nemá kde vyzkoušet (a přiznejte že doma se něčeho takovýho odváží málokdo) a je naprosto logický že se skoro každýmu kdo do tý doby pracoval výhradně s Windowsem může systém "špatně ovládat" - aby ne, když jsou věci jinak než ve Windowsu, to ale naznamená "špatně", ale prostě "jinak". Pravdou je ale to, že ovládání Linuxu je pro uživatele bez jakejchkoliv zkušeností s IT daleko přímočařejší - třídění programů do skupin místo naprosto nepřehledně rozkošatělýho Startu, instalaci programů z repozitářů (a samozřejmě i odinstalovávání) několika kliknutíma, fakt že neni nutný instalovat ručně drivery protože je Windows neobsahuje (o nebo zabírá neskutečný množství místa na disku jako Vista která se o to snaží; schválně to porovnejte s velikostí některý distribuce která dosahuje srovnatelnejch výsledků) ani dostupnost sady programů nezbytnejch pro běžnýho uživatele (například srovnávat GIMP a Paintbrush by byla chyba) neni třeba dlouhosáhle komentovat. Nejsou to všechno vlastnosti systému, kterej umožňuje používat počítač jako mikrovlnku? Nikdo uživatele nenutí si číst zdrojáky, ale fakt, že když o to ten uživatel stojí, tak na to má svatý právo, je nesporně nesrovnatelný s komerčnim softwarem, kterej můžete pouze používat přesně tak, jak se dodavateli líbí. -
Zdroják NENÍ dokumentace. Dokumentace popisuje veřejné API; kvalitní dokumentace i vysvětlí principy, poskytne ukázky, a případně i tutorialy. Zdroják je pouze konkrétní implementací, která se může kdykoliv změnit. Navíc je zdroják jako dokumentace nepoužitelný. Je škoda, že si někteří lidé myslí, že zdroják dokumentaci nahrazuje.
Ukázky dokumentace:
http://msdn2.microsoft.com/en-us/library/aa363858.aspx
http://msdn2.microsoft.com/en-us/library/system.windows.forms.checkbox.aspx
http://msdn2.microsoft.com/en-us/library/ms743611.aspx
Zásadní nedostatek "svobodných" API? Například multimédia. Ve Windows máte modulární systém dekompresorů, který je v každé instalaci Windows. Nainstalujete kodek, a může ho použít jakákoliv aplikace. Linux obdobu nemá. Nebo zobrazování. Windows mají drivery, které poskytují standardní interface. Tiskárny, grafické karty, RDP (Remote Desktop) jsou různé drivery. Různé drivery mají různé capabilities (umí bitmpau, umí čáru, umí křivku apod). Nad nimi sedí GDI, které překládá vysokoúrovňová volání pro drivery zařízení (pokud neumízařízení čáru, GDI jí vyrastruje apod). Těmi samými voláními GDI můžete zobrazovat po obrazovce a tisknout po papíru - jen kreslíte na různá zařízení. Linux má příšernost zvanou X11, která má jedno API (byť se liší mezi X11 servery), a tisk je zcela nezávislý. GDI umí mimo jiné color management, převody barevných prostorů a barevné separace (je tam komponentový color management). Linux je pozadu. Ve Windows není problém zjistit přes API seznam procesů, nebo přidat uživatele. Linux takové API nemá. Ve Windows máte služby, které eviduje Service Manager. Přes API můžete zjistit stav služby, zastavit ji, spustit ji, změnit kontext pod kterým je spouštěna. Linux takové API nemá. Ve Windows jsou managed jazyky typu C#, a .NET Framework, a jde nyní o primární API systému. V Linuxu je leda Java, která ovšem nemá zdaleka ty možnosti. Ve Windows je OLE, Linux obdobu nemá (nejvýše umí obdobu v jedné skupině aplikací, třeba v OpenOffice). Ve Windows je komponentový model, díky kterému není problém si ještě dnes v noci koupit komponentu s profi OCR, komponentu pro rastrování obrázků ve formátu digitálního rentgenu nebo CT, generátor reportů, nebo cokoliv jiného z té obrovské nabídky, a snadno použít komponentu v aplikaci. Stačí to jako rychlý náhled?
Ano, open source v podstatě vylučuje návratnost prostředků. Pokud jsou náklady na vývoj SW částkou A, počet (legálních) uživatelů částkou B, je rozpočtená nákladová cena SW částkou C. Když ovšem stejnou částku zkusíte posbírat supportem, bude to číslo B o dva řády nižší, a částka C o dva řády vyšší (viz trojčlenka). K tomu připočtěte vlastní cenu supportu. Takovou částku za support nikdo nedá. Navíc support open source produktu může poskytovat i kdokoliv jiný, kdo nebude muset zaplatit vývoj. Tohle je bohužel hřebíček do rakve financování open source.
Veřejnost nemůže skutečně vědět o Windows Vista, pokud si je nemá kde vyzkoušet (a přiznejte, že doma je nezvykouší, protože nemá licenci). Jak to ten MS dělá, že Vistu dnes na desktopu používá 10x více lidí, než Linux? A jak dostal na trh Windows 3.x, nebo Windows 9x, nebo Windows řady NT, když je nikdo neznal? Jak dostal MS SQL Serverna první místo v prodejích DB na platformě Windows, když o MS SQL nikdo neslyšel, a všichni jeli Oracle? Asi se musel snažit, dělat PR, vycházet uživatelům vstříc, zajišťovat zpětnou kompatibilitu atd.
Ano, třídění programů do skupin je pěkné. Bohužel to je tak jediné. Instalace pár kliky postrádá možnosti volby (kam chcete SW nainstalovat, zda chcete asijské fonty, německý spellchecker, help pro skriptování a hromadu clipartů), ale jinak je pěkná. Bohužel takhle můžete instalovat výhradně to, co je připravené pro vaše konkrétní distro, a jeho konkrétní verzi. V ostatních případech máte buď celkem problém (dependency skončí na verzi libQtCore, libgtk apod., a je konec), nebo budete kompilovat ze zdrojáku. Bohužel lokalizace dister z větší části chybí (zvlášť nápověda), a často je úděsné kvality. Bohužel podpora HW je tragická.
Vista obsahuje hromadu driverů, a neexistuje distro Linuxu, které by mělo podobné výsledky (u XP je to jiné, protože driverů je hromada, ale starých, protože XP jsou 6 let staré). Další drivery jsou na webu Windows Update, a systém vám je sám najde. Linux má podporu HW daleko horší, a drivery jsou mnohdy pro celou skupinu zařízení, takže umí jen to nejzákladnější. Velikou tragédií jsou třeba scannery. SANE scanner typicky neumí. Pokud ho umí, má problémy typu "při rozlišení X je hrozně pomalý, případně jsou výstupy zubaté", "nefunguje podavač ani endorser", "barvy jsou příšerné (protože neumíme natáhnout do scanneru gamma korekce)" apod.
Ano, srovnávat Gimp a Paintbrush by byla chyba. Vista obsahuje Windows Photo Gallery, která umí základní upravy fotek. Gimp je ukázkou mimořádně špatného uživatelského interfacu. Pro domácího uživatele je naprosto nevhodný bez ohledu na interface (potřebuje nástroj na opravu červených očí, srovnání horizontu a vylepšení barev, ne bitmapový editor). Profíci zase jedou Photoshop, který je možnostmi někde jinde, než Gimp (16-bitové barvy, CMYK, orientace na DTP).
Ano, komerční SW musíte používat v souladu se smlouvou. Open source ovšem také. Protože ale uživatele nezajímá zdroják, ale užitná hodnota SW (počítač je nástroj na ulehčení práce, případně na zábavu a hraní), preferuje komerční SW.
